OZNÁMENÍ KOMISE

Pokyny k uzavírání operačních programů určených k čerpání pomoci z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu (2014–2020)

(2021/C 417/01)

PROHLÁŠENÍ O VYLOUČENÍ ODPOVĚDNOSTI: Tento pracovní dokument vyhotovily útvary Komise. Obsahuje technické pokyny, jež vycházejí z použitelných právních předpisů EU a týkají se uzavření Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a jsou určeny kolegům a orgánům působícím v této oblasti. Těmito pokyny není dotčen výklad Soudního dvora ani Tribunálu Evropské unie.

Obsah

1.

OBECNÉ ZÁSADY

2.

MOŽNOST PŘEDČASNÉHO UZAVŘENÍ

3.

PŘÍPRAVA NA UZAVŘENÍ PROGRAMU

3.1

Změny programů

3.2

Předkládání/oznamování a změny velkých projektů

4.

FINANČNÍ ŘÍZENÍ

4.1

Zrušení závazku

4.2

Zúčtování počátečního a ročního předběžného financování

4.3

Výpočet konečného zůstatku

4.4

Vyhrazení nadměrného množství prostředků (tzv. overbooking)

5.

UKAZATELE A VÝKONNOSTNÍ RÁMEC PŘI UZAVŘENÍ

5.1

Podávání zpráv o dosažených hodnotách ukazatelů výstupů

5.2

Dopady výkonnostního rámce na uzavření

6.

POSTUPNÉ PROVÁDĚNÍ NĚKTERÝCH OPERACÍ PO DOBU DVOU PROGRAMOVÝCH OBDOBÍ

7.

NEFUNGUJÍCÍ OPERACE

8.

OPERACE OVLIVNĚNÉ PROBÍHAJÍCÍM VNIROSTÁTNÍM VYŠETŘOVÁNÍM NEBO POZASTAVENÉ SOUDNÍM ŘÍZENÍM NEBO ŘÍZENÍM O SPRÁVNÍM OPRAVNÉM PROSTŘEDKU S ODKLADNÝM ÚČINKEM

9.

VÝDAJE OVLIVNĚNÉ PROBÍHAJÍCÍM VYŠETŘOVÁNÍM ÚŘADU OLAF, ZPRÁVAMI ÚŘADU OLAF NEBO AUDITY KOMISE NEBO EVROPSKÉHO ÚČETNÍHO DVORA

10.

NESROVNALOSTI

10.1

Nakládání s nesrovnalostmi v posledním účetním období

10.2

Částky, které mají být získány zpět, a částky, které nelze získat zpět

10.3

Riziko, že nesrovnalosti povedou k dodatečnému ověření výdajů již vykázaných Komisi ze strany programových orgánů

10.4

Částky získané zpět po uzavření programu

11.

PŘEDLOŽENÍ DOKUMENTŮ O UZAVŘENÍ

11.1

Lhůta pro předložení dokumentů o uzavření

11.2

Úprava dokumentů o uzavření po uplynutí lhůty pro jejich předložení

11.3

Dostupnost dokumentů

12.

OBSAH DOKUMENTŮ O UZAVŘENÍ

12.1

Závěrečná zpráva o provádění

12.1.1

Podávání zpráv o velkých projektech

12.1.2

Schválení a lhůty

12.2

Účetní závěrka

12.2.1

Kontrola a schválení

12.3

Prohlášení řídicího subjektu a shrnutí výsledků za daný rok

12.4

Výrok auditora a kontrolní zpráva

12.4.1

Finanční nástroje

12.4.2

Spolehlivost údajů

12.4.3

Výdaje z veřejných zdrojů vyplacené příjemcům

13.

PLATBA KONEČNÉHO ZŮSTATKU

14.

OTÁZKY ZÁKONNOSTI A SPRÁVNOSTI

PŘÍLOHA I

PŘÍLOHA II

PŘÍLOHA III

PŘÍLOHA IV

S ohledem na význam včasného a efektivního uzavírání operačních programů určených k čerpání pomoci z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu v programovém období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020, včetně programů využívajících zdroje REACT-EU, je nezbytné poskytnout k uzavření těchto operačních programů náležité pokyny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (1) a právními akty s obecnou působností přijatými na jeho základě.

S ohledem na zkušenosti s uzavíráním programových období 2000–2006 a 2007–2013 navrhují tyto pokyny zjednodušené postupy, jejichž cílem je navázat na osvědčené postupy zjištěné při uzavírání zmíněných předchozích období.

Pokyny zohledňují bezprecedentní krizi způsobenou koronavirem v letech 2020 a 2021 a její dopad na provádění programů.

Účelem těchto pokynů je usnadnit proces uzavírání poskytnutím metodického rámce, podle kterého by uzavírání mělo probíhat, pokud jde o finanční vypořádání zbývajících rozpočtových závazků Unie prostřednictvím výplaty konečného zůstatku členskému státu v souvislosti s programem a/nebo zrušení závazků nebo vrácení částek neoprávněně vyplacených Komisí členskému státu.

Zavedení systému každoroční kontroly a schválení účetní závěrky přineslo významné zjednodušení postupu uzavírání. Konečné uzavření programu by tak mělo vycházet pouze z dokladů vztahujících se k závěrečnému účetnímu období a závěrečné zprávě o provádění nebo k poslední výroční zprávě o provádění.

1.   OBECNÉ ZÁSADY

Operační programy v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF), Fondu soudržnosti (dále jen „fondy“) a Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) prováděné v souladu s nařízením o společných ustanoveních (2) pro programové období 2014–2020 (3) budou uzavřeny v souladu s těmito pokyny.

Uzavření těchto programů znamená finanční vyrovnání zbývajících rozpočtových závazků Unie prostřednictvím platby konečného zůstatku členskému státu (4) v souvislosti s programem a/nebo zrušení závazků nebo vrácení částek neoprávněně vyplacených Komisí členskému státu. Uzavřením programů není dotčena pravomoc Komise ukládat finanční opravy podle příslušných ustanovení nařízení o společných ustanoveních.

2.   MOŽNOST PŘEDČASNÉHO UZAVŘENÍ

Členské státy mohou požádat o předčasné uzavření, pokud vykonaly všechny činnosti související s prováděním programu. Pro tento účel by mělo být za poslední účetní období programu považováno dřívější účetní období, než je účetní období od 1. července 2023 do 30. června 2024. Pokud Komise takovou žádost přijme, musí členský stát předložit závěrečné doklady uvedené v článku 141 nařízení o společných ustanoveních (dále jen „dokumenty o uzavření“) do 15. února roku následujícího po uvažovaném účetním období. Předčasné uzavření by se mělo řídit všemi pravidly, která jsou pro uzavření stanovena.

3.   PŘÍPRAVA NA UZAVŘENÍ PROGRAMU

3.1   Změny programů

V zájmu zajištění řádného provádění programů a včasné přípravy na uzavření by měly členské státy předložit žádosti o změny programu (5), včetně změn plánů financování za účelem převodu finančních prostředků mezi prioritními osami téhož programu v rámci téže kategorie regionů a téhož fondu, do 30. září 2023. Tak bude možné přijmout rozhodnutí před konečným datem způsobilosti, kterým je 31. prosinec 2023. Členské státy by měly Komisi vyrozumět o revidovaných finančních tabulkách k provedení nepodstatných převodů podle čl. 30 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních (6) před konečným datem způsobilosti, kterým je 31. prosinec 2023.

Převody zdrojů REACT-EU uvedených v článku 92a nařízení o společných ustanoveních (7) mezi EFRR a ESF podle čl. 92b odst. 5 desátého pododstavce nařízení o společných ustanoveních (8) se mohou vztahovat pouze na probíhající rok nebo na budoucí roky ve finančním plánu. Veškeré žádosti o změny plánů financování, které mají dopad na zdroje dostupné pro programování v letech 2021 a 2022 a které zahrnují převod mezi EFRR a ESF, by měly být předloženy do 15. listopadu příslušného roku, aby byl dostatek času na přijetí rozhodnutí do 31. prosince. Roční rozpočtové závazky pro daný rok nelze po 31. prosinci daného roku změnit.

3.2   Předkládání/oznamování a změny velkých projektů

Vzhledem k tomu, že velké projekty jsou spojeny se značnými finančními částkami a jsou tedy důležité pro celkovou výkonnost programů, měly by členské státy podat žádost o schválení nebo změnu velkého projektu nebo uskutečnit jeho oznámení do 30. září 2023. To umožní přijetí rozhodnutí před konečným datem způsobilosti, kterým je 31. prosinec 2023 (9).

Předkládání a oznamování velkých projektů se musí řídit postupy stanovenými v článcích 102 a 103 nařízení o společných ustanoveních a požadavky na informace podle článku 101 nařízení o společných ustanoveních, prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/207 (10) a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1011/2014 (11).

Žádosti o změnu velkých projektů se musí řídit stejným postupem, jaký byl použit při počátečním oznámení nebo předložení Komisi (čl. 102 odst. 1 nebo čl. 102 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních). Mezi změny velkých projektů patří žádosti o postupné provádění, změny velkých projektů, které mají být dokončeny v programovém období 2014–2020, a zrušení velkých projektů.

4.   FINANČNÍ ŘÍZENÍ

4.1   Zrušení závazku

Nevyužité závazky týkající se posledního roku programového období budou v průběhu uzavření (12) zrušeny. Ta část závazků, které zůstanou ke dni 31. prosince 2023 otevřené, se zruší, pokud nebude Komisi předložen některý z dokumentů o uzavření do 15. února 2025 (nebo do 1. března 2025, pokud Komise lhůtu prodlouží) (13).

V souladu s čl. 92b odst. 8 druhým pododstavcem nařízení o společných ustanoveních (14) budou programy, na které členské státy přidělují zdroje REACT-EU, pokrývat období do 31. prosince 2022 s výhradou odstavce 4 uvedeného článku. Nevyužité závazky týkající se zdrojů REACT-EU budou v průběhu uzavírání programů rovněž zrušeny (15).

4.2   Zúčtování počátečního a ročního předběžného financování

Zúčtování počátečního předběžného financování vypláceného členským státům provede Komise nejpozději při uzavření programu (16). To platí i pro dodatečné předběžné financování vyplácené ze zdrojů REACT-EU (17).

Částky vyplacené v rámci počátečního předběžného financování mohou být zúčtovány pouze s ohledem na vykázané způsobilé výdaje. Zúčtování počátečního předběžného financování však může začít, jakmile program obdrží prostřednictvím plateb maximální příspěvek z fondů stanovený v rozhodnutí Komise, kterým byl program schválen. V tomto případě Komise použije způsobilé výdaje zahrnuté do účetní závěrky po výpočtu částky k tíži fondů a ENRF a nejprve provede zúčtování ročního předběžného financování a poté přistoupí ke zúčtování počátečního předběžného financování. Zúčtování bude provedeno podle programů, fondů a kategorií regionů po schválení účetní závěrky.

U částek, které Komise nezískala zpět v roce 2020 na základě účetní závěrky předložené v roce 2020, se provede vyúčtování či zpětné získání při uzavření (18). Tyto částky budou zohledněny při výpočtu konečného zůstatku pro program.

4.3   Výpočet konečného zůstatku

Za poslední účetní období, stejně jako u každého jiného účetního období, uhradí Komise 90 % částky požadované členským státem uplatněním míry spolufinancování stanovené pro každou prioritu na způsobilé výdaje na danou prioritu uvedené v žádostech o průběžnou platbu za předpokladu, že jsou v programu k dispozici závazky, a v závislosti na dostupných finančních prostředcích.

Komise stanoví částku k tíži fondů a ENRF za poslední účetní období v souladu s článkem 139 nařízení o společných ustanoveních. Čl. 139 odst. 6 nařízení o společných ustanoveních stanoví, že na základě schválené účetní závěrky Komise vypočítá částku k tíži fondů a ENRF za příslušné účetní období, přičemž zohlední jak zaúčtované částky, tak celkovou částku plateb provedených Komisí v průběhu daného účetního roku.

Po výpočtu částky k tíži fondů a ENRF Komise zúčtuje roční a/nebo počáteční předběžné financování. V souladu s čl. 139 odst. 7 druhým pododstavcem nařízení o společných ustanoveních (19) se u částek, které mají být získány zpět, které ale Komise zpět nezískala, pro účetní závěrky předložené v roce 2020 provede vyúčtování či zpětné získání při uzavření.

V souladu s čl. 130 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních (20) nesmí příspěvek z fondů nebo ENRF poskytnutý prostřednictvím plateb konečného zůstatku překročit:

—	na úrovni priority u jednotlivých fondů a kategorií regionů — o více než 10 % příspěvek z fondů nebo z ENRF na danou prioritu u jednotlivých fondů a kategorií regionů, jak je stanoveno v rozhodnutí Komise o schválení operačního programu,

—	na úrovni programu — vykázané způsobilé veřejné výdaje, nebo — příspěvek v rámci jednotlivých fondů a kategorií regionů na daný program, který je stanoven v rozhodnutí Komise o schválení operačního programu, podle toho, která částka je nižší.

Zdroje REACT-EU představují vnější účelově vázané příjmy, které se v souladu s čl. 21 odst. 1 finančního nařízení (21) použijí na financování specifických výdajů. Zdroje REACT-EU jsou vedeny ve specifických rozpočtových položkách, odděleně od rozpočtových položek EFRR a ESF, které se zdroji REACT-EU nesouvisí. Proto není možné mezi nimi uplatnit 10% flexibilitu, protože by to znamenalo změnu rozpočtového závazku po roce, ve kterém byl přijat. V případě zdrojů REACT-EU se tedy 10% flexibilita uplatní pouze mezi prioritami REACT-EU téhož fondu v rámci téhož programu, například mezi dvěma prioritami EFRR REACT-EU.

Částka, která má být zaplacena / získána zpět, vypočtená v souladu s výše uvedenými pravidly představuje konečný zůstatek pro program.

Příklad výpočtu konečného zůstatku pro program je uveden v příloze IV těchto pokynů.

4.4   Vyhrazení nadměrného množství prostředků (tzv. overbooking)

Vyhrazení nadměrného množství prostředků je postup, kdy členské státy vykážou Komisi způsobilé výdaje převyšující maximální příspěvek z fondů stanovený v rozhodnutí Komise o schválení programu.

Vzhledem k tomu, že žádosti o platbu jsou kumulativní pouze v daném účetním období, dosáhne-li priorita maximálního příspěvku z fondů stanoveného v rozhodnutí Komise o schválení programu před posledním účetním obdobím, nebudou výdaje vykázané Komisi převyšující tento maximální příspěvek z fondů na prioritu přeneseny do následujícího účetního období.

Certifikační orgány proto mohou rozhodnout, že částky zanesené do jejich účetního systému v daném účetním období budou vykázány Komisi v následujícím účetním období nebo v posledním účetním období pro účely uzavření.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v případě, že by si členské státy přály mít v posledním účetním období k dispozici vykázání nadměrného množství prostředků, mohly by se zdržet vykázání nadměrného množství prostředků Komisi v kterémkoli účetním období před posledním účetním obdobím a použít tyto výdaje s ohledem na potřeby programu. Členské státy mohou zvážit vykázání nadměrného množství prostředků pouze v posledním účetním období, s výjimkou případů, kdy:

—	jej musí vykázat v dřívějším účetním období jako náhradu zjištěných nesprávných částek (v rámci limitů příspěvku z fondů nebo ENRF na prioritu), nebo

—	upraví plán financování z programu za účelem zvýšení příspěvku z fondů nebo ENRF na prioritu, u které bylo vykázáno nadměrné množství prostředků, v souladu s pravidly použitelnými pro změny programu.

Není-li vykázání nadměrného množství prostředků před posledním účetním obdobím nutné, vykážou členské státy Komisi tyto vynaložené prostředky, včetně výdajů které příjemci vznikly a byly jím uhrazeny během předchozích účetních období, až v posledním účetním období (nebo v dřívější fázi, rozhodne-li se členský stát pro předčasné uzavření). Nadměrné množství prostředků vykázané Komisi v posledním účetním období bude zohledněno při uzavření a po něm jako náhrada nesprávných částek (vykázaných v kterémkoli účetním období, včetně posledního účetního období) a na 10% flexibilitu podle čl. 130 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních (22). Aniž je dotčen čl. 145 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních, mohou členské státy vykázáním nadměrného množství prostředků nahradit nesprávné částky, které jsou zjištěny po předložení účetní závěrky za poslední účetní období / po uzavření.

5.   UKAZATELE A VÝKONNOSTNÍ RÁMEC PŘI UZAVŘENÍ

Při uzavření ENRF musí být údaje o ukazatelích předloženy v poslední výroční zprávě o provádění programu pomocí vzorových tabulek 1, 2 a 3 uvedených v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1362/2014 (23).

Při uzavření EFRR, ESF a Fondu soudržnosti musí být údaje pro ukazatele výstupů a výsledků předloženy v závěrečné zprávě o provádění programu pomocí vzorových tabulek 1, 2, 3 a 4 uvedených v příloze V prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/207. Ve sloupci „Připomínky“ by měly členské státy vysvětlit (v případě potřeby) hodnoty dosažené v roce 2023, zejména v případech, kdy se výrazně liší od stanovených cílů (tj. odchylka o více než 20 %). Údaje pro ukazatele vybrané pro výkonnostní rámec musí být uvedeny v tabulce 5 přílohy V prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/207.

Do závěrečné zprávy o provádění musí členské státy zahrnout tyto informace o ukazatelích:

—	kumulativní (u ESF roční): hodnoty ukazatelů výstupů a výsledků do roku 2023 včetně. U ukazatelů výstupů EFRR a Fondu soudržnosti a u ukazatelů výstupů a výsledků ESF se hodnoty budou týkat operací, které jsou spolufinancovány z programu,

—	veškeré záležitosti ovlivňující výkonnost programu, včetně dosažení cílů,

—

(u EFRR a Fondu soudržnosti) hodnoty z roku 2023 pro ukazatele výsledků programů buď převzaté ze statistiky, nebo poskytnuté informačními zdroji specifickými pro danou prioritu (jako jsou průzkumy) v konkrétních časových bodech. Tyto hodnoty musí zahrnovat příspěvek programu a příspěvek dalších faktorů. Týkají se všech potenciálních příjemců (stejná jednotka analýzy jako u definice základní hodnoty).

Členským státům se doporučuje, aby nerevidovaly cíle po roce 2022, s výjimkou případů, kdy je revize způsobena změnami v přidělování prostředků na danou prioritu nebo postupným prováděním určitých operací. Dosažení cílů Komise posoudí se zohledněním informací uvedených v závěrečné zprávě o provádění programu, včetně prvků a činitelů, které mohly mít na dosažení stanovených cílů závažný dopad.

5.1   Podávání zpráv o dosažených hodnotách ukazatelů výstupů

Dosažené hodnoty ukazatelů výstupů uvedené v závěrečné zprávě o provádění nebo v poslední výroční zprávě o provádění programu pro ENRF by měly odkazovat na to, čeho bylo prostřednictvím operací podporovaných v rámci programu dosaženo. Ačkoli by měly dosažené hodnoty ukazatelů odpovídat situaci k 31. prosinci 2023, v praxi lze v těchto dokumentech uvádět výstupy dosažené v rámci spolufinancovaných operací až do data předložení závěrečné zprávy o provádění nebo poslední výroční zprávy o provádění programu pro ENRF. Auditní orgány programu by měly vyslovit závěr ohledně spolehlivosti údajů o výkonnosti ve výroční kontrolní zprávě za poslední účetní období.

U postupně prováděných operací (viz oddíl 6 těchto pokynů) lze v závěrečné zprávě o provádění programu uvést pouze výstupy, kterých bylo v rámci fáze zahrnuté do programového období 2014–2020 skutečně dosaženo. Ostatní výstupy (spolu se souvisejícími výdaji) je nutné oznámit v rámci programového období 2021–2027.

U nefungujících operací (viz oddíl 7 těchto pokynů) je třeba v závěrečné zprávě o provádění programu uvést pouze výstupy, kterých bylo na základě výdajů vykázaných v rámci programu skutečně dosaženo. V některých případech to bude znamenat, že se uvede nulový výstup. Výstupy dosažené v rámci nefungujících operací budou posouzeny po 15. únoru 2026, což je lhůta, do které musí členské státy tyto operace fyzicky dokončit nebo plně provést a zajistit, aby přispívaly k cílům příslušných priorit.

5.2   Dopady výkonnostního rámce na uzavření

Komise posoudí dosažení cílových hodnot ukazatelů ve výkonnostním rámci na základě hodnot uvedených v závěrečné zprávě o provádění nebo v poslední výroční zprávě o provádění programu pro ENRF.

V řádně odůvodněných případech, mezi něž patří významné změny v hospodářských a environmentálních podmínkách a podmínkách na trhu práce, a v případech, kdy je revize důsledkem změn ve výši prostředků přidělených na danou prioritu, mohou členské státy navrhnout revizi cílů prostřednictvím změny programu (24). Členské státy mohou navrhnout revizi cílů prostřednictvím změny programu v případě postupného provádění určitých operací podle oddílu 6 těchto pokynů.

Závažné selhání při plnění cílů týkajících se pouze finančních ukazatelů, ukazatelů výstupů a klíčových kroků provádění může vést k použití finančních oprav, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 22 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních (25). Závažné selhání se posuzuje v souladu s kritérii stanovenými v čl. 6 odst. 3 a 4 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 215/2014 (26).

Pokud se programový orgán rozhodne zahrnout do programu nefungující operace, může mít nedostatek výstupů nepříznivý vliv na dosažení cílů zvolených pro výkonnostní rámec. Pokud nefungující operace zahrnuté do programu povedou k závažnému selhání při dosahování cílů zvolených pro výkonnostní rámec, bude závazek členského státu fyzicky dokončit nebo plně provést tyto operace a zajistit, aby přispívaly k cílům příslušných priorit do 15. února 2026, považován za nápravné opatření za účelem dosažení těchto cílů, jak je uvedeno v čl. 22 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních. To je podmíněno tím, že potřebných výstupů bylo prostřednictvím příslušných operací dosaženo v dalším roce, který byl poskytnut podle oddílu 7 těchto pokynů. Není-li výstupů dosaženo do 15. února 2026, lze použít finanční opravu.

Má-li postupné provádění určitých operací za následek závažné selhání při dosahování cílů zvolených pro výkonnostní rámec, může Komise rozhodnout o použití finanční opravy podle čl. 22 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních.

V souladu s článkem 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 (27)budou finanční opravy stanoveny paušálně s ohledem na koeficient plnění/absorpce, tj. průměr hodnot konečné míry plnění u všech ukazatelů výstupů a klíčových kroků provádění zvolených pro výkonnostní rámec v rámci dané priority vydělený konečnou mírou plnění finančního ukazatele zvoleného pro výkonnostní rámec v rámci dané priority. Podle čl. 3 odst. 2 téhož nařízení v přenesené pravomoci se paušální opravná sazba uplatní na příspěvky z fondu na základě výdajů vykázaných členským státem v rámci příslušné priority. Podle čl. 3 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci nesmí být výše finanční opravy vyplývající z použití paušální sazby nepřiměřená.

Podle čl. 92b odst. 13 písm. c) nařízení o společných ustanoveních (28) se požadavky na výkonnostní rezervu a uplatňování výkonnostního rámce nevztahují na zdroje REACT-EU.

6.   POSTUPNÉ PROVÁDĚNÍ NĚKTERÝCH OPERACÍ PO DOBU DVOU PROGRAMOVÝCH OBDOBÍ

Tento oddíl vychází z článku 118 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (29), který stanoví podmínky pro postupně prováděné operace.

Operace by měly být v době předložení dokumentů o uzavření fyzicky dokončeny nebo zcela provedeny a měly by přispívat k cílům příslušných priorit. Avšak vzhledem k tomu, že je někdy obtížné sladit provádění operací s programovým obdobím, a s cílem zajistit, aby operace byly dokončeny a přispívaly k politickým cílům, je možné přesunout další fázi operací do programového období 2021–2027 (s výjimkou finančních nástrojů) za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

—	v programovém období 2007–2013 nebyla operace spolufinancována z fondů nebo z ENRF,

—	celkové náklady obou fází operace převyšují 5 milionů EUR,

—	operace má z pohledu financování dvě identifikovatelné fáze,

—	pro dané výdaje existuje podrobná a úplná auditní stopa, aby bylo zajištěno, že stejné výdaje nebudou Komisi vykázány dvakrát,

—	druhá fáze operace je v programovém období 2021–2027 způsobilá pro spolufinancování z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti nebo ENRAF (30) a je v souladu se všemi platnými pravidly programového období 2021–2027,

—	členský stát se v závěrečné zprávě o provádění předložené v souladu s článkem 141 nařízení o společných ustanoveních nebo v souvislosti s ENRF v poslední výroční zprávě o provádění zaváže dokončit druhou a závěrečnou fázi během programového období 2021–2027.

Členské státy by měly společně se závěrečnou zprávou o provádění (nebo v případě ENRF s poslední výroční zprávou o provádění) předložit seznam všech postupně prováděných operací s použitím šablony uvedené v příloze I těchto pokynů.

Přitom se členské státy zavazují, že operace uvedené v příloze I těchto pokynů budou fungující, tj. fyzicky dokončené nebo plně provedené, a budou přispívat k cílům příslušných priorit ve lhůtě pro předložení balíčku pro poskytnutí jistoty za poslední účetní období programového období 2021–2027. Takto postupně prováděná operace se považuje za jeden celek a pokládá se za ukončenou teprve poté, co jsou fyzicky dokončeny nebo plně provedeny obě fáze a přispívají k cílům příslušných priorit. Nedokončení postupně prováděné operace podle plánu může vést k použití finančních oprav u obou fází operace.

Chtějí-li členské státy formálně požádat o postupné provádění velkého projektu, měly by předložit ke schválení či oznámit velký projekt, který předpokládá postupné provádění po dobu dvou programových období, nebo podat žádost o změnu velkého projektu již schváleného v období 2014–2020 (viz oddíl 3.2 těchto pokynů).

V souladu s oddílem 11.2 těchto pokynů nesmí být seznam postupně prováděných operací předložený se závěrečnou zprávou o provádění (nebo v případě ENRF s poslední výroční zprávu o provádění) s použitím šablony uvedené v příloze I těchto pokynů změněn po uplynutí lhůty pro předložení dokumentů o uzavření, s výjimkou případů, kdy o změnu požádá Komise nebo kdy se jedná o administrativní chyby.

7.   NEFUNGUJÍCÍ OPERACE

Jak bylo uvedeno výše, členské státy musí zajistit, aby v době předložení dokumentů o uzavření byly všechny operace (včetně postupně prováděných operací z programového období 2007–2013) v programu fungující, tj. aby byly fyzicky dokončené nebo plně provedené a přispívaly k cílům příslušných priorit (31).

Členské státy se vyzývají, aby z účetní závěrky za poslední účetní období vyloučily výdaje vzniklé a uhrazené za operace, které nejsou fyzicky dokončené nebo plně provedené a/nebo nepřispívají k cílům příslušných priorit (dále jen „nefungující operace“). Členské státy se však mohou rozhodnout tyto výdaje do účetní závěrky za poslední účetní období zahrnout, za předpokladu, že:

—	celkové náklady každé nefungující operace převyšují 2 miliony EUR, a

—	celkové výdaje certifikované Komisi za nefungující operace nepřevyšují 10 % celkových způsobilých výdajů (na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni) určených na program.

Zahrnutím výdajů na nefungující operace do účetní závěrky za poslední účetní období se členské státy zavazují, že všechny tyto nefungující operace fyzicky dokončí nebo plně provedou a zajistí, aby přispívaly k cílům příslušných priorit, nejpozději do 15. února 2026, a pokud tyto operace do uvedeného data fungovat nebudou, že dotčené částky vrátí do rozpočtu EU.

Členské státy by měly společně se závěrečnou zprávou o provádění (nebo v případě ENRF s poslední výroční zprávou o provádění) předložit seznam všech nefungujících operací zahrnutých do programu s použitím šablony uvedené v příloze II těchto pokynů. Členské státy by měly nefungující operace monitorovat a do 15. února 2026 by měly Komisi poskytnout nezbytné informace o jejich fyzickém dokončení nebo úplném provedení a o jejich přispění k cílům příslušných priorit.

Pokud operace nefungují do 15. února 2026, měly by členské státy s ohledem na stav dokončení a provádění i na dosažení celkových cílů operací Komisi poskytnout částky, které je třeba opravit, a odůvodnění, jak byly částky vypočítány. Po obdržení těchto informací Komise přistoupí ke zpětnému získání dotyčných částek. Nesprávné částky lze nahradit prostřednictvím vykázání nadměrného množství prostředků (je-li k dispozici).

Pokud Komise s výpočtem částek, které mají být opraveny, nesouhlasí, může rozhodnout o zahájení postupu finančních oprav.

Kromě toho může vést nedostatečné fyzické dokončení nebo neúplné provedení operací a/nebo jejich nedostatečné přispění k cílům příslušných priorit ve výše uvedené lhůtě k provedení finančních oprav z důvodu závažného selhání při dosahování cílů zvolených pro výkonnostní rámec (32).

8.   OPERACE OVLIVNĚNÉ PROBÍHAJÍCÍM VNIROSTÁTNÍM VYŠETŘOVÁNÍM NEBO POZASTAVENÉ SOUDNÍM ŘÍZENÍM NEBO ŘÍZENÍM O SPRÁVNÍM OPRAVNÉM PROSTŘEDKU S ODKLADNÝM ÚČINKEM

Dříve než členské státy předloží dokumenty o uzavření, měly by rozhodnout, zda z účetní závěrky za poslední účetní období vyloučí všechny výdaje nebo jejich část za operaci, která je ovlivněna probíhajícím vnitrostátním vyšetřováním nebo pozastavena soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem, či nikoli.

Mezi příklady probíhajících vnitrostátních vyšetřování patří vyšetřování prováděná vnitrostátními orgány odlišnými od programových orgánů (například policejní vyšetřování, soudní nebo trestní vyšetřování), jejichž výsledek může ovlivnit zákonnost a správnost výdajů.

Pozastavením operace soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku se neprodlužuje konečný termín pro vznik způsobilých výdajů stanovený v článku 65 nařízení o společných ustanoveních.

Za operace pozastavené soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem nesmějí být vykázány žádné výdaje po podání konečné žádosti o průběžnou platbu pro poslední účetní období.

Pokud nejsou operace ovlivněné probíhajícím vnitrostátním vyšetřováním nebo pozastavené soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem vyloučeny z účetní závěrky za poslední účetní období, měly by členské státy společně se závěrečnou zprávou o provádění předložit seznam takových operací s použitím šablony uvedené v příloze III těchto pokynů.

O výsledku vnitrostátních vyšetřování, soudních řízení a správních opravných prostředků musí členské státy informovat (33) Komisi. Budou-li zjištěny nesrovnalosti, přistoupí Komise ke zpětnému získání dotčených částek. Nesprávné částky lze nahradit prostřednictvím vykázání nadměrného množství prostředků (je-li k dispozici).

9.   VÝDAJE OVLIVNĚNÉ PROBÍHAJÍCÍM VYŠETŘOVÁNÍM ÚŘADU OLAF, ZPRÁVAMI ÚŘADU OLAF NEBO AUDITY KOMISE NEBO EVROPSKÉHO ÚČETNÍHO DVORA

Členské státy se vyzývají, aby před předložením dokumentů o uzavření vyloučily z účetní závěrky za poslední účetní období výdaje, které jsou ovlivněny možnými nesrovnalostmi zjištěnými v rámci probíhajících vyšetřování úřadu OLAF (jsou-li členským státům taková vyšetřování a dotčené ovlivněné výdaje v této fázi známy), zpráv úřadu OLAF nebo auditů Komise nebo Evropského účetního dvora. Pokud členský stát tato zjištění nebo dotčené ovlivněné výdaje zpochybní a tyto ovlivněné výdaje zahrne do účetní závěrky, bude Komise v řízení o sporných otázkách pokračovat, což může vést k finanční opravě. Aniž je dotčen čl. 145 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních, lze nesprávné částky nahradit prostřednictvím vykázání nadměrného množství prostředků (je-li k dispozici).

10.   NESROVNALOSTI

Účetní závěrka za každé účetní období, včetně posledního účetního období, musí na úrovni každé priority a případně na úrovni fondu a kategorie regionů zahrnovat:

—	částky odejmuté a získané zpět během účetního období,

—	částky, které mají být získány zpět ke konci účetního období,

—	částky získané zpět podle článku 71 nařízení o společných ustanoveních a

—	částky, které nelze získat zpět (34).

Formát pro podávání zpráv o částkách odejmutých a získaných zpět, částkách, které mají být získány zpět, částkách získaných zpět podle článku 71 nařízení o společných ustanoveních a částkách, které nelze získat zpět, je uveden ve vzoru účetní závěrky stanoveném v příloze VII prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1011/2014 (dodatky 2, 3, 4, resp. 5).

10.1   Nakládání s nesrovnalostmi v posledním účetním období

Vzhledem k tomu, že po konečné žádosti o průběžnou platbu, jež má být podána do 31. července 2024, nelze Komisi předložit žádnou následnou žádost o platbu, musí být případné nezbytné odpočty (bez ohledu na skutečnost, že se mohou vztahovat na výdaje vykázané v předchozích účetních obdobích) provedeny v účetní závěrce za poslední účetní období a oznámeny podle vzoru účetní závěrky, zejména dodatků 1, 2 a 8 uvedeného dokumentu.

To se netýká částek, které mají být získány zpět, částek, které nelze získat zpět, ani částek uvedených v oddílech 8 a 9 těchto pokynů, u nichž se členský stát rozhodl ponechat dotčené výdaje v účetní závěrce.

Pokud se členský stát rozhodne podle čl. 137 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních vyloučit výdaje z účetní závěrky za poslední účetní období z důvodu průběžného hodnocení zákonnosti a správnosti těchto výdajů a pokud se následně zjistí, že tyto výdaje jsou legální a správné, nelze je znovu vykázat, protože nebude možné podat žádnou další žádost o průběžnou platbu, do níž by bylo možné je zahrnout.

10.2   Částky, které mají být získány zpět, a částky, které nelze získat zpět

V účetní závěrce za poslední účetní období mohou členské státy oznamovat částky, které mají být získány zpět, a částky, které nelze získat zpět, týkající se výdajů vykázaných nejen v předchozích účetních obdobích, ale i v posledním účetním období (35). Členské státy mohou v účetních závěrkách za poslední účetní období vykazovat rovněž částky, jež se staly částkami, které mají být získány zpět nebo které nelze získat zpět, po skončení posledního účetního období, avšak před podáním dokladů o uzavření.

Částky oznámené jako částky, které mají být získány zpět, a částky, které nelze získat zpět, Komise vyloučí z výpočtu konečného zůstatku (36).

Komise rozhodne, zda oznámené částky proplatí z rozpočtu Unie, na základě výsledku procesu zpětného získávání prostředků a/nebo posouzení Komise týkající se částek, které nelze získat zpět, v souladu s postupem stanoveným v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/568 (37). Částky uvedené v dodatcích 3 a 5 účetní závěrky týkající se výdajů vykázaných v posledním účetním období by měly být zahrnuty rovněž do dodatku 1 účetní závěrky, aby bylo možné je v budoucnu uhradit z rozpočtu Unie, dokud nebude znám výsledek těchto postupů nebo hodnocení.

Členský stát by měl co nejdříve informovat Komisi o výsledku probíhajícího procesu vymáhání.

Pokud členský stát dospěje k závěru, že by částky, které nelze získat zpět, měly být uhrazeny z rozpočtu Unie, měl by Komisi předložit žádost o potvrzení takového závěru ve formě uvedené v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/568. Komise určí, zda by částky, které nelze získat zpět, měly být uhrazeny z rozpočtu Unie, v souladu s pravidly stanovenými v článku 3 téhož nařízení. To se týká částek, které nelze získat zpět, uvedených v dodatku 5 (dále jen „částky, které nelze získat zpět“) účetní závěrky programu uvedené v příloze VII prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1011/2014 a rovněž částek uvedených v dodatku 3 (dále jen „částky, které mají být získány zpět“) téže přílohy jako částek, které mají být získány zpět a které se mohou po předložení účetní závěrky za poslední účetní období stát částkami, které nelze získat zpět.

10.3   Riziko, že nesrovnalosti povedou k dodatečnému ověření výdajů již vykázaných Komisi ze strany programových orgánů

Pokud bylo zjištěno riziko nesrovnalostí, které vede k dodatečnému ověření výdajů již vykázaných Komisi ze strany programových orgánů, musí vnitrostátní orgány dodržet tyto lhůty:

—

u výdajů odečtených z účetní závěrky za účetní období předcházející poslednímu účetnímu období podle čl. 137 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních musí být dodatečná ověření dokončena včas, aby bylo možné výdaje vykázat nejpozději v konečné žádosti o průběžnou platbu za poslední účetní období, u které je lhůta pro předložení stanovena na 31. července 2024,

—

v případě rizika, že nesrovnalosti povedou k dodatečnému ověření výdajů vykázaných v posledním účetním období, by mělo být rozhodnutí o jeho zákonnosti a správnosti, a tedy rozhodnutí, zda tyto výdaje ponechat nebo odečíst z účetní závěrky za poslední účetní období, přijato v okamžiku předložení účetní závěrky, u které je lhůta pro předložení 15. února 2025, nebo 1. března 2025, pokud ji Komise prodlouží.

10.4   Částky získané zpět po uzavření programu

Pokud členský stát po uzavření programu zjistí nesrovnalosti týkající se výdajů zahrnutých do účetní závěrky, musí být částky získané zpět po uzavření vráceny do rozpočtu Unie. Nesprávné částky lze nahradit prostřednictvím vykázání nadměrného množství prostředků (je-li k dispozici).

11.   PŘEDLOŽENÍ DOKUMENTŮ O UZAVŘENÍ

11.1   Lhůta pro předložení dokumentů o uzavření

Dokumenty o uzavření musí být předloženy do 15. února 2025 (38) (s výjimkou poslední výroční zprávy o provádění ENRF, která musí být předložena do 31. května 2024 (39)). Tuto lhůtu může Komise prodloužit do 1. března 2025, a to na základě sdělení dotčeného členského státu podle čl. 63 odst. 7 finančního nařízení.

Komise automaticky zruší tu část závazků, které zůstanou ke dni 31. prosince 2023 otevřené, pokud nebude Komisi předložen některý z dokumentů o uzavření do 15. února 2025 (nebo do 1. března 2025, pokud Komise lhůtu prodlouží (40)). V takovém případě bude uzavření programu provedeno na základě dostupných informací.

Nepředložení některého z dokumentů o uzavření může být známkou závažného nedostatku v systému řízení a kontroly programu, který ohrožuje příspěvek Unie, jenž byl již programu vyplacen. V takových případech může Komise rozhodnout o uložení finanční opravy.

11.2   Úprava dokumentů o uzavření po uplynutí lhůty pro jejich předložení

Členské státy nesmějí po uplynutí lhůty pro předložení dokumentů o uzavření žádné dokumenty měnit, s výjimkou případů, kdy o změnu požádá Komise, nebo kdy se jedná o administrativní chyby.

11.3   Dostupnost dokumentů

V souladu s čl. 140 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních lze dobu uchovávání dokumentů za účelem dostupnosti přerušit buď v případě soudních řízení, nebo na základě řádně odůvodněné žádosti Komise.

Pokud se členský stát rozhodl provést operaci postupně ve dvou programových obdobích (podle oddílu 6 těchto pokynů), požádá Komise o přerušení období uchovávání v rámci první fáze takové operace do doby, než začne období uchovávání v rámci druhé fáze operace v souladu s čl. 140 odst. 1 čtvrtým pododstavcem nařízení o společných ustanoveních.

Pokud se členský stát rozhodl využít dodatečnou lhůtu poskytnutou Komisí k fyzickému dokončení nebo úplnému provedení nefungující operace a k zajištění, aby přispívala k cílům příslušných priorit (podle oddílu 7 těchto pokynů), požádá Komise, v souladu s čl. 140 odst. 1 čtvrtým pododstavcem, o přerušení období uchovávání pro tuto operaci, dokud není Komisi oznámena jako fungující, tj. fyzicky dokončená nebo úplně provedená a přispívající k cílům příslušných priorit.

Toto přerušení je odůvodněno skutečností, že celkovou způsobilost a fungování celé operace (v obou fázích) mohou útvary Komise nebo Evropský účetní dvůr ověřit nebo auditovat teprve po jejím dokončení.

12.   OBSAH DOKUMENTŮ O UZAVŘENÍ

12.1   Závěrečná zpráva o provádění

Závěrečná zpráva o provádění programů podporovaných z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti musí obsahovat informace uvedené v čl. 50 odst. 2 a 5 (v případě cíle Investice pro růst a zaměstnanost a cíle Evropská územní spolupráce) a v čl. 111 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních (v případě cíle Investice pro růst a zaměstnanost).

Struktura závěrečné zprávy o provádění je uvedena v příloze V (cíl Investice pro růst a zaměstnanost) a v příloze X (cíl Evropská územní spolupráce) prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/207.

Závěrečná zpráva o provádění by dále měla obsahovat:

—	seznam všech postupně prováděných operací s částkou způsobilých výdajů pro první fázi, které vznikly v programovém období 2014–2020 podle oddílu 6 těchto pokynů. Tento seznam by se měl řídit šablonou uvedenou v příloze I těchto pokynů,

—	seznam všech nefungujících operací podle oddílu 7 těchto pokynů. Tento seznam by se měl řídit šablonou uvedenou v příloze II těchto pokynů,

—	seznam všech operací ovlivněných probíhajícím vnitrostátním vyšetřováním nebo pozastavených soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem podle oddílu 8 těchto pokynů. Tento seznam by se měl řídit šablonou uvedenou v příloze III těchto pokynů,

U programů podporovaných z ENRF se závěrečná zpráva o provádění nevyžaduje. Místo ní musí být předložena poslední výroční zpráva o provádění (která by měla obsahovat tabulky v příloze I, II a III těchto pokynů, je-li to relevantní) do 31. května 2024 a musí obsahovat informace uvedené v čl. 50 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních a v článku 114 nařízení (EU) č. 508/2014. Struktura této výroční zprávy o provádění je uvedena v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1362/2014.

12.1.1   Podávání zpráv o velkých projektech

Začleněním velkého projektu do závěrečné zprávy o provádění (tabulka 12 přílohy V prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/207) členský stát potvrzuje, že velký projekt je fyzicky dokončený nebo úplně provedený a přispívá k cílům příslušných priorit. Velké projekty, které nejsou fungující nebo jsou zaváděny postupně, by měly být oznamovány v souladu s oddíly 6 a 7 těchto pokynů (41).

Ve sloupci „Připomínky“ v tabulce 12 by měly členské státy uvést, zda byl velký projekt prováděn v souladu s dokumentací předloženou nebo oznámenou Komisi podle článku 102 nebo 103 nařízení o společných ustanoveních, která byla základem pro rozhodnutí Komise o schválení finančního příspěvku na projekt, ve formě rozhodnutí nebo automatického schválení. Členské státy by měly popsat a vysvětlit veškeré rozdíly v provádění velkého projektu oproti tomu, co bylo uvedeno ve výše uvedené dokumentaci.

Komise posoudí soulad realizovaného velkého projektu s předloženou nebo oznámenou dokumentací (a případně s rozhodnutím Komise o schválení finančního příspěvku). Komise přitom zohlední důvody a důsledky veškerých nedodržení uskutečněného velkého projektu oproti dokumentaci, ze které Komise při svém schválení vychází, a může uložit finanční opravu.

12.1.2   Schválení a lhůty

Komise přezkoumá závěrečnou zprávu o provádění a uvědomí členský stát o svých připomínkách do pěti měsíců od data jejího obdržení (42). Pokud Komise své připomínky v této lhůtě nesdělí, má se za to, že je zpráva schválena.

Členské státy budou mít dva měsíce na to, aby na připomínky Komise k závěrečné zprávě o provádění reagovaly. Tuto lhůtu může Komise na žádost členského státu prodloužit o další dva měsíce. Závěrečná zpráva o provádění je přijata, pokud Komise nemá žádné připomínky nebo pokud byly všechny připomínky Komise náležitě vyřešeny.

12.2   Účetní závěrka

Účetní závěrka za poslední účetní období, stejně jako u každého jiného účetního období, musí obsahovat informace uvedené v čl. 137 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních. Struktura účetní závěrky je uvedena v příloze VII prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1011/2014. Účetní závěrku je třeba vypracovat s přihlédnutím ke zvláštním požadavkům na poslední účetní období (viz zejména oddíl 10 výše).

12.2.1   Kontrola a schválení

Kontrola a schválení účetní závěrky za poslední účetní období se řídí stejnými pravidly, jaká byla stanovena pro kontrolu a schválení účetní závěrky za jakékoli jiné účetní období.

Komise použije postupy kontroly a schválení účetní závěrky za poslední účetní období a do 31. května 2025 informuje členský stát, zda účetní závěrku schvaluje jako úplnou, přesnou a pravdivou (43).

12.3   Prohlášení řídicího subjektu a shrnutí výsledků za daný rok

Struktura prohlášení řídicího subjektu za poslední účetní období je stejně jako u každého jiného účetního období uvedena v příloze VI prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/207.

12.4   Výrok auditora a kontrolní zpráva

Struktura výroku auditora za poslední účetní období je stejně jako u každého jiného účetního období uvedena v příloze VIII prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/207.

Struktura kontrolní zprávy za poslední účetní období je stejně jako u každého jiného účetního období uvedena v příloze IX prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/207.

Pokud se společný systém řízení a kontroly vztahuje na více než jeden program, může se členský stát rozhodnout, že požadované informace poskytne v jediné kontrolní zprávě zahrnující všechny dotčené programy.

Kontrolní zpráva za poslední účetní období by měla rovněž obsahovat:

—	informace o nevyřešených zjištěních vyplývajících z auditů provedených útvary Komise nebo Evropským účetním dvorem, které by měly být uvedeny v oddíle 8 „Další informace“ kontrolní zprávy,

—	záruku zákonnosti a správnosti výdajů v rámci finančních nástrojů (články 41 a 42 nařízení o společných ustanoveních),

—	záruku spolehlivosti údajů týkajících se ukazatelů,

—	záruku, že výše veřejných výdajů vyplácených příjemcům je rovna alespoň příspěvku z fondů a ENRF, který Komise vyplácí členskému státu (článek 129 nařízení o společných ustanoveních).

12.4.1   Finanční nástroje

U finančních nástrojů by měly auditní orgány programu získat záruku, že konečné částky vykázané při uzavření jsou způsobilé. Tyto informace by měly být uvedeny v oddíle 9 „Celková míra jistoty“ kontrolní zprávy a případně v dalších oddílech zprávy (zejména v oddílech 4 „Audity systémů“ a 5 „Audity operací“).

U finančních nástrojů, na něž se vztahuje podávání žádosti o průběžné platby v jednotlivých fázích (tranše záloh) (44), nemusí být způsobilost výdajů souvisejících s poslední tranší a také až 15 % částek zahrnutých do předchozích tranší předmětem předchozích auditů operací. Auditní orgány programu by měly před předložením účetní závěrky za poslední účetní období získat záruku o zákonnosti a správnosti těchto výdajů. Není však nutné, aby konečný příjemce dokončil provádění investice podporované z finančního nástroje do data předložení dokumentů o uzavření. Auditní orgány programu by měly v kontrolní zprávě za poslední účetní období podat zprávu o tom, jak tuto záruku získaly, a potvrdit Komisi způsobilost celkových výdajů finančních nástrojů podle článku 42 nařízení o společných ustanoveních.

U finančních nástrojů při uzavření se doporučuje, aby auditní orgán programu zahrnul zbývající počet způsobilých výdajů, které předtím nebyly zahrnuty do auditů operací. Není nutné, aby byly auditu při uzavření podrobeny všechny finanční nástroje, ale žádný finanční nástroj by neměl být vyloučen z náhodného výběru. Kromě toho se mohou auditní orgány programu rozhodnout seskupit vybrané finanční nástroje pro účely svých auditů, neboť získané výsledky budou použitelné pro všechny finanční nástroje v rámci skupiny.

Auditní orgány programu by měly provést audit statistického vzorku investic a správních nákladů a poplatků a tyto výdaje mohou považovat za dodatečné období výběru vzorků, aby bylo možné použít výsledky auditů provedených dříve (45).

12.4.2   Spolehlivost údajů

Auditní orgány programu by měly v kontrolní zprávě za poslední účetní období vyslovit závěr o spolehlivosti údajů týkajících se ukazatelů, včetně závěru o posouzení klíčového požadavku 6 „Spolehlivý systém shromažďování, zaznamenávání a ukládání údajů pro účely monitorování, hodnocení, finančního řízení, ověřování a auditu, včetně propojení se systémy elektronické výměny dat příjemců“ uvedeného v tabulce 1 přílohy IV nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014. Toto posouzení klíčového požadavku 6 by mělo zahrnovat potvrzení, že souhrnné údaje oznámené Komisi jsou správné.

12.4.3   Výdaje z veřejných zdrojů vyplacené příjemcům

Certifikační orgán by měl zajistit, aby byl při jeho výpočtech pro konečnou účetní závěrku dodržován článek 129 nařízení o společných ustanoveních. Vnitrostátní auditní orgán by měl tento aspekt zahrnout do svého auditu účetní závěrky za poslední účetní období a v kapitole 6 závěrečné kontrolní zprávy by měl podat zprávu o získaných zárukách.

13.   PLATBA KONEČNÉHO ZŮSTATKU

Konečný zůstatek bude vyplacen do tří měsíců ode dne schválení účetní závěrky za poslední účetní období nebo do jednoho měsíce ode dne schválení závěrečné zprávy o provádění, podle toho, co nastane později (46).

Tím není dotčena pravomoc Komise přerušit lhůtu pro vyplacení konečného zůstatku nebo tuto platbu pozastavit.

14.   OTÁZKY ZÁKONNOSTI A SPRÁVNOSTI

Otázky týkající se zákonnosti a správnosti příslušných transakcí souvisejících s výdaji ve schválené účetní závěrce může Komise vznést po zaplacení konečného zůstatku a uzavření programu.

Uzavřením programu není dotčeno právo Komise ukládat finanční opravy v souladu s články 85, 144 a 145 nařízení o společných ustanoveních a dále v případě ENRF s článkem 105 nařízení (EU) č. 508/2014.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(2)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(3)  V souladu s čl. 92b odst. 8 druhým pododstavcem nařízení o společných ustanoveních ve znění nařízení (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020 budou programy, na které členské státy přidělují zdroje REACT-EU, pokrývat období do 31. prosince 2022 s výhradou odstavce 4 uvedeného článku.

(4)  Podle čl. 138 odst. 1 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. C 384I, 12.11.2019, s. 1) (dále jen „dohoda o vystoupení“), pokud jde o provádění programů a činností Unie schválených na základě VFR 2014–2020 nebo předchozích finančních výhledů, ve vztahu ke Spojenému království se po dni 31. prosince 2020 až do ukončení uvedených programů a činností Unie bude i nadále uplatňovat použitelné právo Unie, včetně pravidel o finančních opravách a schvalování účetní závěrky, s výjimkou případů, kdy smíšený výbor přijal technická opatření v souladu s čl. 138 odst. 5 dohody o vystoupení. Je však třeba poznamenat, že ustanovení těchto pokynů týkající se zdrojů REACT-EU se na Spojené království nevztahují, a to podle článku 154 pátého pododstavce nařízení o společných ustanoveních ve znění nařízení (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020.

(5)  Čl. 30 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních.

(6)  Ve znění nařízení (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020.

(7)  Ve znění nařízení (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020.

(8)  Ve znění nařízení (EU) 2020/2221 ze dne středa 23. prosince 2020.

(9)  Velké projekty nejsou relevantní pro programy podporované z ENRF.

(10)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/207 ze dne 20. ledna 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, pokud jde o vzory pro zprávu o pokroku, předkládání informací o velkém projektu, společný akční plán, zprávy o provádění pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost, prohlášení řídicího subjektu, auditní strategii, výrok auditora a výroční kontrolní zprávu a o metodiku provádění analýzy nákladů a přínosů, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o vzor zpráv o provádění pro cíl Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 38, 13.2.2015, s. 1).

(11)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1011/2014 ze dne 22. září 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, pokud jde o vzory pro předkládání určitých informací Komisi, a podrobná pravidla týkající se výměny informací mezi příjemci a řídicími orgány, certifikačními orgány, auditními orgány a zprostředkujícími subjekty (Úř. věst. L 286, 30.9.2014, s. 1).

(12)  Čl. 86 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních.

(13)  Čl. 86 odst. 4 a čl. 136 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních.

(14)  Ve znění nařízení (EU) 2020/2221 ze dne středa 23. prosince 2020.

(15)  Čl. 92b odst. 5 pátý pododstavec nařízení o společných ustanoveních ve znění nařízení (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020.

(16)  Článek 82 nařízení o společných ustanoveních.

(17)  Čl. 92b odst. 7 třetí pododstavec nařízení o společných ustanoveních ve znění nařízení (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020.

(18)  Čl. 139 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních ve znění nařízení (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020.

(19)  Ve znění nařízení (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020.

(20)  Ve znění nařízení (EU) 2020/558 ze dne čtvrtek 23. dubna 2020.

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.)

(22)  Ve znění nařízení (EU) 2020/558 ze dne čtvrtek 23. dubna 2020.

(23)  Prováděcí Nařízení Komise (EU) č. 1362/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se stanoví pravidla pro zjednodušený postup schvalování některých změn operačních programů financovaných z Evropského námořního a rybářského fondu a pravidla týkající se formy a předkládání výročních zpráv o provádění těchto programů (Úř. věst. L 365, 19.12.2014, s. 124).

(24)  Bod 5 přílohy II nařízení o společných ustanoveních.

(25)  Čl. 22 odst. 7 a čl. 144 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních.

(26)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 215/2014 ze dne 7. března 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu, pokud jde o metodiky podpory opatření v souvislosti se změnou klimatu, určování milníků a cílů ve výkonnostním rámci a nomenklaturu kategorií zásahů pro evropské strukturální a investiční fondy (Úř. věst. L 69, 8.3.2014, s. 65).

(27)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu (Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 5).

(28)  Ve znění nařízení (EU) 2020/2221 ze dne středa 23. prosince 2020.

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(30)  V programovém období 2021–2027 se mění název Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) na Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF).

(31)  Operace, která splnila požadavky podle čl. 71 nařízení o společných ustanoveních, ale v okamžiku uzavření programu již nefunguje, by se neměla považovat za nefungující operaci.

(32)  Čl. 22 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních.

(33)  Aniž jsou dotčeny povinnosti oznamovat nesrovnalosti podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1970 ze dne 8. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o zvláštní ustanovení k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu (Úř. věst. L 293, 10.11.2015, s. 1).

(34)  Čl. 137 odst. 1 písm. b) nařízení o společných ustanoveních.

(35)  Aby členské státy mohly využít možnosti podle nařízení o společných ustanoveních vykázat částky, které mají být získány zpět, jako částky, které nelze získat zpět, při uzavření nebo po uzavření programu, a to u částek, které mají být získány zpět v souvislosti s posledním účetním obdobím programového období.

(36)  To povede k tomu, že v případech kladného konečného zůstatku nebo vyšší částky, která má být získána zpět, představuje-li konečný zůstatek vrácení, bude vyplacena nebo vyúčtována nižší částka.

(37)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/568 ze dne 29. ledna 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 s ohledem na Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond, pokud jde o podmínky a postupy k rozhodnutí o tom, zda mají částky, které nelze získat zpět, uhradit členské státy (Úř. věst. L 97, 13.4.2016, s. 1).

(38)  Článek 138 a čl. 141 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních a čl. 63 odst. 5 finančního nařízení.

(39)  Čl. 114 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

(40)  Čl. 136 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních.

(41)  Velké projekty nejsou relevantní pro programy podporované z ENRF.

(42)  Čl. 50 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních.

(43)  Článek 139 nařízení o společných ustanoveních.

(44)  Článek 41 nařízení o společných ustanoveních.

(45)  Pokud jde o finanční nástroje zřízené podle čl. 38 odst. 1 písm. a) a c) nařízení o společných ustanoveních a o finanční nástroje zřízené podle písmene b) téhož článku, které provádí Evropská investiční banka (EIB) nebo jiná mezinárodní finanční instituce, podléhají správní náklady a poplatky účtované EIB / Evropským investičním fondem (EIF) nebo jinou mezinárodní finanční institucí auditu externích auditorů EIB/EIF. Externí auditoři EIB/EIF navíc kontrolují veškeré správní náklady a poplatky účtované finančními zprostředkovateli vybranými na vnitrostátní úrovni EIF za půjčky a kapitálové nástroje.

(46)  Čl. 141 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.10401 – SAMI/DUSSUR/FGA/SAMI FIGEAC AERO MANUFACTURING JV)

(Text s významem pro EHP)

(2021/C 417/02)

Dne 8. října 2021 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32021M10401. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Směnné kurzy vůči euru (1)

13. října 2021

(2021/C 417/03)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1562
JPY	japonský jen	131,30
DKK	dánská koruna	7,4407
GBP	britská libra	0,84898
SEK	švédská koruna	10,1195
CHF	švýcarský frank	1,0722
ISK	islandská koruna	150,00
NOK	norská koruna	9,8555
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,369
HUF	maďarský forint	360,20
PLN	polský zlotý	4,5772
RON	rumunský lei	4,9490
TRY	turecká lira	10,4833
AUD	australský dolar	1,5722
CAD	kanadský dolar	1,4386
HKD	hongkongský dolar	8,9952
NZD	novozélandský dolar	1,6647
SGD	singapurský dolar	1,5646
KRW	jihokorejský won	1 378,13
ZAR	jihoafrický rand	17,1940
CNY	čínský juan	7,4482
HRK	chorvatská kuna	7,5180
IDR	indonéská rupie	16 438,27
MYR	malajsijský ringgit	4,8098
PHP	filipínské peso	58,564
RUB	ruský rubl	83,0248
THB	thajský baht	38,478
BRL	brazilský real	6,3814
MXN	mexické peso	23,9497
INR	indická rupie	87,1095

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

ze dne 18. června 2021

ve věci E-10/20

ADCADA Immobilien AG PCC v konkurzu v. Úřad pro dohled nad finančním trhem (Finanzmarktaufsicht)

(nařízení (EU) 2017/1129 – ochrana investorů – pojem „veřejná nabídka cenných papírů“ – zpřístupňování informací – povinnost uveřejnit prospekt – výjimky)

(2021/C 417/04)

Ve věci E-10/20, ADCADA Immobilien AG PCC v konkurzu v. Úřad pro dohled nad finančním trhem (Finanzmarktaufsicht) – ŽÁDOST podle článku 34 Dohody mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora podaná k Soudnímu dvoru Odvolací komisí Úřadu pro dohled nad finančním trhem (Beschwerdekommission der Finanzmarktaufsicht) ohledně výkladu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES, a zejména čl. 1 odst. 4 písm. b) a čl. 2 písm. d) uvedeného nařízení, vynesl 18. června 2021 Soudní dvůr ve složení Páll Hreinsson, předseda (soudce-zpravodaj), Per Christiansen a Bernd Hammermann, soudci, rozsudek, jehož výrok zní:

1.

Zda jsou uvedeny dostatečné informace o podmínkách nabídky a cenných papírech, které jsou nabízeny, tak, aby byl investor schopen rozhodnout se o koupi nebo o upsání těchto cenných papírů, v souladu s čl. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, musí být posouzeno případ od případu. Za okolností, jaké jsou dány v původním řízení, s výhradou ověření ze strany předkládajícího orgánu, jde o „veřejnou nabídku cenných papírů“ ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (EU) 2017/1129.

2.

Pro posouzení, zda jde o „veřejnou nabídku cenných papírů“ ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (EU) 2017/1129, může být relevantní, že ve sdělení je jasně viditelným způsobem uvedeno, že další informace lze získat jinde, a že úplné podmínky dluhopisů nejsou přístupné on-line nebo jinak obecně dostupné. Pokud už však sdělení poskytuje dostatečné informace pro účely čl. 2 písm. d), zahrnutí těchto upozornění nebo skutečnost, že úplné podmínky dluhopisů nejsou přístupné on-line nebo jinak obecně dostupné, nemůže změnit jeho klasifikaci jakožto „veřejné nabídky cenných papírů“.

3.

Pro účely čl. 1 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) 2017/1129 je v zásadě důležité, že jsou informace o nabídce cenných papírů potenciálním kupujícím sděleny pouze na požádání při současném zajištění, že jsou tyto informace sděleny jen maximálně 149 fyzickým nebo právnickým osobám z jednoho státu EHP, které nejsou kvalifikovanými investory. Aby však bylo možno se spolehnout na výjimku v čl. 1 odst. 4 písm. b), nabídka cenných papírů musí být skutečně určena méně než 150 fyzickým nebo právnickým osobám v jednom státě EHP jiným než kvalifikovaným investorům. Limit stanovený v uvedeném ustanovení nelze obejít šířením nabídky ve státě EHP prostřednictvím různých médií.

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

ze dne 30. června 2021

ve věci E-13/20

O v. norská vláda zastoupená Ředitelstvím práce a sociálního zabezpečení (Arbeids- og velferdsdirektoratet)

(sociální zabezpečení – nařízení (ES) č. 883/2004 – články 7, 63 a 64 – dávky v nezaměstnanosti – požadavek na pobyt v příslušném státě EHP – nezaměstnaná osoba odcházející do jiného státu EHP)

(2021/C 417/05)

Ve věci E-13/20, O v. norská vláda zastoupená Ředitelstvím práce a sociálního zabezpečení (Arbeids- og velferdsdirektoratet) – ŽÁDOST podle článku 34 Dohody mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora podaná k Soudnímu dvoru norským národním soudem pro záležitosti sociálního zabezpečení (Trygderetten) ohledně výkladu článků 28, 31 a 36 Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, vynesl Soudní dvůr ve složení Páll Hreinsson, předseda (soudce-zpravodaj), Per Christiansen a Bernd Hammermann, soudci, dne 30. června 2021 rozsudek, jehož výrok zní:

1.

Podmínění nároku na peněžitou dávku v nezaměstnanosti povinným pobytem nezaměstnané osoby v příslušném státě v případech, kdy nejsou splněny podmínky článků 64, 65 nebo 65a, je slučitelné s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, včetně čl. 5 písm. b) uvedeného nařízení.

2.

Mimo situace výslovně uvedené v článcích 64, 65 a 65a nařízení (ES) č. 883/2004 nespadá podmínění nároku na dávky v nezaměstnanosti pobytem v příslušném státě EHP pod posouzení podle článků 31 a 36 Dohody o EHP a není neslučitelné se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.

3.	Státům EHP je ponechána pravomoc určit, zda by měly, nebo neměly být vráceny neoprávněně získané dávky. Státy EHP však musí tuto pravomoc vykonávat v souladu s právem EHP a jeho obecnými zásadami včetně zásad rovnocennosti a efektivity.

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

ze dne 30. června 2021

ve věci E-15/20

Trestní řízení proti P

(sociální zabezpečení – nařízení (ES) č. 883/2004 – články 7, 63 a 64 – dávky v nezaměstnanosti – požadavek na pobyt v příslušném státě EHP – nezaměstnaná osoba odcházející do jiného státu EHP)

(2021/C 417/06)

Ve věci E-15/20, Trestní řízení proti P – ŽÁDOST podle článku 34 Dohody mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora podaná k Soudnímu dvoru odvolacím soudem Borgarting (Borgarting lagmannsrett) ohledně výkladu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, zejména jejích článků 3, 7, 28, 29 a 36, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, vynesl Soudní dvůr ve složení Páll Hreinsson, předseda (soudce-zpravodaj), Per Christiansen a Bernd Hammermann, soudci, dne 30. června 2021 rozsudek, jehož výrok zní:

1.

Podmínění nároku na peněžitou dávku v nezaměstnanosti povinným pobytem nezaměstnané osoby v příslušném státě v případech, kdy nejsou splněny podmínky článků 64, 65 nebo 65a, je slučitelné s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

2.

Mimo situace výslovně uvedené v článcích 64, 65 a 65a nařízení (ES) č. 883/2004 nespadá podmínění nároku na dávky v nezaměstnanosti pobytem v příslušném státě EHP pod posouzení podle článků 28, 29 a 36 Dohody o EHP a není neslučitelné se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.

3.	Státům EHP je ponechána pravomoc určit, zda lze za získávání dávek v nezaměstnanosti vědomým poskytováním nesprávných informací uložit trestní sankce. Státy EHP však musí tuto pravomoc vykonávat v souladu s právem EHP a jeho obecnými zásadami včetně zásady přiměřenosti.

Žádost o poradní stanovisko Soudního dvora ESVO ze dne 26. května 2021 podaná soudem Norges Høyesterett ve věci Norep AS v. Haugen Gruppen AS

(Věc E-2/21)

(2021/C 417/07)

Dne 11. června 2021 obdržela podatelna Soudního dvora ESVO žádost o poradní stanovisko ze dne 26. května 2021, kterou Soudnímu dvoru ESVO podal Norges Høyesterett (Nejvyšší soud Norska) ve věci Norep AS v. Haugen Gruppen AS v souvislosti s následujícími otázkami:

1.	Má být výraz „sjednávat“ v čl. 1 odst. 2 směrnice 86/653 vykládán tak, že předpokládá angažovanost v objednávkách zákazníků vůči zmocniteli s tím, že objednávky ve výsledku nemohou jít přímo od zákazníků k zmocniteli (viz skutečnosti v předmětné věci popsané v kapitole 3[ (1)])?

2.	Pokud je odpověď na první otázku záporná, jaké faktory jsou relevantní při posuzování toho, zda má být činnost související s prodejem považována za „sjednávání“ pro účely čl. 1 odst. 2 směrnice 86/653?

---

(1)  Úplné znění žádosti o poradní stanovisko viz https://eftacourt.int/download/2-21-request-ao/?wpdmdl=7454

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10508 – Hutchison 3 Indonesia/Indosat)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2021/C 417/08)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M. 10418 – EFMS/Goldman Sachs/Parexel)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2021/C 417/09)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2021/C 417/10)

Zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Saucisson sec de l’Ile de Beauté“/„Salciccia de l’Ile de Beauté“

EU č.: PGI-FR-02431 – 17. srpna 2018

CHOP ( ) CHZO (X)

1.   Název

„Saucisson sec de l’Ile de Beauté“/„Salciccia de l’Ile de Beauté“

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu:

Třída 1.2 Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Saucisson sec de l’Ile de Beauté“/„Salciccia de l’Ile de Beauté“ má více či méně válcovitý tvar. Při nakrájení na plátky je viditelný obsah sestávající ze zrn získaných hrubým mletím masa a tuku.

Uzením získává typickou jantarovou až hnědou barvu, která nemusí být v celém výrobku stejná. Přírodní střívka mohou mít přirozenou bělavou nebo nazelenalou až popelavě šedou barvu.

Vnitřní zbarvení se vyznačuje kontrastem mezi hnědými až vínovými zrny a viditelnými bílými zrny, rozmístěnými po celém plátku.

Nejprve se objeví výrazná vůně kombinující vůni kouře a černého pepře, následovaná vůní sušeného masa.

V ústech je struktura heterogenní, neboť se mění z pevné u zrn masa na měkkou u zrn tuku. Chuť je charakterizována správnou rovnováhou mezi solí, sušeným masem a tukem doplněnou velmi výraznou chutí pepře a trvalou a dlouhotrvající uzenou dochutí v ústech, která však nepřekrývá ostatní chuti.

Fyzikálně-chemické vlastnosti

—	Obsah vlhkosti v odtučněném produktu (VOP) ≤ 52 % (56 %, je-li průměr větší než 70 mm).

—	Tuky (v přepočtu na 77 % VOP) ≤ 25 %.

—	Poměr kolagenu a proteinů ≤ 15 %.

—	Celkový rozpustný cukr (v přepočtu na 77 % SOP) ≤ 2 %.

Délka, hmotnost a váha produktu jsou uvedeny v následující tabulce:

Typ střívka	Hmotnost sušiny	Průměr střívka	Délka střívka
Suivant	200 až 300 g	50–60 mm	25–30 cm
	> 300 g	> 60 mm	> 30 cm
Chaudin	200 až 300 g	45–60 mm	25–30 cm
	> 300 g	> 60 mm	> 30 cm
Rosette (konečnice)	300 až 600 g	40–60 mm	30-40 cm
	> 600 g	> 60 mm	> 40 cm

Produkt je uváděn na trh vcelku nebo nakrájený na plátky.

Pokud je prodáván vcelku, s konci svázanými motouzem, pak je prodáván volně nebo balený pod ochrannou fólií, vakuovaný nebo v ochranné atmosféře. Výrobky o hmotnosti vyšší než 600 g musí být ovázány motouzy nebo síťovinou.

Plátky se uvádějí na trh balené pod ochrannou fólií, vakuované nebo v ochranné atmosféře.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Suroviny pro výrobu produktu „Saucisson sec de l’Ile de Beauté“/„Salciccia de l’Ile de Beauté“ pocházejí z výkrmových prasat nebo prasnic (maximálně 50 % hmotnostních surovin) při splnění následujících kritérií:

—	u zvířat se nevyskytuje alela Rn– a méně než 3 % z nich je citlivých na halotan,

—	krmná dávka podávaná ve výkrmových stadiích prasat na výkrm a stádiích březosti nebo odpočinku prasnic obsahuje méně než 1,9 % kyseliny linolové,

—	prasnice musí odpočívat nejméně 15 dní mezi odstavením selat a porážkou,

—	čekací doba mezi vykládkou zvířat na jatkách a jejich porážkou musí být nejméně dvě hodiny,

—	hmotnost jatečně upraveného těla vykrmovaného prasete za tepla je ≥ 75 kg,

—	hmotnost jatečně upraveného těla prasnice (bez hlavy a vemene) za tepla je ≥ 120 kg,

—	konečná hodnota pH se pohybuje mezi 5,50 a 6,20,

—	maso nemá žádnou z těchto vad: krevní skvrny, abscesy, potřísnění fekáliemi nebo mazivem dopravního pásu, závažné vady barvy nebo konzistence,

—	tuk je bílý a pevný,

—	maso je růžové až červené.

K výrobě se používají řezy z hřbetu, karé, kýty, břicha, plece, hřbetního sádla a odřezky libového masa bez kůže.

Rozpětí podílů je 15–35 % tuku a 65–85 % libového masa.

Kusy se dodávají v čerstvém stavu nebo zmrazené.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny fáze výroby produktu „Saucisson sec de l’Ile de Beauté“/„Salciccia de l’Ile de Beauté“ od mletí až po sušení se musí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Po krájení musí následovat zabalení (plátky již nemají obal) do fólie, vakuové balení nebo balení v ochranné atmosféře.

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast chráněného zeměpisného označení „Saucisson sec de l’Ile de Beauté“/„Salciccia de l’Ile de Beauté“ se skládá ze dvou departementů, Corse-du-Sud a Haute-Corse.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Souvislost mezi produktem „Saucisson sec de l’Ile de Beauté“/„Salciccia de l’Ile de Beauté“ a zeměpisnou oblastí je založena především na tradičním know-how a specifických vlastnostech.

Slovní spojení „Ile de Beauté“ se běžně používá pro označení Korsiky, hornatého ostrova ve Středozemním moři, který spadá pod správu Francie.

Podnebí Korsiky je středomořské a vyznačuje se horkými a suchými léty a mírnými a vlhkými zimami. Na Korsice vanou dva dominantní větry: noční vítr „a tramuntana“ způsobující chladné noci a denní vítr „u maestrale“, který je příčinou suchých dní.

Půdní a klimatické podmínky jsou celkově velmi příznivé pro lesní porosty. Korsika je proto lesnatý region, kde jsou na celé rozloze zvláště výrazně zastoupeny listnaté stromy, zejména kaštany, duby a buky. Jako celek má Korsika průměrnou míru zalesnění 46 %, přičemž zalesněná plocha činí 401 817 ha, což je mnohem více než celostátní průměr (26,9 %). Nejvýznamnějším druhem mezi listnatými dřevinami jsou duby, zejména dub cesmínovitý, který pokrývá 22 % zalesněných ploch ostrova. Dub korkový se nachází hlavně ve střední části a na jihu ostrova a tvoří kolem 15 % lesní plochy. Makchie, která se rozkládá na ploše více než 200 000 hektarů, často tvoří skutečný lesní porost, který může dosahovat výšky až 5 nebo 6 metrů. Buk se vyskytuje od 1 000 metrů nadmořské výšky. Kaštanovník je dřevina, která je velmi dobře přizpůsobená přírodním podmínkám Korsiky, neboť roste na celém ostrově a s jeho zástupci se lze setkat od mořského pobřeží až do nadmořské výšky 1 200 m.

Z důvodu ostrovní polohy rozvíjeli obyvatelé Korsiky při výrobě uzenářských výrobků takové dovednosti, které byly přizpůsobené klimatickým podmínkám a lesním zdrojům ostrova.

Suché a větrné podnebí Korsiky tak napomohlo rozvoji suchého nasolování jakožto způsobu konzervace vepřového masa, na rozdíl od vařených uzenářských produktů, s nimiž se setkáváme na severu Francie.

Výroba produktu „Saucisson sec de l’Ile de Beauté“/„Salciccia de l’Ile de Beauté“ je jedním z nejstarších způsobů konzervace vepřového masa rozšířeným na celé Korsice. Používá se u produktů, které se konzumují nepříliš dlouho po porážce prasete. Suché nasolování bylo vždy důležitou součástí korsického způsobu stravování, a tedy i korsické kultury.

Při výrobě produktu „Saucisson sec de l’Ile de Beauté“/„Salciccia de l’Ile de Beauté“ se používá hrubé mletí, které napodobuje krájení tradičně prováděné nožem.

Drcené kousky se poté smísí s jemnou solí a mohou být aromatizovány vínem nebo aromatickým kořením.

Vysoké teploty po velkou část roku si vyžádaly zdokonalení technologie suchého nasolování za použití vysokých koncentrací černého pepře (4 až 9 g/kg). Černý pepř, původně používaný jako přirozený odpuzovač hmyzu, se postupem času stal jednou z hlavních charakteristik „Saucisson sec de l’Ile de Beauté“/„Salciccia de l’Ile de Beauté“.

Na rozdíl od jiných technologií, které využívají spíše jehličnaté dřeviny, se při uzení používá dřevo z místních listnatých stromů. Nejčastěji se používají dřeviny z nejbližšího okolí, které jsou nejdostupnější: dub, kaštan, buk, habr a vřesy. Jedná se o tradiční technologii, která se v minulosti obvykle používala v návaznosti na kaštanové hospodářství, které hrálo v ostrovním zemědělství významnou roli. K uzení uzenářských výrobků se vždy používalo dřevo listnatých stromů, které se vyskytují na celém ostrově, protože toto dřevo hoří pomaleji a při jeho hoření vzniká mnohem méně usazujících se spalin než při hoření dřeva z jehličnanů. Díky tomu je proces uzení velmi pozvolný a nedochází k saturaci chuti, kterou by mohly způsobit jehličnany: jedná se o tzv. „pomalé“ uzení. Používá se také ke konzervaci při suchém nasolování uzenin a k dokončení jejich vnější ochrany proti hmyzu. Uzení je kulturní specifikum, které se vyskytuje zejména v oblastech se silným zastoupením germánského obyvatelstva. Používání této technologie, které se rozšířilo na celém ostrově, proto představuje určitou zvláštnost, neboť není ve Středomoří příliš běžné.

V poslední fázi se provádí sušení s přívodem vnějšího vzduchu. Tato fáze umožňuje plně rozvinout organoleptické vlastnosti produktu.

„Saucisson sec de l’Ile de Beauté“/„Salciccia de l’Ile de Beauté“ představuje stěžejní korsický produkt, který je výsledkem know-how, v němž se projevuje ostrov, jeho kultura a zvyky. Vyznačuje se specifickými výrobními technologiemi, které se předávají z generace na generaci. Toto know-how dodává produktu jeho charakteristické rysy:

—	typicky jantarovou až hnědou barvu, která nemusí být v celém výrobku stejná,

—	heterogenní strukturu, neboť se mění z pevné u zrn masa na měkkou u zrn tuku,

—	výrazné aroma, v němž se snoubí uzené a pepřové tóny, které doplňuje vůni sušeného masa,

—	vyvážený poměr mezi solí, sušeným masem a tukem,

—	výrazné pepřové tóny, které útočí na chuťové buňky a prodlužují takto umocněný chuťový efekt,

—	uzenou chuť, která dlouhodobě přetrvává v ústech, ale nepřebíjí ostatní chutě.

Specifické know-how při výrobě produktu „Saucisson sec de l’Ile de Beauté“/„Salciccia de l’Ile de Beauté“ bylo vyvinuto tradičními postupy, jako je drcení nahrubo a v souladu s podnebím a přírodními zdroji ostrova: používání velkého množství černého pepře, uzení na dřevě místních listnatých stromů a sušení za přístupu vnějšího vzduchu jsou způsoby zpracování, které jsou obzvláště vhodné s ohledem na suché a větrné klima, ostrovní polohu a zalesnění ostrova.

Mletí nahrubo dodává různorodou strukturu podle pevnosti masa a zrn tuku.

„Saucisson sec de l’Ile de Beauté“/„Salciccia de l’Ile de Beauté“ se vyznačuje velmi výraznou chutí černého pepře, jíž se dosahuje díky velkému množství tohoto koření.

Uzení na místním listnatém dřevě (kaštan, dub, buk atd.) nabízí velmi komplexní škálu aromatických vlastností (dlouhá a přetrvávající uzená chuť v ústech), což je další velmi významná specifická vlastnost „Saucisson sec de l’Ile de Beauté“/„Salciccia de l’Ile de Beauté“. Výrobku také dodává výraznou uzenou vůni a typickou jantarovou barvu.

Sušení s přívodem vnějšího vzduchu do sušicího zařízení stabilizuje a konzervuje produkt a přispívá k rozvoji jeho organoleptických vlastností (vyvážený poměr mezi solí, sušeným masem a tukem).

Ostrovní povaha přispěla k přenosu tohoto know-how z generace na generaci a umožnila zachovat vlastnosti produktu „Saucisson sec de l’Ile de Beauté“/„Salciccia de l’Ile de Beauté“.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://extranet.inao.gouv.fr/fichier/CDC-SaucissonSecIdB-RepCOM2.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2021/C 417/11)

Zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Pancetta de l’Ile de Beauté“/„Panzetta de l’Ile de Beauté“

EU č.: PGI-FR-02427 – 17. srpna 2018

CHOP ( ) CHZO (X)

1.   Název

„Pancetta de l’Ile de Beauté“/„Panzetta de l’Ile de Beauté“

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu:

Třída 1.2 Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Pancetta de l’Ile de Beauté“/„Panzetta de l’Ile de Beauté“ je suchý uzenářský výrobek krychlového/obdélníkového tvaru s kůží. Téměř obdélníkový tvar plátku odhaluje několik vrstev svaloviny střídajících se s vrstvami tuku.

Uzením získává typickou jantarovou barvu, která nemusí být v celém výrobku stejná. Produkt může mít na povrchu přirozenou bělavou nebo nazelenalou až popelavě šedou barvu.

Na průřezu má barvu tmavě červenou (u libových vrstev masa) a bílou (u tukových vrstev).

Nejprve se objeví výrazná vůně kombinující vůni kouře a černého pepře, následovaná vůní sušeného a vyzrálého masa.

V ústech je maso střídavě pružné a pevné díky střídání vrstev tuku a libového masa. Chuť je charakterizována správnou rovnováhou mezi solí, sušeným masem a tukem doplněnou velmi výraznou chutí pepře a trvalou a dlouhotrvající uzenou dochutí v ústech, která však nepřekrývá ostatní chuti.

Fyzikálně-chemické vlastnosti

—	Celkový obsah rozpustných cukrů ≤ 1 %.

—	Vlhkost odtučněného produktu (VOP) ≤ 76 %.

—	Celkový obsah tuku: 15–45 %.

Produkt má délku 40 až 70 cm a šířku 15 až 30 cm. Jeho hmotnost se pohybuje mezi 2,5 a 5 kg.

Je uváděn na trh vcelku, porcovaný nebo nakrájený na plátky. Při uvádění na trh v plátcích může být odstraněna kůže.

Porce (100 až 500 g) a plátky se uvádějí na trh ve filmu, vakuu nebo ochranné atmosféře.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Suroviny pro výrobu produktu „Pancetta de l’Ile de Beauté“/„Panzetta de l’Ile de Beauté“ pocházejí z výkrmových prasat při splnění následujících kritérií:

—	u výkrmových prasat se nevyskytuje alela Rn– a méně než 3 % z nich je citlivých na halotan,

—	krmná dávka podávaná ve výkrmových stadiích výkrmových prasat obsahuje méně než 1,9 % kyseliny linolové,

—	čekací doba mezi vykládkou výkrmových prasat na jatkách a jejich porážkou musí být nejméně dvě hodiny,

—	hmotnost jatečně upraveného těla vykrmovaného prasete za tepla je ≥ 75 kg,

—	konečná hodnota pH (měřeno v poloblanitém svalu šunky) se pohybuje mezi 5,50 a 6,20,

—	maso nemá žádnou z těchto vad: krevní skvrny, abscesy, potřísnění fekáliemi nebo mazivem dopravního pásu, závažné vady barvy nebo konzistence,

—	tuk je bílý a pevný,

—	maso je růžové až červené.

Částí použitou k výrobě produktu „Pancetta de l’Ile de Beauté“/„Panzetta de l’Ile de Beauté“ je vepřový bok, vykostěný a ořezaný do tvaru kvádru. Je na něm kůže.

Hmotnost opracovaného kusu nepřesahuje 6 kg.

Kusy se dodávají v čerstvém stavu nebo zmrazené.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny fáze výroby produktu „Pancetta de l’Ile de Beauté“/„Panzetta de l’Ile de Beauté“ od nasolení až po sušení se musí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Po naporcování a krájení produktu musí následovat jeho zabalení (plátky již nemají obal) do fólie, vakuové balení nebo balení v ochranné atmosféře.

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast chráněného zeměpisného označení „Pancetta de l’Ile de Beauté“/„Panzetta de l’Ile de Beauté“ se skládá ze dvou departementů, Corse-du-Sud a Haute-Corse.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Souvislost mezi produktem „Pancetta de l’Ile de Beauté“/„Panzetta de l’Ile de Beauté“ a zeměpisnou oblastí je založena především na tradičním know-how a specifických vlastnostech.

Slovní spojení „Ile de Beauté“ se běžně používá pro označení Korsiky, hornatého ostrova ve Středozemním moři, který spadá pod správu Francie.

Podnebí Korsiky je středomořské a vyznačuje se horkými a suchými léty a mírnými a vlhkými zimami. Na Korsice vanou dva dominantní větry: noční vítr „a tramuntana“ způsobující chladné noci a denní vítr „u maestrale“, který je příčinou suchých dní.

Půdní a klimatické podmínky jsou celkově velmi příznivé pro lesní porosty. Korsika je proto lesnatý region, kde jsou na celé rozloze ostrova zvláště výrazně zastoupeny listnaté stromy, zejména kaštany, duby a buky. Jako celek má Korsika průměrnou míru zalesnění 46 %, přičemž zalesněná plocha činí 401 817 ha, což je mnohem více než celostátní průměr (26,9 %). Nejvýznamnějším druhem mezi listnatými dřevinami jsou duby, zejména dub cesmínovitý, který pokrývá 22 % zalesněných ploch ostrova. Dub korkový se nachází hlavně ve střední části a na jihu ostrova a tvoří kolem 15 % lesní plochy. Makchie, která se rozkládá na ploše více než 200 000 hektarů, často tvoří skutečný lesní porost, který může dosahovat výšky až 5 nebo 6 metrů. Buk, charakteristický pro vegetaci stinných severních svahů nad středomořskou zónou, se vyskytuje v nadmořských výškách od 1 000 m n. m. Kaštanovník je dřevina, která je velmi dobře přizpůsobená přírodním podmínkám Korsiky, neboť roste na celém ostrově a s jeho zástupci se lze setkat od mořského pobřeží až do nadmořské výšky 1 200 m.

Z důvodu ostrovní polohy rozvíjeli obyvatelé Korsiky při výrobě uzenářských výrobků takové dovednosti, které byly přizpůsobené klimatickým podmínkám a lesním zdrojům ostrova.

Suché a větrné podnebí Korsiky tak napomohlo rozvoji suchého nasolování jakožto způsobu konzervace vepřového masa, na rozdíl od vařených uzenářských produktů, s nimiž se setkáváme na severu Francie.

Výroba produktu „Pancetta de l’Ile de Beauté“/„Panzetta de l’Ile de Beauté“ je jedním z nejstarších způsobů konzervace vepřového masa rozšířeným na celé Korsice. Používá se u produktů, které se konzumují nepříliš dlouho po porážce prasete. Suché nasolování bylo vždy důležitou součástí korsického způsobu stravování, a tedy i korsické kultury.

„Pancetta de l’Ile de Beauté“/„Panzetta de l’Ile de Beauté“ se solí suchou solí a doba, po kterou se ponechává v solné kádi, závisí na hmotnosti daného produktu. Tuto fázi musí provádět zkušený odborník, aby se produkt stabilizoval a uchoval. Solení nasucho bylo procesem, který byl nejvhodnější pro podmínky na Korsice, a metodou konzervace, která umožňovala spotřebu masných výrobků po celý rok s minimálními nároky na vybavení.

Vysoké teploty po velkou část roku si vyžádaly zdokonalení technologie suchého nasolování za použití vysokých koncentrací černého pepře (mezi 5 a 15 g/kg u celých kusů a mezi 1 a 5 g/kg u produktů, které mají být plátkovány). Černý pepř, původně používaný jako přirozený odpuzovač hmyzu, se postupem času stal jednou z hlavních charakteristik „Pancetta de l’Ile de Beauté“/„Panzetta de l’Ile de Beauté“.

Na rozdíl od jiných technologií, které využívají spíše jehličnaté dřeviny, se při uzení používá dřevo z místních listnatých stromů. Nejčastěji se používají dřeviny z nejbližšího okolí, které jsou nejdostupnější: dub, kaštan, buk, habr a vřesy. Jedná se o tradiční technologii, která se v minulosti obvykle používala v návaznosti na kaštanové hospodářství, které hrálo v ostrovním zemědělství významnou roli. K uzení uzenářských výrobků se vždy používalo dřevo listnatých stromů, které se vyskytují na celém ostrově, protože toto dřevo hoří pomaleji a při jeho hoření vzniká mnohem méně usazujících se spalin než při hoření dřeva z jehličnanů. Díky tomu je proces uzení velmi pozvolný a nedochází k saturaci chuti, kterou by mohly způsobit jehličnany: jedná se o tzv. „pomalé“ uzení. Používá se také ke konzervaci při suchém nasolování uzenin a k dokončení jejich vnější ochrany proti hmyzu. Uzení je kulturní specifikum, které se vyskytuje zejména v oblastech se silným zastoupením germánského obyvatelstva. Používání této technologie, které se rozšířilo na celém ostrově, proto představuje určitou zvláštnost, neboť není ve Středomoří příliš běžné.

V poslední fázi se provádí sušení s přívodem vnějšího vzduchu. Tato fáze umožňuje plně rozvinout organoleptické vlastnosti produktu.

„Pancetta de l’Ile de Beauté“/„Panzetta de l’Ile de Beauté“ představuje stěžejní korsický produkt, který je výsledkem know-how, v němž se projevuje ostrov, jeho kultura a zvyky. Vyznačuje se specifickými výrobními technologiemi, které se předávají z generace na generaci. Toto know-how dodává produktu jeho charakteristické rysy:

—	typicky jantarovou (mezi hnědou a zlatavou) barvu, která nemusí být v celém výrobku stejná,

—	výrazné aroma, v němž se snoubí uzené a pepřové tóny, které doplňuje vůni vyzrálého sušeného masa,

—	vyvážený poměr mezi solí, sušeným masem a tukem,

—	výrazné pepřové tóny, které útočí na chuťové buňky a prodlužují takto umocněný chuťový efekt,

—	uzenou chuť, která dlouhodobě přetrvává v ústech, ale nepřebíjí ostatní chutě.

Specifické know-how při výrobě produktu „Pancetta de l’Ile de Beauté“/„Panzetta de l’Ile de Beauté“ bylo vyvinuto v souladu s podnebím a přírodními zdroji ostrova: nasolení solí za sucha, používání velkého množství černého pepře, uzení na dřevě místních listnatých stromů a sušení za přístupu vnějšího vzduchu jsou způsoby zpracování, které jsou obzvláště vhodné s ohledem na suché a větrné klima, ostrovní polohu a zalesnění ostrova.

Kontrola konzervační techniky použitím suché soli umožňuje získat produkt s vyváženou a dobře konzervovanou slanou chutí.

„Pancetta de l’Ile de Beauté“/„Panzetta de l’Ile de Beauté“ se vyznačuje velmi výraznou chutí černého pepře, jíž se dosahuje díky velkému množství tohoto koření.

Uzení na místním listnatém dřevě (kaštan, dub, buk atd.) nabízí velmi komplexní škálu aromatických vlastností (dlouhá a přetrvávající uzená chuť v ústech), což je další velmi významná specifická vlastnost „Pancetta de l’Ile de Beauté“/„Panzetta de l’Ile de Beauté“. Výrobku také dodává výraznou uzenou vůni a typickou jantarovou barvu.

Sušení s přívodem vnějšího vzduchu do sušicího zařízení stabilizuje a konzervuje produkt a přispívá k rozvoji jeho organoleptických vlastností (vyvážený poměr mezi solí, sušeným masem a tukem).

Ostrovní povaha přispěla k přenosu tohoto know-how z generace na generaci a umožnila zachovat vlastnosti produktu „Pancetta de l’Ile de Beauté“/„Panzetta de l’Ile de Beauté“.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://extranet.inao.gouv.fr/fichier/CDC-PancettaIdB-RepCOM2.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.