1.3.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 60/1

---

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 27. listopadu 2012

k několika návrhům regulačních a prováděcích technických norem, které Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předložil Komisi a které mají být přijaty ve formě nařízení Komise v přenesené pravomoci a prováděcích nařízení Komise, kterými se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů

(CON/2012/95)

2013/C 60/01

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 8. listopadu 2012 žádost Komise o stanovisko k návrhům regulačních technických norem a návrhu prováděcích technických norem, které Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) předložil Komisi a které mají být v souladu s články 10 až 15 nařízení (EU) č. 1095/2010 (1) přijaty ve formě:

a)

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. …/…, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 s ohledem na regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu, povinnosti clearingu, veřejného rejstříku, přístupu k obchodnímu systému, nefinančních smluvních stran a technik zmírňování rizika pro OTC derivátové smlouvy, u nichž ústřední protistrana neprovádí clearing (dále jen „návrh regulačních technických norem týkajících se povinnosti clearingu a zmírňování rizika“);

b)

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. …/…, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012, pokud jde o regulační technické normy týkající se kolegií pro ústřední protistrany (dále jen „návrh regulačních technických norem týkajících se kolegií pro ústřední protistrany“);

c)

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. …/…, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na ústřední protistrany (dále jen „návrh regulačních technických norem týkajících se požadavků na ústřední protistrany“);

d)

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. …/…, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy týkající se minimálních údajů, které mají být vykázány do registrů obchodních údajů (dále jen „návrh regulačních technických norem týkajících se minimálních údajů, které mají být vykázány do registrů obchodních údajů“);

e)

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. …/…, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy, které blíže určují údaje, jež mají registry obchodních údajů zveřejnit a zpřístupnit, a provozní normy, které umožní agregovat a porovnávat údaje a přistupovat k těmto údajům (dále jen „návrh regulačních technických norem týkajících se údajů, jež mají registry obchodních údajů zveřejnit a zpřístupnit, a provozních norem, které umožní agregovat a porovnávat údaje a přistupovat k těmto údajům“);

f)

prováděcího nařízení Komise (EU) č. …/…, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a četnost vykazování obchodů do registrů obchodních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (dále jen „návrh prováděcích technických norem týkajících se formátu a četnosti vykazování obchodů do registrů obchodních údajů“)

(společně dále jen „návrhy regulačních a prováděcích norem“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, jelikož návrhy regulačních a prováděcích norem obsahují ustanovení, která se zejména dotýkají úkolu Evropského systému centrálních bank (ESCB) podporovat plynulé fungování platebních systémů, jakož i jeho příspěvku k řádnému provádění opatření v oblasti stability finančního systému, provádění devizových operací a držby a správy oficiálních devizových rezerv členských států, jak je uvedeno v čl. 127 odst. 2 a 5 Smlouvy. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1.    Obecné připomínky

1.1

Dne 13. ledna 2011 vydala ECB stanovisko CON/2011/1 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (2), ve kterém mimo jiné zdůraznila, že centrálním bankám je na základě právních předpisů svěřena úloha a odpovědnost zajišťovat finanční stabilitu, jakož i bezpečnost a účinnost finančních infrastruktur. Konečné znění nařízení (EU) č. 648/2012 v souladu s tím zdůrazňuje úlohu ESCB při podpoře plynulého fungování platebních systémů a vyžaduje, aby ESMA v úzké spolupráci s ESCB vypracoval návrhy technických norem (3).

1.2

ECB se velmi úzce podílí na činnosti, kterou ESMA vyvíjí při přípravě technických norem týkajících se ústředních protistran a registrů obchodních údajů, a vítá, že ESMA vstřícně zohlednil většinu jejích připomínek v návrzích regulačních a prováděcích norem. ECB v obecné rovině podporuje konečnou podobu návrhů technických norem, které ESMA vypracoval, a má za to, že jsou dobře vyvážené a v souladu se zásadami CPSS-IOSCO pro infrastruktury finančního trhu (4). ECB by nicméně chtěla uvést několik připomínek a navrhnout změny v souvislosti s některými nejzásadnějšími otázkami, včetně těch, které se týkají ECB a ve vztahu k nimž nařízení (EU) č. 648/2012 nevyžaduje, aby se ESCB zapojil do přípravných prací ESMA.

2.    Konkrétní připomínky

2.1

ECB vítá ustanovení návrhu regulačních technických norem týkajících se povinnosti clearingu a zmírňování rizika (5), jež určují prvky, které by ESMA měl zohlednit s cílem posoudit míru standardizace smluvních podmínek a provozních postupů příslušné kategorie OTC derivátů, jež podléhají clearingu. Toto ustanovení skutečně objasňuje pojem samotné „standardizace“. Dle závěrů vedoucích představitelů skupiny G20 (6) je toto zásadní ke zvýšení transparentnosti na trzích s OTC deriváty, snížení systémového rizika a ke zlepšení finanční stability. Je nicméně významné zajistit, aby zaměření pozornosti na standardizaci smluvních podmínek nepobízelo účastníky trhu k tomu, aby se s cílem zamezit zavedení povinné clearingové povinnosti vyhýbali postupu smluvní standardizace. V tomto směru ECB rovněž zdůrazňuje, že ESMA má mandát: a) sledovat činnost s deriváty, které nejsou způsobilé ke clearingu, s cílem rozpoznat případy, kdy určitá kategorie derivátů může představovat systémové riziko, a b) předcházet regulační arbitráži mezi derivátovými obchody, u nichž je nebo není prováděn clearing (7).

2.2

ECB dále uvádí, že podle čl. 1 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012 by se toto nařízení nemělo vztahovat na: a) členy ESCB, b) další orgány členských států plnící podobné funkce a c) další veřejné subjekty Unie pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující, což zahrnuje povinnosti clearingu a zpravodajské povinnosti (8). Stanovení požadavku, aby protistrany členů ESCB vykazovaly veškeré údaje o svých transakcích do registrů obchodních údajů, by však omezilo účinnost výše uvedené výjimky. S cílem zajistit, aby nařízení (EU) č. 648/2012 neomezovalo pravomoc členů ESCB vykonávat jejich úkoly společného zájmu, je zcela nezbytné, aby bylo zejména chráněno účetnictví členů ESCB a aby byla zachována účinnost signalizace vyplývající z operací centrální banky. Toho by bylo možné nejúčinněji dosáhnout tak, že z povinnosti vykazovat derivátové transakce budou vyňati nejen členové ESCB, ale také protistrany členů ESCB účastnící se těchto transakcí.

2.3

ECB upozorňuje, že vklady hotovosti uskutečněné prostřednictvím stálých vkladových facilit nebo jiných srovnatelných prostředků poskytovaných centrální bankou mohou být denominovány buď v měně, kterou tato centrální banka vydala (tedy v „penězích centrální banky“) nebo v jiné měně, kterou tato centrální banka nevydala (tedy v „penězích komerčních bank“), a mohou tak mít různý rizikový profil. Tato skutečnost by se měla odrazit v investiční politice ústřední protistrany prostřednictvím odlišného zacházení s těmito vklady a bude ji zřejmě třeba zohlednit při příštím přezkumu nařízení (EU) č. 648/2012.

Tam, kde ECB doporučuje návrhy regulačních a prováděcích norem změnit, jsou v příloze uvedeny konkrétní pozměňovací návrhy spolu s příslušným odůvodněním.

---

(1)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

(2)  Úř. věst. C 57, 23.2.2011, s. 1.

(3)  Viz 11. bod odůvodnění a čl. 26 odst. 9, čl. 34 odst. 3, čl. 41 odst. 5, čl. 42 odst. 5, čl. 44 odst. 2, čl. 45 odst. 5, čl. 46 odst. 3, čl. 47 odst. 8, čl. 49 odst. 4, čl. 54 odst. 4, čl. 81 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012.

(4)  K dispozici na internetových stránkách Banky pro mezinárodní platby http://www.bis.org

(5)  Článek 6.

(6)  Viz zejména prohlášení z torontského summitu ve dnech 26.–27. června 2010, které je k dispozici na http://canadainternational.gc.ca

(7)  Čl. 11 odst. 13 a čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012.

(8)  Čl. 1 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012.

---

---

1.3.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 60/7

---

Směnné kurzy vůči euru (1)

28. února 2013

2013/C 60/02

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3129
JPY	japonský jen	121,07
DKK	dánská koruna	7,4560
GBP	britská libra	0,86300
SEK	švédská koruna	8,4475
CHF	švýcarský frank	1,2209
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,4870
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,637
HUF	maďarský forint	295,80
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,7007
PLN	polský zlotý	4,1515
RON	rumunský lei	4,3588
TRY	turecká lira	2,3580
AUD	australský dolar	1,2809
CAD	kanadský dolar	1,3461
HKD	hongkongský dolar	10,1830
NZD	novozélandský dolar	1,5810
SGD	singapurský dolar	1,6237
KRW	jihokorejský won	1 423,71
ZAR	jihoafrický rand	11,7550
CNY	čínský juan	8,1720
HRK	chorvatská kuna	7,5855
IDR	indonéská rupie	12 702,12
MYR	malajsijský ringgit	4,0617
PHP	filipínské peso	53,427
RUB	ruský rubl	40,0833
THB	thajský baht	39,085
BRL	brazilský real	2,5871
MXN	mexické peso	16,7554
INR	indická rupie	71,3860

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

---

1.3.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 60/8

---

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 28. února 2013

o jmenování členů Farmakovigilančního výboru pro posuzování rizik léčiv zastupujících zdravotnické pracovníky a organizace pacientů a jejich náhradníků

(Text s významem pro EHP)

2013/C 60/03

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (1), a zejména na čl. 61a odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Ustanovení čl. 61a odst. 1 nařízení (ES) č. 726/2004 vyžaduje, aby Komise do Farmakovigilančního výboru pro posuzování rizik léčiv Evropské agentury pro léčivé přípravky jmenovala zástupce zdravotnických pracovníků a organizací pacientů.

(2)	V souladu s čl. 61a odst. 1 nařízení (ES) č. 726/2004 vyhlásila Komise veřejnou výzvu k projevení zájmu. O výsledcích hodnocení přihlášek podaných v rámci této výzvy k projevení zájmu proběhly konzultace s Evropským parlamentem.

(3)	Členové a náhradníci výboru jsou počínaje 1. březnem 2013 jmenováni na dobu tří let, která může být jednou prodloužena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Jediný článek

1.   Členy Farmakovigilančního výboru pro posuzování rizik léčiv a jejich náhradníky zastupujícími zdravotnické pracovníky jsou na dobu tří let počínaje dnem 1. března 2013 jmenovány tyto osoby:

—	člen: Filip Babylon,

—	náhradník: Kirsten Myhr.

2.   Členy Farmakovigilančního výboru pro posuzování rizik léčiv a jejich náhradníky zastupujícími organizace pacientů jsou na dobu tří let počínaje dnem 1. března 2013 jmenovány tyto osoby:

—	člen: Albert van der Zeijden,

—	náhradník: Marco Greco.

---

(1)  Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1.

---

1.3.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 60/9

---

Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření

2013/C 60/04

1.   Podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1), Komise oznamuje, že pokud nebude zahájen přezkum v souladu s následujícím postupem, pozbudou níže uvedená antidumpingová opatření platnosti dnem uvedeným v tabulce níže.

2.   Postup

Výrobci v Unii mohou podat písemnou žádost o přezkum. Tato žádost musí obsahovat dostatečné důkazy o tom, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy.

Pokud by se Komise rozhodla dotyčná opatření přezkoumat, bude poté dovozcům, vývozcům, zástupcům země vývozu a výrobcům v Unii poskytnuta příležitost doplnit, vyvrátit nebo objasnit tvrzení obsažená v žádosti o přezkum.

3.   Lhůta

Výrobci v Unii mohou podat písemnou žádost o přezkum z výše uvedených důvodů tak, aby byla doručena Evropské komisi, Generálnímu ředitelství pro obchod, na adresu: European Commission, Directorate-General for Trade (Unit H-1), N-105 4/92, 1049 Bruxelles/Brussel, Belgique/België (2), kdykoli ode dne zveřejnění tohoto oznámení, avšak nejpozději tři měsíce před datem uvedeným v tabulce níže.

4.   Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009.

Výrobek	Země původu nebo vývozu	Opatření	Odkaz	Datum pozbytí platnosti (3)
Kyselina citronová	Čínská lidová republika	Antidumpingové clo	Nařízení Rady (ES) č. 1193/2008 (Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 1)	4.12.2013
		Závazky	Rozhodnutí Komise 2008/899/ES (Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 62) ve znění rozhodnutí Komise 2012/501/EU (Úř. věst. L 244, 8.9.2012, s. 27)

---

(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Fax +32 22956505.

(3)  Platnost opatření končí o půlnoci dne uvedeného v tomto sloupci.

---

1.3.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 60/10

---

Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření

2013/C 60/05

1.   V souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1), Komise oznamuje, že pokud nebude zahájen přezkum v souladu s následujícím postupem, pozbudou níže uvedená antidumpingová opatření platnosti dnem uvedeným v tabulce níže.

2.   Postup

Výrobci v Unii mohou podat písemnou žádost o přezkum. Tato žádost musí obsahovat dostatečné důkazy o tom, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy.

Pokud by se Komise rozhodla dotyčná opatření přezkoumat, bude poté dovozcům, vývozcům, zástupcům země vývozu a výrobcům v Unii poskytnuta příležitost doplnit, vyvrátit nebo objasnit tvrzení obsažená v žádosti o přezkum.

3.   Lhůta

Výrobci v Unii mohou podat písemnou žádost o přezkum z výše uvedených důvodů tak, aby byla doručena Evropské komisi, Generálnímu ředitelství pro obchod, na adresu: European Commission, Directorate-General for Trade (Unit H-1), N-105 4/92, 1049 Bruxelles/Brussel, Belgique/België (2), kdykoli ode dne zveřejnění tohoto oznámení, avšak nejpozději tři měsíce před datem uvedeným v tabulce níže.

4.   Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009.

Výrobek	Země původu nebo vývozu	Opatření	Odkaz	Datum pozbytí platnosti (3)
Glutamát sodný	Čínská lidová republika	Antidumpingové clo	Nařízení Rady (ES) č. 1187/2008 (Úř. věst. L 322, 2.12.2008, s. 1)	3.12.2013

---

(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Fax +32 22956505.

(3)  Platnost opatření končí o půlnoci dne uvedeného v tomto sloupci.

---

1.3.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 60/11

---

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

2013/C 60/06

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (2)

„QUESO LOS BEYOS“

č. ES: ES-PGI-0005-0806-22.04.2010

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název:

„Queso Los Beyos“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Španělsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

Třída 1.3

Sýry

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Chráněné zeměpisné označení „Queso Los Beyos“ se vztahuje na sýry vyrobené z kravského, ovčího nebo kozího syrového nebo pasterizovaného mléka, které se nemíchá a sráží. Tyto sýry zrají po dobu nejméně 20 dní nebo 60 dní v případě, že jsou vyrobeny ze syrového mléka. Musí splňovat požadavky stanovené ve specifikaci a mít níže popsané vlastnosti.

Fyzikální vlastnosti

Tvar: válcovitý s plochými nebo mírně vydutými podstavami.

Rozměry: výška 6 až 9 cm, průměr 9 až 10 cm.

Hmotnost: 250 až 500 gramů.

Chemické vlastnosti

Sušina: nejméně 50 %

Obsah tuku v sušině: nejméně 45 %

Obsah bílkovin v sušině: nejméně 30 %

Senzorické vlastnosti

Kůra – tenká, zvrásněná, krémově nažloutlé nebo světle žluté až světle hnědé barvy podle toho, zda je sýr vyroben z kravského, kozího nebo ovčího mléka.

Těsto – polotvrdé až tvrdé, kompaktní, bez ok vzniklých fermentací a výjimečně s otvory mechanického původu. Při krájení se láme nebo drobí. Těsto sýrů vyrobených z kozího mléka má bílou barvu, zatímco u sýrů vyrobených z ovčího nebo kravského mléka je barvy slonovinové nebo světle žluté.

Konzistence – pevná, nepružná nebo jen slabě pružná se střední nebo vysokou drobivostí.

Vůně a aroma – jemné, typické pro mléčné výrobky, v případě sýrů vyrobených z ovčího a kozího mléka jsou vůně i aroma intenzivnější a mírně připomínají druh zvířat, od nichž mléko pochází.

Chuť – jemná, v případě sýrů vyrobených z ovčího mléka intenzivnější; u sýrů vyrobených z ovčího nebo kozího mléka připomíná druh zvířat, od nichž mléko pochází. Sýry nejsou příliš slané a jsou mírně nakyslé s příjemnou a vyváženou chutí. Sýry vyrobené z kravského mléka mají čerstvou mléčnou příchuť, zatímco chuť sýrů z mléka ovčího a kozího je intenzivnější a trvalejší.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

Kravské, ovčí nebo kozí mléko, mléčné kultury, chlorid vápenatý, syřidlo a sůl. Jedná se o tradičně používané přísady, které se používají i v současnosti.

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

—

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti:

Všechny fáze výroby, včetně zrání, probíhají ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

—

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

Sýry, které splňují požadavky na prodej s CHZO, musí mít kromě vlastního označení každého výrobce (obchodní značky) i očíslovanou etiketu poskytující záruku totožnosti výrobku a na této etiketě musí figurovat slova „Indicación Geográfica Protegida“ (chráněné zeměpisné označení) a „Queso Los Beyos“, jakož i logo CHZO. Na označení od výrobce se tiskacími písmeny uvede druh zvířat, od nichž pochází mléko použité k výrobě sýra, aby nedošlo k uvedení spotřebitele v omyl.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Vymezená zeměpisná oblast, v níž se vyrábí a zrají sýry s CHZO „Queso Los Beyos“, je tvořena obcemi Oseja de Sajambre, Amieva a Ponga, přičemž první obec patří do autonomní oblasti Kastilie a León a druhé dvě obce do autonomní oblasti Asturie.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Zeměpisná oblast je přirozeně ohraničena různými horskými masivy: na jihu pohořím Cordillera Cantábrica, na východě výběžky západní části horského masivu Picos de Europa, na severu pohořím Fontecha a na západě horským hřebenem Ponga. Tato pohoří představovala překážku při budování komunikací, které musely překonat strmý reliéf pomocí přemostění ve vysokých nadmořských výškách a členitých průsmycích.

Mírnější, ačkoliv ne bezproblémový, charakter povrchu uvnitř oblasti umožnil plynulejší komunikaci prostřednictvím různých stezek a cest, které spojují jednotlivé vesnice a umožňují přístup ke společným salaším. Celek se bez ohledu na administrativní členění jeví jako oblast s podobnými zvyky. Jeho územní základna má mnoho společných charakteristik.

Přibližně třetina půdní plochy je vyhrazena na pastviny, které se dají využívat během většiny roku.

Obecně lze rozlišit několik krajinných úrovní, které se v uvedených třech obcích opakují: první úroveň – vysoká – s nepravidelnými štíty a vysokohorskými pastvinami na úpatí mezi skalami (v průsmycích); druhá úroveň – střední – les s roztroušenými zelenými pastvinami; a třetí úroveň – nízká – posečené louky s ojedinělými stromy.

Horský reliéf v této oblasti bezpochyby sehrál zásadní úlohu ve vývoji tohoto jedinečného druhu sýra, který je výsledkem snahy zužitkovat přebytečné mléko v důsledku omezeného způsobu života místních obyvatel. Obrovské těžkosti při budování komunikací, jejichž výstavba však byla jednodušší mezi jednotlivými obcemi ve vymezené oblasti, byly určující pro úzké vztahy mezi obyvateli, kteří během určitého období v roce sdíleli salaše postavené v průsmycích, kde se dělili o fyzický prostor a o způsob života, což vedlo ke společnému přístupu k využívání dostupných zdrojů, a tedy i k výrobě sýra „Queso Los Beyos“.

Rozhodující úlohu hrály i vlastnosti půdy, díky nimž se systém zemědělské produkce a obhospodařování stád tradičně zakládal na činnostech kombinujících pěstování dřevin a pastevectví (extenzivní) s výrazným sezónním charakterem podmíněným různými nadmořskými výškami a složením luk. Vzhledem k smíšenému systému využívání zvířat na mléko a na maso bylo možné získávat dva druhy produktů: mláďata od každého druhu chovaných zvířat a sýry vyrobené z mléka, které zbylo po kojení nebo po odstavení.

Vlastnosti terénu, které více prospívaly tomu či onomu druhu zvířat, tradičně podmiňovaly specifické složení stád, a to i v rámci jedné obce. Pastevci tak měli krávy, ovce nebo kozy, a jen zřídkakdy smíšená stáda, což vedlo k tomu, že tento druh sýra se vyráběl buď z kravského, ovčího, nebo kozího mléka, a jen výjimečně z jejich směsi.

Ačkoliv měly na rozvoj sýra rozhodující vliv především charakteristiky oblasti, byli to místní obyvatelé, kteří si v závislosti na uvedených charakteristikách oblasti zvolili systém jeho výroby, a tím vtiskli konečnému produktu jeho vlastnosti.

5.2   Specifičnost produktu:

Specifičnost tohoto výrobku spočívá především v jeho vnější podobě, kterou se sýr zcela odlišuje od všech ostatních druhů sýra vyráběných v okolí vymezené oblasti. Sýr „Queso Los Beyos“ se vyznačuje malými rozměry a výškou, která je o něco menší než jeho průměr. Jeho malé rozměry nejsou náhodné: sýr se díky nim rychleji suší a rychleji z něj odkape syrovátka, která tradičně odkapává během fáze tvarování sýra. Syrovátka ze sýru odkapává působením vlastní hmotnosti, což je metoda, která se zachovala až dodnes a která určuje konzistenci a vzhled těsta, což dává sýru specifický charakter. Sýr lze identifikovat zejména podle typických vlastností těsta, které je kompaktní a při krájení se láme nebo drobí. Sýry vyrobené z kravského mléka mají jemnější chuť než sýry vyrobené z kozího nebo ovčího mléka, které jsou chuťově intenzivnější a je z nich cítit druh zvířat, od nichž mléko pochází. Všechny druhy sýrů však mají nakyslou příchuť danou způsobem výroby, zejména druhem srážení mléka, a tato příchuť pomáhá minimalizovat chuťové rozdíly.

O tradiční výrobě tohoto sýra z kravského, kozího nebo ovčího mléka pojednávají různé dokumenty, například v publikaci „Los quesos artesanales de Asturias“ („Tradiční asturské sýry“, 1985) se uvádí, že „sýr Queso Los Beyos může být vyroben z kravského, kozího nebo ovčího mléka, ale podle místní tradice se mléko různých druhů zvířat nemíchá“. Ve stejném smyslu se vyjadřuje José A. Fidalgo Sánchez v své publikaci „Asturias, parada y fonda“ („Kde se najíst v Asturii“, 1988) nebo Eric Canut a další v publikaci „Quesos“ („Sýry“, 1992). Stejný autor v příručce „Manual de quesos, queseros y quesómanos“ („Příručka o sýrech, jejich výrobcích a jejich milovnících“) zdůrazňuje, že „základem je plnotučné kravské, kozí nebo ovčí mléko, které se však nesmí míchat“.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Sýr, který byl pojmenovaný podle soutěsky Los Beyos vyhloubené ve vápencové skále řekou Sella, která protéká obcemi ve vymezené oblasti, se odedávna těší vynikající pověsti související s místem jeho původu.

Prestiž je hlavním prvkem, který ozřejmuje souvislost mezi zeměpisnou oblastí a tímto výrobkem. Svědčí o tom mnohé důkazy. Autor Miñano se ve svém slovníku („Diccionario de Miñano“, 1827) výslovně zmiňuje o dobré kvalitě tohoto sýra, i když existují i starší bibliografické odkazy v katastru „Catastro del Marqués de La Ensenada“ z roku 1752, jakož i v předpisech místních orgánů různých obcí v oblasti, z nichž první pocházejí z roku 1779. V pozdějším období se mu věnuje určitý prostor v početných knihách a spisech anebo se v nich stává protagonistou: Juan Gabriel Pallarés ve svém díle „Guía de productos de la tierra“ („Průvodce regionálními výrobky“, 1998) ho dokonce nazývá „východním skvostem“ nebo „synem roklin“.

Prestiž tohoto sýra je zjevná i v mnoha knihách o gastronomii, v nichž se zmiňuje: v publikaci „Guía del buen comer español“ („Průvodce po dobré španělské kuchyni“, 1929) se jako vynikající vlastnost vyzdvihuje „lahodná chuť sýra“, v knize „Lecciones de cocina regional“ („Lekce regionální kuchyně“, 1962) je zmínka o tomto sýru, který má „výbornou chuť“, v publikaci „Comer en Asturias“ („Asturská jídla“, 1980) je zařazen mezi nejvýznamnější asturské sýry, stejně jako v knize „Cocina práctica de los quesos de España“ („Praktická příprava španělských sýrů“, 1983). Zmiňuje se o něm i kniha „El Gran libro de la cocina asturiana“ („Velká kniha asturské kuchyně“, 1986), v níž se sýr označuje jako „charakteristický pro soutěsku Los Beyos“.

Ačkoliv původně tento sýr sloužil především k rodinné spotřebě nebo k placení nájemních poplatků, později se začal v omezené míře používat jako dar, platidlo nebo směnné zboží, přičemž nadbytečné mléko tak představovalo přímý zdroj příjmů. Zpočátku bylo takové využití sýra omezené na místní obchod, avšak spolu se zřízením trhů v sousedních obcích, jako například v obci Cangas de Onís, se obchod se sýrem rozšířil. Někdo se dokonce domnívá, že název sýra se zrodil právě na tomto trhu, neboť pocházel z oblasti soutěsky Los Beyos.

V uvedené obci je sýr zastoupen na soutěžní výstavě sýrů z oblasti Picos de Europa („Concurso — Exposición de Quesos Picos de Europa“), která se koná od podzimního jarmarku v roce 1942. Na radnici jsou uloženy důkazy o jeho účasti na této události, kde spolu s dalšími druhy sýrů z okolních oblastí pravidelně patří k těm nejvýznamnějším. Sýr „Queso Los Beyos“ má kromě toho i svou vlastní soutěž. V asturských novinách „La Nueva España“ („Nové Španělsko“) byla 10. prosince 1984 zveřejněna zpráva pod názvem „Ponga má odvčera vlastní soutěž sýra Los Beyos“. V dalších novinových článcích ze stejného roku se můžeme dočíst: „Sýr Los Beyos, hospodářský stimul“ nebo „Sýr Los Beyos je čím dál více oceňován“. Dne 28. května 2004 bylo v periodiku „La Voz de Asturias“ („Hlas Asturie“) zveřejněno oznámení o prvních gastronomických dnech věnovaných sýru „Queso Los Beyos“, uspořádaných údajně u příležitosti konání 21. soutěže tohoto sýra. Stejná soutěž se od roku 1992 koná rovněž v obci Amieva. Na radnicích se nachází dokumentace, v níž jsou zaznamenáni účastníci, složení poroty, výše cen a seznam oceněných účastníků.

V současné době soutěže i nadále plní titulní stránky novin a účastní se jich výrobci ze všech tří obcí a mnoho návštěvníků z řad veřejnosti.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (3))

http://www.magrama.gob.es/es/alimentacion/temas/calidad-agroalimentaria/pliego_queso_los_beyos_versi%C3%B3n_7.6.2012_tcm7-211510.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin.

(3)  Viz poznámka pod čarou 2.

---

1.3.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 60/15

---

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

2013/C 60/07

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O ZMĚNU

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (2)

ŽÁDOST O ZMĚNU PODLE ČLÁNKU 9

„MELVA DE ANDALUCÍA“

č. ES: ES-PGI-0105-0937-09.01.2012

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Položka specifikace produktu, jíž se změna týká:

—		Název produktu
—	☒	Popis produktu
—	☒	Zeměpisná oblast
—	☒	Důkaz původu
—	☒	Metoda produkce
—		Souvislost
—	☒	Označování
—	☒	Vnitrostátní požadavky
—	☒	Jiná. Ověření souladu se specifikací

2.   Druh změny (změn):

—	☒	Změna jednotného dokumentu nebo přehledu
—		Změna specifikace zapsaného CHOP nebo CHZO, k němuž nebyl zveřejněn jednotný dokument ani přehled
—		Změna specifikace, která nevyžaduje změnu zveřejněného jednotného dokumentu (čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 510/2006)
—		Dočasná změna specifikace vyplývající z uložení závazných hygienických nebo rostlinolékařských opatření ze strany veřejných orgánů (čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006)

3.   Změna (změny):

3.1   Změna bodu B) specifikace: POPIS PRODUKTU s cílem povolit jako nálev slanou vodu s obsahem soli nižším než 1 %:

U konzerv „Melva de Andalucía“ s tuňákem ve vlastní šťávě se navrhuje schválit použití slaného nálevu s obsahem soli méně než 1 %.

Základní surovinou pro výrobu těchto konzerv jsou rovněž ryby druhu Auxis rochei a Auxis thazard a výroba probíhá ručně a stejným způsobem jako u konzerv s olejem, díky čemuž se nemění vlastnosti produktu. Jedinou odlišností je nálev, tedy slaná voda pocházející z vody, ve které se tuňáci vařili, s obsahem soli méně než 1 %.

3.2   Změna bodu C) specifikace: ZEMĚPISNÁ OBLAST, do níž se přidává obec Chiclana de la Frontera:

Byla opravena chyba v přehledu a ve specifikaci, pokud jde o obec Chiclana de la Frontera v provincii Cádiz. Tato obec byla uvedena v dokumentaci předložené Evropské komisi dne 29. června 2004, ale v důsledku lidské chyby nebyla zahrnuta do posledních dokumentů ke zveřejnění.

3.3   Změna znění bodu D) SKUTEČNOSTI DOKAZUJÍCÍ, ŽE PRODUKT POCHÁZÍ Z UVEDENÉ OBLASTI:

Znění tohoto bodu se mění v důsledku změny kontrolního orgánu s cílem specifikovat prováděné kontroly, aniž by byl výslovně uveden orgán, který kontrolu realizuje, protože se může měnit.

3.4   Změna znění bodu E) POPIS METODY PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÉHO PRODUKTU s cílem zohlednit použití slané vody jako nálevu a druhy balení:

Mění se bod týkající se BALENÍ:

3.5   Změna bodu G) OVĚŘENÍ SOULADU SE SPECIFIKACÍ:

V zájmu přizpůsobení znění tohoto bodu informacím, které byly předloženy Evropské komisi v rámci oficiálního systému kontroly různých jakostí v Andalusii, jenž je součástí víceletého plánu kontrol, se uvádí webová adresa odboru pro zemědělství, rybolov a životní prostředí andaluské autonomní vlády (Consejería de Agricultura, Pesca y Medio Ambiente de la Junta de Andalucía), kde lze nalézt údaje o orgánech pověřených ověřováním souladu se specifikací.

3.6   Změna bodu H) specifikace: OZNAČOVÁNÍ:

Bylo pozměněno znění tohoto bodu a vloženo logo „Melva de Andalucía“:

Na etiketách každého podniku, který uvádí na trh konzervy s tuňáky s chráněným zeměpisným označením „Melva de Andalucía“, musí být kromě obecných údajů stanovených platnými právními předpisy zřetelně uvedené označení „Indicación Geográfica Protegida“ (chráněné zeměpisné označení), logo Unie a název „Melva de Andalucía“.

Všechny typy balení, v nichž se tuňák s chráněným označením dodává ke spotřebě, musí být opatřeny číslovanými etiketami vydanými regulační radou, které se na balení připevňují přímo v podniku, a to způsobem, který znemožňuje jejich opakované použití.

3.7   Změna bodu I) PRÁVNÍ POŽADAVKY:

Právní předpisy uvedené ve specifikaci byly uvedeny do souladu s platnou legislativou.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (3)

„MELVA DE ANDALUCÍA“

č. ES: ES-PGI-0105-0937-09.01.2012

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název:

„Melva de Andalucía“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Španělsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

Třída 1.7 –

Čerstvé ryby, měkkýši a korýši a výrobky z nich získané

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Ručně zpracované konzervované filety tuňáka ve vlastní šťávě nebo v oleji.

Jedná se o rybí konzervy vyznačující se kompaktní, jemnou a šťavnatou strukturou, příjemnou vůní a chutí, která je velmi charakteristická pro ryby s tmavým masem.

Konzervované filety tuňáka se upravují trojím způsobem v závislosti na použitém nálevu, kterým je olivový olej, slunečnicový olej nebo voda, v níž se tuňák vařil. Filety se balí do obdélníkových či válcovitých konzerv a skleněných dóz.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

Základní použitou surovinou je ryba druhu „Auxis rochei“ (tuňák makrelovitý) a „Auxis thazard“ (tuňák nepravý), která má statný, protáhlý a zaoblený trup, krátkou tlamu a dvě zřetelně oddělené hřbetní ploutve. Ryba je namodralé nebo šedonamodralé barvy, se stříbřitými boky a stříbřitým břichem a velmi tvrdou a silnou kůží úplně zbavenou šupin, s výjimkou přední části trupu a podél boční linie.

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

—

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti:

Výroba konzervovaného tuňáka probíhá ručním způsobem, jak je v Andalusii tradicí. Ryby jsou zbavovány kůže ručně, bez působení chemických prostředků, čímž se získá produkt nejvyšší kvality s bílo-šedou barvou, který si uchová všechny své vlastnosti.

Ryby jsou naloženy výhradně ve slané vodě (s obsahem soli méně než 1 %), v olivovém či slunečnicovém oleji.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

—

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

Na etiketách každého podniku, který uvádí na trh konzervy s tuňáky s chráněným zeměpisným označením „Melva de Andalucía“, musí být zřetelně uvedené označení „Indicación Geográfica Protegida“, název „Melva de Andalucía“ a logo Evropské unie. Na etiketách všech konzerv „Melva de Andalucía“ chráněných tímto označením musí být rovněž uveden symbol chráněného zeměpisného označení, který je zobrazen níže a jehož použití je povinné.

Všechny typy balení, v nichž se tuňák s chráněným označením dodává ke spotřebě, musí být opatřeny číslovanými etiketami vydanými regulační radou, které se na balení připevňují přímo v podniku, a to způsobem, který znemožňuje jejich opakované použití.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Konzervovaný tuňák se vyrábí v obcích Almería, Adra, Carboneras, Garrucha a Roquetas de Mar v provincii Almería, v obcích Algeciras, Barbate, Cádiz, Chiclana de la Frontera, Chipiona, Conil, La Línea, Puerto de Santa María, Rota, Sanlúcar de Barrameda a Tarifa v provincii Cádiz, v obcích Almúñecar a Motril v provincii Granada, v obcích Ayamonte, Cartaya, Huelva, Isla Cristina, Lepe, Palos de la Frontera a Punta Umbría v provincii Huelva a v obcích Estepona, Fuengirola, Málaga, Marbella a Vélez-Málaga v provincii Málaga.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Konzervovaný tuňák se vyrábí v konzervárnách, které se nachází v zeměpisné oblasti výroby, v souladu s hledisky uvedenými ve specifikaci, zejména s ohledem na ruční zpracování za použití metod a postupů používaných v minulosti, díky kterým si ryba zachová své přirozené vlastnosti.

Fáze ručního zbavení kůže ryby je velmi důležitý prvek výrobního postupu produktu, která vyžaduje zručné a školené pracovníky. Tato dovednost se předává tradičně z generaci na generaci.

5.2   Specifičnost produktu:

Ruční způsob výroby produktu umožňuje, aby si ryba zachovala všechny své přirozené vlastnosti. Konzervovaní tuňáci se tak odlišují kompaktní, jemnou a šťavnatou strukturou, příjemnou vůní a chutí, která je velmi charakteristická pro ryby s tmavým masem.

Surovinou pro výrobu těchto konzerv jsou tuňáci výše uvedených druhů, jež se běžně vyskytují u pobřeží označené zeměpisné oblasti, ačkoli se jedná o stěhovavé druhy.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Rybolov stěhovavých druhů na jihu Španělska se datuje do doby před třemi tisíci let, kdy Féničané a Tartéssané začali s rybolovem tuňáků, tuňáků makrelovitých a makrel do malých sítí, kruhových zátahových sítí a pomocí háků. Vedle rybolovu je třeba zmínit i význam zpracovatelského průmyslu těchto stěhovavých druhů, jehož původ se datuje do 1. století našeho letopočtu. Všechny druhy tuňáků a makrel se zpracovávaly v továrnách podél celého pobřeží Andalusie. Jedním z příkladů jsou známé ruiny Baelo Claudia de Bolonia (v okresu Tarifa), kde i dnes je možné spatřit nádrže. V Andalusii je konzervování rybolovných produktů vyráběných z druhů lovených v této oblasti součástí pradávné tradice, která přežívá až do dnešních dnů a díky níž se zachoval ruční způsob výroby, jenž právě na základě použitých surovin a výrobního postupu, který produktu propůjčuje jeho organoleptické vlastnosti, umožňuje vyrábět produkty vysoké jakosti. To činí tyto konzervy vysoce jakostními a z hlediska potravinové bezpečnosti nezávadnými produkty.

Konzervárenskému průmyslu ručního charakteru vždy dominovaly malé a střední rodinné podniky, v jejichž čele stál zakládající majitel či jeho potomci. Díky této skutečnosti se mohly zachovat techniky ručního zpracování produktu. Dlouhá tradice tohoto průmyslu v Andalusii, kdy se z otců na syny předávaly zkušenosti ručního zpracování tohoto produktu, zaručuje kvalifikovanou pracovní sílu.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (4))

Celé znění specifikace produktu je dostupné na internetové adrese:

http://www.juntadeandalucia.es/agriculturaypesca/portal/export/sites/default/comun/galerias/galeriaDescargas/cap/industrias-agroalimentarias/denominacion-de-origen/Pliegos/Pliego_modificado_Melva.pdf

nebo

prostřednictvím webové stránky odboru pro zemědělství, rybolov a životního prostředí andaluské autonomní vlády (http://www.juntadeandalucia.es/agriculturaypesca/portal) prostřednictvím následujícího linku: „Industrias Agroalimentarias“/„Calidad y Promoción“/„Denominaciones de Calidad“/„Otros Productos“, specifikace jsou uvedeny pod hlavičkou „Denominaciones de calidad“ (označení kvality).

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin.

(3)  Viz poznámka pod čarou 2.

(4)  Viz poznámka pod čarou 2.

---