DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Návrh Komise týkající se víceletého finančního rámce na roky 2014–2020[1] stanoví rozpočtový rámec a hlavní orientaci společné zemědělské politiky (SZP). Na tomto základě Komise předkládá soubor nařízení, jimiž se stanoví legislativní rámec pro SZP v období let 2014–2020, spolu s posouzením dopadů alternativních scénářů pro rozvoj této politiky.

Stávající reformní návrhy vycházejí ze sdělení o budoucnosti SZP do roku 2020[2], které vymezilo široké politické možnosti s cílem reagovat na budoucí úkoly zemědělství a venkovských oblastí a splnit cíle stanovené pro SZP, kterými jsou zejména 1) životaschopná produkce potravin; 2) udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a 3) vyvážený územní rozvoj. Reformním orientacím ve sdělení se již dostalo široké podpory během interinstitucionální debaty[3] a konzultace zúčastněných stran, které proběhly v rámci posouzení dopadů.

Společným tématem, které z tohoto procesu vyplynulo, je potřeba podpořit účinnost zdrojů k dosažení inteligentního a udržitelného růstu zemědělství a venkovských oblastí EU podporujícího začlenění v souladu se strategií Evropa 2020 a zachovat strukturu SZP ve dvou pilířích, které k dosažení stejných cílů využívají vzájemně se doplňující nástroje. Pilíř I se vztahuje na přímé platby a tržní opatření k poskytování podpory základního ročního příjmu zemědělců EU a podpory v případě konkrétního narušení trhu, zatímco pilíř II se zaměřuje na rozvoj venkova, kdy členské státy vypracovávají a spolufinancují víceleté plány podle společného rámce[4].

Následné reformy SZP vedly ke zvýšení tržní orientace zemědělství při poskytování podpory příjmu producentů, lépe začlenily požadavky v oblasti životního prostředí a posílily podporu rozvoje venkova jako integrované politiky určené pro rozvoj venkovských oblastí v celé EU. Tento reformní proces však také přinesl požadavky na lepší rozdělování podpory mezi členské státy a v členských státech a rovněž požadavky na lepší zaměření opatření, jejichž účelem je řešení úkolů v oblasti životního prostředí, a na účinnější odstraňování zvýšené nestability trhů.

V minulosti reformy především reagovaly na vnitřní problémy, od obrovských přebytků po krize bezpečnosti potravin. Sloužily EU dobře jak na domácí, tak na mezinárodní scéně. Většina dnešních úkolů však vyplývá z faktorů, které se nacházejí vně zemědělství, a proto si vyžadují politickou reakci širšího záběru.

Očekává se, že tlak na příjmy zemědělství bude trvat i nadále, neboť zemědělci čelí většímu počtu rizik, zpomalování produktivity a snižování marží z důvodu zvyšujících se cen vstupů. Proto je nezbytné zachovat podporu příjmů a posílit nástroje, aby bylo možné lépe řešit rizika a reagovat na krizové situace. Silné zemědělství má zásadní význam pro potravinářský průmysl EU a celosvětové zabezpečení potravin.

Po zemědělství a venkovských oblastech se zároveň požaduje, aby zvýšily úsilí o dosažení ambiciózních cílů v oblasti klimatu, energie a strategie biologické rozmanitosti, jež jsou součástí strategie Evropa 2020. Zemědělcům, kteří jsou spolu s lesníky hlavními hospodáři s půdou, bude muset být poskytnuta podpora při příjímání a udržování zemědělských systémů a postupů, jež co nejvíce přispívají ke splnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu, neboť tržní ceny neodrážejí poskytování těchto veřejných statků. Zásadní význam pro růst podporující začlenění a soudržnost bude mít také co nejlepší využití rozmanitých možností venkovských oblastí.

Budoucí SZP tedy nebude jen politikou, která se zabývá pouze malou, i když zásadní částí ekonomiky EU, ale také politikou strategického významu pro zabezpečení potravin, pro životní prostředí a územní rovnováhu. V tom spočívá přidaná hodnota skutečně společné politiky EU, která co nejúčinněji využívá omezených rozpočtových zdrojů a v celé EU zachovává udržitelné zemědělství, řeší důležité přeshraniční otázky, jako jsou klimatické změny, posiluje solidaritu mezi členskými státy a zároveň umožňuje pružnost v uspokojování místních potřeb.

Rámec stanovený v návrhu víceletého finančního rámce předpokládá, že SZP by si měla uchovat svou strukturu dvou pilířů s rozpočtem pro každý pilíř v nominální hodnotě na úrovni roku 2013 a jasné zaměření na dosahování výsledků v oblasti hlavních priorit EU. Přímé platby by měly podporovat udržitelnou produkci díky tomu, že se 30 % jejich rozpočtového finančního krytí přidělí závazným opatřením, která jsou příznivá pro klima a životní prostředí. Úrovně plateb by se měly postupně sbližovat a pro platby velkým příjemcům by se měly postupně stanovit stropy. Rozvoj venkova by měl být s ostatními sdíleně řízenými fondy EU s posíleným postupem zaměřeným na výstupy začleněn do společného strategického rámce a měl by podléhat jasnější a vylepšené podmíněnosti ex-ante. Pokud jde o tržní opatření, mělo by financování SZP rovněž být posíleno dvěma nástroji vně víceletého finančního rámce: 1) nouzovou rezervou pro reakci na krizové situace a 2) rozšířením oblasti působnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

Na tomto základě jsou hlavní prvky legislativního rámce pro SZP během období 2014–2020 stanoveny v těchto nařízeních:

– v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky (dále jen „nařízení o přímých platbách“),

– v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (nařízení o jednotné společné organizaci trhů) (dále jen „nařízení o jednotné společné organizaci trhů“),

– v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (dále jen „nařízení o rozvoji venkova“),

– v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (dále jen „horizontální nařízení“),

– v návrhu nařízení Rady, kterým se určují opatření na stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty,

– v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům v roce 2013,

– v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy.

Nařízení o rozvoji venkova vychází z návrhu předloženého Komisí dne 6. října 2011, který stanoví společná pravidla pro všechny fondy fungující podle společného strategického rámce[5]. Bude následovat nařízení o režimu pro nejchudší osoby, pro který jsou finanční prostředky v současné době zařazeny v rámci jiné linie víceletého finančního rámce.

Vzhledem k námitkám vysloveným Soudním dvorem Evropské unie se kromě toho rovněž připravují nová pravidla o zveřejňování informací o příjemcích, jejichž záměrem je najít nejvhodnější způsob, jak sloučit právo příjemců na ochranu osobních údajů se zásadou transparentnosti.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Posouzení dopadů na základě zhodnocení stávajícího politického rámce a analýzy budoucích úkolů a potřeb posuzuje a srovnává dopad tří alternativních scénářů. Jedná se o výsledek dlouhého procesu zahájeného v dubnu 2010 a řízeného meziútvarovou skupinou, která shromáždila rozsáhlou kvantitativní a kvalitativní analýzu, stanovila výchozí hodnotu v podobě střednědobých projekcí pro zemědělské trhy a příjem do roku 2020 a vymodelovala dopad různých politických scénářů na ekonomiku odvětví.

Tři scénáře vypracované v posouzení dopadů jsou: 1) scénář přizpůsobení, který pokračuje ve stávajícím politickém rámci a řeší jeho největší nedostatky, jako je rozdělování přímých plateb; 2) scénář integrace, který přináší zásadní změny politiky ve formě silnějšího zaměření a ekologizace přímých plateb a posíleného strategického zaměření politiky rozvoje venkova v lepší koordinaci s ostatními politikami EU a rozšiřuje právní základ pro širší oblast působnosti spolupráce producentů, a 3) scénář nového zaměření, který přesměrovává politiku výlučně na životní prostředí a navrhuje postupné ukončení přímých plateb za předpokladu, že produkční kapacitu lze udržet bez podpory a že sociálně ekonomické potřeby venkovských oblastí vyřeší ostatní politiky.

Na pozadí hospodářské krize a tlaku na veřejné finance, na něž EU reagovala strategií Evropa 2020 a návrhem víceletého finančního rámce, přikládají všechny tři scénáře jinou váhu každému ze tří politických cílů budoucí SZP, jež se zaměřuje na konkurenceschopnější a udržitelnější zemědělství v dynamických venkovských oblastech. S cílem dosáhnout lepšího souladu se strategií Evropa 2020, zejména pokud jde o účinnost zdrojů, bude mít zvýšení zemědělské produktivity za podpory výzkumu, předávání znalostí a podpory spolupráce a inovací (včetně evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti) stále zásadnější význam. Vzhledem k tomu, že zemědělská politika EU již nepůsobí v politickém prostředí narušujícím obchod, očekává se další tlak na odvětví v důsledku pokračující liberalizace, zejména v rámci rozvojového programu z Dohá nebo dohody o volném obchodu s organizací Mercosur.

Tyto tři politické scénáře byly vypracovány s ohledem na preference vyjádřené v konzultaci, která proběhla v souvislosti s posouzením dopadů. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby mezi 23. listopadem 2010 a 25. lednem 2011 předložily příspěvky, a 12. ledna 2011 byl zorganizován poradní výbor. Hlavní body jsou shrnuty níže[6]:

– Mezi zúčastněnými stranami panuje široká shoda, že pro řešení úkolů v oblasti zabezpečení potravin, udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a územního rozvoje je zapotřebí silná SZP založená na dvoupilířové struktuře.

– Většina respondentů se domnívá, že SZP by měla hrát roli při stabilizaci trhů a cen.

– Zúčastněné strany mají rozdílné názory na zaměření podpory (zejména přerozdělování přímé podpory a omezení plateb).

– Panuje shoda, že oba pilíře mohou hrát důležitou roli při zvýšení úsilí v oblasti ochrany klimatu a posílení environmentálního profilu ve prospěch společnosti EU. Širší veřejnost argumentuje, že platby v rámci pilíře I mohou být účinněji využity, ačkoli mnoho zemědělců věří, že tomu tak je již dnes.

– Respondenti si přejí, aby součástí budoucího růstu a rozvoje byly všechny oblasti EU, včetně znevýhodněných oblastí.

– Mnoho respondentů zdůraznilo potřebu integrace SZP s ostatními politikami, jako jsou politika životního prostředí, zdravotní politika, politika obchodu a rozvoje.

– Inovace, rozvoj konkurenceschopných podniků a poskytování veřejných statků občanům EU jsou vnímány jako způsoby, jak sladit SZP se strategií Evropa 2020.

Posouzení dopadů tedy porovnalo tři alternativní politické scénáře:

Scénář nového zaměření by urychlil strukturální přizpůsobení v odvětví zemědělství a posunul produkci do nákladově nejúčinnějších oblastí a nejziskovějších odvětví. Přestože by výrazně zvýšil finanční prostředky pro životní prostředí, kvůli omezenému rozsahu tržní intervence by odvětví rovněž vystavil větším rizikům. Kromě toho by představoval výrazné náklady pro společnost i životní prostředí, neboť méně konkurenceschopné oblasti by musely čelit podstatné ztrátě příjmů a zhoršení životního prostředí, jelikož politika by přišla o výhodu přímých plateb spojených s podmíněností.

Na druhé straně spektra by scénář přizpůsobení svým omezeným, nicméně hmatatelným zlepšením konkurenceschopnosti zemědělství a environmentálního profilu nejlépe umožňoval politickou kontinuitu. Lze však vážně pochybovat o tom, zda by tento scénář mohl odpovídajícím způsobem řešit důležité budoucí úkoly v oblasti klimatu a životního prostředí, na kterých také stojí dlouhodobá udržitelnost zemědělství.

Scénář integrace přináší zásadní změnu ve formě většího zaměření a ekologizace přímých plateb. Analýza ukazuje, že ekologizace je možná za rozumných nákladů pro zemědělce, ačkoli jisté administrativní zátěži se vyhnout nelze. Rovněž je možné dát rozvoji venkova nový podnět za předpokladu, že členské státy a regiony účinně využijí nových možností a že společný strategický rámec spolu s ostatními fondy EU neodstraní synergie s pilířem I nebo neoslabí hlavní silné stránky rozvoje venkova. Dojde-li k dosažení správné rovnováhy, tento scénář nejlépe vyřeší dlouhodobou udržitelnost zemědělství a venkovských oblastí.

Posouzení dopadů proto dospělo k závěru, že scénář integrace je nejvyrovnanější, neboť postupně uvádí SZP v soulad se strategickými cíli EU, a tuto rovnováhu lze rovněž nalézt při provádění různých prvků legislativních návrhů. Bude také nezbytné vypracovat hodnotící rámec pro měření výkonnosti SZP pomocí společného souboru ukazatelů napojených na politické cíle.

V průběhu celého procesu bylo významným hlediskem zjednodušení, jehož by mělo být dosaženo různými způsoby, například zefektivněním podmíněnosti a tržních nástrojů nebo struktury režimu pro malé zemědělce. Ekologizace přímých plateb by kromě toho měla být strukturována tak, aby minimalizovala administrativní zátěž, včetně nákladů na kontroly.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Navrhuje se zachování stávající struktury SZP ve dvou pilířích s tím, že se každoroční závazná opatření s obecným použitím v pilíři I doplní o dobrovolná opatření, jež jsou lépe přizpůsobena vnitrostátním a regionálním zvláštnostem v rámci víceletého programového pojetí v pilíři II. Účelem nové struktury přímých plateb je však lepší využití synergií s pilířem II, který je pak umístěn do společného strategického rámce, aby bylo možné zajistit lepší koordinaci s ostatními sdíleně řízenými fondy EU.

Proto je rovněž zachována stávající struktura čtyř základních právních nástrojů, ačkoli je oblast působnosti nařízení o financování rozšířena, aby spojila společná ustanovení do nástroje nyní zvaného horizontální nařízení.

Návrhy jsou v souladu se zásadou subsidiarity. SZP je vskutku společná politika: jedná se o oblast sdílených pravomocí mezi EU a členskými státy, která je spravována na úrovni EU s cílem zachovat udržitelné a rozmanité zemědělství v celé EU, řešit důležité přeshraniční otázky, jako je změna klimatu, a posílit solidaritu mezi členskými státy. S ohledem na význam budoucích úkolů v oblasti zabezpečení potravin, životního prostředí a územní rovnováhy zůstává SZP strategicky důležitou politikou, která je nejúčinnější reakcí na politické úkoly a zajišťuje nejefektivnější využití rozpočtových zdrojů. Dále se navrhuje zachování stávající struktury nástrojů ve dvou pilířích, kdy členské státy mají více prostoru přizpůsobit řešení místním zvláštnostem a spolufinancovat pilíř II. Do pilíře II jsou rovněž umístěny nové evropské inovační partnerství a soubor nástrojů pro řízení rizik. Politika zároveň bude v lepším souladu se strategií Evropa 2020 (včetně společného rámce s ostatními fondy EU) a byla by zavedena řada zlepšení a zjednodušujících prvků. Analýza provedená v rámci posouzení dopadů dále jasně ukazuje cenu, kterou by bylo nutno zaplatit, kdyby nebylo přijato žádné opatření, v podobě negativních důsledků pro hospodářství, životní prostředí a společnost.

V zájmu použití nařízení o přímých platbách od 1. ledna 2014 stanoví toto nařízení čisté stropy pro přímé platby na kalendářní rok 2013 prostřednictvím mechanismu úprav, který je podobný modulaci, aby tak byla zajištěna kontinuita výší plateb a současně zohledněno postupné zavádění přímých plateb v nových členských státech.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Víceletý finanční rámec stanoví, že by velká část rozpočtu EU měla i nadále být určena pro zemědělství, které je společnou politikou strategického významu. Proto se navrhuje, že SZP by měla být během období 2014–2020 zaměřena na své hlavní činnosti a pilíři I by mělo být přiděleno 317,2 miliardy EUR a pilíři II 101,2 miliardy EUR v dnešních cenách.

Financování pilíře I a II je doplněno o dodatečné finanční prostředky ve výši 17,1 miliardy EUR, které sestávají z 5,1 miliardy EUR na výzkum a inovace, 2,5 miliardy EUR na bezpečnost potravin a 2,8 miliardy EUR na potravinovou podporu pro nejchudší osoby v ostatních okruzích víceletého finančního rámce a rovněž 3,9 miliardy EUR na novou rezervu pro případ krizí v odvětví zemědělství a až 2,8 miliardy EUR na Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci mimo víceletý finanční rámec, čímž celkový rozpočet na období 2014–2020 dosáhne výše 435,6 miliardy EUR.

Pokud jde o rozdělení podpory mezi členské státy, navrhuje se, aby všechny členské státy s přímými platbami pod hranicí 90 % průměru EU dosáhly snížení této mezery o jednu třetinu. Na tomto základě jsou vypočítány vnitrostátní stropy v nařízení o přímých platbách.

Rozdělení podpory rozvoje venkova je založeno na objektivních kritériích spojených s politickými cíli s ohledem na stávající rozdělení. Stejně jako dnes by méně rozvinuté regiony měly i nadále využívat vyšších sazeb spolufinancování, které se rovněž uplatní na některá opatření, jako je předávání znalostí, seskupení producentů, spolupráce a iniciativa Společenství pro rozvoj venkova („Leader“).

Zavádí se určitá pružnost u přesunů mezi pilíři (až do výše 5 % přímých plateb), a to z pilíře I do pilíře II, což členským státům umožní posílit politiku rozvoje venkova, a z pilíře II do pilíře I pro ty členské státy, u kterých úroveň přímých plateb zůstává pod hranicí 90 % průměru EU.

Podrobnosti finančního dopadu návrhů na reformu SZP jsou uvedeny ve finančním výkazu, který je k návrhům přiložen.

2011/0286 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům v roce 2013

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[7],

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[8],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[9],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Režimy podpor stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. , kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky [nové nařízení o SZP ][10], se mají použít od 1. ledna 2014. To znamená, že nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003[11], by mělo být v kalendářním roce 2013 i nadále základem pro poskytování podpory příjmů zemědělcům.

(2) Nařízení (ES) č. 73/2009 zavedlo systém povinného postupného snižování přímých plateb („modulaci“), s výjimkou přímých plateb do výše 5 000 EUR, který bude použitelný až do kalendářního roku 2012. V důsledku toho byly až do kalendářního roku 2012 stanoveny celkové čisté částky přímých plateb („čisté stropy“), které mohou být poskytnuty v členském státě po použití modulace. S cílem zachovat v kalendářním roce 2013 výši přímých plateb na podobné úrovni jako v roce 2012, avšak s náležitým ohledem na postupné zavádění přímých plateb v nových členských státech, je vhodné zavést mechanismus úpravy plateb pro rok 2013, který by měl rovnocenný účinek jako modulace a čisté stropy. Vzhledem ke zvláštnostem podpor v rámci společné zemědělské politiky v nejvzdálenějších regionech by se tento mechanismus úprav na zemědělce ve zmíněných regionech neměl uplatňovat.

(3) Pro hladké fungování přímých plateb v kalendářním roce 2013 je nezbytné prodloužit platnost čistých stropů stanovených pro kalendářní rok 2012 i na rok 2013 a v případě potřeby je upravit, zejména v souvislosti se zvýšením v důsledku postupného zavádění přímých plateb v nových členských státech a s ukončením dobrovolné modulace (odlišení) podle nařízení Rady (ES) č. 378/2007 ze dne 27. března 2007 o pravidlech pro dobrovolné odlišení přímých plateb podle nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce[12].

(4) Podle mechanismu postupného zavádění přímých podpor uvedeného v aktu o přistoupení z roku 2005 zůstává úroveň přímých plateb v Bulharsku a Rumunsku nadále nižší, než bude úroveň přímých plateb v ostatních členských státech v roce 2013 po úpravě plateb zemědělcům v přechodném období. Mechanismus úprav by se proto na zemědělce v Bulharsku a Rumunsku neměl vztahovat.

(5) Finanční převody do Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova stanovené v článcích 134, 135 a 136 nařízení (ES) č. 73/2009 se týkají víceletého finančního výhledu na období 2007–2013. Kalendářní rok 2013 však odpovídá finančnímu roku 2014, který spadá do příštího víceletého finančního rámce, v němž jsou částky, které jsou k dispozici pro programy rozvoje venkova, stanoveny trvale. Tyto finanční převody by proto měly být zrušeny.

(6) Nařízení (ES) č. 73/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 73/2009 se mění takto:

(1) Článek 8 se mění takto:

a)      odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.     Aniž je dotčen článek 11 tohoto nařízení, nesmí být celkové čisté částky přímých plateb, které mohou být v členském státě poskytnuty na jakýkoli kalendářní rok před rokem 2013 po použití článků 7 a 10 tohoto nařízení a článku 1 nařízení (ES) č. 378/2007 nebo v kalendářním roce 2013 po použití článku 10a tohoto nařízení, s výjimkou přímých plateb poskytovaných podle nařízení (ES) č. 247/2006 a (ES) č. 1405/2006, vyšší než stropy stanovené v příloze IV tohoto nařízení. Členské státy popřípadě v zájmu dodržení stropů stanovených v příloze IV tohoto nařízení přikročí k lineárnímu snížení částek přímých plateb, na něž se vztahuje snížení podle článků 7 a 10 tohoto nařízení a článku 1 nařízení (ES) č. 378/2007 v jakémkoli kalendářním roce před rokem 2013 nebo článku 10a tohoto nařízení v kalendářním roce 2013.”;

b)      v odstavci 2 se zrušuje písmeno d).

(2) Vkládá se článek 10a, který zní:

„Článek 10a

Úprava přímých plateb v roce 2013

1.      Veškeré částky přímých plateb, které mají být zemědělci poskytnuty v kalendářním roce 2013, převyšující částku 5 000 EUR, se sníží o 10 %.

2.      Snížení uvedené v odstavci 1 se zvyšuje o 4 procentní body u částek vyšších než 300 000 EUR.

3.      Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na přímé platby poskytované zemědělcům v Bulharsku a v Rumunsku, ve francouzských zámořských departementech, na Azorách a Madeiře, na Kanárských ostrovech a ostrovech v Egejském moři.

4.      Odchylně od odstavce 1 musí být snížení uvedené v daném odstavci stanoveno na 0 % pro jiné nové členské státy než Bulharsko a Rumunsko.“

(3) V článku 11 odst. 1 se doplňuje pododstavec, který zní:

„Ve finančním roce 2014 se však úprava uvedená v prvním pododstavci stanoví s přihlédnutím k odhadům financování opatření pod okruhem 2 přílohy I interinstitucionální dohody podle prvního pododstavce před úpravou přímých plateb podle článku 10a, ale bez přihlédnutí k rozpětí 300 000 000 EUR.“

(4) V článku 11a se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3.     V zájmu optimální úpravy přímých plateb v roce 2013 a finanční kázně může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla týkající se základu pro výpočet snížení, jež mají členské státy uplatnit na zemědělce na základě úpravy plateb v roce 2013 a finanční kázně, jak je stanoveno v článcích 10a a 11.“

(5) Články 134, 135 a 136 se zrušují.

(6) V příloze IV se doplňuje sloupec, který zní:

„2013

569

903

964,3

5 372,2

101,2

1 255,5

2 344,5

5 055,2

7 853,1

4 128,3

53,5

146,4

379,8

34,7

1 313,1

5,5

830,6

715,7

3 043,4

566,6

144,3

385,6

539,2

717,5

3 650“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost [sedmým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne .

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

-        návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky,

-        návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (nařízení o jednotné společné organizaci trhů),

-        návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV),

-        návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky,

-        návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům pro rok 2013,

-        návrh nařízení Rady, kterým se určují opatření na stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty,

-        návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy.

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[13]

Oblast politiky hlavy 05 z okruhu 2

1.3. Povaha návrhu/podnětu (legislativní rámec pro SZP po roce 2013)

x Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[14]

x Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

x Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

V zájmu podpory účinnosti zdrojů s ohledem na inteligentní a udržitelný růst zemědělství EU podporující začlenění a rozvoj venkova v souladu se strategií Evropa 2020 jsou cíli SZP:

– životaschopná produkce potravin,

– udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu,

– vyvážený územní rozvoj.

1.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifické cíle pro oblast politiky 05:

Specifický cíl č. 1:

Poskytovat environmentální veřejné statky

Specifický cíl č. 2:

Kompenzace za obtíže při produkci v oblastech se zvláštními přírodními omezeními

Specifický cíl č. 3:

Provádět opatření zaměřená na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování

Specifický cíl č. 4:

Spravovat rozpočet EU (SZP) v souladu s vysokými standardy finančního řízení

Specifický cíl pro ABB 05 02 – Intervence na zemědělských trzích:

Specifický cíl č. 5:

Zlepšit konkurenceschopnost odvětví zemědělství a zvýšit podíl jeho hodnoty v potravinovém řetězci

Specifický cíl pro ABB 05 03 – Přímé podpory:

Specifický cíl č. 6:

Přispět k příjmům zemědělských podniků a omezit kolísavost příjmu zemědělských podniků

Specifický cíl pro ABB 05 04 – Rozvoj venkova:

Specifický cíl č. 7:

Podporovat ekologický růst inovacemi

Specifický cíl č. 8:

Podpořit zaměstnanost na venkově a zachovat sociální strukturu ve venkovských oblastech

Specifický cíl č. 9:

Zlepšit venkovské hospodářství a podporovat diverzifikaci

Specifický cíl č. 10:

Umožnit strukturální rozmanitost v zemědělských systémech

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

V této fázi není možné stanovit kvantitativní cíle pro ukazatele dopadu. Ačkoli může politika jít určitým směrem, závisely by široké ekonomické, environmentální a sociální výsledky měřené těmito ukazateli v konečném důsledku také na dopadu řady externích faktorů, které jsou podle nedávných zkušeností výrazné a nepředvídatelné. Probíhá další analýza, která bude k dispozici pro období po roce 2013.

Pokud jde o přímé platby, budou členské státy mít možnost v omezeném rozsahu rozhodnout o provádění některých součástí režimů přímých plateb.

U rozvoje venkova budou očekávané výsledky a dopad záviset na programech rozvoje venkova, které členské státy předloží Komisi. Členské státy budou požádány, aby ve svých programech stanovily cíle.

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Návrhy stanoví zřízení společného rámce pro sledování a hodnocení s cílem měřit výkonnost společné zemědělské politiky. Tento rámec zahrnuje všechny nástroje týkající se sledování a hodnocení opatření SZP, a zejména přímých plateb, tržních opatření, opatření pro rozvoj venkova a uplatňování podmíněnosti.

Dopad těchto opatření SZP se měří ve vztahu k těmto cílům:

a)       životaschopná produkce potravin zaměřená na příjmy zemědělství, zemědělskou produktivitu a cenovou stabilitu;

b)       udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu zaměřené na emise skleníkových plynů, biologickou rozmanitost, půdu a vodu;

c)       vyvážený územní rozvoj zaměřený na zaměstnanost, růst a chudobu ve venkovských oblastech.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů vymezí soubor zvláštních ukazatelů pro tyto cíle a oblasti.

Pokud jde o rozvoj venkova, navrhuje se mimo jiné posílený systém společného sledování a hodnocení. Cílem tohoto systému je a) prokázat pokrok a dosažené výsledky politiky rozvoje venkova a posoudit dopad, účinnost, účelnost a význam intervencí politiky rozvoje venkova, b)        přispět k lépe zaměřené podpoře rozvoje venkova a c) podpořit společný proces získávání poznatků týkajících se sledování a hodnocení. Komise prostřednictvím prováděcích aktů sestaví seznam společných ukazatelů, které souvisejí s politickými prioritami.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Cílem návrhů je stanovit legislativní rámec společné zemědělské politiky pro období po roce 2013, aby bylo možné dosáhnout víceletých strategických cílů SZP, jež přímo vyplývají ze strategie Evropa 2020 pro evropské venkovské oblasti, a splnit příslušné požadavky Smlouvy.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Budoucí SZP nebude jen politikou, která se zabývá malou, i když zásadní částí ekonomiky EU, ale také politikou strategického významu pro zabezpečení potravin, pro životní prostředí a územní rovnováhu. SZP tedy jako skutečně společná politika co nejúčinněji využívá omezených rozpočtových zdrojů a zároveň v celé EU zachovává udržitelné zemědělství, řeší důležité přeshraniční otázky, jako jsou klimatické změny, a posiluje solidaritu mezi členskými státy.

Jak uvádí sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“[15], je SZP skutečně evropskou politikou. Místo 27 samostatných zemědělských politik a rozpočtů spojily členské státy své zdroje na provádění jednotné evropské politiky s jednotným evropským rozpočtem. To přirozeně znamená, že na SZP připadá významná část rozpočtu EU. Tento přístup je však daleko účinnější a hospodárnější než nekoordinovaný vnitrostátní přístup.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Na základě zhodnocení stávajícího politického rámce, široké konzultace se zúčastněnými stranami a analýzy budoucích úkolů a potřeb bylo provedeno komplexní posouzení dopadů. Další podrobnosti jsou uvedeny v posouzení dopadů a v důvodové zprávě, jež jsou připojeny k návrhům právních předpisů.

1.5.4. Provázanost a možná synergie s dalšími finančními nástroji

Návrhy právních předpisů, na něž se vztahuje tento finanční výkaz, by měly být chápány v širších souvislostech návrhu nařízení o jednotném rámci se společnými pravidly pro fondy společného strategického rámce (EZFRV, EFRR, ESF, Fond soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond). Toto rámcové nařízení významně přispěje ke snížení administrativní zátěže, k vynakládání finančních prostředků EU účinným způsobem a k zavedení zjednodušení do praxe. Rovněž je základem nových koncepcí společného strategického rámce pro všechny tyto fondy a budoucí smlouvy o partnerství, které se na tyto fondy rovněž budou vztahovat.

Společný strategický rámec, který bude stanoven, převede cíle a priority strategie Evropa 2020 na priority EZFRV a rovněž EFRR, ESF, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, které zajistí integrované využívání fondů v zájmu splnění společných cílů.

Společný strategický rámec rovněž stanoví koordinační mechanismy s ostatními příslušnými politikami a nástroji Unie.

Pokud jde o SZP, bude harmonizací a sblížením pravidel řízení a kontroly u prvního (EZZF) a druhého (EZFRV) pilíře SZP navíc dosaženo významných synergií a zjednodušení. Měla by být zachována silná vazba mezi EZZF a EZFRV a rovněž by měly být udrženy stávající struktury v členských státech.

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

x Časově omezený návrh/podnět (u návrhů nařízení o režimech přímých plateb, nařízení o rozvoji venkova a přechodných opatřeních)

– x   Návrh/podnět s platností 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020

– x   Finanční dopad pro období příštího víceletého finančního rámce. U rozvoje venkova dopad na platby do roku 2023.

x Časově neomezený návrh/podnět (u návrhu nařízení o jednotné společné organizaci trhů a horizontálního nařízení)

– Provádění od roku 2014.

1.7. Předpokládaný způsob řízení[16]

x Přímé centralizované řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨  výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[17]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

x Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Poznámky

Žádná podstatná změna ve srovnání se současným stavem, tj. většina výdajů, kterých se dotýkají legislativní návrhy reformy SZP, bude řízena sdíleným řízením s členskými státy. Velmi malá část však bude i nadále spadat pod přímé centralizované řízení Komisí.

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Pokud jde o sledování a hodnocení SZP, předloží Komise každé čtyři roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu, přičemž první zpráva má být předložena nejpozději na konci roku 2017.

Ta je doplněna o zvláštní ustanovení ve všech oblastech SZP; různé požadavky na komplexní zprávy a oznámení budou vymezeny v prováděcích pravidlech.

Pokud jde o rozvoj venkova, jsou rovněž stanovena pravidla pro sledování programů, jež budou sblížena s ostatními fondy a jež budou spojena s hodnoceními ex-ante, průběžnými hodnoceními a hodnoceními ex-post.

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

Existuje více než sedm milionů příjemců SZP, kteří dostávají podporu v rámci řady různých režimů podpory, z nichž každý má podrobná a někdy komplexní kritéria způsobilosti.

Snižování míry chybovosti v oblasti společné zemědělské politiky již lze považovat za trend. Nejnovější míra chybovosti, jež se blíží 2 %, potvrzuje celkové pozitivní hodnocení minulých let. Záměrem je pokračovat v započatém úsilí a dosáhnout míry chybovosti nižší než 2 %.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

Legislativní balíček, zejména návrh nařízení o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, předpokládá zachování a posílení stávajícího systému zřízeného nařízením (ES) č. 1290/2005. Stanoví povinnou správní strukturu na úrovni členských států, jež je soustředěna kolem akreditovaných platebních agentur, které jsou odpovědné za provádění kontrol u příjemců v souladu se zásadami stanovenými v bodě 2.3. Řídící subjekt každé platební agentury musí každý rok předložit prohlášení o důvěryhodnosti, které se týká úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetních závěrek, řádného fungování systémů vnitřní kontroly a zákonnosti a správnosti uskutečněných operací. Ke všem třem prvkům musí poskytnout stanovisko nezávislý auditní subjekt.

Komise bude i nadále provádět audit zemědělských výdajů za použití přístupu založeného na hodnocení rizik, aby zajistila, že se její audity zaměří na nejvíce rizikové oblasti. Prokáží-li tyto audity, že výdaje vznikly v rozporu s pravidly Unie, vyloučí v souladu se systémem schvalování souladu dotčené částky z financování Unií.

Pokud jde o náklady na kontroly, je podrobná analýza obsažena v příloze 8 k posouzení dopadu, jež je připojeno k legislativním návrhům.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Legislativní balíček, zejména návrh nařízení o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, předpokládá zachování a posílení stávajícího podrobného systému kontrol a sankcí uplatňovaných platebními agenturami a základní rysy a zvláštní pravidla přizpůsobená zvláštnostem každého režimu podpory. Systémy obecně stanoví podrobné správní kontroly 100 % žádostí o podporu, případné křížové kontroly s ostatními databázemi a kontroly minimálního počtu operací na místě před provedením plateb, a to v závislosti na riziku, které daný režim představuje. Pokud tyto kontroly na místě odhalí vysoký počet nesrovnalostí, musí být provedeny dodatečné kontroly. V této souvislosti je vůbec nejdůležitějším systémem integrovaný administrativní a kontrolní systém, který v rozpočtovém roce 2010 pokrýval přibližně 80 % celkových výdajů v rámci EZZF a EZFRV. V případě členských států s řádně fungujícími kontrolními systémy a nízkou mírou chybovosti bude Komise zmocněna povolit snížení počtu kontrol na místě.

Balíček dále stanoví, že členské státy musí předcházet nesrovnalostem a podvodům, zjišťovat a napravovat je, ukládat účinné, odrazující a přiměřené sankce stanovené v právních předpisech Unie nebo členských států, a zpětně získávat neoprávněné platby i s úroky. Sem patří automatický mechanismus účetní závěrky u případů nesrovnalostí, který stanoví, že nedojde-li ke zpětnému získání plateb do čtyř let od data žádosti o zpětné získání plateb, nebo do osmi let v případě, že dojde k soudnímu řízení, nese finanční důsledky toho, že platby nebyly získány zpět, dotyčný členský stát. Tento mechanismus bude silným motivačním faktorem, který přiměje členské státy k co nejrychlejšímu zpětnému získávání neoprávněných plateb.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

Částky uvedené v tomto finančním výkaze jsou vyjádřeny v běžných cenách a v závazcích.

Kromě změn vyplývajících z legislativních návrhů uvedených v tabulkách níže přináší legislativní návrhy další změny, které nemají žádný finanční dopad.

Pro kterýkoli z roků v období 2014–2020 nelze v této fázi vyloučit uplatnění finanční kázně. To však nebude záviset na reformních návrzích jako takových, ale na jiných faktorech, jako je čerpání přímých podpor nebo budoucí vývoj na zemědělských trzích.

Pokud jde o přímé podpory, jsou rozšířené čisté stropy pro rok 2014 (kalendářní rok 2013) zařazené do návrhu týkajícího se přechodných opatření vyšší než částky přidělené přímým podporám uvedeným v přiložených tabulkách. Aniž je dotčena možná potřeba uplatnění mechanismu finanční kázně, je účelem tohoto rozšíření zajistit pokračování stávajících právních předpisů ve scénáři, v němž by všechny ostatní prvky zůstaly nezměněné.

Reformní návrhy obsahují ustanovení, jež poskytují členským státům jistou míru flexibility v souvislosti s přidělováním přímých podpor, respektive rozvojem venkova. Rozhodnou-li se členské státy této flexibility využít, bude to mít finanční následky v rámci daných částek, které nelze v této fázi kvantifikovat.

Tento finanční výkaz nezohledňuje možné využití rezervy pro případ krizí. Je třeba zdůraznit, že částky zohledněné u výdajů souvisejících s trhem nejsou založeny na nákupu v rámci veřejné intervence a ostatních opatřeních týkajících se krizových situací v jakémkoli odvětví.

3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

Tabulka 1: Prostředky pro SZP včetně doplňujících prostředků stanovené v návrzích víceletého finančního rámce a v návrzích reformy SZP

V milionech EUR (běžné ceny)

Rozpočtový rok || 2013 || 2013 upravený (1) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020

|| || || || || || || || || ||

V rámci víceletého finančního rámce || || || || || || || || || ||

Okruh 2 || || || || || || || || || ||

Přímé podpory a výdaje související s trhem (2) (3) (4) || 44 939 || 45 304 || 44 830 || 45 054 || 45 299 || 45 519 || 45 508 || 45 497 || 45 485 || 317 193

Odhadované účelově vázané příjmy || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 4 704

P1 Přímé podpory a výdaje související s trhem (s účelově vázanými příjmy) || 45 611 || 45 976 || 45 502 || 45 726 || 45 971 || 46 191 || 46 180 || 46 169 || 46 157 || 321 897

P2 Rozvoj venkova (4) || 14 817 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 101 157

Celkem || 60 428 || 60 428 || 59 953 || 60 177 || 60 423 || 60 642 || 60 631 || 60 620 || 60 608 || 423 054

Okruh 1 || || || || || || || || || ||

Společný strategický rámec pro zemědělství: Zemědělský výzkum a inovace || nepoužije se || nepoužije se || 682 || 696 || 710 || 724 || 738 || 753 || 768 || 5 072

Nejchudší osoby || nepoužije se || nepoužije se || 379 || 387 || 394 || 402 || 410 || 418 || 427 || 2 818

Celkem || nepoužije se || nepoužije se || 1 061 || 1 082 || 1 104 || 1 126 || 1 149 || 1 172 || 1 195 || 7 889

Okruh 3 || || || || || || || || || ||

Bezpečnost potravin || nepoužije se || nepoužije se || 350 || 350 || 350 || 350 || 350 || 350 || 350 || 2 450

|| || || || || || || || || ||

Mimo víceletý finanční rámec || || || || || || || || || ||

Rezerva na zemědělské krize || nepoužije se || nepoužije se || 531 || 541 || 552 || 563 || 574 || 586 || 598 || 3 945

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) || || || || || || || || || ||

Z toho maximálně dostupné pro zemědělství: (5) || nepoužije se || nepoužije se || 379 || 387 || 394 || 402 || 410 || 418 || 427 || 2 818

|| || || || || || || || || ||

CELKEM || || || || || || || || || ||

Návrhy Komise (víceletý finanční rámec + mimo víceletý finanční rámec) + účelově vázané příjmy CELKEM || 60 428 || 60 428 || 62 274 || 62 537 || 62 823 || 63 084 || 63 114 || 63 146 || 63 177 || 440 156

Návrhy víceletého finančního rámce (tj. kromě rezervy a EFG) + účelově vázané příjmy CELKEM || 60 428 || 60 428 || 61 364 || 61 609 || 61 877 || 62 119 || 62 130 || 62 141 || 62 153 || 433 393

Poznámky:

(1)           S ohledem na již schválené legislativní změny, tj. dobrovolná modulace pro Spojené království a článek 136 „nevyužité prostředky“ přestanou platit do konce roku 2013.

(2)           Prostředky se týkají navrhovaného ročního stropu pro první pilíř. Je však třeba vzít na vědomí, že se navrhuje přesun negativních výdajů ze schválení účetních závěrek (nyní v rozpočtové položce 05 07 01 06) do účelově vázaných příjmů (položka 67 03). Podrobnosti viz tabulka s odhady příjmů na další stránce.

(3)           Údaje za rok 2013 obsahují prostředky pro veterinární a fytosanitární opatření, jakož i tržní opatření pro odvětví rybolovu.

(4)           Prostředky ve výše uvedené tabulce jsou v souladu s prostředky uvedenými ve sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 v konečném znění, 29. června 2011). Je však třeba rozhodnout, zda víceletý finanční rámec zohlední přesun, který se navrhuje od roku 2014 pro finanční krytí jednoho členského státu, a to z národního restrukturalizačního programu v odvětví bavlny do rozvoje venkova, který znamená úpravu (4 miliony EUR ročně) prostředků pro dílčí strop EZZF, respektive pilíř 2. V následujících tabulkách níže byly prostředky přesunuty, a to bez ohledu na to, zda je zohlední víceletý finanční rámec.

(5)           V souladu se sdělením Komise „Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 v konečném znění) bude celková částka ve výši až 2,5 miliardy EUR v cenách roku 2011 k dispozici v rámci Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, a to na další podporu zemědělcům, kteří trpí následky globalizace. Ve výše uvedené tabulce je rozpis podle roků v běžných cenách pouze orientační. Předloha interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (KOM(2011) 403 v konečném znění, 29. června 2011) stanoví pro EFG celkovou maximální roční částku ve výši 429 milionů EUR v cenách roku 2011.

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

Tabulka 2: Odhadované příjmy a výdaje pro oblast politiky 05 v rámci okruhu 2

V milionech EUR (běžné ceny)

Rozpočtový rok || 2013 || 2013 upravený || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020

PŘÍJMY || || || || || || || || || ||

123 – Dávka z výroby cukru (vlastní zdroje) || 123 || 123 || 123 || 123 || || || || || || 246

|| || || || || || || || || ||

67 03 – Účelově vázané příjmy || 672 || 672 || 741 || 741 || 741 || 741 || 741 || 741 || 741 || 5 187

 z toho: ex 05 07 01 06 – Schválení účetních závěrek || 0 || 0 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483

Celkem || 795 || 795 || 864 || 864 || 741 || 741 || 741 || 741 || 741 || 5 433

VÝDAJE || || || || || || || || || ||

05 02 - Trhy (1) || 3 311 || 3 311 || 2 622 || 2 641 || 2 670 || 2 699 || 2 722 || 2 710 || 2 699 || 18 764

05 03 – Přímé podpory (před omezením) (2) || 42 170 || 42 535 || 42 876 || 43 081 || 43 297 || 43 488 || 43 454 || 43 454 || 43 454 || 303 105

05 03 – Přímé podpory (po omezení) (2) || 42 170 || 42 535 || 42 876 || 42 917 || 43 125 || 43 303 || 43 269 || 43 269 || 43 269 || 302 027

|| || || || || || || || || ||

05 04 – Rozvoj venkova (před omezením) || 14 817 || 14 451 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 101 185

05 04 – Rozvoj venkova (po omezení) || 14 817 || 14 451 || 14 455 || 14 619 || 14 627 || 14 640 || 14 641 || 14 641 || 14 641 || 102 263

|| || || || || || || || || ||

05 07 01 06 – Schválení účetních závěrek || –69 || –69 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Celkem || 60 229 || 60 229 || 59 953 || 60 177 || 60 423 || 60 642 || 60 631 || 60 620 || 60 608 || 423 054

ČISTÝ ROZPOČET po zohlednění účelově vázaných příjmů || || || 59 212 || 59 436 || 59 682 || 59 901 || 59 890 || 59 879 || 59 867 || 417 867

Poznámky:

(1)           Pro rok 2013 předběžný odhad založený na návrhu rozpočtu na rok 2012 a zohledňující právní úpravy schválené pro rok 2013 (např. strop pro víno, zrušení prémie na bramborový škrob, sušená krmiva), jakož i předpokládaný vývoj. Pro všechny roky odhady předpokládají, že nedojde k další potřebě financování podpůrných opatření z důvodu narušení trhu nebo krizí.

(2)           Prostředky pro rok 2013 zahrnují odhad klučení vína v roce 2012.

Tabulka 3: Výpočet finančního dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o příjmy a výdaje SZP, podle rozpočtových kapitol

V milionech EUR (běžné ceny)

Rozpočtový rok || 2013 || 2013 upravený || || CELKEM 2014–2020

|| || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 ||

PŘÍJMY || || || || || || || || || ||

123 – Dávka z výroby cukru (vlastní zdroje) || 123 || 123 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

|| || || || || || || || || ||

67 03 – Účelově vázané příjmy || 672 || 672 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483

 z toho: ex 05 07 01 06 – Schválení účetních závěrek || 0 || 0 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483

Celkem || 795 || 795 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483

VÝDAJE || || || || || || || || || ||

05 02 - Trhy (1) || 3 311 || 3 311 || –689 || –670 || –641 || –612 || –589 || –601 || –612 || –4 413

05 03 – Přímé podpory (před omezením) (2) || 42 170 || 42 535 || –460 || –492 || –534 || –577 || –617 || –617 || –617 || –3 913

05 03 – Přímé podpory – Odhadovaný výsledek omezení přesunutý do rozvoje venkova || || || 0 || –164 || –172 || –185 || –186 || –186 || –186 || –1 078

05 04 – Rozvoj venkova (před omezením) || 14 817 || 14 451 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 28

05 04 – Rozvoj venkova – Odhadovaný výsledek omezení přesunutý z přímých podpor || || || 0 || 164 || 172 || 185 || 186 || 186 || 186 || 1 078

05 07 01 06 – Schválení účetních závěrek || –69 || –69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483

Celkem || 60 229 || 60 229 || –1 076 || –1 089 || –1 102 || –1 115 || –1 133 || –1 144 || –1 156 || –7 815

ČISTÝ ROZPOČET po zohlednění účelově vázaných příjmů || || || –1 145 || –1 158 || –1 171 || –1 184 || –1 202 || –1 213 || –1 225 || –8 298

Poznámky:

(1)           Pro rok 2013 předběžný odhad založený na návrhu rozpočtu na rok 2012 a zohledňující právní úpravy schválené pro rok 2013 (např. strop pro víno, zrušení prémie na bramborový škrob, sušená krmiva), jakož i předpokládaný vývoj. Pro všechny roky odhady předpokládají, že nedojde k další potřebě financování podpůrných opatření z důvodu narušení trhu nebo krizí.

(2)           Prostředky pro rok 2013 zahrnují odhad klučení vína v roce 2012.

Tabulka 4: Výpočet finančního dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o výdaje související s trhem

V milionech EUR (běžné ceny)

ROZPOČTOVÝ ROK || || Právní základ || Odhadované potřeby || Změny oproti roku 2013 ||

|| || || 2013 (1) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020

Výjimečná opatření: efektivnější a rozšířená oblast působnosti právního základu || || články 154, 155, 156 || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm

Zrušení intervence pro pšenici tvrdou a čirok || || bývalý článek 10 || pm || – || – || – || – || – || – || – || –

Potravinové programy pro nejchudší osoby || (2) || bývalý článek 27 nařízení 1234/2007 || 500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –3 500,0

Soukromé skladování (lněné vlákno) || || článek 16 || nepoužije se || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || Pm

Podpora odvětví bavlny – restrukturalizace || (3) || bývalý článek 5 nařízení 637/2008 || 10,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –28,0

Poskytování podpory pro seskupení producentů v odvětví ovoce a zeleniny || || bývalý článek 117 || 30,0 || 0,0 || 0,0 || 0,0 || –15,0 || –15,0 || –30,0 || –30,0 || –90,0

Projekt „Ovoce do škol“ || || článek 21 || 90,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 420,0

Zrušení organizací producentů chmele || || bývalý článek 111 || 2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –15,9

Volitelné soukromé skladování sušeného odstředěného mléka || || článek 16 || nepoužije se || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm

Zrušení podpory pro použití odstředěného mléka / sušeného odstředěného mléka jako krmiva/kaseinu a použití kaseinu || || bývalé články 101, 102 || pm || – || – || – || – || – || – || – || –

Volitelné soukromé skladování másla || (4) || článek 16 || 14,0 || [–1,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–85,0]

Zrušení propagační dávky na mléko || || bývalý článek 309 || pm || – || – || – || – || – || – || – || –

05 02 CELKEM || || || || || || || || || || ||

Čistý dopad reformních návrhů (5) || || || || –446,3 || –446,3 || –446,3 || –461,3 || –461,3 || –476,3 || –476,3 || –3 213,9

Poznámky:

(1)           Potřeby pro rok 2013 jsou odhady založené na návrhu rozpočtu Komise pro rok 2012, s výjimkou a) odvětví ovoce a zeleniny, kde jsou potřeby založeny na finančním výkaze příslušných reforem, a b) veškerých již schválených právních změn.

(2)           Prostředky pro rok 2013 odpovídají návrhu Komise KOM(2010) 486. Od roku 2014 bude opatření financováno v rámci okruhu 1.

(3)           Finanční krytí pro restrukturalizační program v odvětví bavlny pro Řecko (4 miliony EUR/rok) bude od roku 2014 převedeno na rozvoj venkova. Finanční krytí pro Španělsko (6,1 milionu EUR/rok) bude od roku 2018 převedeno na režim jednotné platby (schváleno).

(4)           Odhadovaný účinek v případě neuplatnění opatření.

(5)           Kromě výdajů v rámci kapitol 05 02 a 05 03 se očekává, že přímé výdaje v kapitolách 05 01, 05 07 a 05 08 budou financovány z příjmů, které budou účelově vázány na EZZF.

Tabulka 5: Výpočet finančního dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o přímé podpory

V milionech EUR (běžné ceny)

ROZPOČTOVÝ ROK || || Právní základ || Odhadované potřeby || Změny oproti roku 2013 ||

|| || 2013 (1) || 2013 upravený (2) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020

|| || || || || || || || || || || ||

Přímé podpory || || || 42 169,9 || 42 535,4 || 341,0 || 381,1 || 589,6 || 768,0 || 733,2 || 733,2 || 733,2 || 4 279,3

– již schválené změny: || || || || || || || || || || || ||

začleňování EU 12 || || || || || 875,0 || 1 133,9 || 1 392,8 || 1 651,6 || 1 651,6 || 1 651,6 || 1 651,6 || 10 008,1

restrukturalizace odvětví bavlny || || || || || 0,0 || 0,0 || 0,0 || 0,0 || 6,1 || 6,1 || 6,1 || 18,4

kontrola stavu || || || || || –64,3 || –64,3 || –64,3 || –90,0 || –90,0 || –90,0 || –90,0 || –552,8

předchozí reformy || || || || || –9,9 || –32,4 || –32,4 || –32,4 || –32,4 || –32,4 || –32,4 || –204,2

|| || || || || || || || || || || ||

– změny v návaznosti na nové návrhy reformy SZP || || || –459,8 || –656,1 || –706,5 || –761,3 || –802,2 || –802,2 || –802,2 || –4 990,3

z toho: omezení || || || || || 0,0 || –164,1 || –172,1 || –184,7 || –185,6 || –185,6 || –185,6 || –1 077,7

|| || || || || || || || || || || ||

05 03 CELKEM || || || || || || || || || || || ||

Čistý dopad reformních návrhů || || || || || –459,8 || –656,1 || –706,5 || –761,3 || –802,2 || –802,2 || –802,2 || –4 990,3

CELKOVÉ VÝDAJE || || || 42 169,9 || 42 535,4 || 42 876,4 || 42 916,5 || 43 125,0 || 43 303,4 || 43 268,7 || 43 268,7 || 43 268,7 || 302 027,3

Poznámky:

(1)           Prostředky pro rok 2013 zahrnují odhad klučení vína v roce 2012.

(2)           S ohledem na již schválené legislativní změny, tj. dobrovolná modulace pro Spojené království a článek 136 „nevyužité prostředky“ přestanou platit do konce roku 2013.

Tabulka 6: Složky přímých podpor

V milionech EUR (běžné ceny)

ROZPOČTOVÝ ROK || || || || || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020

Příloha II || || || || || 42 407,2 || 42 623,4 || 42 814,2 || 42 780,3 || 42 780,3 || 42 780,3 || 256 185,7

Platby pro zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (30 %) || || || || || 12 866,5 || 12 855,3 || 12 844,3 || 12 834,1 || 12 834,1 || 12 834,1 || 77 068,4

Maximální částka, která může být přidělena platbám pro mladé zemědělce (2 %) || || || || || 857,8 || 857,0 || 856,3 || 855,6 || 855,6 || 855,6 || 5 137,9

Režim základní platby, platby na oblasti s přírodními omezeními, nepovinná podpora vázaná na produkci || || || || || 28 682,9 || 28 911,1 || 29 113,6 || 29 090,6 || 29 090,6 || 29 090,6 || 173 979,4

Maximální částka, která může být z výše uvedených linií použita na financování režimu pro malé zemědělce (10 %) || || || || || 4 288,8 || 4 285,1 || 4 281,4 || 4 278,0 || 4 278,0 || 4 278,0 || 25 689,3

Přesuny v odvětví vína uvedené v příloze II[18] || || || || || 159,9 || 159,9 || 159,9 || 159,9 || 159,9 || 159,9 || 959,1

Omezení || || || || || –164,1 || –172,1 || –184,7 || –185,6 || –185,6 || –185,6 || –1 077,7

Bavlna || || || || || 256,0 || 256,3 || 256,5 || 256,6 || 256,6 || 256,6 || 1 538,6

POSEI / menší ostrovy v Egejském moři || || || || || 417,4 || 417,4 || 417,4 || 417,4 || 417,4 || 417,4 || 2 504,4

Tabulka 7: Výpočet finančního dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o přechodná opatření pro poskytování přímých podpor v roce 2014

V milionech EUR (běžné ceny)

ROZPOČTOVÝ ROK || || Právní základ || Odhadované potřeby || Změny oproti roku 2013

|| || || 2013 (1) || 2013 upravený || 2014 (2)

Příloha IV nařízení Rady (ES) č. 73/2009 || || || 40 165,0 || 40 530,5 || 541,9

Začleňování EU 10 || || || || || 616,1

Kontrola stavu || || || || || –64,3

Předchozí reformy || || || || || –9,9

05 03 CELKEM || || || || ||

CELKOVÉ VÝDAJE || || || 40 165.0 || 40 530.5 || 41 072,4

Poznámky:

(1)           Prostředky pro rok 2013 zahrnují odhad klučení vína v roce 2012.

(2)           Rozšířené čisté stropy zahrnují odhad přesunů v odvětví vína na režim jednotné platby na základě rozhodnutí přijatých členskými státy pro rok 2013.

Tabulka 8: Výpočet finančního dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o rozvoj venkova

V milionech EUR (běžné ceny)

ROZPOČTOVÝ ROK || || Právní základ || Prostředky na rozvoj venkova || Změny oproti roku 2013 ||

|| || || 2013 || 2013 upravený (1) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020

Programy pro rozvoj venkova || || || 14 788,9 || 14 423,4 || || || || || || || ||

Podpora odvětví bavlny – restrukturalizace || (2) || || || || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 28,0

Výsledek omezení přímých podpor || || || || || || 164,1 || 172,1 || 184,7 || 185,6 || 185,6 || 185,6 || 1 077,7

Finanční krytí pro rozvoj venkova vyjma technické pomoci || (3) || || || || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –59,4

Technická pomoc || (3) || || 27,6 || 27,6 || 8,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 29,4

Cena za projekty místní inovativní spolupráce || (4) || || nepoužije se || nepoužije se || 0,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 30,0

05 04 CELKEM || || || || || || || || || || || ||

Čistý dopad reformních návrhů || || || || || 4,0 || 168,1 || 176,1 || 188,7 || 189,6 || 189,6 || 189,6 || 1 105,7

CELKOVÉ VÝDAJE (před omezením) || || || 14 816,6 || 14 451,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 101 185,5

CELKOVÉ VÝDAJE (po omezení) || || || 14 816,6 || 14 451,1 || 14 455,1 || 14 619,2 || 14 627,2 || 14 639,8 || 14 640,7 || 14 640,7 || 14 640,7 || 102 263,2

Poznámky:

(1)           Úpravy v souladu se stávajícími právními předpisy se použijí pouze do konce rozpočtového roku 2013.

(2)           Prostředky tabulce 1 (oddíl 3.1) jsou v souladu s prostředky uvedenými ve sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 v konečném znění). Je však třeba rozhodnout, zda víceletý finanční rámec zohlední přesun, který se navrhuje od roku 2014 pro finanční krytí jednoho členského státu, a to z národního restrukturalizačního programu v odvětví bavlny do rozvoje venkova, který znamená úpravu (4 miliony EUR ročně) prostředků pro dílčí strop EZZF, respektive pilíř 2. V tabulce 8 výše byly prostředky přesunuty, a to bez ohledu na to, zda je zohlední víceletý finanční rámec.

(3)           Prostředky na technickou pomoc pro rok 2013 byly stanoveny na základě původního finančního krytí pro rozvoj venkova (přesuny z pilíře 1 nejsou zahrnuty).

Technická pomoc pro období 2014–2020 je stanovena ve výši 0,25 % celkového finančního krytí pro rozvoj venkova.

(4)           Pokryto prostředky, jež jsou k dispozici pro technickou pomoc.

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Pozn.:    Odhaduje se, že legislativní návrhy nebudou mít dopad na prostředky správní povahy, tj. záměrem je provedení legislativního rámce se stávající úrovní lidských zdrojů a správních výdajů.

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

GŘ: AGRI ||

Ÿ Lidské zdroje || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 958,986

Ÿ Ostatní správní výdaje || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 67,928

GŘ AGRI CELKEM || Prostředky || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 1 026,914

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 1 026.914

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok N[19] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || || || || || || || ||

Platby || || || || || || || ||

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– x   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady

SPECIFICKÝ CÍL Č. 5: Zlepšit konkurenceschopnost odvětví zemědělství a zvýšit podíl jeho hodnoty v potravinovém řetězci || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Ovoce a zelenina: Uvádění na trh organizacemi producentů (OP)[20] || Podíl hodnoty produkce uváděné na trh OP na hodnotě celkové produkce || || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 5 810.0

– Víno: Finanční krytí v členských státech – Restrukturalizace20 || Počet hektarů || || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || || 3 326.0

– Víno: Finanční krytí v členských státech – Investice20 || || || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || || 1 252.6

– Víno: Finanční krytí v členských státech – Destilace vedlejších produktů20 || Hektolitry || || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || || 686.4

– Víno: Finanční krytí v členských státech – Konzumní alkohol20 || Počet hektarů || || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || || 14.2

– Víno: Finanční krytí v členských státech – Použití zahuštěného moštu20 || Hektolitry || || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || || 261.8

– Víno: Finanční krytí v členských státech – Propagace20 || || || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 1 875.3

– Ostatní: || || || || 720,2 || || 739,6 || || 768,7 || || 797,7 || || 820,3 || || 808,8 || || 797,1 || || 5 452.3

Mezisoučet za specifický cíl č. 5 || || 2 621,8 || || 2 641,2 || || 2 670,3 || || 2 699,3 || || 2 721,9 || || 2 710,4 || || 2 698,7 || || 18 763,5

SPECIFICKÝ CÍL Č. 6: Přispět k příjmům zemědělských podniků a omezit kolísavost příjmu zemědělských podniků || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Přímá podpora příjmů[21] || Počet placených hektarů (v milionech) || || 161,014 || 42 876,4 || 161,014 || 43 080,6 || 161,014 || 43 297,1 || 161,014 || 43 488,1 || 161,014 || 43 454,3 || 161,014 || 43 454,3 || 161,014 || 43 454,3 || 161.014 || 303 105.0

Mezisoučet za specifický cíl č. 6 || || 42 876,4 || || 43 080,6 || || 43 297,1 || || 43 488,1 || || 43 454,3 || || 43 454,3 || || 43 454,3 || || 303 105,0

NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || || || || || ||

Pozn.: Bude třeba určit výstupy pro specifické cíle 1 až 4 a 7 až 10 (viz oddíl 1.4.2 výše).

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– x   Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje[22] || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 958,986

Ostatní správní výdaje || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 67,928

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 1 026,914

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– x   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Pozn.: Odhaduje se, že legislativní návrhy nebudou mít dopad na prostředky správní povahy, tj. záměrem je provedení legislativního rámce se stávající úrovní lidských zdrojů a správních výdajů. Údaje za období 2014–2020 jsou založeny na stavu pro rok 2011.

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 1 034 || 1 034 || 1 034 || 1 034 || 1 034 || 1 034 || 1 034

XX 01 01 02 (při delegacích) || 3 || 3 || 3 || 3 || 3 || 3 || 3

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[23] ||

XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 78 || 78 || 78 || 78 || 78 || 78 || 78

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 04 yy || – v ústředí || || || || || || ||

– při delegacích || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

CELKEM[24] || 1 115 || 1 115 || 1 115 || 1 115 || 1 115 || 1 115 || 1 115

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci ||

Externí zaměstnanci ||

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– x   Návrh/podnět je v souladu s NÁVRHY víceletého finančního rámce NA OBDOBÍ 2014–2020.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– X  Návrh/podnět týkající se rozvoje venkova (EZFRV) počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát

Spolufinancované prostředky CELKEM[25] || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

– x   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– x   dopad na vlastní zdroje

– x   dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[26]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

|| || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Viz tabulky 2 a 3 v oddíle 3.2.1.

[1]               Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Rozpočet – Evropa 2020, KOM(2011) 500 v konečném znění, 29.6.2011.

[2]               Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky, KOM(2010) 672 v konečném znění, 18.11.2010.

[3]               Viz zejména usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011, 2011/2015(INI), a závěry předsednictví ze dne 18. března 2011.

[4]               Stávající legislativní rámec tvoří nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (přímé platby), nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (tržní nástroje), nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (rozvoj venkova) a nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 (financování).

[5]               Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006, KOM(2011) 615 ze dne 6. října 2011.

[6]               Přehled 517 obdržených příspěvků viz příloha 9 posouzení dopadů.

[7]               Úř. věst C. , , s. .

[8]               Úř. věst C. , , s. .

[9]               Úř. věst C. , , s. .

[10]             Úř. věst C. , , s. .

[11]             Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.

[12]             Úř. věst. L 95, 5.4.2007, s. 1.

[13]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[14]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[15]             KOM(2011) 500 v konečném znění, 29. června 2011.

[16]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[17]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[18]             Přímé podpory pro období 2014–2020 zahrnují odhad přesunů v odvětví vína na režim jednotné platby na základě rozhodnutí přijatých členskými státy pro rok 2013.

[19]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[20]             Založeno na předchozím čerpání a odhadech v návrhu rozpočtu na rok 2012. U organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny jsou prostředky v souladu s reformou tohoto odvětví a podle výkazů o činnosti návrhu rozpočtu na rok 2012 budou výstupy známy až koncem roku 2011.

[21]             Založeno na možných způsobilých oblastech pro rok 2009.

[22]             Založeno na průměrných nákladech ve výši 127 000 EUR na pracovní místa podle plánu pracovních míst úředníků a dočasných zaměstnanců.

[23]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[24]             Nezahrnuje dílčí strop rozpočtové linie 05.010404.

[25]             Bude stanoveno v programech rozvoje venkova předkládaných členskými státy.

[26]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.