21.6.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 180/1

---

Směnné kurzy vůči euru (1)

20. června 2012

2012/C 180/01

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2704
JPY	japonský jen	100,24
DKK	dánská koruna	7,4334
GBP	britská libra	0,80600
SEK	švédská koruna	8,8434
CHF	švýcarský frank	1,2009
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,5060
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,453
HUF	maďarský forint	286,95
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6968
PLN	polský zlotý	4,2393
RON	rumunský lei	4,4636
TRY	turecká lira	2,2797
AUD	australský dolar	1,2456
CAD	kanadský dolar	1,2919
HKD	hongkongský dolar	9,8569
NZD	novozélandský dolar	1,5928
SGD	singapurský dolar	1,6105
KRW	jihokorejský won	1 462,35
ZAR	jihoafrický rand	10,4198
CNY	čínský juan	8,0809
HRK	chorvatská kuna	7,5420
IDR	indonéská rupie	11 997,41
MYR	malajsijský ringgit	4,0101
PHP	filipínské peso	53,592
RUB	ruský rubl	41,3462
THB	thajský baht	40,018
BRL	brazilský real	2,5702
MXN	mexické peso	17,3916
INR	indická rupie	71,3390

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

---

21.6.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 180/2

---

Aktualizace seznamu vnitrostátních útvarů odpovědných za ochranu hranic podle čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. C 247, 13.10.2006, s. 17; Úř. věst. C 77, 5.4.2007, s. 11; Úř. věst. C 153, 6.7.2007, s. 21; Úř. věst. C 331, 31.12.2008, s. 15; Úř. věst. C 87, 1.4.2010, s. 15)

2012/C 180/02

Zveřejnění seznamu vnitrostátních útvarů odpovědných za ochranu hranic podle čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), vychází z informací sdělených členskými státy Komisi v souladu s článkem 34 Schengenského hraničního kodexu.

Kromě zveřejnění v Úředním věstníku jsou na internetové stránce generálního ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost dostupné měsíční aktualizace.

LICHTENŠTEJNSKO

Změna informací zveřejněných v Úř. věst. C 247, 13.10.2006

Jelikož hranice Lichtenštejnska nejsou vnějšími hranicemi schengenského prostoru, nemá tento stát vnitrostátní útvary, které by odpovídaly za ochranu hranic.

---

21.6.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 180/3

---

Stanovisko Poradního výboru ESVO pro restriktivní praktiky a dominantní postavení ohledně návrhu rozhodnutí týkajícího se věci 59120 – Color Line

ze dne 8. prosince 2011

2012/C 180/03

1.	Poradní výbor souhlasí s definicí relevantního trhu podle Kontrolního úřadu ESVO.

2.

Poradní výbor souhlasí s Kontrolním úřadem ESVO, že dlouhodobá výhradní práva v držení společnosti Color Line v souladu s dohodou z roku 1991 o užívaní přístavních zařízení v Torskholmenu u Strömstadu způsobovala od 1. ledna 1994 do 20. prosince 2005 vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže ve smyslu čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP.

3.	Poradní výbor souhlasí s Kontrolním úřadem ESVO, že společnost Color Line v tomto případě neprokázala splnění podmínek uvedených v čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP.

4.	Poradní výbor souhlasí s Kontrolním úřadem ESVO, že společnost Color Line byla ode dne 1. ledna 1994 do 20. prosince 2005 na relevantním trhu dominantní.

5.

Poradní výbor souhlasí s Kontrolním úřadem ESVO, že dlouhodobá výhradní práva v držení společnosti Color Line v souladu s dohodou z roku 1991 o užívaní přístavních zařízení v Torskholmenu u Strömstadu představovala od 1. ledna 1994 do 20. prosince 2005 zneužití dominantního postavení společnosti Color Line ve smyslu čl. 54 Dohody o EHP.

6.	Poradní výbor souhlasí, že během sledovaného období tato dohoda o užívaní přístavních zařízení mohla ovlivňovat obchod mezi smluvními stranami ve smyslu článků 53 a 54 Dohody o EHP.

7.	Poradní výbor souhlasí s Kontrolním úřadem ESVO, že řízení lze ukončit vydáním rozhodnutí podle čl. 7 odst. 1 a čl. 23 odst. 2 kapitoly II protokolu 4 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

8.	Poradní výbor souhlasí s Kontrolním úřadem ESVO, že adresátům návrhu rozhodnutí by měla být uložena pokuta.

9.	Poradní výbor doporučuje zveřejnit své stanovisko v Úředním věstníku Evropské unie a Dodatku EHP.

---

21.6.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 180/4

---

Stanovisko Poradního výboru ESVO pro restriktivní praktiky a dominantní postavení k návrhu předběžného rozhodutí týkajícího se věci 59120 – Color Line

ze dne 13. prosince 2011

(druhé jednání)

2012/C 180/04

1.	Poradní výbor souhlasí s Kontrolním výborem ESVO, že adresátům návrhu rozhodnutí by měla být uložena pokuta.

2.	Poradní výbor souhlasí s Kontrolním výborem ESVO ohledně základní výše pokut.

3.	Poradní výbor souhlasí s Kontrolním úřadem ESVO, že nebyly zjištěny žádné polehčující nebo přitěžující okolnosti, které je třeba zohlednit.

4.	Poradní výbor souhlasí s Kontrolním výborem ESVO ohledně konečné výše pokut.

5.	Poradní výbor doporučuje zveřejnění svého stanoviska v Úředním věstníku Evropské unie a dodatku EHP.

---

21.6.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 180/5

---

Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení ve věci 59120 – Color Line

2012/C 180/05

Tato závěrečná zpráva úředníka pro slyšení ve věci 59120 – Color Line – je předkládána v souladu s článkem 15 rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 177/02/COL o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže.

Tento postup a návrh rozhodnutí vede k následujícím závěrům.

1.   Úvod do řízení

Dne 20. prosince 2005 podala společnost Kystlink AS norskému orgánu pro hospodářskou soutěž stížnost týkající se dohod o užívaní přístavních zařízení uzavřených mezi společností Color Line AS a obcemi Strömstad a Sandefjord. Kontrolní úřad ESVO (dále jen „Kontrolní úřad“) byl vnitrostátním úřadem pro hospodářskou soutěž na případ upozorněn dne 14. prosince 2005, a posléze Kontrolní úřad případ převzal podle pravidel stanovených ve sdělení pro síť orgánů ESVO (1).

Ve dnech 4. až 6. dubna 2006 byly vykonány inspekce v prostorech společností Color Line AS (dále jen „Color Line“), Color Group ASA a O.N. Sunde AS.

2.   Písemné řízení

2.1   Prohlášení o námitkách

Kontrolní úřad přijal dne 16. prosince 2009 prohlášení o námitkách. Prohlášení o námitkách bylo předloženo v angličtině, ale na žádost Color Line ze dne 17. prosince 2009 byla vyhotovena norská verze, která byla Color Line doručena dne 5. února 2010.

Odpověď na prohlášení o námitkách zaslala Color Line v norštině dne 12. dubna 2010.

2.2   Třetí strany

Dvě společnosti požádaly, aby byly formálně připuštěny k řízení jakožto zúčastněné třetí strany. V odpovědi na tyto žádosti úředníci pro slyšení povolili přistoupení společnosti Fjord Line dne 9. února 2010 a společnosti Bastø Fosen dne 18. května 2010. Obě třetí strany obdržely nedůvěrnou verzi prohlášení o námitkách a odpověď Color Line na něj. Obě třetí strany předložily písemné připomínky. Pouze společnost Bastø Fosen však požádala o účast na slyšení.

2.3   Přístup ke spisu

Dne 11. ledna 2010 byl Color Line umožněn přístup k části spisu Kontrolního úřadu neobsahující důvěrné informace. Po vyjasnění zbývajících otázek utajení Ředitelství pro hospodářskou soutěž a státní podpory Kontrolního úřadu (dále jen „Ředitelství“) zpřístupnilo dne 29. ledna 2010 ostatní dokumenty. Dne 11. března 2010 Color Line zaslala úředníkům pro slyšení odůvodněnou žádost o další přístup ke spisu.

Odpovědí ze dne 26. března 2010 úředníci pro slyšení umožnili plný nebo částečný přístup k většině požadovaných dokumentů.

Dne 21. května 2010 Color Line opětovně podala odůvodněnou žádost o přístup k dokumentům. Společnost požadovala také přístup ke všem dokumentům předloženým třetími stranami, jakož i k rozhodnutí úředníků pro slyšení udělit status třetí strany společnosti Fjord Line. V dopise ze dne 26. května 2010 úředníci pro slyšení poznamenali, že Color Line obdržela připomínky společnosti Fjord Line k prohlášení o námitkách a odpovědi na prohlášení o námitkách už dne 25. května 2010. Úředníci pro slyšení také oznámili Color Line, že zbývající korespondence mezi společností Fjord Line a Kontrolním úřadem a též rozhodnutí úředníků pro slyšení neobsahuje nové důkazy ve věci. Proto Color Line nemá právo na přístup k těmto dokumentům. Dne 4. června 2010 Ředitelství postoupilo Color Line připomínky společnosti Bastø Fosen k prohlášení o námitkách a odpověď na prohlášení o námitkách, neboť by mohly obsahovat nové důkazy ve věci.

3.   Ústní řízení

Slyšení se konalo dne 14. června 2010. Slyšení se účastnili úředníci pro slyšení, představitelé Color Line, ředitelství, oddělení právních a administrativních záležitostí Kontrolního úřadu, zodpovědný člen sboru komisařů, jakož i další zástupci Komise, norských a francouzských úřadů pro hospodářskou soutěž a třetí strany, společnosti Bastø Fosen.

Ředitelství vysvětlilo svá stanoviska k věci, jak jsou uvedena v prohlášení o námitkách. Společnost Bastø Fosen také v krátkosti ústně vyjádřila svá stanoviska. Zbývající čas na prezentaci byl udělen Color Line, jejíž zástupce hovořil norsky a jeho výpověď byla tlumočena do angličtiny.

Jisté části řízení byly s vyloučením třetí strany, zejména část týkající se představení průmyslového modelu Color Line, prezentace průzkumu mezi zákazníky a prezentace ekonomické analýzy a faktorů úspěšnosti pro potenciálního konkurenta.

Záznam ze slyšení byl Color Line na její žádost poskytnut dne 4. května 2011.

4.   Řízení po slyšení

Druhá úřednice pro slyšení ve věci, Ida Haugerová, opustila Kontrolní úřad v červenci 2010.

Dopisem ze dne 12. ledna 2011 Color Line požádala o schůzku řešící aktuální stav.

Schůzka se uskutečnila v prostorách Kontrolního úřadu dne 15. února 2011.

E-mailem ze dne 6. května 2011 Color Line odeslala Kontrolnímu úřadu své písemné stanovisko, v němž objasňuje své názory na právní otázky předložené Kontrolním úřadem na poslední schůzce. Color Line prezentovala své stanovisko a názory na věc na schůzce v prostorách Kontrolního úřadu dne 11. května 2011.

5.   Návrh rozhodnutí

Rozsah protiprávních jednání zmíněných v návrhu rozhodnutí, který byl předán poradnímu výboru, je užší než v prohlášení o námitkách. Kromě toho je trvání protiprávních jednání kratší a návrh rozhodnutí je určen dvěma podnikům, zatímco prohlášení o námitkách mělo čtyři adresáty.

Kontrolní úřad v prohlášení o námitkách dospěl k předběžnému zjištění, že dohody o užívaní přístavních zařízení uzavřené s obcemi Strömstad a Sandefjord měly za cíl a důsledek vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže v rozporu s čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP a nesplňovaly podmínky stanovené v čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP. Kontrolní úřad také zaujal předběžné stanovisko, že Color Line zneužila své dominantní postavení na relevantním trhu. Kontrolní úřad měl za to, že toto protiprávní jednání započalo dne 1. ledna 1994 a doposud pokračuje. Prohlášení o námitkách bylo adresováno společnostem Color Line AS, Color line transport AS, Color Group ASA a O.N. Sunde AS.

V návrhu rozhodnutí adresovaném společnostem Color Line AS a Color Group AS Kontrolní úřad dochází k závěru, že Color Line v období od 1. ledna 1994 do 20. prosince 2005 porušovala ustanovení článků 53 a 54 Dohody o EHP kvůli dlouhodobým výhradním právům podle dohody o užívaní přístavních zařízení uzavřené s obcí Strömstad. Návrh rozhodnutí již nadále neshledává cílené omezení hospodářské soutěže podle článku 53. Návrh rozhodnutí je adresován taktéž společnosti Color Group AS vzhledem k jejímu rozhodujícímu vlivu na dceřinou společnost Color Line AS, jež byla v jejím 100 % vlastnictví v období od 1. října 1998 do 20. prosince 2005.

Podle mého názoru se návrh rozhodnutí vztahuje pouze na ty námitky, ke kterým se Color Line měla příležitost vyjádřit.

Dospěla jsem proto k závěru, že právo Color Line na slyšení bylo v tomto případě dodrženo.

6.   Závěr

Domnívám se, že práva stran na slyšení byla v tomto případě dodržena.

---

(1)  Sdělení Kontrolního úřadu ESVO o spolupráci v rámci sítě orgánů pro hospodářskou soutěž států ESVO, Úř. věst. C 227, 21.9.2006, s. 10, a dodatek EHP k Úř. věst. 47, 21.9.2006, s. 1.

---

21.6.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 180/8

---

SHRNUTÍ ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 387/11/KOL

ze dne 14. prosince 2011

vztahujícího se k řízení podle článků 53 a 54 Dohody o EHP vedenému proti společnostem Color Group AS a Color Line AS

(Věc 59120 – Color Line)

(Pouze anglické a norské znění je závazné)

2012/C 180/06

1.   Úvod

1.

Dne 14. prosince 2011 přijal Kontrolní úřad ESVO (dále jen „Kontrolní úřad“) rozhodnutí vztahující se k řízení podle článků 53 a 54 Dohody o EHP. V souladu s ustanoveními článku 30 kapitoly II protokolu 4 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru tímto Kontrolní úřad zveřejňuje jména stran a hlavní obsah rozhodnutí. Bere přitom v úvahu oprávněný zájem podniků na ochraně jejich obchodního tajemství. Nedůvěrná verze plného textu rozhodnutí v jazycích této věci, v nichž je znění závazné, je k dispozici na internetových stránkách Kontrolního úřadu na adrese: http://www.eftasurv.int/competition/competition-cases/

2.

Toto rozhodnutí je určeno společnosti Color Line AS provozující trajektovou dopravu z důvodu její přímé účasti na protiprávním jednání v rozporu s články 53 a 54 Dohody o EHP. Toto rozhodnutí je také určeno společnosti Color Group AS, jakožto mateřské společnosti Color Line AS v období od 1. října 1998 do 20. prosince 2005. Byla uložena pokuta za protiprávní jednání v období od 1. ledna 1999 do 20. prosince 2005, za které byly společnosti Color Line AS a Color Group AS shledány společně a nerozdílně odpovědnými.

2.   Skutečnosti předcházející sporu a řízení

3.

Dne 20. prosince 2005 podala společnost Kystlink AS, tehdejší konkurent společnosti Color Line, stížnost k norskému úřadu pro hospodářskou soutěž. Věc byla následně přidělena Kontrolnímu úřadu podle článku 11 kapitoly II protokolu 4 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru a pravidel uvedených ve sdělení Kontrolního úřadu ESVO o spolupráci v rámci sítě orgánů pro hospodářskou soutěž států ESVO (1).

4.	Ve dnech 4. až 6. dubna 2006 vykonal Kontrolní úřad inspekce v prostorech společností Color Line AS, Color Group ASA a O.N. Sunde AS (mateřská společnost Color Group ASA) v Oslu, Norsko.

5.

Dne 16. prosince 2009 zaslal Kontrolní úřad společnosti Color Line prohlášení o námitkách. Kontrolní úřad zaujal předběžné stanovisko, že: i) výhradní dohoda společnosti Color Line s přístavem Strömstad chránila v rozporu s článkem 53 EHP společnost Color Line před účinnou hospodářskou soutěží na trhu služeb trajektové osobní dopravy na krátkou vzdálenost spojené s bezcelním prodejem mezi přístavy Sandefjord a Langesund na pobřeží Norska a přístavy u města Strömstad na pobřeží Švédska a ii) společnost Color Line v rozporu s článkem 54 Dohody o EHP zneužila své dominantní postavení na trhu tím, že uvedená dohoda zůstávala v platnosti i po nabytí účinnosti Dohody o EHP.

3.   Color Line

6.

Color Group AS působí v oblasti dopravy a cestovního ruchu, včetně poskytování trajektových služeb. Color Line AS, dceřiná společnost ve 100 % vlastnictví společnosti Color Group AS, byla během sledovaného období (spolu se svými předchůdci) odpovědná za provozování trajektových služeb skupiny, včetně předmětné trasy mezi Sandefjordem a Strömstadem.

7.	Tuto trasu původně provozovala společnost Scandi Line AS. Color Line AS je přímý právní nástupce této společnosti. Color Group AS je 100 % vlastníkem společnosti Color Line AS ode dne 30. září 1998.

4.   Dohoda o užívání přístavních zařízení

8.

Color Line a její předchůdci provozovali trajektovou linku ze Strömstadu do Sandefjordu v Norsku od roku 1986. Color Line uzavřela dohodu s městem Strömstad poprvé v červenci 1989. Tuto dohodu nahradila dne 26. března 1991 dohoda, která je předmětem tohoto rozhodnutí (dále jen „přístavní dohoda“). Přístavní dohoda byla v platnosti po dobu patnácti let (od 1. ledna 1991 do 30. prosince 2005. Posléze měla mít společnost Color Line nárok na další prodloužení platnosti o deset let.

9.	Podle přístavní dohody pronajalo město Strömstad vyhrazenou oblast přístavu zvanou Torskholmen společnosti Color Line, včetně práva používat rampu a prostor k seřazování aut.

10.	rávo společnosti Color Line na výlučné používání oblasti Torskholmen, což městu bránilo umožnit přístup do oblasti Torskholmen konkurenčním trajektovým činnostem.

5.   Linka Sandefjord–Strömstad

11.	Linka Sandefjord–Strömstad spojuje město Sandefjord, které se nachází v okrese Vestfold v Norsku přibližně dvě hodiny jízdy autem na jih od Osla na západní straně zátoky Oslofjord, a město Strömstad, které leží na západním pobřeží Švédska v blízkosti norských hranic.

12.

Cesta trajektem mezi městy Sandefjord a Strömstad trvá přibližně 2,5 hodiny. Společnost Color Line na této lince od roku 1994 provozovala běžně pět a v hlavní sezoně šest plaveb denně. Velká část cestujících se nalodila se svými auty na trajekt ve městě Sandefjord a zpátky do Norska jela autem přes hraniční přechod Svinesund, severně od města Strömstad.

13.	Bezcelní prodej na palubě trajektů společnosti Color Line byl a je velmi důležitý pro úspěch linky. K bezcelnímu prodeji na palubě trajektů v Norsku je zapotřebí licence, přičemž společnost Color Line vlastnila licenci na bezcelní prodej na lince Sandefjord–Strömstad od roku 1987.

6.   Relevantní trh

14.

Kontrolní úřad stanovil, že relevantním trhem produktu je poskytování trajektových služeb v rámci osobní dopravy na krátkou vzdálenost spojených s bezcelním prodejem. Zeměpisný rozsah relevantního trhu se pravděpodobně omezoval na poskytování těchto služeb mezi přístavy ve městech Sandefjord a Strömstad, avšak pro účely rozhodnutí nemusí být zeměpisný trh stanoven přesně, protože během zkoumaného období byla společnost Color Line každopádně jediným poskytovatelem trajektových služeb v oblasti osobní dopravy na krátkou vzdálenost spojených s bezcelním prodejem mezi Norskem a Švédskem.

7.   Omezení hospodářské soutěže ve smyslu čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP

15.

Přístavní dohoda s městem Strömstad zaručovala společnosti Color Line výhradní přístup do oblasti Torskholmen přístavu Strömstad na období 25 let (původně na období 15 let s právem na prodloužení o dalších 10 let). To po celé příslušné období bránilo městu Strömstad umožnit přístup do oblasti Torskholmen komukoli jinému než společnosti Color Line.

16.	Společnost Color Line získala právo výlučného užívání celkové dostupné kapacity v tomto strategicky umístěném přístavu na 25 let bez ohledu na to, zda tuto kapacitu ve skutečnosti využije či zda ji vůbec potřebuje. Přístavní dohoda tak relevantní trh na značně dlouhé období uzavřela.

17.

Dalšími překážkami vstupu na trh byl režim bezcelního prodeje, výhoda prvního subjektu na trhu náležející společnosti Color Line (společnost měla na trase monopol od jejího vzniku až do roku 2006) a věrnost značce. Společnost Color Line byla známá jako agresivní konkurent, který je ochoten a schopen bránit si své postavení a využít k tomu i svou silnou pozici na trhu.

18.

Potenciální konkurenti podnikli v průběhu příslušného období nejméně tři významné pokusy vstoupit na relevantní trh a konkurovat společnosti Color Line na trase z města Sandefjord do města Strömstad. Dva z těchto pokusů byly neúspěšné. Třetí pokus, uskutečněný společností Kystlink, se zdařil jen díky tomu, že původní období výlučného práva, které bylo podle přístavní smlouvy uděleno na 15 let, uplynulo, a obec odmítla udělit desetileté prodloužení, na které měla společnost Color Line podle dohody nárok. Obec Strömstad udělila společnosti Kystlink přístup dne 21. prosince 2005.

19.

Průzkum možných alternativních přístavů ukázal, že z technických, obchodních, geografických a regulačních důvodů ani jeden z těchto přístavů neposkytoval případnému novému účastníkovi, který by chtěl během zkoumaného období lince společnosti Color Line konkurovat, skutečnou možnost vstupu v přiměřeném časovém horizontu.

20.	Na základě výše uvedených skutečností omezovala dlouhodobá výlučná přístavní dohoda hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP od 1. ledna 1994, kdy Dohoda o EHP vstoupila v platnost, nejméně do 20. prosince 2005.

8.   Vliv na obchod

21.

Mezinárodní trajektové služby jsou ve své podstatě přeshraniční. Kromě toho byl obrat společnosti Color Line na této lince významný a během relevantního období každý rok narůstal. Během tohoto období rostl také počet cestujících na lince, přičemž v roce 1999 dosáhl úrovně 1,2 miliónu cestujících a až do roku 2005 zůstal v zásadě na této úrovni anebo nad ní.

22.

Z tohoto hlediska je dosah přístavní dohody na možnosti konkurentů začít poskytovat dopravní služby na relevantním trhu mezi Švédskem a Norskem konkurující společnosti Color Line dostatečný na prokázání toho, že přístavní dohoda mohla značně ovlivnit obchodování v rámci EHP ve smyslu čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP.

9.   Neexistence odůvodnění podle čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP

23.

Společnost Color Line tvrdila, že hned na počátku investovala značné prostředky, což vedlo na lince Sandefjord–Strömstad k významným zlepšením ve prospěch zákazníků. Zvýšení efektivity, které bylo podle společnosti Color Line výsledkem dlouhodobé výlučné přístavní dohody, však nebylo dostatečně doloženo nebo bylo přinejlepším omezené povahy. Společnost Color Line neprokázala, že výhody z hlediska efektivity, které se mohou považovat za důsledek uzavřené dohody, převažují nad poškozením spotřebitelů z důvodu dlouhodobého výlučného práva. Kromě toho doba trvání výlučného práva – 25 let, kterého požívala společnost Color Line, překročilo hranici přijatelnosti a byla zcela neúměrná jakémukoli nárůstu efektivity.

24.	Z toho vyplývá, že společnost Color Line neprokázala, že byly splněny podmínky čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP.

10.   Zneužití dominantního postavení ve smyslu článku 54 Dohody o EHP

25.

V období od roku 1986 až do roku 2006, kdy na trh vstoupila společnost Kystlink, byla společnost Color Line se svým 100 % tržním podílem jediným, t. j. monopolním poskytovatelem trajektových služeb na relevantním trhu. Zákazníky společnosti byli většinou jednotlivci s omezeným či nedostatečně silným postavením kupujícího. Kromě toho se trh vyznačoval výraznými překážkami vstupu spočívajícími kromě jiného v postavení společnosti Color Line na trhu, věrnosti značce ze strany zákazníků, nedostatku perspektivních přístavních alternativ a v regulačních překážkách. Z těchto důvodů měla společnost Color Line na relevantním trhu dominantní postavení minimálně v průběhu zkoumaného období.

26.

Dlouhodobá výlučná práva, která měla společnost Color Line podle přístavní dohody o užívání přístavních zařízení v oblasti Torskholmen ve městě Strömstad a která omezovala hospodářskou soutěž na relevantním trhu, mohla od 1. ledna 1994 do 20. prosince 2005 přinejmenším omezit hospodářskou soutěž ve smyslu článku 54 Dohody o EHP.

27.

Společnost Color Line neprokázala, že existovalo jakékoli objektivní zdůvodnění toho, proč uplatňovala tuto dohodu a uchovala si svá výlučná práva od 1. ledna 1994, kdy Dohoda o EHP vstoupila v platnost, do 20. prosince 2005. Společnost Color Line proto zneužila své dominantní postavení na relevantním trhu.

28.

Mezinárodní trajektové služby jsou svou povahou přeshraniční a relevantní trh v oblasti trajektových služeb v tomto případě tvoří podstatnou část společného trhu. Proto mohlo zneužití dominantního postavení na relevantním trhu společností Color Line značně ovlivnit obchodování v rámci EHP ve smyslu článku 54 Dohody o EHP.

11.   Adresáti rozhodnutí

29.

Toto rozhodnutí stanoví, že společnosti Color Line AS a Color Group AS porušovaly ustanovení článků 53 a 54 Dohody o EHP kvůli dlouhodobým výlučním právům podle dohody o užívaní přístavních zařízení uzavřené s obcí Strömstad v roce 1991, a to následovně: a) společnost Color Line AS od 1. ledna 1994 do 20. prosince 2005 na základě přímé účasti na protiprávním jednání; b) společnost Color Group AS vzhledem k jejímu rozhodujícímu vlivu na dceřinou společnost Color Line AS v jejím 100 % vlastnictví v období od 1. října 1998 do 20. prosince 2005.

12.   Pokuty

30.

Podle pokynů Kontrolního úřadu k metodě stanovování pokut (2) se základní výše pokuty určí jako podíl nepřesahující 30 % hodnoty prodeje výrobků/služeb v relevantní zeměpisné oblasti v rámci EHP, na které se protiprávní jednání přímo nebo nepřímo vztahuje, a to v závislosti na stupni závažnosti protiprávního jednání, vynásobený počtem let jeho trvání.

31.	Kontrolní úřad obvykle vychází z tržeb podniku v posledním ukončeném rozpočtovém roce jeho účasti na protiprávním jednání. V tomto případě jde o obrat společnosti Color Line na lince Sandefjord – Strömstad v roce 2004.

32.

Při posuzování závažnosti protiprávního jednání provádí Kontrolní úřad rozbor případ od případu s přihlédnutím ke všem souvisejícím okolnostem a podle toho stanoví, jestli se příslušný podíl hodnoty prodeje bude nacházet na spodní nebo na horní hranici škály. Kontrolní úřad bere v úvahu řadu faktorů, jako je povaha protiprávního jednání, tržní podíl daného podniku a zeměpisný rozsah protiprávního jednání.

33.	V tomto případě dospěl Kontrolní úřad k závěru, že podíl hodnoty prodeje, který se použije pro výpočet základní výše pokuty, by měl být 2,5 %.

34.

Ačkoli Kontrolní úřad konstatoval porušení pravidel hospodářské soutěže EHP od 1. ledna 1994, v rámci širokého prostoru pro vlastní uvážení, jemuž se při stanovování pokut těší (3), se vzhledem ke zvláštnostem tohoto případu v rámci výkonu své pravomoci ukládat pokuty výjimečně rozhodl uložit pokutu jen za období od 1. ledna 1999 do 20. prosince 2005. Období brané v úvahu tak představuje sedm let.

35.	Vzhledem k výše uvedenému je základní výše pokuty stanovena na 18,811 miliónu EUR.

36.	V úvahu nebyly vzaty žádné přitěžující ani polehčující okolnosti.

37.	Pokuta nepřesahuje 10 % celkového obratu podniku, který se podílel na protiprávním jednání, za účetní rok předcházející rozhodnutí.

13.   Rozhodnutí

38.

Společnosti Color Line AS a Color Group AS porušily ustanovení článků 53 a 54 Dohody o EHP udělením dlouhodobých výlučních práv společnosti Color Line AS podle dohody o užívaní přístavních zařízení uzavřené s obcí Strömstad v roce 1991, a to tímto způsobem: a) společnost Color Line AS od 1. ledna 1994 do 20. prosince 2005 na základě přímé účasti na protiprávním jednání; b) Color Group AS vzhledem k jejímu rozhodujícímu vlivu na dceřinou společnost Color Line AS, jež byla v jejím 100 % vlastnictví v období od 1. října 1998 do 20. prosince 2005.

39.

Ačkoliv Kontrolní úřad na základě dostupných důkazů zjistil, že protiprávní jednání skončilo 20. prosince 2005, pro vyloučení pochybností jsou podniky, které zůstanou aktivní na relevantním trhu a kterým je toto rozhodnutí určené, povinny ukončit toto protiprávní jednání, pokud tak již neučinily, a od tohoto okamžiku se zdržet jakékoli činnosti nebo konání, které by mělo stejný nebo podobný cíl anebo účinek.

40.	Společnosti Color Line AS a Color Group AS jsou společně a nerozdílně odpovědné za uhrazení pokuty ve výši 18,811 miliónu EUR, která jim byla uložena za období od 1. ledna 1999 do 20. prosince 2005.

---

(1)  Úř. věst. C 227, 21.9.2006, s. 10, a dodatek EHP k Úř. věst. 47, 21.9.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 314, 21.12.2006, s. 84, a dodatek EHP k Úř. věst. 63, 21.12.2006, s. 44.

(3)  Pokyny k metodě stanovování pokut, odstavec 37.

---

21.6.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 180/11

---

Oznámení Norska týkající se směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků

Oznámení o výzvě k předkládání žádostí o licence na těžbu ropy v oblasti norského kontinentálního šelfu – udělení licencí v předem vymezených oblastech v roce 2012

2012/C 180/07

Norské ministerstvo pro ropu a energii oznamuje v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků výzvu k předkládání žádostí o licence na těžbu ropy.

Licence na těžbu budou uděleny akciovým společnostem se sídlem v Norsku nebo v jiném státě, jež je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Dohody o EHP), nebo fyzickým osobám s bydlištěm ve státě, jež je smluvní stranou Dohody o EHP. Akciová společnost musí mít minimální základní kapitál ve výši 1 milion NOK nebo ve výši, jež je ekvivalentem této částky v měně státu, v němž má společnost sídlo.

Společnostem, které v současnosti nemají licenci pro oblast norského kontinentálního šelfu, mohou být licence na těžbu uděleny, pokud předběžně splňují požadavky na držitele licence pro oblast norského kontinentálního šelfu.

Ministerstvo bude uplatňovat rovné zacházení se společnostmi, které předkládají individuální žádosti, a společnostmi, které předkládají žádost jako součást skupiny. Žadatelé předkládající individuální žádost i žadatelé, kteří jsou součástí skupiny předkládající společnou žádost, budou považováni za jednotlivé žadatele o licenci na těžbu. Ministerstvo může na základě žádostí předložených skupinami nebo individuálními žadateli určit složení licenční skupiny a jmenovat pro takovéto skupiny provozovatele.

Udělení podílu na licenci na těžbu bude podmíněno tím, že držitelé licencí uzavřou smlouvu o ropných činnostech včetně společné provozní smlouvy a účetní smlouvy. Pokud bude licence na těžbu stratigraficky rozdělena, budou mít držitelé dvou stratigraficky rozdělených licencí také povinnost uzavřít zvláštní společnou provozní smlouvu upravující jejich vzájemné vztahy v tomto ohledu.

Po podpisu výše uvedených smluv vytvoří držitelé licence společný podnik, ve kterém bude velikost jejich podílu vždy rovna jejich podílu na licenci na těžbu.

Licenční dokumenty budou zejména vycházet z příslušných dokumentů týkajících se udělení licencí v předem vymezených oblastech v roce 2011. Cílem je zpřístupnit příslušnému odvětví hlavní prvky úprav rámce ještě před předložením žádostí.

Kritéria pro udělení licence na těžbu

Aby se podpořilo řádné řízení přírodních zdrojů a rychlý a účinný průzkum ložisek ropy a její těžba v oblasti norského kontinentálního šelfu, včetně složení licenčních skupin, které tyto cíle zajistí, budou se pro udělení podílu na licenci na těžbu a pro jmenování provozovatele uplatňovat tato kritéria:

a)	Příslušné odborné znalosti žadatelů, včetně odborných znalostí vztahujících se k rozvojovým pracím, výzkumu, bezpečnosti a životnímu prostředí a způsob, jakým mohou tyto odborné poznatky aktivně přispět k nákladově účinnému průzkumu a případně těžbě ropy v dotčené zeměpisné oblasti.

b)	Skutečnost, že žadatelé mají dostatečné finanční zdroje k provádění průzkumu a případně těžbě ropy v dotčené zeměpisné oblasti.

c)	Znalosti žadatele o geologii dotčené zeměpisné oblasti a jak držitelé licence navrhují provádět účinný ropný průzkum.

d)	Předchozí zkušenosti žadatele v oblasti norského kontinentálního šelfu nebo obdobné relevantní zkušenosti z jiných oblastí.

e)	Zkušenosti týkající se předchozích činností žadatele.

f)	Pokud žadatelé předkládají žádost jako součást skupiny, bude zohledněno složení skupiny, doporučený provozovatel a společná způsobilost skupiny.

g)	Licence na těžbu budou přednostně uděleny společnému podniku, kde nejméně jeden držitel provedl vrt v oblasti norského kontinentálního šelfu jako provozovatel nebo má obdobnou relevantní zkušenost jako provozovatel mimo oblast norského kontinentálního šelfu.

h)	Licence na těžbu budou zejména uděleny dvěma nebo více držitelům licence, pokud má nejméně jeden z nich zkušenost uvedenou v písmenu g).

i)	Provozovatel jmenovaný pro licence na těžbu v Barentsově moři musí splňovat podmínku, že provedl nejméně jeden vrtu v oblasti norského kontinentálního šelfu jako provozovatel, nebo musí mít obdobnou relevantní zkušenost jako provozovatel mimo oblast norského kontinentálního šelfu.

j)

Pro licence na těžbu ropy v hlubokých vodách musí jak provozovatel jmenovaný pro licence, tak i alespoň jeden držitel licence splňovat podmínku, že provedl alespoň jeden vrt v oblasti norského kontinentálního šelfu jako provozovatel nebo musí mít obdobnou relevantní zkušenost jako provozovatel mimo oblast norského kontinentálního šelfu. Pro vydání licence na těžbu musí být splněna podmínka, že alespoň jeden držitel licence již provedl alespoň jeden vrt v hlubokých vodách jako provozovatel.

k)

Pro licence na těžbu ropy, kdy se očekává vrtání průzkumných vrtů za vysokého tlaku a/nebo vysoké teploty, musí jak provozovatel jmenovaný pro licence, tak i alespoň jeden držitel licence splňovat podmínku, že provedl alespoň jeden vrt v oblasti norského kontinentálního šelfu jako provozovatel nebo musí mít obdobnou relevantní zkušenost jako provozovatel mimo oblast norského kontinentálního šelfu. Pro vydání licence na těžbu musí být splněna podmínka, že jeden držitel licence již provedl jeden vrt za vysokého tlaku a/nebo teploty jako provozovatel.

Bloky, pro které je možné předložení žádosti

Zeměpisná oblast, pro kterou je možné předložit žádosti, je oblast norského kontinentálního šelfu předem vymezená pro toto udělování licencí. Žádosti o podíl na licencích na těžbu mohou být předkládány pro nelicencované bloky v rámci předem vymezené oblasti a pro bloky nebo části bloků v rámci předem vymezené oblasti, ze kterých bylo odstoupeno před lhůtou pro předložení žádostí.

Úplné znění oznámení včetně podrobných map dostupných oblastí je k dispozici na internetové stránce Norského ředitelství pro ropu http://www.npd.no/apa2012 nebo na vyžádání u Ministerstva pro ropu a energii, tel. +47 22246209.

Žádosti o licence na těžbu ropy se podávají Ministerstvu pro ropu a energii:

Ministry of Petroleum and Energy

PO Box 8148 Dep.

0033 Oslo

NORWAY

Konec lhůty: poledne dne 6. září 2012.

Udělení licencí na těžbu ropy v předem vymezených oblastech v roce 2012 v oblasti norského kontinentálního šelfu proběhne 90 dní ode dne zveřejnění výzvy k předkládání žádostí a je plánováno na konec roku 2012 nebo na začátek roku 2013, nejpozději však do 30. ledna 2013.

---

21.6.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 180/13

---

OZNÁMENÍ O OTEVŘENÝCH VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH

2012/C 180/08

Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) pořádá následující výběrová řízení:

EPSO/AD/233/12 – Překladatelé (AD 5) do chorvatského jazyka (HR)

EPSO/AD/234/12 – Tlumočníci (AD 5/AD 7) chorvatského jazyka (HR)

EPSO/AD/235/12 – Právníci ligvisté (AD 7) do chorvatského jazyka (HR)

Oznámení o výběrovém řízení budou zveřejněna pouze v anglickém, francouzském a německém jazyce v Úředním věstníku, řada C 180 A ze dne 21. června 2012.

Veškeré informace jsou k dispozici na internetové stránce úřadu EPSO http://eu-careers.eu

---

21.6.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 180/14

---

Oznámení o pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření

2012/C 180/09

V návaznosti na zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (1), po němž nebyla podána žádná řádně podložená žádost o přezkum, Komise oznamuje, že níže uvedené antidumpingové opatření pozbude zanedlouho platnosti.

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (2) ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství.

Výrobek	Země původu nebo vývozu	Opatření	Odkaz	Datum pozbytí platnosti (3)
Sedla	Čínská lidová republika	Antidumpingové clo	Nařízení Rady (ES) č. 691/2007 (Úř. věst. L 160, 21.6.2007, s. 1)	22.6.2012

---

(1)  Úř. věst. C 257, 1.9.2011, s. 7.

(2)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(3)  Platnost opatření končí o půlnoci dne uvedeného v tomto sloupci.

---

21.6.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 180/15

---

Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření

2012/C 180/10

1.   V souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1), Komise oznamuje, že pokud nebude zahájen přezkum v souladu s následujícím postupem, pozbudou níže uvedená antidumpingová opatření platnosti dnem uvedeným v tabulce níže.

2.   Postup

Výrobci v Unii mohou podat písemnou žádost o přezkum. Tato žádost musí obsahovat dostatečné důkazy o tom, že v případě pozbytí platnosti opatření budou dumping a újma pravděpodobně přetrvávat nebo se obnoví.

Pokud by se Komise rozhodla dotčená opatření přezkoumat, bude dovozcům, vývozcům, zástupcům země vývozu a výrobcům v Unii poskytnuta příležitost doplnit, vyvrátit nebo objasnit tvrzení obsažená v žádosti o přezkum.

3.   Lhůta

Výrobci v Unii mohou podat písemnou žádost o přezkum z výše uvedených důvodů tak, aby byla doručena Evropské komisi, Generálnímu ředitelství pro obchod, na adresu: European Commission, Directorate-General for Trade (Unit H-1), N-105 4/92, 1049 Bruxelles/Brussel, Belgique/België (2) kdykoli ode dne zveřejnění tohoto oznámení, avšak nejpozději tři měsíce před datem uvedeným v tabulce níže.

4.   Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009.

Výrobek	Země původu nebo vývozu	Opatření	Odkaz	Datum pozbytí platnosti (3)
Určité oxidy manganičité	Jihoafrická republika	Antidumpingové clo	Nařízení Rady (ES) č. 221/2008 (Úř. věst. L 69, 13.3.2008, s. 1)	14.3.2013

---

(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Fax +32 22956505.

(3)  Opatření pozbývá platnosti o půlnoci dne uvedeného v tomto sloupci.

---

21.6.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 180/16

---

Zveřejnění žádosti o zápis podle čl. 8 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 509/2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality

2012/C 180/11

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 9 nařízení Rady (ES) č. 509/2006 (1). Komise musí obdržet oznámení námitky do 6 měsíců po datu zveřejnění.

ŽÁDOST O ZÁPIS JAKO ZARUČENÁ TRADIČNÍ SPECIALITA

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 509/2006

„TEPERTŐS POGÁCSA“

č. ES: HU-TSG-0007-0060-27.09.2010

1.   Název a adresa skupiny žadatelů:

Název:	Magyar Pékek Fejedelmi Rendje (Spolek maďarských pekařů)
Adresa:	Komárom Dunapart u. 1. 2900 MAGYARORSZÁG/HUNGARY
Tel.	+36 302604274
Fax	—
E-mail:	nardaianita@gmail.com

2.   Členský stát nebo třetí země:

Maďarsko

3.   Specifikace produktu:

3.1   Název, který má být zapsán:

„Tepertős pogácsa“

Při uvedení výrobku na trh smí být na etiketě uvedena tato informace: „vyrobeno v souladu s maďarskou tradicí“. Tato informace bude přeložena i do ostatních úředních jazyků.

3.2   Jedná se o název, který:

	je zvláštní sám o sobě
☒	vyjadřuje zvláštní povahu zemědělského produktu nebo potraviny

Přídavné jméno „tepertős“ v názvu označuje „tepertő“ (škvarky), které zbudou po vysmažení slaniny a z nichž se po nasekání vytvoří krémová škvarková směs, jež slouží jako charakteristická základní surovina tohoto kulatého slaného pekařského výrobku.

3.3   Žádáte o výhradu názvu podle čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 509/2006?:

	Zápis s výhradou názvu
☒	Zápis bez výhrady názvu

3.4   Druh produktu:

Třída 2.3 –

Cukrářské produkty, chléb, zákusky, koláče, suchary, keksy a ostatní pekařské produkty

3.5   Popis zemědělského produktu nebo potraviny, na něž se vztahuje název podle bodu 3.1:

„Tepertős pogácsa“ (škvarková placka) je kulatý pekařský výrobek válcovitého tvaru o průměru 3–5 cm, který je ochucený solí a pepřem a váží 25–50 g. Obsahuje nadrobno nakrájené vepřové škvarky a vepřové sádlo, těsto je kynuté pomocí droždí a jeho struktura může být křehká nebo listová. Na povrchu je výrobek opečen do zlatohněda a je mřížkovaný. Spodní část je hladká, rovněž zlatohnědá. Uvnitř výrobku jsou rovnoměrně rozmístěny kousky škvarků. Křehkou variantu lze rozdrobit, zatímco listovou variantu lze od sebe oddělovat po vrstvách. Výrobek chutná po škvarkách a má příjemně slanou chuť a je mírně pálivý. Sušina obsahuje 20–30 % tuku a celkový výrobek obsahuje 25–40 % škvarků v přepočtu na množství mouky. Nejméně 60 % obsahu tuku pochází ze škvarků.

Organoleptické vlastnosti

	Křehká varianta „tepertős pogácsa“	Listová varianta „tepertős pogácsa“
Tvar	Kulatý, rovnoměrně válcovitý	Kulatý, válcovitý, může být lehce nepravidelné formy
Kůrka	Shora je lesklá, zlatohnědá s hustým mřížkováním. Ze strany je matná, pískové barvy. Spodní část je matná, zlatohnědá.
Vnitřní struktura	Struktura je křehká, ale nedrobí se. Kousky škvarků jsou rozmístěny rovnoměrně a jsou zbarveny dohněda.	Struktura je podobná jako u listového těsta, jehož vrstvy se dají od sebe oddělit. Mezi nimi jsou vidět kousky škvarků zbarvené dohněda.
Chuť	Typicky škvarková, příjemně slaná, mírně pálivá po pepři.
Vůně	Typicky škvarková a sádelná, voní po pepři.

Fyzikální a chemické vlastnosti

—	Obsah tuku: obsah tuku v konečném produktu činí 20–30 % (m/m) sušin.

—	Obsah soli: obsah soli v konečném produktu činí maximálně 4,0 % (m/m) sušin.

3.6   Popis metody produkce zemědělského produktu nebo potraviny, na něž se vztahuje název podle bodu 3.1:

Základní suroviny

K přípravě škvarkové směsi:

—	vepřové škvarky bez kůže: tvoří 70–75 % škvarkové směsi, jedná se o spečené kousky tuku, které zbudou po vypečení slaniny, jež neobsahuje žádné nebo jen málo masa,

—	vepřové sádlo: tvoří 25–30 % škvarkové náplně, jedná se o omastek, který vzniká během pečení slaniny, jež neobsahuje žádné nebo jen málo masa,

K přípravě těsta: pšeničná mouka (BL55 nebo BL80) nebo špaldová mouka, vejce, vaječný žloutek, mléko, droždí, bílé víno nebo ocet, kysaná smetana, sůl a pepř.

K přípravě „tepertős pogácsa“ je zakázáno používat jakékoli potravinářské přídavné látky (např. kypřící nebo konzervační látky).

Způsob výroby:

V závislosti na způsobu výroby může být „tepertős pogácsa“ buď listový, nebo křehký.

Výroba křehké varianty „tepertős pogácsa“

První fáze:   příprava škvarkové směsi

Čerstvé škvarky bez kůže drtíme na dřevěném válu pomocí válečku tak dlouho, dokud necítíme žádné větší, hrubší kousky a dokud se spečené kousky ve směsi rovnoměrně nerozptýlí. Škvarky lze také rozemlít mlýnkem na maso. V tom případě je na rozemletí třeba použít kotouč s co nejmenšími dírkami.

Škvarkovou směs a vepřové sádlo smícháme pomocí vařečky nebo mixéru. Důležité je, aby se k přípravě škvarkové směsi nepoužívaly žádné přídavné látky, konzervační látky, škvarky z husího sádla, rostlinné tuky ani margarín, ale pouze čerstvé vepřové škvarky bez kůže.

Škvarková směs vyrobená průmyslově musí tyto požadavky na přípravu rovněž splňovat.

Druhá fáze:   příprava těsta

Do každého kilogramu mouky zamícháme 250–400 gramů škvarkové směsi a vytvoříme homogenní směs. Škvarková směs musí kousky mouky jakoby „obalit“, což je nezbytný předpoklad k vytvoření křehké struktury. Všechny suroviny promísíme, tedy mouku smíchanou se škvarkovým krémem, na každý kilogram mouky 5 % droždí naběhlého v mléce v kvásek, jedno vejce, jeden vaječný žloutek, 0,02 % bílého vína nebo octu, 2,5 % soli, 0,001 % mletého pepře a tolik kysané smetany, abychom získali středně tuhé těsto. V hnětení pokračujeme tak dlouho, dokud se těsto nespojí. Pokud bude těsto hněteno příliš dlouho, požadované kypré struktury se nedosáhne.

V důsledku vysokého obsahu tuku se musí těsto připravovat ze studených surovin a nechat odležet na chladném místě tak dlouho, dokud vnitřní teplota těsta nedosáhne 26 °C. Díky charakteristice produktu je rovněž možné uložit těsto do ledničky při teplotě 5–8 °C, kde musí zůstat nejméně 3 hodiny.

Vykynuté a vychlazené těsto vyválíme na tloušťku prstu a na jeho horní stranu uděláme husté mřížkované zářezy. Toho lze také dosáhnout pomocí nožů seřazených do řady vedle sebe ve vzdálenosti 3 mm. Jednotlivé placky se většinou vyřezávají pomocí speciální formy o průměru 3–6 cm. Přitom musíme dávat pozor nato, aby byl jejich tvar rovnoměrný a co nejvíce válcovitý. Konečného tvaru docílíme válením pomocí dlaně mezi dvěma rukama. Množství placek potřebných k zaplnění plechu dáme těsně vedle sebe na vál a potřeme je ušlehaným vejcem tak, aby nestékalo po stranách. Jakmile vejce na povrchu trochu zaschne, rozložíme placičky rovnoměrně na plech. Zbytky těsta můžeme opět uhníst dohromady (to lze opakovat maximálně dvakrát) a po odležení můžeme těsto použít na nové placičky.

Po umístění placiček na plech je necháme 50–55 minut kynout a poté je v horké troubě při teplotě 220–240 °C pečeme 12–15 minut.

Placky se prodávají buď volně na váhu, nebo předem balené.

Výroba listové varianty „tepertős pogácsa“

První fáze:   příprava škvarkové směsi

Průběh přípravy škvarkové směsi je stejný jako u křehké varianty s jediným rozdílem, že u varianty listové se kromě tučných vepřových škvarků bez kůže používá také sůl (přibližně 1,5 % v přepočtu na množství mouky) a jemně mletý pepř (přibližně 0,001 % v přepočtu na množství mouky). Sůl se přidává už v této fázi, protože kdyby se celkové množství soli potřebné k typicky slané chuti placek přidalo až během přípravy těsta, těsto by se drobilo a listová struktura by se nevytvořila.

Z množství sádla určeného k přípravě škvarkové směsi se 50 % sádla (tj. jedna polovina) přidá do škvarkové směsi a druhá polovina do těsta.

Druhá fáze:   příprava těsta

Základ těsta se připravuje z mouky, sádla, které jsme si odložili během přípravy škvarkové směsi, soli (přibližně 1 % v přepočtu na množství mouky), dále na každý kilogram mouky 5 % droždí naběhlého v mléce v kvásek, 0,02 % bílého vína nebo octu, případně jednoho vejce, jednoho vaječného žloutku a z tolika kysané smetany, abychom získali pevné, středně hutné těsto, které se dobře válí.

U této varianty je důležité udržovat suroviny i škvarkovou směs v chladu, aby při překládání mohla škvarková směs oddělit jednotlivé vrstvy těsta. Tuk, který se nachází mezi tence vyválenými, studenými vrstvami těsta, se totiž během pečení roztopí a zabrání tomu, aby se k sobě vrstvy těsta přilepily. Voda, která se nachází v těstě a v tuku, se mezitím přemění v páru, a vrstvy těsta tak od sebe oddělí. Konečný produkt lze tedy po vrstvách (listech) oddělovat.

Listové struktury lze dosáhnout dvěma způsoby:

a)

Škvarkovou směs rozetřeme rovnoměrně na tence vyválenou vrstvu těsta. Poté začneme těsto z jednoho konce svinovat. Vzniklý válec necháme 15–30 minut odležet, poté ho znovu na tenko vyválíme a opět svineme v úhlu 90 k předchozímu svinování. Pokud k tomuto otočení nedojde, placičky si během pečení neudrží tvar.

b)	Odleželý základ těsta se na tenko vyválí a škvarková směs se na něj roztírá tolikrát, kolikrát se těsto překládá. V tomto případě nedochází ke svinování, ale k překládání (nejméně třikrát).

Před konečným vyválením se těsto nechá nejméně 15 minut odležet, poté se vyválí do tloušťky jednoho prstu (1–2 cm), na jeho horní straně se udělají husté mřížkované zářezy. Placky se poté z těsta vykrajují pomocí speciální formy o průměru 3–6 cm. Množství placek potřebných k zaplnění pekáče naskládáme těsně vedle sebe na vál a potřeme je ušlehaným vejcem tak, aby nestékalo po stranách.

Jakmile vejce na povrchu trochu zaschne, rozložíme placičky rovnoměrně na pekáč, necháme je 40–45 minut kynout a poté je v horké troubě při teplotě 220–240 °C pečeme 8–10 minut.

Placky se prodávají buď volně na váhu, nebo předem balené.

3.7   Jedinečné vlastnosti zemědělského produktu nebo potraviny:

Jedinečné vlastnosti výrobku „tepertős pogácsa“ zaručují následující skutečnosti:

—	základní suroviny – vepřové škvarky a vepřové sádlo,

—	zvláštní metoda přípravy těsta,

—	fyzikálně-chemické a organoleptické vlastnosti.

Základní surovina, která dodává produktu jeho typický charakter – vepřové škvarky

Typický charakter dodávají výrobku „tepertős pogácsa“ škvarky, které zbudou po vypečení slaniny, jež neobsahuje žádné nebo jen málo masa. Škvarky obsahují 12–13 % bílkovin a 82–84 % tuku. Nejméně 60 % obsahu tuku v produktu pochází právě ze škvarků.

Zvláštní metoda přípravy těsta

Použití škvarků umožňuje přípravu nejen křehké varianty těsta, ale i speciální překládané, listové varianty. Vysoký obsah tuku zároveň vyžaduje zvláštní přípravu studeného těsta o teplotě 24–26 °C.

Fyzikálně-chemické a organoleptické vlastnosti

Kvůli 20–30 % obsahu tuku, kterého se dosáhne použitím vepřových škvarků a sádla, je výživná hodnota výrobku „tepertős pogácsa“ vyšší, pečivo pomaleji vysychá, a jeho trvanlivost je tedy delší, než u výrobků stejné kategorie.

3.8   Tradiční povaha zemědělského produktu nebo potraviny:

První zmínky slova „pogácsa“ (placka) pocházejí z doby kolem roku 1395 a původně označovalo placatý chléb pečený v popelu a žhavých uhlících. V maďarských lidových pohádkách se hovoří o tzv. „hamuban sült pogácsa“ (placička pečená v popelu). Až do 18. století se pro placatý chléb, který sloužil jako běžné pečivo, používalo označení „pogácsakenyér, pogácsás kenyér“ (plackový nebo placičkový chléb). Dnešní menší, válcovitá varianta se v Uhrách rozšířila koncem středověku jako nejčastější pekařský výrobek venkovské kuchyně, který se vyráběl v několika variacích a jehož popularita se udržela dodnes.

Vznik „tepertős pogácsa“ umožnily dva předpoklady: rozšířilo se vypékání tuku ze slaniny a ze škvarků se stalo každodenní jídlo. Z popisu každodenního života jedné domácnosti nižší šlechty v 80. letech 18. století je patrné, že vypékání slaniny a příprava škvarků se v domácnostech šlechty začaly objevovat právě v 18. století. Tomu svědčí i skutečnost, že v 18. století se v dochovaných inventářích šlechtického majetku začaly ve Velké uherské nížině (Alföld) objevovat malé soudky na vepřové sádlo (Cegléd 1850–1900. Ceglédi Kossuth Múzeum, Cegléd, 1988, s. 28, 30 Szűcs). Můžeme předpokládat, že pečení tuku během venkovské zabíjačky a používání vepřového sádla jako stravy selského lidu se začalo rozšiřovat od (poloviny) 19. století – malé soudky na vepřové sádlo se totiž v inventářích venkovského majetku v oblasti mezi Dunajem a Tisou začínají objevovat právě v 50. letech 19. století.

Na základě etnografických záznamů vycházejících z ústních výpovědí místních obyvatel z přelomu 19. a 20. století se škvarky ve venkovských domácnostech v oblasti středního toku Tisy používaly ještě k přípravě mýdla. Ke konzumaci se začaly požívat teprve postupně. Po zabíjačce se placky připravovaly z čerstvých, zejména drobných škvarků bez kůže. Ve velkém etnografickém přehledu z 30. let 20. století se uvádí, že placky se dělají z nekvašeného i kvašeného těsta a kromě jiného se ochucují také škvarky (Bátky, Zsuzsanna: Táplálkozás (Stravování). In: A magyarság néprajza (Maďarský národopis). Budapešť, 1933, s. 100). Můžeme tedy říct, že přidávání škvarků do kvašeného těsta se rozšířilo již na začátku 20. století.

„Tepertős pogácsa” je důležitou součástí každodenního jídelníčku i dnes. Podává se jako druhý chod po sytých polévkách (např. gulášové či fazolové polévce) nebo se například nabízí na obchodních setkáních, konferencích či hostům na návštěvách. Jsou oblíbené v domácnostech, zejména při rodinných oslavách (jako jsou například svatby nebo křtiny) a na Vánoce či Velikonoce. V rámci agroturistiky se tyto placičky turistům často nabízejí k vínu. (Hagyományok Ízek Régiók (Oblasti tradičních chutí), svazek I, s. 145–147).

Jejich reputaci dosvědčuje nespočet kuchařských knih od 80. let 19. století až do dneška: Dobos, C. József: Magyar-Franczia szakácskönyv (Maďarsko-francouzská kuchařka), s. 784–785, 1881; Rozsnyai, Károly: Legújabb nagy házi cukrászat (Nejnovější velká kniha domácích cukrovinek), s. 350, 1905; Kincses Váncza receptkönyv (Receptář Vánczy Kinčeše), s. 21, 1920; Az Új idők második receptkönyve (Druhý receptář nové doby), s. 182, 1934; Hajdú Ernőné: Jaj, mit főzzek (Co mám uvařit?), s. 73, 1941; Rudnay, János: A magyar cukrászat remekei (Skvosty maďarské výroby cukrovinek), s. 89, 1973.

3.9   Minimální požadavky a postupy pro kontrolu zvláštní povahy:

Jedinečné vlastnosti	Minimální požadavky	Způsob kontroly a její frekvence
obsah tuku	— 20–30 % (v sušině) — lze používat pouze vepřové sádlo	V souladu s popisem produktu v bodě 3.5, v laboratoři jednou za půl roku.
škvarkový krém	— použití vepřových škvarků — použití škvarků bez kůže	Na základě dokumentace výrobku nebo produktového listu, dokumentováno podle výrobních položek.
použité suroviny	— v souladu s popisem produkce v bodě 3.6 (vepřové škvarky, vepřové sádlo, pšeničná mouka, vejce, vaječný žloutek, mléko, droždí, bílé víno nebo ocet, kysaná smetana, sůl a pepř)	Na základě dokumentace výrobku nebo produktového listu, dokumentováno podle výrobních položek.
Organoleptické vlastnosti hotového výrobku (struktura, chuť a vůně)	— křehká nebo listová struktura — chuť a vůně je typicky škvarková a jemně chutná a voní po pepři	Organoleptický test během každé směny.

4.   Orgány nebo subjekty ověřující soulad se specifikací produktu:

4.1   Název a adresa:

Název:	Mezőgazdasági Szakigazgatási Hivatal Központ, Élelmiszer- és Takarmánybiztonsági Igazgatóság (Ústřední zemědělská správa, ředitelství pro bezpečnost potravin a krmiv)
Adresa:	Budapest Mester u. 81. 1095 MAGYARORSZÁG/HUNGARY
Tel.	+36 4563010
Fax	—
E-mail:	oevi@oai.hu

☒ veřejný

 soukromý

4.2   Zvláštní úkoly orgánu nebo subjektu:

Ověřující orgán kontroluje, zda produkt odpovídá požadavkům uvedeným ve specifikaci produktu.

---

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

---

21.6.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 180/22

---

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2012/C 180/12

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„FIN GRAS“/„FIN GRAS DU MÉZENC“

č. ES: FR-PDO-0005-0545-30.03.2006

CHZO ( ) CHOP ( X )

1.   Název:

„Fin gras“/„Fin gras du Mézenc“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

Třída: 1.1 –

Čerstvé maso (a droby)

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Označení původu „Fin gras“ nebo „Fin gras du Mézenc“ se smí používat pouze pro hovězí maso z jalovic starých alespoň 24 měsíců nebo z volků starých alespoň 30 měsíců.

Jedná se o sezónní produkt. Zvířata jsou během zimy v kravíně a pomalu se vykrmují, zejména senem, a mezi 1. únorem a 31. květnem jdou na porážku.

Během jednotlivých stádií života se zvířata podrobují pečlivému třídění, a to zejména před výkrmem a v jeho závěru. Kritéria třídění souvisejí s vývojem jejich kostry, svaloviny, prokrmeností stanovenou tlakem, produkční účinností a s celkovým vzhledem.

Vlastnosti jatečně upravených těl a masa souvisejí s dlouhým a postupným vykrmováním senem z oblasti Mézenc a s pečlivým výběrem živých zvířat v různých fázích jejich života.

Jatečně upravená těla mají tyto vlastnosti:

—	zmasilost E, U, R a protučnělost 2, 3, 4 podle klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu EUROP,

—	hmotnost vychladlého jatečně upraveného těla činí u jalovic alespoň 280 kg a u volků alespoň 320 kg,

—	minimální až slabá vrstva tuku, ale bez tukových skvrn,

—	povrchový tuk bílé až krémové barvy.

Maso má jasně červenou až purpurovou barvu a je mramorované (tedy s mezisvalovým tukem). Maso se na trh uvádí chlazené (kromě rozmraženého chlazeného masa).

Podle toho, zda se maso uvádí na trh syrové, vařené nebo pečené, je maso jemné až velmi jemné, vláčné a velmi šťavnaté, chuť v ústech má intenzivní a stálou.

Maloobchodní porcování masa se provádí v okamžiku prodeje konečnému spotřebiteli.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

Nepoužije se.

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

Systém chovu dobytka je převážně pastevní, což znamená, že celkový počet zvířat v zemědělském podniku je omezený a že každé zvíře musí mít k dispozici minimálně 70 arů sečené a pasené louky.

Chov probíhá během roku střídavě na pastvinách a v kravíně, a umožňuje tak využít potenciál přírodního prostředí, které je charakteristické dlouhými a tuhými zimami. Zvířata se pasou alespoň v období od 21. června do 21. září. Spásají přírodní pastviny i otavu na sečených loukách. Minimálně v období od 30. listopadu do 30. března jsou zvířata v kravíně. Během této doby dostávají tolik sena, kolik zkonzumují.

Základní krmivo tvoří výhradně spásaná tráva nebo seno.

Sečené a pasené louky využívané k výživě zvířat se nacházejí v dané zeměpisné oblasti a roste na nich pouze přirozená flóra specifická pro oblast Mézenc. Louky jsou pravidelně udržovány a fertilizace je přizpůsobena tomu, aby se zachovala rozmanitost rostlin. Seno pocházející výhradně z první senoseče se suší na louce a uskladňuje odděleně od jiného sena, které se v zemědělském podniku může nacházet.

Během konečného výkrmu se zvíře živí převážně senem, které chovatel vybere na základě kvality. Zvířata se krmí jednotlivě ze žlabu. Seno používané v této fázi výkrmu se musí rozdělovat alespoň čtyřikrát denně, přičemž nezkrmené zbytky se odstraňují. K vyvážení krmiva se povoluje v omezeném množství použít doplněk krmiva rostlinného původu složený ze čtyř surovin, z nichž nejméně dvě tvoří obiloviny, a který má stanovenou výživovou hodnotu. Lze použít maximálně 700 g doplňku krmiva na 100 kg živé hmotnosti zvířete.

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

Narození, chov, výkrm, porážka.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Nepoužije se.

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

Jatečně upravené tělo a jeho jednotlivé porcované kusy musí mít identifikační štítek, který uvádí alespoň:

—	název označení,

—	logo CHOP a Evropské unie,

—	vnitrostátní identifikační číslo zvířete nebo pořadové číslo na jatkách,

—	číslo zemědělského podniku chovatele,

—	název, adresa a schvalovací číslo jatek,

—	datum porážky,

—	u mas na grilování a pečení, kromě okruží, bránice a filetu, upozornění „od porážky po maloobchodní prodej konečnému spotřebiteli činí doba zrání na kosti alespoň celých deset dnů“.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Vymezená oblast zahrnuje tyto kantony a obce:

Departement Ardèche:

kanton Antraigues-sur-Volane: celé území,

kanton Aubenas: obce Aubenas, Mercuer,

kanton Burzet: obce Burzet, Péreyres, Sagnes-et-Goudoulet, Sainte-Eulalie

kanton Le Cheylard: obce Le Chambon, Saint-Andéol-de-Fourchades,

kanton Coucouron: obce Issanlas, Issarlès, Le Lac-d'Issarlès, Lanarce, Lavillatte, Lespéron,

kanton Montpezat-sous-Bauzon: celé území,

kanton Privas: obce Ajoux, Gourdon, Pourchères, Privas, Saint-Priest, Veyras,

kanton Saint-Agrève: obec Mars,

kanton Saint-Etienne-de-Lugdarès: obce Le Plagnal, Saint-Alban-en-Montagne,

kanton Saint-Martin-de-Valamas: obce Borée, La Rochette, Saint-Clément, Saint-Martial,

kanton Saint-Pierreville: obce Issamoulenc, Marcols-les-Eaux, Saint-Julien-du-Gua,

kanton Thueyts: obec Astet,

kanton Vals-les-Bains: obce Labégude, Saint-Julien-du-Serre, Ucel, Vals-les-Bains.

Departement La Haute-Loire:

kanton Fay-sur-Lignon: celé území,

kanton Le Monastier-sur-Gazeille: obce Freycenet-la-Cuche, Freycenet-la-Tour, Laussonne, Le Monastier-sur-Gazeille, Moudeyres, Présailles,

kanton Le Puy-en-Velay: obce Le Puy-en-Velay, Vals-près-le-Puy,

kanton Le Puy-en-Velay Nord: obce Aiguilhe, Chadrac, Le Monteil, Polignac,

kanton Le Puy-en-Velay Est: obce Brives-Charensac, Saint-Germain-Laprade,

kanton Le Puy-en-Velay Ouest: obec Espaly-Saint-Marcel,

kanton Le Puy-en-Velay Sud-Est: obce Arsac-en-Velay, Coubon,

kanton Saint-Julien-Chapteuil: obce Lantriac, Montusclat, Queyrières, Saint-Julien-Chapteuil, Saint-Pierre-Eynac,

kanton Tence: obec Mazet-Saint-Voy,

kanton Yssingeaux: obce Araules, Yssingeaux.

Departement Lozère:

kanton Langogne: obec Langogne.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Zeměpisná oblast se nachází na východním okraji pohoří Massif Central nedaleko Puy en Velay. Její střed je situován na náhorní rovině Mézenc.

Chov hovězího dobytka v této oblasti je ovlivňován náhorní plošinou Mézenc, kde se vyvinuly speciální metody chovu a výkrmu na bázi pastvy a sena z nadmořské výšky 1 100 až 1 500 m. Oblast charakterizují rovněž zvyklosti týkající se konzumace „Fin gras“, jeho prodeje v tradičních řeznictvích, porážky a dopravy zvířat na jatka v doprovodu chovatelů.

Kopcovitá vrchovina je vzhledem k dřívější sopečné činnosti morfologicky a geologicky jednotná a má hlubokou lehce kyselou půdu.

Podnebí je kontinentální s vlivem středozemního klimatu. Na přelomu června a července a po celý červenec panují vysoké teploty a sucho, což představuje na loukách pohoří Mézenc vhodné období pro senoseč. Tyto přírodní podmínky přispívají k tomu, že se v tomto pohoří daří rozmanité a zvláštní flóře a že je možné v takto nezvyklé nadmořské výšce sklízet seno.

Louky v oblasti Mézenc jsou proslulé svou kvalitou již od 18. století. Inventaire floristique des prés de fauche et des pâturages du Mézenc (Inventář rostlinstva sečných a pasených louk v oblasti Mézenc) zveřejněný v roce 1995 představuje obdivuhodně rozličnou flóru, která je typická pro chladné horské podnebí (fialka, rdesno hadí kořen, koprník štětinolistý, lipnice širolistá). Analýza sena z oblasti Mézenc zcela potvrdila jejich výživovou hodnotu, která je vyšší než u průměrných hodnot horských sen, které sdělil Institut National de la Recherche Agronomique (INRA) (Národní ústav pro agronomický výzkum). Pro sečené louky v oblasti Mézenc je typický koprník štětinolistý (Meum Athamanticum Jacq.), nazývaný místními „cistre“. Díky zvláštní poloze oblasti Mézenc, kde se seno seče ve výšce 1 500 metrů nad mořem, se může tato rostlina vyskytovat v seně a zvířata ji konzumují (v čerstvé podobě ji odmítají). Dává senu obzvláště lákavou chuť. V ostatních pohořích se tato rostlina vyskytuje na letních pastvinách, a proto se nespásá.

V oblasti se rozvinula originální zemědělská výroba, která využívá sečené louky k chovu hovězího dobytka na půdě v nadmořské výšce překračující 1 100 m, jinde vyhrazené pro letní pastviny.

Chov nespočívá v maximálním využití potenciálu růstu zvířete, ale v nejlepším zhodnocení zdrojů krmiva, které má k dispozici. Růst zvířat je rovnoměrný, protože v létě téměř nedochází k nedostatku trávy způsobenému dlouhými suchými obdobími. Ukládání tuku probíhá konstantně, ačkoli v poslední fázi je intenzivnější.

Chovatelé z oblasti vyvinuli zvláštní postupy senoseče. Suší seno na louce a to nejlepší vytřídí na období výkrmu. Morfologie vybraných zvířat musí umožňovat pomalý výkrm senem během zimy. Za tímto účelem třídí chovatelé zvířata během jejich celého života podle kritérií souvisejících s vývojem jejich svaloviny, kostry, produkční účinností, schopností výkrmu a vzhledem. Při ustájení musí být slabě vykrmená, aby se umožnilo jejich závěrečné pomalé vykrmování v zimě.

Každoročně se z jednotlivých chovů vybere jen několik zvířat k produkci „Fin gras“ nebo „Fin gras du Mézenc“. Zimní pomalé vykrmování senem, které trvá alespoň 110 dní od ustájení zvířat a k němuž dochází nejpozději na začátku listopadu, je fází, kdy se se zvířaty zachází individuálně a nikoli ve skupině. Vybrané seno se jim podává formou jídla, aby ho pozřela co nejvíce. V kravíně je každé zvíře krmeno podle svého stavu vykrmení a předběžného data prodeje. Tradiční technika výkrmu „Fin gras“ umožňuje, aby se vytvořil podkožní tuk, který ochrání jatečně upravené tělo při zrání proti oxidaci. Jatečně upravená těla jsou tím připravena na dlouhé zrání (až 20 nebo 30 dnů), aniž by se zkazila.

Porážka dobytka pro produkci „Fin gras“ zahrnuje tradiční postupy, které umožňují, aby si maso udrželo schopnost dlouho zrát. Zejména se zakazuje jatečně upravené tělo omývat (s výjimkou náhodného znečištění) a odstraňovat podkožní tuk. Chlazení jatečně upravených těl probíhá tak, aby se zabránilo prudkému zchlazení.

K označení tohoto výjimečného hovězího masa se používá jak tradiční název „Fin gras“, tak tradiční název „Fin gras“ spolu se zeměpisným názvem „Mézenc“.

5.2   Specifičnost produktu:

Maso pochází ze zvířat, která byla krmena trávou a senem z půdy ve vyšších polohách, jež jinde slouží pouze jako letní pastviny.

Jatečně upravená těla mají minimální až slabou vrstvu tuku, ale nemají tukové skvrny. Povrchový tuk je bílé až krémové barvy. Maso má jasně červenou až purpurovou barvu a je mramorované (tedy s mezisvalovým tukem).

Maso s označením „Fin gras“ nebo „Fin gras du Mézenc“ má zvláštní vlastnosti související s rostlinami, které zvířata na náhorní plošině konzumují, a systémem chovu. Tuto skutečnost ověřila ochutnávka syrového a vařeného masa i laboratorní analýzy.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Díky geologickým a klimatickým podmínkám i nadmořské výšce plošiny Mézenc se v oblasti vyskytuje rozmanitá flóra, která se obzvláště dobře hodí k produkci vysoce jakostního sena, které se suší na loukách. Studie prokázaly vazbu mezi terpenickými vlastnostmi sena vyprodukovaného v oblasti Mézenc (s koprníkem štětinolistým jakožto typickou rostlinou) a terpenickým profilem tuku v mase.

Zvláštnost této produkce spočívá v pomalém vykrmování zvířat během zimy, které se zaměřuje na používání sena vynikající kvality a chuti a které umožňuje optimální výkrm zvířat v kravíně po dobu 110 dnů. Zvířata konzumují díky používaným krmným technikám velká množství sena.

Individuální péče o zvířata a jejich pečlivý výběr, jemuž na základě svých vlastností podléhají po celý život, umožňují ponechat jen ta zvířata, která jsou vhodná k pomalému výkrmu senem. Tak se z nich mohou stát výjimečná zvířata, která produkují lahodné maso.

Vlastnosti produktu jsou spojeny s podmínkami prostředí a přirozenou flórou, která z něj pochází, ale též s podmínkami chovu, které se v tomto prostředí rozvinuly (produkce sena vysoké kvality, třídění zvířat, dlouhý zimní výkrm senem…). Díky dlouhému vykrmování starších zvířat senem se získává povrchový tuk bílé barvy a minimální až slabá vrstva tuku bez tukových skvrn u jatečně upravených těl, což je významně spjato s mramorovostí tohoto masa a jeho výraznou chutí.

Vzhledem k omezenému času dopravy na jatka a postupům, které jsou po celou dobu jednotlivých úkonů při porážce k produktu šetrné, si jatečně upravené tělo může zachovat své specifické vlastnosti a schopnost zrání.

Chovatelé, jatka a řezníci jsou spolu ve výrobním řetězci produktu „Fin gras du Mézenc“ neoddělitelně spojeni. Tento produkt se uvádí na trh tradičními prodejními kanály: porážku zvířat, která si místní řezníci mohli sami v chovu vybrat, si objednávají na jatkách, která jsou k jejich prodejně nejblíže. Během velikonoc se dodnes organizuje před řeznictvími přehlídka dekorovaných zvířat. Na masných trzích, které se ještě dnes pořádají, se setkávají různé hospodářské subjekty v souvislosti s touto sezónní produkcí, jejíž renomé je vyhlášené.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

http://agriculture.gouv.fr/IMG/pdf/CDC_Fin_gras_du_Mezenc.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

---

21.6.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 180/27

---

Oprava oznámení o otevřeném výběrovém řízení 2012/C 168/06

( Úřední věstník Evropské unie C 168 ze dne 14. června 2012 )

2012/C 180/13

Zveřejněné oznámení 2012/C 168/06 je třeba považovat za neplatné.

---