EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.11.2016
COM(2016) 759 final
2016/0375(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o správě energetické unie,
kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU,
směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013
(Text s významem pro EHP)
{SWD(2016) 394 final}
{SWD(2016) 395 final}
{SWD(2016) 396 final}
{SWD(2016) 397 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Vytvoření odolné energetické unie s ambiciózní politikou v oblasti změny klimatu a základní transformaci našeho energetického systému lze dosáhnout pouze kombinací koordinované činnosti, a to legislativní i nelegislativní, na úrovni Evropské unie i členských států. Dosažení tohoto cíle vyžaduje silnou správu energetické unie, která zajistí, že budou politiky a opatření na různých úrovních koherentní a dostatečně ambiciózní a budou se vzájemně doplňovat. Hlavním cílem této iniciativy je navrhnout nezbytný legislativní základ pro tento proces s ohledem na vytvoření energetické unie, který bude nutno doplnit nelegislativními opatřeními a činností potřebnými k tomu, aby správa byla úspěšná.
Tento návrh povede k významnému snížení administrativní zátěže pro členské státy, Komisi i další orgány Evropské unie v souladu s odhodláním Komise ke zlepšování právních předpisů. Přínosem současných požadavků týkajících se plánování a podávání zpráv (na Komisi i členské státy) v oblasti energetiky a změny klimatu jsou podrobné informace o specifických oblastech politik a podpora provádění odvětvových právních předpisů. Jsou však uváděny ve velkém množství různých právních předpisů, které byly přijaty v různých dobách, což vede k určité nadbytečnosti, nejednotnosti a překrývání a k nedostatku integrace mezi oblastmi energetiky a klimatu. Kromě toho byly některé ze současných požadavků definovány s ohledem na dosažení příslušných cílů pro rok 2020, a z tohoto důvodu nejsou vhodné pro dosažení rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, ani nejsou sladěny s povinnostmi týkajícími se plánování a podávání zpráv podle Pařížské dohody.
Tento návrh spojí stávající rozptýlené povinnosti týkající se plánování a podávání zpráv z hlavních právních předpisů EU napříč politikami v oblasti energetiky, klimatu a dalších oblastech souvisejících s energetickou unií, a tím umožní významné zjednodušení těchto povinností. Také snižuje, slaďuje a aktualizuje tyto požadavky a odstraňuje stávající duplicitní požadavky. Návrh celkem integruje, zjednodušuje nebo ruší více než 50 stávajících jednotlivých povinností týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování obsažených v acquis pro oblast energetiky a klimatu (31 povinností je integrovaných a 23 povinností je zrušených). Zjednodušený proces politické správy mezi Komisí a členskými státy s úzkým zapojením dalších orgánů EU umožní sladění četnosti a načasování povinností, významně přispěje ke zlepšení transparentnosti a spolupráce, a tím přinese další výhody díky snížení administrativní zátěže.
Ve svých závěrech z 24. října 2014 se Evropská rada dohodla na rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, který vychází z návrhu Komise. ávěry požadovaly vývoj spolehlivé a transparentní správy bez jakékoli zbytečné administrativní zátěže, která pomůže zajistit splnění cílů energetické politiky EU a zároveň se bude vyznačovat dostatečnou pružností pro členské státy a bude plně respektovat jejich svobodná rozhodnutí ohledně skladby zdrojů energie. Závěry také zdůraznily, že tato správa by měla být budována na stávajících strukturách, jako jsou klimatické programy členských států, jejich vnitrostátní plány týkající se obnovitelné energie a energetické účinnosti, jakož i na potřebě zjednodušit a spojit samostatné části plánování a podávání zpráv.
Strategie energetické unie z 25. února 2015 rozšířila rozsah správy nad rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 do všech pěti rozměrů energetické unie, kterými jsou energetická bezpečnost, solidarita a důvěra, vnitřní trh s energií, zmírnění poptávky, snižování emisí uhlíku včetně energie z obnovitelných zdrojů a výzkum, inovace a konkurenceschopnost.
Zpráva o stavu energetické unie z 18. února 2015 a pokyny Komise pro členské státy ohledně vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které tvořily její přílohu, poskytly další podrobnosti a specifikovaly, že by měla být správa zakotvena v právních předpisech.
Závěry Rady ve složení pro energetiku z 26. listopadu 2015 uznaly, že správa bude představovat klíčový nástroj pro účinné a účelné vybudování energetické unie. Současně je veden pravidelný dialog mezi Komisí a členskými státy v rámci technické pracovní skupiny pro vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu.
Usnesení Evropského parlamentu s názvem „Směrem k evropské energetické unii“ z 15. prosince 2015 požaduje, aby byla správa energetické unie ambiciózní, spolehlivá, transparentní, demokratická a plně zapojovala Evropský parlament. Také musí zajistit dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030.
Na základě uvedeného je účelem tohoto návrhu vytvořit regulační rámec pro správu energetické unie, který bude mít dva hlavní pilíře: Zaprvé, zjednodušení a integraci stávajících povinností, pokud jde o plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti energetiky a klimatu, s ohledem na principy zlepšování právních předpisů. Zadruhé, definice robustního politického procesu mezi členskými státy a Komisí s úzkým zapojením dalších orgánů EU s ohledem na dosažení cílů energetické unie, zejména cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030.
Dne 5. října 2016 ratifikovala Evropská unie Pařížskou dohodu, která vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016. Navrhované nařízení přispívá k provádění Pařížské dohody včetně pětiletého cyklu přezkumu a zajišťuje harmonickou integraci požadavků týkajících se sledování, podávání zpráv a ověřování v souladu s UNFCCC a Pařížskou dohodou do správy energetické unie.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Na základě výsledků kontroly účelnosti acquis v oblasti energetiky a relevantních částí acquis v oblasti klimatu navrhované nařízení buď ponechává beze změny, ruší, nebo mění povinnosti členských států týkající se plánování a podávání zpráv i povinnosti Komise týkající se sledování, které lze dnes najít v odvětvových právních předpisech. Tento návrh byl připraven současně s přezkumy provedenými Komisí, které se týkají směrnice o energetické účinnosti, směrnice o energetické náročnosti budov, směrnice o obnovitelných zdrojích energie a dalších právních předpisů zahrnutých v iniciativě o uspořádání trhu s ohledem na zajištění plného souladu napříč příslušnými iniciativami. Také je zajištěn soulad s jinými právními předpisy EU v oblasti klimatu a energetiky.
Návrh navíc plně integruje nařízení o mechanismu sledování klimatu (MMR) a tím zajišťuje integraci mezi oblastmi energetiky a klimatu. Návrh obecně pokračuje v koncepci stávajících ustanovení týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování podle MMR, které byly výsledkem předchozí snahy o zjednodušení v oblasti změny klimatu. Tento návrh však dále zjednodušuje stávající ustanovení MMR společně s právními předpisy v oblasti energetiky, aktualizuje stávající ustanovení tak, aby byla vhodná ke sledování provádění navrhovaných nařízení o sdíleném úsilí a využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), jakož i k naplnění závazků EU plynoucích z Pařížské dohody. Protože návrh zahrnuje různá témata a oblasti, bylo rozhodnuto nenavrhovat přepracování MMR. Komise přesto přikládá velký význam zachování veškerého obsahu, který byl zahrnut v MMR a který zároveň není součástí změn navrhovaných tímto návrhem.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Tato iniciativa je také spojena s dalšími oblastmi politik, jako je doprava, životní prostředí, průmysl, hospodářství, výzkum a hospodářská soutěž. Je však důležité poznamenat, že se tato iniciativa, co se týče zjednodušení a integrace plánování a podávání zpráv, soustředí na oblasti energetiky a klimatu, ačkoli zahrnuje některé specifické části podávání zpráv a plánování v jiných oblastech. To je nezbytné k zajištění zvládnutelného procesu s důrazem na hlavní cíle energetické unie.
Aspekt doporučení Komise pro členské státy uvedený v navrhovaném nařízení představuje doplnění a je v souladu s doporučeními vydanými v kontextu evropského semestru, který se soustředí na makroekonomické otázky a otázky strukturální reformy (jen výjimečně související s oblastmi energetiky nebo klimatu), zatímco správa se soustředí na otázky specifických politik v oblasti energetiky a klimatu. Otázky politik v oblasti energetiky nebo klimatu s makroekonomickým významem nebo významem pro strukturální reformu by měly nadále být součástí evropského semestru.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Právní základ pro všechna ustanovení tohoto nařízení tvoří články 191, 192 a 194 SFEU.
Účelem navrhovaného nařízení je legitimní cíl spadající do rozsahu těchto článků. Přijetí příslušných opatření se řídí řádným legislativním postupem podle čl. 192 odst. 1 SFEU a čl. 194 odst. 2 SFEU.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Nutnost respektovat zásadu subsidiarity představuje jednu ze základních myšlenek správy založené na koncepci, že členské státy by měly samy stanovit vnitrostátní plány a cíle a opatření, které tyto plány obsahují.
Potřeba akce ze strany EU
Protože se několik prvků strategie energetické unie týká cílů určených na úrovni EU, je nezbytná akce na úrovni EU, která zajistí dosažení těchto cílů, jakož i soulad politik v oblasti energetiky a klimatu napříč EU a členskými státy, při zachování pružnosti pro členské státy. Navíc platí, že hlavní problémy v oblasti energetiky, s kterými se Unie potýká, nelze vyřešit nekoordinovaným postupem jednotlivých států. To také platí pro problémy v oblasti změny klimatu, které ze své podstaty přesahují hranice jednotlivých států a nelze je vyřešit pomocí místní ani vnitrostátní akce, a dokonce ani jen pomocí akce na úrovni EU.
Protože všechny rozměry energetické unie mají přeshraniční význam, je akce na úrovni EU také nezbytná k další podpoře zlepšení spolupráce mezi členskými státy. Žádný z rozměrů energetické unie nelze efektivně implementovat bez uplatnění správy EU mezi členskými státy a Komisí, která umožní regionální spolupráci na politikách v oblasti energetiky a klimatu. Akce na úrovni EU je také nezbytná k zajištění připravenosti EU k plné účasti v procesech přezkumu podle Pařížské dohody.
V neposlední řadě je akce na úrovni EU nezbytná k zjednodušení stávajících povinností týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování, protože stávající požadavky jsou uvedeny v právních předpisech EU – tyto požadavky lze tedy změnit a/nebo zrušit pouze pomocí legislativního návrhu na úrovni EU.
Přidaná hodnota EU
Vytvoření řádné správy energetické unie pomůže zajistit, aby EU i její členské státy společně dosáhly odsouhlasených cílů energetické unie, včetně cílů pro rok 2030 v oblasti energetiky a klimatu, a nalezly společná a koordinovaná řešení společných problémů, která budou účinná a finančně dostupná. To je klíčové s ohledem na významnou investici, kterou bude odvětví energetiky v následujících několika desetiletích vyžadovat.
Pro členské státy bude také výhodné, že dojde ke zjednodušení rámce plánování a podávání zpráv u politik v oblasti energetiky a klimatu. Efektivnější a sjednocené administrativní postupy v rámci vnitrostátních orgánů i mezi jednotlivými členskými státy dále umožní efektivnější vytváření a provádění politik v oblasti energetiky a klimatu. Soukromý sektor bude mít prospěch z transparentnějších vnitrostátních předpisových rámců, které budou základem pro investiční rozhodnutí v oblasti energetiky a klimatu, pro občany bude výhodou lepší informovanost o realizaci energetické unie a souvisejících politik.
•Proporcionalita
Návrh správy zakotvený v právních předpisech (v kontrastu s nelegislativním přístupem) je nezbytný k zajištění účasti všech členských států v procesu a na dosažení společných cílů srovnatelným způsobem, ke zlepšení regulační stability a jistoty investorů, a také k zajištění společného sledování mezi členskými státy a Unií.
Tento přístup k vnitrostátnímu plánování a podávání zpráv je založen na kontrole účelnosti (viz níže), jejímž hlavním cílem bylo vyhodnotit proporcionalitu aktuálního přístupu a podle potřeby zlepšit respektování této zásady.
Přístup k iterativnímu procesu mezi členskými státy a Komisí je založen na doporučení Komise, a nikoli např. na rozhodnutích Komise s cílem zajistit proporcionalitu a plné respektování práv členských států podle článku 194 SFEU.
•Volba nástroje
Použití nařízení místo směrnice je nezbytné k zajištění přímé použitelnosti ustanovení a tím také zajištění srovnatelnosti vnitrostátních plánů a zpráv v oblasti energetiky a klimatu. Přímá použitelnost má navíc tu výhodu, že lze plány dostatečně uplatnit již před rokem 2021.
Mnoho ustanovení tohoto nařízení navíc nesměřuje na členské státy a nelze je tedy implementovat pomocí provedení ve vnitrostátním právu (např. povinnosti týkající se Komise, proces ohledně doporučení Komise, Evropské agentury pro životní prostředí atd.).
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Účelnost a zjednodušování právních předpisů
Zajištění účelnosti a zjednodušování právních předpisů představuje jeden z klíčových cílů navrhovaného nařízení. V souladu se závazkem Komise ke zlepšování právních předpisů byl tento návrh připraven inkluzivním způsobem na základě principů transparentnosti a neustálého zapojení zúčastněných stran.
Kontrola účelnosti (REFIT) podporující navrhované nařízení naznačuje, že nový přístup by mohl vést k významnému snížení administrativní zátěže pro členské státy i Komisi. Tyto dopady však lze zatím vyčíslit pouze částečně kvůli omezené dostupnosti spolehlivých dat. Nový přístup zároveň povede k různým výhodám, které významným způsobem přispějí ke zlepšení souladu a efektivity. Tento návrh nezahrnuje žádné výjimky týkající se mikropodniků, ani nezahrnuje samostatný přístup k malým nebo středním podnikům, protože iniciativa nebude mít na tyto subjekty dopad.
Navrhované nařízení bude klást větší důraz na elektronické podávání zpráv a tím přispěje k dalšímu snížení administrativní zátěže.
•Posouzení dopadů
Posouzení dopadů, které je přiloženo k návrhu, bylo připraveno a vyvinuto v souladu s příslušnými pokyny pro zlepšování právní úpravy, a Výbor pro kontrolu regulace k němu vydal kladné stanovisko. Do konečného znění byla zapracována zlepšení navržená Výborem. Co se týče možných politik pro zjednodušení povinností týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování, byl posouzen široký rozsah možností od právně nevynutitelných (nelegislativních) pokynů pro členské státy až po různé právní přístupy ke zjednodušení a integraci stávajících povinností.
Různé možnosti politik byly také posouzeny například v oblasti aktualizací a periodicity vnitrostátních plánů a zpráv, jakož i sledování ze strany Komise; v oblasti iterativního procesu mezi členskými státy a Komisí včetně doporučení pro členské státy; v oblasti možné reakce politik v případech, kdy nebude společné úsilí členských států dostatečné k dosažení dohodnutých cílů na úrovni EU; i pokud jde o roli regionální konzultace při vypracování vnitrostátních plánů.
Posouzení dopadů dospělo k závěru, že upřednostňovanou možností je nový, jediný právní předpis, který bude plně zahrnovat nařízení o mechanismu sledování (MMR). Také upozornilo na potřebu umožnění formálních aktualizací vnitrostátních plánů a podávání dvouletých zpráv o pokroku ze strany členských států a zpráv Komise o sledování (včetně každoročních zpráv o konkrétních oblastech politik). Závěrem bylo uvedeno, že iterativní proces týkající se Komise by měl pokrývat vývoj (ambice) i provádění (dodání) vnitrostátních plánů. Bude také nezbytné, aby Komise vydávala doporučení týkající se vnitrostátních plánů a byly vydávány zprávy o pokroku. Kromě toho závěr zmiňuje nezbytnost povinných regionálních konzultací jiných členských států ohledně konceptů i konečného znění vnitrostátních plánů k zajištění dostatečné koordinace vnitrostátních plánovacích procesů a politik v kontextu energetické unie.
Výše uvedená kombinace upřednostňovaných možností politik by vedla k dosažení nejlepšího dopadu, co se týče snížení administrativní zátěže a poskytnutí dostatečné pružnosti pro členské státy, a zároveň by zajistila dostatečně silnou správu zaručující dosažení cílů energetické unie.
Odkaz na souhrn posouzení dopadů: SWD(2016)395
Odkaz na kladné stanovisko Výboru pro kontrolu regulace: SEC(2016)494
• Hodnocení ex-post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Kontrola účelnosti povinností týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování v rámci acquis EU v oblasti energetiky (REFIT) podpořila přípravu navrhovaného nařízení. Kontrola účelnosti také vyhodnotila propojení mezi povinnostmi týkajícími se plánování, podávání zpráv a sledování v rámci acquis v oblasti energetiky s povinnostmi vyplývajícími z klíčových právních předpisů EU v oblasti klimatu.
Obecným závěrem kontroly účelnosti bylo, že i když stávající systém plánování, podávání zpráv a sledování v rámci acquis EU v oblasti energetiky podával z celkového hlediska dobré výsledky, existuje v tomto směru potenciál pro významné zlepšení stávajícího acquis EU v oblasti energetiky, stejně jako i pro posílení propojení s acquis EU v oblasti klimatu, a tím i významné zlepšení stávajícího poměru mezi přínosy a náklady.
S ohledem na tento závěr kontrola účelnosti důrazně doporučila systematickou integraci plánování a podávání zpráv ze strany členských států i sledování ze strany Komise, která bude nezbytná k zajištění souladu a umožnění úplného využití synergií ze strany členských států i Komise, jakož i k zajištění souladu mezi různými částmi plánování a podávání zpráv, a také k zajištění, že bude systém vhodný pro daný účel podle nového zastřešujícího rámce energetické unie, včetně cílů rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Navrhované nařízení implementuje doporučení kontroly účelnosti s výjimkou několika případů, kdy to nebylo možné, zejména z důvodu, že doporučená četnost nebyla v souladu s četností předpokládanou v nařízení o správě, nebo pokud se ukázalo, že je povinnost příliš technická.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
11. ledna 2016 byla zahájena veřejná konzultace, jejímž účelem bylo získat názory a vstupy od zúčastněných stran a občanů. Tato konzultace trvala více než 12 týdnů a skončila 22. dubna 2016.
V rámci on-line průzkumu bylo přijato celkem 103 příspěvků s dodatečnými příspěvky prostřednictvím e-mailu. Z toho 15 příspěvků pocházelo od členských států. Reakce na tuto veřejnou konzultaci byly začleněny do hodnocení Komise a kontroly účelnosti stávajících povinností týkajících se plánování a podávání zpráv a také do posouzení dopadů týkajícího se navrhovaného nařízení.
Velká většina respondentů uznala důležitost stávajících povinností týkajících se plánování a podávání zpráv, také se však shodla na potřebě vylepšeného zjednodušení, sladění a integrace stávajících povinností týkajících se plánování a podávání zpráv s cílem předejít nedostatkům, duplicitě a nesrovnalostem, a současně se soustředit na zjednodušení povinností týkajících se plánování, které se úzce týkají cílů rámce pro rok 2030. Několik zúčastněných stran také poukázalo na potřebu lepší integrace současných vnitrostátních plánů v těchto oblastech a také zdůraznilo potřebu celkového zjednodušení a minimalizace povinností týkajících se plánování.
Velká většina respondentů byla toho názoru, že upřednostňovanou možností zjednodušení povinností týkajících se plánování a podávání zpráv v oblasti energetiky a klimatu po roku 2020 je jediný právní předpis. Členské státy byly rozdílných názorů v tom, zda má jít o legislativní, nebo nelegislativní možnost.
Většina respondentů byla toho názoru, že by vnitrostátní plány měly odrážet všech pět rozměrů energetické unie, měly by být vytvářeny na základě podrobné šablony (to také potvrdily členské státy v rámci technické pracovní skupiny) a měly by být jasně zaměřeny na oblasti s kvantifikovanými cíli na úrovni EU. Omezený počet respondentů včetně několika členských států dával přednost krátkým strategickým vnitrostátním plánům. Několik zúčastněných stran včetně většiny členských států trvalo na potřebě vyhnout se nové administrativní zátěži nebo dodatečným nákladům.
Co se týče politického procesu, kterým by se měla řídit finalizace a kontrola plánů, mnoho respondentů doporučovalo transparentní plánovací proces s účastí relevantních stran, který bude podporovat důvěru investorů a bude mít podporu široké veřejnosti.
Respondenti se také obecně shodli na tom, že by měl tento nový systém správy umožňovat koordinaci vnitrostátních politik v oblasti energetiky a podporovat regionální spolupráci, jakož i na tom, že by Komise měla v procesu sehrávat významnou roli.
Podrobnější shrnutí veřejné konzultace je zahrnuto v posouzení dopadů.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Kontrola účelnosti a posouzení dopadů týkající se navrhovaného nařízení byly podpořeny dvěma studiemi provedenými jménem Komise společnostmi Trinomics a Amec Foster Wheeler v první polovině roku 2016.
Rozsah a přístup k vnitrostátním plánům v navrhovaném nařízení a příloze 1 nařízení (šablona pro vnitrostátní plány) těžily z práce technické pracovní komise pro vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, které předsedala Komise za účasti zástupců všech členských států.
Jako dodatečný zdroj informací a doplnění analýzy sloužily odborné příspěvky zúčastněných stran v průběhu veřejné konzultace.
•Základní práva
Protože se navrhovaná politika týká zejména členských států jako institucionálních aktérů, je v souladu s Listinou základních práv.
4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Hlavním cílem tohoto návrhu je zjednodušení povinností týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování, jakož i vytvoření mechanismu správy. Členské státy by měly povinnost v pravidelných intervalech předkládat Komisi integrované plány a zprávy. Na základě informací poskytnutých členskými státy by měla Komise vytvářet příslušné zprávy o sledování. Úředníci, dočasní zaměstnanci nebo externí zaměstnanci pracující v oblastech politik týkajících se energetiky nebo klimatu budou přiděleni k provádění úkolů určených Komisí v rámci stávajícího celkového výhledu Komise týkajících se lidských zdrojů. Co se týče Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), je požadováno postupné přidělení dodatečných smluvních zaměstnanců (až 3 v roce 2020) nad rámec stávajících programů lidských zdrojů pro EEA.
Náklady plynoucí z implementace navrhovaného nařízení v GŘ pro energetiku a GŘ pro oblast klimatu, které jsou dále uvedeny v přiloženém legislativním finančním výkazu, budou plně uhrazeny v rámci stávajícího programu finančního krytí pro příslušné položky do roku 2020. Co se týče dodatečných finančních prostředků požadovaných Evropskou agenturou pro životní prostředí, tyto prostředky budou přesahovat rámec stávajícího finančního programu.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Hodnocení a podávání zpráv ze strany Komise i členských států uvedené v tomto nařízení umožní zajistit podrobné sledování provádění nařízení.
Nařízení bude v roce 2026 podrobeno oficiálnímu přezkumu. Tento přezkum by měl zohlednit výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.
•Informativní dokumenty (u směrnic)
Nevztahuje se na tento návrh.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
První kapitola navrhovaného nařízení obsahuje informace o rozsahu a tématu nařízení a uvádí definice použitých termínů.
Druhá kapitola navrhovaného nařízení uvádí povinnost členských států vypracovat vnitrostátní integrovaný plán v oblasti energetiky a klimatu pro období od roku 2021 do roku 2030 do 1. ledna 2019, jakož i pro další desetiletá období. Příloha I obsahuje závaznou šablonu pro tyto plány a poskytuje další prvky týkající se například politik, opatření a základů pro analýzy.
Tato kapitola také stanoví iterativní proces konzultace mezi Komisí a členskými státy před finalizací plánu na základě konceptu vnitrostátního plánu, který má být předložen Komisi k 1. lednu 2018 a potom každých deset let pro následující desetiletá období. V tomto rámci bude moci Komise vydávat doporučení týkající se úrovně ambicí cílů, úkolů a příspěvků, jakož i konkrétních politik a opatření zahrnutých v plánu. Ostatní členské státy budou také moci připomínkovat koncept plánu v rámci regionálních konzultací. Plány je nutno aktualizovat do 1. ledna 2024 (stále s perspektivou pro rok 2030).
Třetí kapitola stanoví povinnosti členských států týkající se přípravy dlouhodobých strategií pro snížení emisí s 50letou perspektivou a jejich odeslání Komisi. Tyto strategie představují klíčový příspěvek k ekonomické transformaci, vytváření pracovních míst a růstu, stejně jako k dosažení širších cílů udržitelného rozvoje a spravedlivému a ekonomicky efektivnímu posunu k dosažení dlouhodobého cíle vytyčeného Pařížskou dohodou.
Čtvrtá kapitola navrhovaného nařízení popisuje povinnosti členských států týkající se vytváření dvouletých zpráv o pokroku ohledně provádění plánů počínaje rokem 2021. Tyto zprávy budou sledovat pokrok ve všech pěti rozměrech energetické unie. V těchto zprávách o pokroku musí členské státy také každé dva roky podávat zprávy o vnitrostátním plánování a strategiích v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a o souladu časového plánu s Pařížskou dohodou.
Tato kapitola také uvádí konkrétní informace o zprávách, které je nutno podávat každoročně, např. s ohledem na soulad s mezinárodními závazky Evropské unie a jejích členských států, a také k získání nezbytného základu pro posouzení souladu podle nařízení [OP: akt č. XXX o o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu] a nařízení [OP: akt č. XXX o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich snižování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu]. Tyto zprávy se týkají například inventur skleníkových plynů a podpory rozvojových zemí a umožňují Unii i členským státům prokázat pokrok v oblasti implementace jejich závazků podle UNFCCC a Pařížské dohody. Také umožňují transparentně informovat o používání příjmů z dražby povolenek podle směrnice, která stanoví systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (směrnice o ETS).
Tato kapitola také uvádí nezbytný obsah příslušných zpráv pro všech pět rozměrů a stanoví platformu pro elektronické podávání zpráv, která by měla využívat výhody a stavět na stávajících procesech podávání zpráv, databázích a elektronických nástrojích, například těch, které používá Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), Eurostat (ESTAT) a Společné výzkumné středisko (JRC).
Pátá kapitola navrhovaného nařízení stanoví nezbytné sledování a hodnocení ze strany Komise pro sledování pokroku členských států vzhledem k cílům uvedeným ve vnitrostátním plánu. Také stanoví proces, pomocí kterého může Komise vydávat doporučení pro zlepšení ambice vnitrostátních plánů nebo doporučení týkající se provádění plánů s ohledem na dosažení již stanovených cílů.
Tato kapitola dále poskytuje souhrnné hodnocení prvních vnitrostátních plánů umožňující identifikovat případnou mezeru v celkových cílech EU. Také umožňuje Komisi vydávat doporučení založená na zprávách o pokroku a uvádí, že Komise bude konat na úrovni EU nebo požadovat od členských států provedení opatření, pokud posouzení pokroku bude ukazovat, že nedojde k dosažení cílů EU pro rok 2030 v oblasti energetiky a klimatu (tj. snížení případných ambicí a zmenšení mezer v plnění nebo jejich odstranění). Také stanoví přístup Komise ke každoroční zprávě o stavu energetické unie.
Šestá kapitola navrhovaného nařízení stanoví podmínky týkající se vnitrostátního inventurního systému i inventurního systému Unie týkajícího se emisí skleníkových plynů a souvisejících politik, opatření a odhadů. Vytvoření těchto systémů je požadováno mezinárodně. Tyto systémy budou také podporovat implementaci vnitrostátních plánů týkajících se rozměru snižování emisí uhlíku.
Tato kapitola dále poskytuje právní základ pro vytvoření unijních a vnitrostátních registrů, které budou sloužit k záznamu vnitrostátně stanovených příspěvků, a umožňuje využívat mezinárodně převáděné výsledky snižování emisí podle čl. 4 odst. 13 a článku 6 Pařížské dohody.
Sedmá kapitola navrhovaného nařízení stanoví mechanismy a principy pro spolupráci a podporu mezi členskými státy a Unií. Také stanoví roli Evropské agentury pro životní prostředí při podpoře Komise podle potřeby v úsilí týkajícím se sledování a podávání zpráv podle tohoto nařízení.
Osmá kapitola navrhovaného nařízení stanoví nezbytná ustanovení pro svěření určitých pravomocí Komisi za účelem přijetí aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů v jasně definovaných situacích.
Devátá kapitola navrhovaného nařízení ustanovuje Výbor pro energetickou unii (přezkumný výbor podle nařízení (EU) č. 182/2011) a uvádí ustanovení týkající se kontroly nařízení v roce 2026, ruší a mění další právní předpisy EU k zajištění souladu a obsahuje ustanovení týkající se přechodných opatření a vstupu v platnost.
2016/0375 (COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o správě energetické unie,
kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU,
směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 a čl. 194 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
[s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,]
[s ohledem na stanovisko Výboru regionů,]
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Toto nařízení stanoví nezbytný právní základ pro spolehlivou a transparentní správu zajišťující dosažení cílů a úkolů energetické unie prostřednictvím doplňkového, jednotného a ambiciózního úsilí ze strany Unie i jejích členských států při prosazování principů zlepšování právní úpravy Unie.
(2)Evropská energetická unie by měla pokrývat pět klíčových rozměrů: energetickou bezpečnost, vnitřní trh s energií, energetickou účinnost, snižování emisí uhlíku a výzkum, inovace a konkurenceschopnost.
(3)Cílem odolné energetické unie s ambiciózní politikou v oblasti klimatu je zejména zajistit bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro domácí i firemní spotřebitele v EU. To vyžaduje základní transformaci energetického systému Unie. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze prostřednictvím koordinovaného postupu, který bude zahrnovat legislativní i nelegislativní akty na úrovni Unie i vnitrostátní úrovni.
(4)Návrh Komise byl vytvořen zároveň a bude přijímán společně se sérií iniciativ v oblasti politik odvětvové energetiky, zejména s ohledem na obnovitelnou energii, energetickou účinnost a strukturu trhu. Tyto iniciativy tvoří balíček, jehož společným prvkem je téma upřednostnění energetické účinnosti, globálního prvenství Unie v oblasti obnovitelných zdrojů a spravedlivého přístupu ke spotřebitelům energie.
(5)Evropská rada se 24. října 2014 dohodla na rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 pro Unii, který je založen na čtyřech klíčových cílech: nejméně 40% snížení emisí skleníkových plynů („GHG“) napříč ekonomikou, nejméně 27% zlepšení energetické účinnosti s výhledem na 30% úroveň, nejméně 27% podíl obnovitelné energie na spotřebě v rámci Unie a nejméně 15% propojení elektroenergetických soustav. Rámec dále stanovil, že cíl týkající se obnovitelné energie je na úrovni Unie závazný a bude splněn prostřednictvím příspěvků členských států řízených potřebou společného splnění cíle na úrovni Unie.
(6)Závazný cíl týkající se domácího snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 byl oficiálně schválen jako zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek Unie a jejích členských států k Pařížské dohodě na schůzi Rady pro životní prostředí 6. března 2015. Pařížskou dohodu ratifikovala Evropská unie 5. října 2016. Dohoda vstoupila v platnost 4. listopadu 2016. Tato dohoda nahrazuje přístup přijatý podle Kjótského protokolu z roku 1997, který nebude po roku 2020 dále pokračovat. Vzhledem k těmto okolnostem by mělo dojít k aktualizaci systému Unie pro sledování a podávání zpráv o emisích a snížení.
(7)Evropská rada také dospěla 24. října 2014 k závěru, že je vyžadován vývoj spolehlivého a transparentního systému správy bez jakékoli zbytečné administrativní zátěže, který pomůže zajistit splnění cílů energetických politik Unie, a zároveň se bude vyznačovat dostatečnou pružností pro členské státy a bude plně respektovat jejich svobodná rozhodnutí ohledně skladby zdrojů energie. Závěry také zdůraznily, že by měl být tento systém správy budován na stávajících strukturách, jako jsou klimatické programy členských států, jejich vnitrostátní plány týkající se obnovitelné energie a energetické účinnosti, jakož i na potřebě zjednodušit a spojit samostatné části plánování a podávání zpráv. Rada se také dohodla, že je nutno posílit roli a práva spotřebitelů, transparentnost a předvídatelnost pro investory, mezi jiným také pomocí systematického sledování klíčových ukazatelů pro cenově dostupný, bezpečný, konkurenceschopný, spolehlivý a udržitelný energetický systém, a umožnit koordinaci vnitrostátních politik v oblasti energetiky, jako i podpořit regionální spolupráci mezi členskými státy.
(8)Strategie energetické unie Komise z 25. února 2015 uvádí potřebu integrované správy, která zajistí, že budou všechny činnosti týkající se energetiky na úrovni Unie, regionální, vnitrostátní i lokální úrovni přispívat k cílům energetické unie a tím rozšiřovat rozsah správy nad rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 do všech pěti klíčových rozměrů energetické unie.
(9)Ve zprávě o stavu energetické unie z 18. listopadu 2015 Komise dále uvedla, že integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, které se budou věnovat všem pěti klíčovým rozměrům energetické unie, představují nezbytné nástroje pro strategičtější plánování politik v oblasti energetiky a klimatu. V rámci zprávy o stavu energetické unie poskytly pokyny Komise pro členské státy týkající se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu základ pro členské státy, podle kterého by měly státy začít vytvářet vnitrostátní plány pro období od roku 2021 do roku 2030 a stanovit hlavní pilíře procesu správy. Zpráva o stavu energetické unie také uvedla, že by měla být tato správa zakotvena v právních předpisech.
(10)Závěry Rady z 26. listopadu 2015 uznaly, že správa energetické unie bude představovat klíčový nástroj pro efektivní vybudování energetické unie a dosažení jejích cílů. Tyto závěry také zdůraznily, že by měl být systém správy založen na principech integrace strategického plánování a podávání zpráv o provádění politik v oblasti energetiky a klimatu a koordinaci mezi aktéry zodpovědnými za politiky v oblasti energetiky a klimatu na úrovni Unie i na regionální a vnitrostátní úrovni. Také zdůraznily, že by správa měla zajistit dosažení dohodnutých cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a že bude sledovat společný pokrok Unie k dosažení cílů politik napříč pěti rozměry energetické unie.
(11)Usnesení Evropského parlamentu s názvem „Směrem k evropské energetické unii“ z 15. prosince 2015 požaduje, aby byl rámec správy energetické unie ambiciózní, spolehlivý, transparentní, demokratický a plně zapojoval Evropský parlament. Také musí zajistit dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030.
(12)Hlavním cílem správy energetické unie by tedy mělo být umožnit dosažení cílů energetické unie a zejména cílů rámce pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030. Toto nařízení je tedy provázáno s odvětvovými právními předpisy, které implementují cíle pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030. I když členské státy potřebují pružnost k tomu, aby si zvolily politiky, jež se nejlépe hodí k jejich národní skladbě zdrojů energie a k jejich preferencím, tato pružnost by měla být slučitelná s další integrací trhu, zvýšenou hospodářskou soutěží a dosažením cílů v oblasti klimatu a energetiky, jakož i postupným přechodem na nízkouhlíkové hospodářství.
(13)Tento přechod na nízkouhlíkové hospodářství si vyžádá změny investičního jednání a pobídky v celém spektru politik. Dosažení snížení emisí skleníkových plynů vyžaduje zvýšení účinnosti a inovací v evropské ekonomice, což by zejména také mělo vést ke zlepšení kvality ovzduší.
(14)Protože jsou skleníkové plyny a látky znečisťující ovzduší z velké části vytvářeny běžnými zdroji, politika navržená ke snížení emisí skleníkových plynů může také přinést vedlejší výhody spojené se zlepšením kvality ovzduší, které by mohly částečně nebo plně vynahradit krátkodobé náklady spojené se snížením těchto emisí. Protože data vykazovaná podle směrnice 2001/81/ES představují důležitý vstup pro sestavení inventur skleníkových plynů a vnitrostátních plánů, měl by být brán ohled i na důležitost sestavení a vykazování jednotných dat v rámci směrnice 2001/81/ES a inventur skleníkových plynů.
(15)Zkušenosti získané při provádění nařízení (EU) č. 525/2013 prokázaly potřebu synergií a souladu s podáváním zpráv podle jiných právních nástrojů, zejména se směrnicí 2003/87/ES, nařízením (ES) č. 166/2006, nařízením (ES) č. 517/2014 a nařízením (ES) č. 1099/2008. Používání jednotných dat k podávání zpráv o emisích skleníkových plynů je klíčové pro zajištění kvality podávání zpráv o emisích.
(16)V souladu se silným závazkem Komise týkajícím se zlepšování právních úpravy by měla správa energetické unie vést k významnému snížení administrativní zátěže pro členské státy, Komisi i další instituce unie a měla by pomoci zajistit soulad a přiměřenost politik a opatření na úrovni Unie i vnitrostátní úrovni vzhledem k transformaci energetického systému směrem k nízkouhlíkovému hospodářství.
(17)Dosažení cílů energetické unie by mělo být zajištěno prostřednictvím kombinace iniciativ unie a jednotných vnitrostátních politik stanovených v rámci integrovaných vnitrostátních energetických a klimatických plánů. Odvětvové právní předpisy unie v oblastech energetiky a klimatu stanoví požadavky týkající se plánování, které by mohly představovat užitečné nástroje k podpoře změn na vnitrostátní úrovni. Jejich uvedení v různých časových obdobích vedlo k překrývání a nedostatečnému zohlednění synergií a interakcí mezi oblastmi politik. Stávající oddělené plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti klimatu a energetiky by tedy mělo být v co největší možné míře zjednodušené a integrované.
(18)Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly pokrývat desetiletá období a poskytovat přehled o stávající situaci v systému a politikách v oblasti energetiky. Tyto plány by měly stanovit vnitrostátní cíle pro každý z pěti klíčových rozměrů energetické unie a odpovídající politiky a opatření umožňující splnění těchto cílů. Také by měly mít analytickou základnu. Vnitrostátní plány pokrývající první období od roku 2021 do roku 2030 by měly věnovat zvláštní pozornost cílům týkajícím se snížení emisí skleníkových plynů, obnovitelné energie, energetické účinnosti a propojení elektrické energie pro rok 2030. Členské státy by měly usilovat o zajištění souladu vnitrostátních plánů s cíli udržitelného rozvoje a o to, aby plány přispívaly k dosažení těchto cílů.
(19)Měla by být vytvořena povinná šablona pro vnitrostátní plány, která zajistí, že budou všechny vnitrostátní plány dostatečně komplexní. Šablona také umožní srovnání a agregaci těchto plánů a současně zajistí dostatečnou pružnost pro členské státy v oblasti stanovení podrobností vnitrostátních plánů odrážejících vnitrostátní preference a specifika.
(20)Provádění politik a opatření v oblasti energetiky a klimatu má dopad na životní prostředí. Členské státy by proto měly zajistit, aby veřejnost měla včasné a účinné příležitosti podílet se na plánech a být konzultována ohledně přípravy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu v příslušných případech s ustanoveními směrnice 2001/42/ES a Úmluvou Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z 25. června 1998 (Aarhuská úmluva). Členské státy by také měly zajistit zapojení sociálních partnerů do přípravy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.
(21)Regionální spolupráce je klíčová k zajištění účinného dosažení cílů energetické unie. Členské státy by měly využít příležitost připomínkovat plány jiných členských států před jejich finalizací, aby se předešlo nesrovnalostem a možným negativním dopadům na jiné členské státy a aby se zajistilo společné dosažení sdílených cílů. Regionální spolupráce při vypracování a finalizaci vnitrostátních plánů i při jejich následné implementaci by měla být klíčová ke zlepšení účinnosti opatření a podpoře integrace trhu a energetické bezpečnosti.
(22)Vnitrostátní plány by měly být stabilní, aby se zajistila transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investorů. Je však třeba stanovit aktualizace vnitrostátních plánů jednou za desetileté období, kterého se plány týkají, aby měly členské státy možnost přizpůsobit se významné změně okolností. Plány pokrývající období od r. 2021 do r. 2030 by měly mít členské státy možnost aktualizovat v roce 2024. Cíle, úkoly a příspěvky by se měly měnit pouze do té míry, do které změna odráží zvýšení celkových ambicí, zejména s ohledem na cíle v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030. V rámci těchto aktualizací by měly členské státy vyvinout úsilí na zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv.
(23)Stabilní dlouhodobé strategie pro snížení emisí představují klíčový příspěvek k ekonomické transformaci, vytváření pracovních míst a růstu, stejně jako k dosažení širších cílů udržitelného rozvoje a spravedlivému a ekonomicky efektivnímu posunu k dosažení dlouhodobého cíle vytyčeného Pařížskou dohodou. Smluvní strany Pařížské dohody se dále vyzývají, aby do roku 2020 sdělily své dlouhodobé strategie snižování emisí skleníkových plynů s perspektivou do poloviny století.
(24)Stejně jako v případě plánování, i odvětvové právní předpisy Unie v oblastech energetiky a klimatu stanoví požadavky týkající se podávání zpráv, mnohé z nichž se osvědčily jako užitečné nástroje podporující změny na vnitrostátní úrovni, avšak byly uvedeny v různých časových obdobích. Důsledkem je překrývání, nedostatečné zohlednění synergií a interakcí mezi různými oblastmi politiky, například snižováním emisí GHG, obnovitelnými energiemi, energetickou účinností a integrací trhu. K dosažení správné rovnováhy mezi potřebou zajištění správné návaznosti provádění vnitrostátních plánů a potřebou snížení administrativní zátěže by proto členské státy měly stanovit dvouleté podávání zpráv o pokroku v provádění plánů a dalšího vývoje v oblasti energetického systému. Některé druhy zpráv, zejména v oblasti požadavků na podávání zpráv v oblasti klimatu vycházejících z Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a nařízení Unie, bude však nadále třeba podávat každoročně.
(25)Integrované zprávy o pokroku členských států by měly odrážet prvky uvedené v šabloně pro vnitrostátní plány. Šablona pro integrované zprávy o pokroku by měla být podrobně uvedena v následujících prováděcích aktech s ohledem na technickou povahu těchto správ a na to, že první zprávy o pokroku by měly být podány v roce 2021. Tyto zprávy o pokroku by měly být podávány za účelem zajištění transparentnosti vzhledem k Unii, ostatním členským státům a aktérům na trhu včetně spotřebitelů. Tyto zprávy by měly komplexně pokrývat všech pět rozměrů energetické unie a pro první období by měly současně klást důraz na oblasti, kterých se týkají cíle rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030.
(26)Na základě UNFCCC je od Unie a členských států požadováno, aby vytvářely, pravidelně aktualizovaly, zveřejňovaly a hlásily konferenci smluvních stran národní inventury antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů všech skleníkových plynů za pomoci srovnatelných metodik dohodnutých na konferenci smluvních stran. Inventury GHG jsou klíčové pro možnost sledování pokroku s implementací rozměru snižování emisí uhlíku a pro posouzení souladu s právními předpisy v oblasti klimatu, zejména s nařízením [OP: akt č. XXX o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu] („nařízení [ ] [ESR]“) a nařízení [OP: akt č. XXX o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich snižování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu] („nařízení [ ] [LULUCF]").
(27)Rozhodnutí 1/CP.16 konference smluvních stran UNFCCC vyžaduje stanovení vnitrostátních opatření k odhadu antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů všech skleníkových plynů. Toto nařízení by mělo umožnit vytvoření příslušných vnitrostátních opatření.
(28)Zkušenost s prováděním nařízení (EU) č. 525/2013 prokázala důležitost transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, úplnosti a srovnatelnosti informací. Na základě této zkušenosti by toto nařízení mělo zajistit, aby podávání zpráv členských států o politikách, opatřeních a odhadech představovalo klíčový prvek zpráv o pokroku. Informace v těchto zprávách by měly být klíčové pro prokázání včasného provedení závazků podle nařízení [ ] [ESR]. Provoz a neustálé zlepšování systémů na úrovni Unie i členských států by měly společně s lepšími pokyny týkajícími se podávání zpráv významným způsobem přispět k průběžnému posílení informací nezbytných ke sledování pokroku v rozměru snižování emisí uhlíku.
(29)Toto nařízení by mělo zajistit podávání zpráv členskými státy ohledně přizpůsobení se změně klimatu a poskytnutí finanční a technologické podpory, jakož i podpory v oblasti budování kapacit, pro rozvojové země. Tím by mělo také podpořit implementaci závazků Unie podle UNFCCC a Pařížské dohody. Také platí, že informace o vnitrostátních aktivitách přizpůsobení a podpory jsou důležité i v kontextu integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, zejména vzhledem k přizpůsobení se nepříznivým dopadům změny klimatu souvisejícím s bezpečností dodávek energie pro Unii, jako je například dostupnost chladicí vody pro elektrárny nebo dostupnost biomasy využívané k získávání energie, stejně jako informace o podpoře relevantní pro externí rozměr energetické unie.
(30)Za účelem omezení administrativní zátěže pro členské státy i Komisi by měla Komise vytvořit platformu pro podávání zpráv on-line, která umožní komunikaci a podpoří spolupráci. Tato platforma by měla zajistit včasné podávání zpráv a umožnit zvýšení transparentnosti při podávání vnitrostátních zpráv. Platforma pro elektronické podávání zpráv by měla doplňovat, stavět na a využívat stávající procesy podávání zpráv, databáze a elektronické nástroje, například ty, které používá Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), Eurostat (ESTAT) a Společné výzkumné středisko (JRC). Také by měla využívat zkušenosti získané díky systému environmentálního řízení a auditu (EMAS) Unie.
(31)Pokud jde o data, která budou Komisi poskytnuta prostřednictvím vnitrostátního plánování a podávání zpráv, neměly by informace od členských států duplikovat data a statistiky, které jsou už zpřístupněny pomocí Eurostatu ve smyslu nařízení (ES) č. 223/2009 o evropských statistikách ve stejné formě, jakou uvádějí povinnosti týkající se plánování a podávání zpráv podle tohoto nařízení, a jsou ještě k dispozici v Eurostatu se stejnými hodnotami. Pokud je to možné a vhodné z hlediska časového plánování, data a odhady uvedené ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu by měly stavět na a být v souladu s daty uvedenými v Eurostatu a metodikou použitou pro podávání zpráv o evropských statistikách v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009.
(32)Bude klíčové, aby Komise posoudila koncepty vnitrostátních plánů, stejně jako provádění oznámených vnitrostátních plánů, prostřednictvím zpráv o pokroku vzhledem ke společnému dosažení cílů strategie energetické unie, v prvním období zejména s ohledem na cíle v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a vnitrostátních příspěvků k těmto cílům. Toto posouzení by mělo být prováděno na dvouletém základě a každoročně pouze tehdy, pokud je to nezbytné, a mělo by být shrnuto ve zprávách Komise o stavu energetické unie.
(33)Letectví má dopady na světové klima v důsledku uvolňování CO2 a rovněž v důsledku dalších emisí, včetně emisí oxidů dusíku, a mechanismů, jako je zvyšování tvorby cirrové oblačnosti. Ve světle rychle se vyvíjejícího vědeckého pochopení těchto dopadů je již stanoveno aktualizované posouzení dopadů letectví na světové klima kromě uvolňování CO2 v rámci nařízení (EU) č. 525/2013. Modelový přístup, který se v tomto ohledu používá, by měl být přizpůsoben vědeckému pokroku. Komise by na základě svých posouzení těchto dopadů mohla zvážit příslušné strategické možnosti jejich řešení.
(34)K lepšímu zajištění souladu mezi vnitrostátními politikami, politikami Unie a cíli energetické unie by měl probíhat mezi Komisí a členskými státy průběžný dialog. Komise by podle potřeby měla vydávat členským státům doporučení zahrnující například úroveň ambicí vnitrostátních plánů, následnou implementaci politik a opatření obsažených v oznámených vnitrostátních plánech, jakož i další vnitrostátní politiky a opatření, které jsou relevantní z hlediska realizace energetické unie. Členské státy by měly těmto doporučením věnovat nejvyšší pozornost a v následujících zprávách o pokroku by měly vysvětlit, jakým způsobem byla doporučení implementována.
(35)Pokud se ukáže, že jsou ambice integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu nebo jejich aktualizací nedostatečné ke společnému dosažení cílů energetické unie, a v prvním období zejména cílů týkajících se obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030, měla by Komise učinit opatření na úrovni Unie vedoucí k zajištění společného dosažení těchto cílů a úkolů (a tím odstranit jakoukoli „mezeru v ambicích“). Pokud bude pokrok, který Unie učinila k dosažení těchto cílů a úkolů, nedostatečný pro jejich dosažení, může Komise kromě vydání doporučení provést opatření na úrovni Unie nebo požádat členské státy o dodatečná opatření zajišťující dosažení těchto cílů (a tím odstranit „mezeru v plnění“). Tato opatření by měla při sdílení úsilí ke společnému dosažení cílů zohlednit počáteční ambiciózní příspěvky členských států k cílům v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030. V oblasti obnovitelné energie mohou tato opatření také zahrnovat finanční příspěvky ze strany členských států vložené do finanční platformy spravované Komisí, která by byla použita k podpoře projektů obnovitelné energie napříč Unií. Doporučení a opatření v oblasti obnovitelné energie by měla zohledňovat počáteční ambiciózní příspěvky členských států ke společnému dosažení cílů Unie pro rok 2030. Vnitrostátní cíle členských států v oblasti obnovitelné energie pro rok 2020 by měly sloužit jako základní podíly obnovitelné energie od roku 2021. V oblasti energetické účinnosti se mohou dodatečná opatření zaměřit zejména na zlepšení energetické účinnosti výrobků, budov a přepravy.
(36)Unie a členské státy by se měly snažit o poskytnutí co nejaktuálnějších informací o emisích skleníkových plynů a jejich pohlcení. Toto nařízení by mělo umožnit vypracování těchto odhadů v co nejkratším možném čase za pomoci statistických a dalších informací, podle potřeby například za pomoci údajů získaných z vesmíru prostřednictvím programu Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti a jiných družicových systémů.
(37)Podle nařízení [ ] [ESR], bude pokračováno v koncepci ročního cyklu závazků uvedené v rozhodnutí č. 406/2009/ES. To vyžaduje komplexní přezkum inventur skleníkových plynů členských států, který umožní posouzení souladu a uplatnění nápravné akce, je-li to potřebné. Na úrovni Unie je třeba stanovit proces přezkumu inventur skleníkových plynů předložených členskými státy, aby bylo zajištěno důvěryhodné, jednotné, transparentní a včasné posouzení souladu s nařízením [ ] [ESR].
(38)Komise a členské státy by měly zajistit úzkou spolupráci ve všech záležitostech souvisejících s realizací energetické unie a tohoto nařízení, s úzkým zapojením Evropského parlamentu. Komise by měla podle potřeby poskytovat členským státům pomoc při implementaci tohoto nařízení, zejména s ohledem na vytvoření vnitrostátních plánů a související budování kapacit.
(39)Členské státy by měly zajistit, že budou integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu brát ohled na nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.
(40)Evropská agentura pro životní prostředí by měla poskytnout Komisi pomoc, pokud je to vhodné a v souladu s ročním pracovním programem agentury, při posuzování, sledování a podávání zpráv.
(41)Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), pokud jde o změny obecného rámce pro integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu (šablony), vytvoření finanční platformy, do které budou moci členské státy přispívat, pokud se ukáže, že Unie není na dobré cestě ke společnému dosažení cíle Unie v oblasti obnovitelné energie pro rok 2030, zohlednění změn týkajících se potenciálů globálního oteplování (GWP) a mezinárodně domluvených pokynů pro inventarizaci, stanovení hmotněprávních požadavků pro unijní systém inventarizace a stanovení registrů podle článku 33. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právní úpravy ze dne 13. dubna 2016. Aby se zejména zaručila rovnocenná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, měly by Evropský parlament a Komise obdržet všechny dokumenty ve stejném okamžiku jako odborníci členských států a jejich odborníci by měli mít systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci. Podle potřeby by také měla být zohledněna rozhodnutí přijatá v souladu s UNFCCC a Pařížskou dohodou.
(42)K zajištění jednotných podmínek pro implementaci čl. 15 odst. 3, čl. 17 odst. 4, čl. 23 odst. 6, čl. 31 odst. 3 a 4 a čl. 32 odst. 3 tohoto nařízení by měly být na Komisi převedeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.
(43)Komisi by měl při úkolech podle tohoto nařízení pomáhat Výbor pro energetickou unii přípravou prováděcích aktů. Tento výbor by měl nahradit a převzít úkoly Výboru pro změnu klimatu a dalších výborů podle potřeby.
(44)Komise by měla přezkoumat provádění tohoto nařízení v roce 2026 a vypracovat podle potřeby pozměňující návrhy k zajištění správné implementace nařízení a dosažení jeho cílů. Tento přezkum by měl podle potřeby zohlednit vyvíjející se okolnosti a měl by také brát ohled na výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.
(45)Toto nařízení integruje, mění, nahrazuje a ruší některé povinnosti týkající se plánování, podávání zpráv a sledování, které jsou v současnosti obsaženy v odvětvových právních předpisech Unie v oblasti energetiky a klimatu, za účelem zajištění zjednodušeného a integrovaného přístupu k hlavním částem plánování, podávání zpráv a sledování. Z tohoto důvodu je nutno příslušným způsobem změnit směrnice 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, (ES) č. 715/2009, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES, směrnici Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU a 2012/27/EU, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU a směrnici Rady (EU) 2015/652.
(46)Toto nařízení také v plném znění integruje ustanovení nařízení (EU) č. 525/2013. V důsledku toho by mělo být nařízení (EU) č. 525/2013 k 1. lednu 2021 zrušeno. V zájmu zajištění dalšího provádění rozhodnutí č. 406/2009/ES v souladu s nařízením (EU) č. 525/2013 a zajištění pokračování pokrytí některých prvků spojených s prováděním Kjótského protokolu právními předpisy je však nezbytné, aby některá ustanovení zůstala v platnosti i po tomto datu.
(47)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských států, a proto jej z důvodu rozsahu nebo účinků navrhované činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA 1
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1.
Toto nařízení stanoví mechanismus správy za účelem
a)provádění strategie a opatření navržených k dosažení úkolů a cílů energetické unie a pro první desetileté období od roku 2021 do roku 2030 zejména cíle EU v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030;
b)zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti zpráv podávaných Unií a jejími členskými státy v rámci úmluvy UNFCCC a sekretariátu Pařížské dohody.
Mechanismus správy bude založen na integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu pokrývajících desetiletá období počínaje obdobím od roku 2021 do roku 2030 a souvisejících vnitrostátních integrovaných zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu vypracovávaných členskými státy a integrovaných sledovacích opatřeních ze strany Evropské komise. Bude definovat strukturovaný iterativní proces mezi Komisí a členskými státy s ohledem na finalizaci vnitrostátních plánů a jejich následnou implementaci a také s ohledem na regionální spolupráci a odpovídající akci ze strany Komise.
2.
Toto nařízení se bude týkat následujících pěti rozměrů energetické unie:
1)energetické bezpečnosti;
2)trhu s energií;
3)energetické účinnosti;
4)snižování emisí uhlíku a
5) výzkumu, inovace a konkurenceschopnosti.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí definice v [přepracované verzi směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767], směrnici 2010/31/EU a směrnici 2012/27/EU.
Rovněž se použijí tyto definice:
1)„stávající politiky a opatření“ znamenají prováděné a přijaté politiky a opatření;
2)„prováděné politiky a opatření“ označují politiky a opatření, pro které k datu odeslání vnitrostátního plánu platí jedno nebo více z následujících: vnitrostátní právní předpisy jsou v platnosti, došlo k uzavření jedné nebo více dobrovolných dohod, byly vyčleněny finanční prostředky, byly mobilizovány lidské zdroje;
3)„přijaté politiky a opatření“ označují politiky a opatření, ohledně kterých bylo vydáno rozhodnutí vlády k datu odeslání vnitrostátního plánu nebo zprávy o pokroku, a pro které existuje jasný závazek k provádění;
4)„plánované politiky a opatření“ představují možnosti, o kterých probíhá diskuze, a pro které existuje realistická šance přijetí a provedení po datu odeslání vnitrostátního plánu nebo zprávy o pokroku;
5)„odhady“ představují prognózy antropogenních emisí skleníkových plynů a snížení pomocí propadů nebo vývojů energetického systému, které zahrnují alespoň kvantitativní odhady na období čtyř po sobě jdoucích budoucích let končící číslicí 0 nebo 5, které bezprostředně následují po roce, za nějž se podává zpráva;
6)„odhady bez opatření“ jsou odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, které nezahrnují účinky všech politik a opatření, jež jsou plánovány, přijaty nebo prováděny po roce zvoleném pro příslušný odhad jako rok výchozí;
7)„odhady s opatřeními“ jsou odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, které zahrnují účinky přijatých a provedených politik a opatření z hlediska snížení emisí skleníkových plynů nebo vývoje energetického systému;
8)„odhady s dodatečnými opatřeními“ odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů nebo vývojů energetického systému, které zahrnují účinky politik a opatření z hlediska snížení emisí skleníkových plynů, jež byly přijaty a provedeny za účelem zmírnění změny klimatu nebo dosažení cílů v oblasti energetiky, jakož i politiky a opatření, které se k tomuto účelu plánují;
9)„cíle Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030“ označují závazný cíl pro celou Unii týkající se snížení domácích emisí skleníkových plynů napříč ekonomikou do roku 2030 minimálně o 40 % v porovnání s rokem 1990, závazný cíl pro celou Unii týkající se dosažení alespoň 27% podílu spotřeby obnovitelné energie spotřebované v Unii do roku 2030, cíl na úrovni Unie týkající se zlepšení energetické účinnosti do roku 2030 o minimálně 27 %, který bude v roce 2020 přezkoumán s ohledem na dosažení 30% energetické účinnosti na úrovni EU, a cíle dosažení 15% propojení elektrické energie pro rok 2030, případně jakékoli další cíle v této oblasti dohodnuté Evropskou radou nebo Radou a Parlamentem pro rok 2030;
10)„národní inventurní systém“ označuje systém institucionálních, právních a procedurálních opatření přijatých v rámci členského státu za účelem odhadu antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů a za účelem podávání zpráv a archivace informací o inventuře;
11)„ukazatel“ představuje kvantitativní nebo kvalitativní faktor nebo proměnnou, která přispívá k lepšímu pochopení pokroku v oblasti provádění;
12)„politiky a opatření“ označují všechny nástroje, které přispívají k dosažení cílů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, nebo k implementaci závazků podle článku 4 odst. 2 písm. a) a b) UNFCCC, které mohou zahrnovat i nástroje, jejichž hlavním cílem není omezení a snížení emisí skleníkových plynů nebo změna energetického systému;
13)„systém pro politiky a opatření a odhady“ označuje systém institucionálních, právních a procesních opatření pro vykazování politik a opatření a odhadů týkajících se antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů a energetického systému, jak to mezi jiným vyžaduje článek 32 tohoto nařízení;
14)„technické opravy“ označují úpravy odhadů národních inventur skleníkových plynů provedené v souvislosti s přezkumem prováděným podle článku 31 v případě, že předložené inventurní údaje jsou neúplné nebo sestavené způsobem, který není v souladu s příslušnými mezinárodními nebo unijními pravidly nebo pokyny, a jež mají nahradit původně předložené odhady,
15)„zajištění kvality“ označuje plánovaný systém přezkumných postupů, jehož účelem je zajistit splnění cílů v oblasti kvality údajů a vykazování nejlepších možných odhadů a informací v zájmu podpory účinnosti programu kontroly kvality a poskytnutí pomoci členským státům;
16)„kontrola kvality“ označuje systém běžných technických činností určených k měření a kontrole kvality informací a odhadů sestavovaných za účelem zajištění integrity, správnosti a úplnosti údajů, zjištění a řešení chyb a opomenutí, dokumentace a archivace údajů nebo jiných používaných materiálů a zaznamenávání všech činností zajištění kvality;
17)„klíčové ukazatele“ označují ukazatele pokroku s ohledem na pět rozměrů energetické unie podle návrhu Komise;
18)„plán SET“ označuje Evropský strategický plán pro energetické technologie stanovený ve sdělení Komise (2015) 6317.
KAPITOLA 2
INTEGROVANÉ VNITROSTÁTNÍ PLÁNY V OBLASTI ENERGETIKY A KLIMATU
Článek 3
Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu
1.
K 1. lednu 2019 a pak každých deset let předloží každý členský stát Komisi integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energie a klimatu. Tyto plány musí obsahovat prvky uvedené v odstavci 2 a příloze I. První plán bude pokrývat období od roku 2021 do roku 2030. Následující plány pokrývají desetiletá období bezprostředně následující po konci období pokrytého předchozím plánem.
2.
Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu se skládají z těchto hlavních částí:
a)přehled procesu stanovení integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který se skládá ze shrnutí, popisu konzultace a zapojení zúčastněných stran a jejich výsledků a popisu regionální spolupráce s jinými členskými státy při přípravě plánu;
b)popis vnitrostátních cílů, úkolů a příspěvků pro každý z pěti rozměrů energetické unie;
c)popis stanovených politik a opatření vedoucích k dosažení příslušných cílů, úkolů a příspěvků uvedených v písmeni b);
d)popis stávající situace v pěti rozměrech energetické unie včetně situace s ohledem na energetický systém a emise a pohlcení skleníkových plynů, stejně jako odhadů týkajících se cílů uvedených v písmeni b) s již existujícími (implementovanými a přijatými) politikami a opatřeními;
e)posouzení dopadů plánovaných politik a opatření na dosažení cílů uvedených v písmeni b),
f)příloha, vytvořená v souladu s požadavky a strukturou uvedenou v příloze II tohoto nařízení, která stanoví metodiky a opatření politik členského státu pro dosažení požadavků týkajících se úspory energie v souladu s č. 7 písm. a) a b) a přílohou IV směrnice o energetické účinnosti [ve znění návrhu COM(2016)761].
3.
Při přípravě vnitrostátních plánů uvedených v odstavci 1 členské státy přihlížejí k propojení pěti rozměrů energetické unie a používají jednotná data a předpoklady na relevantních místech napříč všemi pěti rozměry.
4.
Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 tohoto nařízení a pozměňovat přílohu I tak, aby ji přizpůsobila změnám rámce politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, vývoji na trhu s energií a novým požadavkům UNFCCC a Pařížské dohody.
Článek 4
Vnitrostátní cíle, úkoly a příspěvky pro každý z pěti rozměrů energetické unie
Členské státy stanoví ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu následující hlavní cíle, úkoly a příspěvky, jak je to uvedeno v části A.2. přílohy I:
a)s ohledem na rozměr „snižování emisí uhlíku“:
1)s ohledem na emise a pohlcení skleníkových plynů a s ohledem na příspěvek k dosažení cíle pro celé hospodářství EU týkajícího se snížení emisí skleníkových plynů:
i.závazný vnitrostátní plán členského státu týkající se emisí skleníkových plynů a roční závazné vnitrostátní limity v souladu s nařízením [ ] [ESR];
ii.závazky členského státu v souladu s nařízením [ ] [LULUCF];
iii.v příslušných případech další vnitrostátní cíle a úkoly v souladu se stávajícími dlouhodobými strategiemi v oblasti emisí;
iv.v příslušných případech další cíle a úkoly včetně odvětvových cílů a úkolů přizpůsobení;
2)s ohledem na rozměr „obnovitelná energie“:
i.s ohledem na dosažení závazného cíle Unie týkajícího se alespoň 27% podílu obnovitelné energie do roku 2030, jak je uvedeno v článku 3 [přepracované verze směrnice 2009/28/ES dle návrhu v COM(2016) 767], příspěvek k tomuto cíli v kontextu podílu energie členského státu z obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě energie v roce 2030, s lineární trajektorií k dosažení tohoto příspěvku od roku 2021;
ii.trajektorie pro odvětvový podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě energie od roku 2021 do roku 2030 v odvětví vytápění a chlazení, elektrické energie a přepravy;
iii.trajektorie týkající se technologie obnovitelné energie, které členský stát plánuje využít k dosažení celkových a odvětvových trajektorií pro obnovitelnou energii od roku 2021 do roku 2030 včetně celkové odhadované hrubé spotřeby energie podle technologie a odvětví v Mtoe (milionech tun ropného ekvivalentu) a celkové plánované instalované kapacity podle technologie a odvětví v MW;
b)s ohledem na rozměr „energetická účinnost“:
1)orientační vnitrostátní příspěvek k energetické účinnosti a dosažení závazného cíle Unie – 30% energetické účinnosti v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 4 směrnice 2012/27/EU [ve znění podle návrhu COM(2016)761], založený na primární nebo konečné spotřebě energie, primárních nebo konečných úsporách energie, nebo energetické náročnosti;
členské státy uvedou svůj příspěvek v absolutních úrovních primární spotřeby energie a konečné spotřeby energie v roce 2020 a roce 2030, s lineární trajektorií pro tento příspěvek od roku 2021. Také vysvětlí použitou metodiku a použité faktory konverze;
2)kumulativní množství úspor energie, které budou dosaženy v období od roku 2021 do roku 2030 podle článku 7 týkajícího se povinností v oblasti úspor energie směrnice 2012/27/EU [ve znění podle návrhu COM(2016)761];
3)cíle pro dlouhodobou renovaci vnitrostátních zásob obytných a komerčních budov (veřejných i soukromých);
4)celková plocha, která bude renovována, nebo ekvivalentní roční energetické úspory, které budou dosaženy v období od roku 2020 do roku 2030 podle článku 5 směrnice 2012/27/EU o renovaci budov ústřední vlády;
5)další cíle týkající se vnitrostátní energetické účinnosti, včetně dlouhodobých cílů nebo strategií a odvětvových cílů v oblastech, jako je přeprava, vytápění a chlazení;
c)s ohledem na rozměr „energetická bezpečnost“:
1)vnitrostátní cíle s ohledem na zvýšení diverzifikace energetických zdrojů a dodávek ze třetích zemí;
2)vnitrostátní cíle s ohledem na snížení závislosti na dovozu energie ze třetích zemí;
3)vnitrostátní cíle s ohledem na připravenost vypořádat se s omezenou nebo přerušenou dodávkou energetického zdroje v souladu s plány, které mají být vypracovány na základě nařízení [dle návrhu COM(2016) 52 ohledně opatření pro zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010, jakož i na základě nařízení [dle návrhu COM(2016) 862 o připravenosti odvětví elektřiny na rizika a o zrušení směrnice 2005/89/EC], včetně časového rámce, dokdy by tyto cíle měly být splněny;
4)vnitrostátní cíle s ohledem na nasazení domácích zdrojů energie (zejména obnovitelné energie);
d)s ohledem na rozměr „vnitřní trh s energií“:
1)úroveň propojení elektrické energie, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 při zohlednění cíle pro rok 2030, který stanoví nejméně 15% propojení elektrické energie; členské státy vysvětlí použitou metodologii;
2)klíčové vnitrostátní cíle pro infrastrukturu pro přenos elektrické energie a plynu, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle kteréhokoli z pěti rozměrů strategie energetické unie;
3)vnitrostátní cíle týkající se dalších prvků vnitřního trhu s energií, například integrace a propojení trhu, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů;
4)vnitrostátní cíle s ohledem na zajištění přiměřenosti a pružnosti energetického systému s ohledem na výrobu obnovitelné energie, včetně časového rámce pro splnění cílů,
e)s ohledem na rozměr „výzkum, inovace a konkurenceschopnost“:
1)vnitrostátní úkoly a cíle týkající se financování veřejného i soukromého výzkumu a inovací týkajících se energetické unie, pokud je to potřebné, včetně časového rámce pro splnění těchto cílů. Tyto cíle a úkoly by měly být v souladu s těmi, které jsou uvedeny v strategii energetické unie a plánu SET;
2)vnitrostátní cíle pro uvedení nízkouhlíkových technologií pro rok 2050,
3)vnitrostátní cíle týkající se konkurenceschopnosti.
Článek 5
Proces stanovení příspěvků členských států v oblasti obnovitelné energie
1.
Při stanovení příslušných příspěvků pro daný podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie pro rok 2030 a poslední rok období pokrytého následujícími vnitrostátními plány v souladu s čl. 4 písm. a) odst. 2 bodem i) musí členské státy zohlednit následující:
a)opatření uvedená v [přepracovaném znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu v COM(2016) 767],
b)opatření přijatá za účelem dosažení cíle týkajícího se energetické účinnosti přijatého podle směrnice 2012/27/EU;
c)další opatření na podporu obnovitelné energie v členských státech a na úrovni Unie a
d)okolnosti ovlivňující nasazení obnovitelné energie, například:
i) rovnoměrné rozdělení nasazení v celé Evropské unii;
ii)ekonomický potenciál;
iii)zeměpisné a přirozené překážky, včetně těch v nepropojených oblastech a regionech a
iv)úroveň energetického propojení mezi členskými státy.
2.
Členské státy společně zajistí, aby souhrn jejich příspěvků do roku 2030 dosáhl nejméně 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné energetické spotřebě na úrovni Unie.
Článek 6
Proces stanovení příspěvků členských států v oblasti energetické účinnosti
1.
Při stanovení orientačních vnitrostátních příspěvků k energetické účinnosti pro rok 2030 a poslední rok období pokrytého následujícími vnitrostátními plány podle čl. 4 písm. b) bodu i) zajistí členské státy následující:
a)energetická spotřeba unie pro rok 2020 nesmí přesáhnout 1 483 Mtoe primární energie a 1 086 Mtoe konečné energie, energetická spotřeba Unie pro rok 2030 nesmí přesáhnout 1 321 Mtoe primární energie a 987 Mtoe konečné energie pro první desetileté období;
b)je dosažen závazný cíl Unie pro rok 2030 uvedený v článku 1 a 3 směrnice 2012/27/EU [ve znění podle návrhu COM(2016)761].
Kromě toho budou brát členské státy ohled na následující:
a)opatření uvedená ve směrnici 2012/27/EU;
b)zohledněna budou také další opatření na podporu energetické účinnosti v členských státech a na úrovni Unie.
2.
Při stanovení svého příspěvku uvedeného v odstavci 1 mohou členské státy zohlednit okolnosti ovlivňující primární a konečnou spotřebu energie, například:
a)zbývající nákladově efektivní možnosti úspor energie;
b)vývoj a odhad hrubého domácího produktu;
c)změny v oblasti dovozu a vývozu energie;
d)rozvoj všech obnovitelných zdrojů energie, jaderné energie, zachycování a ukládání uhlíku a
e)včasné akce.
Článek 7
Vnitrostátní politiky a opatření pro každý z pěti rozměrů energetické unie
Členské státy popíší v souladu s přílohou I svoje integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, hlavní existující (prováděné a přijaté) a plánované politiky a opatření k dosažení zejména cílů stanovených ve vnitrostátním plánu, včetně opatření k zajištění regionální spolupráce a přiměřeného financování na vnitrostátní i regionální úrovni.
Článek 8
Analytická základna pro integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu
1.
Členské státy popíší, v souladu se strukturou a formátem uvedeným v příloze I, stávající situaci pro každý z pěti rozměrů energetické unie, včetně energetického systému a emisí a pohlcení skleníkových plynů v době odevzdání vnitrostátního plánu, nebo na základě nejnovějších dostupných informací. Členské státy také stanoví a popíší odhady pro každý z pěti rozměrů energetické unie pro první desetileté období nejméně do roku 2040 (včetně pro rok 2030), které se očekávají jako výsledek existujících (prováděných a přijatých) politik a opatření.
2.
Členské státy popíší ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu svoje posouzení na vnitrostátní úrovni (a v příslušných případech i na regionální úrovni) následujících bodů:
a)dopadů vývoje energetického systému a emisí a pohlcení skleníkových plynů pro první desetileté období nejméně do roku 2040 (včetně pro rok 2030) na základě plánovaných politik a opatření včetně porovnání odhadů založených na existujících (prováděných a přijatých) politikách a opatřeních uvedených v odstavci 1;
b)makroekonomické, environmentální, dovednostní a sociální dopady plánovaných politik a opatření uvedených v článku 7 a dále specifikovaných v příloze I, pro první desetileté období nejméně do roku 2030 včetně porovnání s odhady existujících (prováděných a přijatých) politik a opatřeních uvedených v odstavci 1;
c)posouzení interakcí mezi existujícími (prováděnými a přijatými) a plánovanými politikami a opatřeními v rámci rozměru politiky a mezi existujícími (prováděnými a přijatými) a plánovanými politikami a opatřeními různých rozměrů pro první desetileté období nejméně do roku 2030. Odhady týkající se bezpečnosti dodávek, infrastruktury a integrace trhu musí být založeny na odolných scénářích energetické účinnosti.
Článek 9
Předlohy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu
1.
Do 1. ledna 2018 a dalších deset let po tomto datu připraví a odešlou členské státy Komisi předlohu integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle čl. 3 odst. 1.
2.
Komise může na základě předloh plánů vydat doporučení pro členské státy v souladu s článkem 28. Tato doporučení stanoví zejména:
a)úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků s ohledem na společné dosažení cílů energetické unie, zejména cílů Unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti, zejména cílů Unie pro rok 2030;
b)politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členských států a Unie a další politiky a opatření, která jsou potenciálně nadnárodně relevantní;
c)interakce mezi a jednotnost existujících (prováděných a přijatých) a plánovaných politik a opatření zahrnutých do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie.
3.
Členské státy v největší možné míře zohlední jakékoli připomínky Komise při finalizaci integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.
Článek 10
Veřejné konzultace
Aniž budou dotčeny jakékoli další právní požadavky Unie, členské státy zajistí, že bude veřejnosti poskytnuta včasná a efektivní příležitost podílet se na přípravě předloh plánů uvedených v článku 9 tohoto nařízení, a přiloží k předloze integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu odeslané Komisi shrnutí názorů veřejnosti. V rámci použitelnosti ustanovení směrnice 2001/42/ES jsou konzultace provedené v souladu s uvedenou směrnicí považovány za dostatečné z hlediska povinností týkajících se konzultace veřejnosti podle tohoto nařízení.
Článek 11
Regionální spolupráce
1.
Členské státy vzájemně spolupracují na regionální úrovni za účelem efektivního dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v jejich integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu.
2.
Členské státy v dostatečném předstihu před předložením předlohy integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu Komisi podle čl. 9 odst. 1 identifikují příležitosti k regionální spolupráci a konzultují sousední členské státy i další členské státy, které projeví zájem. Členské státy stanoví ve svých předlohách integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu výsledky těchto regionálních konzultací, v příslušných případech včetně informací o tom, jakým způsobem byly připomínky zohledněny.
3.
Komise umožní spolupráci a konzultaci mezi členskými státy týkající se předloh plánů, které jí byly odeslány podle článku 9, s ohledem na jejich finalizaci.
4.
Členské státy zohlední připomínky přijaté od jiných členských států podle odstavců 2 a 3 ve svých konečných integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a vysvětlí, jakým způsobem byly tyto připomínky zohledněny.
5.
Pro účely uvedené v odstavci 1 budou členské státy nadále spolupracovat na regionální úrovni na implementaci politik a opatření příslušných plánů.
Článek 12
Posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu
Komise posoudí integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizace oznámené podle článků 3 a 13. Posoudí zejména, zda:
a)jsou cíle, úkoly a příspěvky dostatečné ke společnému dosažení cílů energetické unie a pro první desetileté období zejména cílů rámce v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 podle článku 25;
b)plány splňují požadavky článků 3 až 11 a doporučení vydaná Komisí podle článku 28.
Článek 13
Aktualizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu
1.
Do 1. ledna 2023 a potom každých 10 let odešlou členské státy Komisi předlohu aktualizace posledního oznámeného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nebo Komisi potvrdí, že plán zůstává v platnosti.
2.
Do 1. ledna 2024 a potom každých 10 let oznámí členské státy Komisi aktualizaci posledního oznámeného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu uvedeného v článku 3, pokud Komisi podle odstavce 1 nepotvrdily, že plán zůstává v platnosti.
3.
Členské státy upravují pouze cíle, úkoly a příspěvky stanovené v aktualizaci uvedené v odstavci 2 tak, aby odrážely zvýšené ambice v porovnání s ambicemi uvedenými v posledním oznámeném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu.
4.
Členské státy vyvinou v aktualizovaném plánu úsilí na zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv podle článků 15 až 22.
5.
Členské státy při přípravě aktualizace uvedené v odstavci 2 tohoto článku zohlední nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.
6.
Postupy uvedené v čl. 9 odst. 2 a 11 se vztahují na přípravu a posouzení aktualizovaných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.
KAPITOLA 3
DLOUHODOBÉ STRATEGIE NA SNÍŽENÍ EMISÍ
Článek 14
Dlouhodobé strategie na snížení emisí
1.
Členské státy připraví a předloží Komisi do 1. ledna 2020 a potom každých 10 let svoje dlouhodobé strategie týkající se snížení emisí s perspektivou na 50 let, které budou přispívat k(e):
a)splnění závazků Unie a členských států podle UNFCCC a Pařížské dohody snížit antropogenní emise skleníkových plynů a zlepšit snížení pomocí propadů,
b)splnění cílů udržet zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a vyvíjet úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5°C nad těmito hodnotami,
c)dosažení dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů a snížení pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s cílem Unie v kontextu nezbytného snížení podle IPCC rozvinutými zeměmi jako celkem za účelem snížení emisí o 80 až 95 % do roku 2050 v porovnání s úrovněmi z roku 1990 nákladově efektivním způsobem.
2.
Dlouhodobé strategie na snížení emisí musí pokrývat:
a)celkové snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení snížení pomocí propadů;
b)snížení emisí a zlepšení pohlcení v jednotlivých odvětvích včetně odvětví elektrické energie, průmyslu, dopravy, stavebnictví (obytného i terciárního), zemědělství a využití půdy, změny využití půdy a lesnictví (LULUCF);
c)očekávaný pokrok týkající se přechodu na hospodářství s nízkými emisemi skleníkových plynů včetně intenzity skleníkových plynů, intenzity CO2 hrubého domácího produktu a strategií pro související výzkum, vývoj a inovace,
d)odkazy na další dlouhodobé vnitrostátní plánování.
3.
Dlouhodobé strategie na snížení emisí a integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu zmiňované v článku 3 by měly být vzájemně v souladu.
4.
Členské státy neprodleně zpřístupní veřejnosti příslušné dlouhodobé strategie na snížení emisí a jakékoli jejich aktualizace.
KAPITOLA 4
PODÁVÁNÍ ZPRÁV
Oddíl 1
Dvouleté zprávy o pokroku a jejich následná kontrola
Článek 15
Zprávy o pokroku týkajícím se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu
1.
Aniž je dotčen článek 23, každý z členských států podá Komisi do 15. března 2021 a potom každé dva následující roky zprávu o stavu provádění integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím zpráv o pokroku integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, která bude pokrývat všech pět klíčových rozměrů energetické unie.
2.
Zpráva uvedená v odstavci 1 musí zahrnovat tyto prvky:
a)informace o dosaženém pokroku týkajícím se dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu a provádění politik a opatření nezbytných k jejich dosažení;
b)informace uvedené v článcích 18 až 22 a v příslušných případech také aktualizace týkající se politik a opatření v souladu s příslušnými články;
c)politiky, opatření a odhady týkající se antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů v souladu s článkem 16;
d)informace o vnitrostátním plánování a strategiích v oblasti přizpůsobování se změně klimatu v souladu s čl. 17 odst. 1;
e)kopie dvouletých zpráv a v příslušných letech také vnitrostátní sdělení předaná na sekretariát UNFCCC;
f)příslušné odhady zlepšení kvality ovzduší a snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, jakož i dalších výhod konkrétní energetické účinnosti;
g)každoroční zprávy uvedené v čl. 17 odst. 2 a článku 23.
Unie i členské státy podávají dvouleté zprávy v souladu s rozhodnutím 2/CP.17 konference smluvních stran UNFCCC a odesílají vnitrostátní sdělení v souladu s článkem 12 UNFCCC na sekretariát UNFCCC.
3.
Komise přijme prováděcí akty, pomocí kterých stanoví strukturu, formát, technické podrobnosti a proces pro informace uvedené v odstavcích 1 a 2. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 3.
4.
Četnost a rozsah těchto informací a aktualizací uvedených v odst. 2 písm. b) se zváží vzhledem k potřebě zajistit dostatečnou jistotu pro investory.
5.
Pokud Komise vydala doporučení podle čl. 27 odst. 2 nebo čl. 27 odst. 3, příslušný členský stát zahrne do zprávy uvedené v odstavci 1 informace o přijatých politikách a opatřeních, nebo o politikách a opatřeních, která mají být přijata a provedena v reakci na příslušná doporučení. Tyto informace musí zahrnovat podrobný časový plán provádění.
Článek 16
Integrované podávání zpráv týkající se politik, opatření a odhadů v oblasti skleníkových plynů
1.
Členské státy do 15. března 2021 a poté každé dva roky předloží Komisi informace týkající se:
a)jejich vnitrostátních politik a opatření, jak je stanoveno v příloze IV, a
b)jejich vnitrostátních odhadů antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů, organizované podle plynu nebo skupiny plynů (částečně fluorované uhlovodíky a zcela fluorované uhlovodíky) uvedených v části 2 přílohy III. Vnitrostátní odhady musí zohledňovat všechny politiky a opatření přijatá na úrovni Unie a obsahovat informace stanovené v příloze V.
2.
Členské státy podají zprávu o nejaktuálnějších dostupných odhadech. Pokud členský stát do 15. března každého druhého roku nepředloží úplné odhady a Komise zjistí, že členský stát nemůže doplnit chybějící údaje odhadů poté, co tyto byly určeny prostřednictvím postupů pro zajištění kvality nebo kontroly kvality uplatněných Komisí, může Komise za konzultace dotčeného členského státu vypracovat odhady, které jsou zapotřebí pro sestavení odhadů Unie.
3.
Členský stát sdělí Komisi jakékoli významné změny informací vykázaných podle odstavce 1 v prvním roce vykazovaného období do 15. března roku následujícího po podání předchozí zprávy.
4.
Členské státy zpřístupní veřejnosti v elektronické formě své vnitrostátní odhady podle odstavce 1 a jakékoli relevantní posouzení nákladů a dopadů vnitrostátních politik a opatření na implementaci politik Unie relevantních z hlediska omezení emisí GHG společně s jakýmikoli příslušnými výchozími technickými zprávami. Součástí těchto odhadů a posouzení by měly být popisy použitých modelů a metodických přístupů, definice a výchozí předpoklady.
Článek 17
Integrované podávání zpráv o národních akčních programech pro přizpůsobení, poskytování finanční a technické podpory rozvojovým zemím, příjmu z dražeb
1.
Členské státy podají Komisi do 15. března 2021 a každé dva následující roky zprávu obsahující informace o jejich vnitrostátním plánování a strategiích týkajících se přizpůsobení změně klimatu, která bude obsahovat přehled o prováděných nebo plánovaných činnostech umožňujících přizpůsobení se změně klimatu, včetně informací uvedených v části 1 přílohy VI.
2.
Členské státy do 15. března 2021 a poté každý rok (rok X) předloží Komisi informace týkající se:
a)podpory poskytnuté rozvojovým zemím včetně informací uvedených v části 2 přílohy VI;
b)využití příjmů členského státu pocházejících z dražby povolenek podle čl. 10 odst. 1 a čl. 3 písm. d bodu 1 nebo 2 směrnice 2003/87/ES včetně informací uvedených v části 3 přílohy VI.
3.
Zprávy podané Komisi v souladu s tímto článkem členské státy zveřejní.
4.
Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení struktury, formátu a postupů podávání zpráv členskými státy v souvislosti s vykazováním informací podle tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 37 odst. 3.
Článek 18
Integrované podávání zpráv o obnovitelné energii
Členské státy zahrnou do zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu informace o:
a)provádění následujících trajektorií a cílů:
1)vnitrostátní trajektorii pro celkový podíl obnovitelné energie na hrubé konečné spotřebě energie od roku 2021 do roku 2030;
2)vnitrostátních trajektoriích pro odvětvový podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě energie od roku 2021 do roku 2030 v odvětví elektrické energie, vytápění a chlazení a dopravy;
3)trajektoriích týkajících se technologie obnovitelné energie k dosažení celkových a odvětvových trajektorií pro obnovitelnou energii od roku 2021 do roku 2030 včetně celkové odhadované hrubé spotřeby energie podle technologie a odvětví v Mtoe a celkové plánované instalované kapacity podle technologie a odvětví v MW;
4)trajektoriích pro poptávku po bioenergii, rozčleněnou mezi vytápění, elektrickou energii a přepravu, a po dodávkách biomasy podle vstupní suroviny, domácí produkce a dovozů. V případě lesní biomasy také posouzení jejího zdroje a dopadu na pohlcení podle LULUCF;
5)v příslušných případech také informace o dalších vnitrostátních trajektoriích a cílech včetně dlouhodobých a odvětvových (jako je podíl biopaliv, podíl pokročilých biopaliv, podíl biopaliva vyrobeného z hlavních plodin pěstovaných na zemědělské půdě, podíl biomasy vyrobené pomocí elektrické energie bez použití tepla, podíl obnovitelné energie v dálkovém vytápění, využití obnovitelné energie v budovách, obnovitelná energie vyráběná městy, energetické komunity a samospotřebitelé);
b)provádění následujících politik a opatření:
1)prováděné, přijaté a plánované politiky a opatření k dosažení vnitrostátního příspěvku k závaznému cíli pro rok 2030 na úrovni Unie týkajícímu se obnovitelné energie, jak je uvedeno v čl. 4 písm. a) odst. 2 bodě i), včetně opatření specifických pro odvětví a technologie, se specifickým přezkumem provádění opatření stanovených v článku 23, 24 a 25 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767];
2)specifická opatření pro regionální spolupráci;
3)aniž by byly dotčeny články 107 a 108 SFEU, konkrétní opatření týkající se finanční podpory, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, pro propagaci využívání energie z obnovitelných zdrojů v oblasti elektrické energie, vytápění a chlazení a přepravy;
4)konkrétní opatření ke splnění požadavků článků 15, 16, 17, 18, 21 a 22 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767];
5)opatření podporující využití energie získané z biomasy, zejména pro novou mobilizaci biomasy s ohledem na dostupnost biomasy (domácí potenciál a dovozy ze třetích zemí) a další využití biomasy (zemědělská a lesnická odvětví), jakož i opatření týkající se udržitelnosti využití a výroby biomasy;
6)dodatečné informace stanovené v části 1 přílohy VII.
Článek 19
Integrované podávání zpráv o energetické účinnosti
Členské státy zahrnou do zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu informace o
a)provádění následujících vnitrostátních trajektorií, cílů a úkolů:
1)trajektorie pro primární a konečnou spotřebu energie od roku 2020 do roku 2030 jako vnitrostátní příspěvek k úspoře energie umožňující dosáhnout cíle na úrovni Unie pro rok 2030 včetně výchozí metodologie;
2)cíle pro dlouhodobou renovaci vnitrostátních zásob obytných a komerčních budov, veřejných i soukromých;
3)v příslušných případech aktualizaci jiných vnitrostátních cílů stanovených v rámci vnitrostátního plánu;
b)provádění následujících politik a opatření:
1)prováděné, přijaté a plánované politiky, opatření a programy k dosažení orientačního vnitrostátního příspěvku k energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i dalších cílů uvedených v článku 6, včetně plánovaných opatření a nástrojů (také finanční povahy) k podpoře energetické náročnosti budov, opatření pro využití potenciálu energetické účinnosti plynové a elektrické infrastruktury a další opatření k podpoře energetické účinnosti;
2)v příslušných případech také tržní nástroje pomáhající motivovat zlepšení v oblasti energetické účinnosti, včetně (avšak nejenom) daní z energie, dávek a povolenek;
3)vnitrostátní program povinností týkajících se energetické účinnosti a alternativní opatření podle článku 7 směrnice 2012/27/EU [ve znění podle návrhu COM(2016) 761] v souladu s přílohou II tohoto nařízení;
4)dlouhodobá strategie týkající se renovace vnitrostátního objemu obytných a komerčních budov, veřejných i soukromých, včetně politik a opatření stimulujících nákladově efektivní a postupnou hloubkovou renovaci;
5)politiky a opatření podporující energetické služby ve veřejném sektoru a opatření odstraňujících regulační i neregulační překážky zpomalující přijetí zakázek týkajících se energetické náročnosti a dalších modelů služeb souvisejících s energetickou účinností;
6)v příslušných případech regionální spolupráce v oblasti energetické účinnosti;
7)v příslušných případech, aniž by byly dotčeny články 107 a 108 SFEU, finanční opatření, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v oblasti energetické účinnosti na vnitrostátní úrovni;
c)dodatečné informace stanovené v části 2 přílohy VII.
Článek 20
Integrované podávání zpráv o energetické bezpečnosti
Členské státy zahrnou do zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu informace o:
a)vnitrostátních cílech s ohledem na zvýšení diverzifikace energetických zdrojů a zemí dodávek, skladování a reakci strany poptávky,
b)vnitrostátních cílech s ohledem na snížení závislosti na dovozu energie ze třetích zemí;
c)vnitrostátních cílech týkajících se vyvinutí možnosti zvládnout omezení nebo přerušení dodávky energie ze zdroje, včetně plynu a elektrické energie;
d)vnitrostátních cílech týkajících se nasazení domácích zdrojů energie, zejména obnovitelné energie;
e)prováděných, přijatých a plánovaných politikách a opatřeních týkajících se dosažení cílů zmíněných v písmenech a) až c);
f)regionální spolupráci při provádění cílů a politik zmíněných v písmenech a) až d);
g)v příslušných případech, aniž by byly dotčeny články 107 a 108 SFEU, o finančních opatřeních, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v této oblasti na vnitrostátní úrovni.
Článek 21
Integrované podávání zpráv o vnitřním trhu s energií
1.
Členské státy zahrnou do zpráv o pokroku týkajícím se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu informace o provádění následujících cílů a opatření:
a)úroveň propojení elektrické energie, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 při zohlednění cíle 15% propojení elektrické energie;
1)klíčové vnitrostátní cíle pro infrastrukturu pro přenos elektrické energie a plynu, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle kteréhokoli z pěti klíčových rozměrů energetické unie;
2)v příslušných případech hlavní předpokládané projekty infrastruktury kromě projektů společného zájmu;
3)v příslušných případech vnitrostátní cíle týkající se dalších prvků vnitřního trhu s energií, například integrace a propojení trhu;
4)vnitrostátní cíle s ohledem na energetickou chudobu, včetně počtu domácností trpících energetickou chudobou;
5)v příslušných případech vnitrostátní cíle s ohledem na zajištění přiměřenosti elektrického systému;
6)prováděné, přijaté a plánované politiky a opatření týkající se dosažení cílů zmíněných v bodech 1) až 5);
7)regionální spolupráce při provádění cílů a politik zmíněných v bodech 1) až 6);
8)v příslušných případech, aniž by byly dotčeny články 107 a 108 SFEU, finanční opatření, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v oblasti vnitřního trhu s energií na vnitrostátní úrovni;
9)opatření umožňující zvýšení pružnosti energetického systému s ohledem na výrobu obnovitelné energie, včetně uvedení vnitrodenního propojení trhů a přeshraničních vyrovnávacích trhů.
2.
Informace poskytnuté členskými státy podle odstavce 1 musí být v souladu se zprávou vnitrostátních regulačních orgánů uvedenou v čl. 58 odst. 1 písm. e) [přepracovaného znění směrnice 2009/72/ES podle návrhu COM(2016) 864] a čl. 41 odst. 1 písm. e) směrnice 2009/73/ES a v příslušných případech z této zprávy vycházet.
Článek 22
Integrované podávání zpráv o výzkumu, inovaci a konkurenceschopnosti
Členské státy zahrnou do zpráv o pokroku týkajícím se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zmíněném v článku 15 informace o provádění následujících cílů a opatření:
a)vnitrostátní cíle a politiky promítnuté do cílů a politik plánu SET ve vnitrostátním kontextu;
b)vnitrostátní cíle pro celkové (veřejné i soukromé) výdaje na výzkum a inovace týkající se čistých a energetických technologií, jakož i na náklady na technologie a rozvoj jejich výkonnosti;
c)v příslušných případech vnitrostátní cíle včetně dlouhodobých cílů pro rok 2050 týkajících se nasazení technologií pro dekarbonizaci průmyslových odvětví s vysokou energetickou a uhlíkovou náročností a, pokud je to potřebné, související infrastruktury přepravy, použití a skladování uhlíku;
d)vnitrostátní cíle pro postupné odstranění dotací v energetice;
e)prováděné, přijaté a plánované politiky a opatření týkající se dosažení cílů zmíněných v písmenech b) a c);
f)spolupráce s jinými členskými státy při realizaci cílů a politik zmíněných v písmenech b) až d), včetně koordinace politik a opatření prostřednictvím plánu SET, například sladění výzkumných programů a společných programů;
g)v příslušných případech finanční opatření, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v této oblasti na vnitrostátní úrovni.
Oddíl 2
Výroční podávání zpráv
Článek 23
Výroční podávání zpráv
1.
Členské státy do 15. března 2021 a poté každý rok (rok X) předloží Komisi:
a)přibližnou inventuru skleníkových plynů pro rok X-1;
b)informace uvedené v čl. 6 odst. 2 směrnice 2009/119/ES;
c)informace uvedené v příloze IX bodě 3 směrnice 2013/30/EU v souladu s článkem 25 uvedené směrnice.
Pro účely písmene a) Komise každoročně sestaví přibližnou inventuru skleníkových plynů v Unii na základě přibližných národních inventur skleníkových plynů členských států, popřípadě na základě vlastních odhadů, pokud členský stát do stanoveného data nepředložil vlastní přibližné inventury. Komise tyto informace každoročně zveřejní do 30. září.
2.
Počínaje rokem 2023 členské státy stanoví a oznámí Komisi konečnou inventuru skleníkových plynů každoročně k 15. březnu (X). K 15. lednu oznámí předběžná data pro daný rok včetně informací o skleníkových plynech a inventuře uvedených v příloze III. Zpráva o těchto datech o konečné inventuře skleníkových plynů musí také zahrnovat úplnou a aktuální zprávu o vnitrostátní inventuře.
3.
Členské státy odešlou každoročně do 15. dubna sekretariátu UNFCCC vnitrostátní inventuru obsahující informace odeslané Komisi týkající se dat o konečné inventuře skleníkových plynů v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Komise každoročně ve spolupráci s členskými státy sestaví inventuru skleníkových plynů v Unii a připraví zprávu o inventuře skleníkových plynů v Unii a do 15. dubna každého roku je předloží sekretariátu úmluvy UNFCCC.
4.
V letech 2027 a 2032 předloží členské státy Komisi zprávu o předběžných (do 15. ledna) a konečných (do 15. března) datech vnitrostátní inventury, připravených pro příslušné účty v LULUCF za účelem zpráv o souladu podle článku 12 nařízení [ ] [LULUCF].
5.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem:
a)změny části 2 přílohy III přidáním nebo odstraněním látek v seznamu skleníkových plynů,
b)doplnění tohoto nařízení přijetím hodnot pro potenciál globálního oteplování a stanovením pokynů pro inventuru použitelných v souladu s příslušnými rozhodnutími přijatými orgány UNFCCC nebo Pařížské dohody.
6.
Komise přijme prováděcí akty ke stanovení struktury, technických podrobností, formátu a procesů pro odesílání přibližných inventur skleníkových plynů členskými státy v souladu s odstavcem 1, inventur skleníkových plynů v souladu s odstavcem 2 a vypočítaných emisí a pohlcení skleníkových plynů v souladu s články 5 a 12 nařízení [ ] [LULUCF]. Při navrhování těchto prováděcích aktů bude Komise brát zřetel na časové plány UNFCCC nebo Pařížské dohody týkající se sledování a podávání zpráv o těchto informacích i relevantní rozhodnutí přijatá orgány UNFCCC nebo Pařížské dohody s cílem zajistit soulad Unie s příslušnými povinnostmi týkajícími se podávání zpráv jako smluvní strany UNFCCC a Pařížské dohody. Tyto prováděcí akty rovněž stanoví lhůty pro spolupráci a koordinaci mezi Komisí a členskými státy při přípravě zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie. Uvedené prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 3.
ODDÍL 3
Platforma pro podávání zpráv
Článek 24
Platforma pro elektronické podávání zpráv
1.
Komise vytvoří platformu pro podávání zpráv on-line, která umožní komunikaci mezi Komisí a členskými státy a podpoří spolupráci mezi členskými státy.
2.
Po zprovoznění této platformy použijí členské státy tuto on-line platformu k odesílání zpráv uvedených v této kapitole Komisi.
KAPITOLA 5
SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VNITROSTÁTNÍCH PLÁNŮ A DOSAŽENÍ CÍLŮ UNIE – SLEDOVÁNÍ ZE STRANY KOMISE
Článek 25
Posouzení pokroku
1.
Do 31. října 2021 a každý druhý rok potom provede Komise posouzení ukazatelů a evropských statistik, pokud jsou k dispozici, zejména na základě zpráv o pokroku týkajícím se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a dalších informací vykazovaných podle tohoto nařízení:
a)o pokroku na úrovni Unie k dosažení cílů energetické unie, včetně, pro první desetileté období, cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, zejména s ohledem na odstranění jakýchkoli nedostatků v cílech unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030;
b)o pokroku jednotlivých členských států k dosažení cílů, úkolů a příspěvků daného státu a provádění politik a opatření stanovených v jeho integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu;
c)o celkovém dopadu letectví na světové klima, včetně emisí nebo účinků nesouvisejících s CO2, na základě údajů o emisích poskytnutých členskými státy podle článku 23, a toto posouzení v příslušných případech doplní odkazy na vědecký pokrok a údaje o leteckém provozu.
2.
V oblasti obnovitelné energie Komise v rámci svého posouzení uvedeného v odstavci 1 provede posouzení pokroku v oblasti podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé celkové spotřebě Unie na základě lineární trajektorie počínaje 20% podílem v roce 2020 a dosažením alespoň 27% podílu v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 4 písm. a) bodě 2 bodě i).
3.
V oblasti energetické účinnosti Komise v rámci svého posouzení zmíněného v odstavci 1 provede posouzení pokroku ke společnému dosažení maximální spotřeby energie na úrovni Unie ve výši 1 321 Mtoe pro primární spotřebu energie a 987 Mtoe pro konečnou spotřebu energie v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 4 písm. b) bodě 1).
Při tomto posouzení podnikne Komise následující kroky:
a)zváží, zda byl dosažen milník Unie týkající se spotřeby maximálně 1 483 Mtoe primární energie a maximálně 1 086 Mtoe konečné energie v roce 2020;
b)posoudí, zda pokrok členských států ukazuje, že je Unie jako celek na dobré cestě k dosažení úrovně spotřeby energie pro rok 2030 uvedené v prvním pododstavci, s ohledem na hodnocení informací poskytnutých členskými státy v rámci jejich zpráv o pokroku týkajícím se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu;
c)použije výsledky z modelování vzhledem k budoucím trendům spotřeby energie na úrovni Unie a vnitrostátní úrovni a použije další doplňkovou analýzu.
4.
Do 31. října 2021 a potom každý následující rok provede Komise posouzení, zejména na základě informací vykázaných podle tohoto nařízení, zda byl zaznamenán dostatečný pokrok ze strany Unie i členských států k dosažení následujících bodů:
a)závazků podle článku 4 úmluvy UNFCCC a článku 3 Pařížské dohody, které jsou dále stanoveny v rozhodnutích přijatých konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran UNFCCC jednající jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody;
b)povinností stanovených v článku 4 nařízení [ ] [ESR] a článku 4 nařízení [ ] [LULUCF];
c)cílů stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu s ohledem na dosažení cílů energetické unie a pro první desetileté období s ohledem na splnění cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030.
5.
Do 31. října 2019 a potom každé čtyři roky provede Komise posouzení provádění směrnice 2009/31/ES.
6.
Ve svém posouzení by Komise měla brát ohled na nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.
7.
Komise podá zprávu o svém posouzení podle tohoto článku v rámci zprávy o stavu energetické unie zmíněné v článku 29.
Článek 26
Následná kontrola v případě nesrovnalostí s celkovými cíli a úkoly energetické unie podle nařízení o sdílení úsilí
1.
Na základě posouzení podle článku 25 vydá Komise členskému státu doporučení podle článku 28, pokud ukazuje vývoj politik v daném členském státě na nesrovnalosti s celkovými cíli energetické unie.
2.
Komise může vydat stanoviska týkající se akčních plánů odeslaných členskými státy podle čl. 8 odst. 1 nařízení [ ] [ESR].
Článek 27
Reakce na nedostatečné ambice integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a nedostatečný pokrok týkající se cílů a úkolů Unie v oblasti energetiky a klimatu
1.
Pokud Komise na základě posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizací podle článku 12 dospěje k závěru, že jsou cíle, úkoly a příspěvky vnitrostátních plánů nebo jejich aktualizací nedostatečné pro společné dosažení cílů energetické unie a zejména, pro první desetileté období, cílů Unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030, přijme na úrovni Unie opatření za účelem společného dosažení příslušných cílů a úkolů. V oblasti obnovitelné energie tato opatření zohlední úroveň ambicí příspěvků členských států k cílům Unie pro rok 2030 stanovených ve vnitrostátních plánech a jejich aktualizacích.
2.
Pokud Komise na základě posouzení podle čl. 25 odst. 1 písm. b) dospěje k závěru, že byl pokrok členského státu k dosažení cílů, úkolů a příspěvků nebo provádění politik a opatření stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu nedostatečný, vydá příslušnému členskému státu doporučení podle článku 28. Při vydání tohoto doporučení zohlední Komise ambiciózní počáteční úsilí členských států týkající se příspěvku k cíli Unie pro rok 2030 v oblasti obnovitelné energie.
3.
Pokud Komise na základě souhrnného posouzení zpráv o pokroku integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článku 25 odst. 1 písm. a) podpořeného v příslušných případech dalšími zdroji informací dospěje k závěru, že hrozí, že Unie nesplní cíle energetické unie a zejména, pro první desetileté období, cíle rámce v oblasti klimatu a energetiky Unie pro rok 2030, může za účelem snížení tohoto rizika vydat doporučení všem členským státům podle článku 28. Komise v příslušných případech kromě vydání doporučení přijme opatření na úrovni Unie za účelem zajistit zejména dosažení cílů Unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030. S ohledem na obnovitelnou energii tato opatření zohlední ambiciózní počáteční úsilí členských států týkající se příspěvku k cíli Unie pro rok 2030.
4.
Pokud v oblasti obnovitelné energie, aniž by byla dotčena opatření na úrovni Unie stanovená v odstavci 3, Komise dospěje na základě posouzení v roce 2023 podle čl. 25 odst. 1 a 2 k názoru, že lineární trajektorie Unie zmíněná v čl. 25 odst. 2 není společně dosažena, členské státy zajistí, aby byly do roku 2024 jakékoli vznikající mezery pokryty pomocí dodatečných opatření, například:
a)upravením podílu obnovitelné energie v odvětví vytápění a chlazení stanoveného v čl. 23 odst. 1 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767];
b)upravením podílu obnovitelné energie v odvětví dopravy stanoveného v čl. 25 odst. 1 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767];
c)uskutečněním finančního příspěvku do platformy pro financování vytvořené na úrovni Unie, která bude přispívat k projektům obnovitelné energie a bude spravována přímo nebo nepřímo Komisí;
d)dalších opatření pro zvýšení nasazení obnovitelné energie.
Tato opatření budou zohledňovat úroveň ambicí počátečních příspěvků příslušného členského státu k cíli Unie v oblasti obnovitelné energie pro rok 2030.
Pokud členský stát nedodrží základní podíl energie z obnovitelných zdrojů ve své hrubé konečné spotřebě energie stanovený v čl. 3 odst. 3 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767] od roku 2021 dále, příslušný členský stát zajistí odstranění jakýchkoli mezer v základním podílu uskutečněním finančního příspěvku do platformy pro financování zmíněné v písmeni c). Pro účely tohoto pododstavce a písmene c) prvního pododstavce může členský stát použít své příjmy z ročních emisních povolenek podle směrnice 2003/87/ES.
Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem stanovení jakýchkoli potřebných ustanovení pro vytvoření a funkci platformy pro financování zmíněné v písmeni c).
5.
Pokud Komise dospěje v oblasti energetické účinnosti, aniž by byla dotčena jiná opatření na úrovni Unie podle odstavce 3, na základě posouzení podle čl. 25 odst. 1 a 3 v roce 2023 k závěru, že pokrok ke společnému dosažení cílů Unie týkajících se energetické účinnosti zmíněných v první větě čl. 25 odst. 3 je nedostatečný, uskuteční do roku 2024 opatření nad rámec opatření stanovených ve směrnici 2010/31/EU a směrnici 2012/27/EU s cílem zajistit, že dojde ke splnění závazného cíle Unie v oblasti energetické účinnosti do roku 2030. Tato dodatečná opatření mohou zejména zlepšit energetickou účinnost:
a)výrobků podle směrnice 2010/30/EU a směrnice 2009/125/ES;
b)budov podle směrnice 2010/31/EU a směrnice 2012/27/ES
c)a dopravy.
Článek 28
Doporučení Komise pro členské státy
1.
Komise v příslušných případech vydá doporučení pro členské státy k zajištění dosažení cílů energetické unie.
2.
Na místech, kde toto nařízení odkazuje na tento článek, platí následující zásady:
a)příslušný členský stát v největší možné míře zohlední příslušné doporučení v duchu solidarity mezi členskými státy a Unií a členskými státy navzájem;
b)členský stát uvede ve zprávě o pokroku integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu pro rok následující po roku vydání doporučení, jakým způsobem v největší možné míře zohlednil daná doporučení a jakým způsobem je provedl nebo plánuje provést. Také vysvětlí případy, kde se od těchto doporučení odchýlí;
c)Doporučení by měla doplňovat nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.
Článek 29
Zpráva o stavu energetické unie
1.
Do 31. října Komise každoročně předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu energetické unie.
2.
Zpráva o stavu energetické unie musí mimo jiné zahrnovat tyto prvky:
a)posouzení provedené podle článku 25;
b)v příslušných případech doporučení podle článku 28;
c)informace o fungování trhu s uhlíkem zmíněné v čl. 10 odst. 5 směrnice 2003/87/ES, včetně informací o uplatňování směrnice 2003/87/ES zmíněné v čl. 21 odst. 2 stejné směrnice;
d)informace o udržitelnosti bioenergie v rámci Unie včetně informací uvedených v příloze VIII;
e)informace o dobrovolných programech, pro které Komise přijala rozhodnutí podle článku 27 odst. 4 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767], včetně informací uvedených v příloze IX tohoto nařízení;
f)celkovou zprávu o pokroku týkajícím se uplatňování [přepracovaného znění směrnice 2009/72/ES podle návrhu COM(2016) 864] podle článku 70 uvedené směrnice;
g)celkovou zprávu o pokroku týkajícím se uplatňování směrnice 2009/73/ES podle článku 52 příslušné směrnice;
h)informace o povinných programech energetické účinnosti podle čl. 7 písm. a) směrnice 2012/27/EU [ve znění podle návrhu COM(2016) 761];
i)informace o pokroku členských států týkajícím se vytvoření úplného a funkčního trhu s energií;
j)informace o skutečné kvalitě paliva v různých členských státech a geografickém pokrytí paliv s maximálním obsahem síry 10 mg/kg s cílem poskytnout přehled o datech týkajících se kvality paliva v různých členských státech, která jsou vykazována podle směrnice 98/70/ES;
k)další záležitosti relevantní z hlediska realizace energetické unie včetně veřejné a soukromé podpory.
KAPITOLA 6
VNITROSTÁTNÍ A UNIJNÍ SYSTÉMY TÝKAJÍCÍ SE EMISÍ A SNÍŽENÍ POMOCÍ PROPADŮ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ
Článek 30
Vnitrostátní a unijní inventurní systémy
1.
Do 1. ledna 2021 členské státy zřídí, budou provozovat a neustále se snažit zdokonalovat národní inventurní systémy pro odhad antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů uvedených v části 2 přílohy III tohoto nařízení a zajistit včasnost, transparentnost, přesnost, jednotnost, srovnatelnost a úplnost svých inventur skleníkových plynů.
2.
Členské státy zajistí, že jejich kompetentní inventurní úřady budou mít přístup k informacím uvedeným v příloze X tohoto nařízení, budou používat systémy podávání zpráv vytvořené podle článku 20 nařízení (EU) č. 517/2014 ke zlepšení odhadu fluorovaných plynů ve vnitrostátních inventurách skleníkových plynů a budou moci provádět každoroční kontroly shody zmíněné v písmenech i) a j) části 1 přílohy III tohoto nařízení.
3.
Zřizuje se inventurní systém Unie pro zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti národních inventur s ohledem na inventuru skleníkových plynů Unie. Komise bude spravovat, udržovat a snažit se neustále zlepšovat tento systém, který bude také zahrnovat stanovení programu zajištění a kontroly kvality, stanovení cílů kvality a vytvoření konceptu inventurního plánu zajištění a kontroly kvality, postupů pro vytvoření odhadů emisí k začlenění do inventury Unie podle odstavce 5 tohoto článku a přezkumy zmíněné v článku 31.
4.
Komise provede úvodní kontrolu přesnosti předběžných dat o inventuře skleníkových plynů, která mají být předána členskými státy podle čl. 23 odst. 2. Výsledky těchto kontrol zašle členským státům do šesti týdnů od lhůty pro předložení. Členské státy do 15. března zodpoví veškeré relevantní dotazy vznesené na základě počáteční kontroly a předloží konečné znění inventury za rok X-2.
5.
Pokud členský stát do 15. března nepředloží údaje inventury požadované pro sestavení inventury Unie, může Komise vypracovat odhady, kterými doplní údaje předložené členskými státy, a sice za konzultace a v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Pro tento účel Komise použije pokyny platné pro přípravu národních inventur skleníkových plynů.
6.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem stanovení pravidel týkajících se obsahu, struktury, formátu a procesu předávání informací týkajících se národních inventurních systémů a požadavků pro vytvoření, provoz a funkci národních a unijních inventurních systémů. V rámci přípravy těchto aktů bude Komise brát ohled na jakákoli relevantní rozhodnutí přijatá orgány UNFCCC nebo Pařížské dohody.
Článek 31
Přezkum inventury
1.
V letech 2027 a 2032 provede Komise komplexní přezkum dat týkajících se národních inventur odeslaných členskými státy podle čl. 23 odst. 3 tohoto nařízení s ohledem na sledování snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů členských států podle článků 4, 9 a 10 nařízení [ ] [ESR] a jejich snížení emisí a zlepšení pohlcení pomocí propadů podle článků 4 a 12 nařízení [ ] [LULUCF] a dalších cílů týkajících se snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů stanovených v právních předpisech Unie. Členské státy se tohoto procesu v plném rozsahu účastní.
2.
Součástí komplexního přezkumu uvedeného v odstavci 1 jsou:
a)kontroly za účelem ověření transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti předložených informací;
b)kontroly za účelem zjištění případů, kdy jsou údaje inventur připravovány způsobem, který není v souladu s pokyny úmluvy UNFCCC nebo pravidly Unie;
c)kontroly za účelem zjištění případů, kdy jsou údaje evidence LULUCF připravovány způsobem, který není v souladu s pokyny úmluvy UNFCCC nebo pravidly Unie a
d)V příslušných případech výpočet nutných technických oprav, které z přezkumu vyplynou, na základě konzultace s členskými státy.
3.
Komise přijme prováděcí akty k určení načasování a postupu pro provedení komplexního přezkumu včetně úkolů stanovených v odstavci 2 tohoto článku a zajištění náležité konzultace členských států ohledně závěrů přezkumu. Uvedené prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 3.
4.
Komise pomocí prováděcího aktu určí po dokončení přezkumu celkový součet emisí pro příslušná léta na základě opravených dat o inventurách pro jednotlivé členské státy rozdělený mezi data o emisích relevantní pro článek 9 nařízení [ ] [ESR] a data o emisích zmíněná v části 1 písmeni c) přílohy III tohoto nařízení, a také určí celkový součet emisí a pohlcení relevantní pro článek 4 nařízení [ ] [LULUCF].
5.
Data pro jednotlivé členské státy zaznamenaná v registrech vytvořených podle článku 13 nařízení [ ] [LULUCF] jeden měsíc po datu zveřejnění prováděcího aktu přijatého v souladu s odstavcem 4 tohoto článku se použijí ke kontrole souladu s článkem 4 nařízení [ ] [LULUCF] včetně změn těchto dat, ke kterým došlo v důsledku využití flexibility členským státem podle článku 11 nařízení [ ] [ LULUCF].
6.
Data pro jednotlivé členské státy zaznamenaná v registrech vytvořených podle článku 11 nařízení [ ] [ESR] jeden měsíc po datu kontroly souladu s nařízením [ ] [LULUCF] uvedená v odstavci 5 tohoto článku se použijí k provedení kontroly souladu podle článku 9 nařízení [ ] [ESR] pro léta 2021 a 2026. Tato kontrola souladu podle článku 9 nařízení [ ] [ESR] pro každý z roků 2022 až 2025 a 2027 až 2030 se provede jeden měsíc po datu provedení kontroly souladu pro předchozí rok. Tato kontrola zahrnuje změny příslušných dat v důsledku využití flexibility členským státem podle článků 5, 6 a 7 nařízení [ ] [ESR].
Článek 32
Národní a unijní systémy pro politiky a opatření a odhady
1.
Do 1. ledna 2021 budou členské státy a Komise provozovat a neustále se snažit zdokonalovat národní a unijní systémy pro podávání zpráv o politikách a opatřeních a o vykazování odhadů týkajících se antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů. Tyto systémy zahrnují příslušná platná institucionální, právní a procesní ustanovení členského státu a Unie pro hodnocení politiky a vypracovávání odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů.
2.
Členské státy a Komise usilují o zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti informací podávaných ve zprávách o politikách, opatřeních a odhadech antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, jak je uvedeno v článku 16, včetně používání a uplatňování údajů, metod a modelů a provádění činností v oblasti zajištění kvality a kontroly kvality a analýzy citlivosti.
3.
Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení struktury, formátu a procesu odesílání informací v rámci vnitrostátních a unijních systémů pro politiky, opatření a odhady podle odstavců 1 a 2 tohoto článku a článku 16. Při navrhování těchto aktů bude Komise brát ohled na relevantní rozhodnutí přijatá orgány UNFCCC nebo Pařížské dohody, včetně mezinárodně domluvených požadavků týkajících se podávání zpráv, jakož i časových plánů pro sledování a podávání zpráv o těchto informacích. Uvedené prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 3.
Článek 33
Vytvoření a provoz registrů
1.
Unie a členské státy vytvoří a budou udržovat registry za účelem přesné evidence vnitrostátně stanovených příspěvků podle čl. 4 odst. 13 a mezinárodně převáděných výsledků zmírnění podle článku 6 Pařížské dohody.
2.
Unie a členské státy mohou své registry spravovat ve sjednoceném systému spolu s jedním nebo více členskými státy.
3.
Údaje v registrech uvedené v odstavci 1 tohoto článku se zpřístupní ústřednímu správci jmenovanému podle článku 20 směrnice 2003/87/ES.
4.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem vytvoření registrů uvedených v odstavci 1 tohoto článku a za účelem provedení nezbytné technické implementace relevantních rozhodnutí orgánů UNFCCC nebo Pařížské dohody podle odstavce 1 prostřednictvím registrů Unie a členských států.
KAPITOLA 7
SPOLUPRÁCE A PODPORA
Článek 34
Spolupráce mezi členskými státy a Unií
1.
Členské státy budou plně spolupracovat a koordinovat navzájem i s Unií svůj postup v oblasti povinností podle tohoto nařízení, zejména s ohledem na:
a)proces přípravy, přijetí, oznámení a posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článků 9 až 12;
b)proces přípravy, přijetí, oznámení a posouzení zprávy o pokroku integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článku 15 a každoročního podávání zpráv podle článku 23;
c)proces týkající se doporučení Komise a řešení těchto doporučení podle čl. 9 odst. 2 a 3, čl. 15 odst. 5, čl. 26 odst. 1 a čl. 27 odst. 2 a 3;
d)sestavení inventur skleníkových plynů Unie a vypracování zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie v souladu s čl. 23 odst. 3;
e)vypracování národního sdělení Unie podle článku 12 úmluvy UNFCCC a dvouleté zprávy Unie podle rozhodnutí 2/CP.17 nebo následných příslušných rozhodnutí přijatých orgány úmluvy UNFCCC;
f)postupy přezkumu a zajištění souladu podle úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody v souladu s příslušným rozhodnutím podle úmluvy UNFCCC, jakož i postupem Unie pro přezkum inventur skleníkových plynů členských států uvedený v článku 31 tohoto nařízení;
g)jakékoli úpravy následující po procesu přezkumu zmíněném v článku 31 nebo jiné změny inventur a odeslaných nebo plánovaných zpráv o inventurách pro sekretariát UNFCCC;
h)sestavení přibližné inventury skleníkových plynů Unie podle čl. 23 odst. 1 a posledního pododstavce čl. 23 odst. 1.
2.
Komise může poskytovat členským státům technickou podporu v souvislosti s povinnostmi podle tohoto nařízení, pokud členský stát o tuto podporu požádá.
Článek 35
Role Evropské agentury pro životní prostředí
Evropská agentura pro životní prostředí pomáhá Komisi v její práci týkající se rozměrů snižování emisí uhlíku a energetické účinnosti v souladu s články 14, 15, 16, 17, 18, 19, 23, 24, 25, 29, 30, 31, 32 a 34 v rámci svého každoročního pracovního programu. To podle potřeby zahrnuje pomoc v následujících oblastech:
a)sestavování informací poskytovaných členskými státy o politikách a opatřeních a odhadech;
b)provádění postupů zajištění kvality a kontroly kvality v souvislosti s informacemi, jež členské státy podávají o odhadech, politikách a opatřeních;
c)příprava odhadů nebo doplňování odhadů dostupných Evropské komisi ohledně dat odhadů nevykázaných členskými státy;
d)sestavování dat, kdykoli jsou tato data dostupná v evropských statistikách a vhodná z hlediska načasování, pro zprávu o stavu energetické unie připravovanou Komisí pro Evropský parlament a Radu;
e)šíření informací shromážděných v souladu s tímto nařízením, včetně správy a aktualizace databáze zmírňujících politik a opatření členských států, a evropské platformy pro přizpůsobení se změně klimatu, pokud jde o dopady změny klimatu, zranitelnost vůči této změně a přizpůsobování se této změně;
f)provádění postupů zajištění kvality a kontroly kvality za účelem přípravy na sestavení inventur skleníkových plynů unie;
g)sestavování inventur skleníkových plynů Unie a vypracování zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie,
h)vypracování odhadů pro údaje nevykazované v národních inventurách skleníkových plynů;
i)provádění přezkumu zmíněného v článku 31;
j)sestavování přibližné inventury skleníkových plynů Unie.
KAPITOLA 8
PŘENESENÍ PRAVOMOCÍ
Článek 36
Výkon přenesené pravomoci
1.
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 4, čl. 23 odst. 5, čl. 27 odst. 4, čl. 30 odst. 6 a čl. 33 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode [dne vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3.
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 3 odst. 4, čl. 23 odst. 5, čl. 27 odst. 4, čl. 30 odst. 6 a čl. 33 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci se Komise poradí s odborníky, které určí každý členský stát v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.
5.
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 4, čl. 23 odst. 5, čl. 27 odst. 4, čl. 30 odst. 6 a čl. 33 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
KAPITOLA 9
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 37
Výbor pro energetickou unii
1.
Komisi je nápomocen Výbor pro energetickou unii. Tento výbor představuje výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 a pracuje v příslušném odvětvovém složení relevantním pro toto nařízení.
2.
Výbor nahrazuje výbor vytvořený článkem 8 rozhodnutí 93/389/EHS, článkem 9 rozhodnutí 280/2004/ES a článkem 26 nařízení (EU) 525/2013. Odkazy na výbor vytvořený uvedenými právními akty se považují za odkazy na výbor vytvořený tímto nařízením.
3.
Odkazuje-li se na tento článek, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 38
Přezkum
Komise podá Evropskému parlamentu a Radě do 28. února 2026 a potom každých pět let zprávu o provádění tohoto nařízení, jeho příspěvku ke správě energetické unie a souladu ustanovení tohoto nařízení týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování s dalšími právními předpisy Unie nebo budoucími rozhodnutími týkajícími se UNFCCC a Pařížské dohody. Komise může v příslušných případech podávat návrhy.
Článek 39
Změny směrnice 94/22/ES
Směrnice 94/22/ES se mění takto:
1)v článku 8 se zrušuje odstavec 2;
2)článek 9 se zrušuje.
Článek 40
Změny směrnice 98/70/ES
Směrnice 98/70/ES se mění takto:
1)V čl. 8 odst. 4 se zrušuje druhá věta;
2)v čl. 7a odst. 1 třetím pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:
„celkový objem každého typu paliva nebo dodané energie, a“;
3)v čl. 7a odst. 2 se první věta nahrazuje tímto:
„Členské státy požadují, aby dodavatelé postupně snižovali, až o 10 % do 31. prosince 2020, životní cyklus emisí skleníkových plynů na jednotku energie z paliva a dodané energie ve srovnání se základní normou pro paliva uvedenou v příloze II směrnice Rady (EU) 2015/652“.
Článek 41
Změna směrnice 2009/31/ES
V článku 38 směrnice 2009/31/ES se zrušuje odstavec 1.
Článek 42
Změny nařízení 663/2009/ES
Nařízení 663/2009/ES se mění takto:
1)v článku 27 se zrušují odstavce 1 a 3;
2)článek 28 se zrušuje.
Článek 43
Změna nařízení (ES) 715/2009/ES
Článek 29 nařízení (ES) 715/2009/ES se zrušuje.
Článek 44
Změny směrnice 2009/73/ES
Směrnice 2009/73/ES se mění takto:
1)článek 5 se zrušuje;
2)článek 52 se nahrazuje tímto:
„Článek 52
Podávání zpráv
Komise sleduje a posuzuje uplatňování této směrnice a předkládá zprávu o celkovém pokroku Evropskému parlamentu a Radě jako přílohu ke zprávě o pokroku energetické unie uvedené v článku 29 nařízení [XX/20XX] [tohoto nařízení].“
Článek 45
Změna směrnice 2009/119/ES
V článku 6 směrnice Rady 2009/119/ES se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Do 15. března každého kalendářního roku zašle každý členský stát Komisi souhrnnou kopii registru zásob uvedeného v odstavci 1, v níž jsou uvedeny alespoň množství a povaha nouzových zásob zapsaných v registru k poslednímu dni předchozího kalendářního roku.“
Článek 46
Změny směrnice 2010/31/EU
Směrnice 2010/31/EU se mění takto:
1)Do článku 2a směrnice 2010/31/EU [ve znění podle návrhu COM(2016) 765] se vkládá nový odstavec 4, který zní:
„4. Dlouhodobá strategie podle odstavce 1 se předkládá Komisi v rámci integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nařízení [XX/20XX] [tohoto nařízení].“;
2)v článku 5 odst. 2 druhém pododstavci se zrušuje věta „Zprávu lze zahrnout do akčních plánů energetické účinnosti podle čl. 14 odst. 2 směrnice 2006/32/ES.“
3)v čl. 9 odst. 5 se první věta nahrazuje tímto:
„V rámci zprávy o stavu energetické unie uvedené v článku 29 nařízení [XX/20XX] [tohoto nařízení] podává Komise každé dva roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku členských států ve zvyšování počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Na základě těchto vykázaných informací vypracuje Komise akční plán a v případě potřeby navrhne doporučení a opatření podle článků 27 a 28 nařízení [XX/20XX] [tohoto nařízení] ke zvýšení počtu uvedených budov a podpoře osvědčených postupů, pokud jde o nákladově efektivní transformaci stávajících budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie“;
4)v článku 10 se zrušují odstavce 2 a 3.
Článek 47
Změny směrnice 2012/27/EU
Směrnice 2012/27/EU se mění takto:
1)v článku 4 se zrušuje poslední pododstavec;
2)v čl. 18 odst. 1 se zrušuje písmeno e);
3)v článku 24 se zrušují odstavce 1 až 4 a odstavec 11;
4)příloha XIV se zrušuje.
Článek 48
Změny směrnice 2013/30/EU
V článku 25 směrnice 2013/30/EU se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Členské státy podávají každoročně v rámci výročního podávání zpráv podle článku 23 nařízení [XX/20XX] [tohoto nařízení] zprávu Komisi s informacemi specifikovanými v příloze IX, bodě 3“.
Článek 49
Změny směrnice Rady (EU) 2015/652
Směrnice Rady (EU) 2015/652 se mění takto:
1)v příloze I, části 2, se zrušují body 2, 3, 4 a 7.
2)příloha III se mění takto:
a)bod 1 se nahrazuje tímto:
b)„1. Členské státy musí podávat zprávy s údaji uvedenými v bodě 3. Vykazují se údaje za všechno palivo a energii, jež byly uvedeny na trh každého členského státu. Pokud je do fosilních paliv přimícháno více biopaliv, je třeba uvést údaje o každém z nich.“
c)v bodě 3 se zrušují body e) a f).
3)příloha IV se mění takto:
a)zrušují se tyto šablony pro podávání zpráv s informacemi za účelem jednotnosti vykazovaných údajů:
– původ – jednotliví dodavatelé
– původ – spoludodavatelé
– místo nákupu
b)v Poznámkách k formuláři se ruší body 8 a 9.
Článek 50
Zrušení
Nařízení (EU) 525/2013 se zrušuje s účinností od 1. ledna 2021 s výhradou přechodných ustanovení uvedených v článku 51. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XI.
Článek 51
Přechodná ustanovení
Odchylně od článku 50 tohoto nařízení se článek 7 a čl. 17 odst. 1 písm. a) a d) nařízení (EU) č. 525/2013 nadále vztahují na zprávy obsahující údaje požadované podle uvedených článků pro roky 2018, 2019 a 2020.
Článek 19 nařízení (EU) č. 525/2013 se nadále vztahuje na přezkumy dat týkajících se inventur skleníkových plynů pro roky 2018, 2019 a 2020.
Článek 22 nařízení (EU) 525/2013 se nadále vztahuje na podávání zpráv požadovaných podle uvedeného článku.
Článek 52
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 33, čl. 46 odst. 2 až 4 a čl. 47 odst. 3 a 4 se použijí od 1. ledna 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament
Za Radu
předseda / předsedkyně
předseda / předsedkyně
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZY
Útvary Komise
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1Název návrhu/podnětu
1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB
1.3Povaha návrhu/podnětu
1.4Cíle
1.5Odůvodnění návrhu/podnětu
1.6Doba trvání akce a finanční dopad
1.7Předpokládaný způsob řízení
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv
2.2Systém řízení a kontroly
2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
3.2Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky
3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem
3.2.5Příspěvky třetích stran
3.3Odhadovaný dopad na příjmy
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1Název návrhu/podnětu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o správě energetické unie
1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB
32: Energetika
34: Opatření v oblasti klimatu
1.3Povaha návrhu/podnětu
☑ Návrh/podnět se týká nové akce
◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci
◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce
◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci
1.4Cíle
1.4.1Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem
Cílem navrhovaného nařízení je zajištění koordinované a jednotné realizace energetické unie napříč jejími pěti rozměry, jakož i společného dosažení cílů energetické unie prostřednictvím kombinace opatření EU i vnitrostátních opatření na základě zjednodušených povinností týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování, jakož i funkčního procesu správy mezi Komisí a členskými státy.
Vytvoření energetické unie je součástí deseti politických priorit Unie a tento návrh představuje důležitý prvek strategického rámce pro energetickou unii.
Tento návrh společně zpracovala GŘ pro energetiku a GŘ pro oblast klimatu.
1.4.2Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB
Specifický cíl č.
Pro GŘ pro energetiku: Specifický cíl č. 6: Realizace a následná kontrola celkové strategie energetické unie.
Pro GŘ pro oblast klimatu: Specifický cíl č. 6: Realizace strategie energetické unie k vytvoření zlepšeného mechanismu správy v oblasti klimatu a energetiky včetně zjednodušeného podávání zpráv a plánování po roce 2020 (koordinace s GŘ pro energetiku).
Příslušné aktivity ABM/ABB
Výdaje GŘ pro energii se provádějí prostřednictvím činnosti ABB 32.02 Konvenční a obnovitelná energie (nebo ABB1: Konvenční a obnovitelná energie).
V plánu správy pro rok 2016 a v souladu s novou strukturou pro specifické cíle energetické unie přispívá ABB 1 ke všem šesti specifickým cílům včetně aspektů konkurenceschopnosti specifického cíle č. 5.
Pro GŘ pro oblast klimatu se jedná o aktivitu ABB 34 02 – „Oblast klimatu na unijní a mezinárodní úrovni“.
1.4.3Očekávané výsledky a dopady
Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.
Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a příslušné zprávy o pokroku by měly minimalizovat administrativní zátěž pro členské státy a Komisi a současně zlepšit kvalitu informací a transparentnost a tím zajistit včasnou realizaci a sledování cílů energetické unie, jakož i zlepšení propojení a synergií mezi oblastmi energetiky a klimatu.
Zjednodušení stávajících povinností týkajících se plánování a podávání zpráv ze strany členských států a povinností týkajících se sledování ze strany Komise by zlepšilo situaci pro všechny zúčastněné strany v souladu s principy zlepšení právní úpravy, pokud jde o účelnost, účinnost, přidanou hodnotu EU, relevanci a soudržnost.
Návrh také dále specifikuje obsah a přiměřenou periodicitu vnitrostátních plánů, zpráv o pokroku a integrovaného sledování ze strany Komise, jakož i související proces správy mezi členskými státy a Komisí včetně regionální spolupráce. Účelem návrhu je synchronizace s pětiletým cyklem přezkumu podle Pařížské dohody o klimatu.
1.4.4Ukazatele výsledků a dopadů
Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.
Provedení návrhu by mělo zajistit transparentní informace o pokroku členských států a společném pokroku EU k dosažení cílů energetické unie pro rok 2030 a v dalších letech a poskytnout rámec pro správu vhodný k realizaci strategie energetické unie.
Ukazatel provedení návrhu je: počet členských států, které poskytnou včas integrované plány (jak je uvedeno v nařízení).
1.5Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu
Členské státy by měly podle různých odvětvových právních nástrojů předkládat méně vnitrostátních plánů a podávat méně zpráv, místo toho by však měly Komisi v pravidelných intervalech předávat integrované plány a zprávy. Na základě informací poskytnutých členskými státy by měla Komise vypracovávat příslušné zprávy o sledování.
1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU:
Zaprvé, vzhledem k tomu, že se několik prvků strategie energetické unie týká cílů určených na úrovni EU, je nezbytná akce na úrovni EU, která zajistí dosažení těchto cílů, jakož i soulad politik v oblasti energetiky a klimatu napříč EU a členskými státy, při zachování pružnosti pro členské státy.
Navíc platí, že hlavní problémy v oblasti energetiky, s kterými se Unie potýká, nelze vyřešit nekoordinovaným postupem jednotlivých států. To platí také pro oblast změny klimatu, která ze své podstaty představuje přeshraniční problém, který nelze vyřešit jen pomocí vnitrostátní nebo místní akce. Proto je nezbytná koordinace opatření v oblasti klimatu na evropské i globální úrovni. Existuje tudíž důvod pro opatření na úrovni EU týkající se sledování pokroku v provádění energetických a klimatických politik napříč EU v souladu s cíli energetické unie, jakož i fungování vnitřního trhu s energií.
Zadruhé, protože všechny rozměry energetické unie mají přeshraniční význam, je akce na úrovni EU také nezbytná k další podpoře zlepšení spolupráce mezi členskými státy. Žádný z rozměrů energetické unie nelze efektivně realizovat bez uplatnění procesu správy EU mezi členskými státy a Komisí, což také zajistí regionálnější přístup k politikám v oblasti energetiky a klimatu. Také je nezbytné vytvořit rámec umožňující zajistit, že EU bude plně připravena zúčastnit se přezkumných procesů podle Pařížské dohody a zajistit maximální synchronizaci a synergie.
Zatřetí, činnost EU je odůvodněná z hlediska cíle iniciativy týkajícího se zjednodušení stávajících povinností plánování, podávání zpráv a sledování, protože stávající právní předpisy EU v acquis v oblasti energetiky lze stejně jako právní předpisy týkající se mechanismu sledování změnit pouze pomocí legislativních návrhů za účelem snížení administrativní zátěže pro členské státy a Komisi a zlepšit soudržnost plánování a podávání zpráv, jakož i zajistit porovnatelnost vnitrostátních plánů a zpráv o pokroku.
1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Většina stávajících povinností v oblasti plánování, podávání zpráv a sledování je přínosem z hlediska užitečných informací v konkrétní oblasti politiky a podpory realizace specifických cílů politik stanovených v odvětvových právních předpisech. Stávající povinnosti týkající se podávání zpráv ze strany Komise zajišťují, že Komise informuje Evropský parlament, Radu a širokou veřejnost o výsledcích dosažených díky legislativě EU, jakož i o pokroku dosaženém EU a členskými státy v plnění jejich povinností podle mezinárodních závazků na základě úmluvy UNFCCC.
Stávající rámec je však nevhodný z hlediska cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a cílů energetické unie, protože nezajišťuje soudržnost politik mezi povinnostmi v oblasti energetiky a jednotnost mezi oblastmi energetiky a klimatu. Některé ze stávajících plánů a zpráv jsou navíc považovány za plány a zprávy s vysokými administrativními náklady.
1.5.4Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji:
Návrh je v souladu s přezkumem směrnice 2009/28/ES (směrnice o obnovitelných zdrojích energie), směrnice 2010/31/EU (směrnice o energetické náročnosti budov), směrnice 2012/27/EU (směrnice o energetické účinnosti) a s iniciativou o uspořádání trhu.
Také je v souladu s rozhodnutím 406/2009 ES (rozhodnutí o sdílení úsilí – platnost 2013-20), navrhovaným rozhodnutím, které jej má nahradit pro období let 2021–30, COM(2016) 482 final – 2016/0231 (COD) (návrh nařízení o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu), jakož i s návrhem LULUCF, COM(2016) 479 final – 2016/0230 (COD) (návrh nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu). Účelem těchto iniciativ je vytvoření právního rámce specifického pro odvětví v období po roce 2020, přičemž stávající návrh stanoví celkový rámec správy pro dosažení cílů energetické unie.
Návrh je také v souladu se směrnicí 2009/31/ES o geologickém ukládání CO2.
1.6Doba trvání akce a finanční dopad
◻ Časově omezený návrh/podnět
–◻
Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR
–◻
Finanční dopad od RRRR do RRRR
☑ Časově neomezený návrh/podnět
–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2018 po neomezenou dobu,
–poté plné fungování.
1.7Předpokládaný způsob řízení
☑ Přímé řízení Komisí
–☑ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;
–◻
prostřednictvím výkonných agentur;
◻ Sdílené řízení s členskými státy
x Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;
–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);
–◻ EIB a Evropský investiční fond;
–subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;
–◻ veřejnoprávní subjekty;
–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;
–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;
–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
Implementace požadavků tohoto nařízení bude vyžadovat účast JRC a EEA.
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky.
Nařízení stanoví periodicitu a podmínky týkající se plánování, podávání zpráv a sledování ze strany členských států a Komise. Úkoly sledování ze strany Komise by vyžadovaly externí technickou podporu poskytnutou smluvním dodavatelem. Dále je plánováno vytvoření nového komunikačního nástroje včetně webové platformy a veřejných internetových stránek pro výměnu informací a osvědčených postupů i sdělování informací široké veřejnosti.
2.2Systém řízení a kontroly
2.2.1Zjištěná rizika
Členské státy se mohou zpozdit při výkonu svých povinností týkajících se plánování a podávání zpráv. I z tohoto důvodu bude vytvořena webová databáze. Kvalita a úplnost dat může také představovat důležité riziko, zejména na začátku procesu.
Rizika v souvislosti s fungováním webové platformy se týkají zejména problémů v oblasti IT, jako je možné zhroucení systému, a otázek důvěrné povahy.
2.2.2Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly
Předpokládané metody kontroly jsou stanoveny ve finančním nařízení a prováděcích pravidlech.
2.2.3Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb.
2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.
Kromě uplatnění finančního nařízení se nepředpokládají žádná specifická opatření.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
Stávající rozpočtové položky
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
Rozpočtová položka
|
Druh
výdaje
|
Příspěvek
|
|
|
Číslo
[…][název………………………...……………]
|
RP/NRP.
|
zemí ESVO
|
kandidátských zemí
|
třetích zemí
|
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
|
|
5 Správa
|
32 01 01
Výdaje související s úředníky a dočasnými zaměstnanci v oblasti politiky „Energetika“
|
NRP
|
NE
|
NE
|
NE
|
NE
|
|
5 Správa
|
32 01 02
Výdaje na externí zaměstnance a ostatní výdaje na řízení na podporu oblasti politiky „Energetika“
|
NRP
|
NE
|
NE
|
NE
|
NE
|
|
5 Správa
|
34 01 01
Výdaje na úředníky a dočasné zaměstnance v oblasti politiky „Oblast klimatu“
|
NRP
|
NE
|
NE
|
NE
|
NE
|
|
5 Správa
|
34 01 02
Výdaje na externí zaměstnance a ostatní výdaje na řízení na podporu oblasti politiky „Oblast klimatu“
|
NRP
|
NE
|
NE
|
NE
|
NE
|
|
1A
|
32 02 02
Činnosti na podporu evropské energetické politiky a vnitřního trhu s energií
|
RP
|
NE
|
NE
|
NE
|
NE
|
|
2
|
34.02.01
Snižování emisí skleníkových plynů (zmírňování změny klimatu)
|
RP
|
NE
|
NE
|
NE
|
NE
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
Rozpočtová položka
|
Druh
výdaje
|
Příspěvek
|
|
|
Číslo
[Název………………………………………]
|
RP/NRP
|
zemí ESVO
|
kandidátských zemí
|
třetích zemí
|
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
|
|
|
[…][XX.YY.YY.YY]
|
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
3.2Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
Odhadovaný výdaj zmíněný v této části bude plně započítán do stávajícího programového finančního krytí příslušných rozpočtových položek do roku 2020.
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního
rámce
|
Číslo 1A
|
Okruh 1A – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost
|
|
GŘ: <ENER>
|
|
|
Rok
2018
|
Rok
2019
|
Rok
2020
|
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
CELKEM 2018+2019+2020
|
|
• Operační prostředky
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Číslo rozpočtové položky
|
Závazky
|
(1)
|
0
|
0,500
|
0,500
|
|
|
|
|
1,000
|
|
|
Platby
|
(2)
|
0
|
0,150
|
0,350
|
|
|
|
|
0,500
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Číslo rozpočtové položky
|
|
(3)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM prostředky
pro GŘ <ENER>
|
Závazky
|
=1+1a +3
|
0
|
0,500
|
0,500
|
|
|
|
|
1,000
|
|
|
Platby
|
=2+2a
+3
|
0
|
0,150
|
0,350
|
|
|
|
|
0,500
|
• Operační prostředky CELKEM
|
Závazky
|
(4)
|
0
|
0,500
|
0,500
|
|
|
|
|
1,000
|
|
|
Platby
|
(5)
|
0
|
0,150
|
0,350
|
|
|
|
|
0,500
|
|
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM
|
(6)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM prostředky
z OKRUHU<1A.>
víceletého finančního rámce
|
Závazky
|
=4+ 6
|
0
|
0,500
|
0,500
|
|
|
|
|
1,000
|
|
|
Platby
|
=5+ 6
|
0
|
0,150
|
0,350
|
|
|
|
|
0,500
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního
rámce
|
2
|
Udržitelný růst Přírodní zdroje
|
|
GŘ: < CLIMA>
|
|
|
Rok
2018
|
Rok
2019
|
Rok
2020
|
|
|
CELKEM
2018+2019+2020
|
|
• Operační prostředky
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
rozpočtová položka 34 02 01
|
Závazky
|
(1a)
|
0
|
0,500
|
0,500
|
|
|
|
|
1,000
|
|
|
Platby
|
(2a)
|
0
|
0,150
|
0,350
|
|
|
|
|
0,500
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM prostředky
pro GŘ < CLIMA >
|
Závazky
|
=1a +1b
|
0
|
0,500
|
0,500
|
|
|
|
|
1,000
|
|
|
Platby
|
=2a+ 2b
|
0
|
0,150
|
0,350
|
|
|
|
|
0,500
|
• Operační prostředky CELKEM
|
Závazky
|
(4a)
|
0
|
0,500
|
0,500
|
|
|
|
|
1,000
|
|
|
Platby
|
(5a)
|
0
|
0,150
|
0,350
|
|
|
|
|
0,500
|
|
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM
|
(6a)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM prostředky
z OKRUHU <2>
víceletého finančního rámce
|
Závazky
|
|
0
|
0,500
|
0,500
|
|
|
|
|
1,000
|
|
|
Platby
|
|
0
|
0,150
|
0,350
|
|
|
|
|
0,500
|
Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:
|
• Operační prostředky CELKEM
|
Závazky
|
(4)
|
0
|
1,000
|
1,000
|
|
|
|
|
2,000
|
|
|
Platby
|
(5)
|
0
|
0,300
|
0,700
|
|
|
|
|
1,000
|
|
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM
|
(6)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM prostředky
z OKRUHŮ 1 až 4
víceletého finančního rámce
(referenční částka)
|
Závazky
|
=4+ 6
|
0
|
1,000
|
1,000
|
|
|
|
|
2,000
|
|
|
Platby
|
=5+ 6
|
0
|
0,300
|
0,700
|
|
|
|
|
1,000
|
Okruh víceletého finančního
rámce
|
5
|
„Správní výdaje“
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
|
|
Rok
2018
|
Rok
2019
|
Rok
2020
|
|
|
CELKEM
2018+2019+2020
|
|
GŘ: <ENER, CLIMA>
|
|
• Lidské zdroje
|
2,356
|
2,356
|
2,356
|
|
|
|
|
7,068
|
|
• Ostatní správní výdaje
|
0,280
|
0,280
|
0,280
|
|
|
|
|
0,840
|
|
CELKEM GŘ <ENER, CLIMA>
|
Prostředky
|
2,636
|
2,636
|
2,636
|
|
|
|
|
7,908
|
|
CELKEM prostředky
z OKRUHU 5
víceletého finančního rámce
|
(Závazky celkem = platby celkem)
|
2,636
|
2,636
|
2,636
|
|
|
|
|
7,908
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
|
|
Rok
2018
|
Rok
2019
|
Rok
2020
|
|
|
CELKEM
2018+2019+2020
|
|
CELKEM prostředky
z OKRUHŮ 1 až 5
víceletého finančního rámce
|
Závazky
|
2,636
|
3,636
|
3,636
|
|
|
|
|
9,908
|
|
|
Platby
|
2,636
|
2,936
|
3,336
|
|
|
|
|
8,908
|
3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky
–◻
Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.
–☑
Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Uveďte cíle a výstupy
⇩
|
|
|
Rok
2018
|
Rok
2019
|
Rok
2020
|
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
CELKEM
2018+2019+2020
|
|
|
VÝSTUPY
|
|
|
Druh
|
Průměrné náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Celkový počet
|
Náklady celkem
|
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 1…
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Technická pomoc při sledování pokroku členských států Komisí
|
|
|
|
0
|
|
0,250
|
|
0,440
|
|
|
|
|
|
|
|
|
0,690
|
|
– Vývoj a provoz databáze
|
|
|
|
0
|
|
0,250
|
|
0,060
|
|
|
|
|
|
|
|
|
0,310
|
|
– Smlouva o poskytovaní služeb podpory při sledování v oblasti klimatu
|
SER
|
|
|
|
1
|
0,500
|
1
|
0,500
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1,000
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 1
|
|
0
|
|
1,000
|
|
1,000
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2,000
|
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 …
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Výstup
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 2
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
NÁKLADY CELKEM
|
|
0
|
|
1,000
|
|
1,000
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2,000
|
3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
3.2.3.1Shrnutí
–◻
Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–☑
Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
Rok
2018
|
Rok
2019
|
Rok
2020
|
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
CELKEM
2018+2019+2020
|
|
OKRUH 5
víceletého finančního rámce
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lidské zdroje
|
1,686+ 0,670
|
1,686+
0,670
|
1,686+
0,670
|
|
|
|
|
7,068
|
|
Ostatní správní výdaje
|
0,280
|
0,280
|
0,280
|
|
|
|
|
0,840
|
|
Mezisoučet za OKRUH 5
víceletého finančního rámce
|
2,636
|
2,636
|
2,636
|
|
|
|
|
7,908
|
|
mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ostatní výdaje
správní povahy
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mezisoučet
mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM
|
2,636
|
2,636
|
2,636
|
|
|
|
|
7,908
|
Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
3.2.3.2Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů
–◻
Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–☑
Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky
|
|
Rok
2018
|
Rok
2019
|
Rok
2020
|
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
|
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
|
|
|
|
XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)
|
12+5
|
12+5
|
12+5
|
|
|
|
XX 01 01 02 (při delegacích)
|
|
|
|
|
|
|
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)
|
|
|
|
|
|
|
10 01 05 01 (v přímém výzkumu)
|
|
|
|
|
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)
|
|
XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)
|
1
|
1
|
1
|
|
|
|
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
|
|
|
|
|
|
|
XX 01 04 yy
|
– v ústředí
|
|
|
|
|
|
|
|
– při delegacích
|
|
|
|
|
|
|
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
|
|
|
|
|
|
|
10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu)
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM
|
18
|
18
|
18
|
|
|
32 je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu (GŘ ENER)
34 je oblast politiky (GŘ CLIMA)
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci
|
12 (ENER) + 5 (CLIMA)
|
|
Externí zaměstnanci
|
1 (ENER)
|
3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem
–☑
Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.
–◻
Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.
Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.
–◻
Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.
Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.
3.2.5Příspěvky třetích stran
–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:
prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
Rok
N
|
Rok
N+1
|
Rok
N+2
|
Rok
N+3
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
Celkem
|
|
Upřesněte spolufinancující subjekt
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Spolufinancované prostředky CELKEM
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3.3Odhadovaný dopad na příjmy
–☑
Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–◻
Návrh/podnět má tento finanční dopad:
–◻
dopad na vlastní zdroje
–◻
dopad na různé příjmy
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka:
|
Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce
|
Dopad návrhu/podnětu
|
|
|
|
Rok
N
|
Rok
N+1
|
Rok
N+2
|
Rok
N+3
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
|
Článek ………….
|
|
|
|
|
|
|
|
|
U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.
Legislativní finanční výkaz „Agentury“
Evropská agentura pro životní prostředí
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1Název návrhu/podnětu
1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB
1.3Povaha návrhu/podnětu
1.4Cíle
1.5Odůvodnění návrhu/podnětu
1.6Doba trvání akce a finanční dopad
1.7Předpokládaný způsob řízení
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv
2.2Systém řízení a kontroly
2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
3.2Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky [subjektu]
3.2.3Odhadovaný dopad na lidské zdroje [subjektu]
3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem
3.2.5Příspěvky třetích stran
3.3Odhadovaný dopad na příjmy
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1Název návrhu/podnětu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o správě energetické unie
1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB
32: Energetika
34: Opatření v oblasti klimatu
1.3Povaha návrhu/podnětu
☑ Návrh/podnět se týká nové akce
◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci
◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce
◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci
1.4Cíle
1.4.1Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem
Cílem navrhovaného nařízení je zajištění koordinované a jednotné realizace energetické unie napříč jejími pěti rozměry, jakož i společného dosažení cílů energetické unie prostřednictvím kombinace opatření EU i vnitrostátních opatření na základě zjednodušených povinností týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování, jakož i funkčního procesu správy mezi Komisí a členskými státy.
Vytvoření energetické unie je součástí deseti politických priorit Unie a tento návrh představuje důležitý prvek strategického rámce pro energetickou unii.
Tento návrh společně zpracovala GŘ pro energetiku a GŘ pro oblast klimatu.
1.4.2Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB
Specifický cíl č.
Pro GŘ pro energetiku: Specifický cíl č. 6: Realizace a následná kontrola celkové strategie energetické unie.
Pro GŘ pro oblast klimatu: Pro GŘ pro oblast klimatu: Specifický cíl č. 6: Realizace strategie energetické unie k vytvoření zlepšeného mechanismu správy v oblasti klimatu a energetiky včetně zjednodušeného podávání zpráv a plánování po roce 2020 (koordinace s GŘ pro energetiku).
Příslušné aktivity ABM/ABB
Výdaje GŘ pro energii se realizují prostřednictvím činnosti ABB 32.02 Konvenční a obnovitelná energie (nebo ABB1: Konvenční a obnovitelná energie).
V plánu správy pro rok 2016 a v souladu s novou strukturou pro specifické cíle energetické unie přispívá ABB 1 ke všem šesti specifickým cílům včetně aspektů konkurenceschopnosti specifického cíle č. 5.
Pro GŘ pro oblast klimatu se jedná o aktivitu ABB 34 02 – Oblast klimatu na úrovni unie i mezinárodní úrovni.
Návrh se také týká strategické oblasti 1.3 víceletého pracovního programu Evropské agentury pro životní prostředí: „Poskytování informací k provádění politik v oblasti zmírňování změny klimatu a energetiky“, jakož i strategické oblasti 3.2 „Vývoj technických systémů“.
1.4.3Očekávané výsledky a dopady
Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.
Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a příslušné zprávy o pokroku by měly minimalizovat administrativní zátěž pro členské státy a Komisi a současně zlepšit kvalitu informací a transparentnost a tím zajistit včasnou realizaci a sledování cílů energetické unie, jakož i zlepšení propojení a synergií mezi oblastmi energetiky a klimatu.
Zjednodušení stávajících povinností týkajících se plánování a podávání zpráv ze strany členských států a povinností týkajících se sledování ze strany Komise by zlepšilo situaci pro všechny zúčastněné strany v souladu s principy zlepšení právní úpravy, pokud jde o účelnost, účinnost, přidanou hodnotu EU, relevanci a soudržnost.
Návrh také dále specifikuje obsah a přiměřenou periodicitu vnitrostátních plánů, zpráv o pokroku a integrovaného sledování ze strany Komise, jakož i související proces správy mezi členskými státy a Komisí včetně regionální spolupráce. Účelem návrhu je synchronizace s pětiletým cyklem přezkumu podle Pařížské dohody o klimatu.
1.4.4Ukazatele výsledků a dopadů
Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.
Provedení návrhu by mělo zajistit transparentní informace o pokroku členských států a společném pokroku EU k dosažení cílů energetické unie pro rok 2030 a v dalších letech a poskytnout rámec pro správu vhodný k realizaci strategie energetické unie.
Ukazatel provedení návrhu je: počet členských států, které poskytnou včas integrované plány, dvouleté zprávy o pokroku a každoroční zprávy (jak je uvedeno v nařízení).
1.5Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu
Členské státy by měly podle různých odvětvových právních nástrojů předkládat méně vnitrostátních plánů a podávat méně zpráv, místo toho by však měly Komisi v pravidelných intervalech předávat integrované plány a zprávy. Na základě informací poskytnutých členskými státy by měla Komise vypracovávat příslušné zprávy o sledování.
1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU:
Zaprvé, vzhledem k tomu, že se několik prvků strategie energetické unie týká cílů určených na úrovni EU, je nezbytná akce na úrovni EU, která zajistí dosažení těchto cílů, jakož i soulad politik v oblasti energetiky a klimatu napříč EU a členskými státy, při zachování pružnosti pro členské státy.
Navíc platí, že hlavní problémy v oblasti energetiky, s kterými se Unie potýká, nelze vyřešit nekoordinovaným postupem jednotlivých států. To platí také pro oblast změny klimatu, která ze své podstaty představuje přeshraniční problém, který nelze vyřešit jen pomocí vnitrostátní nebo místní akce. Proto je nezbytná koordinace opatření v oblasti klimatu na evropské i globální úrovni. Existuje tudíž důvod pro opatření na úrovni EU týkající se sledování pokroku v provádění energetických a klimatických politik napříč EU v souladu s cíli energetické unie, jakož i fungování vnitřního trhu s energií.
Zadruhé, protože všechny rozměry energetické unie mají přeshraniční význam, je akce na úrovni EU také nezbytná k další podpoře zlepšení spolupráce mezi členskými státy. Žádný z rozměrů energetické unie nelze efektivně realizovat bez uplatnění procesu správy EU mezi členskými státy a Komisí, což také zajistí regionálnější přístup k politikám v oblasti energetiky a klimatu. Také je nezbytné vytvořit rámec umožňující zajistit, že EU bude plně připravena zúčastnit se přezkumných procesů podle Pařížské dohody a zajistit maximální synchronizaci a synergie.
Zatřetí, činnost EU je odůvodněná z hlediska cíle iniciativy týkajícího se zjednodušení stávajících povinností plánování, podávání zpráv a sledování, protože stávající právní předpisy EU v acquis v oblasti energetiky lze stejně jako právní předpisy týkající se mechanismu sledování změnit pouze pomocí legislativních návrhů za účelem snížení administrativní zátěže pro členské státy a Komisi a zlepšit soudržnost plánování a podávání zpráv, jakož i zajistit porovnatelnost vnitrostátních plánů a zpráv o pokroku.
1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Většina stávajících povinností v oblasti plánování, podávání zpráv a sledování je přínosem z hlediska užitečných informací v konkrétní oblasti politiky a podpory realizace specifických cílů politik stanovených v odvětvových právních předpisech. Stávající povinnosti týkající se podávání zpráv ze strany Komise zajišťují, že Komise informuje Evropský parlament, Radu a širokou veřejnost o výsledcích dosažených díky legislativě EU, jakož i o pokroku dosaženém EU a členskými státy v plnění jejich povinností podle mezinárodních závazků na základě úmluvy UNFCCC.
Stávající rámec je však nevhodný z hlediska cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a cílů energetické unie, protože nezajišťuje soudržnost politik mezi povinnostmi v oblasti energetiky a jednotnost mezi oblastmi energetiky a klimatu. Některé ze stávajících plánů a zpráv jsou navíc považovány za plány a zprávy s vysokými administrativními náklady.
1.5.4Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji:
Návrh je v souladu s přezkumem směrnice 2009/28/ES (směrnice o obnovitelných zdrojích energie), směrnice 2010/31/EU (směrnice o energetické náročnosti budov), směrnice 2012/27/EU (směrnice o energetické účinnosti) a s iniciativou o uspořádání trhu.
Také je v souladu s rozhodnutím 406/2009 ES (rozhodnutí o sdílení úsilí – platnost 2013-20), navrhovaným rozhodnutím, které jej má nahradit pro období let 2021–30, COM(2016) 482 final – 2016/0231 (COD) (návrh nařízení o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu), jakož i s návrhem LULUCF, COM(2016) 479 final – 2016/0230 (COD) (návrh nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do
roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu). Účelem těchto iniciativ je vytvoření právního rámce specifického pro odvětví v období po roce 2020, přičemž stávající návrh stanoví celkový rámec správy pro dosažení cílů energetické unie.
Návrh je také v souladu se směrnicí 2009/31/ES o geologickém ukládání CO2.
1.6Doba trvání akce a finanční dopad
◻ Časově omezený návrh/podnět
–◻
Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR
–◻
Finanční dopad od RRRR do RRRR
☑ Časově neomezený návrh/podnět
–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2018 po neomezenou dobu,
–poté plné fungování.
1.7Předpokládaný způsob řízení
☑ Přímé řízení Komisí
–☑ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;
–
prostřednictvím výkonných agentur
◻ Sdílené řízení s členskými státy
x Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;
–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);
–◻ EIB a Evropský investiční fond;
–subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;
–◻ veřejnoprávní subjekty;
–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;
–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;
–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
Provádění požadavků tohoto nařízení bude vyžadovat účast EEA.
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky.
Nařízení stanoví periodicitu a podmínky týkající se plánování, podávání zpráv a sledování ze strany členských států a Komise. Úkoly sledování ze strany Komise by vyžadovaly externí technickou podporu poskytnutou smluvním dodavatelem. Dále je plánováno vytvoření nového komunikačního nástroje včetně webové platformy a veřejných internetových stránek pro výměnu informací a osvědčených postupů i sdělování informací široké veřejnosti.
2.2Systém řízení a kontroly
2.2.1Zjištěná rizika
Členské státy se mohou zpozdit při výkonu svých povinností týkajících se plánování a podávání zpráv. I z tohoto důvodu bude vytvořena webová databáze.
Rizika v souvislosti s fungováním webové platformy se týkají zejména problémů v oblasti IT, jako je možné zhroucení systému, a otázek důvěrné povahy.
2.2.2Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly
Předpokládané metody kontroly jsou stanoveny ve finančním nařízení a prováděcích pravidlech.
2.2.3Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb.
2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.
Kromě uplatnění finančního nařízení se nepředpokládají žádná specifická opatření.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
Stávající rozpočtové položky
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
Rozpočtová položka
|
Druh
výdaje
|
Příspěvek
|
|
|
Číslo
[Název………………………...…………]
|
RP/NRP.
|
zemí ESVO
|
kandidátských zemí
|
třetích zemí
|
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
|
|
[2]
|
[34 02 01: Snižování emisí skleníkových plynů (zmírňování změny klimatu)
|
RP
|
NE
|
NE
|
NE
|
NE
|
|
|
[07 02 06 : Evropská agentura pro životní prostředí…]
|
NRP
|
ANO
|
ANO
|
ANO
|
NE
|
Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
Rozpočtová položka
|
Druh
výdaje
|
Příspěvek
|
|
|
Číslo
[Název………………………………………]
|
RP/NRP
|
zemí ESVO
|
kandidátských zemí
|
třetích zemí
|
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
|
|
|
[XX.YY.YY.YY]
|
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
3.2Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního
rámce
|
Číslo
2
|
[Udržitelný růst: Přírodní zdroje
..……………………………………………………………….]
|
|
[Subjekt]: <EEA – Evropská agentura pro životní prostředí…….>
|
|
|
Rok
2017
|
Rok
2018
|
Rok
2019
|
Rok
2020
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
CELKEM
2018–2020
|
|
Hlava 1: Výdaje na zaměstnance
|
Závazky
|
(1)
|
|
0,035
|
0,140
|
0,210
|
|
|
|
0,385
|
|
|
Platby
|
(2)
|
|
0,035
|
0,140
|
0,210
|
|
|
|
0,385
|
|
Hlava 2: Náklady na infrastrukturu a provoz
|
Závazky
|
(1a)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Platby
|
(2a)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Hlava 3: Operační výdaje
|
Závazky
|
(3a)
|
|
0,250
|
0,500
|
0,500
|
|
|
|
1,250
|
|
|
Platby
|
(3b)
|
|
0,250
|
0,500
|
0,500
|
|
|
|
1,250
|
|
CELKEM prostředky
pro [subjekt] <EEA…….>
|
Závazky
|
=1+1a +3a
|
|
0,285
|
0,640
|
0,710
|
|
|
|
1,635
|
|
|
Platby
|
=2+2a
+3b
|
|
0,285
|
0,640
|
0,710
|
|
|
|
1,635
|
3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky [subjektu]
–◻
Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.
–◻
Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Uveďte cíle a výstupy
⇩
|
|
|
Rok
2017
|
Rok
2018
|
Rok
2019
|
Rok
2020
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
CELKEM
|
|
|
VÝSTUPY
|
|
|
Druh
|
Průměrné náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Celkový počet
|
Náklady celkem
|
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 1…
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Vytvoření platformy podávání zpráv
|
|
|
|
|
1
|
0,250
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
0,250
|
|
Pomoc při zajištění/kontrole kvality – podávání zpráv ČS
|
|
|
|
|
|
|
1
|
0,500
|
1
|
0,500
|
|
|
|
|
|
|
1,000
|
|
– Výstup
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 1
|
|
|
1
|
0,250
|
1
|
0,500
|
1
|
0,500
|
|
|
|
|
|
|
1,250
|
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 …
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Výstup
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 2
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
NÁKLADY CELKEM
|
|
|
1
|
0,250
|
1
|
0,500
|
1
|
0,500
|
|
|
|
|
|
|
1,250
|
3.2.3Odhadovaný dopad na lidské zdroje EHP
3.2.3.1Shrnutí
–◻
Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–x
Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné pracovní úvazky) – externí zaměstnanci
|
Smluvní zaměstnanci
|
2018
|
2019
|
2020
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
|
Funkční skupina IV
|
0,5 SZ
|
2 SZ
|
3 SZ
|
Neomezené trvání
|
|
Funkční skupina III
|
|
|
|
|
|
Funkční skupina II
|
|
|
|
|
|
Funkční skupina I
|
|
|
|
|
|
Celkem
|
0,5 SZ
|
2 SZ
|
3 SZ
|
|
Nad rámec 9 dočasných zaměstnanců (4 AD + 5 AST), kteří momentálně pracují v EEA na úkolech souvisejících s tímto nařízením, potřebuje EEA 3 dodatečné smluvní zaměstnance k pokrytí:
zmírnění v oblasti klimatu a obnovitelných zdrojů energie, což zahrnuje posouzení informací o vnitrostátních odhadech/trajektoriích, politikách a opatřeních a v oblasti biomasy,
zmírnění v oblasti klimatu a energetické účinnosti, což zahrnuje posouzení informací o vnitrostátních odhadech/trajektoriích, politikách a opatřeních,
integrovaného podávání zpráv v oblasti energetiky a klimatu a
vytvoření, správy a udržování nových kanálů podávání zpráv a infrastruktury elektronického podávání zpráv v souvislosti s datovými toky, za které je agentura zodpovědná.
Popis výpočtu nákladů na jednotky ekvivalentu plného pracovního úvazku by měl být zahrnut v části 3 přílohy V.
3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem
–x
Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.
–◻
Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.
Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.
–◻
Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.
Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.
3.2.5Příspěvky třetích stran
–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
Rok
N
|
Rok
N+1
|
Rok
N+2
|
Rok
N+3
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
Celkem
|
|
Upřesněte spolufinancující subjekt
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Spolufinancované prostředky CELKEM
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3.3Odhadovaný dopad na příjmy
–◻
Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–◻
Návrh/podnět má tento finanční dopad:
–◻
dopad na vlastní zdroje
–◻
dopad na různé příjmy
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka:
|
Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce
|
Dopad návrhu/podnětu
|
|
|
|
Rok
N
|
Rok
N+1
|
Rok
N+2
|
Rok
N+3
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
|
Článek ………….
|
|
|
|
|
|
|
|
|
U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.
