1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/1

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/2

1.

V závěrech Rady ze dne 26. listopadu 2009 o profesním rozvoji učitelů a vedoucích pracovníků škol bylo uznáno, že účinné vedení škol je jedním z důležitých faktorů vedoucích k vytváření celkových podmínek pro výuku a studium, k rozvoji cílevědomosti a poskytování podpory žákům, rodičům a zaměstnancům, a tedy k vyšší úrovni dosahovaných výsledků, a že je tudíž nesmírně důležité zajistit, aby vedoucí pracovníci škol měli schopnosti a vlastnosti nezbytné pro plnění stále rostoucího počtu úkolů, jež před nimi stojí, nebo byli s to těchto schopností a vlastností nabýt.

2.

Závěry Evropské rady ze dne 13. a 14. prosince 2012 vyzvaly Radu, členské státy a Komisi, aby zajistily urychlené přijetí opatření navazujících na iniciativu „Přehodnocení vzdělávání“, a následné závěry Rady ze dne 15. února 2013 o investicích do vzdělávání a odborné přípravy – „reakce na sdělení Přehodnocení vzdělávání“ vyzvaly členské státy, aby zrevidovaly a posílily profesní profil pedagogických povolání, včetně vedoucích pracovníků škol, a plně využily potenciálu spolupráce a vzájemného učení v rámci otevřené metody koordinace.

3.

Strategie Evropa 2020, zejména pak roční analýza růstu pro rok že 2013, vyzývají členské státy, aby udržely potenciál růstu tím, upřednostní a podle možností posílí investice do vzdělávání a odborné přípravy a zároveň zajistí účinnost těchto výdajů.

—

konferenci litevského předsednictví o „vedoucí úloze ve vzdělávání“ konané ve Vilniusu ve dnech 9. a 10. září 2013, která zástupcům členských států EU, kandidátských zemí a států ESVO i Evropské komisi poskytla platformu k tomu, aby se podíleli na politické rozpravě o této důležité otázce,

—

na konferenci v rámci programu Comenius nazvanou „Rozvoj Vaší školy s podporou programu EU, konference pro vedoucí pracovníky škol“, konanou ve Vilniusu ve dnech 11. a 12. října 2013.

1.

Evropské systémy vzdělávání a odborné přípravy jakožto klíčové faktory růstu, konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti ve znalostní společnosti vyžadují rozhodné a účinné vedení na všech úrovních. Dnešní vedoucí pracovníci v oblasti vzdělávání čelí řadě náročných úkolů a jsou odpovědni nejen za zlepšování kvality výuky a zvyšování úrovně dosahovaných výsledků, ale i za řízení lidských a finančních zdrojů.

2.

Vedení v oblasti vzdělávání vyžaduje řadu kompetencí na vysoké úrovni opírajících se o základní hodnoty. Je k němu potřeba pracovní nasazení, schopnost motivovat a povzbuzovat, jakož i solidní manažerské, pedagogické a komunikační dovednosti. Dobří vedoucí pracovníci v oblasti vzdělávání rozvíjejí strategické vize svých institucí, působí jako vzory pro studující i učitele a mají zásadní význam pro vytváření efektivního a atraktivního prostředí usnadňujícího učení. Hrají rovněž důležitou úlohu při vytváření účinného propojení různých úrovní vzdělávání a odborné přípravy, rodin, světa práce a místního společenství, se společným cílem zlepšit výsledky dosahované studujícími.

3.

Výběr, nábor, příprava a udržení nejschopnějších vedoucích pracovníku vzdělávacích zařízení a zajišťování podmínek příznivých pro jejich profesní rozvoj mají rovněž zásadní význam a je třeba, aby jim rozhodující činitelé věnovali velkou pozornost.

4.

Vedení v oblasti vzdělávání může být účinné, pokud:

1.

Inovativní přístupy k vedení mohou přispět k přilákání a udržení nejlepších kandidátů a napomoci vzdělávacím institucím reagovat na rychlé tempo nepřetržitých inovací v oblasti vzdělávání a plně využívat jejich potenciálu.

2.

Dále je nutné profesionalizovat, posílit a podpořit úlohu vedoucích pracovníků v oblasti vzdělávání tím, že se nejprve stanoví kompetence, jimiž musí být vybaveni, vytvoří se strukturovanější profesní dráhy a posoudí konkrétní potřeby profesního rozvoje těch, kteří nastoupí na vedoucí pozice, a poskytnou se jim odpovídající možnosti odborné přípravy.

3.

K tomu, aby vedoucí pracovníci v oblasti vzdělávání mohli zaujímat inovativní přístupy k vedení a vytvářet podmínky, v nichž budou ostatní zaměstnanci vzdělávacích institucí stimulováni k plnění úkolů souvisejících s vedením, je zapotřebí dostatečná flexibilita, autonomie a odpovědnost.

4.

Zaměstnanci na vedoucích místech musejí mít nebo získat a pravidelně aktualizovat kompetence nezbytné pro tyto pozice, včetně těch, které jim umožní efektivně využívat nových technologií a metod řízení podporujících inovativní učení a účinné vedení jejich institucí.

1.

podpoří autonomii vzdělávacích institucí a vedoucích pracovníků v oblasti vzdělávání v souvislosti s pedagogickými otázkami a vnitřním rozdělováním zdrojů a zároveň zajistí, aby měli potřebné prostředky a podporu pro přizpůsobení se konkrétním, měnícím se místním podmínkám, a mohli tak účinně reagovat;

2.

jasně vymezí úlohy a povinnosti a zajistí, aby kompetence, které jsou u vedoucích pracovníků v oblasti vzdělávání nezbytné, byly podporovány a zvyšovány prostřednictvím různých metod profesního rozvoje včetně vytváření sítí mezi těmito vedoucími pracovníky;

3.

usnadní rozhodování podložené informacemi a větší odpovědnost, například prostřednictvím používání inteligentních údajů, stanoví mechanismy pro zajišťování kvality a vypracují konkrétní opatření pro vzdělávací instituce ve znevýhodněných oblastech;

4.

shromáždí podklady ohledně účinných a úspěšných přístupů k vedení v oblasti vzdělávání v jednotlivých členských státech, zejména s cílem nalézt optimální vztah mezi flexibilitou, autonomií a odpovědností, jakož i posoudit vliv inovativních přístupů na kvalitu výuky a výsledky učení.

1.

zajistí větší profesionalizaci, čímž se tato místa stanou atraktivnějšími pro nejlepší kandidáty;

2.

vedoucím pracovníkům v oblasti vzdělávání umožní, aby se v rámci svých institucí zaměřili na zkvalitňování výuky a učení, mimo jiné snahou o dosažení větší rovnováhy mezi čistě administrativními úkoly a hlavními úkoly v oblasti výuky a učení;

3.

budou hledat a rozvíjet atraktivní formy počáteční odborné přípravy, podpory na počátku profesní dráhy a dalšího profesního rozvoje vedoucích pracovníků v oblasti vzdělávání, a to mimo jiné v rámci meziodvětvové spolupráce s dalšími zúčastněnými stranami, jako jsou podniky a sociální partneři;

4.

vytvoří prostředí pro týmovou práci a flexibilní vedení, například tím, že ve vzdělávacích institucích umožní založit ad-hoc skupiny usilující o řešení konkrétních problémů a mimo rámec škol umožní vytvořit sítě zaměřené na výměnu zkušeností a spolupráci;

5.

podpoří konkrétní opatření, vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů s cílem podpořit vyvážené zastoupení žen a mužů ve vedoucích funkcích v oblasti vzdělávání.

1.

zohlední konkrétní potřeby vzdělávacích institucí a při výběru budoucích vedoucích pracovníků uplatní vhodná kritéria pro zajištění kvality;

2.

uznají a podpoří vůdčí potenciál zaměstnanců jednotlivých institucí, zejména prostřednictvím rozdělení úkolů souvisejících s vedením, poskytnutím příležitostí ke spolupráci s kolegy z jiných institucí a zajištěním podpory a příležitostí k rozvoji jejich potenciálu v této oblasti;

3.

budou povzbuzovat vytváření prostředí pro inovativní výuku a učení, např. vhodným využitím informačních a komunikačních technologií a otevřených vzdělávacích zdrojů jakožto pedagogických pomůcek a řídících nástrojů;

4.

vybudují a budou udržovat sítě umožňující zahájení a rozvoj účinných přístupů k vedení v oblasti vzdělávání a povzbudí a podpoří vzájemné učení vedoucích pracovníků v oblasti vzdělávání.

1.

plně využily otevřenou metodu koordinace, prosazovaly osvědčené postupy a podporovaly rozvoj odborného vedení v oblasti školství, vzdělávání dospělých a odborného vzdělávání a odborné přípravy a podle potřeby zajistily pravidelnou zpětnou vazbu na politické úrovni;

2.

prosazovaly spolupráci a partnerství na poli účinných inovací ve vedení a profesního rozvoje vedoucích pracovníků v oblasti vzdělávání, a to včetně meziodvětvové spolupráce škol, institucí vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy a podniků, za podpory finančních prostředků EU poskytovaných mimo jiné prostřednictvím programu Erasmus+ a evropských strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu;

3.

podporovaly výměnu osvědčených postupů a rozvoj inovativních přístupů k účinnému vedení v oblasti vzdělávání, například prostřednictvím opatření strategického partnerství programu Erasmus+ a tím, že budou vést vedoucí pracovníky v oblasti vzdělávání ke spolupráci s různými zúčastněnými stranami, jako jsou podniky, sdružení občanské společnosti a jednotlivé úrovně vzdělávacích zařízení, a to na mezinárodní i místní úrovni;

4.

dále se zabývaly možnostmi, které nabízejí platformy jako eTwinning, za účelem podpory meziodvětvové výměny zaměřené na inovativní vedení tím, že poskytnou virtuální prostory, které vedoucím pracovníkům v oblasti vzdělávání umožní spolupracovat a šířit účinné a inovativní postupy;

5.

podporovaly další výzkum, pokud jde o účinné vedení v oblasti vzdělávání, a zajistily šíření výsledků tohoto výzkumu;

6.

zvýšily podporu vnitrostátních a regionálních sítí zúčastněných stran zapojených do vedení v oblasti vzdělávání a pomohly zajistit odpovídající šíření a přijetí opatření navazujících na jejich práci na evropské úrovni, např. prostřednictvím Evropské sítě pro vývoj politik v oblasti vedení škol a plného využití podkladů shromážděných v rámci mezinárodní spolupráce.

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/5

1.

mladé ženy a mladí muži jsou pro Evropu důležitým zdrojem. Představují potenciál pro současnost i budoucnost, avšak potýkají se s mnoha výzvami, jako je nezaměstnanost a související sociální problémy (1). S cílem překonat současnou krizi a předejít podobným problémům v budoucnu musí všechny členské státy přijmout okamžitá opatření zaměřená na prosazování zaměstnanosti, vzdělávání, odborné přípravy, účasti a sociálního začlenění mladých lidí;

2.

mladí lidé, kteří nejsou zařazeni do pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy (dále též nezařazení mladí lidé) (2) se mohou potýkat s nepříznivými sociálními podmínkami, jako je izolace, chybějící nezávislost, rizikové chování a nestabilní duševní a tělesné zdraví, kvůli nimž jsou v pozdější fázi života vystaveni vyššímu riziku nezaměstnanosti a sociálního vyloučení. Sociální vyloučení mladých lidí, zejména nezařazených mladých lidí může mít nepříznivý dopad na hospodářství a může pro Evropu představovat významné náklady. V roce 2011 činila hospodářská ztráta v důsledku neúčasti mladých lidí na trhu práce 153 miliard EUR. Jedná se o střízlivý odhad a tato částka odpovídá 1,2 % HDP EU (3);

3.

mladí lidé, kteří nejsou zařazeni do pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy, jsou v různé míře ohroženi, mají odlišné charakteristiky a potřeby. Je tedy potřeba disponovat individuálně uzpůsobeným přístupem, aby tito mladí lidé mohli být úspěšně (opětovně) začleněni do pracovního procesu, vzdělávání či odborné přípravy a do života společnosti;

4.

tento přístup je uznán v doporučení Rady o zavedení Záruk pro mladé lidi, přijatém dne 22. dubna 2013 (4). V doporučení je stanoveno, že všichni mladí lidé mladší 25 let by měli ve lhůtě čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání, obdržet kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže (5);

5.

politické iniciativy zaměřené na snížení nezaměstnanosti mladých lidí mohou být podpořeny Přehledem dovedností EU a předpověďmi dovedností Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP), které pomohou identifikovat začínající nedostatek určitých dovedností, jakož i trendy v oblasti dovedností a perspektivy trhu práce;

6.

rizikové faktory, které zvyšují nebezpečí, že se mladí lidé stanou nezařazenými, jsou často kombinací osobních, hospodářských a sociálních okolností a okolností týkajících se vzdělávání;

7.

významnou a doplňující úlohu při přechodu na pracovní trh plní práce s mládeží, dobrovolné činnosti, aktivní občanství a neformální a informální učení, protože představují přidanou hodnotu pro všechny mladé lidi, zejména pro ty nezařazené; umožňují budování mostů mezi systémem vzdělávání a zaměstnanosti, doplňování systému formálního vzdělávání, poskytování sebedůvěry, sociálního kapitálu a osobního rozvoje a zlepšování sociálních a technických dovedností, které posilují zaměstnatelnost;

8.

ve společných závěrech konference EU o mládeži, kterou ve dnech 9. až 12. září 2013 pořádalo litevské předsednictví, je zdůrazněno, že vzdělávání je nutné přizpůsobit potřebám mladých lidí a požadavkům trhu práce, aby se usnadnil přechod z procesu vzdělávání do zaměstnání a zlepšily podmínky pro začlenění mladých lidí na trh práce (6).

9.

je třeba posoudit a zhodnotit stávající výzkum, systémy a programy na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni týkající se mladých lidí, kteří nejsou zařazeni do pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy, s cílem identifikovat překážky, jež jim brání v přístupu ke službám, zejména těm z nich, kteří jsou nečinní;

10.

k úspěšnému provádění iniciativ EU v boji proti nezaměstnanosti a nečinnosti mladých lidí může přispět politika v oblasti mládeže, a zejména práce s mládeží, například balíček týkající se zaměstnanosti mladých lidí, a především Záruka pro mladé lidi. K dosažení co nejlepších výsledků jsou tedy nutná soudržná a vzájemně se posilující vnitrostátní opatření a další politické nástroje;

11.

za účelem posílení sociálního začlenění nezařazených mladých lidí by měl být zajištěn ucelený přístup a meziodvětvová spolupráce. Klíčové jsou celoživotní investice do dovedností a schopností lidí s cílem zlepšit jejich příležitosti začlenit se na trh práce a do společnosti (7). Veškeré politické nástroje, opatření a činnosti by měly být koordinovány a prováděny na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni a měly by zahrnovat široký okruh zúčastněných subjektů podílejících se na navrhování a provádění opatření v oblasti sociálního začleňování mládeže;

12.

Prioritou by měla být prevence, aby se zabránilo narůstajícímu počtu nezařazených mladých lidí a aby se přerušil mezigenerační cyklus sociálního vyloučení. Je nutný proaktivní přistup, do něhož je zapojena rodina, poskytovatelé předškolního vzdělávání, školy, zejména instituce poskytující středoškolské a odborné vzdělávání, odbornou přípravu a možnosti neformálního učení, nevládní organizace, zejména organizace mládeže, pracovníci s mládeží, rodiče a další zúčastněné subjekty, aby byl zajištěn včasný zásah a zabránilo se tomu, aby se mladí lidí stali nezařazenými;

13.

politická opatření musí zohlednit rozmanitost nezařazených mladých lidí, pokud jde o fázi procesu, v níž musí zasáhnout, a rozsah jejich záměrů, cílů a činností. Je třeba věnovat větší pozornost rozdílům ve vzdělávání žen a mužů, sociálním politikám a politikám zaměstnanosti, jakož i mladým lidem se zvláštními potřebami;

14.

opatření zaměřená na nezařazené mladé lidi by měla být přizpůsobena potřebám jednotlivých osob, měla by být flexibilní a z dlouhodobého hlediska by měla usilovat o dosažení udržitelných pozitivních výsledků při začleňování na trh práce, jakož i na (opětovné) začlenění do vzdělávání, odborné přípravy a občanského života nebo života společnosti. Pro práci s nezařazenými mladými lidmi by měly být využívány inovativní přístupy, vzájemné učení a informační činnosti;

15.

Pro poskytnutí podnětu projektům v oblasti sociálního začleňování mladých lidí je nesmírně důležité účinné využívání evropských strukturálních a investičních fondů, zejména Evropského sociálního fondu, a evropských iniciativ a programů, včetně iniciativy zaměřené na zaměstnanost mládeže a programu Erasmus+.

16.

zavedly, prováděly a podle potřeby dále rozvíjely vnitrostátní, regionální nebo lokální strategie či programy, jako jsou prováděcí plány systému Záruky pro mladé lidi, na posílení sociálního začleňování mladých lidí, kteří nejsou zařazeni do pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy. Tyto strategie by měly být empiricky podloženy, měly být založeny na měziodvětvové spolupráci a měly by zahrnovat všechny příslušné zúčastněné subjekty. Vypracovávání strategií by mělo zahrnovat diskusi s cílovou skupinou, plánování, provádění, monitorování a hodnocení účinných nástrojů politiky. Monitorování a hodnocení přístupu k politickým opatřením a monitorování a hodnocení výsledků by mělo zohledňovat rozdíly mezi muži a ženami.

17.

podporovaly přístup k adekvátním, dostupným, přístupným a kvalitním službám, jako je předškolní vzdělávání a péče, bydlení, zdravotní a sociální služby, aby se zabránilo tomu, že mladí lidé nebudou zařazeni do pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy a že bude tato jejich životní situace přetrvávat;

18.

prosazovaly práci s mládeží a investovaly do ní a usnadnily nezařazeným mladým lidem přístup k jejím službám posílením meziodvětvové spolupráce mezi příslušnými zúčastněnými subjekty;

19.

usilovaly o komplexní přístup s cílem omezit předčasné ukončování školní docházky zahrnující preventivní opatření a opatření včasného zásahu (8);

20.

rozvíjely a uplatňovaly nové a individuálně uzpůsobené přístupy, jako je práce mimo existující centra pro mládež nebo informační činnosti zaměřené na mladé lidi za účelem lepšího sociálního začlenění nezařazených mladých lidí; plně využívaly potenciálu práce s mládeží z hlediska dodávání sebedůvěry a poskytování možností osobního rozvoje, a přispěly tak ke snížení předčasného ukončování školní docházky (9);

21.

povzbuzovaly a podporovaly kvalitní poradenství včetně informací týkajících se možností zaměstnání, informací o právech v zaměstnání, vyhlídkách v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání a možnostech volného pohybu a komplexnější poradenství a podporu všech mladých lidí, zejména mladých lidí, u nichž hrozí, že nebudou zařazeni do pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy, a jejich rodin;

22.

posilovaly kapacitu organizací mládeže, práce s mládeží a jiných forem začlenění jakožto prostředků účasti a využívání jejich potenciálu na podporu sociálního začlenění nezařazených mladých lidí;

23.

podporovaly místní iniciativy a plány sociální soudržnosti na rozvoj konkrétních kroků zaměřených na nezařazené mladé lidi za účelem jejich (opětovného) začlenění do místních komunit;

24.

využívaly Evropský portál pro mládež jakožto informační platformu pro informování mladých lidí o otázkách souvisejících se sociálním začleněním.

25.

rozšířily možnost zapojení do vzdělávacích programů druhé šance a podporovaly získávání nebo rozvíjení dovedností a kompetencí splňujících potřeby trhu práce;

26.

prosazovaly profesní poradenství a konzultace uzpůsobené potřebám sociálně vyloučených mladých lidí ve všech fázích jejich života a zvyšovaly jejich dostupnost;

27.

podle okolností a zvláštních podmínek jednotlivých států a v souladu s tím, co považují členské státy za vhodné, měly nejpozději v roce 2018 fungující režim uznávání neformálního a informálního učení, což jednotlivcům umožní využívat toho, co se naučili, pro svoji profesionální dráhu a pro další učení (10);

28.

zvýšily dostupnost a kvalitu předškolního vzdělávání a péče. Dětem ze znevýhodněného prostředí by měla být poskytována doplňující podpora (11);

29.

prováděly program Erasmus+ jakožto podpůrný nástroj k získávání sociálních a občanských kompetencí a dovedností a posilovaly mobilitu a zaměstnatelnost mladých lidí.

30.

rozvíjely partnerství mezi veřejnými a soukromými službami zaměstnanosti, službami poradenství v oblasti zaměstnání a s dalšími specializovanými službami zaměřenými na mladé lidi (nevládní organizace, centra pro mládež a sdružení mladých lidí), jež napomáhají bezproblémovému přechodu z nezaměstnanosti, nečinnosti, vzdělávání či odborné přípravy do zaměstnání;

31.

podporovaly kvalitní učení založené na pracovní činnosti, jako je učňovská příprava, odborné stáže a praxe, jakožto účinné opatření ke zlepšení udržitelného přechodu ze vzdělávání a odborné přípravy do zaměstnání, zejména podporou dovedností, které jsou pro trh práce důležité, a lepším sladěním nabízených a požadovaných dovedností, a to mimo jiné v souvislosti s prohlášením Rady týkajícím se Evropské aliance pro učňovskou přípravu (12);

32.

prováděly opatření v zájmu řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí, zejména v zájmu zlepšení přechodu ze vzdělávání a odborné přípravy do zaměstnání při zohlednění doporučení Rady o zavedení Záruk pro mladé lidi, a to mimo jiné budováním přístupů založených na partnerství (včetně přístupů zahrnujících služby podpory mladých lidí), včasným zásahem a aktivací, podpůrnými opatřeními umožňujícími začlenit se na trh práce (včetně posilování dovedností a opatření související s trhem práce), využíváním fondů Evropské unie, posuzováním a neustálým zlepšováním systémů.

33.

posilovaly plnou a aktivní účast na trhu práce pomocí opatření na aktivní začleňování, prosazovaly tvořivost a inovativnost mladých lidí v úsilí o samostatnou výdělečnou činnost a podporovaly podnikání a první pracovní zkušenosti;

34.

v zájmu vstupu nebo návratu na trh práce odstraňovaly překážky, včetně diskriminace z důvodu věku a dalších forem diskriminace, řešily problematiku nejrůznějších forem nejistých zaměstnání a v případě potřeby analyzovaly možnosti, jak omezit nemzdové náklady práce s cílem zlepšit vyhlídky mladých lidí na získání zaměstnání (13);

35.

umožnily službám zaměstnanosti a organizacím mládeže již v rané fázi poskytovat společně s dalšími partnerskými subjekty podporujícími mladé lidi personalizované poradenství a individuální akční plány, včetně individuálně uzpůsobených systémů podpory, založené na zásadě vzájemných povinností;

36.

zapojovaly zúčastněné subjekty v oblasti politiky mládeže a mladé lidi, jakož i organizace mládeže a jiné organizace občanské společnosti do koncipování a provádění vhodných politik, včetně Záruk pro mladé lidi, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována zejména potenciálu práce s mládeží při vyhledávání mladých lidí, u nichž hrozí, že nebudou zařazeni do pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy, a aby vytvářely kontakty mezi nimi a mezi poskytovateli služeb; umožnily zúčastněným subjektům v oblasti mládeže, aby prosazovaly a propagovaly možnosti, které nabízí Záruky pro mladé lidi a další iniciativy v oblasti zaměstnanosti a odborné přípravy;

37.

plně přispívaly k rozvoji sítě EURES, aby se stala skutečnou celoevropskou sítí v oblasti umísťování do zaměstnání a náboru zaměřenou na řešení potřeb trhu práce v jednotlivých členských státech, mimo jiné i pokud jde o volná místa v rámci veřejných i soukromých služeb zaměstnanosti, jakož i o učňovskou přípravu, případně stáže (14);

38.

podporovaly sladění pracovního, soukromého a rodinného života s cílem předcházet a vyhýbat se všemu, co brání začleňování na trh práce.

39.

se zabývala sdílením osvědčených postupů prostřednictvím odpovídajících nástrojů, které má k dispozici, včetně souhrnné zprávy o osvědčených postupech v členských státech, pokud jde o iniciativy zaměřené na (opětovné) začlenění nezařazených mladých lidí do systému zaměstnanosti a vzdělávání; zohlednila další výzkumné studie a iniciativy v této oblasti a šířila jejich výsledky; využívala osvědčené postupy z projektů financovaných programy EU a fondy (např. Mládež v akci, program celoživotního učení, Erasmus+ a Evropský sociální fond) a stávající sítě spolupráce v oblasti politiky mládeže, jako je Evropské centrum znalostí pro politiku mládeže;

40.

zohlednila přispění oblasti mládeže k pravidelnému, systematickému hodnocení potřeb budoucího trhu práce a požadovaných dovedností a kompetencí;

41.

prosazovala a zajistila, aby programy EU pro mladé lidi, jako je Erasmus+, byly přednostně zaměřené na mladé lidi s omezenými příležitostmi, především na nezařazené mladé lidi;

42.

podporovala dialog mezi stranami zainteresovanými v otázkách mládeže, včetně zástupců z oblasti práce s mládeží a zástupců podniků, se zaměřením na nezařazené mladé lidi, jejich individuální poradenství a rozvoj sociálních dovedností;

43.

se na semináři na vysoké úrovni na základě meziodvětvové spolupráce mezi podniky, akademickou obcí, veřejnými orgány, mládeží a dalšími zúčastněnými subjekty zabývala problémy a možnými řešeními, pokud jde o nezařazené mladé lidi;

44.

nadále monitorovala vývoj v oblasti navrhování, provádění a výsledků systémů Záruk pro mladé lidi prostřednictvím mnohostranného dohledu Výboru pro zaměstnanost v rámci evropského semestru, prováděla analýzy dopadu uplatňovaných politik a pravidelně o tomto vývoji informovala;

45.

nadále podporovala úsilí členských států a jiných zúčastněných subjektů o rozšíření nabídky kvalitních příležitostí odborné přípravy založené na pracovní činnosti, a to především v rámci Evropské aliance pro učňovskou přípravu, a prosazovala výměnu osvědčených postupů a zkušeností ohledně systémů učňovské přípravy.

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/9

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/10

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/11

1.

Komise dne 28. ledna 2014 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Aller Media AB („Aller Media“, Švédsko), patřící do skupiny Aller, Dánsko, podnik Bonnier Tidskrifter Aktiebolag („Bonnier“, Švédsko), patřící do skupiny Bonnier, Švédsko, a podnik Egmont Holding AB („Egmont“, Švédsko), patřící do skupiny Egmont, Dánsko, získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování společnou kontrolu nad podnikem Mediafy AB („Mediafy“, Švédsko) nákupem akcií.

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.7036 – Aller Media/Bonnier Tidskrifter/Egmont Holding/Mediafy na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/12

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/12

1.

Na straně 62 se název výzvy nahrazuje tímto: