EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 14.3.2023

COM(2023) 148 final

2023/0077(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2019/943 a (EU) 2019/942 a směrnice (EU) 2018/2001 a (EU) 2019/944 s cílem zlepšit uspořádání trhu Unie s elektřinou

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2023) 58 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

1.1.Politické souvislosti

Ceny energie se v průběhu let 2021 a 2022 výrazně zvýšily. Důvodem bylo snížení dodávek plynu, zejména po začátku ruské války proti Ukrajině a zneužívání energie jako zbraně, jakož i domácí nedostatky energie, pokud jde o hydroelektrickou a jadernou energii. Nárůst cen byl rovněž způsoben zvýšenou poptávkou po energii, neboť po pandemii COVID-19 došlo k oživení světové ekonomiky. Domácnosti, průmysl a podniky v celé EU tento nárůst cen rychle pocítily a vlády okamžitě podnikly kroky k jeho zmírnění. Na evropské úrovni poskytla EU urychleně soubor nástrojů 1 souvisejících s cenami energie obsahující opatření k řešení vysokých cen, zejména pro nejzranitelnější spotřebitele (včetně podpory příjmů, daňových úlev a opatření týkající se úspor a uskladňování zemního plynu), jakož i plán REPowerEU 2 s dalšími opatřeními a financováním na podporu energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů za účelem snížení závislosti na ruských fosilních palivech. Následovalo vytvoření dočasného režimu státní podpory 3 , který umožnil přijmout určitá opatření ke zmírnění dopadu vysokých cen, vytvoření přísného režimu uskladňování zemního plynu 4 , zavedení účinných opatření ke snížení poptávky po plynu 5 a elektřině 6 , rychlejších procesů povolování energie z obnovitelných zdrojů a připojení k elektrizační soustavě 7 a zavedení režimů omezování cen, aby se zabránilo neočekávaným ziskům na trhu s plynem i elektřinou 8 .

Tato krátkodobá opatření pomohla členským státům vypořádat se s bezprostředními dopady energetické krize. Během krize se však ukázalo, jak jsou proti těmto cenám nechráněni spotřebitelé a průmyslová odvětví a jak nemáme dostatečnou odolnost vůči prudkému nárůstu cen energie. Podniky a občané považovali dopad výroby energie z fosilních paliv na stanovení cen elektřiny za přehnaný, zatímco schopnost členských států tlumit krátkodobé výkyvy cen pomocí dlouhodobějších smluv se zdála být nedostatečná. Z tohoto důvodu předsedkyně Evropské komise v projevu o stavu Unie v roce 2022 9 oznámila potřebu zásadní reformy uspořádání trhu s elektřinou.

Přestože vnitřní trh s energií EU přináší obrovské zisky a růst v celé Evropě, nedávná energetická krize ukázala, že krátkodobé zaměření trhu s energií může odvádět pozornost od širších a dlouhodobějších cílů. Promítnutí krátkodobých cen do účtů spotřebitelů vedlo k cenovým otřesům, kdy se účty mnoha spotřebitelů za energii ztrojnásobily nebo zčtyřnásobily, přestože náklady na větrnou a solární energii klesaly; náhlé vystavení kolísavým a vysokým cenám vedlo k úpadku některých dodavatelů; mnoho průmyslových podniků v energeticky náročných odvětvích bylo nuceno svou činnost ukončit. Návrh proto obsahuje soubor opatření, jejichž cílem je vytvořit nárazníkové pásmo mezi krátkodobými trhy a účty za elektřinu hrazenými spotřebiteli, zejména prostřednictvím podpory uzavírání dlouhodobějších smluv, zlepšit fungování krátkodobých trhů za účelem lepší integrace elektřiny z obnovitelných zdrojů, zlepšit flexibilitu a posílit ochranu a postavení spotřebitelů.

Nedávné kolísání cen rovněž poukázalo na nedostatečnou flexibilitu elektrizační soustavy, kdy jsou ceny příliš často stanovovány na základě výroby elektřiny z plynu a obecně chybí flexibilní nabídka nízkouhlíkové energie, odezva strany poptávky a možnosti ukládání energie. Vzhledem k tomu, že do systému vstupuje více větrné a solární energie, budou zapotřebí nízkouhlíkové flexibilní technologie, které budou vyvažovat proměnlivou nabídku s proměnlivou poptávkou. Souběžně s tímto návrhem vydává Komise doporučení pro dosažení pokroku v oblasti inovací, technologií a kapacit skladování.

Citlivost ceny elektřiny na ceny fosilních paliv obecně zdůraznila potřebu urychlit zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů energie spolu se zvýšením flexibility energetického systému, aby bylo možné nahradit fosilní paliva. Plán REPowerEU podporuje energii z obnovitelných zdrojů a s ní i hospodářský růst a tvorbu kvalitních pracovních míst. Plán navazuje na Zelenou dohodu pro Evropu posílením úsilí o zlepšení evropské konkurenceschopnosti prostřednictvím inovací a přechodu na klimaticky neutrální hospodářství a je úzce v souladu s průmyslovým plánem Zelené dohody, který představila Komise. Pro usnadnění investic, které jsou nezbytné vzhledem k nedávnému kolísání cen, nekoordinovaným regulačním zásahům a překážkám vstupu na trh souvisejícím s energetickou sítí a právní úpravou, je zapotřebí zásadní reforma. Ve Zprávě o konečném výsledku Konference o budoucnosti Evropy občané požádali orgány EU, aby přijaly opatření ke „zvýšení evropské energetické bezpečnosti a dosáhnutí energetické nezávislosti EU“ a „snížení závislosti EU na zahraničních subjektech v hospodářsky strategických odvětvích“, včetně energetiky 10 .

1.2.Cíle návrhu

Návrh řeší obavy spotřebitelů, průmyslu a investorů z vystavení nestálým krátkodobým cenám způsobeným vysokými cenami fosilních paliv. Optimalizuje uspořádání trhu s elektřinou tím, že doplní krátkodobé trhy zvětšením úlohy dlouhodobějších nástrojů, a umožní tak spotřebitelům využívat smlouvy s pevnějšími cenami a usnadní investice do čistých technologií. To bude v konečném důsledku znamenat, že bude zapotřebí méně fosilních paliv, což při případné budoucí krizi v oblasti fosilních paliv díky nízkým provozním nákladům na obnovitelnou a nízkouhlíkovou energii zajistí nižší ceny pro spotřebitele.

Návrh předkládá opatření na ochranu spotřebitelů před touto volatilitou, posiluje jejich možnosti volby při uzavírání smluv a zajišťuje přímější přístup k obnovitelné a nízkouhlíkové energii. Za účelem zlepšení investičních podmínek pro podniky, zejména ty, které usilují o dekarbonizaci, návrh předkládá opatření proti vystavení krátkodobým prudkým nárůstům cen prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny a přísnějších obezřetnostních povinností pro dodavatele energie. Navrhuje rovněž opatření ke zlepšení způsobu, jakým jsou intermitentní obnovitelné zdroje energie a nízkouhlíková energie začleněny na krátkodobém trhu. To mimo jiné zahrnuje opatření podporující využívání odezvy strany poptávky a skladování mimo jiné formy flexibility energie z obnovitelných zdrojů. Návrh rovněž zlepšuje a vyjasňuje přístup k dlouhodobějším smlouvám pro zhotovitele projektů (ať jde o státem podporované smlouvy, jako jsou rozdílové smlouvy, nebo o soukromé smlouvy, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny), aby se zhotovitelům projektů v oblasti obnovitelné a nízkouhlíkové energie zajistily bezpečné a stabilní příjmy a snížily se rizikové a investiční náklady a zároveň se zabránilo neočekávaným ziskům v obdobích vysokých cen.

Přestože současné uspořádání trhu po mnoho desetiletí zajišťovalo účinný a stále integrovanější trh, energetická krize poukázala na řadu nedostatků týkajících se: i) nedostatečných nástrojů na ochranu spotřebitelů, včetně podniků, před vysokými krátkodobými cenami; ii) nadměrného vlivu cen fosilních paliv na ceny elektřiny a nemožnosti lépe zohlednit nízké náklady na obnovitelnou a nízkouhlíkovou energii ve vyúčtováních za elektřinu; iii) dopadu extrémního kolísání cen a regulačních zásahů na investice; iv) nedostatečné flexibility energie z obnovitelných zdrojů (např. skladování nebo odezva strany poptávky), která by mohla snížit závislost na výrobě elektřiny z plynu; v) omezeného výběru typů smluv s dodavateli; vi) obtíží s přímým přístupem k energii z obnovitelných zdrojů prostřednictvím sdílení energie a vii) potřeby důkladného monitorování trhu s energií za účelem zajištění lepší ochrany před zneužíváním trhu.

Aby byli spotřebitelé chráněni před kolísavými cenami, návrh stanoví právo na uzavírání smluv s pevnými cenami, jakož i smluv s dynamickým určováním ceny, právo na uzavření více smluv a na lepší a jasnější informace o smlouvách. Spotřebitelům bude nabízena široká škála smluv, které nejlépe odpovídají jejich situaci. Tímto způsobem mohou spotřebitelé, včetně malých podniků, dosáhnout fixace bezpečné, dlouhodobé ceny, aby zmírnili dopad náhlých cenových výkyvů, a/nebo se mohou rozhodnout uzavřít s dodavateli smlouvy s dynamickým určováním cen, pokud chtějí kolísání cen využít a odebírat elektřinu v době, kdy je její cena nižší (např. pro nabíjení elektromobilů nebo používání tepelných čerpadel). Tato kombinace dynamicky určených cen a pevných cen umožňuje zachovat tržní pobídky pro spotřebitele, aby upravili svou poptávku po elektřině, a zároveň poskytuje větší jistotu a stabilitu nákladů těm, kteří chtějí investovat do obnovitelných zdrojů energie (např. do střešních solárních panelů). Kromě stávajícího rámce ochrany spotřebitelů trpících energetickou chudobou a zranitelných spotřebitelů návrh rovněž poskytne přístup k regulovaným maloobchodním cenám pro domácnosti a spotřebitele z řad malých a středních podniků v případě krize a stabilizuje dodavatelský průmysl tím, že bude vyžadovat, aby dodavatelé vyvinuli větší úsilí na ochranu proti prudkému nárůstu cen prostřednictvím toho, že budou více využívat forwardové smlouvy s výrobci (fixace budoucích cen), a dále bude vyžadovat, aby členské státy zavedly režim pro dodavatele poslední instance. Návrh posílí postavení spotřebitelů tím, že vytvoří právo přímo sdílet energii z obnovitelných zdrojů, aniž by bylo nutné vytvářet energetická společenství. Větší míra sdílení energie (např. sdílení přebytečné energie ze střešních solárních panelů se sousedem) může zlepšit využívání nízkonákladové energie z obnovitelných zdrojů a poskytnout lepší přístup k přímému využívání energie z obnovitelných zdrojů pro spotřebitele, kteří by jinak takový přístup neměli.

Aby se posílila stabilita a předvídatelnost nákladů na energii, což přispěje ke konkurenceschopnosti hospodářství EU, které čelí nadměrným kolísavým cenám, má návrh zlepšit přístup na trh ke stabilnějším dlouhodobějším smlouvám a trhům. Smlouvy o nákupu elektřiny – dlouhodobé soukromé smlouvy mezi výrobcem (obvykle obnovitelné nebo nízkouhlíkové energie) a spotřebitelem – mohou chránit před kolísáním cen, avšak v současné době jsou většinou dostupné pouze velkým spotřebitelům energie ve velmi malém počtu členských států. Překážkou růstu tohoto trhu je úvěrové riziko spočívající v tom, že spotřebitel nebude vždy schopen nakupovat elektřinu po celé období. Za tímto účelem by členské státy měly zajistit, aby nástroje ke snížení finančních rizik spojených se selháním odběratele v rámci smluv o nákupu elektřiny, včetně systémů záruk za tržní ceny, byly dostupné společnostem, které čelí překážkám vstupu na trh se smlouvami o nákupu elektřiny a nemají finanční obtíže. Aby se dále podpořil růst trhu s těmito smlouvami, mělo by být zhotovitelům projektů v oblasti obnovitelné a nízkouhlíkové energie, kteří se o podporu ucházejí v rámci zadávacího řízení na veřejnou podporu, umožněno vyhradit si podíl výroby pro prodej prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny. Kromě toho by členské státy měly usilovat o to, aby se v některých zadávacích řízeních uplatnila hodnotící kritéria za účelem zlepšení přístupu na trh se smlouvami o nákupu elektřiny pro zákazníky, kteří v tomto ohledu čelí překážkám. Povinnost dodavatelů vhodným způsobem se zajistit může také zvýšit poptávku po smlouvách o nákupu elektřiny (které představují způsob fixace budoucích cen).

Některé formy veřejné podpory zaručují výrobci energie minimální cenu ze strany vlády, ale umožňují mu rovněž získat plnou tržní cenu, i když je tato tržní cena velmi vysoká. Během nedávného období vysokých cen byla velká část (levné) energie podporované z veřejných zdrojů prodávána za tyto vysoké tržní ceny. Aby se toto dále nedělo a ceny se stabilizovaly, měla by být investiční podpora strukturována jako „dvousměrná“ (dvousměrná rozdílová smlouva) a stanovit minimální cenu, ale také maximální cenu, aby byly vráceny příjmy přesahující stanovený strop. Návrh se bude vztahovat na nové investice do výroby elektřiny, které zahrnují investice do nových výroben elektřiny, investice zaměřené na modernizaci stávajících výroben elektřiny, investice zaměřené na rozšíření stávajících výroben elektřiny nebo na prodloužení jejich životnosti. Návrh bude navíc vyžadovat, aby tyto peníze byly následně směrovány na podporu všech spotřebitelů elektřiny v poměru k jejich spotřebě za účelem zmírnění dopadů vysokých cen.

Dalším prostředkem ochrany před kolísáním cen je používání dlouhodobých smluv, které fixují budoucí ceny (dále jen „forwardové smlouvy“). Tento trh vykazuje v mnoha členských státech nízkou likviditu, ale mohl by být v celé EU posílen, aby se více dodavatelů nebo spotřebitelů mohlo před příliš kolísavými cenami chránit po delší časová období. Návrh vytvoří regionální referenční ceny stanovené prostřednictvím centra za účelem zvýšit transparentnost cen a uložit provozovatelům soustav povinnost umožnit přenosová práva na dobu delší než jeden rok, aby byl přenos elektřiny zajištěn i v případě, že se jedná o forwardovou smlouvu mezi stranami z jiných regionů nebo států.

V neposlední řadě bude posílena schopnost regulačních orgánů monitorovat integritu a transparentnost trhu s energií, aby se zajistila konkurenceschopnost trhů a transparentní stanovování cen.

Třetím cílem je podpořit investice do energie z obnovitelných zdrojů k zajištění toho, aby se v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu míra zavádění obnovitelné energie ztrojnásobila. Toho bude částečně dosaženo posílením trhů s dlouhodobými smlouvami. Nejen že smlouvy o nákupu elektřiny a rozdílové smlouvy poskytují spotřebitelům stabilní ceny, ale také zajišťují dodavatelům obnovitelné energie spolehlivé příjmy. To snižuje jejich finanční riziko a značně omezuje jejich investiční náklady. Vytváří se tak pozitivní cyklus, v němž stabilní příjmy snižují náklady a zvyšují poptávku po obnovitelné energii.

Energie z obnovitelných zdrojů je rovněž lepší investicí, pokud její schopnost produkovat výkon není omezena v důsledku technických omezení systému. Čím pružnější je systém (možnost výrobu rychle spustit nebo zastavit, skladování umožňující energii přijímat nebo ji dodávat do systému nebo reagující spotřebitelé, kteří mohou zvýšit nebo snížit svou poptávku po energii), tím stabilnější mohou být ceny a tím více obnovitelné energie může systém integrovat. Z tohoto důvodu návrh vyžaduje, aby členské státy posoudily své potřeby flexibility energetického systému a stanovily cíle ke splnění těchto potřeb. Členské státy mohou navrhnout nebo přepracovat kapacitní mechanismy, aby podpořily nízkouhlíkovou flexibilitu. Návrh navíc otevírá členským státům možnost zavést nové režimy podpory pro nefosilní flexibilitu, kterou představuje například odezva strany poptávky a skladování.

Provozovatelé soustav by rovněž měli hrát větší úlohu při začleňování elektřiny z obnovitelných zdrojů do sítě, a to částečně zvýšením transparentnosti týkající se dostupnosti kapacity připojení k síti. Za prvé, vyjasnění informací by zvýšilo schopnost zhotovitelů projektů v oblasti obnovitelné energie rozvíjet obnovitelné zdroje v oblastech, kde je síť méně přetížená. Za druhé, s obnovitelnými zdroji energie lze v systému účinněji obchodovat a mohou být účinněji vyváženy, pokud se obchody mezi účastníky trhu mohou uskutečnit blíže „reálnému času“. Pokud jsou nabídky dodávek elektřiny podávány v řádu minut před spotřebou spíš než v řádu hodin před spotřebou, nabídky výrobců větrné a solární energie jsou přesnější, množství spotřebované větrné a solární energie se může zvýšit a „náklady spojené s nerovnováhou systému“ se sníží. Lhůty pro uzavírání obchodů se tak přiblíží reálnému času.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Předkládaný podnět úzce souvisí s legislativními návrhy předloženými v souvislosti s balíčkem Zelené dohody pro Evropu a urychluje cíle v oblasti snižování emisí uhlíku stanovené v plánu REPowerEU, zejména pokud jde o návrh na revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie („směrnice RED II“), což je hlavní nástroj EU zabývající se podporou energie z obnovitelných zdrojů. Předkládaný podnět uvedenou legislativu doplňuje v tom, že jeho cílem je umožnit rychlejší využívání energie z obnovitelných zdrojů. Cílem návrhu je zajistit stabilnější dlouhodobé zdroje příjmů a uvolnit další investice do obnovitelné a nízkouhlíkové energie a zároveň zlepšit fungování krátkodobých trhů, které jsou klíčové pro integraci obnovitelných zdrojů energie do elektrizační soustavy. Kromě toho se návrh snaží umožnit sdílení energie, aby se spotřebitelé mohli na trhu více zapojovat a pomohli urychlit transformaci energetiky.

Snížení spotřeby energie prostřednictvím cenových signálů, opatření v oblasti energetické účinnosti nebo dobrovolného úsilí může být často nejlevnější, nejbezpečnější a nejčistší způsob, jak snížit naši závislost na fosilních palivech, podpořit bezpečnost dodávek energie a snížit účty za energii. Návrh usnadní aktivní účast spotřebitelů na trhu a rozvoj jejich odezvy strany poptávky. Umožní rovněž, aby nefosilní flexibilita, jako je flexibilita na straně poptávky nebo skladování, byla za rovných podmínek konkurenceschopná, a tím se postupně snižovala úloha zemního plynu při zajišťování flexibility na krátkodobém trhu. Návrh je proto v souladu s navrhovaným zvýšením cíle v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030 na 13 %, jak stanovují pozměňovací návrhy směrnice o obnovitelných zdrojích energie, směrnice o energetické náročnosti budov a směrnice o energetické účinnosti 11 , které doprovázejí plán REPowerEU 12 .

Existuje rovněž důležitá vazba mezi návrhem a směrnicí o energetické náročnosti budov, jež je hlavním nástrojem EU, který pomáhá dosáhnout cílů v oblasti výstavby a renovací budov stanovených v Zelené dohodě pro Evropu. Návrh je úzce spjat zejména s ustanoveními týkajícími se dílčích měření a odezvy strany poptávky, a to vedle návrhu Komise, který je součástí balíčku Zelené dohody pro Evropu a je vyjádřen ve sdělení Strategie EU pro solární energii, a s ustanoveními o postupné povinné integraci solární fotovoltaiky za účelem dosažení klimatické neutrality veřejných, komerčních a obytných budov.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Cíle návrhu týkající se ochrany a posílení postavení spotřebitelů, zlepšení konkurenceschopnosti průmyslu EU a podpory investic do obnovitelných zdrojů energie a nízkouhlíkových technologií jsou zcela v souladu s rámcem Zelené dohody pro Evropu a jsou soudržné se stávajícími iniciativami a doplňují je, včetně legislativního návrhu aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi, který se přijímá souběžně s tímto návrhem. Reaguje na problémy popsané ve sdělení Komise ze dne 1. února 2023, které představilo „Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi“ 13 , , konkrétně na to, že konkurenceschopnost mnoha podniků byla výrazně oslabena vysokými cenami energie a že k předvídatelnějším a nižším nákladům na energii z obnovitelných zdrojů pro odběratele elektřiny by mohly významně přispět dlouhodobé cenové smlouvy. V neposlední řadě tento legislativní návrh doplňuje probíhající revizi příslušných nařízení o finančních trzích, jako je nařízení o zneužívání trhu 14 . Návrh rovněž vychází z doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu, v němž se členské státy vyzývají, aby i nadále mobilizovaly veřejnou a soukromou finanční podporu pro investice do energie z obnovitelných zdrojů, řešily problémy v oblasti mobility a podporovaly příležitosti k úsporám nákladů spojené s oběhovým hospodářstvím 15 .

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh vychází z čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, který poskytuje právní základ pro navrhování opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit fungování trhu s energií, podpořit energetickou účinnost a úspory energie a rozvoj nových a obnovitelných forem energie 16 . V oblasti energetiky má EU sdílenou pravomoc podle čl. 4 odst. 2 písm. i) Smlouvy o fungování EU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) 

Potřeba činnosti na úrovni EU

Bezprecedentní povaha krize cen energie obrátila všeobecnou pozornost na trhy s elektřinou v EU. Navzdory rostoucímu podílu levné elektřiny z obnovitelných zdrojů v celé EU vliv elektřiny vyrobené z fosilních paliv na celkové účty za energii přetrvává. Domácnosti a podniky v celé EU se během krize potýkaly s prudce rostoucími cenami energie.

Jedná se o problém celoevropského významu, který lze řešit pouze opatřeními na úrovni EU. Větší integrace trhů s elektřinou v EU vyžaduje užší koordinaci mezi vnitrostátními subjekty, a to i v souvislosti s dohledem nad trhem a jeho monitorováním. Vnitrostátní politické zásahy v odvětví elektřiny mají přímý dopad na sousední členské státy v důsledku vzájemné energetické závislosti, propojení sítě a pokračující integrace trhu s elektřinou. Aby se zachovalo fungování elektrizační soustavy a přeshraniční obchod a investice a aby se koordinovaným způsobem urychlila transformace energetiky směrem k integrovanějšímu a energeticky účinnějšímu energetickému systému založenému na výrobě energie z obnovitelných zdrojů, je zapotřebí společný přístup.

Navrhované změny zajišťují rovnováhu mezi povinnostmi členských států a flexibilitou, která je jim ponechána, pokud jde o způsob, jakým dosáhnou hlavních sledovaných cílů, které spočívají v zajištění toho, aby se nižší náklady na elektřinu z obnovitelných zdrojů odrazily v účtech spotřebitelů, a v podpoře zavádění energie z obnovitelných zdrojů.

Cíle navrhovaných opatření lze navíc dosáhnout pouze opatřením na úrovni EU, nikoli na úrovni jednotlivých členských států, neboť navrhované opatření vyžaduje změny stávajícího celounijního rámce pro uspořádání trhu s elektřinou, jak je stanoven nařízením o elektřině (EU) 2019/943 a směrnici o elektřině (EU) 2019/944, jakož i stávajícího rámce nařízení REMIT.

•Přidaná hodnota EU

Opatření EU k řešení nedostatků stávajícího uspořádání trhu s elektřinou přináší přidanou hodnotu, protože je efektivnější a účinnější než opatření přijatá jednotlivými členskými státy, a proto zamezí roztříštěnému přístupu. Navrhovaná opatření k odstranění zjištěných nedostatků budou ambicióznější a nákladově efektivnější, pokud budou vycházet ze společného právního a politického rámce. Kromě toho by opatření na úrovni členských států bylo možné přijmout pouze v rámci omezení stávajícího celounijního rámce pro uspořádání trhu s elektřinou, jak je stanoven v nařízení o elektřině a ve směrnici o elektřině, jakož i v nařízení REMIT, a nebyla by schopna dosáhnout nezbytných změn tohoto rámce. Cílů tohoto podnětu proto nemůže být dosaženo samotnými členskými státy, a právě v tomto spočívá přidaná hodnota opatření na úrovni EU.

•Proporcionalita

Navrhované změny nařízení o elektřině, směrnice o elektřině, nařízení REMIT a nařízení o agentuře ACER se považují za přiměřené.

Navrhovaná opatření na podporu využívání dlouhodobých smluv, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny a dvousměrné rozdílové smlouvy, mohou vést ke zvýšení administrativních nákladů a zátěže pro podniky a vnitrostátní správní orgány. Předpokládané hospodářské dopady jsou však nezbytné a přiměřené pro dosažení cíle, kterým je podpora využívání těchto dlouhodobých smluv a zajištění toho, aby účty za energii evropských domácností a podniků a příjmy z technologií s nízkými variabilními náklady, které nevyužívají fosilní paliva, byly méně závislé na kolísání cen na krátkodobých trzích, a tudíž stabilnější v delších časových obdobích.

Plánovaná opatření ke zlepšení likvidity a integrace trhů mohou mít také určitý krátkodobý dopad na podniky, které by se musely přizpůsobit novým režimům obchodování. Tyto dopady jsou však považovány za nezbytné pro dosažení plánovaných cílů, jimiž je zajištění lepší integrace energie z obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů a snížení závislosti na fosilních palivech, pokud jde o flexibilitu, a v konečném důsledku dosažení uhlíkové neutrality v Unii s nižšími náklady pro spotřebitele. Jsou rovněž přiměřené těmto cílům, neboť dopad na podniky se ve srovnání se stávajícím rámcem jeví jako minimální a hospodářské přínosy reformy by do značné míry předčily náklady na jakoukoli krátkodobou nebo dlouhodobou administrativní reorganizaci.

Vzhledem ke sledovaným cílům je rovněž přiměřené nezvažovat opatření, kterými se mění stávající ustanovení nařízení o elektřině a směrnice o elektřině, pokud lze jakékoli zjištěné problémy týkající se stávajících ustanovení řešit v rámci toho, jakým způsobem jsou tyto předpisy uplatňovány nebo prováděny. Jeden takový případ se týká opatření týkajících se zdrojové přiměřenosti v kapitole IV nařízení o elektřině, zejména postupu členských států při zavádění kapacitních mechanismů, který by mohl být zjednodušen bez změny příslušných ustanovení.

Plánovaná opatření k posílení postavení, práv a ochrany spotřebitelů rozšíří povinnosti uložené dodavatelům a provozovatelům sítí. Dodatečná zátěž je však nezbytná a přiměřená k dosažení cíle, kterým je zajištění přístupu spotřebitelů k lepším informacím a zajištění větší různorodosti nabídek, oddělení jejich účtů za elektřinu od krátkodobých pohybů na trzích s energií a obnovení rovnováhy mezi dodavateli a spotřebiteli.

Plánovaná opatření ke zlepšení rámce REMIT mohou zvýšit povinnosti účastníků trhu související s podáváním zpráv vzhledem k širší oblasti působnosti nařízení REMIT. Tato opatření jsou nezbytná pro dosažení cíle zvýšení transparentnosti a monitorovací kapacity a zajištění účinnějšího vyšetřování a vymáhání přeshraničních případů v EU tak, aby spotřebitelé a účastníci trhu měli důvěru v integritu trhů s energií, ceny odrážely spravedlivou a konkurenční interakci mezi nabídkou a poptávkou a ze zneužívání trhu nemohly plynout žádné zisky. Jsou rovněž přiměřená tomuto cíli, neboť přínosy z hlediska kvality monitorování trhu a dohledu nad ním by byly vyšší než jakékoli krátkodobé nebo dlouhodobé administrativní náklady.

A konečně celý balíček navrhovaných opatření je považován za vhodný vzhledem k obecnému požadavku dosáhnout klimatické neutrality s nejnižšími náklady pro spotřebitele a zároveň zajistit bezpečnost dodávek energie.

•Volba nástroje

Návrh zavádí změny nařízení o elektřině, směrnice o elektřině, nařízení REMIT, nařízení o agentuře ACER a směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Vzhledem k tomu, že cílem návrhu je doplnit omezený soubor nových ustanovení a změnit omezený soubor stávajících ustanovení v těchto nástrojích, je použití pozměňujícího aktu přiměřené. Ze stejného důvodu se rovněž zdá vhodné použít nástroj pozměňujícího nařízení k provedení změn stávajících nařízení a stávajících směrnic.

3.KONZULTACE SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V rámci přípravy tohoto podnětu provedla Komise od 23. ledna 2023 do 13. února 2023 veřejnou konzultaci. Do konzultace se mohl zapojit kdokoli.

Komise v rámci této konzultace obdržela 1 369 odpovědí. Více než 700 z nich pochází od občanů, přibližně 450 od podniků a hospodářských sdružení, přibližně 40 od vnitrostátních nebo místních správních orgánů nebo od vnitrostátních regulačních orgánů a přibližně 70 od provozovatelů sítí. Konzultace se zúčastnilo také přibližně 20 energetických společenství, 15 odborových svazů a 20 spotřebitelských organizací. Odpovědi poskytl také značný počet nevládních organizací, expertních skupin a výzkumných či jiných akademických organizací. Přehled stanovisek zúčastněných stran je k dispozici v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k tomuto legislativnímu podnětu.

Kromě toho Komise dne 15. února 2023 uspořádala online cílené setkání v rámci konzultace se zúčastněnými stranami, jehož se zúčastnilo přibližně 70 subjektů působících na trhu, nevládní organizace, provozovatelé sítí, zástupci agentury ACER a vnitrostátních regulačních orgánů, zástupci expertních skupin a akademičtí pracovníci. Konzultace celkově zdůraznila tyto názory zúčastněných stran:

–Krátkodobé trhy a cenový mechanismus založený na marginálním ocenění by měly být zachovány, neboť fungují dobře a poskytují správné cenové signály. Krátkodobé (denní a vnitrodenní) trhy jsou dobře rozvinuté a vycházejí z mnohaletého provádění právních předpisů EU v oblasti energetiky.

–Krátkodobé trhy musí být doplněny o nástroje podněcující dlouhodobější cenové signály, jako jsou nástroje uvedené v konzultaci Komise, zejména smlouvy o nákupu elektřiny (PPA), rozdílové smlouvy a posílené dlouhodobé trhy. Je potřeba vytvořit správnou rovnováhu mezi jednotlivými nástroji. Neměly by se však zavádět povinné systémy a svoboda ve volbě příslušných smluv by měla být zachována.

–Byly uznány přínosy flexibilních řešení využívajících obnovitelné zdroje energie, jako je odezva strany poptávky a skladování, a to zejména v souvislosti s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů energie. Jejich účast na trhu by měla být usnadněna.

–Budoucí trhy s elektřinou budou muset být přizpůsobeny vysokému podílu obnovitelné energie. Kromě toho by měl být kladen větší důraz na místní rozměr a rozvoj sítě. Řešení těchto výzev by mohly přinést návrhy představené v rámci veřejné konzultace.

–Přestože má ochrana spotřebitele zásadní význam, stejně jako cenová dostupnost energie, neméně důležité je také zachování signálů pro odezvu strany poptávky. Mělo by být umožněno a podporováno využívání nově vznikajících řešení, jako jsou energetická společenství, vlastní spotřeba a sdílení energie.

•Pracovní dokument útvarů Komise

Vzhledem k naléhavosti tohoto podnětu byl namísto posouzení dopadů vypracován pracovní dokument útvarů Komise. V pracovním dokumentu útvarů Komise, z něhož tento návrh vychází, je uvedeno vysvětlení a odůvodnění návrhů Komise týkajících se strukturální reakce na vysoké ceny energie, se kterými se potýkají domácnosti a podniky, a zajištění bezpečné, čisté a cenově dostupné energie pro domácnosti a podniky do budoucna, jakož i dostupné důkazy relevantní pro navrhovaná opatření.

V pracovním dokumentu útvarů Komise se v závěru uvádí, že balíček navrhovaných reforem by měl výrazně zlepšit strukturu a fungování evropského trhu s elektřinou. Dokument představuje další stavební kámen, který umožňuje plnění cílů Zelené dohody, a kromě toho hodnotí nedostatky odhalené energetickou krizí a snaží se je řešit.

Dokument ukazuje, že reforma přispěje k ochraně a posílení postavení spotřebitelů, kteří v současné době čelí vysokým a kolísavým cenám, vytvořením nárazníkového pásma mezi spotřebiteli a krátkodobými trhy. Tento návrh povede k oddělení vysokých cen technologií fosilních paliv provozovaných na trhu s elektřinou od účtů za energii spotřebitelů a podniků. Příležitosti uzavírat dlouhodobější smlouvy v podobě smluv o nákupu elektřiny, rozdílových smluv a smluv na dlouhodobých trzích zajistí, že část účtů za elektřinu vystavenou krátkodobým trhům lze výrazně zmenšit. Zahrnutí povinnosti dodavatelů zajistit se a povinnosti nabízet rovněž smlouvy s pevně stanovenou cenou výrazně zvýší možnosti, jak snížit vystavení účtů za elektřinu kolísání cen. Spotřebitelé rovněž získají lepší informace o nabídkách před podpisem smlouvy a členské státy budou mít povinnost zřídit dodavatele poslední instance. Kromě toho mohou v krizi umožnit přístup k regulovaným maloobchodním cenám. Právo sdílet energii je novým prvkem, který posílí postavení spotřebitelů a podpoří decentralizované zavádění obnovitelné energie, neboť spotřebitelům poskytuje větší kontrolu nad jejich účty za energii.

Pracovní dokument útvarů Komise vysvětluje, jak tato reforma rovněž posílí konkurenceschopnost průmyslu EU způsobem, který plně doplňuje akt o průmyslu s nulovými čistými emisemi. Členské státy budou muset zajistit, aby existovaly správné podmínky pro rozvoj trhů se smlouvami o nákupu elektřiny, a poskytnout tak průmyslu dlouhodobý přístup k cenově dostupné a čisté elektřině. Zlepšení dlouhodobých trhů poskytne průmyslovým odvětvím a dodavatelům mnohem větší přístup k přeshraniční energii z obnovitelných zdrojů až tři roky dopředu, což představuje významné zlepšení oproti současné situaci. Celkově režimy veřejné podpory pro energii z obnovitelných zdrojů zvýší energetickou nezávislost v členských státech a pronikání obnovitelných zdrojů do systému a zároveň podpoří místní pracovní místa a dovednosti.

Dokument ukazuje, že tato reforma urychlí zavádění obnovitelných zdrojů energie a využití plného potenciálu pevné výrobní kapacity a flexibilních řešení, což členským státům umožní integrovat obnovitelné zdroje energie na stále vyšších úrovních. Komise navrhuje, aby členské státy posoudily svou potřebu flexibility energetického systému a umožnily zavedení nových režimů podpory pro odezvu strany poptávky a skladování. Návrh rovněž zavádí další možnosti obchodování s elektřinou z obnovitelných zdrojů blíže reálnému času na přeshraniční a vnitrostátní úrovni. Tímto způsobem může trh lépe podpořit integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů a ekonomické důvody pro flexibilní řešení, která mohou přispět k bezpečnosti dodávek energie.

Pracovní dokument útvarů Komise rovněž popisuje, jak tento návrh reaguje na žádost Evropské rady o posouzení způsobů optimalizace fungování uspořádání trhu s elektřinou v souvislosti s energetickou krizí. Jeho cílem je chránit spotřebitele tím, že vytvoří nárazníkové pásmo mezi nimi a krátkodobými trhy s elektřinou prostřednictvím uzavírání dlouhodobějších smluv a zajistí, aby tyto krátkodobé trhy fungovaly účinnějším způsobem pro řešení v oblasti obnovitelných zdrojů energie a flexibility s lepším regulačním dohledem. Tento návrh zajišťuje, že tržní pravidla budou i nadále vhodná pro účely podpory nákladově efektivní dekarbonizace odvětví elektřiny a zvýšení jeho odolnosti vůči kolísání cen energie.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací 

Příprava tohoto legislativního návrhu a pracovního dokumentu útvarů Komise vychází z velkého množství materiálů, které jsou uvedeny v poznámkách pod čarou v pracovním dokumentu útvarů Komise, a z odpovědí získaných v rámci veřejné konzultace.

•Základní práva 

Tento návrh může mít vliv na řadu základních práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie, zejména na: svobodu podnikání (článek 16) a právo na vlastnictví (článek 17). Nicméně jak je vysvětleno výše, v rozsahu, v jakém navrhovaná opatření omezují výkon těchto práv, jsou tyto dopady považovány za nezbytné a přiměřené pro dosažení cílů návrhu, a proto představují legitimní omezení těchto práv, jak to Listina připouští.

Návrh naopak posiluje ochranu základních práv, jako je respektování soukromého a rodinného života (článek 7), právo na ochranu osobních údajů (článek 8), zákaz diskriminace (článek 21), přístup ke službám obecného hospodářského zájmu (článek 36), začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí (článek 37) a právo na účinnou právní ochranu (článek 47), zejména prostřednictvím řady ustanovení týkajících se posílení postavení, práv a ochrany spotřebitelů.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Navrhované změny směrnice o elektřině, nařízení o elektřině, nařízení REMIT a nařízení o agentuře ACER se zaměřují na to, co je považováno za nezbytné k řešení nedostatků stávajícího uspořádání trhu s elektřinou v souvislosti s energetickou krizí a co nákladově efektivním způsobem přispěje k ambicím Unie v oblasti klimatu. Změny nepředstavují úplnou revizi těchto nástrojů.

Návrh může zvýšit administrativní požadavky na vnitrostátní správní orgány a podniky, avšak pouze v přiměřeném rozsahu, jak je vysvětleno výše. Navrhovaná opatření na podporu využívání dlouhodobých smluv, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny a dvousměrné rozdílové smlouvy, mohou například vést ke zvýšení administrativních nákladů a zátěže pro podniky a vnitrostátní správní orgány. Předpokládané hospodářské dopady však budou mít pro podniky a spotřebitele pozitivní přínos.

Plánovaná opatření ke zlepšení likvidity a integrace trhů mohou mít také určitý krátkodobý dopad na podniky, které by se musely přizpůsobit novým režimům obchodování. Ty jsou však ve srovnání se stávajícím rámcem považovány za minimální, neboť hospodářské přínosy reformy by do značné míry předčily náklady na jakoukoli krátkodobou nebo dlouhodobou administrativní reorganizaci.

Plánovaná opatření k posílení postavení, práv a ochrany spotřebitelů rozšíří povinnosti uložené dodavatelům a provozovatelům sítí s cílem zlepšit možnosti výběru, zvýšit ochranu a usnadnit spotřebitelům, zejména domácnostem, aktivní účast na trhu. Dodatečná zátěž je však minimální, protože tyto rámce jsou zaváděny v celé Evropě, což vyžaduje zjednodušení pravidel.

Plánovaná opatření ke zlepšení rámce REMIT mohou zvýšit povinnosti některých účastníků trhu související s podáváním zpráv, avšak pouze v přiměřené míře. Ve srovnání se stávajícím rámcem jsou však tyto povinnosti považovány za minimální, neboť přínosy z hlediska kvality monitorování trhu a dohledu nad ním by předčily jakékoli krátkodobé nebo dlouhodobé administrativní náklady.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozpočtový dopad související s návrhem na zlepšení uspořádání trhu s elektřinou v EU se týká zdrojů Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Generálního ředitelství pro energetiku, které jsou popsány v legislativním finančním výkazu, který je k návrhu připojen. Aby agentura ACER plnila nové úkoly, budou v zásadě od roku 2025 zapotřebí 4 dodatečné plné pracovní úvazky pro agenturu ACER, jakož i odpovídající finanční zdroje. Pracovní zátěž Generálního ředitelství pro energetiku se zvýší o 3 plné pracovní úvazky.

Rozpočtový dopad související s návrhem, kterým se mění nařízení REMIT, se týká zdrojů Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Generálního ředitelství pro energetiku, které jsou popsány v legislativním finančním výkazu, který je k návrhu připojen.  Nové úkoly, které má agentura ACER plnit, zejména pokud jde o posílené vyšetřovací pravomoci, v zásadě vyžadují postupné zavedení dalších 25 plných pracovních úvazků v agentuře ACER od roku 2025, jakož i odpovídající finanční zdroje, ačkoli většina nových zaměstnanců bude financována z vybraných poplatků. Za tímto účelem bude třeba změnit rozhodnutí Komise (EU) 2020/2152 ze dne 17. prosince 2020 o poplatcích splatných agentuře ACER za úkoly v rámci nařízení REMIT. Pracovní zátěž Generálního ředitelství pro energetiku se zvýší o 2 plné pracovní úvazky.

5.DALŠÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise bude monitorovat provádění a dodržování opatření, která mají být nakonec přijata, ze strany členských států a dalších subjektů a v případě potřeby přijme donucovací opatření. Pro účely monitorování a provádění bude Komisi podporovat agentura ACER, zejména v souvislosti s nařízením REMIT. Komise bude rovněž spolupracovat s agenturou ACER a vnitrostátními regulačními orgány v souvislosti s nařízením o elektřině a směrnici o elektřině.

Kromě toho bude Komise v zájmu snazšího provádění v případě konkrétních otázek k dispozici pro dvoustranné schůzky a jednání se zástupci členských států.

•Vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu  

Změny týkající se nařízení o elektřině objasňují oblast působnosti a předmět nařízení a zdůrazňují význam nezkreslených tržních signálů pro zajištění větší flexibility, jakož i roli dlouhodobých investic při zmírnění vlivu volatility krátkodobých tržních cen na účty spotřebitelů, včetně energeticky náročných průmyslových odvětví, malých a středních podniků a domácností. Návrh objasňuje některé hlavní zásady obchodování na denních a vnitrodenních trzích. Stanovuje nová pravidla týkající se obstarávání odezvy strany poptávky ze strany provozovatelů přenosových soustav ve formě produktů pro snížení spotřeby ve špičkách a pravidla umožňující provozovatelům přenosové soustavy a provozovatelům distribuční soustavy používat údaje z vyhrazených měřicích zařízení. Návrh stanovuje nová pravidla týkající se dlouhodobých trhů s elektřinou, aby se zlepšila jejich likvidita. Obsahuje nová pravidla, jejichž cílem je vyjasnit úlohu dlouhodobějších smluv ve formě smluv o nákupu elektřiny a dvousměrných rozdílových smluv a podporovat jejich využívání. Stanovuje nová pravidla, pokud jde o posuzování potřeb flexibility členskými státy, možnost členských států zavést režimy podpory flexibility a koncepční zásady těchto režimů podpory flexibility. Zavádí rovněž nové požadavky na transparentnost pro provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o kapacitu dostupnou pro nová připojení k síti.

Změny týkající se směrnice o elektřině stanoví nová pravidla pro ochranu a posílení postavení spotřebitelů. Změna týkající se svobodného výběru dodavatele zavádí nové požadavky, které mají zajistit, aby zákazníci mohli ve svých prostorách využívat více než jednoho dodavatele, a to tím, že pro jedno místo připojení umožní více elektroměrů (někdy nazývaných dílčí elektroměry).

Změny týkající se posílení postavení a ochrany spotřebitelů zajišťují, aby zákazníkům byla nabídnuta řada smluv, které nejlépe odpovídají jejich situaci a zajišťují, aby všichni zákazníci měli nejméně jednu nabídku pevné ceny na dobu určitou. Kromě toho musí být zákazníkům poskytnuty jasné předsmluvní informace o těchto nabídkách.

Pro domácnosti a malé a střední podniky je rovněž stanoveno nové právo podílet se na sdílení energie, tj. právo aktivních zákazníků na vlastní spotřebu energie z obnovitelných zdrojů vyrobenou nebo ukládanou mimo místo odběru buď ze zařízení, která vlastní nebo pronajímají, ať už zcela, nebo zčásti, nebo energie, která jim byla převedena jiným aktivním zákazníkem.

Zavádí se rovněž nové důležité systémy ochrany zákazníků s cílem zajistit nepřetržité dodávky elektřiny – zejména požadavek, aby členské státy jmenovaly dodavatele poslední instance, kteří převezmou odpovědnost za zákazníky dodavatelů, kteří se ocitnou v problémech, a ochrana zranitelných zákazníků před odpojením od sítě. Dodavatelé budou rovněž muset zavést systémy řízení rizik k omezení rizika selhání zavedením vhodných zajišťovacích strategií. Na tyto strategie budou dohlížet vnitrostátní regulační orgány.

Změny směrnice o elektřině zavádějí nové požadavky na transparentnost pro provozovatele distribuční soustavy, pokud jde o kapacitu dostupnou pro nová připojení k síti. Návrh objasňuje úlohu regulačních orgánů, pokud jde o jednotnou platformu pro přidělování zřízenou v souladu s nařízením (EU) 2016/1719.

Změny nařízení REMIT přizpůsobují oblast jeho působnosti současným a vyvíjejícím se tržním podmínkám, mimo jiné rozšířením rozsahu vykazování údajů na nové trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy elektřiny a propojené trhy, jakož i algoritmické obchodování. Návrh zajišťuje silnější, pravidelnější a lépe zavedenou spolupráci mezi energetickými a finančními regulačními orgány, včetně agentury ACER a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), pokud jde o derivátové velkoobchodní energetické produkty. Zlepší rovněž proces shromažďování důvěrných informací a transparentnost trhu tím, že posílí dohled nad agenturou ACER a upraví definici důvěrných informací. Změny nařízení REMIT posilují dohled nad oznamujícími stranami, například prostřednictvím registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů a určení osob, které v rámci své profese sjednávají transakce. Změny zlepšují možnosti sdílení údajů mezi agenturou ACER, příslušnými vnitrostátními orgány a Komisí. Změna nařízení REMIT posiluje úlohu agentury ACER při vyšetřování významných přeshraničních případů v rámci boje proti porušování nařízení REMIT. Stanoví rovněž rámec pro harmonizaci pokut stanovených regulačními orgány na vnitrostátní úrovni.

Cílem změn týkajících se nařízení o agentuře ACER je vyjasnit její úlohu, pokud jde o jednotnou platformu pro přidělování zřízenou v souladu s nařízením (EU) 2016/1719 a pokud jde o nová pravidla zavedená do nařízení o elektřině, která se týkají dlouhodobých trhů a režimů podpory flexibility. Návrh rovněž vyjasňuje úlohu a pravomoci agentury ACER v souladu se změnou nařízení REMIT. Cílem změny směrnice RED II je vyjasnit oblast působnosti pravidel týkajících se druhů režimů přímé podpory cen pro obnovitelné zdroje energie, které mohou členské státy zavést.

2023/0077 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2019/943 a (EU) 2019/942 a směrnice (EU) 2018/2001 a (EU) 2019/944 s cílem zlepšit uspořádání trhu Unie s elektřinou

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Od září 2021 lze na trzích s elektřinou pozorovat velmi vysoké ceny a jejich kolísání. Jak uvedla Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura ACER“) ve svém posouzení uspořádání velkoobchodního trhu s elektřinou v EU z dubna 2022 17 , jedná se především o důsledek vysoké ceny plynu, který se používá jako surovina při výrobě elektřiny.

(2)Eskalace ruské vojenské agrese vůči Ukrajině, která je smluvní stranou Energetického společenství, a související mezinárodní sankce narušily od února 2022 globální trhy s energií, umocnily problém vysokých cen plynu a měly významný dopad na ceny elektřiny. Ruská invaze na Ukrajinu rovněž způsobila nejistotu ohledně dodávek dalších komodit, jako je černé uhlí a ropa, které jsou rovněž využívány zařízeními na výrobu elektřiny. To vedlo k dalšímu podstatnému zvýšení volatility cen elektřiny.

(3)V reakci na tuto situaci obsahovalo sdělení Komise o cenách energie zveřejněné v říjnu 2021 soubor opatření, která mohou EU a její členské státy použít k řešení bezprostředního dopadu vysokých cen energie na domácnosti a podniky (včetně podpory příjmů, daňových úlev a opatření týkající se úspor a uskladňování zemního plynu) a k posílení odolnosti vůči budoucím cenovým otřesům. Ve svém sdělení ze dne 8. března 2022 nazvaném „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“ 18 Komise nastínila řadu dalších opatření s cílem posílit soubor nástrojů a reagovat na rostoucí ceny energie. Dne 23. března 2022 Komise rovněž zavedla dočasný režim státní podpory, který má umožnit určité subvence ke zmírnění dopadu vysokých cen energie 19 .

(4)Dne 18. května 2022 předložila Komise plán REPowerEU 20  , kterým byla zavedena další opatření zaměřená na úspory energie, diverzifikaci dodávek energie a urychlené zavádění energie z obnovitelných zdrojů s cílem ukončit závislost Unie na ruských fosilních palivech, včetně návrhu na zvýšení cíle Unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 na 45 %. Sdělení o krátkodobé intervenci na trhu s energií a dlouhodobém zlepšení uspořádání trhu s elektřinou 21 kromě stanovení dodatečných krátkodobých opatření k řešení vysokých cen energie dále určilo potenciální oblasti pro zlepšení uspořádání trhu s elektřinou a představilo záměr posoudit tyto oblasti s cílem změnit legislativní rámec.

(5)Za účelem naléhavého řešení cenové krize a bezpečnostních problémů a řešení nárůstu cen pro občany a na základě řady návrhů Komise přijala Unie silný režim uskladňování zemního plynu 22 , účinná opatření ke snížení poptávky po plynu a elektřině 23 , režimy pro omezení cen, aby se zabránilo neočekávaným ziskům na trzích s plynem a elektřinou 24 , a opatření k urychlení povolovacích postupů pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů 25 .

(6)Dobře integrovaný trh, který vychází z balíčku opatření nazvaného Čistá energie pro všechny Evropany přijatého v letech 2018 a 2019 26 , by měl Unii umožnit těžit z hospodářských přínosů jednotného trhu s energií za běžných tržních podmínek, zajistit bezpečnost dodávek energie a udržet proces dekarbonizace. Přeshraniční propojení rovněž zajišťuje bezpečnější, spolehlivější a účinnější provoz energetického systému.

(7)Současné uspořádání trhu s elektřinou rovněž napomohlo vzniku nových a inovativních produktů, služeb a opatření na maloobchodních trzích s elektřinou, podpořilo energetickou účinnost a využívání energie z obnovitelných zdrojů a rozšířilo možnosti výběru s cílem pomoci spotřebitelům snížit jejich účty za energii, a to i prostřednictvím malých výrobních zařízení a nově vznikajících služeb pro zajištění odezvy strany poptávky. Klíčovým prvkem našich budoucích trhů s elektřinou a elektrizační soustavy by mělo být využití potenciálu digitalizace energetického systému, například prostřednictvím aktivní účasti spotřebitelů. Zároveň je třeba respektovat volbu spotřebitelů a umožnit jim využívat výhody nejrůznějších smluvních nabídek.

(8)V souvislosti s energetickou krizí však současné uspořádání trhu s elektřinou rovněž odhalilo řadu významných nedostatků souvisejících s dopadem vysokých a kolísavých cen fosilních paliv na krátkodobé trhy s elektřinou, které vystavují domácnosti a podniky značnému nárůstu cen, jež se promítají do jejich účtů za elektřinu.

(9)Rychlejší zavádění energie z obnovitelných zdrojů a čistých flexibilních technologií představuje nejudržitelnější a nákladově nejefektivnější způsob, jak strukturálně snížit poptávku po fosilních palivech pro výrobu elektřiny a po přímé spotřebě prostřednictvím elektrifikace a integrace energetického systému. Díky nízkým provozním nákladům mohou obnovitelné zdroje pozitivně ovlivnit ceny elektřiny v celé Unii a snížit přímou spotřebu fosilních paliv.

(10)Změny uspořádání trhu s elektřinou by měly zajistit, aby výhody plynoucí z posilování zavádění energie z obnovitelných zdrojů a transformace energetiky jako celku měli spotřebitelé, včetně těch nejzranitelnějších, a v konečném důsledku je ochránily před energetickými krizemi a zabránily tomu, aby se více domácností ocitlo v pasti energetické chudoby. Změny by měly zmírnit dopad vysokých cen fosilních paliv, zejména cen plynu, na ceny elektřiny, aby domácnostem a podnikům umožnily v dlouhodobém horizontu využívat výhod cenově dostupné a bezpečné energie z udržitelných obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů.

(11)Reforma uspořádání trhu s elektřinou by měla být přínosem nejen pro spotřebitele v domácnostech, ale také pro konkurenceschopnost průmyslových odvětví Unie, protože usnadní jejich možnosti investovat do čistých technologií, které potřebují ke splnění svých plánů přechodu k nulovým čistým emisím. Základem transformace energetiky v Unii musí být silná výroba využívající čisté technologie. Tyto reformy podpoří cenově dostupnou elektrifikaci průmyslu a vedoucí postavení Unie v celosvětovém měřítku, pokud jde o výzkum a inovace v oblasti čistých technologií.

(12)Dobře fungující a účinné krátkodobé trhy jsou klíčovým nástrojem pro integraci zdrojů obnovitelné energie a flexibility na trhu a usnadňují nákladově efektivní integraci energetického systému.

(13)Vnitrodenní trhy jsou obzvláště důležité pro integraci intermitentních obnovitelných zdrojů energie do elektrizační soustavy s nejnižšími náklady, neboť účastníkům trhu umožňují obchodovat s nedostatkem nebo přebytkem elektřiny blíže k okamžiku jejího dodání. Vzhledem k tomu, že výrobci elektřiny z intermitentních obnovitelných zdrojů energie jsou schopni přesně odhadnout svou výrobu blízko k okamžiku dodání elektřiny, je zásadní, aby měli maximální obchodní příležitosti prostřednictvím přístupu na likvidní trh, který se co nejvíce blíží době dodání elektřiny.

(14)Je proto důležité, aby se vnitrodenní trhy přizpůsobily účasti technologií, které využívají intermitentní obnovitelné zdroje energie, jako je solární a větrná energie, jakož i účasti odezvy strany poptávky a skladování. Likvidita vnitrodenních trhů by se měla zlepšit sdílením evidence příkazů mezi organizátory trhu v nabídkové zóně, a to i v případě, že jsou kapacity mezi zónami nastaveny na nulu nebo po uzávěrce obchodování na vnitrodenním trhu. Kromě toho by uzávěrka obchodování na vnitrodenním trhu s elektřinou měla být stanovena blíže době dodání, aby se maximalizovaly příležitosti účastníků trhu k obchodování s nedostatkem a přebytkem elektřiny a přispělo se k lepšímu začlenění intermitentních obnovitelných zdrojů energie do elektrizační soustavy.

(15)Snížením minimální velikosti nabídky by krátkodobé trhy s elektřinou dále měly zajistit, aby se malí poskytovatelé služeb flexibility mohli účastnit obchodování na trhu.

(16)K zajištění účinné integrace elektřiny vyrobené z intermitentních obnovitelných zdrojů energie a v zájmu snížení potřeby výroby elektřiny z fosilních paliv v době vysoké poptávky po elektřině v kombinaci s nízkou úrovní výroby elektřiny z intermitentních obnovitelných zdrojů energie, by měli mít provozovatelé přenosových soustav možnost navrhnout produkt pro snížení spotřeby ve špičkách umožňující odezvu strany poptávky, která přispěje ke snížení špiček spotřeby v elektrizační soustavě v určitých hodinách dne. Produkt pro snížení spotřeby ve špičkách by měl přispět k maximalizaci integrace elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů do systému tím, že se spotřeba elektřiny přesouvá do částí dne s vyšší výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jelikož cílem produktu pro snížení spotřeby ve špičkách je snížit a přesunout spotřebu elektřiny, měl by být rozsah tohoto produktu omezen na odezvu strany poptávky. Obstarávání produktu pro snížení spotřeby ve špičkách by mělo probíhat tak, aby se nepřekrývalo s aktivací produktů výkonové rovnováhy, jejichž cílem je zachovat stabilní frekvenci elektrizační soustavy. Aby bylo možné ověřit objemy aktivovaného snížení poptávky, měl by provozovatel přenosové soustavy použít výchozí hodnotu odrážející očekávanou spotřebu elektřiny bez aktivace produktu pro snížení spotřeby ve špičkách.

(17)Spotřebitelé jsou postupně vybavování inteligentními měřicími systémy, aby se mohli aktivně účastnit na trzích s elektřinou a byla zajištěna flexibilita trhů. V řadě členských států je však zavádění inteligentních měřicích systémů stále pomalé. V případech, kdy inteligentní měřicí systémy dosud nejsou instalovány nebo pokud neposkytují dostatečnou úroveň granularity dat, by provozovatelé přenosových a distribučních soustav měli mít možnost využívat údaje z vyhrazených měřicích zařízení pro sledování a zúčtování služeb flexibility, jako je odezva strany poptávky a ukládání energie. Umožnění používání údajů z vyhrazených měřicích zařízení pro sledování a zúčtování by mělo usnadnit aktivní účast spotřebitelů na trhu a rozvoj jejich odezvy strany poptávky. Používání údajů z těchto vyhrazených měřicích zařízení by mělo podpořit požadavky na kvalitu těchto údajů.

(18)Toto nařízení stanoví právní základ pro zpracování osobních údajů v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Členské státy by měly zajistit, aby byly splněny všechny zásady a povinnosti v oblasti ochrany osobních údajů stanovené v nařízení GDPR, včetně minimalizace údajů. Pokud lze cílů tohoto nařízení dosáhnout bez zpracování osobních údajů, měli by se poskytovatelé spolehnout na anonymizované a agregované údaje.

(19)Spotřebitelé a dodavatelé potřebují účinné a účelné dlouhodobé trhy, aby pokryli své dlouhodobé cenové riziko a snížili závislost na krátkodobých cenách. Aby se zajistilo, že zákazníci v celé EU budou moci plně využívat výhod integrovaných trhů s elektřinou a hospodářské soutěže v celé Unii, mělo by se fungování trhu Unie s elektřinou zlepšit zřízením regionálních virtuálních uzlů s cílem překonat stávající roztříštěnost trhu a nízkou likviditu mnoha nabídkových zón. Regionální virtuální uzly by měly pokrývat více nabídkových zón a zároveň zajišťovat odpovídající cenovou korelaci. Některé nabídkové zóny nemusí být pokryty virtuálním uzlem, pokud jde o přispění k referenční ceně uzlu. Účastníci trhu z těchto nabídkových zón by však měli mít i nadále možnost prostřednictvím centra získat zajištění.

(20)Virtuální uzly by měly odrážet agregovanou cenu několika nabídkových zón a poskytovat referenční cenu, kterou by organizátoři trhu měli používat k nabízení termínovaných zajišťovacích produktů. V tomto rozsahu by virtuální uzly neměly být chápány jako subjekty, které sjednávají nebo provádějí transakce. Poskytováním referenčního cenového indexu by regionální virtuální uzly měly umožnit sdružování likvidity a poskytnout účastníkům trhu lepší možnosti zajištění.

(21)Za účelem posílení možností účastníků trhu v oblasti zajištění by měla být rozšířena úloha jednotné platformy pro přidělování zřízené v souladu s nařízením Komise (EU) 2016/1719. Jednotná platforma pro přidělování by měla nabízet obchodování s dlouhodobými finančními přenosovými právy mezi různými nabídkovými zónami a regionálními virtuálními uzly. Příkazy zadané účastníky trhu ve vztahu k finančním přenosovým právům budou spárovány souběžným přidělením dlouhodobé kapacity mezi zónami. Toto párování a přidělení by mělo být prováděno pravidelně, aby se zajistila dostatečná likvidita, a tím i účinné možnosti zajištění pro účastníky trhu. Dlouhodobá přenosová práva by měla být vydávána s častými splatnostmi (od jednoho měsíce do alespoň tří let dopředu), aby byla sladěna s typickým časovým horizontem zajištění účastníků trhu. Jednotná platforma pro přidělování by měla podléhat monitorování a vymáhání, aby bylo zajištěno řádné plnění jejích úkolů.

(22)Síťové tarify by měly provozovatele přenosových a distribučních soustav motivovat k využívání služeb flexibility prostřednictvím dalšího vývoje inovativních řešení pro optimalizaci stávající sítě a pořizování služeb flexibility, zejména odezvy strany poptávky nebo skladování. Za tímto účelem by měly být síťové tarify navrženy tak, aby zohledňovaly provozní a kapitálové výdaje provozovatelů soustav nebo účinnou kombinaci, aby mohli elektrizační soustavu provozovat nákladově efektivním způsobem. To by dále přispělo k integraci obnovitelných zdrojů energie s nejnižšími náklady pro elektrizační soustavu a umožnilo by konečným zákazníkům zhodnotit jejich flexibilní řešení.

(23)Mořské obnovitelné zdroje energie, jako je větrná energie na moři, obnovitelná energie z moří a plovoucí fotovoltaické elektrárny, budou hrát zásadní úlohu při budování energetického systému, který je z velké části založen na obnovitelných zdrojích energie, a při zajišťování klimatické neutrality do roku 2050. Existují však značné překážky pro jejich širší a účinné zavádění, které brání masivnímu rozšíření potřebnému k dosažení těchto cílů. Podobné překážky by mohly v budoucnu vzniknout i u jiných mořských technologií. Mezi tyto překážky patří investiční rizika spojená s jedinečnou topografickou situací hybridních projektů na moři spojených s více než jedním trhem. Aby se snížilo investiční riziko pro zhotovitele těchto projektů na moři a zajistilo se, že projekty v nabídkové zóně na moři budou mít plný přístup na okolní trhy, měli by provozovatelé přenosových soustav zaručit přístup projektu na moři ke kapacitě příslušného hybridního propojovacího vedení pro všechny obchodní intervaly. Pokud jsou dostupné přenosové kapacity sníženy do té míry, že celé množství vyrobené elektřiny, které by jinak projekt na moři mohl vyvážet, nemůže být dodáno na trh, mělo by být provozovateli přenosové soustavy nebo provozovatelům odpovědným za nutnost omezit kapacitu v budoucnu umožněno kompenzovat provozovateli projektu na moři úměrné využití příjmu z přetížení. Tato kompenzace by se měla týkat pouze výrobní kapacitě dostupné na trhu, která může záviset na počasí, a nezahrnuje odstávky a údržbu projektu na moři. Podrobnosti, včetně podmínek, za nichž může opatření pozbýt platnosti, budou definovány v prováděcím nařízení.

(24)Na velkoobchodním denním trhu se nejprve nasazují elektrárny s nižšími mezními náklady, avšak cena, kterou obdrží všichni účastníci trhu, je stanovena podle poslední elektrárny potřebné k pokrytí poptávky, což je elektrárna s nejvyššími mezními náklady po zúčtování trhu. V této souvislosti energetická krize ukázala, že prudký nárůst cen plynu a černého uhlí se může promítnout do výjimečného a trvajícího růstu cen, za které plynové a uhelné elektrárny nabízejí elektřinu na velkoobchodním denním trhu. To zase vedlo k mimořádně vysokým cenám na denním trhu v celé Unii, neboť plynové a uhelné elektrárny jsou často elektrárnami s nejvyššími mezními náklady potřebnými k uspokojení poptávky po elektřině.

(25)Vzhledem k úloze ceny na denním trhu jako referenční hodnoty pro stanovení ceny na jiných velkoobchodních trzích s elektřinou a ke skutečnosti, že všichni účastníci trhu obdrží zúčtovací cenu, zaznamenaly technologie s výrazně nižšími mezními náklady trvale vysoké příjmy.

(26)Má-li být dosaženo cílů Unie v oblasti dekarbonizace a cílů plánu REPowerEU, aby se stala energeticky nezávislejší, musí Unie výrazně urychlit zavádění obnovitelných zdrojů. S ohledem na investiční potřeby nezbytné k dosažení těchto cílů by trh měl zajistit vytvoření dlouhodobého cenového signálu.

(27)V tomto rámci by členské státy měly usilovat o vytvoření správných tržních podmínek pro dlouhodobé tržní nástroje, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny. Smlouvy o nákupu elektřiny jsou dvoustranné smlouvy o nákupu mezi výrobci a odběrateli elektřiny. Poskytují zákazníkovi dlouhodobou cenovou stabilitu a výrobci nezbytnou jistotu, kterou potřebuje k přijetí investičního rozhodnutí. Nicméně pouze několik členských států má aktivní trhy se smlouvami o nákupu elektřiny a výběr kupujících je obvykle omezen na velké společnosti, v neposlední řadě proto, že smlouvy o nákupu elektřiny čelí řadě překážek, zejména v tom, že je u těchto dlouhodobých smluv obtížné pokrýt riziko platební neschopnosti kupujícího. Členské státy by měly při stanovování politik k dosažení cílů dekarbonizace energetiky stanovených v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu zohlednit potřebu vytvořit dynamický trh se smlouvami o nákupu elektřiny.

(28)Podle čl. 15 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 členské státy posoudí regulační a administrativní překážky pro dlouhodobé smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, odstraní neodůvodněné překážky a usnadní přijímání těchto dohod. Kromě toho mají členské státy popsat politiky a opatření usnadňující přijímání smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu. Aniž je dotčena povinnost podávat zprávy o právním rámci ovlivňujícím trh se smlouvami o nákupu elektřiny, měly by členské státy zajistit, aby nástroje ke snížení finančních rizik spojených s neplněním dlouhodobých platebních závazků kupujícího v rámci smluv o nákupu elektřiny byly přístupné společnostem, které čelí překážkám vstupu na trh se smlouvami o nákupu elektřiny a nejsou ve finančních obtížích v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU. Členské státy by se mohly rozhodnout zřídit systém záruk za tržní ceny. Členské státy by měly přijmout ustanovení, která zabrání snížení likvidity na trzích s elektřinou, například využíváním finančních smluv o nákupu elektřiny. Členské státy by neměly poskytovat podporu smlouvám o nákupu elektřiny, na jejichž základě se kupuje elektřina vyrobená z fosilních paliv. Přestože základním přístupem by měla být nediskriminace mezi spotřebiteli, členské státy by se mohly rozhodnout zaměřit tyto nástroje na konkrétní kategorie spotřebitelů, přičemž by uplatňovaly objektivní a nediskriminační kritéria. V tomto rámci by členské státy měly zohlednit potenciální úlohu nástrojů poskytovaných na úrovni Unie, například Evropskou investiční bankou (dále jen „EIB“).

(29)Členské státy mají k dispozici několik nástrojů na podporu rozvoje trhů se smlouvami o nákupu elektřiny při navrhování a přidělování veřejné podpory. Pokud by bylo zhotovitelům projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, kteří se účastní veřejného výběrového řízení, umožněno vyhradit část výroby k prodeji prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny, přispělo by se tím k rozvoji a růstu trhů se smlouvami o nákupu elektřiny. Kromě toho by členské státy měly v rámci těchto hodnocení výběrových řízení usilovat o uplatňování kritérií, která budou motivovat k přístupu na trh se smlouvami o nákupu elektřiny subjekty, jež čelí překážkám vstupu na tento trh, jako jsou malé a střední podniky, přičemž by měly upřednostňovat uchazeče, kteří předloží závazek podepsat smlouvu o nákupu elektřiny ve vztahu k části elektřiny vyrobené v projektu od jednoho nebo několika potenciálních kupujících, kteří se potýkají s obtížemi při přístupu na trh se smlouvami o nákupu elektřiny.

(30)Pokud se členské státy rozhodnou podporovat z veřejných prostředků nové investice (dále jen „režimy přímé podpory cen“) do výroby elektřiny z nízkouhlíkových nefosilních paliv za účelem dosažení cílů Unie v oblasti dekarbonizace, měly by být tyto režimy strukturovány formou dvoustranných rozdílových smluv, aby kromě záruky příjmů zahrnovaly omezení horní hranice tržních příjmů dotčených výrobních zařízení. Nové investice do výroby elektřiny, které by měly zahrnovat investice do nových výroben elektřiny, investice zaměřené na modernizaci stávajících výroben elektřiny, investice zaměřené na rozšíření stávajících výroben elektřiny nebo na prodloužení jejich životnosti.

(31)Tyto dvousměrné rozdílové smlouvy by zajistily, že příjmy výrobců využívajících veřejnou podporu, které pocházejí z nových investic do výroby elektřiny, budou méně závislé na kolísavých cenách výroby elektřiny z fosilních paliv, která obvykle určuje cenu na denním trhu.

(32)Vzhledem k tomu, že omezení týkající se stanovení režimů přímé podpory cen ve formě dvousměrných rozdílových smluv zužuje množství typů režimů přímé podpory cen, které členské státy mohou přijmout, pokud jde o obnovitelné zdroje energie, režimy by měly být omezeny na nízkouhlíkové nefosilní technologie s nízkými a stabilními provozními náklady a na technologie, které obvykle neposkytují flexibilitu elektrizační soustavě, přičemž by měly být vyloučeny technologie, které jsou v počátečních fázích uvádění na trh. To je nezbytné k zajištění toho, aby nebyla ohrožena hospodářská životaschopnost výrobních technologií s vysokými mezními náklady, a k zachování pobídek pro technologie, které mohou elektrizační soustavě nabídnout flexibilitu, aby podávaly nabídky na trhu s elektřinou na základě svých nákladů příležitosti. Omezení týkající se stanovení režimů přímé podpory cen ve formě dvousměrných rozdílových smluv by se navíc nemělo vztahovat na nově vznikající technologie, u nichž mohou mít jiné typy režimů přímé podpory cen lepší předpoklady k podpoře jejich využívání. Tímto omezením by neměla být dotčena případná výjimka pro malá zařízení a demonstrační projekty podle čl. 4 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 a měla by být zohledněna specifika společenství pro obnovitelné zdroje v souladu s čl. 22 odst. 7 uvedené směrnice.

(33)S ohledem na potřebu poskytnout výrobcům regulační jistotu by se povinnost členských států uplatňovat režimy přímé podpory cen pro výrobu elektřiny v podobě dvousměrných rozdílových smluv měla vztahovat pouze na nové investice do výroby elektřiny ze zdrojů uvedených v bodě odůvodnění uvedeném výše.

(34)Díky stanovení horní hranice tržních příjmů by režimy přímé podpory cen v podobě dvousměrných rozdílových smluv měly být dalším zdrojem příjmů pro členské státy v obdobích vysokých cen energie. Aby se dále zmírnil dopad vysokých cen elektřiny na účty spotřebitelů za energii, měly by členské státy zajistit, že z příjmů výrobců, na něž se vztahují režimy přímé podpory cen ve formě dvousměrných rozdílových smluv, budou mít prospěch všichni koneční odběratelé elektřiny, včetně domácností, malých a středních podniků a průmyslových spotřebitelů, a to na základě jejich spotřeby. Přerozdělení příjmů by mělo být provedeno tak, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé budou stále do určité míry vystaveni cenovému signálu a v době vysokých cen sníží svou spotřebu nebo ji přesunou do období nižších cen (což jsou obvykle období s vyšším podílem výroby energie z obnovitelných zdrojů). Členské státy by měly zajistit, aby přerozdělováním příjmů konečným spotřebitelům elektřiny nebyly dotčeny rovné podmínky a hospodářská soutěž mezi různými dodavateli.

(35)Dále by členské státy měly zajistit, aby režimy přímé podpory cen, bez ohledu na jejich formu, nenarušovaly účinné, konkurenceschopné a likvidní fungování trhů s elektřinou a zachovaly pobídky, které motivují výrobce reagovat na tržní signály, zejména zastavit výrobu, pokud jsou ceny elektřiny nižší než jejich provozní náklady, a které motivují konečné zákazníky snižovat spotřebu, jsou-li ceny elektřiny vysoké. Členské státy by měly zajistit, aby režimy podpory nepředstavovaly překážku pro rozvoj obchodních smluv, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny.

(36)Dvousměrné rozdílové smlouvy a smlouvy o nákupu elektřiny se tak vzájemně doplňují při prosazování transformace energetiky a přinášení výhod obnovitelné a nízkouhlíkové energie spotřebitelům. S výhradou požadavků stanovených v tomto nařízení by členské státy měly mít možnost rozhodnout, které nástroje použijí k dosažení svých cílů v oblasti dekarbonizace. Soukromí investoři prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny přispívají k dalšímu zavádění obnovitelné a nízkouhlíkové energie a zároveň dlouhodobé fixaci nízkých a stabilních cen elektřiny. Stejně tak prostřednictvím dvousměrných rozdílových smluv dosahují stejného cíle veřejné subjekty jménem spotřebitelů. Oba nástroje jsou nezbytné k dosažení cílů Unie týkajících se dekarbonizace prostřednictvím zavádění obnovitelné a nízkouhlíkové energie a zároveň k dosažení přínosů nízkonákladové výroby elektřiny pro spotřebitele.

(37)Urychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie vyžaduje rostoucí dostupnost flexibilních řešení, aby byla zajištěna jejich integrace do sítě a aby se elektrizační soustava a rozvodná síť mohly přizpůsobit proměnlivosti výroby a spotřeby elektřiny v různých časových horizontech. Regulační orgány by měly pravidelně posuzovat potřebu flexibility v elektrizační soustavě na základě vstupů od provozovatelů přenosových a distribučních soustav. Posouzení potřeb flexibility elektrizační soustavy by mělo zohlednit všechny stávající a plánované investice (včetně stávajících výrobních zařízení, která dosud nejsou připojena k síti) do zdrojů flexibility, jako je flexibilní výroba elektřiny, propojovací vedení, odezva strany poptávky, ukládání energie nebo výroba obnovitelných paliv, s ohledem na potřebu dekarbonizovat energetický systém. Na tomto základě by členské státy měly vymezit vnitrostátní cíl v oblasti nefosilní flexibility, jako je odezva strany poptávky a skladování, což by se mělo rovněž odrazit v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(38)K dosažení vnitrostátního cíle v oblasti nefosilní flexibility, jako je potřeba investic do odezvy strany poptávky a do skladování, mohou členské státy navrhnout nebo přepracovat kapacitní mechanismy tak, aby vytvořily ekologický a flexibilní kapacitní mechanismus. Členské státy, které uplatňují kapacitní mechanismus v souladu se stávajícími pravidly, by měly podporovat využívání nefosilní flexibility, jako je odezva strany poptávky a skladování, zavedením dodatečných kritérií nebo prvků v návrhu mechanismu.

(39)Na podporu cílů v oblasti ochrany životního prostředí by mezní hodnota emisí CO2 stanovená v čl. 22 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 měla být považována za horní hranici. Členské státy by proto mohly stanovit technické výkonnostní normy a mezní hodnoty emisí CO2, které omezují účast v kapacitních mechanismech na flexibilní technologie využívající obnovitelné zdroje v plném souladu s Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky 27 , které povzbuzují členské státy k zavádění ekologických kritérií do kapacitních mechanismů.

(40)Kromě toho, pokud členské státy neuplatňují kapacitní mechanismus nebo pokud dodatečná kritéria nebo prvky v návrhu jejich kapacitního mechanismu nepostačují k dosažení vnitrostátního cíle v oblasti potřeb investic do odezvy strany poptávky a do skladování, mohly by uplatňovat režimy podpory flexibility spočívající v platbách za dostupnou kapacitu nefosilní flexibility, jako je odezva strany poptávky a skladování.

(41)Připojení nových výrobních a odběrných zařízení, zejména zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, je často komplikováno průtahy v postupech pro připojení k síti. Jedním z důvodů těchto průtahů je nedostatek dostupné kapacity sítě v místě zvoleném investorem, což znamená, že bezpečné připojení zařízení k soustavě vyžaduje rozšíření nebo posílení sítě. Nový požadavek, aby provozovatelé elektrizačních soustav, a to jak na úrovni přenosu, tak na úrovni distribuce, zveřejňovali a aktualizovali informace o kapacitě sítě dostupné v oblastech jejich působení, by přispěl k rozhodování investorů na základě informací o dostupnosti kapacity sítě v rámci soustavy, a tím i k požadovanému urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů.

(42)Kromě toho by provozovatelé přenosových a distribučních soustav měli uživatelům soustavy poskytovat jasné a transparentní informace o stavu a vyřizování jejich žádostí o připojení, aby se vyřešil problém dlouhého čekání na odpovědi týkající se žádostí o připojení. Provozovatelé přenosových a distribučních soustav by měli usilovat o to, aby tyto informace poskytli do tří měsíců od podání žádosti.

(43)Během energetické krize byli spotřebitelé vystaveni extrémně kolísavým velkoobchodním cenám energie a měli omezené možnosti zapojit se do trhu s energií. V důsledku toho se mnoho domácností potýká s obtížemi při placení svých účtů. Nejvíce zasaženi jsou zranitelní spotřebitelé a osoby trpící energetickou chudobou 28 , nicméně problémům se nevyhnuly ani domácnosti se středními příjmy. Je proto důležité aktualizovat práva a ochranu spotřebitelů, aby spotřebitelé mohli těžit z transformace energetiky, oddělit své účty za elektřinu od krátkodobých pohybů cen na trzích s energií a vyvážit rizika mezi dodavateli a spotřebiteli.

(44)Spotřebitelé by měli mít přístup k široké škále nabídek, aby si mohli vybrat smlouvu podle svých potřeb. Dodavatelé však svou nabídku zúžili, smlouvy s fixní cenou jsou vzácné a výběr nabídek je omezený. Spotřebitelé by měli mít vždy možnost zvolit si dostupnou pevnou cenu a smlouvu na dobu určitou a dodavatelé by neměli jednostranně měnit obchodní podmínky dříve, než skončí platnost takové smlouvy.

(45)Pokud dodavatelé své portfolio elektřiny dostatečně nezajistí, změny velkoobchodních cen elektřiny je mohou finančně ohrozit a v důsledku selhání dodavatelů jsou náklady přenášeny na spotřebitele a další uživatele sítě. Proto by mělo být zajištěno, aby byli dodavatelé nabízející smlouvy s pevně stanovenou cenou náležitě zajištěni. Vhodná zajišťovací strategie by měla zohledňovat přístup dodavatelů k jejich vlastní výrobě elektřiny a její kapitalizaci, jakož i jejich vystavení změnám velkoobchodních tržních cen.

(46)Spotřebitelé by měli mít možnost zvolit si dodavatele, který jim nabízí cenu a službu, které nejlépe vyhovují jejich potřebám. Pokrok v technologii měření a dílčího měření v kombinaci s informačními a komunikačními technologiemi znamená, že je v současnosti technicky možné mít více dodavatelů pro jedny prostory. Pokud si to zákazníci přejí, mělo by jim být umožněno těchto možností využít k výběru samostatného dodavatele, zejména pokud jde o elektřinu k napájení spotřebičů, jako jsou tepelná čerpadla nebo elektrická vozidla, které mají obzvláště vysokou spotřebu nebo které jsou rovněž schopny automaticky změnit spotřebu elektřiny v reakci na cenové signály. Kromě toho díky vyhrazeným měřicím zařízením s rychlou odezvou, která jsou připojena ke spotřebičům s flexibilním a kontrolovatelným zatížením nebo jsou v nich zabudována, se koneční zákazníci mohou zapojit do dalších pobídkových režimů odezvy strany poptávky, které poskytují flexibilní služby na trhu s elektřinou a provozovatelům přenosových a distribučních soustav. Celkově by tato opatření měla přispět k většímu využívání odezvy strany poptávky a k posílení postavení spotřebitelů, což jim umožní získat větší kontrolu nad jejich spotřebou elektřiny a nad účty a zároveň poskytnout elektrizační soustavě dodatečnou flexibilitu, aby bylo možné čelit výkyvům poptávky a nabídky.

(47)Vzhledem k rostoucí složitosti nabídek energie a různým marketingovým praktikám mají spotřebitelé často potíže plně pochopit, k čemu se podpisem smlouvy zavazují. Zejména není jasné, jak se stanovuje cena, podmínky pro obnovení smlouvy, důsledky vypovězení smlouvy nebo důvody pro změnu podmínek ze strany dodavatele. Proto by dodavatelé nebo účastníci trhu zapojení do agregace měli spotřebitelům poskytovat klíčové informace o nabídkách energie ve stručné a snadno srozumitelné podobě před podpisem smlouvy.

(48)Aby byla zajištěna kontinuita dodávek pro spotřebitele v případě selhání poskytovatele, měly by být členské státy povinny určit dodavatele poslední instance, kteří mohou být považováni za poskytovatele univerzální služby. Tímto dodavatelem může být obchodní jednotka vertikálně integrovaného podniku, který též plní distribuční funkci, pokud splňuje požadavky ohledně oddělení stanovené v článku 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944. Z toho však nevyplývá povinnost členských států poskytovat dodávky za určitou pevně stanovenou minimální cenu.

(49)Sdílení energie může vytvořit odolnost vůči dopadům vysokých a kolísavých velkoobchodních tržních cen na účty spotřebitelů za energii, posílí postavení širší skupiny spotřebitelů, kteří jinak nemají možnost stát se aktivním zákazníkem kvůli finančním nebo prostorovým omezením, jako jsou spotřebitelé trpící energetickou chudobou a zranitelní spotřebitelé, a povede k většímu využívání energie z obnovitelných zdrojů díky mobilizaci dodatečných soukromých kapitálových investic a diverzifikaci způsobů odměňování. Díky začlenění vhodných cenových signálů a zařízení pro ukládání energie může sdílení elektřiny pomoci položit základy pro využití potenciálu flexibility menších spotřebitelů.

(50)Aktivní zákazníci, kteří vlastní nebo si pronajímají zařízení pro ukládání nebo výrobu energie, by měli mít právo sdílet přebytečnou produkci a umožnit ostatním spotřebitelům, aby se stali aktivními, nebo sdílet energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou nebo uskladněnou ve společně pronajatých nebo vlastněných zařízeních, a to buď přímo, nebo prostřednictvím nezávislého zprostředkovatele. Ujednání o sdílení energie je založeno buď na soukromé smluvní dohodě mezi aktivními zákazníky, nebo je organizováno prostřednictvím právnické osoby. Právnická osoba, která splňuje kritéria společenství pro obnovitelné zdroje ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 nebo občanského energetického společenství ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944, může se svými členy sdílet elektřinu vyrobenou ze zařízení, která plně vlastní. Rámec pro ochranu a posílení postavení pro sdílení energie by měl věnovat zvláštní pozornost osobám trpícím energetickou chudobou a zranitelným spotřebitelům.

(51)Sdílení energie uvádí do praxe kolektivní spotřebu elektřiny vyrobené z vlastních zdrojů nebo uložené elektřiny dodané do sítě několika společně jednajícími aktivními zákazníky. Členské státy by měly pro účely výpočtu energetické složky účtu za energii zavést odpovídající IT infrastrukturu, která umožní v určitém časovém rámci sladit spotřebu s vlastní výrobou nebo ukládáním energie z obnovitelných zdrojů. Výstup těchto zařízení by měl být rozdělen mezi agregované profily zatížení spotřebitele na základě statických, proměnlivých nebo dynamických metod výpočtu, které mohou být předem definovány nebo dohodnuty aktivními zákazníky.

(52)Zranitelní zákazníci by měli být odpovídajícím způsobem chráněni před odpojením elektřiny a rovněž by se neměli dostat do situace, která by je nutila odpojit se. Úloha dodavatelů a všech příslušných vnitrostátních orgánů při určování vhodných krátkodobých i dlouhodobých opatření, která by měla být poskytnuta zranitelným zákazníkům za účelem řízení jejich spotřeby energie a nákladů, je i nadále zásadní, a to i prostřednictvím úzké spolupráce se systémy sociálního zabezpečení.

(53)Veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny představují v zásadě opatření narušující trh. Takové zásahy proto mohou být prováděny pouze jako závazky veřejné služby a podléhají zvláštním podmínkám. Podle tohoto nařízení jsou regulované ceny přípustné pro domácnosti trpící energetickou chudobou a zranitelné domácnosti, a to i pod úrovní nákladů, a jako přechodné opatření pro domácnosti a mikropodniky. V době krize, kdy velkoobchodní a maloobchodní ceny elektřiny výrazně narůstají, což má negativní dopad na širší hospodářství, by členské státy měly mít možnost dočasně rozšířit uplatňování regulovaných cen i na malé a střední podniky. Členským státům by mělo být dočasně umožněno stanovit regulované ceny pod úrovní nákladů jak pro domácnosti, tak pro malé a střední podniky, pokud tím nedojde k narušení mezi dodavateli a dodavatelům bude poskytnuta náhrada nákladů na dodávky pod úrovní nákladů. Je však potřeba zajistit, aby tato regulace cen byla cílená a nevytvářela pobídky ke zvýšení spotřeby. Tato cenová regulace by proto měla být omezena na 80 % mediánu spotřeby domácností v případě domácností a na 70 % spotřeby v předchozím roce u malých a středních podniků. Komise by měla určit, kdy taková krize cen elektřiny nastane a kdy bude možné tato opatření přijmout. Komise by měla rovněž upřesnit platnost tohoto určení, během něhož se uplatňuje dočasné prodloužení regulovaných cen, které může trvat až jeden rok. V rozsahu, v jakém kterékoli z opatření uvedených v tomto nařízení představuje státní podporu, není ustanoveními týkajícími se těchto opatření dotčeno použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

(54)Opatřeními navrhovanými tímto nařízením není dotčeno ani uplatňování směrnice 2014/65/EU, nařízení (EU) 2016/1011 a nařízení (EU) 648/2012.

(55)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 by měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(56)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou.

Nařízení (EU) 2019/943 se mění takto:

1) článek 1 se mění takto:

[a] písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) stanovit základní zásady pro dobře fungující integrované trhy s elektřinou, které umožní nediskriminační přístup na trh všem poskytovatelům zdrojů a odběratelům elektřiny, umožní rozvoj dlouhodobých trhů s elektřinou, aby se poskytovatelé a odběratelé mohli zajistit nebo chránit před rizikem budoucí volatility cen elektřiny, posílí postavení spotřebitelů, zajistí konkurenceschopnost na globálním trhu, zvýší flexibilitu prostřednictvím odezvy strany poptávky, ukládání energie a dalších nefosilních flexibilních řešení, zajistí energetickou účinnost, usnadní agregaci distribuované poptávky a nabídky a umožní tržní a odvětvovou integraci, jakož i tržní úhradu za elektřinu z obnovitelných zdrojů;“;

[b] doplňuje se písmeno, které zní:

„e)    podporovat dlouhodobé investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů a umožnit spotřebitelům, aby snížili závislost svých účtů za energii na kolísání krátkodobých tržních cen elektřiny, zejména cen fosilních paliv ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.“;

2) v článku 2 se doplňují nové body, které znějí:

„72) „špičkou“ hodina s nejvyšší spotřebou elektřiny v kombinaci s nízkou úrovní elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie, s přihlédnutím k výměnám mezi zónami;

73) „snížením spotřeby ve špičkách“ schopnost účastníků trhu snížit spotřebu elektřiny ve špičkách, které určí provozovatel přenosové soustavy;

74) „produktem pro snížení spotřeby ve špičkách“ tržní produkt, jehož prostřednictvím mohou účastníci trhu zajistit provozovatelům přenosových soustav snížení v době špičky;

75) „virtuálním uzlem“ nefyzická oblast zahrnující více než jednu nabídkovou zónu, pro kterou je na základě metodiky stanovena cena indexu;

76) „dvousměrnou rozdílovou smlouvou“ smlouva podepsaná mezi provozovatelem výrobny elektřiny a protistranou, obvykle veřejným subjektem, která poskytuje jak záruku minimální odměny, tak omezení nadměrné odměny; smlouva je koncipována tak, aby motivovala výrobnu k účinnému provozu a účasti na trzích s elektřinou, a je v souladu se zásadami stanovenými v čl. 4 odst. 2 a čl. 4 odst. 3 prvním a třetím pododstavci směrnice (EU) 2018/2001;

77) „smlouvou o nákupu elektřiny“ smlouva, kterou se fyzická nebo právnická osoba zavazuje k nákupu elektřiny od jejího výrobce na tržním základě;

78) „tržním příjmem“ realizovaný příjem, který výrobce elektřiny obdrží výměnou za prodej a dodávku elektřiny v Unii, bez ohledu na smluvní formu, v níž k takové výměně dochází, s vyloučením jakékoli podpory poskytované členskými státy;

79) „vyhrazeným měřicím zařízením“ zařízení připojené ke spotřebiči nebo v něm zabudované, které prodává odezvu strany poptávky nebo služby flexibility na trhu s elektřinou nebo provozovatelům přenosových a distribučních soustav;

80) „flexibilitou“ schopnost elektrizační soustavy přizpůsobit se proměnlivosti výroby a spotřeby a dostupnosti sítě v příslušných časových rámcích trhu.“;

 
3) článek 7 se mění takto:

[a] odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Provozovatelé přenosových soustav nebo subjekty jimi určené a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou společně organizují řízení integrovaných denních a vnitrodenních trhů v souladu s nařízením (EU) 2015/1222. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou spolupracují na úrovni Unie, nebo pokud je to vhodnější, na regionální úrovni s cílem maximalizovat účinnost a efektivitu denního a vnitrodenního obchodování s elektřinou v Unii. Povinností spolupracovat není dotčeno uplatňování práva Unie v oblasti hospodářské soutěže. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou podléhají ve svých funkcích souvisejících s obchodováním s elektřinou dohledu regulačních orgánů podle článku 59 směrnice (EU) 2019/944 a dohledu ACER podle článků 4 a 8 nařízení (EU) 2019/942.“;

[b] odstavec 2 se mění takto:

i) písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) maximalizovat příležitosti pro všechny účastníky trhu účastnit se nediskriminačního obchodování mezi zónami a uvnitř zón co nejblíže reálnému času mezi všemi nabídkovými zónami a uvnitř těchto zón;“;

ii) vkládá se nové písmeno ca), které zní:

„ca) být organizovány tak, aby bylo zajištěno sdílení likvidity mezi všemi nominovanými organizátory trhu s elektřinou, a to jak pro obchod mezi zónami, tak uvnitř zón;“;

4) vkládají se nové články 7a a 7b, které znějí:

„Článek 7a

Produkt pro snížení spotřeby ve špičkách

1.Aniž je dotčen čl. 40 odst. 5 a 6 směrnice o elektřině, mohou provozovatelé přenosových soustav pořizovat produkty pro snížení spotřeby ve špičkách za účelem dosažení snížení poptávky po elektřině během špiček. 

2.Provozovatelé přenosových soustav, kteří si chtějí obstarat produkt pro snížení spotřeby ve špičkách, předloží regulačnímu orgánu dotčeného členského státu návrh, v němž bude uvedeno dimenzování a podmínky obstarání produktu pro snížení spotřeby ve špičkách. Návrh provozovatele přenosové soustavy musí splňovat tyto požadavky:

a)dimenzování produktu pro snížení spotřeby ve špičkách musí být založeno na analýze potřeby dodatečné služby k zajištění bezpečnosti dodávek energie. Analýza zohlední normu spolehlivosti nebo objektivní a transparentní kritéria stability sítě schválená regulačním orgánem. Dimenzování zohlední prognózu poptávky, prognózu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a prognózu dalších zdrojů flexibility v soustavě. Dimenzování produktu pro snížení spotřeby ve špičkách musí být omezeno tak, aby se zajistilo, že očekávané přínosy produktu nepřesáhnou předpokládané náklady;

b)obstarání produktu pro snížení spotřeby ve špičkách musí být založeno na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích a musí být omezeno na odezvu strany poptávky; 

c)obstarání produktu pro snížení spotřeby ve špičkách probíhá na základě soutěžního nabídkového řízení, přičemž pro výběr jsou rozhodující nejnižší náklady na splnění předem stanovených technických a environmentálních kritérií;

d)smlouvy týkající se produktu pro snížení spotřeby ve špičkách nesmí být uzavřeny více než dva dny před jeho aktivací a délka smluvního období nepřesáhne jeden den; 

e)aktivace produktu pro snížení spotřeby ve špičkách nesníží kapacitu mezi zónami;

f)k aktivaci produktu pro snížení spotřeby ve špičkách dojde po uzavření denního trhu a před otevřením trhu pro zajišťování výkonové rovnováhy;

g)produkt pro snížení spotřeby ve špičkách neznamená zahájení výroby za bodem měření.

3.Skutečné snížení spotřeby vyplývající z aktivace produktu pro snížení spotřeby ve špičkách se měří ve srovnání s výchozím scénářem, který odráží očekávanou spotřebu elektrické energie bez aktivace produktu pro snížení spotřeby ve špičkách. Provozovatelé přenosových soustav vypracují po konzultaci s účastníky trhu metodiku výchozího scénáře a předloží ji regulačnímu orgánu.

4.Regulační orgány schválí návrh provozovatelů přenosových soustav, kteří se snaží získat produkt pro snížení spotřeby ve špičkách, a metodiku výchozího scénáře předloženou v souladu s odstavci 2 a 3, nebo požádají provozovatele přenosových soustav, aby návrh změnili, pokud nesplňuje požadavky stanovené v těchto odstavcích.

Článek 7b

Vyhrazené měřicí zařízení

1.Členské státy umožní provozovatelům přenosových soustav a provozovatelům distribučních soustav používat údaje z vyhrazených měřicích zařízení pro pozorovatelnost a zúčtování odezvy strany poptávky a služeb flexibility, a to i ze systémů pro uchovávání energie.

2.Členské státy stanoví požadavky na postup ověřování údajů z vyhrazeného měřicího zařízení za účelem ověření a zajištění kvality příslušných údajů.“;

5) článek 8 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou umožňují účastníkům trhu obchodovat s energií co nejblíže reálnému času a alespoň do uzávěrky přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami. Do 1. ledna 2028 bude uzávěrka přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami nejdříve 30 minut před reálným časem.“;

b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou poskytují produkty pro obchodování na denních a vnitrodenních trzích, jejichž velikost je dostatečně malá, přičemž minimální velikost nabídky činí 100 kW nebo méně, aby byla umožněna efektivní účast odezvy strany poptávky, ukládání energie a energie z obnovitelných zdrojů v malém rozsahu, včetně přímé účasti zákazníků.“;

[6] článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Dlouhodobé trhy

1.Do 1. prosince 2024 předloží síť ENTSO pro elektřinu agentuře ACER po konzultaci s orgánem ESMA návrh na zřízení regionálních virtuálních uzlů pro dlouhodobý trh. Tento návrh musí: 

a)vymezovat zeměpisnou působnost virtuálních uzlů pro dlouhodobý trh, včetně nabídkových zón, které tato centra tvoří, za účelem maximalizace cenové korelace mezi referenčními cenami a cenami nabídkových zón tvořících virtuální centra;

b)zahrnovat metodiku pro výpočet referenčních cen virtuálních uzlů pro dlouhodobý trh za účelem maximalizace korelace mezi referenční cenou a cenami nabídkových zón tvořících virtuální uzel; tato metodika se použije na všechny virtuální uzly a bude založena na předem stanovených objektivních kritériích; 

c)zahrnovat definici dlouhodobých finančních přenosových práv z nabídkových zón do virtuálních uzlů pro dlouhodobý trh;

d)maximalizovat obchodní příležitosti pro zajišťovací produkty odkazující na virtuální uzly pro dlouhodobý trh, jakož i pro dlouhodobá přenosová práva z nabídkových zón do virtuálních uzlů.

2.Agentura ACER návrh na zřízení regionálních virtuálních uzlů pro dlouhodobý trh do šesti měsíců od obdržení vyhodnotí a buď jej schválí, nebo pozmění. Pokud navrhne změny návrhu, konzultuje je před jejich přijetím se sítí ENTSO pro elektřinu. Přijatý návrh se zveřejňuje na internetových stránkách agentury ACER.

3.Jednotná platforma pro přidělování zřízená v souladu s nařízením (EU) 2016/1719 má právní formu uvedenou v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132.

4.Jednotná platforma pro přidělování musí:

a)nabízet obchodování s dlouhodobými přenosovými právy mezi jednotlivými nabídkovými zónami a virtuálním uzlem; pokud nabídková zóna není součástí virtuálního uzlu, může virtuálnímu uzlu nebo jiným nabídkovým zónám, které jsou součástí téhož regionu pro výpočet kapacity, vydat dlouhodobá finanční přenosová práva;

b)přidělovat dlouhodobou kapacitu mezi zónami pravidelně, transparentním, tržním a nediskriminačním způsobem; četnost přidělování dlouhodobé kapacity mezi zónami musí podporovat účinné fungování dlouhodobého trhu;

c)nabízet obchodování s finančními přenosovými právy, která jejich držitelům umožní odstranit expozici vůči kladným a záporným cenovým rozpětím s častými splatnostmi alespoň na tři roku dopředu.

5.Pokud se regulační orgán domnívá, že účastníci trhu nemají k dispozici dostatečné možnosti zajištění, a po konzultaci s příslušnými orgány finančního trhu v případě, že se dlouhodobé trhy týkají finančních nástrojů definovaných v čl. 4 odst. 1 bodě 15, může požadovat, aby energetické burzy nebo provozovatelé přenosových soustav zavedli dodatečná opatření, jako jsou činnosti tvorby trhu, ke zlepšení likvidity dlouhodobého trhu. S výhradou dodržení práva Unie v oblasti hospodářské soutěže a směrnice (EU) 2014/65 a nařízení (EU) 648/2012 a 600/2014 mohou organizátoři trhu vyvíjet progresivní termínované zajišťovací produkty, včetně dlouhodobých zajišťovacích produktů, aby se účastníci trhu, včetně vlastníků výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie, mohli vhodně zajistit proti finančním rizikům vyplývajícím z výkyvů cen. Členské státy nevyžadují, aby se tyto činnosti v oblasti dlouhodobého zajištění omezovaly na obchody uzavírané uvnitř jednoho členského státu nebo nabídkové zóny.“;

7) článek 18 se mění takto:

[a] odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.    Metodiky pro stanovení tarifů musí odrážet stálé náklady provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav a zohledňovat kapitálové i provozní výdaje, aby jim poskytovaly vhodné krátkodobé i dlouhodobé pobídky, včetně předběžných investic, ke zvyšování účinnosti, včetně energetické účinnosti, na podporu integrace trhu a bezpečnosti dodávek energie, na podporu využívání služeb flexibility, účinných investic, včetně řešení pro optimalizaci stávající sítě a usnadnění odezvy strany poptávky a souvisejících výzkumných činností a k usnadnění inovací v zájmu spotřebitelů v oblastech, jako jsou digitalizace, služby flexibility a propojení.“;

[b] odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. Metodiky pro stanovení distribučních a přenosových tarifů musí provozovatelům přenosových a distribučních soustav poskytovat pobídky k co nejefektivnějšímu provozu a rozvoji svých sítí, mimo jiné prostřednictvím zadávání zakázek na služby. Za tímto účelem regulační orgány uznávají příslušné náklady za způsobilé a zohledňují je v přenosových a distribučních tarifech a zavedou výkonnostní cíle, aby byly vytvořeny pobídky pro provozovatele přenosových a distribučních soustav ke zvýšení efektivity jejich sítí, mimo jiné prostřednictvím energetické účinnosti, využívání služeb flexibility a zavádění inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů.“;

   [c] v odstavci 9 se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f) metod k zajištění transparentnosti stanovování a struktury tarifů, včetně předběžných investic;“;

   [d] v odstavci 9 se doplňuje nové písmeno i), které zní:

„i) pobídek pro účinné investice do sítí, včetně zdrojů flexibility a dohod o flexibilním připojení.“;

[8] v článku 19 se odstavec 2 mění takto:

[a] písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) udržování nebo zvyšování kapacity mezi zónami prostřednictvím optimalizace využívání stávajících propojovacích vedení pomocí koordinovaných nápravných opatření, je-li to relevantní, nebo pokrytí nákladů vzniklých v souvislosti s investicemi do sítě, které mají význam pro snížení přetížení propojovacího vedení; nebo“;

[b] doplňuje se nové písmeno c), které zní:

„c) kompenzace provozovatelům výrobních zařízení na moři v nabídkové zóně na moři, pokud byl přístup k propojeným trhům omezen tak, že jeden nebo více provozovatelů přenosových soustav neposkytli dostatečnou kapacitu na propojovacím vedení nebo kritických prvcích sítě ovlivňujících kapacitu propojovacího vedení, v důsledku čehož provozovatel zařízení na moři není schopen vyvážet svou kapacitu výroby elektřiny na trh.“;

[9] vkládá se nová kapitola IIIa, která zní:

„Kapitola IIIa

Specifické investiční pobídky k dosažení cílů Unie v oblasti dekarbonizace

Článek 19a

Smlouvy o nákupu elektřiny

1.Členské státy usnadní uzavírání smluv o nákupu elektřiny za účelem dosažení cílů stanovených v jejich integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, pokud jde o rozměr snižování emisí uhlíku uvedený v čl. 4 písm. a) nařízení (EU) 2018/1999, při zachování konkurenceschopných a likvidních trhů s elektřinou.

2.Členské státy zajistí, aby byly v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU zavedeny nástroje ke snížení finančních rizik spojených se selháním odběratele v rámci smluv o nákupu elektřiny, jako jsou systémy záruk za tržní ceny, a aby byly dostupné zákazníkům, kteří čelí překážkám vstupu na trh se smlouvami o nákupu elektřiny a nemají finanční obtíže. Za tímto účelem členské státy zohlední nástroje na úrovni Unie. Členské státy za použití nediskriminačních kritérií určí, na které kategorie zákazníků se tyto nástroje zaměřují.

3.Systémy záruk pro smlouvy o nákupu elektřiny podporované členskými státy musí obsahovat ustanovení, která zabrání snížení likvidity na trzích s elektřinou, a nesmí podporovat nákupy elektřiny vyrobené z fosilních paliv.

4.Při navrhování režimů podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů členské státy umožní účast projektů, které vyhrazují část elektřiny k prodeji na základě smlouvy o nákupu elektřiny nebo jiných tržních ujednání, a budou usilovat o využití hodnotících kritérií, aby motivovaly k přístupu na trh se smlouvami o nákupu elektřiny zákazníky, kteří čelí překážkám vstupu na trh. Tato hodnotící kritéria mohou zejména upřednostnit uchazeče, kteří předloží podepsanou smlouvu o nákupu elektřiny nebo závazek smlouvu o nákupu elektřiny podepsat ve vztahu k části elektřiny vyrobené v projektu od jednoho nebo několika potenciálních kupujících, kteří čelí překážkám vstupu na trh se smlouvami o nákupu elektřiny.

5.Smlouvy o nákupu elektřiny stanoví nabídkovou zónu dodávky a odpovědnost za zajištění přenosových práv mezi zónami v případě změny nabídkové zóny v souladu s článkem 14.

6.Smlouvy o nákupu elektřiny stanoví v souladu s právem Unie v oblasti hospodářské soutěže podmínky, za nichž mohou zákazníci a výrobci od smluv o nákupu elektřiny odstoupit, jako jsou případné výstupní poplatky a výpovědní lhůty.

Článek 19b

Režimy přímé podpory cen pro nové investice do výroby

1.Režimy přímé podpory cen pro nové investice do výroby elektřiny ze zdrojů uvedených v odstavci 2 mají podobu dvousměrné rozdílové smlouvy. Nové investice do výroby elektřiny zahrnují investice do nových výroben elektřiny, investice zaměřené na modernizaci stávajících výroben elektřiny, investice zaměřené na rozšíření stávajících výroben elektřiny nebo na prodloužení jejich životnosti.

2.Odstavec 1 se použije na nové investice do výroby elektřiny z těchto zdrojů:

a)větrné energie;

b)solární energie;

c)geotermální energie;

d)vodní energie bez využití přehradní nádrže;

e)jaderné energie.

3.Režimy přímé podpory cen ve formě dvousměrných rozdílových smluv musí:

a)být navrženy tak, aby příjmy získané v době, kdy je tržní cena vyšší než realizační cena, byly rozděleny mezi všechny konečné odběratele elektřiny na základě jejich podílu na spotřebě (stejné náklady / náhrada za spotřebovanou MWh);

b)zajistit, aby rozdělení příjmů konečným odběratelům elektřiny bylo navrženo tak, aby neodstraňovalo pobídky spotřebitelů snižovat svou spotřebu nebo ji přesouvat do období, kdy jsou ceny elektřiny nízké, a aby nenarušovalo hospodářskou soutěž mezi dodavateli elektřiny;

Článek 19c

Posouzení potřeb flexibility

1.Do 1. ledna 2025 a poté každé dva roky regulační orgán každého členského státu posoudí potřebu flexibility v elektrizační soustavě po dobu nejméně pěti let s ohledem na potřebu nákladově efektivního dosažení bezpečnosti dodávek energie a dekarbonizace energetického systému, přičemž zohlední integraci různých odvětví, a vypracuje o tom zprávu. Zpráva bude vypracována na základě údajů a analýz poskytnutých provozovateli přenosových a distribučních soustav daného členského státu podle odstavce 2 a za použití metodiky podle odstavce 3.

2.Zpráva bude obsahovat hodnocení potřeby flexibility pro integraci elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy a zváží zejména potenciál nefosilní flexibility, jako je odezva strany poptávky a skladování, pro splnění této potřeby, a to jak na úrovni přenosu, tak na úrovni distribuce. Zpráva bude rozlišovat mezi sezónními, denními a hodinovými potřebami flexibility.

3.Provozovatelé přenosových a distribučních soustav každého členského státu poskytnou regulačnímu orgánu údaje a analýzy potřebné pro přípravu zprávy uvedené v odstavci 1.

4.Síť ENTSO pro elektřinu a subjekt EU DSO koordinují provozovatele přenosových a distribučních soustav, pokud jde o údaje a analýzy, které mají být poskytnuty v souladu s odstavcem 2. Zejména:

a)definují druh a formát údajů, které provozovatelé přenosových a distribučních soustav poskytují regulačním orgánům;

b)vypracují metodiku pro analýzu potřeb flexibility provozovateli přenosových a distribučních soustav, přičemž zohlední alespoň všechny stávající zdroje flexibility a plánované investice na úrovni propojení, přenosu a distribuce, jakož i potřebu dekarbonizovat elektrizační soustavu.

5.Síť ENTSO pro elektřinu a subjekt EU DSO spolu úzce spolupracují, pokud jde o koordinaci provozovatelů přenosových a distribučních soustav.

6.Do 1. března 2024 předloží síť ENTSO pro elektřinu a subjekt EU DSO agentuře ACER společně návrh týkající se typu a formátu údajů, které mají být předloženy regulačním orgánům, a metodiky uvedené v odstavci 3. Do tří měsíců od obdržení návrhu agentura ACER návrh buď schválí, nebo pozmění. Pokud navrhne změny návrhu, konzultuje je před jejich přijetím se sítí ENTSO pro elektřinu a subjektem EU DSO. Přijatý návrh se zveřejňuje na internetových stránkách agentury ACER.

7.Regulační orgány předkládají zprávy uvedené v odstavci 1 agentuře ACER a zveřejňují je. Do dvanácti měsíců od obdržení zpráv vydá agentura ACER zprávu, která je analyzuje a poskytuje doporučení k otázkám přeshraničního významu, pokud jde o zjištění regulačních orgánů.

Článek 19d

Orientační vnitrostátní cíl pro odezvu strany poptávky a skladování

Na základě zprávy regulačního orgánu podle čl. 19c odst. 1 stanoví každý členský stát orientační vnitrostátní cíl pro odezvu strany poptávky a skladování. Tento orientační vnitrostátní cíl se rovněž zohlední v integrovaných vnitrostátních plánech členských států v oblasti energetiky a klimatu, pokud jde o rozměr „Vnitřní trh s energií“ v souladu s články 3, 4 a 7 nařízení (EU) 2018/1999, a v jejich integrovaných dvouletých zprávách o pokroku v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2018/1999.

Článek 19e

Režimy podpory flexibility

1.Členské státy, které uplatňují kapacitní mechanismus v souladu s článkem 21, zváží podporu účasti nefosilní flexibility, jako je odezva strany poptávky a skladování, zavedením dodatečných kritérií nebo prvků při navrhování kapacitního mechanismu.

2.Pokud opatření zavedená v souladu s odstavcem 1 na podporu účasti nefosilní flexibility, jako je odezva strany poptávky a skladování, v kapacitních mechanismech nejsou dostatečná k dosažení potřeb flexibility zjištěných v souladu s článkem 19d, mohou členské státy uplatňovat režimy podpory flexibility sestávající z plateb za dostupnou kapacitu nefosilní flexibility, jako je odezva strany poptávky a skladování.

3.Členské státy, které neuplatňují kapacitní mechanismus, mohou uplatňovat režimy podpory flexibility sestávající z plateb za dostupnou kapacitu nefosilní flexibility, jako je odezva strany poptávky a skladování.

Článek 19f

Koncepční zásady režimů podpory flexibility

Režim podpory flexibility pro nefosilní flexibilitu, jako je odezva strany poptávky a skladování, uplatňovaný členskými státy v souladu s čl. 19e odst. 2 a 3:

a)nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro nákladově efektivní řešení zjištěných potřeb flexibility;

b)se omezí na nové investice do nefosilní flexibility, jako je odezva strany poptávky a skladování;

c)nesmí znamenat zahájení výroby energie z fosilních paliv za bodem měření;

d)vybírá poskytovatele kapacity v otevřeném, transparentním, konkurenčním, nediskriminačním a nákladově efektivním řízení;

e)zabraňuje přílišnému narušení účinného fungování trhů s elektřinou, včetně zachování účinných provozních pobídek a cenových signálů a vystavení kolísání cen a tržnímu riziku;

f)poskytuje pobídky pro integraci na trhu s elektřinou způsobem, které vychází ze situace na trhu a zohledňují ji, přičemž zabraňuje zbytečným narušením trhů s elektřinou a zohledňuje možné náklady na integraci systému a stabilitu sítě;

g)stanoví minimální úroveň účasti na trhu, pokud jde o aktivovanou energii, která zohlední technické zvláštnosti skladování a odezvy strany poptávky;

h)ukládá vhodné sankce poskytovatelům kapacity, kteří nedodržují minimální úroveň účasti na trhu uvedenou v písmenu g) nebo kteří se neřídí účinnými provozními pobídkami a cenovými signály;

i)je otevřený přeshraniční účasti.“;

10) v čl. 37 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) provádí koordinovaný výpočet kapacity v souladu s metodikami vypracovanými podle rámcového pokynu pro přidělování kapacity na dlouhodobém trhu, rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení a rámcového pokynu pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice přijatých na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009;“;

11) článek 50 se mění takto:

a) vkládá se nový odstavec 4a, který zní:

„4a. Provozovatelé přenosových soustav zveřejňují jasným a transparentním způsobem informace o kapacitě dostupné pro nová připojení v jejich příslušných oblastech provozu, a to i v přetížených oblastech, pokud je možné přizpůsobit připojení pro flexibilní ukládání energie, a tyto informace pravidelně, alespoň jednou za čtvrt roku, aktualizují.

Provozovatelé přenosových soustav rovněž poskytují uživatelům soustavy jasné a transparentní informace o stavu a vyřizování jejich žádostí o připojení. Tyto informace poskytnou do tří měsíců od podání žádosti.“;

12) v článku 57 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3. Provozovatelé distribučních soustav a provozovatelé přenosových soustav vzájemně spolupracují při zveřejňování informací o kapacitě dostupné pro nová připojení v jejich příslušných oblastech provozu a činí tak konzistentním způsobem a poskytují dostatečně podrobný přehled zhotovitelům nových energetických projektů a dalším potenciálním uživatelům sítě.“;

13) v čl. 59 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) pravidla pro přidělování kapacit a řízení přetížení podle článku 6 směrnice (EU) 2019/944 a článků 7 až 10, 13 až 17, 19 a 35 až 37 tohoto nařízení, včetně pravidel pro metodiky a postupy pro výpočet přidělování kapacity na následující den, vnitrodenní kapacity a kapacity na dlouhodobém trhu, modely sítě, konfiguraci nabídkových zón, redispečink a protiobchody, obchodní algoritmy, jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů, včetně možnosti provozování jediným subjektem, závaznost přidělené kapacity mezi zónami, rozdělování příjmu z přetížení, přidělování dlouhodobých finančních přenosových práv jednotnou platformou pro přidělování, zajištění rizik spojených s přenosem mezi zónami, postupy jmenování a krytí nákladů na přidělování kapacity a řízení přetížení;“;

14) doplňuje se nový článek 69a, který zní:

„Článek 69a

Interakce s finančními právními předpisy Unie

Žádné ustanovení tohoto nařízení se neodchyluje od ustanovení směrnice (EU) 2014/65, nařízení (EU) č. 648/2012 a nařízení (EU) č. 600/2014, pokud účastníci trhu nebo organizátoři trhu vykonávají činnosti související s finančními nástroji, zejména ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice (EU) 2014/65.“;

15) v příloze I se bod 1.2 nahrazuje tímto:

„1.2 Koordinovaný výpočet kapacity se provádí pro všechny časové rámce přidělování.“

Článek 2

Změny směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou se mění takto:

1) článek 2 se mění takto:

a) body 8 a 49 se nahrazují tímto:

„8)    „aktivním zákazníkem“ konečný zákazník nebo skupina společně jednajících konečných zákazníků, kteří spotřebovávají nebo ukládají elektřinu vyrobenou ve svých vlastních prostorách umístěných ve vymezených hranicích, nebo elektřinu vyrobenou z vlastních zdrojů nebo sdílenou elektřinu v jiných prostorách nacházejících se v téže nabídkové zóně, nebo kteří prodávají elektřinu vyrobenou z vlastních zdrojů, či se účastní programů flexibility nebo energetické účinnosti, za předpokladu, že uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesionální činnost;“;

„49) „nefrekvenční podpůrnou službou“ služba využívaná provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy k regulaci napětí v ustáleném stavu, dodávkám rychlého jalového proudu, zajištění setrvačnosti kvůli stabilitě místní sítě, zkratového proudu, schopnosti startu ze tmy, schopnosti ostrovního provozu a snížení spotřeby v době špičky;“;

b) vkládají se nové body, které znějí:

„15a) „smlouvou na dodávky elektřiny za pevnou cenu na dobu určitou“ smlouva o dodávkách elektřiny mezi dodavatelem a konečným zákazníkem, která zaručuje stejné smluvní podmínky, včetně ceny, přičemž v rámci pevné ceny může obsahovat flexibilní prvek zahrnující například kolísání cen ve špičce a mimo špičku;“

„10a) „sdílením energie“ vlastní spotřeba aktivními zákazníky energie z obnovitelných zdrojů buď:

a)vyrobené nebo ukládané společně v místě odběru, nebo mimo něj, prostřednictvím zařízení, které vlastní nebo pronajímají, ať už zcela, nebo zčásti; nebo

b)právo k níž na ně bylo převedeno jiným aktivním zákazníkem, ať už bezplatně nebo za úplatu;

10b) „přímým obchodováním“ s energií z obnovitelných zdrojů přímé obchodování ve smyslu čl. 2 bodu 18 směrnice (EU) 2018/2001;

24a) „dodavatelem poslední instance“ dodavatel, který je členským státem určen k převzetí dodávek elektřiny zákazníkům dodavatele, který ukončil činnost;“;

2) článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Svobodný výběr dodavatele

Členské státy zajistí, aby všichni zákazníci mohli svobodně nakupovat elektřinu od dodavatele dle vlastního výběru. Členské státy zajistí, aby všichni zákazníci měli možnost uzavřít současně více než jednu smlouvu na dodávky elektřiny a aby za tímto účelem měli nárok mít ve svých odběrových místech více než jeden bod měření a bod účtování pro jediné místo připojení.“;

3) článek 11 se mění takto:

a) nadpis se nahrazuje tímto:

„Nárok na smlouvu s dynamickým určováním ceny elektřiny a na smlouvu na dobu určitou s pevnou cenou“;

b) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační rámec dodavatelům umožňoval nabízet smlouvy na dobu určitou s pevnou cenou a smlouvy s dynamickým určováním ceny elektřiny. Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci, kteří mají nainstalován inteligentní elektroměr, mohli požádat o uzavření smlouvy s dynamickým určováním ceny elektřiny a aby všichni koneční zákazníci mohli požádat o uzavření smlouvy s pevně stanovenou cenou elektřiny na dobu určitou nejméně jednoho roku alespoň jednoho dodavatele a každého dodavatele, který má více než 200 000 konečných zákazníků.“;

c) vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Před uzavřením nebo prodloužením jakékoli smlouvy koneční zákazníci obdrží stručný přehled základních smluvních podmínek v přehledné, výstižné a srozumitelné podobě. Tento přehled bude obsahovat alespoň informace o celkové ceně, propagačních akcích, doplňkových službách a slevách a práva uvedená v čl. 10 odst. 3 písm. a), b), d), e) a f). Komise v tomto ohledu poskytne pokyny.“;

d) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci byli dodavateli plně informováni o příležitostech, nákladech a rizicích, které smlouva s dynamickým určováním ceny elektřiny představuje, a zajistí, aby dodavatelé byli povinni poskytovat konečným zákazníkům odpovídající informace, včetně toho, že je nutné si nechat nainstalovat vhodný elektroměr. Regulační orgány sledují vývoj trhu a posuzují rizika, která mohou být s novými produkty a službami spojena, a řeší nekalé praktiky.“;

4) vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 15a

Právo na sdílení energie

1.Všechny domácnosti, malé a střední podniky a veřejné subjekty mají právo podílet se na sdílení energie jako aktivní zákazníci.

a)Aktivní zákazníci jsou oprávněni sdílet energii z obnovitelných zdrojů mezi sebou na základě soukromých dohod nebo prostřednictvím právního subjektu.

b)Aktivní zákazníci mohou za účelem usnadnění sdílení energie využívat pro účely instalace a provozu, včetně měření a údržby, třetí stranu, která vlastní nebo spravuje zařízení pro ukládání energie nebo zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, aniž by tato třetí strana byla považována za aktivního zákazníka.

c)Členské státy zajistí, aby aktivní zákazníci, kteří se účastní sdílení energie:

d)měli nárok na započtení sdílené elektřiny s jejich celkovou naměřenou spotřebou v časovém intervalu, který není delší než interval zúčtování odchylek, aniž jsou dotčeny příslušné daně, poplatky a síťové poplatky;

e)požívali všechna práva a povinnosti spotřebitelů jako koneční zákazníci podle této směrnice, s výjimkou případu sdílení energie mezi domácnostmi s instalovaným výkonem do 10,8 kW a do 50 kW v budovách s více bytovými jednotkami využívajícími dohody o přímém obchodování;

f)měli přístup ke vzorovým dohodám o přímém obchodování mezi domácnostmi a smlouvám o pronájmu, leasingu nebo investování do zařízení pro ukládání energie a zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za účelem sdílení energie se spravedlivými a transparentními podmínkami; v případě sporů v souvislosti s těmito dohodami budou mít koneční zákazníci přístup k mimosoudnímu řešení sporů v souladu s článkem 26;

g)nebyli vystaveni nespravedlivému a diskriminačnímu zacházení ze strany účastníků trhu nebo svých subjektů zúčtování;

h)byli informováni o možnosti změn nabídkových zón v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2019/943 a o skutečnosti, že právo sdílet energii je omezeno na jednu a tutéž nabídkovou zónu.

i)Členské státy zajistí, aby příslušní provozovatelé přenosových nebo distribučních soustav nebo jiné určené subjekty:

j)nejméně jednou měsíčně a v souladu s článkem 23 monitorovali, shromažďovali, ověřovali a sdělovali údaje o měření týkající se sdílené elektřiny s příslušnými konečnými zákazníky a účastníky trhu;

k)poskytli příslušné kontaktní místo k registraci ujednání o sdílení energie, obdrželi informace o příslušných bodech měření, změnách umístění a účasti a aby případně jasně, transparentně a včas ověřili metody výpočtu.

2.Členské státy přijmou vhodná a nediskriminační opatření, aby zajistily, že domácnosti trpící energetickou chudobou a zranitelné domácnosti budou mít přístup k systémům sdílení energie. Tato opatření mohou zahrnovat podpůrná finanční opatření nebo kvótu pro přidělování produkce.“

„Článek 18a

Řízení rizik dodavatelů

1.Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby dodavatelé měli zavedeny a uplatňovali vhodné zajišťovací strategie, které omezí riziko, které pro ekonomickou životaschopnost smluv se zákazníky představují změny velkoobchodních dodávek elektřiny, a zároveň zachovají likviditu a cenové signály z krátkodobých trhů.

2.Zajišťovací strategie dodavatelů mohou zahrnovat použití smluv o nákupu elektřiny. Pokud existují dostatečně rozvinuté trhy pro smlouvy o nákupu elektřiny, které umožňují účinnou hospodářskou soutěž, mohou členské státy požadovat, aby část rizikové expozice dodavatelů vůči změnám velkoobchodních cen elektřiny odpovídající době jejich expozice na straně spotřebitele byla pokryta prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie, s výhradou dodržování práva Unie v oblasti hospodářské soutěže.

3.Členské státy budou usilovat o zajištění dostupnosti zajišťovacích produktů pro občanská energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje.“;

5) vkládá se nový článek 27a, který zní:

„Článek 27a

Dodavatel poslední instance

1.Členské státy určí dodavatele poslední instance alespoň pro zákazníky v domácnostech. Dodavatelé poslední instance jsou jmenováni spravedlivým, otevřeným, transparentním a nediskriminačním postupem.

2.Koneční zákazníci, kteří jsou převedeni pod dodavatele poslední instance, neztrácejí svá práva zákazníků, zejména práva stanovená v článcích 4, 10, 11, 12, 14, 18 a 26.

3.Členské státy zajistí, aby dodavatelé poslední instance neprodleně informovali převedené zákazníky o obchodních podmínkách a aby těmto zákazníkům zajistili plynulou kontinuitu služeb po dobu nejméně šesti měsíců.

4.Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci získali informace a motivaci k přechodu na tržní nabídku.

5.Členské státy mohou požadovat, aby dodavatel poslední instance dodával elektřinu zákazníkům v domácnostech, kteří neobdrží tržní nabídky. V takových případech se použijí podmínky stanovené v článku 5.“

„Článek 28a

Ochrana zranitelných zákazníků před odpojením

Členské státy zajistí, aby zranitelní zákazníci byli chráněni před odpojením elektřiny. Tato ochrana se poskytuje jako součást koncepce zranitelných zákazníků podle čl. 28 odst. 1 této směrnice, aniž jsou dotčena opatření stanovená v čl. 10 odst. 11.“;

6) v článku 27 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Členské státy zajistí, aby všichni zákazníci v domácnostech, a pokud to členské státy uznají za vhodné, i malé podniky mohli využívat univerzální služby, což znamená mít na jejich území právo na dodávky elektřiny ve stanovené kvalitě za konkurenční, jednoduše a jasně srovnatelné, transparentní a nediskriminační ceny. Aby zajistily poskytování univerzální služby, uloží členské státy provozovatelům distribučním soustav povinnost připojit zákazníky do sítě za podmínek a při dodržení sazeb stanovených postupem podle čl. 59 odst. 7. Tato směrnice nebrání členským státům, aby posilovaly tržní postavení zákazníků v domácnostech a malých a středních zákazníků mimo domácnosti podporou možnosti dobrovolného sdružování se pro zastupování této kategorie zákazníků.“;

7) v článku 31 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Provozovatel distribuční soustavy poskytuje uživatelům soustavy informace, které potřebují pro účinný přístup k soustavě, včetně jejího účinného využití. Provozovatel distribuční soustavy zejména zveřejňuje jasným a transparentním způsobem informace o kapacitě dostupné pro nová připojení v jeho příslušné oblasti provozu, a to i v přetížených oblastech, pokud je možné přizpůsobit připojení pro flexibilní ukládání energie, a tyto informace pravidelně, alespoň jednou za čtvrt roku, aktualizují.

Provozovatelé distribučních soustav rovněž poskytují uživatelům soustavy jasné a transparentní informace o stavu a vyřizování jejich žádostí o připojení. Tyto informace poskytnou do tří měsíců od podání žádosti.“;

8) článek 40 se mění takto:

[a] za odstavec 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Požadavky uvedené v odstavcích 5 a 6 se nepoužijí na produkt pro snížení spotřeby ve špičkách obstaraný v souladu s článkem 7a nařízení (EU) 2019/943.“;

9) článek 59 se mění takto:

[a] v odstavci 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) v úzké spolupráci s ostatními regulačními orgány zajistit, aby jednotná platforma pro přidělování zřízená v souladu s nařízením (EU) 2016/1719, síť ENTSO pro elektřinu a subjekt EU DSO plnily své povinnosti vyplývající z této směrnice, z nařízení (EU) 2019/943, z kodexů sítě a rámcových pokynů přijatých podle článků 59, 60 a 61 nařízení (EU) 2019/943 a z dalších příslušných právních předpisů Unie, včetně těch, které se týkají přeshraničních otázek, a z rozhodnutí ACER, a společně zjišťovat případy, kdy jednotná platforma pro přidělování, síť ENTSO pro elektřinu a subjekt EU DSO neplní své povinnosti; pokud regulační orgány nejsou schopny dosáhnout dohody do čtyř měsíců od zahájení konzultací vedených za účelem společného zjištění nesouladu, postoupí se záležitost v souladu s čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942 ACER k rozhodnutí;“;

[b] v odstavci 1 se písmeno z) nahrazuje tímto:

„z) sledovat, jak jsou odstraňovány neodůvodněné překážky a neodůvodněná omezení týkající se spotřeby elektřiny vyrobené z vlastních zdrojů a občanských energetických společenství, mimo jiné v souvislosti s připojením flexibilní distribuované výroby energie v přiměřené lhůtě v souladu s čl. 58 písm. d).“;

[c] odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Regulační orgán působící v členském státě, v němž má sídlo jednotná platforma pro přidělování, síť ENTSO pro elektřinu nebo subjekt EU DSO, má pravomoc těmto subjektům ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce, pokud neplní své povinnosti vyplývající z této směrnice, z nařízení (EU) 2019/943 nebo z jakýchkoli relevantních právně závazných rozhodnutí regulačního orgánu nebo ACER, nebo navrhnout, aby takové sankce uložil příslušný soud.“;

10) vkládá se nový článek 66a, který zní:

„Článek 66a

Přístup k cenově dostupné energii během krize cen elektřiny

1.Komise může rozhodnutím vyhlásit regionální nebo celounijní krizi cen elektřiny, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)velmi vysoké ceny na velkoobchodních trzích s elektřinou dosahují nejméně dvou a půlnásobku průměrné ceny za předchozích pět let a neočekává se, že by v příštích nejméně šesti měsících klesly;

b)maloobchodní ceny elektřiny prudce narůstají o nejméně 70 % a neočekává se, že by v příštích nejméně šesti měsících klesly, a

c)růst cen elektřiny negativně ovlivňuje širší hospodářství.

2.Komise ve svém rozhodnutí o vyhlášení regionální nebo celounijní krize cen elektřiny upřesní dobu platnosti tohoto rozhodnutí, která může být až jeden rok.

3.Pokud Komise přijala rozhodnutí podle odstavce 1, mohou členské státy po dobu platnosti tohoto rozhodnutí uplatňovat cílené veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny malým a středním podnikům. Tyto veřejné zásahy musí:

a)být omezeny na nejvýše 70 % spotřeby příjemce ve stejném období předchozího roku a zachovat pobídku ke snížení poptávky;

b)splňovat podmínky stanovené v čl. 5 odst. 4 a 7;

c)případně splňovat podmínky stanovené v odstavci 4.

4.Pokud Komise přijala rozhodnutí podle odstavce 1, mohou členské státy odchylně od čl. 5 odst. 7 písm. c) po dobu platnosti tohoto rozhodnutí při uplatňování cílených veřejných zásahů do stanovování cen za dodávky elektřiny podle čl. 5 odst. 6 nebo podle odstavce 3 tohoto článku výjimečně a dočasně stanovit cenu za dodávku elektřiny, která je nižší než náklady, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)cena stanovená pro domácnosti se vztahuje pouze na nejvýše 80 % mediánu spotřeby domácností a zachovává pobídku ke snížení poptávky;

b)nedochází k diskriminaci mezi dodavateli;

c)dodavatelům je poskytována náhrada za dodávky pod úrovní nákladů a

d)všichni dodavatelé jsou způsobilí poskytnout na stejném základě nabídku ceny za dodávky elektřiny, která je nižší než náklady.“;

11) v článku 71 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.    Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 2 body 8 a 49, články 3 a 5, čl. 6 odst. 2 a 3, čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 2 písm. j) a l), čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 až 12, čl. 11 odst. 3 a 4, články 12 až 24, články 26, 28 a 29, čl. 31 odst. 1, 2 a 4 až 10; články 32 až 34 a 36, čl. 38 odst. 2, články 40 a 42, čl. 46 odst. 2 písm. d), články 51 a 54, články 57 a 58, čl. 59 odst. 1 písm. a), b) a d) až y), čl. 59 odst. 2 a 3, čl. 59 odst. 5 až 10, články 61 až 63, čl. 70 body 1 až 3, 5 písm. b) a 6 a přílohami I a II do 31. prosince 2020. Jejich znění sdělí neprodleně Komisi.

Členské státy však uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s:

a) čl. 70 bodem 5 písm. a) do 31. prosince 2019;

b) čl. 70 bodem 4 do 25. října 2020.

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 2 body 10a, 10b, 15a a 24a, článkem 4, čl. 11 odst. 1, 1a a 2, články 15a a 18a, čl. 27 odst. 1, články 27a a 28a, čl. 31 odst. 3, čl. 40 odst. 7, čl. 59 odst. 1 písm. c) a z), čl. 59 odst. 4 a článkem 66a do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici nahrazenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.“

Článek 3

Změny směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

Směrnice (EU) 2018/2001 se mění takto:

1) čl. 4 odst. 3 se mění takto:

a) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Za tímto účelem se podpora v rámci režimů přímé podpory cen poskytuje ve formě tržní prémie, která může být mimo jiné klouzavá nebo pevná. Tato věta se nevztahuje na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedených v čl. 19b odst. 2 směrnice (EU) 2019/944, na kterou se vztahuje čl. 19b odst. 1 uvedené směrnice.“;

2) v článku 36 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 2 až 13, 15 až 31 a 37 a přílohami II, III a V až IX do 30. června 2021. Členské státy však uvedou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 4 odst. 3 druhým pododstavcem v platnost nejpozději do [šesti měsíců od vstupu této směrnice v platnost].

Jejich znění sdělí neprodleně Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici nahrazenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.“

Článek 4

Změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů

Nařízení (EU) 2019/942 se mění takto:

1) článek 2 se mění takto:

a) písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) vydává stanoviska a doporučení určená provozovatelům přenosových soustav, ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, subjektu EU DSO, jednotné platformě pro přidělování zřízené v souladu s nařízením (EU) 2016/1719, regionálním koordinačním centrům a nominovaným organizátorům trhu s elektřinou týkající se schvalování metodik a podmínek v souladu s čl. 4 odst. 4, čl. 5 odst. 2, 3 a 4; o přezkumu nabídkových zón podle čl. 5 odst. 7; o technických otázkách podle čl. 6 odst. 1; o řešení sporů mezi regulačními orgány podle čl. 6 odst. 10; o regionálních koordinačních centrech podle čl. 7 odst. 2 písm. a); o schválení a změnách metodik a výpočtů a technických specifikací podle čl. 9 odst. 1; o schválení a změnách metodik podle čl. 9 odst. 3; o výjimkách podle článku 10; o infrastruktuře podle čl. 11 písm. d); ve věcech integrity a transparentnosti velkoobchodního trhu podle článku 12;“;

b) písmeno d) se nahrazuje tímto:

d) „vydává samostatná rozhodnutí o poskytování informací podle čl. 3 odst. 2, čl. 7 odst. 2 písm. b) a čl. 8 písm. c); o schválení podmínek a metodik podle čl. 4 odst. 4 a čl. 5 odst. 2, 3 a 4; o přezkumu nabídkových zón podle čl. 5 odst. 7; o technických otázkách podle čl. 6 odst. 1; o řešení sporů mezi regulačními orgány podle čl. 6 odst. 10; o regionálních koordinačních centrech podle čl. 7 odst. 2 písm. a); o schválení a změnách metodik a výpočtů a technických specifikací podle čl. 9 odst. 1; o schválení a změnách metodik podle čl. 9 odst. 3; o výjimkách podle článku 10; o infrastruktuře podle čl. 11 písm. d); ve věcech integrity a transparentnosti velkoobchodního trhu podle článku 12, o schválení a změnách návrhů ENTSO pro elektřinu týkajících se regionálních virtuálních uzlů podle čl. 5 odst. 9; a o schválení a změnách návrhů ENTSO pro elektřinu a subjektu EU DSO ve věcech metodiky týkající se údajů a analýzy, které mají být poskytnuty, pokud jde o potřeby flexibility podle čl. 5 odst. 10;“;

2) v čl. 3 odst. 2 se doplňuje čtvrtý pododstavec, který zní:

„Tento odstavec se vztahuje rovněž na jednotnou platformu pro přidělování zřízenou v souladu s nařízením (EU) 2016/1719.“;

3) v článku 4 se doplňuje nový odstavec 9, který zní:

„9. Odstavce 6, 7 a 8 se použijí rovněž na jednotnou platformu pro přidělování zřízenou v souladu s nařízením (EU) 2016/1719.“;

4) v čl. 5 odst. 8 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„ACER sleduje jednotnou platformu pro přidělování zřízenou v souladu s nařízením (EU) 2016/1719.“;

5) v článku 5 se doplňuje nový odstavec 9, který zní:

„9. ACER schválí a v případě potřeby pozmění návrh ENTSO pro elektřinu na zřízení regionálních virtuálních uzlů pro dlouhodobý trh podle čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2019/943.“;

6) v článku 5 se doplňuje nový odstavec 10, který zní:

„10. Agentura ACER schválí a případně pozmění společný návrh sítě ENTSO pro elektřinu a subjektu EU DSO ve věcech metodiky týkající se údajů a analýzy, které mají být poskytnuty, pokud jde o potřeby flexibility podle čl. 19e odst. 5 nařízení (EU) 2019/943.“;

 7) v článku 15 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:

„5. ACER vydá zprávu, která analyzuje vnitrostátní posouzení potřeb flexibility a poskytuje doporučení k otázkám přeshraničního významu, pokud jde o zjištění regulačních orgánů podle čl. 19e odst. 6 nařízení (EU) 2019/943.“

Článek 5
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

 
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

1.    RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.    Název návrhu/podnětu

1.2.    Příslušné oblasti politik

1.3.    Návrh se týká: 

X nové akce

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 29  

X prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci 

1.4.    Cíle

1.4.1.    Obecné cíle 

1.4.2.    Specifické cíle 

1.4.3.    Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.    Ukazatele výkonnosti 

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

a)    Efektivnost a včasnost: ukazatele by měly umožňovat sledování výkonnosti tím, že pravidelně poskytují informace o pokroku a o výsledcích, jichž bylo dosahováno v průběhu celého programového období.

b)    Účinnost: postupy pro sběr a zpracování údajů by měly být optimalizovány tak, aby se zabránilo zbytečnému nebo dvojímu podávání žádostí o informace.

c)    Relevantnost ukazatelů a nutnost omezit související administrativní zátěž.

d)    Jasnost: ukazatele by měly být zprostředkovány v jasné a srozumitelné formě, s podpůrnými metadaty a v podobě umožňující správnou interpretaci a smysluplnou komunikaci.

1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.    Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Návrh (včetně podrobných studií) týkající se cenotvorby dlouhodobých obchodních center (alespoň pro hlavní a severský region, případně i další) a schválení nové metodiky pro toto téma

Návrh (včetně podrobných studií) týkající se produktů dlouhodobých přenosových práv, které mají být nabízeny (zeměpisný dosah a koncepce)

Potenciální rozhodnutí o možnostech zajištění vyplývajících z nových požadavků po eskalaci ze strany vnitrostátních regulačních orgánů

Monitorovací činnosti spojené s návrhem nového centra (objemy dlouhodobých přenosových práv, likvidita centra, ocenění dlouhodobých přenosových práv…)

1.5.2.    Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.    Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.    Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.    Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.    Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

    Návrh/podnět s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR

    Finanční dopad od RRRR do RRRR

X Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.7.    Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 30  

X Přímé řízení Komisí prostřednictvím

    výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

 mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

EIB a Evropský investiční fond,

X subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

 veřejnoprávní subjekty,

 soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

 soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

 subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.    SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.    Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.    Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.    Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.    Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.    ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.    Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.    Odhadovaný dopad na prostředky [subjektu] 

    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Částky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Částky případně odrážejí součet příspěvku Unie agentuře a dalších příjmů agentury (poplatků a plateb).

3.2.3.    Odhadovaný dopad na lidské zdroje agentury ACER 

3.2.3.1.    Shrnutí

    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) Částky případně odrážejí součet příspěvku Unie agentuře a dalších příjmů agentury (poplatků a plateb).

Požadavky na zaměstnance (FTE):

Plánovaným datem náboru pro plné pracovní úvazky (FTE) je 1. leden 2024.

3.2.3.2.    Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů pro mateřské GŘ

    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídicímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.    Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

X    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Tento podnět je reakcí na současnou energetickou krizi, a proto nebyl zohledněn při výpočtu okruhů víceletého finančního rámce. Tento konkrétní podnět, který je nový, si vyžádá úpravu jak u položky příspěvku pro agenturu ACER, tak u položky, která bude podporovat další práci v rámci Generálního ředitelství pro energetiku. Rozpočtové dopady na agenturu ACER uvedené v tomto legislativním finančním výkazu budou vyváženy kompenzačním snížením plánovaných výdajů v rozpočtové položce ITER.

    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo revizi víceletého finančního rámce 40 .

3.2.5.    Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy 

X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

    na vlastní zdroje

    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpor“, COM(2021) 660 final.

(2)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Plán REPowerEU, COM(2022)230.

(3)    Sdělení Komise Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině, C 131 I/01, C/2022/1890.

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 ze dne 29. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1938 a (ES) č. 715/2009, pokud jde o uskladňování zemního plynu (Úř. věst. L 173, 10.6.2022, s. 17).

(5)    Nařízení Rady (EU) 2022/1369 ze dne 5. srpna 2022 o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu (Úř. věst. L 206, 8.8.2022, s. 1).

(6)    Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (Úř. věst. L 261, 7.10.2022, s. 1).

(7)    Nařízení Rady (EU) 2022/2577 ze dne 22. prosince 2022, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 335, 29.12.2022, s. 36).

(8)    Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (Úř. věst. L 261, 7.10.2022, s. 1).

(9)    SPEECH/22/5493.

(10)     Zpráva o konečném výsledku Konference o budoucnosti Evropy – 3. a 17. návrh.

(11)    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, COM(2022) 222 final.

(12)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Plán REPowerEU, COM(2022) 230 final.

(13)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi, COM(2023) 62 final .

(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(15)    Doporučení Rady ze dne 16. června 2022 (2022/C 243/04).

(16)    Ustanovení čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(17)    Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů, Konečné posouzení uspořádání velkoobchodního trhu s elektřinou v EU vydané agenturou ACER, duben 2022.

(18)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii, COM(2022) 108 final.

(19)    Sdělení Komise Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině, C 131 I/01, C/2022/1890.

(20)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Plán REPowerEU, COM(2022)230.

(21)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Krátkodobé intervence na trhu s energií a dlouhodobé zlepšení uspořádání trhu s elektřinou – postup, COM(2022) 236 final.

(22)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 ze dne 29. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1938 a (ES) č. 715/2009, pokud jde o uskladňování zemního plynu (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 173).

(23)    Nařízení Rady (EU) 2022/1369 ze dne 5. srpna 2022 o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu (Úř. věst. L 206) a nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (Úř. věst. L 261).

(24)    Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (Úř. věst. L 261).

(25)    Nařízení Rady (EU) 2022/2577 ze dne 22. prosince 2022, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 335, 29.12.2022).

(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82); směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 210); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (přepracované znění) (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 22); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění) (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54); směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění) (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).

(27)    Sdělení Komise – Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky na rok 2022 (Úř. věst. C 80, 18.2.2022, s. 1).

(28)    Určité skupiny jsou více ohroženy energetickou chudobou nebo jsou náchylnější k nepříznivým dopadům energetické chudoby, například ženy, osoby se zdravotním postižením, starší osoby, děti a osoby menšinového rasového nebo etnického původu.

(29)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(30)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx

(31)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(32)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(33)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(34)    Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

(35)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(36)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(37)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce, MOD = mladý odborník při delegaci.

(38)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(39)    Zejména pro fondy politiky soudržnosti EU, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF).

(40)    Viz články 12 a 13 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2093/2020 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027.

(41)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.