Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document C:2016:382:FULL

Úřední věstník Evropské unie, C 382, 15. října 2016


Display all documents published in this Official Journal
 

ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 382

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 59
15. října 2016


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2016/C 382/01

Sdělení Komise – Schválení obsahu předlohy nařízení Komise o změně nařízení (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, a o změně nařízení (EU) č. 702/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem

1


 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2016/C 382/02

Směnné kurzy vůči euru

14

 

INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ

2016/C 382/03

Informace požadované podle čl. 5 odst. 2 – Zřízení evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 ( Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19 ))

15


 

V   Oznámení

 

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

 

Evropská komise

2016/C 382/04

Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8083 – Merck/Sanofi Pasteur MSD) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )

17

2016/C 382/05

Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8102 – Valeo/FTE Group) ( 1 )

18

 

JINÉ AKTY

 

Evropská komise

2016/C 382/06

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

19


 

Opravy

2016/C 382/07

Oprava sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/142/ES o spotřebičích plynných paliv (kodifikované znění) (Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci směrnice) ( Úř. věst. C 349 ze dne 22.12.2010 )

25


 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

 


II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

15.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 382/1


Sdělení Komise – Schválení obsahu předlohy nařízení Komise o změně nařízení (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, a o změně nařízení (EU) č. 702/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem

(2016/C 382/01)

Dne 13. října 2016 Komise schválila obsah předlohy nařízení Komise o změně nařízení (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, a o změně nařízení (EU) č. 702/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem.

Předloha nařízení Komise tvoří přílohu k tomuto sdělení. Předloha nařízení Komise je předmětem veřejné konzultace a její znění lze nalézt na internetové adrese: http://ec.europa.eu/competition/consultations/open.html


PŘÍLOHA

PŘEDLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) …/…

ze dne …

o změně nařízení (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, a o změně nařízení (EU) č. 702/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/1588 ze dne 13. července 2015 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (1), a zejména na čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení,

po konzultaci s Poradním výborem pro státní podpory,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (2) stanoví určité kategorie podpory, jež jsou prohlášeny za slučitelné s vnitřním trhem a vyňaty z povinnosti být před svým poskytnutím oznámeny Komisi. V nařízení (EU) č. 651/2014 bylo oznámeno, že Komise má úmyslu přezkoumat oblast působnosti uvedeného nařízení s cílem zahrnout do těchto oblastí další kategorie podpory, zejména podporu na letištní a přístavní infrastrukturu, jakmile budou získány dostatečné zkušenosti z praxe.

(2)

Vzhledem ke zkušenostem, které Komise získala, a aby se zjednodušila a vyjasnila pravidla pro státní podpory, snížila administrativní zátěž a Komise se mohla zaměřit na případy, které potenciálně nejvíce narušují hospodářskou soutěž, měla by podpora na přístavní a letištní infrastrukturu nyní být zahrnuta do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 651/2014.

(3)

Investiční podpora na regionální letiště s průměrným ročním objemem provozu do tří milionů cestujících může v závislosti na specifikách každého letiště jak zlepšit dostupnost určitých regionů, tak posílit místní rozvoj. Podporuje tak priority strategie Evropa 2020, jež přispívá k dalšímu hospodářskému růstu a plnění cílů, které jsou ve společném zájmu EU. Ze zkušeností získaných při uplatňování Pokynů ke státní podpoře letišť a leteckých společností (3) se ukazuje, že jsou-li splněny určité podmínky, nevede investiční podpora na regionální letiště k nepřiměřenému narušení obchodu a hospodářské soutěže. Měla by se tedy na ni vztahovat bloková výjimka z nařízení (EU) č. 651/2014, jsou-li splněny určité podmínky. Není vhodné stanovit prahovou hodnotu oznamovací povinnosti z hlediska výše podpory, jelikož dopad opatření podpory na hospodářskou soutěž závisí hlavně na velikosti letiště, a nikoli na velikosti investice.

(4)

Podmínky vynětí podpory z oznamovací povinnosti by měly být zaměřeny na omezení narušení hospodářské soutěže, jež by na vnitřním trhu podkopávala rovné podmínky, a to zejména tím, že bude zajištěna přiměřenost výše podpory. Aby byla podpora přiměřená, měly by být splněny dvě podmínky. Intenzita podpory by neměla překročit maximální povolenou intenzitu podpory, jež se liší podle velikosti letiště. Výše podpory by navíc neměla překročit schodek financování dané investice. U velmi malých letišť do 150 000 cestujících ročně by mělo být požadováno splnění pouze jedné z uvedených podmínek. Podmínky slučitelnosti by měly zajišťovat otevřený a nediskriminační přístup k infrastruktuře. Vynětí by se nemělo vztahovat na podporu poskytovanou letištím umístěným v blízkosti stávajícího letiště, z něhož jsou provozovány pravidelné letecké služby, jelikož podpora takovým letištím znamená vyšší riziko narušení hospodářské soutěže, a měla by být tudíž oznámena Komisi; výjimkou jsou případy, kdy je podpora poskytnuta velmi malým letištím (do 150 000 cestujících ročně), u nichž je nepravděpodobné, že by podpora měla za následek výrazné narušení hospodářské soutěže.

(5)

Námořní přístavy mají strategický význam pro řádné fungování vnitřního trhu a upevnění hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jak se uvádí mimo jiné ve strategii Evropa 2020 a v bílé knize Komise nazvané „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (4). Jak je zdůrazněno ve sdělení „Přístavy jako motor růstu“ (5), účinné fungování přístavů ve všech námořních oblastech Unie si žádá efektivní veřejné a soukromé investice. Investice jsou nezbytné zejména k přizpůsobení přístupové infrastruktury k přístavům a přístavní infrastruktury většímu objemu a složitosti loďstva, použití infrastruktury pro alternativní paliva a přísnějším požadavkům na environmentální výkonnost. Nedostatek kvalitní přístavní infrastruktury vede k dopravní přetíženosti a dodatečným nákladům pro zasilatele, provozovatele dopravy i spotřebitele.

(6)

Rozvoj vnitrozemských přístavů a jejich začlenění do multimodální dopravy je důležitým cílem dopravní politiky Unie. Právní předpisy Unie se výslovně zaměřují na posílení intermodality v dopravě a přechod ke způsobům dopravy, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí, např. k železniční a námořní/vnitrozemské vodní dopravě.

(7)

Podmínky vynětí podpory na přístavy by měly být zaměřeny na omezení narušení hospodářské soutěže, jež by na vnitřním trhu podkopávala rovné podmínky, a to zejména tím, že bude zajištěna přiměřenost výše podpory. Aby byla podpora přiměřená, neměla by překročit maximální povolenou intenzitu podpory, jež se u námořních přístavů liší podle velikosti investičního projektu. Výše podpory by neměla přesáhnout výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice, s výjimkou velmi nízkých částek podpory, u nichž je v zájmu snížení administrativní zátěže vhodný zjednodušený přístup. Zajištěn by měl být rovněž otevřený a nediskriminační přístup k infrastruktuře.

(8)

Investice zahrnuté do pracovních plánů koridorů hlavní sítě zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (6) jsou projekty společného zájmu se zvláštním strategickým zájmem pro Unii. Námořní přístavy, jež jsou součástí těchto sítí, představují místa vstupu a výstupu zboží přepravovaného do a z Unie. Vnitrozemské přístavy, jež jsou součástí těchto sítí, jsou klíčovými faktory, které umožňují multimodalitu sítě. Na investice zaměřené na zlepšení výkonnosti těchto přístavů by se měla uplatňovat vyšší prahová hodnota oznamovací povinnosti.

(9)

Na základě zkušeností získaných při uplatňování nařízení (EU) č. 651/2014 a nařízení (EU) č. 702/2014 je vhodné upravit některá ustanovení uvedených nařízení.

(10)

Zejména v případě režimů regionální provozní podpory pro nejvzdálenější regiony se ukázalo, že uplatňovat různá pravidla pro náhradu dodatečných nákladů na dopravu a náhradu dalších dodatečných nákladů je v praxi obtížné a nevhodné pro řešení strukturálních znevýhodnění uvedených v článku 349 Smlouvy, tj. odlehlosti, ostrovní povahy, malé rozlohy, složitého povrchu a podnebí a hospodářské závislosti na malém množství produktů, přičemž neměnnost a spolupůsobení těchto faktorů vážným způsobem ohrožuje rozvoj těchto regionů, a že uvedená ustanovení by tudíž měla být nahrazena metodou, která se bude vztahovat na všechny dodatečné náklady.

(11)

Vzhledem k omezeným negativním účinkům podpory kultury a zachování kulturního dědictví na hospodářskou soutěž by se měly zvýšit prahové hodnoty oznamovací povinnosti pro podporu v uvedených oblastech.

(12)

Nařízení (EU) č. 651/2014 a nařízení (EU) č. 702/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 651/2014 se mění takto:

1)

Článek 1 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

písmena k) a l) se nahrazují tímto:

„k)

podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu;

l)

podpora na místní infrastrukturu;“

ii)

doplňují se nová písmena m) a n), která znějí:

„m)

podpora na regionální letiště a

n)

podpora na přístavy.“;

b)

v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Toto nařízení se nepoužije na:

a)

podporu poskytnutou v odvětví rybolovu a akvakultury, na niž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (*), s výjimkou podpory na vzdělávání, podpory přístupu malých a středních podniků k financování, podpory v oblasti výzkumu a vývoje, podpory na inovace určené malým a středním podnikům, podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením a režimů regionální provozní podpory v nejvzdálenějších regionech a řídce osídlených oblastech;

b)

podporu poskytnutou v odvětví zemědělské prvovýroby, s výjimkou regionální provozní podpory, podpory na poradenství ve prospěch malých a středních podniků, podpory rizikového financování, podpory výzkumu a vývoje, podpory na inovace určené malým a středním podnikům, podpory na ochranu životního prostředí, podpory na vzdělávání a podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením;

c)

podporu poskytnutou v odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh kromě regionální provozní podpory, a to v následujících případech:

i)

je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množství těchto produktů získaných od prvovýrobců nebo uvedených na trh dotyčnými podniky nebo

ii)

je-li poskytnutí podpory závislé na podmínce, že bude zčásti nebo zcela předána prvovýrobcům;

d)

podporu k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů podle rozhodnutí Rady 2010/787/EU (**);

e)

kategorie regionální podpory vyňaté v článku 13.;

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1)."

(**)  Rozhodnutí Rady 2010/787/EU ze dne 10. prosince 2010 o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů (Úř. věst. L 336, 21.12.2010, s. 24).“"

c)

odstavec 4 se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž je podpora poskytnutá týmž členským státem prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz; výjimku představují režimy podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami;“

ii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

podporu určenou podnikům v obtížích, s výjimkou režimů podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami a režimů regionální provozní podpory, za předpokladu, že se v rámci těchto režimů nedostává podnikům v obtížích příznivějšího zacházení než jiným podnikům.“;

2)

Článek 2 se mění takto:

a)

bod 39 se nahrazuje tímto:

„39)

‚provozním ziskem‘ se rozumí kladný rozdíl mezi diskontovanými výnosy a diskontovanými provozními náklady za dobu ekonomické životnosti investice. K provozním nákladům patří např. osobní náklady, náklady na materiál, služby, komunikaci, energii, údržbu, nájemné a správní náklady, avšak pro účely tohoto nařízení k nim nejsou zahrnovány odpisy a finanční náklady, pokud na ně byla poskytnuta investiční podpora. Diskontováním výnosů a provozních nákladů s použitím vhodné diskontní sazby se umožní dosažení přiměřeného zisku.“

b)

bod 42 se nahrazuje tímto:

„42)

‚regionální provozní podporou‘ se rozumí podpora určená k snížení běžných výdajů podniku. K těmto výdajům patří např. osobní náklady, náklady na materiál, smluvní služby, komunikaci, energii, údržbu, nájemné, správní náklady atd., nepatří k nim však odpisy a finanční náklady, pokud byly zahrnuty do způsobilých nákladů při poskytnutí investiční podpory;“

c)

bod 48 se nahrazuje tímto:

„48)

‚řídce osídlenými oblastmi‘ se rozumí regiony NUTS 2 s méně než 8 obyvateli na km2 nebo regiony NUTS 3 s méně než 12,5 obyvatele na km2;“

d)

vkládá se nový bod 48a, který zní:

„48a)

‚velmi řídce osídlenými oblastmi‘ se rozumí regiony NUTS 2 s méně než 8 obyvateli na km2;“

e)

bod 55 se nahrazuje tímto:

„55)

‚oblastmi způsobilými k získání provozní podpory‘ se rozumí nejvzdálenější region podle článku 349 Smlouvy nebo řídce osídlená oblast nebo velmi řídce osídlená oblast“;

f)

vkládá se nový bod 61a, který zní:

„61a)

‚ukončením stejné nebo podobné činnosti‘ se rozumí úplné a také částečné ukončení činnosti, jež vede ke značnému úbytku pracovních míst. Pro účely tohoto ustanovení je značný úbytek pracovních míst definován jako zaniknutí alespoň [100] pracovních míst v jedné provozovně nebo jako snížení počtu pracovních míst v jedné provozovně alespoň o 50 % pracovníků;“

g)

za bod 143 se doplňují nové body, které znějí:

Definice v oblasti podpory na regionální letiště

144)

‚letištní infrastrukturou‘ se rozumí infrastruktura a vybavení, jejichž prostřednictvím letiště poskytuje letištní služby leteckým společnostem a různým poskytovatelům služeb, včetně přistávacích a vzletových drah, terminálů, odbavovacích a pojezdových ploch, centralizované infrastruktury pro pozemní odbavování a jakýchkoli dalších zařízení, která přímo podporují letecké služby, vyjma infrastruktury a vybavení, které jsou nutné především pro provádění jiných než leteckých činností;

145)

‚leteckou společností‘ se rozumí letecká společnost s platnou provozní licencí vydanou členským státem nebo členem společného evropského vzdušného prostoru podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 (*);

146)

‚letištěm‘ se rozumí subjekt nebo skupina subjektů, který/á vykonává hospodářskou činnost spočívající v poskytování letištních služeb leteckým společnostem;

147)

‚letištními službami‘ se rozumí služby, které leteckým společnostem poskytuje letiště nebo některá z jeho dceřiných společností s cílem zajistit odbavení letadel od přistání po vzlet a odbavení cestujících a nákladu, aby letecké společnosti mohly poskytovat služby letecké dopravy, včetně poskytování služeb pozemního odbavování a poskytování centralizované infrastruktury pro pozemní odbavování;

148)

‚průměrným ročním objemem provozu‘ se rozumí číselný údaj stanovený na základě příletů a odletů v přepravě cestujících během dvou účetních období, která předcházejí účetnímu období, v němž byla podpora poskytnuta;

149)

‚centralizovanou infrastrukturou pro pozemní odbavování‘ se rozumí infrastruktura, kterou obvykle provozuje provozovatel letiště a jež je za úplatu dána k dispozici různým poskytovatelům služeb pozemního odbavování působícím na letišti, vyjma vybavení vlastněného nebo provozovaného poskytovateli služeb pozemního odbavování;

150)

‚vysokorychlostním vlakem‘ se rozumí vlak, který může dosáhnout rychlosti přes 200 km/h;

151)

‚službami pozemního odbavování‘ se rozumí služby poskytované uživatelům letiště na letištích, které jsou popsány v příloze směrnice Rady 96/67/ES (**);

152)

‚jinými než leteckými činnostmi‘ se rozumí komerční služby poskytované leteckým společnostem nebo jiným uživatelům letiště, včetně doplňkových služeb cestujícím, zasilatelům nebo jiným poskytovatelům služeb, pronájmu kanceláří a obchodů, parkovišť a hotelů;

153)

‚regionálním letištěm‘ se rozumí letiště s průměrným ročním objemem provozu do tří milionů cestujících;

Definice v oblasti podpory na přístavy

154)

‚přístavem‘ se rozumí areál vodní plochy a pobřežního pozemku, který tvoří taková infrastruktura a zařízení, jež mají umožnit především příjem plavidel, jejich nakládku a vykládku, skladování zboží, převzetí a dodávku tohoto zboží a nalodění a vylodění cestujících, posádky a dalších osob, a další infrastruktura nezbytná pro provozovatele dopravy v areálu přístavu;

155)

‚námořním přístavem‘ se rozumí přístav určený především pro příjem námořních plavidel;

156)

‚vnitrozemským přístavem‘ se rozumí přístav určený především pro příjem plavidel vnitrozemské plavby;

157)

‚přístavní infrastrukturou‘ se rozumí infrastruktura a zařízení pro poskytování přístavních služeb spojených s dopravou, které zahrnují kotviště používaná ke kotvení lodí, přístavní hráze, mola a plovoucí pontonové rampy v přílivových oblastech, přístavní bazény, násypy a rekultivované plochy, infrastrukturu pro alternativní paliva, infrastrukturu pro sběr lodního odpadu a zbytků lodního nákladu a dopravní zařízení v areálu přístavu;

158)

‚přístavní superstrukturou‘ se rozumí povrchové úpravy, budovy a mobilní zařízení, včetně jeřábů, a pevné zařízení v areálu přístavu, jež přímo souvisí s dopravní funkcí přístavu;

159)

‚přístupovou infrastrukturou‘ se rozumí druh infrastruktury nezbytný pro zajištění přístupu a vstupu uživatelů po zemi či moři nebo řece do námořního nebo vnitrozemského přístavu, zejména přístupové komunikace, přístupové železniční tratě a přístupové kanály a zdymadla;

160)

‚bagrováním pod vodou‘ se rozumí odstranění písku, sedimentu nebo jiných látek ze dna vodní přístupové cesty do přístavu nebo v areálu přístavu s cílem uvolnit plavidlu přístup do přístavu;

161)

‚údržbovým bagrováním pod vodou‘ se rozumí běžné bagrování pod vodou prováděné za účelem zachování přístupnosti vodní cesty nebo areálu přístavu;

162)

‚infrastrukturou pro alternativní paliva‘ se rozumí přístavní infrastruktura, která umožňuje přijímat plavidla, která využívají pohonné hmoty, jako jsou elektrická energie, vodík, biopaliva (kapaliny), syntetické pohonné hmoty, methan, včetně zemního plynu stlačeného nebo zkapalněného, která slouží alespoň zčásti jako náhrada zdrojů fosilní ropy v dodávkách energie pro dopravu, přispívají k její dekarbonizaci a zvyšují environmentální výkonnost odvětví dopravy;

163)

‚plavidlem‘ se rozumí plovoucí námořní dopravní prostředek s vlastním pohonem nebo bez něj, s jedním nebo několika výtlakovými lodními trupy;

164)

‚námořním plavidlem‘ se rozumí plavidla jiná než ta, která se plaví výlučně ve vnitrozemských vodách nebo ve vodách uvnitř chráněných vod nebo k nim těsně přiléhajících;

165)

‚vnitrozemskými plavidly‘ se rozumí plavidla určená výhradně nebo hlavně pro plavbu na vnitrozemských vodních cestách;

166)

‚infrastrukturou pro sběr lodního odpadu a zbytků lodního nákladu‘ se rozumí přijetí lodního odpadu nebo zbytků lodního nákladu v souladu s definicí ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES do jakéhokoli pevného, plovoucího nebo pohyblivého zařízení, které je schopné tento lodní odpad nebo zbytky lodního nákladu přijímat (***).

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3)."

(**)  Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství (Úř. věst. L 272, 25.10.1996, s. 36)."

(***)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 81).“"

3)

Článek 4 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

písmeno z) se nahrazuje tímto:

„z)

u investiční podpory kultury a zachování kulturního dědictví: 150 milionů EUR na projekt; u provozní podpory kultury a zachování kulturního dědictví: 75 milionů EUR ročně na podnik;“

ii)

doplňují se nová písmena dd), ee) a ff), která znějí:

„dd)

u investiční podpory na regionální letiště: intenzity podpory stanovené v čl. 56a odst. 10 a 11;

ee)

u investiční podpory na námořní přístavy: 100 milionů EUR na jeden investiční projekt (nebo 120 milionů EUR na jeden investiční projekt v námořním přístavu zahrnutém do pracovního plánu koridoru hlavní sítě podle článku 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (*));

ff)

u investiční podpory na vnitrozemské přístavy: 20 milionů EUR na jeden investiční projekt.

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).“"

4)

V čl. 5 odst. 2 se doplňuje nové písmeno k), které zní:

„k)

podpora ve formě prodeje nebo pronájmu hmotného majetku pod úrovní tržních sazeb, pokud je hodnota stanovena buď nezávislým odborným posudkem před transakcí, nebo odkazem na veřejně dostupnou, pravidelně aktualizovanou a obecně uznávanou referenční hodnotu.“

5)

V článku 6 se odstavec 5 mění takto:

a)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

regionální provozní podpora a regionální urbanistická podpora, jsou-li splněny příslušné podmínky článků 15 a 16;“

b)

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)

podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením a podpora na náhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům, jsou-li splněny příslušné podmínky článků 34 a 35;“.

6)

Článek 7 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nová věta, která zní:

„Výši způsobilých nákladů lze vypočítat v souladu se zjednodušeným vykazováním nákladů podle článků 67 a 68 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (*) za předpokladu, že daná operace je alespoň částečně financována z fondu Unie, u něhož je možné použít toto zjednodušené vykazování nákladů, a daná kategorie nákladů je způsobilá podle příslušného ustanovení o vynětí.

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).“;"

b)

v odstavci 3 se první věta nahrazuje tímto:

„Podpora splatná v budoucnu, včetně podpory splatné v několika splátkách, se diskontuje na svou hodnotu v okamžiku poskytnutí.“;

c)

odstavec 4 se zrušuje.

7)

Články 12 a 13 se nahrazují tímto:

„Článek 12

Monitorování

1.   Aby mohla Komise kontrolovat podporu, která je tímto nařízením vyňata z oznamovací povinnosti, jsou členské státy, respektive v případě podpory poskytnuté na projekty Evropské územní spolupráce členský stát, v němž se nachází řídicí orgán, povinny vést podrobné záznamy s informacemi a podklady, které jsou nezbytné k ověření, zda jsou splněny všechny podmínky tohoto nařízení. Tyto záznamy se uchovávají po dobu deseti let ode dne poskytnutí podpory ad hoc nebo ode dne, kdy byla v rámci příslušného režimu poskytnuta poslední podpora.

2.   V případě režimů, v jejichž rámci je daňová podpora poskytována automaticky na základě daňových přiznání příjemců a neprovádí se kontrola ex ante, zda jsou u každého příjemce splněny všechny podmínky slučitelnosti, členské státy pravidelně jednou za účetní období alespoň následně a na základě vzorku ověřují, zda jsou splněny všechny podmínky slučitelnosti, a vyvozují nezbytné závěry. Členské státy uchovávají podrobné záznamy o kontrolách alespoň po dobu deseti let ode dne provedení kontroly.

3.   Dotčený členský stát poskytne Komisi ve lhůtě dvaceti pracovních dnů nebo ve lhůtě delší, která je stanovena v žádosti, všechny informace a podklady, které Komise považuje za nezbytné ke kontrole uplatňování tohoto nařízení, včetně informací uvedených v odstavcích 1 a 2.

Článek 13

Rozsah regionální podpory

Tento oddíl se nepoužije na:

a)

podporu ve prospěch činností v odvětví oceli, v uhelném průmyslu, v odvětví stavby lodí nebo v odvětví výroby syntetických vláken;

b)

podporu v odvětví dopravy, jakož i v odvětví související infrastruktury, ve výrobě a distribuci energie a v oblasti energetické infrastruktury s výjimkou režimů regionální provozní podpory;

c)

regionální podporu ve formě režimů, které jsou zaměřeny na vybraná zvláštní odvětví hospodářské činnosti; za režimy zaměřené na zvláštní odvětví hospodářské činnosti se nepovažují režimy zaměřené na cestovní ruch, širokopásmovou infrastrukturu nebo zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh;

d)

jednotlivou regionální investiční podporu poskytnutou příjemci, který v době podání žádosti o podporu:

i)

ukončil stejnou nebo podobnou činnost v provozovně na území jiné smluvní strany Dohody o EHP v předchozích dvou letech nebo

ii)

má konkrétní plány na to, že tuto činnost ukončí v období od podání žádosti o podporu do dvou let poté, co dokončí počáteční investici.

e)

regionální provozní podporu poskytnutou podnikům, jejichž hlavní činnosti spadají do sekce K ‚Peněžnictví a pojišťovnictví‘ klasifikace NACE Rev. 2, nebo podnikům, které provádějí činnosti v rámci skupiny a jejichž hlavní činnosti spadají do třídy 70.10 ‚Činnosti vedení podniků‘ nebo 70.22 ‚Ostatní poradenství v oblasti podnikání a řízení‘ klasifikace NACE Rev. 2.“

8)

Článek 14 se mění takto:

a)

v odst. 6 druhém pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„V případě pořízení majetku provozovny ve smyslu čl. 2 bodu 49 nebo 51 se zohlední pouze náklady na nákup majetku od třetích osob, které nejsou spřízněny s kupujícím.“;

b)

v odstavci 7 se první věta nahrazuje tímto:

„V případě podpory poskytnuté velkým podnikům na zásadní změnu výrobního postupu musí být způsobilé náklady vyšší než odpisy provedené za předcházející tři účetní období z majetku užívaného při činnosti, jež má být modernizována.“;

9)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Regionální provozní podpora

1.   Režimy regionální provozní podpory v nejvzdálenějších regionech a řídce osídlených oblastech jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   V řídce osídlených oblastech poskytují režimy regionální provozní podpory náhradu za dodatečné náklady na dopravu zboží, které bylo vyrobeno v oblastech způsobilých k získání provozní podpory, jakož i dodatečné náklady na dopravu zboží, které je v těchto oblastech dále zpracováváno, a to za následujících podmínek:

a)

podpora musí být předem objektivně vyčíslitelná na základě pevně stanovené částky nebo poměru na tunu/kilometr nebo jinou relevantní jednotku;

b)

dodatečné náklady na dopravu zboží jsou vypočteny na základě trasy zboží v rámci vnitrostátních hranic dotčeného členského státu za použití dopravních prostředků, jež jsou pro příjemce spojeny s nejnižšími náklady.

Intenzita podpory nepřesáhne 100 % dodatečných nákladů na dopravu zboží stanovených v tomto odstavci.

3.   Ve velmi řídce osídlených oblastech režimy regionální provozní podpory předcházejí nebo snižují vylidňování za následujících podmínek:

a)

příjemci vyvíjejí v dotčené oblasti svou hospodářskou činnost;

b)

roční výše podpory na příjemce v rámci všech režimů provozní podpory nepřesáhne 20 % nákladů na pracovní sílu, které za rok vzniknou příjemci v dotčené oblasti.

4.   V nejvzdálenějších regionech poskytují režimy provozní podpory náhradu za dodatečné provozní náklady, které vznikly v nejvzdálenějších regionech v přímém důsledku jednoho či více trvalých znevýhodnění uvedených v článku 349 Smlouvy, za předpokladu, že příjemci vyvíjejí v některém z nejvzdálenějších regionů svou hospodářskou činnost, pokud roční výše podpory na příjemce v rámci všech režimů provozní podpory uplatňovaných v rámci tohoto nařízení nepřesáhne jeden z následujících procentních podílů:

a)

[25 %] hrubé přidané hodnoty, kterou za rok vytvoří příjemce v dotyčném nejvzdálenějším regionu;

b)

[30 %] nákladů na pracovní sílu, které za rok vzniknou příjemci v dotyčném nejvzdálenějším regionu;

c)

[20 %] ročního obratu, jehož příjemce dosáhl v dotyčném nejvzdálenějším regionu.

Tyto procentní podíly mohou být navýšeny o [10 procentních bodů] pro podniky s ročním obratem do [300 000 EUR].“

10)

V čl. 21 odst. 16 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Opatření v oblasti rizikového financování, jímž jsou způsobilým podnikům poskytnuty záruky či půjčky nebo jímž jsou poskytnuty kvazikapitálové investice do způsobilých podniků se strukturou dluhu, musí splňovat tyto podmínky:“

11)

V článku 22 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„Způsobilými podniky jsou nekotované malé podniky v době do pěti let od své registrace, za předpokladu, že tento podnik splňuje tyto podmínky:

a)

nepřevzal pouze činnost jiného podniku;

b)

dosud nerozděloval zisk;

c)

nevznikl spojením podniků.

Pokud jde o způsobilé podniky, které nepodléhají registraci, za počátek pětiletého období způsobilosti lze považovat okamžik, kdy podnik zahájil svou hospodářskou činnost nebo kdy mu vznikla daňová povinnost z hospodářské činnosti.

Odchylně od písmene c) prvního pododstavce jsou podniky vzniklé spojením podniků způsobilých pro podporu podle tohoto článku rovněž považovány za způsobilé podniky, a to do pěti let od registrace nejstaršího podniku, který byl součástí spojení podniků.“

12)

V čl. 31 odst. 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

provozní náklady školitelů a školených osob přímo spojené s projektem vzdělávání, např. cestovní výdaje, náklady na ubytování, výdaje na materiál a vybavení přímo spojené s projektem, odpisy nástrojů a vybavení v rozsahu, který připadá na jejich výlučné používání pro projekt vzdělávání.“

13)

V článku 52 se vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.

Namísto stanovení způsobilých nákladů podle odstavce 2 lze maximální výši podpory na projekt stanovit na základě výběrového řízení ve smyslu odstavce 4.“

14)

Článek 53 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

muzea, archivy, knihovny, umělecká a kulturní centra či prostory, divadla, kina, opery, koncertní síně, další organizace pořádající živá vystoupení, filmové archivy a další podobná umělecká a kulturní zařízení, organizace a instituce;“

b)

v odstavci 6 se zrušuje třetí věta;

c)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.

Pokud jde o podporu, která nepřesahuje dva miliony EUR, vedle metod uvedených v odstavcích 6 a 7 lze maximální výši podpory stanovit také jako 80 % způsobilých nákladů.“;

d)

v odstavci 9 se první věta nahrazuje tímto:

„Pokud jde o činnosti definované v odst. 2 písm. f), maximální výše podpory nepřesáhne buď rozdíl mezi způsobilými náklady a diskontovanými výnosy z projektu, nebo 70 % způsobilých nákladů.“

15)

V čl. 54 odst. 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„V obou případech nesmí maximální výdaje, pro něž platí povinnost územní vázanosti, v žádném případě překročit 80 % z celkového rozpočtu produkce.

Členské státy mohou rovněž vyžadovat, aby produkční činnosti na projektech, jež mají být způsobilé z hlediska podpory, dosáhly na dotyčném území určitého minimálního objemu, tento objem však nesmí překročit 50 % z celkového rozpočtu produkce.“

16)

Za článek 56 se vkládají nové oddíly, které znějí:

„ODDÍL 14

Podpora na regionální letiště

Článek 56a

Investiční podpora na regionální letiště

1.   Investiční podpora na letiště je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Dotčená investice nesmí přesáhnout rámec toho, co je na základě přiměřených odhadů objemu provozu nutné pro splnění střednědobého očekávaného objemu provozu.

3.   Letiště musí být otevřené všem potenciálním uživatelům. V případě fyzického omezení kapacity se přidělování provádí podle relevantních, objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií.

4.   Podpora se neposkytne letišti, jež se nachází ve vzdálenosti do 100 km nebo 60 minut jízdy autem, autobusem, vlakem nebo vysokorychlostním vlakem od stávajícího letiště, z něhož jsou provozovány pravidelné letecké služby ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (ES) č. 1008/2008.

5.   Podpora se neposkytne letištím s průměrným ročním objemem provozu nad tři miliony cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta. Od podpory se neočekává, že povede ke zvýšení průměrného ročního objemu provozu na letišti nad tři miliony cestujících během dvou účetních období následujících po poskytnutí podpory.

6.   Tato podpora se neposkytne na letiště s průměrným ročním objemem nákladní dopravy nad 200 000 tun během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta. Neuplatní se ani v případě, kdy se předpokládá, že podpora povede ke zvýšení průměrného ročního objemu nákladní dopravy na letišti nad 200 000 tun během dvou účetních období následujících po poskytnutí podpory.

7.   Podpora se neposkytne na přemístění stávajících letišť či na vytvoření nového letiště pro přepravu cestujících, včetně přeměny stávajícího malého letiště na letiště pro přepravu cestujících.

8.   Výše podpory nepřesáhne výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných předpokladů, nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory.

9.   Způsobilými náklady jsou náklady související s investicemi do letištní infrastruktury, včetně nákladů na plánování.

10.   Výše podpory nepřesáhne:

a)

50 % způsobilých nákladů v případě letišť s průměrným ročním objemem provozu od jednoho do tří milionů cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta;

b)

75 % způsobilých nákladů v případě letišť s průměrným ročním objemem provozu do jednoho milionu cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta

11.   Maximální intenzity podpory se mohou v případě letišť nacházejících se v odlehlých regionech zvýšit o 20 procentních bodů.

12.   Odstavce 2 a 4 se nevztahují na letiště s průměrným ročním objemem provozu do 150 000 cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta, pokud se nepředpokládá, že podpora povede ke zvýšení průměrného ročního objemu provozu letiště nad 150 000 cestujících. Podpora poskytovaná těmto letištím je v buď v souladu s odstavcem 8, nebo s odstavci 10 a 11.

ODDÍL 15

Podpora na přístavy

Článek 56b

Investiční podpora na námořní přístavy

1.   Investiční podpora na námořní přístavy je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Způsobilými náklady jsou (včetně nákladů na plánování) náklady na investice:

a)

do výstavby, výměny či modernizace infrastruktury a superstruktury námořního přístavu; a

b)

do výstavby, výměny či modernizace přístupové infrastruktury v areálu přístavu. To zahrnuje bagrování pod vodou v areálu přístavu, s výjimkou údržbového bagrování pod vodou.

3.   Investiční náklady týkající se činností, které nesouvisí s dopravou, včetně průmyslových výrobních zařízení využívaných v rámci přístavu, kanceláří nebo obchodů, jakož i na superstrukturu, jsou nezpůsobilé.

4.   Intenzita podpory nepřesáhne výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných předpokladů, nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory.

5.   Maximální výše podpory u investic podle odst. 2 písm. a) nepřesáhne:

a)

100 % způsobilých nákladů v případě způsobilých nákladů do 20 milionů EUR;

b)

80 % způsobilých nákladů v případě způsobilých nákladů nad 20 milionů EUR až do 50 milionů EUR;

c)

50 % způsobilých nákladů v případě způsobilých nákladů nad 50 milionů EUR až do 100 milionů EUR;

d)

50 % v případě způsobilých nákladů do 120 milionů EUR souvisejících s námořními přístavy zahrnutými do pracovního plánu koridoru hlavní sítě podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013.

Maximální intenzita podpory u investic podle odst. 2 písm. b) nepřesáhne 100 % způsobilých nákladů.

6.   V případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzity podpory stanovené v odst. 5 prvním pododstavci písm. b), c) a d) navýšit o 10 procentních bodů a v případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.

7.   Jakékoli podporované investice, kterou tentýž příjemce zahájí během tří let ode dne, kdy byly zahájeny práce na jiné podporované investici v témže námořním přístavu, se považuje za součást jediného investičního projektu.

8.   Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci, provozu nebo pronájmu podporované přístavní infrastruktury se udělují podle zásad hospodářské soutěže, transparentnosti, nediskriminace a bezpodmínečnosti. Doba trvání koncese nebo jiného pověření třetí strany k pronájmu nebo provozu podporované přístavní infrastruktury nepřesáhne období, které lze rozumně pokládat za potřebné k zajištění návratnosti investice vynaložené koncesionářem při provozování staveb nebo poskytování služeb spolu se zhodnocením investovaného kapitálu, a to s ohledem na investice potřebné k dosažení konkrétních cílů koncese.

9.   Podporovaná přístavní infrastruktura je k dispozici uživatelům, kteří o to projeví zájem, za rovných, a nediskriminačních tržních podmínek.

10.   Pokud jde o podporu, která nepřesahuje 5 milionů EUR, lze alternativně k metodám uvedeným v odstavcích 4, 5 a 6 stanovit maximální výši podpory také jako 80 % způsobilých nákladů.

Článek 56c

Investiční podpora na vnitrozemské přístavy

1.   Investiční podpora na vnitrozemské přístavy je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Způsobilými náklady jsou (včetně nákladů na plánování) náklady na investice:

a)

do výstavby, výměny či modernizace infrastruktury a superstruktury vnitrozemského přístavu; a

b)

do výstavby, výměny či modernizace přístupové infrastruktury v areálu přístavu. To zahrnuje bagrování pod vodou v areálu přístavu, s výjimkou údržbového bagrování pod vodou.

3.   Investiční náklady týkající se činností, které nesouvisí s dopravou, včetně průmyslových výrobních zařízení využívaných v rámci přístavu, kanceláří nebo obchodů, jakož i na superstrukturu, jsou nezpůsobilé.

4.   Výše podpory nepřesáhne výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných předpokladů, nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory.

5.   Maximální intenzita podpory nepřesáhne 100 % způsobilých nákladů.

6.   Jakákoli podporovaná investice, kterou tentýž příjemce zahájí během tří let ode dne, kdy byly zahájeny práce na jiné podpořené investici v témže vnitrozemském přístavu, se považuje za součást jediného investičního projektu.

7.   Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci, provozu nebo pronájmu podporované přístavní infrastruktury se udělují podle zásad hospodářské soutěže, transparentnosti, nediskriminace a bezpodmínečnosti. Doba trvání koncese nebo jiného pověření třetí strany k pronájmu nebo provozu podporované přístavní infrastruktury nepřesáhne období, které lze rozumně pokládat za potřebné k zajištění návratnosti investice vynaložené koncesionářem při provozování staveb nebo poskytování služeb spolu se zhodnocením investovaného kapitálu, a to s ohledem na investice potřebné k dosažení konkrétních cílů koncese.

8.   Podporovaná přístavní infrastruktura je k dispozici uživatelům, kteří o to projeví zájem, za rovných a nediskriminačních tržních podmínek.

9.   Pokud jde o podporu, která nepřesahuje 2 miliony EUR, lze alternativně k metodám uvedeným v odstavcích 4 a 5 stanovit maximální výši podpory také jako 80 % způsobilých nákladů.“

17)

V článku 58 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.

Toto nařízení se použije na jednotlivou podporu poskytnutou před vstupem příslušných ustanovení tohoto nařízení v platnost, pokud tato podpora splňuje veškeré podmínky stanovené v tomto nařízení, s výjimkou článku 9.“

Článek 2

Přílohy nařízení (EU) č. 651/2014 se mění takto:

1)

Příloha II se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

[V příloze II (informační list zasílaný členským státem) se v části II vytvoří nové položky pro nové kategorie podpory (investiční podpora na letiště, námořní přístavy a vnitrozemské přístavy) a položka pro podporu určenou malým a středním podnikům (články 17 až 20) se rozdělí do několika položek (podle článků).]

2)

V příloze III se poznámka pod čarou 2 nahrazuje tímto:

„2.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).“

3)

V příloze III se první věta poznámky pod čarou 3 nahrazuje tímto:

„Hrubý grantový ekvivalent, nebo – v případě opatření podle článků 16, 21, 22 nebo 39 tohoto nařízení – výše investice.“

Článek 3

V čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 702/2014 se doplňuje nová věta, která zní:

„Výši způsobilých nákladů lze vypočítat v souladu se zjednodušeným vykazováním nákladů podle článků 67 a 68 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (*) za předpokladu, že daná operace je alespoň částečně financována z EZFRV a daná kategorie nákladů je způsobilá podle příslušného ustanovení o vynětí.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne …

Za Komisi

předseda


(1)  Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(3)  Úř. věst. C 99, 4.4.2014, s. 3.

(4)  KOM(2011) 144.

(5)  COM(2013) 295.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

15.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 382/14


Směnné kurzy vůči euru (1)

14. října 2016

(2016/C 382/02)

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,1002

JPY

japonský jen

114,76

DKK

dánská koruna

7,4398

GBP

britská libra

0,89910

SEK

švédská koruna

9,7068

CHF

švýcarský frank

1,0889

ISK

islandská koruna

 

NOK

norská koruna

9,0248

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

27,029

HUF

maďarský forint

305,31

PLN

polský zlotý

4,3020

RON

rumunský lei

4,5040

TRY

turecká lira

3,3969

AUD

australský dolar

1,4421

CAD

kanadský dolar

1,4485

HKD

hongkongský dolar

8,5363

NZD

novozélandský dolar

1,5508

SGD

singapurský dolar

1,5263

KRW

jihokorejský won

1 246,06

ZAR

jihoafrický rand

15,6303

CNY

čínský juan

7,4000

HRK

chorvatská kuna

7,5073

IDR

indonéská rupie

14 358,56

MYR

malajsijský ringgit

4,6128

PHP

filipínské peso

53,227

RUB

ruský rubl

69,2807

THB

thajský baht

38,804

BRL

brazilský real

3,4994

MXN

mexické peso

20,8448

INR

indická rupie

73,4380


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ

15.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 382/15


Informace požadované podle čl. 5 odst. 2

Zřízení evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS)

(nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19))

(2016/C 382/03)

I.1   Název, adresa a kontakt

Registrovaný název: evropské seskupení pro územní spolupráci Novostavba železniční tratě Praha–Drážďany

Sídlo:

saské ministerstvo hospodářství, práce a dopravy

Wilhelm-Buck-Straße 2, Dresden 01097, Německo

Kontakt: Petra Heldt, Tel. +49 351 564 8671

E-mail: Petra.Heldt@smwa.sachsen.de

E-mailová adresa seskupení:

I.2   Doba trvání seskupení:

Doba trvání seskupení: časově neomezeno

Datum registrace:

Datum zveřejnění:

II.   CÍLE

Cílem ESÚS je provést přípravné a podpůrné práce směřující k uskutečnění projektu novostavby železniční tratě pro nákladní a osobní dopravu mezi Drážďany a Prahou. ESÚS má pro tento účel vybudovat stabilní organizační strukturu, která usnadní a podpoří přeshraniční územní spolupráci členů seskupení a posílí jejich hospodářskou, sociální a územní soudržnost. ESÚS si vytyčilo následující úkoly:

politická, technická, organizační a komunikační podpora vnitrostátních orgánů a subjektů s rozhodovací pravomocí, které rozhodují o činnostech spojených s uskutečňováním projektu

koordinace přípravných a projektových prací

rozvoj vztahů s veřejností s cílem získat pro provádění projektu podporu široké veřejnosti

prohloubení přeshraniční spolupráce mezi způsoby dopravy, které jsou součástí koridoru OEM, za účelem lepšího propojení mezi různými druhy dopravy

získání finanční podpory pro financování projektu

III.   DALŠÍ PODROBNOSTI O NÁZVU SESKUPENÍ

Název v angličtině:

Název ve francouzštině:

IV.   ČLENOVÉ

IV.1   Celkový počet členů seskupení: 4

IV.2   Státní příslušnost členů seskupení: Spolková republika Německo, Česká republika

IV.3   Údaje o členech

Úřední název: Svobodný stát Sasko, zastoupen saským ministerstvem hospodářství, práce a dopravy

Adresa:

Internetová adresa: www.smwa.sachsen.de

Druh člena: regionální orgán

Úřední název: Česká republika, zastoupena ministerstvem dopravy

Adresa:

Internetová adresa: www.mdcr.cz

Druh člena: členský stát

Úřední název: Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory

Adresa:

Internetová adresa: www.landratsamt-pirna.de

Druh člena: regionální orgán

Úřední název: Krajský úřad Ústeckého kraje

Adresa:

Internetová adresa: www.kr-ustecky.cz

Druh člena: regionální orgán


V Oznámení

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Evropská komise

15.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 382/17


Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.8083 – Merck/Sanofi Pasteur MSD)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2016/C 382/04)

1.

Komise dne 7. října 2016 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Merck &Co., Inc. („Merck“, Spojené státy) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování nákupem podílů výlučnou kontrolu nad podnikem Sanofi Pasteur MSD SNC („SPMSD“, Francie), jenž je v současnosti společně kontrolován podniky Merck a Sanofi Pasteur S.A.

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

—   podniku Merck: společnost působící v oblasti zdravotní péče, která se v celosvětovém měřítku zabývá oblastí léčivých přípravků se zaměřením mj. na léčbu cukrovky, rakoviny, na očkovací látky, akutní nemocniční péči, zdraví zvířat, aliance a poskytování zdravotnických služeb,

—   podniku SPMSD: působí v 18 zemích EHP v oblasti vývoje a uvádění na trh očkovacích látek určených lidem.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky s uvedením čísla jednacího M.8083 – Merck/Sanofi Pasteur MSD lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou na adresu Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:

Commission européenne/Europese Commissie

Direction générale de la concurrence

Greffe des concentrations

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.


15.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 382/18


Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.8102 – Valeo/FTE Group)

(Text s významem pro EHP)

(2016/C 382/05)

1.

Komise dne 10. října 2016 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Valeo Holding GmbH (Německo), kontrolovaný podnikem Valeo S.A. („Valeo“, Francie), získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování nákupem podílů kontrolu nad celým podnikem FTE Group Holding GmbH („FTE“, Německo).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

—   podniku Valeo: návrh, výroba a prodej automobilového vybavení, mezi něž patří zejména tepelné systémy, pohonné systémy, komfortní a asistenční systémy řízení a systémy pro zlepšení viditelnosti,

—   podniku FTE: návrh, výroba a prodej výrobků i) ovládacích prvků spojkových systémů; ii) ovládacích prvků brzdových systémů; iii) elektrických olejových čerpadel převodového systému a jiných komponentů převodovkových a pohonných soustav založených na systému elektrohydraulického pohonu. FTE zároveň působí v oblasti renovace brzdových čelistí.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky s uvedením čísla jednacího M.8102 – Valeo/FTE Group lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou na adresu Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:

Commission européenne/Europese Commissie

Direction générale de la concurrence

Greffe des concentrations

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).


JINÉ AKTY

Evropská komise

15.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 382/19


Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2016/C 382/06)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

SPECIFIKACE PRODUKTU JAKO ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY

„TRADITIONALLY REARED PEDIGREE WELSH PORK“

EU č.: UK-TSG-0007-01396 – 27.10.2015

„SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ“

1.   Název, který má být zapsán

„Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“

2.   Druh produktu

Třída 1.1. Čerstvé maso (a droby)

3.   Důvody zápisu do rejstříku

3.1.   Jedná se o produkt, který

je výsledkem způsobu produkce, zpracování nebo složení odpovídajících tradičním postupům pro dotyčný produkt či potravinu

je vyroben ze surovin nebo přísad, které jsou tradičně používány.

Produkt „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ pochází z prasat chovaných podle způsobu produkce, který je praktikován tradičně. Tato metoda produkce tradičním chovem umožňuje pomalejší a přirozenější tempo růstu, přičemž je kladen důraz na minimalizaci stresu a vysoké normy v oblasti životních podmínek.

3.2.   Jedná se o název, který

byl tradičně používán jako název konkrétního produktu

označuje tradiční povahu nebo specifickou vlastnost produktu

Jedinečné vlastnosti produktu „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“, které jsou uvedeny níže, dodávají produktu jeho specifickou povahu.

Jatečně upravené tělo

Kvalitní hřbetní svalovina a velká délka hřbetu

Dobře vyvinuté kýty

Min. 10 mm hřbetního sádla při dané hmotnosti vyšší než 50 kg (hmotnosti poraženého zvířete) a min. 14 mm hřbetního sádla při hmotnosti vyšší než 75 kg (hmotnosti poraženého zvířete)

Světlá barva, ale při vyšší jateční hmotnosti tmavne

Po tepelném zpracování

Lahodná chuť a výrazné aroma, které se rozvíjejí při zrání masa

Jemné díky celkově vyššímu množství sádla v mase.

Těchto vlastností je dosaženo díky kombinaci dvou faktorů: metody produkce tradičním chovem s faktem, že prasata pocházejí z čistokrevného plemene Welsh. Čistokrevné plemeno Welsh má dlouhou historii selektivního chovu s cílem dosáhnout konkrétní jateční jakosti a specifické konzumní jakosti.

4.   Popis

4.1.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, včetně hlavních fyzikálních, chemických, mikrobiologických nebo organoleptických vlastností dokládajících jeho specifickou povahu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Produkt „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ je vepřové maso z čistokrevných prasat plemene Welsh, které je chováno podle tradičního systému produkce. Jatečně upravená těla, z nichž pochází produkt „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“, jsou známá svou jemností a poskytují kvalitní hřbetní svalovinu, velkou délku hřbetu a dobře vyvinuté kýty. Mají vysokou jatečnou výtěžnost o minimu 65 % a dobře se třídí ve všech váhových kategoriích. Prasata určená pro produkt „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ mají tendenci ukládat tuk, ale nikoli nadměrně – minimální množství hřbetního sádla při dané hmotnosti je 10 mm a při vyšších hmotnostech (75 kg hmotnosti poraženého zvířete) 14 mm. Podle nezávislé analýzy chromametrem má maso světlou barvu s nízkým množstvím červené a žluté barvy, což je příčinou méně intenzivní barvy masa. Když prase dosáhne vyšší jatečné hmotnosti, barva masa tmavne a s vyššími jatečnými hmotnostmi je v mase viditelné výrazné žilkování (prorostlost) mezisvalovým tukem bez přebytečného hřbetního sádla.

Po tepelném zpracování má maso šťavnatou lahodnou vepřovou chuť a výrazné aroma, které se rozvíjejí při zrání masa. Díky celkově vyššímu množství sádla v mase je vepřové velmi jemné. Vzhledem k přirozeně vyššímu množství sádla ve vepřovém mase může při tepelném zpracování docházet ke ztrátám, jejichž objem se může lišit v závislosti na způsobu porcování masa.

Údaje o složení

Kalorické hodnoty

:

> 300 kcal/100 g

Hřbetní sádlo

:

min. 10 mm (při dané hmotnosti > 50 kg (hmotnost poraženého zvířete))

min. 14 mm (při vysoké hmotnosti > 75 kg (hmotnost poraženého zvířete))

Tyto typické a jedinečné konzumní vlastnosti mají původ v kombinaci následujících faktorů:

dlouhé historie čistokrevných prasat plemene Welsh a historie selektivního chovu tohoto plemene s cílem dosáhnout konkrétní jateční jakosti a konzumní jakosti,

metody produkce tradičním chovem, která klade důraz na minimalizaci stresu a vysoké normy v oblasti životních podmínek a umožňuje pomalejší přirozené tempo růstu.

Přestože v titulu je zmíněno slovo „pork“ (vepřové maso), tato žádost se vztahuje ke všemu jatečně upravenému vepřovému masu a drobům.

4.2.   Popis metody produkce produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, kterou musí producenti dodržovat, případně včetně povahy a vlastností používaných surovin nebo přísad a metody přípravy produktu (č. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Prasata určená pro produkt „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ jsou chována s využitím specifických tradičních postupů, které se velmi liší od konvenčních komerčních systémů produkce.

Produkt „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ je vepřové maso pocházející výhradně z čistokrevných velšských prasat, jejichž narození bylo ohlášeno. Všechna prasata musí být po narození ohlášena u britského sdružení chovatelů prasat (British Pig Association) nebo sdružení chovatelů prasat, které vede plemennou knihu čistokrevných prasat plemene Welsh. Každé zvíře může být identifikováno pomocí individuálního tetování na uších, které zajišťuje autenticitu a vysokou míru sledovatelnosti.

Krmivo

Prasata, z nichž pochází produkt „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“, mají tradiční krmný režim. Dostávají výživu s nízkým obsahem bílkovin, kdy po odstavení prasat podíl bílkovin v zakoupeném krmivu nepřesahuje 20 %. Nízká hladina bílkovin v tradičním krmném režimu v kombinaci s přirozeně pomalým tempem růstu plemene způsobuje, že průměrný denní přírůstek živé hmotnosti je v porovnání s moderními systémy produkce nižší. Ke snížení efektivity přeměny krmiva v libové maso přispívá také tendence plemene ukládat více tuku.

Jako krmivo se obvykle používá kombinace krmných surovin doplněných o krmné směsi. Krmné suroviny se, je-li to možné, pěstují na farmě nebo, je-li to proveditelné, jsou dodávána z místních zdrojů. Když jsou prasata chovaná na menších farmách zvaných „tyddyn“, bývá jejich krmivo tradičně doplňováno vedlejšími produkty zpracování potravin. Mezi ty patří syrovátka a zbytky mléčných produktů z mléčného průmyslu, kvasnice a zbytky pivovarských produktů z pivovarského průmyslu a zbytky chleba a obilný šrot. Výživu prasat doplňuje také seno a pícniny a příležitostně se uplatňuje středověká tradice pastvy v lese, kdy prasata hledají v lesích žaludy a jiné sezonní ořechy a ovoce. Tam, kde je to možné, by EU měla zajistit alternativy k sóje, jako jsou řepková moučka, bob obecný, slunečnicová moučka a/nebo hrách. Syntetická aditiva a přípravky na podporu růstu nejsou povoleny.

Prostředí

Produkt „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ pochází z čistokrevných prasat plemene Welsh, která jsou chována v souladu s tradičními postupy extenzivního chovu v přirozeném prostředí, což umožňuje dosáhnout přirozeného tempa růstu a minimální míry stresu.

Produkt „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ pochází z odolných prasat, která jsou chována extenzivně, a to jak uvnitř, tak venku. Všechny systémy chovu musí uplatňovat vysoké normy v oblasti životních podmínek (normu RSPCA Freedom Food nebo srovnatelný plán). Každý zemědělský podnik navíc musí dodržovat Kodex doporučení v oblasti životních podmínek hospodářských zvířat: prasata nebo srovnatelný plán.

Venkovní extenzivní chov; – Jsou-li prasata extenzivně chována venku, jsou držena v hustotě maximálně 30 prasnic na hektar a minimální plocha výběhu je 40 m čtverečních na vykrmené prase (mezi odstavením a konečným vykrmením).

Vnitřní extenzivní chov; – Jsou-li prasata extenzivně chována uvnitř, jsou ustájena na slámě, v prostorách s místem minimálně 3,5 čtverečního metru na prasnici a 1,54 čtverečního metru na prase ve fázi konečného výkrmu. Chov v plně oplocených kotcích není povolen.

Chov

Všechna prasata, z nichž je produkováno „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ musí být chována v souladu s postupy tradičního chovu, jako jsou:

Minimální věk odstavení 6–8 týdnů.

Postupy moderního intenzivního chovu včetně zkracování zubů, zavedení kroužku do rypáku, zkracování ocasu jsou povoleny pouze na doporučení veterinárního lékaře a nemají být považovány za běžné zákroky.

Kastrace je povolena pouze na základě doporučení veterinárního lékaře nebo u těžkých prasat určených do tradičních produktů.

Využívání gestačních a porodních kotců je zakázáno.

Přeprava

Systémy přepravy tradičně chovaných čistokrevných prasat plemene Welsh jsou uzpůsobeny tak, aby zajistily, že zvířata nebudou vystavena zbytečnému strádání nebo nepohodlí. Zvířata musí být přepravena z farmy přímo na jatka a nesmí být přepravována s prasaty z jiných farem. Přeprava a manipulace se zvířaty musí být udržovány na minimu a prasata musí být poražena na nejbližších vhodných jatkách, aby byla minimalizována míra stresu.

Minimální prostor při přepravě prasat musí splňovat následující podmínky:

Živá váha

(kg)

Hustota ustájení

(kg/m2)

Potřebný prostor

(m2/prase)

 

 

 

10

137

0,05

30

200

0,15

35

218

0,16

40

222

0,18

100

235

0,43

110

245

0,45

prasnice

316

0,79

Porážka/Řeznická úprava

Čistokrevná prasata plemene Welsh určená k produkci „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ jsou porážena co možná nejblíže k místu, kde jsou chována, nejlépe na malých jatkách, a před porážkou nesmí zvířata být vystavena zbytečnému strádání nebo nepohodlí. Zařízení na omráčení a porážku musí být uzpůsobeno a udržováno tak, aby bylo zajištěno rychlé a efektivní omráčení nebo zabití.

Jatečně upravená těla, z nichž je produkováno „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ musí být před porcováním zavěšena po dobu nejméně 2 dnů od porážky (ale raději déle) v chlazeném skladu při teplotě pod 4 stupně Celsia.

Přirozené rozdíly mezi zvířaty z různých rodokmenů v rámci plemene a odlišné systémy výkrmu u jednotlivých chovatelů mohou zapříčinit rozdíly ve stavbě jatečně upravených těl a v množství hřbetního sádla. Tyto přirozené rozdíly vyžadují, aby zpracování jatečně upraveného těla prováděly osoby se znalostmi tradičního řeznictví a zkušenostmi v porcování. Jatečně upravená těla prasat, z nichž se produkuje „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“, jsou zpracovávána tradičními metodami včetně porcování „v závěsu na háku“ a tradičního porcování na stole.

Díky minimalizování míry stresu prasat uplatňováním vysokých norem v oblasti životních podmínek při jejich extenzivním chovu, při přepravě a před porážkou spolu s poddajnou povahou plemene a nepřítomností známých genetických dispozic ke stresu (např. stresový syndrom prasat – PSS) bylo zaznamenáno jen málo případů bledého, měkkého a vodnatého masa (syndrom PSE) nebo tmavého, tuhého a suchého masa (syndrom DFD). To se odráží v jemné konzumní jakosti produktu „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“.

4.3.   Popis hlavních prvků vytvářejících tradiční povahu produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Specifická povaha produktu „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ se projevuje v jeho konzumní jakosti, která se odvíjí od 2 hlavních prvků:

dlouhé historie čistokrevných prasat plemene Welsh a jeho historie selektivního chovu s cílem dosáhnout konkrétní jateční jakosti a konzumní jakosti,

metody produkce tradičním chovem.

Čistokrevné prase plemene Welsh má mezi původními britskými plemeny prasat jedinečnou pozici – je jedním ze tří hlavních plemen, na kterých bylo postaveno moderní odvětví chovu prasat. Zmasilost jeho jatečně upravených těl má atributy nověji vyšlechtěných čistokrevných plemen, jako je Large White nebo Landrace, a přitom si zachovává chuťové vlastnosti tradičních, méně vyšlechtěných původních čistokrevných plemen, jako je Berkshire, Tamworth a Gloucester Old Spot. Tyto specifické znaky plemene se vyvinuly pečlivým selektivním šlechtěním v průběhu uplynulého století. Přestože vlastnosti jatečně upravených těl, jako jsou dobře vyvinuté kýty, byly vylepšeny, plemeno si uchovalo tradiční fenotypické a genotypické znaky, jako je přirozené pomalejší tempo růstu a tendence ukládat tuk. Tato charakteristika v kombinaci s tradičním extenzivním systémem chovu má za následek světleji zbarvené maso uznávané pro svou jemnost s vyšší kalorickou hodnotou a šťavnatostí po tepelné úpravě.

V porovnání s masem moderních křížených nebo hybridních, konvenčně chovaných komerčních plemen „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ má:

méně rozvinutou barvu svaloviny (světlejší),

vyšší jemnost,

lahodnější vepřovou chuť,

větší tloušťku hřbetního sádla,

vyšší celkový podíl tuku,

vyšší kalorické hodnoty,

šťavnatost po tepelném zpracování.

Když porovnáme tempo růstu, čistokrevné prase plemene Welsh se na porážku dostane za minimálně 154 dnů, zatímco komerčnímu vepřovému z intenzivního chovu to trvá pouhých 126 dnů. Příčinou tohoto pomalejšího růstu je kombinace přirozeně pomalejšího růstu plemene, krmiva s nižším obsahem bílkovin a extenzivní metody tradiční produkce. Pomalejší růst zapříčiňuje světlou barvu masa kvůli méně rozvinuté barvě svaloviny, zvýšenou křehkost a lahodnou vepřovou chuť.

Přirozená tendence plemene ukládat tuk a snížená efektivita přeměny potravy na libovou svalovinu vedou k tomu, že jatečně upravená těla mají v porovnání s moderními konvenčními komerčními prasaty vyšší množství sádla. „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ má při dané hmotnosti výšku hřbetního sádla přesahující 10 mm, zatímco cílová výška hřbetního tuku u komerčního vepřového masa je 8 mm. Při vysokých hmotnostech je průměrná výška hřbetního tuku u produktu „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ často více než 14 mm. Kromě hřbetního sádla mají jatečně upravená těla také celkově vyšší obsah tuku, takže průměrná kalorická hodnota je více než 300 kcal/100 g oproti průměrné hodnotě masa z komerčněji chovaných vepřů, která činí méně než 200 kcal/100 g. Vyšší obsah tuku zajišťuje vyšší míru šťavnatosti po tepelném zpracování masa.

Produkt „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ také dosahuje stanovených rozdílů v porovnání s vepřovým masem z jiných méně vyšlechtěných původních plemen, a to následujícími prvky:

tenčí vrstvou hřbetního sádla,

lepším tříděním ve všech hmotnostních kategoriích,

dobře vyvinutými kýtami,

mohutnější hřbetní svalovinou,

větší délkou hřbetu,

vysokou jatečnou výtěžností.

Tradiční méně vyšlechtěná čistokrevná plemena mají průměrnou výšku hřbetního sádla při dané hmotnosti přesahující 14 mm oproti produktu „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“, který se při dané hmotnosti třídí při minimálně 10 mm. Při vyšších hmotnostech dosahují méně vyšlechtěná původní plemena výšky hřbetního sádla více než 20 mm a často až 30 mm, kdežto produkt „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ se dobře třídí při minimální výšce 14 mm při vyšších hmotnostech.

Díky selektivnímu chovu čistokrevných prasat plemene Welsh v minulém století mají jatečně upravená těla těchto prasat v porovnání s méně vyšlechtěnými původními plemeny mohutnější hřbetní svalovinu, větší délku hřbetu, vyvinutější kýty, vyšší jatečnou výtěžnost a lepší třídění ve všech váhových kategoriích. Tato kombinace vlastností přispívá k tomu, že produkt „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ je historicky uznáván jako ideální k jateční úpravě.

Specifické vlastnosti produktu „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ jsou potvrzeny velkým množstvím historických údajů a byly také analyzovány programem kompozičních a organoleptických zkoušek. Studie objektivně dokázala, že produkt „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ se liší jak z hlediska historického odkazu, tak v kvalitě a chuti.

Dlouhá historie čistokrevných prasat plemene Welsh

Prasata jsou s Walesem dlouhodobě spjata a zmínky o nich se vyskytují v mnoha dílech středověké velšské literatury. V knize Mabinogion z 11. století se píše o „drobných zvířatech, jejichž maso je lepší než hovězí. Jsou malá a mají různá jména. Říká se jim moch.“ Tato stvoření (prasata) byla prý do novodobého světa uvedena Arawnem, králem Annwfnu (vládcem podsvětí). Také ve velšské artušovské legendě se objevuje zakletý divoký kanec Twrch Trwyth, „vůdce divočáků s bílými kly“ Ysgithrwyn Benbaedd a také bílá prasnice Hen Wen, která dovede předpovídat budoucnost.

Intenzivní komerční chov prasat nemá ve Walesu bohatou historii, prasata byla většinou držena v budovách nebo sezonně vypouštěna na pastvu ven. Odkaz a tradice chovu čistokrevných prasat plemene Welsh je převážně součástí velšské tradice malých farem zvaných „tyddyn“ nebo sedláků. Existuje také tradice drobných městských chovů v průmyslových městech, kde se na zahradách mnoha řadových domků běžně vyskytovaly prasečí chlívky zvané „twlc mochyn“. Pověstným prvkem velšské lidové architektury, zejména na jihu země, byly také prasečí chlívky ze suchého zdiva podepřeného opěrnými trámy.

Wales jako země hojně porostlá trávou je významným producentem skopového masa a mléčného skotu. Drobní farmáři tradičně prodávali na trzích ovce a krávy, protože za ně dostali mnohem lépe zaplaceno, takže prasata jim zůstávala pro vlastní potřebu. Tak se vepřové stalo nejčastějším masem na domácích stolech venkovských oblastí. Během léta a podzimu lidé tradičně prasata vykrmovali a v zimě pak na farmách poráželi. V každé vesnické oblasti byl místní řezník, který přijížděl do stavení a prováděl porážku i porcování, často na vyhrazených místech ve stodolách, přístavcích, či dokonce venku. Každoroční zabijačka byla společenskou událostí a do prací se zapojili všichni členové rodiny. Ze srdce, jater a plic („plwc“) se připravovaly čerstvé produkty jako masové knedlíčky „ffagots“, hlava byla naložena a zužitkována na huspeninu, střeva se vyčistila a použila jako střívka na čerstvé klobásy, čerstvé maso se rozdělilo mezi místní a boky a kýty se zakonzervovaly a uskladnily, aby bylo maso na nadcházející rok.

Historii čistokrevných prasat plemene Welsh je možné vysledovat až k původnímu bílému plemenu se svislýma ušima, chovanému ve Walesu již v dobách, z nichž pocházejí první záznamy. Plemeno má výrazný podíl na moderním zemědělství, protože je jedním ze tří plemen, na kterém byla založena moderní produkce křížených prasat. Ovšem s neúprosnou snahou o intenzifikaci přišla poptávka po produktech s libovějším vepřovým masem a slaninou bez ohledu na chuťové vlastnosti. Větší chovatelské společnosti, které ovládly trh, nebyly čistokrevnému plemenu Welsh nakloněny, což vedlo k dramatickému poklesu počtu chovaných prasat. V roce 2002 bylo v plemenné knize registrováno pouze 82 kusů prasat plemene Welsh, v roce 2005 bylo plemeno prohlášeno za ohrožený druh a od té doby je Fondem pro přežití vzácných plemen klasifikováno jako vzácné plemeno.

Metoda produkce tradičním chovem

Dlouhá historie plemene a jeho přirozené znaky v kombinaci s metodou produkce tradičním chovem zajišťuje osobitý a jedinečný charakter produktu „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork.“ Pro tradiční chov je zásadní, aby byly zajištěny tyto faktory:

Přirozené tempo růstu

Nezbytnou prioritou v zájmu produktu „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ je, aby prasata měla přirozené tempo růstu s minimální dobou 154 dnů do porážky. Toho se dosáhne prostřednictvím stravy s nízkým obsahem bílkovin, který by po odstavení prasat neměl přesáhnout 20 %. Strava by měla, je-li to možné, pocházet z místních zdrojů. Jako krmivo je možné využít krmné suroviny nebo krmné směsi, které lze doplnit o alternativní krmiva, vedlejší produkty zpracování potravin a pastvu. Syntetická aditiva a přípravky na podporu růstu nejsou povoleny.

Extenzivní chov

Prasata, z nichž pochází produkt „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“, mohou být chována jak ve venkovním, tak ve vnitřním systému, ale musí žít v přirozeném prostředí, které splňuje vysoké normy v oblasti životních podmínek (norma RSPCA Freedom Food nebo srovnatelný plán). Hustota ustájení, bez ohledu na to, zda jde o vnitřní, nebo venkovní chov, musí prasatům umožnit přirozené chování a pokud jsou chována uvnitř, musí být ustájena na slámě a nesmí být chována v plně oplocených kotcích. Postupy moderního intenzivního chovu, jako je odstavení ve 4 týdnech, využívání gestačních a porodních kotců, zkracování zubů, zavedení kroužku do rypáku, zkracování ocasu a chirurgická kastrace, by neměly být běžné a jsou povoleny pouze na doporučení veterinárního lékaře. Kastrace prasat určených do tradičních produktů vyžadujících těžká prasata je povolena pouze na základě doporučení veterinárního lékaře.

Minimální míra stresu

Systém tradičního chovu je navržen tak, aby byla minimalizována míra stresu, který na zvíře během života působí. Prasata, z nichž pochází produkt „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“, jsou porážena co možná nejblíže k místu, kde jsou chována, a nejlépe na malých jatkách. Přeprava a manipulace je udržována na minimální míře, aby prasata před porážkou nebyla vystavena zbytečnému strádání nebo nepohodlí. Zvířata se dopravují z farmy přímo na jatka a nejsou převážena společně s prasaty z jiných chovů.

Postupy tradičního zpracování

Jatečně upravená těla prasat určených pro produkt „Traditionally Reared Pedigree Welsh Pork“ musí být minimálně 2 dny zavěšena, aby maso uzrálo. Tento proces napomáhá rozvinout chuť a zjemňuje maso. Při porcování jatečně upraveného těla se používají tradiční metody a provádějí je zpracovatelé, kteří mají zkušenosti se zpracováním tradičních produktů.


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.


Opravy

15.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 382/25


Oprava sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/142/ES o spotřebičích plynných paliv (kodifikované znění)

(Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci směrnice)

( Úřední věstník Evropské unie C 349 ze dne 22. prosince 2010 )

(2016/C 382/07)

Strana 10:

místo:

„ESO (1)

Odkaz a název harmonizované normy

(a referenční dokument)

Odkaz na nahrazovanou normu

Datum ukončení presumpce shody nahrazované normy Poznámka 1

CEN

EN 521:2006

Specifikace pro spotřebiče spalující zkapalněné uhlovodíkové plyny - Přenosné spotřebiče využívající tlaku par zkapalněných uhlovodíkových plynů

EN 521:1998

Pozn. 2.1

Datum ukončení platnosti

(31/8/2006)“

má být:

„ESO (1)

Odkaz a název harmonizované normy

(a referenční dokument)

Odkaz na nahrazovanou normu

Datum ukončení presumpce shody nahrazované normy Poznámka 1

CEN

EN 521:2006

Specifikace pro spotřebiče spalující zkapalněné uhlovodíkové plyny - Přenosné spotřebiče využívající tlaku par zkapalněných uhlovodíkových plynů

EN 521:1998

Pozn. 2.1

Datum ukončení platnosti

(31.8.2006)

Upozornění (1): Toto zveřejnění se netýká přenosných stolních plynových vařičů (2).

(1)

V souladu s prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2015/2414 ze dne 17. prosince 2015 o zveřejnění odkazu s omezením v Úředním věstníku Evropské unie na harmonizovanou normu EN 521:2006 ‚Specifikace pro spotřebiče spalující zkapalněné uhlovodíkové plyny – Přenosné spotřebiče využívající tlaku par zkapalněných uhlovodíkových plynů‘ v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/142/ES (Úř. věst. L 333, 19.12.2015, s. 120).

(2)

U stolních plynových vařičů je hořáková sestava instalována na horizontální těleso, jehož součástí je zabudovaný prostor pro láhev na plyn vedle hořáku.“


Top