DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Společná organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury je zavedena od roku 1970. Je jedním z pilířů společné rybářské politiky. Jejím platným právním základem je nařízení č. 104/2000, jež bylo přijato v roce 1999. Reforma společné rybářské politiky představuje vynikající příležitost k přezkumu a případné revizi cílů a nástrojů společné organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury.

Zjištěné problémy a cíle reformy

Od roku 2008 provádí Komise rozsáhlá hodnocení a konzultace s cílem posoudit fungování stávajícího právního rámce, ohodnotit a analyzovat vývoj trhu a tendence v EU v posledním desetiletí a vyslechnout si názory dotčených stran.

Analýzy vedly k určení pěti hlavních problematických oblastí, jež lze shrnout následovně.

Společná organizace trhu EU nepřispěla dostatečně k udržitelné produkci: ačkoliv mnoho oblastí rybolovu v EU není využíváno udržitelným způsobem, až donedávna existovaly velmi omezené tržní prémie za udržitelné postupy nebo za potenciálně či skutečně neudržitelné postupy nebyly ukládány žádné tržní sankce. Stávající politika neposkytuje dostatečně náležité politické signály.

Postavení produkce EU na trhu se zhoršilo: producenti v EU se potýkají s omezenými či menšími možnostmi produkce (rybolov a akvakultura). Strana produkce je mimoto roztříštěná kvůli mnoha druhům ryb a místům vykládky a prodeje, zatímco strana poptávky je silně koncentrovaná. Kromě toho není produkce EU na stále globalizovanějším trhu dostatečně konkurenceschopná.

Nebyli jsme schopni předvídat ani zvládat výkyvy na trhu: rybolov se více než kterékoli jiné odvětví výroby potravin vyznačuje nejistotou, pokud jde o podmínky produkce a přístup ke zdrojům. Objem a jakost nabídky v EU, jež požaduje strana poptávky, však lze jen velmi těžko předvídat. Producenti v EU naopak při plánování produkce do velké míry tržní poptávku nepředjímají. To vede k velké nestálosti cen při prvním prodeji.

Tržní potenciál EU je do značné míry nevyužitý: rostoucí spotřeba v celé EU nabízí producentům v EU zjevné hospodářské příležitosti. Náklady na poskytování informací a transakční náklady jsou však v celém marketingovém řetězci vysoké. Z hlediska spotřebitele neumožňují omezené informace, které jsou poskytovány, přijmout informacemi podložená a odpovědná rozhodnutí.

Provádění společné organizace trhu brání obtížný, příliš složitý rámec.

V tomto kontextu se návrh na reformu společné organizace trhu zaměřuje na tyto cíle:

Zlepšení tržních pobídek na podporu udržitelných produkčních postupů: producenti v EU (rybolov a akvakultura) v organizacích producentů zaujímají přední postavení, pokud jde o produkci, každodenní řízení zdrojů a otázky týkající se trhu. Jejich úlohu, odpovědnost a pověření je nutno revidovat v souladu s cíli reformy společné rybářské politiky za účelem zaměření produkčních činností na udržitelnost. Je třeba se zaměřit rovněž na navazující hospodářské subjekty v daném odvětví, aby se více zajímaly o udržitelnost svých zdrojů dodávek a nesly za ni větší odpovědnost.

Zlepšení postavení produkce EU na trhu: odstranění nedostatků trhu, vysokých nákladů na poskytování informací a transakčních nákladů, jakož i vyřešení organizačních záležitostí povede k zaměření se na produkční činnosti (seskupování nabídky a lepší uvádění produktů na trh při prvním prodeji), zvýšení konkurenceschopnosti produkce EU (jakost, inovace a přidaná hodnota), posílení vyjednávací síly producentů a zajištění rovných podmínek pro všechny produkty uváděné na trh v Unii.

Ve strategiích producentů by měla být více zohledněna lepší vazba mezi produkcí EU a strukturálními změnami na trhu EU a krátkodobé výkyvy. To podpoří rozvoj znalostí trhu a analýzu strany poptávky a konkurenčních nabídek. Větší transparentnost trhů v celém marketingovém řetězci by měla usnadnit přizpůsobení nabídky poptávce a zlepšit politické rozhodování. Nestálost cen při prvním prodeji lze omezit zlepšením podmínek pro uvádění produktů organizací producentů na trh a zajištěním plánování a přizpůsobení produkce v souladu s poptávkou, pokud jde o jakost, množství a obchodní úpravu.

Zvýšení tržního potenciálu produktů EU: fungování vnitřního trhu s produkty rybolovu a akvakultury není optimální zejména kvůli nedostatku informací. Komparativní výhody produkce EU (čerstvost, místní původ, rozmanitost atd.) by mohly být lépe využity pomocí většího rozlišování produktů a reklamního prodeje. Spotřebitelé EU mají mimoto právo obdržet přesnější a spolehlivější informace, aby se zvýšila důvěra v produkty rybolovu a akvakultury.

Podpora lepšího řízení, snížení administrativní zátěže a zjednodušení právního rámce: platné předpisy a nástroje je nutno přezkoumat, zjednodušit a objasnit. Společná organizace trhu by měla být podporována prostřednictvím nového finančního fondu, jenž má být vytvořen v rámci reformované společné rybářské politiky.

Vzájemný vztah s reformou společné rybářské politiky

Hlavním cílem reformy společné rybářské politiky je prosazování udržitelného řízení rybolovných zdrojů prostřednictvím ekonomicky životaschopného odvětví, jež je v rostoucí míře zmocněno k vlastnímu řízení. Posouzení dopadů společné rybářské politiky dospělo k závěru, že vzhledem k novým cílům a nástrojům společné rybářské politiky je nezbytná dalekosáhlá reforma společné organizace trhu: k splnění hlavních cílů společné rybářské politiky by měly přímo či nepřímo přispět tržně orientované nástroje.

V zájmu odstranění nadměrného rybolovu a neudržitelných postupů a upuštění od strategií produkce, které jsou založeny výhradně na objemu, nová společná organizace trhu podpoří:

zlepšení postavení organizací producentů a jejich spoluřízení přístupových práv, jakož i činností v oblasti produkce a uvádění produktů na trh;

tržní opatření, která zvýší vyjednávací sílu producentů (v odvětví rybolovu a akvakultury), zlepší předvídání krizí na trhu, předcházení takovýmto krizím a jejich zvládání a podpoří transparentnost a účinnost trhu;

tržní pobídky a prémie na podporu udržitelných postupů; partnerství pro udržitelnou produkci, pořizování dodávek a spotřebu; osvědčování (ekoznačky), propagaci, informování spotřebitelů;

dodatečná tržní opatření týkající se výmětů.

Platné předpisy EU vztahující se na oblast návrhu

Platným právním rámcem je nařízení Rady (ES) č. 104/2000 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury. Návrh má toto nařízení nahradit.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADŮ

Od roku 2008 probíhaly na různých úrovních konzultace se zúčastněnými stranami:

Internetová veřejná konzultace týkající se tržních a obchodních záležitostí se uskutečnila od 9. dubna 2009 do 31. prosince 2009 v rámci zelené knihy o reformě společné rybářské politiky (KOM(2009) 163 v konečném znění). Téměř všechny z celkem 400 příspěvků k zelené knize se zabývaly otázkami souvisejícími s reformou společné organizace trhu. To je shrnuto ve zvláštní kapitole (3.4) v pracovním dokumentu útvarů Komise s názvem „Shrnutí konzultace o reformě společné rybářské politiky“ SEK(2010) 428 v konečném znění z dubna 2010.

V rámci poradních orgánů zřízených na základě společné rybářské politiky a tematických seminářů proběhla rozsáhlá konzultace s odvětvím (producenti, dovozci, zpracovatelé, maloobchodníci) a s nevládními subjekty (nevládní organizace působící v oblasti rozvoje a ochrany životního prostředí, spotřebitelské organizace). Uskutečnil se rozsáhlý dialog s členskými státy, včetně dvoustranných schůzek se zástupci daného odvětví z jednotlivých členských států, celostátními a regionálními správními orgány a řídícím výborem. Na těchto konzultacích a událostech se úzce podílel Evropský parlament, zejména Výbor pro rybolov.

Posouzení dopadů

V rámci Komise byla zřízena meziútvarová řídící skupina, která v průběhu posuzování dopadů poskytovala vstupní údaje. Po analýze stávajícího politického rámce a vývoje trhu EU s produkty rybolovu a akvakultury byly stanoveny předběžné cíle reformované společné organizace trhu. Na základě těchto cílů byly v souvislosti s reformou uváženy různé možnosti politiky:

Zachování stávající společné organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury. To znamená zaměření se především na tržní intervence na podporu cenové stability.

Revize stávající společné organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury omezením mechanismů intervence na jednotnou podporu skladování pro produkty rybolovu určené k lidské spotřebě a zajištěním toho, aby byly ostatní nástroje jednodušší, vhodnější a pružnější (obchodní normy a informace pro spotřebitele).

Zlepšení společné organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury pověřením organizací producentů a meziodvětvových organizací novými cíli a poskytováním finanční podpory těmto organizacím na vypracování a provádění plánů udržitelné produkce a uvádění produktů na trh. Je rozšířen obsah a rozsah povinných informací poskytovaných spotřebitelům. Zvažuje se možnost kontroly údajů v rámci dobrovolného označování a jejich správnosti.

Deregulace stávající společné organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury. Tato možnost ruší veškerou finanční podporu (intervenci a podporu společných činností) a veškeré zvláštní právní nástroje pro produkty rybolovu a akvakultury.

Možnost zachování stávající situace byla vyhodnocena jako částečně neúčinná a příliš složitá, pokud jde o splnění stávajících cílů. Po 12 letech od přijetí stávající společné organizace trhu se zdá, že není vzhledem k problémům trhu EU vhodná. Vedla by k ještě větší neúčinnosti a případně by byla v rozporu s cíli reformované společné rybářské politiky.

Náprava hlavních nedostatků stávající společné organizace trhu navržením úprav a zjednodušení by zlepšila její fungování. Význam pro hlavní cíle reformy společné rybářské politiky by však zůstal omezený.

Úplné zrušení společné organizace trhu EU by i s přihlédnutím k tomu, že vývoj je nyní více poháněn trhem a zvýšily se pobídky k udržitelnosti, zcela nevyřešilo hlavní zjištěné problémy, kterými jsou složitá a roztříštěná nabídka v EU a riziko zavádějících nebo matoucích informací pro spotřebitele.

Komise proto podporuje zlepšení společné organizace trhu v odvětví rybolovu a akvakultury při současném přechodu na udržitelné produkční postupy. Pokud jde o organizaci a uvádění produktů na trh, lze k zvýšení předvídatelnosti nabídky a snížení transakčních nákladů učinit mnohé. Tato možnost zdůrazňuje úlohu všech hlavních zúčastněných stran při podpoře udržitelných postupů. Společná organizace trhu by měla pomoci zvýšit přidanou hodnotu produktů rybolovu a akvakultury v situaci, kdy se finanční podpora přesouvá od loďstva (zejména vrakování a dočasné zastavení rybolovných činností) ve prospěch inteligentních, ekologických, inovativních a tržně orientovaných řešení pro odvětví rybolovu a akvakultury.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právní základ

Ustanovení čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Zásada subsidiarity

Návrh spadá do sdílené pravomoci, a proto se zásada subsidiarity uplatní.

Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu:

Společná rybářská politika je společnou politikou, a měla by být proto prováděna na základě nařízení přijatého Evropským parlamentem a Radou. K dosažení základního cíle spočívajícího v zajištění odvětví rybolovu a akvakultury, které poskytuje dlouhodobě udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky a přispívá k dostupnosti dodávek potravin, je nezbytné a vhodné stanovit pravidla pro ochranu a využívání mořských biologických zdrojů. Toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

2011/0194 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[1],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[2],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Oblast působnosti společné rybářské politiky se vztahuje na opatření na trzích s produkty rybolovu a akvakultury v Unii. Společná organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury (dále jen „společná organizace trhu“) je nedílnou součástí společné rybářské politiky a měla by přispívat k naplnění jejích cílů. Jelikož společná rybářská politika prochází revizí, měla by být odpovídajícím způsobem upravena i společná organizace trhu.

(2) Nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury[3] je nutno revidovat, aby se zohlednily nedostatky, které byly zjištěny při uplatňování ustanovení, jež platí v současnosti, nejnovější vývoj na trhu Unie a světových trzích a vývoj činností v oblasti rybolovu a akvakultury.

(3) Ustanovení společné organizace trhu by měla být prováděna v souladu s mezinárodními závazky Unie, zejména pokud jde o předpisy Světové obchodní organizace.

(4) Společná organizace trhu by měla přispět k dosažení cílů společné rybářské politiky.

(5) Jelikož těchto cílů nemůže být vzhledem k společné povaze trhu s produkty rybolovu a akvakultury uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich lze z důvodu potřeby další společné činnosti lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(6) Je důležité, aby řízení společné organizace trhu probíhalo v souladu se zásadami řádné správy společné rybářské politiky.

(7) Organizace producentů jsou klíčovými subjekty, pokud jde o náležité uplatňování společné rybářské politiky a společné organizace trhu. Proto je nezbytné posílit jejich cíle, aby bylo zajištěno, že jejich členové vykonávají činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury udržitelným způsobem, zlepšují uvádění produktů na trh a shromažďují ekonomické informace o akvakultuře. Při naplňování těchto cílů by měly organizace producentů zohlednit různé podmínky odvětví rybolovu a akvakultury, které v Unii existují, a zejména zvláštnosti rybolovu v malém měřítku.

(8) Meziodvětvové organizace zahrnující různé kategorie hospodářských subjektů mohou pomoci zlepšit koordinaci marketingových činností v rámci hodnotového řetězce a vypracovat opatření v zájmu celého odvětví.

(9) Je vhodné stanovit společné podmínky pro uznávání organizací producentů a meziodvětvových organizací členskými státy, pro rozšíření pravidel přijatých organizacemi producentů a meziodvětvovými organizacemi a pro sdílení nákladů vyplývajících z tohoto rozšíření. Postup rozšíření pravidel by měl podléhat povolení Komisí.

(10) Aby mohly organizace producentů nasměrovat své členy k udržitelným činnostem v oblasti rybolovu a akvakultury, měly by vypracovat a předložit příslušným orgánům členských států plán produkce a uvádění produktů na trh s potřebnými opatřeními k splnění jejich cílů.

(11) Vzhledem k nepředvídatelnosti rybolovných činností je vhodné vytvořit mechanismus pro skladování produktů rybolovu určených k lidské spotřebě, a to na podporu větší stability trhu a vyšších výnosů z produktů, zejména vytvořením přidané hodnoty. Tento mechanismus by měl přispět ke stabilizaci a sbližování místních trhů v Unii v zájmu dosažení jednotného trhu.

(12) Organizace producentů mohou vytvořit společný fond pro financování plánů produkce a uvádění produktů na trh a mechanismu skladování.

(13) K zohlednění různých cen v Unii by měla být každá organizace producentů oprávněna navrhnout cenu za účelem spuštění mechanismu skladování. Tato spouštěcí cena by neměla vést k stanovování minimálních cen, jež by mohly bránit hospodářské soutěži.

(14) Protože populace ryb jsou sdílené zdroje, mohou jejich udržitelného a účinného využívání v určitých případech lépe dosáhnout organizace složené z členů z různých členských států. Je proto nutné také stanovit možnost zřízení nadnárodních organizací producentů a sdružení organizací producentů, na něž se rovněž vztahují pravidla hospodářské soutěže stanovená v tomto nařízení.

(15) Používání společných obchodních norem by mělo umožnit zásobování trhu udržitelnými produkty, plné využití potenciálu vnitřního trhu s produkty rybolovu a akvakultury a snazší obchodování založené na spravedlivé hospodářské soutěži, a tak pomoci zvýšit ziskovost produkce.

(16) Vzhledem k zvyšující se pestrosti nabídky produktů rybolovu a akvakultury je nutné poskytovat spotřebitelům minimální povinné informace o základních vlastnostech produktů. Na podporu rozlišování produktů je rovněž nezbytné zohlednit doplňkové informace, které mohou být uváděny dobrovolně.

(17) Na produkci nebo uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh by se měla vztahovat pravidla hospodářské soutěže týkající se dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě podle článku 101 Smlouvy, pokud jejich uplatňování nebrání fungování společné organizace trhu nebo neohrožuje dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy.

(18) Je vhodné stanovit pravidla hospodářské soutěže, která se vztahují na produkci a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, s přihlédnutím ke specifickým aspektům odvětví rybolovu a akvakultury, k nimž patří roztříštěnost odvětví, skutečnost, že ryby jsou sdíleným zdrojem, a velká míra dovozů. V zájmu zjednodušení by se měla příslušná ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití některých pravidel hospodářské soutěže na produkci některých zemědělských produktů a obchod s nimi[4] začlenit do tohoto nařízení. Nařízení (ES) č. 1184/2006 by se proto již na produkty rybolovu a akvakultury nemělo vztahovat.

(19) Je nutné zlepšit ekonomické informace o trzích s produkty rybolovu a akvakultury v Unii.

(20) Aby bylo možno doplnit nebo pozměnit podmínky a požadavky na uznávání organizací producentů, doplnit nebo pozměnit obsah plánu produkce a uvádění produktů na trh, stanovit a změnit společné obchodní normy, doplnit nebo změnit povinné informace a stanovit minimální kritéria týkající se informací, které hospodářské subjekty poskytují spotřebitelům dobrovolně, měla by být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie s ohledem na články 24, 33, 41 a 46 přenesena na Komisi.

(21) Je důležité, aby Komise v průběhu přípravné práce prováděla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(22) V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění článků 25, 31, 34 a 37 tohoto nařízení by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

(23) Nařízení Rady (ES) č. 104/2000 by mělo být zrušeno, články 9, 10, 11, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 34, 35, 36, 37, 38 a 39 by však měly zůstat použitelné do té doby, než vstoupí v platnost nařízení o Evropském rybářském a námořním fondu,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I Obecná ustanovení

Článek 1 Předmět

1. Zřizuje se společná organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury, dále jen „společná organizace trhu“.

2. Společná organizace trhu zahrnuje tyto nástroje:

a)      profesní organizace;

b)      obchodní normy;

c)      informace pro spotřebitele;

d)      pravidla hospodářské soutěže;

e)      informace o trhu.

Článek 2 Oblast působnosti

Společná organizace trhu se vztahuje na produkty rybolovu a akvakultury uvedené v příloze I tohoto nařízení, které jsou uváděny na trh v Unii.

Článek 3 Cíle

Společná organizace trhu přispěje k dosažení cílů stanovených v článcích 2 a 3 nařízení o společné rybářské politice.

Článek 4 Zásady

Společná organizace trhu se řídí zásadami řádné správy, které jsou stanoveny v článku 4 nařízení o společné rybářské politice.

Článek 5 Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 3 nařízení o společné rybářské politice. Použijí se rovněž tyto definice:

a)      „produkty rybolovu“ se rozumí vodní organismy získané rybolovnou činností nebo produkty z nich odvozené, jak je uvedeno v příloze I;

b)      „produkty akvakultury“ se rozumí vodní organismy v jakékoli fázi jejich životního cyklu získané činností v oblasti akvakultury nebo produkty z nich odvozené, jak je uvedeno v příloze I;

c)      „producentem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která používá výrobní prostředky, aby získala produkty rybolovu nebo akvakultury za účelem jejich uvádění na trh;

d)      „odvětvím rybolovu nebo akvakultury“ se rozumí odvětví hospodářství, včetně veškerých činností v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu nebo akvakultury na trh;

e)      „dodáním na trh“ se rozumí dodání produktu rybolovu nebo akvakultury k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně;

f)       „uvedením na trh“ se rozumí první dodání produktu rybolovu nebo akvakultury na trh Unie.

Kapitola II Profesní organizace

Oddíl I Zřizování, cíle a opatření

Článek 6 Zřízení organizací producentů v odvětví rybolovu

Je možno zřizovat organizace producentů v odvětví rybolovu jako skupiny založené z podnětu producentů produktů rybolovu v jednom či více členských státech a uznané v souladu s oddílem II.

Článek 7 Cíle organizací producentů v odvětví rybolovu

Organizace producentů v odvětví rybolovu sledují tyto cíle:

a)      podporu životaschopných rybolovných činností svých členů v plném souladu s politikou zachování zdrojů stanovenou v nařízení o společné rybářské politice a s právními předpisy v oblasti ochrany životního prostředí;

b)      nakládání s nežádoucími úlovky komerčních populací;

c)      zlepšení podmínek pro uvádění produktů rybolovu pocházejících od členů těchto organizací na trh;

d)      stabilizaci trhů;

e)      zvýšení ziskovosti producentů.

Článek 8 Opatření přijímaná organizacemi producentů v odvětví rybolovu

Organizace producentů v odvětví rybolovu mohou k dosažení cílů stanovených v článku 7 využít tato opatření:

a)      plánování rybolovných činností svých členů;

b)      co nejlepší využití nežádoucích úlovků komerčních populací prostřednictvím:

-        odprodeje vyložených produktů, které nevyhovují minimálním velikostem při uvádění na trh podle čl. 39 odst. 2 písm. a), pro jiná užití než k lidské spotřebě,

-        uvádění vyložených produktů, které vyhovují minimálním velikostem při uvádění na trh podle čl. 39 odst. 2 písm. a), na trh,

-        bezplatného rozdělení vyložených produktů pro dobročinné nebo charitativní účely;

c)      přizpůsobení produkce požadavkům trhu;

d)      usměrňování nabídky a uvádění produktů svých členů na trh;

e)      spravování dočasného skladu pro produkty rybolovu v souladu s články 35 a 36;

f)       kontrolování, zda jsou činnosti členů organizace v souladu s pravidly stanovenými dotyčnou organizací producentů, a přijímání příslušných opatření.

Článek 9 Zřízení organizací producentů v odvětví akvakultury

Je možno zřizovat organizace producentů v odvětví akvakultury jako skupiny založené z podnětu producentů produktů akvakultury v jednom či více členských státech a uznané v souladu s oddílem II.

Článek 10 Cíle organizací producentů v odvětví akvakultury

Organizace producentů v odvětví akvakultury sledují tyto cíle:

a)      podporu udržitelných činností svých členů v oblasti akvakultury poskytováním příležitostí k jejich rozvoji;

b)      přispívání k zásobování potravinami a k zaměstnanosti v pobřežních a venkovských oblastech;

c)      zajištění toho, aby byly činnosti členů v souladu s vnitrostátními strategickými plány uvedenými v článku 51 nařízení o společné rybářské politice;

d)      zlepšení podmínek pro uvádění produktů akvakultury pocházejících od členů těchto organizací na trh;

e)      zvýšení ziskovosti producentů.

Článek 11 Opatření přijímaná organizacemi producentů v odvětví akvakultury

Organizace producentů v odvětví akvakultury mohou k dosažení cílů stanovených v článku 10 využít tato opatření:

a)      prosazování odpovědné a udržitelné akvakultury, zejména s ohledem na ochranu životního prostředí, zdraví a dobré životní podmínky zvířat;

b)      přizpůsobení produkce požadavkům trhu;

c)      usměrňování nabídky a uvádění produktů členů na trh;

d)      kontrolování, zda jsou činnosti členů organizace v souladu s pravidly stanovenými dotyčnou organizací producentů, a přijímání příslušných opatření;

e)      shromažďování informací o produktech uváděných na trh, včetně ekonomických informací o prvním prodeji a o odhadech produkce.

Článek 12 Zřízení sdružení organizací producentů

1. Je možno zřizovat sdružení organizací producentů v odvětví rybolovu nebo akvakultury jako skupiny založené z podnětu organizací producentů uznaných v jednom či více členských státech.

2. Není-li stanoveno jinak, platí pro sdružení organizací producentů ustanovení tohoto nařízení vztahující se na organizace producentů.

Článek 13 Cíle sdružení organizací producentů

Sdružení organizací producentů v odvětví rybolovu nebo akvakultury sledují tyto cíle:

a)      účinnější plnění některého z cílů organizací producentů, které jsou členy sdružení, podle článků 7 a 10;

b)      koordinaci a rozvoj činností ve společném zájmu organizací producentů, které jsou členy sdružení.

Článek 14 Zřízení meziodvětvových organizací

Je možno zřizovat meziodvětvové organizace jako skupiny založené z podnětu producentů produktů rybolovu a akvakultury v jednom či více členských státech a uznané v souladu s oddílem II.

Článek 15 Cíle meziodvětvových organizací

Meziodvětvové organizace sledují tyto cíle:

a)      zlepšení podmínek pro dodávání produktů rybolovu a akvakultury pocházejících z Unie na trh;

b)      pomoc při lepší koordinaci uvádění a dodávání produktů rybolovu a akvakultury pocházejících z Unie na trh.

Článek 16 Opatření přijímaná meziodvětvovými organizacemi

K dosažení cílů uvedených v článku 15 mohou meziodvětvové organizace využít tato opatření:

a)      vypracování vzorových smluv slučitelných s právem Unie;

b)      propagace produktů rybolovu a akvakultury pocházejících z Unie nediskriminačním způsobem s využitím potenciálu osvědčování, zejména označení původu, značek ověřené kvality, zeměpisných označení a významu pro udržitelnost;

c)      stanovení pravidel týkajících se produkce a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, která jsou přísnější než pravidla obsažená v právních předpisech Unie nebo členských států;

d)      zlepšení jakosti, znalosti a transparentnosti produkce a trhu;

e)      provádění výzkumů a studií trhu a rozvíjení metod, které optimalizují fungování trhu, včetně informačních a komunikačních technologií;

f)       poskytování informací a provádění výzkumu potřebného k zajištění udržitelných dodávek v množství, jakosti a ceně, které odpovídají požadavkům trhu a očekáváním spotřebitelů;

g)      kontrolování, zda jsou činnosti členů organizace v souladu s pravidly stanovenými dotyčnou meziodvětvovou organizací, a přijímání příslušných opatření.

Oddíl II Uznávání

Článek 17 Uznání organizací producentů

Členské státy mohou za organizace producentů v odvětví rybolovu nebo akvakultury uznat veškerá seskupení producentů v odvětví rybolovu nebo akvakultury, která požádají o toto uznání, za podmínky, že:

a)      na jejich území či jeho části vykonávají dostatečnou ekonomickou činnost, zejména s ohledem na počet členů a objem obchodovatelné produkce;

b)      mají právní subjektivitu podle vnitrostátního práva daného členského státu a mají své úřední sídlo a jsou usazena na jeho území;

c)      jsou schopna sledovat cíle stanovené v článcích 7 a 10;

d)      dodržují pravidla hospodářské soutěže stanovená v kapitole VI;

e)      nezaujímají dominantní postavení na daném trhu, není-li to nutné k uskutečňování cílů stanovených v článku 39 Smlouvy.

Článek 18 Uznání meziodvětvových organizací

Členské státy mohou za meziodvětvové organizace uznat veškerá seskupení usazená na jejich území, která podají příslušnou žádost, s přihlédnutím k pravidlům Unie, zejména pokud jde o hospodářskou soutěž, za podmínky, že:

a)      v dané oblasti či oblastech mají významný podíl na nejméně dvou z těchto činností: produkci, uvádění na trh a zpracování produktů rybolovu a akvakultury nebo výrobků zpracovaných z produktů rybolovu a akvakultury;

b)      sama neprodukují, neuvádějí na trh nebo nezpracovávají produkty rybolovu a akvakultury nebo výrobky zpracované z produktů rybolovu a akvakultury;

c)      mají právní subjektivitu podle vnitrostátního práva daného členského státu a mají své úřední sídlo a jsou usazena na území tohoto členského státu;

d)      mohou plnit cíle stanovené v článku 15;

e)      přihlížejí k zájmům spotřebitelů;

f)       nebrání řádnému provádění společné organizace trhu.

Článek 19 Kontroly a odnětí uznání členskými státy

Členské státy provádějí v pravidelných intervalech kontroly, aby se ujistily, zda organizace producentů a meziodvětvové organizace dodržují podmínky pro uznání uvedené v článcích 17 a 18, a případně organizacím producentů nebo meziodvětvovým organizacím uznání odejmou.

Článek 20 Nadnárodní organizace producentů, sdružení organizací producentů a meziodvětvové organizace

Členské státy, jejichž státní příslušníci jsou členy organizace producentů nebo meziodvětvové organizace usazené na území jiného členského státu, a členské státy, v nichž se nachází úřední sídlo sdružení organizací producentů uznaných v různých členských státech, navážou společně s příslušnými členskými státy správní spolupráci, která je nezbytná k provádění kontrol činností dotyčných organizací nebo sdružení.

Článek 21 Přidělování rybolovných práv

Organizace producentů, jejímiž členy jsou státní příslušníci různých členských států, nebo sdružení organizací producentů uznaných v různých členských státech, plní své úkoly, aniž jsou dotčeny předpisy upravující přidělování rybolovných práv mezi členské státy v souladu s článkem 16 nařízení o společné rybářské politice.

Článek 22 Informování Komise

Členské státy sdělují Komisi elektronickými prostředky veškerá rozhodnutí o udělení nebo odnětí uznání.

Článek 23 Kontroly prováděné Komisí

Aby bylo zajištěno dodržování podmínek pro uznání organizací producentů nebo meziodvětvových organizací, které jsou stanoveny v článcích 17 a 18, může Komise provádět kontroly a případně členské státy požádat, aby odňaly uznání organizací producentů nebo meziodvětvových organizací.

Článek 24 Akty v přenesené pravomoci

Komise je v souladu s článkem 50 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem

a)      pozměnění nebo doplnění podmínek uznání uvedených v článcích 17 a 18. Tato pravidla se mohou týkat vnitřního fungování organizace producentů nebo meziodvětvových organizací, jejich stanov, finančních a rozpočtových předpisů, povinností jejich členů a prosazování uplatňování pravidel včetně sankcí;

b)      stanovení pravidel týkajících se četnosti, obsahu a praktických metod kontrol, které mají provádět členské státy v souladu s články 20 a 21.

Článek 25 Prováděcí akty

1. Komise přijímá prováděcí akty týkající se

a)      lhůt a postupů uplatňovaných členskými státy při uznávání organizací producentů a meziodvětvových organizací podle článků 17 a 18 nebo při odnětí tohoto uznání podle článku 19;

b)      formátu, lhůt a postupů uplatňovaných členskými státy při informování Komise o rozhodnutích o udělení nebo odnětí uznání podle článku 22.

2. Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle článku 51.

Oddíl III Rozšíření pravidel

Článek 26 Rozšíření pravidel organizací producentů

1.           Členský stát může stanovit pravidla dohodnutá v rámci určité organizace producentů jako závazná pro producenty, kteří nejsou členy této organizace a kteří uvádějí jakékoli produkty na trh v oblasti, v níž je daná organizace producentů reprezentativní, za podmínky, že:

a)      organizace producentů je v jednom členském státě považována za reprezentativní s ohledem na produkci a uvádění produktů na trh a podá žádost příslušným vnitrostátním orgánům;

b)      pravidla, která mají být rozšířena, se týkají kteréhokoli z opatření pro organizace producentů, jež jsou stanovena v čl. 8 písm. a), b), c), d) a e).

2.           Pro účely odst. 1 písm. a) se organizace producentů v odvětví rybolovu považuje za reprezentativní, pokud na ni připadá alespoň 65 % množství příslušného produktu uvedeného na trh v předchozím roce v oblasti, v níž se navrhuje rozšíření pravidel;

3.           Pro účely odst. 1 písm. a) se organizace producentů v odvětví akvakultury považuje za reprezentativní, pokud pokrývá alespoň 40 % množství příslušného produktu uvedeného na trh v předchozím roce v oblasti, v níž se navrhuje rozšíření pravidel;

4.           Pravidla, která mají být rozšířena na nečleny, platí po dobu 90 dnů až 12 měsíců.

Článek 27 Rozšíření pravidel meziodvětvových organizací

1. Členský stát může stanovit některé dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, jež byly dohodnuty v rámci určité meziodvětvové organizace, jako závazné v určité oblasti nebo určitých oblastech pro ostatní hospodářské subjekty, které nepatří do této organizace, za podmínky, že:

a)      na meziodvětvovou organizaci připadá alespoň 65 % z nejméně dvou z těchto činností: produkce, uvádění na trh nebo zpracování příslušného produktu v předchozím roce v dotyčné oblasti nebo oblastech daného členského státu a tato organizace podá žádost příslušným vnitrostátním orgánům;

b)      pravidla, která se mají rozšířit na ostatní hospodářské subjekty, se týkají kteréhokoli z opatření pro meziodvětvové organizace, jež byla stanovena v čl. 16 písm. a), b), c), d), e) a f), a ostatním hospodářským subjektům v dotyčném členském státě nebo v Unii nezpůsobují škodu.

2. Rozšíření pravidel může být závazné po dobu nejvýše tří let.

Článek 28 Finanční závazky

Jsou-li podle článků 26 a 27 pravidla rozšířena na nečleny, může dotyčný členský stát rozhodnout, že nečlenové uhradí organizaci producentů nebo meziodvětvové organizaci ekvivalent části či veškerých nákladů hrazených členy, které vyplývají z uplatňování rozšíření pravidel.

Článek 29 Povolení Komisí

1. Členské státy oznámí Komisi pravidla, která podle článků 26 a 27 stanovily jako závazná pro všechny producenty nebo hospodářské subjekty v určité oblasti nebo určitých oblastech.

2. Komise přijme rozhodnutí o povolení rozšíření pravidel oznámených členskými státy, pokud:

a)      jsou dodržena ustanovení článků 26 a 27;

b)      je dodržena kapitola VI o pravidlech hospodářské soutěže;

c)      rozšíření neohrožuje volný obchod;

d)      nejsou ohroženy cíle článku 39 Smlouvy.

3. Do dvou měsíců od přijetí oznámení Komise přijme rozhodnutí, kterým rozšíření pravidel povolí nebo zamítne, a uvědomí o tom členské státy. Nepřijme-li Komise rozhodnutí ve dvouměsíční lhůtě, má se za to, že Komise rozšíření pravidel povolila.

Článek 30 Zrušení povolení

Komise může provádět kontroly a zrušit povolení rozšíření pravidel, pokud zjistí, že není splněn některý z požadavků pro povolení. Komise o tom informuje členské státy.

Článek 31 Prováděcí akty

Pravidla týkající se formátu a postupu oznamování uvedená v čl. 29 odst. 1 stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle článku 51.

Oddíl IV Plánování produkce a uvádění produktů na trh

Článek 32 Plán produkce a uvádění produktů na trh

1.           Každá organizace producentů předloží svým příslušným vnitrostátním orgánům za účelem splnění cílů stanovených v článku 3 plán produkce a uvádění produktů na trh.

2.           Členský stát plán schválí. Po schválení organizace producentů plán neprodleně provede.

3.           Organizace producentů mohou plán produkce a uvádění produktů na trh revidovat a revidovaný plán předkládají příslušným orgánům členského státu ke schválení.

4.           Organizace producentů vypracovává výroční zprávu o svých činnostech na základě plánu produkce a uvádění produktů na trh uvedeného v odstavci 1 a předkládá ji příslušným orgánům členského státu.

5.           Členské státy provádějí kontroly, aby zajistily, že každá organizace producentů plní povinnosti stanovené v tomto článku.

Článek 33 Akty v přenesené pravomoci

Komise je v souladu s článkem 50 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem stanovení pravidel týkajících se obsahu plánu produkce a uvádění produktů na trh podle čl. 32 odst. 1.

Článek 34 Prováděcí akty

Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle článku 51 stanoví pravidla postupu a lhůty pro předkládání plánů produkce a uvádění produktů na trh podle článku 32 organizacemi producentů a pro jejich schvalování členskými státy.

Oddíl V Stabilizace trhů

Článek 35 Mechanismus skladování

Organizace producentů mohou financovat skladování produktů rybolovu uvedených v příloze II tohoto nařízení, pokud:

a)      produkty byly dány organizacemi producentů do prodeje, avšak při spouštěcí ceně uvedené v článku 36 se nenašel žádný kupující;

b)      produkty splňují obchodní normy přijaté podle článku 39 a jejich jakost vyhovuje lidské spotřebě;

c)      produkty jsou konzervovány nebo zpracovány a uskladněny prostřednictvím zmrazení na palubě plavidla nebo v zařízeních na pevnině, solení, sušení, nakládání a případně vaření nebo pasterace. Jeden z výše uvedených postupů může být spojen s filetováním nebo porcováním a případně odstraněním hlav;

d)      skladované produkty jsou později znovu uvedeny na trh k lidské spotřebě.

Článek 36 Ceny spouštějící mechanismus skladování

1.           Před začátkem každého roku může každá organizace producentů sama předložit návrh ceny, kterou se spustí mechanismus skladování podle článku 35 pro produkty rybolovu uvedené v příloze II.

2.           Spouštěcí cena nesmí překročit 80 % vážené průměrné ceny zaznamenané u dotyčného produktu v oblasti činnosti dané organizace producentů během tří let bezprostředně předcházejících roku, pro nějž je spouštěcí cena stanovena.

3.           Při stanovení spouštěcí ceny se berou v úvahu tyto faktory:

a)      vývoj produkce a poptávky;

b)      stabilizace tržních cen;

c)      sbližování trhů;

d)      příjmy producentů;

e)      zájmy spotřebitelů.

4.           Členské státy po přezkoumání návrhů organizací producentů, jež jsou uznány na jejich území, stanoví spouštěcí ceny, které organizace producentů použijí. Tyto ceny se stanovují na základě kritérií uvedených v odstavcích 2 a 3. Ceny se zveřejňují.

Článek 37 Prováděcí akty

Pravidla týkající se formátu zveřejňování spouštěcích cen členskými státy podle čl. 36 odst. 4 stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle článku 51.

Oddíl VI

Společný fond

Článek 38 Společný fond

Každá organizace producentů může vytvořit společný fond, který se využívá k financování pouze těchto opatření:

a)      plánů produkce a uvádění produktů na trh schválených členskými státy podle článku 32;

b)      mechanismu skladování podle článků 35 a 36.

Kapitola III Obchodní normy

Článek 39 Stanovení obchodních norem

1. Pro produkty uvedené v příloze I, které jsou určeny k lidské spotřebě, lze stanovit společné obchodní normy.

2. Normy uvedené v odstavci 1 se mohou týkat zejména:

a)      minimálních velikostí při uvádění na trh s přihlédnutím k nejlepším dostupným vědeckým stanoviskům a v souladu s referenčními velikostmi produktů rybolovu pro zachování zdrojů, jak jsou stanoveny v čl. 15 odst. 3 nařízení o společné rybářské politice;

b)      specifikací pro konzervované produkty v souladu s požadavky týkajícími se konzervace a mezinárodními závazky.

3. Odstavce 1 a 2 se použijí, aniž je dotčeno:

a)      nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu[5];

b)      nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu[6]; a

c)      nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky[7].

Článek 40 Dodržování obchodních norem

1.           Produkty, pro něž byly stanoveny obchodní normy, lze v Unii uvádět na trh k lidské spotřebě pouze v souladu s těmito normami.

2.           Členské státy kontrolují, zda výrobky, na něž se vztahují společné obchodní normy, těmto normám vyhovují. Kontroly se mohou uskutečnit ve všech fázích uvádění produktů na trh a během přepravy.

3.           V rámci odpovědnosti členských států mohou být veškeré vyložené produkty rybolovu, včetně těch, které nevyhovují obchodním normám, bezplatně rozděleny dobročinným nebo charitativním organizacím usazeným v Unii nebo osobám, které jsou vnitrostátními právními předpisy dotčeného členského státu uznány jako osoby oprávněné obdržet veřejnou pomoc.

Článek 41 Akty v přenesené pravomoci

Komise je v souladu s článkem 50 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem stanovení společných obchodních norem uvedených v čl. 39 odst. 1, pokud jde o jakost, velikost nebo hmotnost, balení, obchodní úpravu a označování, a vyžadují-li to zkušenosti získané při uplatňování norem, za účelem jejich změny, přičemž zajistí, aby byly normy stanoveny spravedlivě a transparentně.

Kapitola IV Informace pro spotřebitele

Článek 42 Povinné informace

1. Produkty rybolovu a akvakultury uvedené v příloze I písm. a), b), c) a e), které jsou uváděny na trh v Unii, mohou být bez ohledu na svůj původ nabízeny k maloobchodnímu prodeji konečnému spotřebiteli pouze tehdy, pokud příslušná etiketa nebo štítek uvádějí:

a)       obchodní označení druhu;

b)      způsob produkce, vyjádřený především slovy „…odlov…“ nebo „…odlov ve sladkých vodách …“ nebo „… chov…“;

c)       oblast odlovu nebo odchovu produktu;

d)      datum odlovu produktů rybolovu nebo získání produktů akvakultury;

e)       zda je produkt čerstvý, nebo zda byl rozmražen.

2. Produkty rybolovu a akvakultury uvedené v příloze I písm. h) a i), které jsou uváděny na trh v Unii, mohou být bez ohledu na svůj původ nabízeny k maloobchodnímu prodeji konečnému spotřebiteli pouze tehdy, pokud příslušná etiketa nebo štítek uvádějí:

a)       obchodní označení druhu;

b)      způsob produkce, vyjádřený především slovy „…odlov…“ nebo „…odlov ve sladkých vodách …“ nebo „…chov…“;

c)       oblast odlovu nebo odchovu produktu.

3. Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 se uvádějí jasně a zřetelně.

4. Odstavce 1, 2 a 3 se použijí, aniž je dotčena:

a)      směrnice 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy[8];

b)      nařízení Rady (EHS) č. 2136/89 ze dne 21. června 1989 o stanovení společných obchodních norem pro konzervované sardinky[9];

c)      nařízení Rady (EHS) č. 1536/92 ze dne 9. června 1992, kterým se stanoví společné obchodní normy pro konzervované pravé a nepravé tuňáky[10].

Článek 43 Obchodní označení

Pro účely čl. 42 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) členské státy vyhotoví a zveřejní seznam obchodních označení, která jsou povolena na jejich území. V seznamu se uvádějí tyto údaje:

a)      vědecký název každého druhu podle informačního systému FishBase;

b)      jeho název v úředním jazyce nebo jazycích daného členského státu;

c)      případně jiný název či názvy uznávané nebo povolené na místní či regionální úrovni.

Článek 44 Uvedení oblasti odlovu nebo produkce

1.           Údaje o oblasti odlovu nebo produkce podle čl. 42 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. c) sestávají z těchto informací:

a)      v případě produktů rybolovu ulovených v moři název jedné z oblastí, podoblastí nebo divizí, které jsou uvedeny v oblastech rybolovu FAO;

b)      v případě produktů rybolovu ulovených ve sladkých vodách odkaz na členský stát nebo třetí zemi původu produktu;

c)      v případě produktů akvakultury odkaz na členský stát nebo třetí zemi, v níž produkt prochází závěrečnou fází chovu nebo pěstování v délce nejméně tří měsíců.

2.           Kromě informací uvedených v odstavci 1 mohou hospodářské subjekty uvést přesnější údaje o oblasti odlovu nebo produkce.

Článek 45 Doplňkové dobrovolné informace

1. Vedle povinných informací vyžadovaných podle článku 42 lze dobrovolně poskytnout tyto informace:

a)      informace o životním prostředí;

b)      etické nebo sociální informace;

c)      informace o způsobech produkce;

d)      informace o produkčních postupech;

e)      informace o nutričním obsahu produktu.

2. Dobrovolné informace nesmí být uváděny na úkor prostoru na etiketě nebo štítku, který je vyhrazen pro povinné informace.

3. Odstavec 1 se použije, aniž je dotčena:

a)      směrnice 2000/13/ES;

b)      směrnice 90/496/EHS ze dne 24. září 1990 o nutričním označování potravin[11];

c)      nařízení (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin[12];

d)      nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin[13];

e)      nařízení Rady (ES) č. 509/2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality[14]; a

f)       nařízení č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů.

Článek 46 Akty v přenesené pravomoci

Komise je v souladu s článkem 50 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem

a)      doplnění nebo pozměnění požadavků týkajících se povinných informací, které jsou uvedeny v čl. 42 odst. 1 a 2 a v článku 43 a 44, přičemž zajistí, aby byly povinné informace poskytovány správně a transparentně;

b)      stanovení minimálních kritérií pro informace poskytované hospodářskými subjekty dobrovolně podle čl. 45 odst. 1, přičemž zajistí, aby byly podmínky pro uvádění dobrovolných informací správné, transparentní a nediskriminační.

Kapitola V Pravidla hospodářské soutěže

Článek 47 Uplatňování pravidel hospodářské soutěže

Na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě podle čl. 101 odst. 1 a článku 102 Smlouvy, které se týkají produkce nebo uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, se vztahují články 101 až 106 Smlouvy a jejich prováděcí předpisy.

Článek 48 Výjimky z uplatňování pravidel hospodářské soutěže

1.           Aniž je dotčen článek 47 tohoto nařízení, čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání organizací producentů, které se týkají produkce nebo prodeje produktů rybolovu a akvakultury či využívání společných zařízení pro skladování, zacházení s produkty rybolovu a akvakultury nebo jejich zpracování a u nichž platí, že

a)      jsou nezbytné k dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy;

b)      nevyplývá z nich povinnost účtovat stejné ceny;

c)      nevedou k rozdělování trhů uvnitř Unie v jakékoli formě;

d)      nevylučují hospodářskou soutěž;

e)      neohrožují dosahování cílů článku 39 Smlouvy.

2.           Aniž je dotčen článek 47 tohoto nařízení, čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání meziodvětvových organizací, u nichž platí, že

a)      jsou nezbytné k dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy;

b)      nevyplývá z nich povinnost uplatňovat stanovenou cenu;

c)      nevedou k rozdělování trhů uvnitř Unie v jakékoli formě;

d)      neuplatňují při rovnocenných obchodech s ostatními obchodními partnery rozdílné podmínky, čímž je znevýhodňují v hospodářské soutěži;

e)      nevylučují hospodářskou soutěž u podstatné části dotyčných produktů;

f)       neomezují hospodářskou soutěž způsoby, které nejsou nezbytné k dosažení cílů společné rybářské politiky.

Kapitola VI Informace o trhu

Článek 49 Informace o trhu

1. Komise:

a)      shromažďuje, analyzuje a šíří ekonomické poznatky a znalosti týkající se trhu Unie s produkty rybolovu a akvakultury v celém dodavatelském řetězci s přihlédnutím k mezinárodním souvislostem;

b)      pravidelně zkoumá ceny produktů rybolovu a akvakultury v celém dodavatelském řetězci Unie a provádí analýzy vývoje trhu;

c)      poskytuje ad hoc studie trhu a stanoví metodiku pro průzkumy tvorby cen.

2. K dosažení cílů uvedených v odstavci 1 využívá Komise tato opatření:

a)      usnadnění přístupu k dostupným údajům o produktech rybolovu a akvakultury, které byly shromážděny podle právních předpisů Unie;

b)      zpřístupnění informací o trhu na přiměřené úrovni zúčastněným stranám.

3. Členské státy přispívají k dosažení cílů uvedených v odstavci 1.

Kapitola VII Procesní ustanovení

Článek 50 Výkon přenesení pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2. Přenesení pravomoci uvedené v článcích 24, 33, 41 a 46 platí na dobu neurčitou od […].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 24, 33, 41 a 46 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinnosti prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu datu, které je v něm upřesněno. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 24, 33, 41 a 46 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament a Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě žádné námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 51 Provádění

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Kapitola VIII Závěrečná ustanovení

Článek 52 Změna nařízení (ES) č. 1184/2006

V článku 1 nařízení (ES) č. 1184/2006 se doplňují tato slova:

„ , a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. … ze dne … o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (*).

(*) Úř. věst. …“

Článek 53 Zrušení

Nařízení (ES) č. 104/2000 se zrušuje. Články 9, 10, 11, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 34, 35, 36, 37, 38 a 39 se však použijí do 31. prosince 2013.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze III.

Článek 54 Přezkum

Do konce roku 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích uplatňování tohoto nařízení.

Článek 55 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2013 kromě článků 32, 35 a 36, které se použijí ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně […]                           předseda/předsedkyně […]

PŘÍLOHA I

Kód KN || Popis zboží

a)             0301                 0302                 0303                 0304 || Živé ryby Ryby, čerstvé nebo chlazené, kromě rybího filé a jiného rybího masa čísla 0304 Ryby, zmrazené, kromě rybího filé a jiného rybího masa čísla 0304 Rybí filé a jiné rybí maso (též mleté), čerstvé, chlazené nebo zmrazené

b)            0305 || Ryby sušené, solené nebo ve slaném nálevu; uzené ryby, též vařené před nebo během uzení; rybí moučky, prášky a pelety, způsobilé k lidskému požívání

c)             0306                 0307 || Korýši, též bez krunýřů, živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; korýši v krunýřích, vaření ve vodě nebo v páře, též chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; moučky, prášky a pelety z korýšů, způsobilé k lidskému požívání Měkkýši, též v lasturách nebo ulitách, živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; vodní bezobratlí, jiní než korýši a měkkýši, živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; moučky, prášky a pelety z vodních bezobratlých, jiných než korýšů, způsobilé k lidskému požívání

d)       0511 91 10       0511 91 90 || Výrobky živočišného původu jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidskému požívání: - Ostatní - - Výrobky z ryb a korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých; mrtvá zvířata kapitoly 3: - - - Odpad z ryb - - - Ostatní

e)   1212 20 00 || - Chaluhy a jiné řasy

f)                   1504 10       1504 20 || Tuky a oleje a jejich frakce z ryb, též rafinované, avšak chemicky neupravené: - Oleje z rybích jater a jejich frakce - Tuky a oleje a jejich frakce z ryb, jiné než oleje z jater

g)      1603 00 || Výtažky a šťávy z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých

h)            1604 || Přípravky nebo konzervy z ryb; kaviár a kaviárové náhražky připravené z rybích jiker

i)              1605 || Korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, upravení nebo v konzervách

j)       1902 20       1902 20 10 || Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak připravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též připravený - Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené: - - Obsahující více než 20 % hmotnostních ryb, korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých

k)       2301 20 00 || Moučky, šroty a pelety, z masa, drobů, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, nezpůsobilé k lidskému požívání; škvarky: - Moučky, šroty a pelety, z ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých

l)                    2309 90       ex 2309 90 10 || Přípravky používané k výživě zvířat - Ostatní: - - Rozpustné výrobky z ryb

PŘÍLOHA II

Kód KN || Popis zboží

0302 22 00 || Platýs velký (Pleuronectes platessa)

ex 0302 29 90 || Limanda obecná (Limanda limanda)

0302 29 10 || Kambala (Lepidorhombus spp.)

ex 0302 29 90 || Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus)

0302 31 10 a 0302 31 90 || Tuňák bílý (křídlatý) (Thunnus alalunga)

ex 0302 40 || Sleď druhu Clupea harengus

0302 50 10 || Treska druhu Gadus morhua

0302 61 10 || Sardinky druhu Sardina pilchardus

0302 62 00 || Treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus)

0302 63 00 || Treska tmavá (Pollachius virens)

ex 0302 64 || Makrela (Scomber scombrus a Scomber japonicus)

0302 65 20 a 0302 65 50 || Ostrouni a máčky (Squalus acanthias a Scyliorhinus spp.)

0302 69 31 a 0302 69 33 || Okouníci (Sebastes spp.)

0302 69 41 || Treska merlan (bezvousá) (Merlangius merlangus)

0302 69 45 || Mník (Molva spp.)

0302 69 55 || Sardele (ančovičky) (Engraulis spp.)

ex 0302 69 68 || Štikozubec druhu Merluccius merluccius

0302 69 81 || Mořský ďas (Lophius spp.)

ex 0307 41 10 || Sépie (Sepia officinalis a Rossia macrosoma)

ex 0306 23 10 ex 0306 23 31 ex 0306 23 39 || Garnát obecný (Crangon crangon) a kreveta severní (Pandalus borealis)

0302 23 00 || Jazyk (Solea spp.)

0306 24 30 || Krab německý (Cancer pagurus)

0306 29 30 || Humr severský (Nephrops norvegicus)

0303 31 10 || Platýs černý (Reinhardtius hippoglossoides)

0303 78 11 0303 78 12 0303 78 13 0303 78 19 a 0303 29 55 0304 29 56 0304 29 58 || Štikozubci rodu Merluccius

0303 79 71 || Zubatec obecný (Dentex dentex) a růžichy rodu Pagellus spp.

0303 61 00 0304 21 00 0304 91 00 || Mečoun obecný (Xiphias Gladius)

0306 13 40 0306 13 50 ex 0306 13 80 || Krevety čeledi Penaeidae

0307 49 18 0307 49 01 || Sépie druhu Sepia officinalis, Rossia macrosoma a Sepiola rondeletti

0307 49 31 0307 49 33 0307 49 35 a 0307 49 38 || Olihně (Loligo spp.)

0307 49 51 || Olihně (Ommastrephes sagittatus)

0307 59 10 || Chobotnice (Octopus spp.)

0307 99 11 || Illex spp.

0303 41 10 || Tuňák bílý (křídlatý) (Thunnus alalunga)

0302 32 10 0303 42 12 0303 42 18 0303 42 42 0303 42 48 || Tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares)

0302 33 10 0303 43 10 || Skipjack nebo tuňák pruhovaný (bonito) (Euthynnus (Katsuwonus) pelamis)

0303 45 10 || Tuňák obecný (Thunnus thynnus)

0302 39 10 0302 69 21 0303 49 30 0303 79 20 || Jiné druhy rodů Thunnus a Euthynnus

ex 0302 29 90 || Platýs červený (Microstomus kitt)

0302 35 10 a 0302 35 90 || Tuňák obecný (Thunnus thynnus)

ex 0302 69 51 || Treska evropská (Pollachius pollachius)

0302 69 75 || Pražmy (Brama spp.)

ex 0302 69 82 || Treska modravá (Micromesistius poutassou nebo Gadus poutassou)

ex 0302 69 99 || Treska příčnopruhá (Trisopterus luscus) a treska malá (Trisopterus minutus)

ex 0302 69 99 || Očnatec štíhlý (Boops boops)

ex 0302 69 99 || Modrák ostronosý (Spicara smaris)

ex 0302 69 99 || Úhořovec mořský (Conger conger)

ex 0302 69 99 || Štítník (Trigla spp.)

ex 0302 69 91 ex 0302 69 99 || Kranas (Trachurus spp.)

ex 0302 69 99 || Cípal (Mugil spp.)

ex 0302 69 99 a ex 0304 19 99 || Rejnok (Raja spp.)

ex 0302 69 99 || Tkaničnice (Lepidopus caudatus a Aphanopus carbo)

ex 0307 21 00 || Hřebenatka kuchyňská (Pecten maximus)

ex 0307 91 00 || Surmovka vlnitá (Buccinum undatum)

ex 0302 69 99 || Parmice pruhovaná nebo nachová (Mullus surmuletus, Mullus barbatus)

ex 0302 69 99 || Mořan tmavý (Spondyliosoma cantharus)

PŘÍLOHA III

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 104/2000 || Toto nařízení

Článek 1 || Články 1, 2, 3, 4, 5

Články 2, 3 || Články 39, 40, 41

Článek 4 || Články 42, 43, 44, 45, 46

Čl. 5 odst. 1 || Články 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13

Čl. 5 odst. 2, 3 a 4, článek 6 || Články 17, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25

Článek 7 || Články 26, 28, 29, 30, 31

Článek 8 || -

Články 9, 10, 11, 12 || Články 32, 33, 34, 38

Článek 13 || Články 14, 15, 16, 18, 19, 20, 22, 23, 24, 25

Článek 14 || Čl. 48 odst. 2

Článek 15 || Článek 27

Článek 16 || Články 28, 29, 30, 31

Články 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27 || Články 35, 36, 37, 38

Články 28, 29, 30, 31, 32, 33 || -

Článek 34 || Články 22, 25, 37

Článek 35 || -

Článek 36 || -

Článek 37 || Články 50, 51

Články 38, 39 || Článek 51

Článek 40 || -

Článek 41 || Článek 54

Článek 42 || Články 52, 53

Článek 43 || Článek 55

- || Článek 47

- || Čl. 48 odst. 1

- || Článek 49

[1]               Úř. věst. C , , s. .

[2]               Úř. věst. C , , s. .

[3]               Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22.

[4]               Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7.

[5]               Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

[6]               Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.

[7]               Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

[8]               Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29.

[9]               Úř. věst. L 212, 22.7.1989, s. 79.

[10]             Úř. věst. L 163, 17.6.1992, s. 1.

[11]             Úř. věst. L 276, 6.10.1990, s. 40.

[12]             Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9.

[13]             Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

[14]             Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1.