EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 14.3.2023

COM(2023) 147 final

2023/0076(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1227/2011 a nařízení (EU) 2019/942 s cílem zlepšit ochranu Unie před manipulací s trhem na velkoobchodním trhu s energií

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2023) 58 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

1.1.Politické souvislosti

Ceny energie se v průběhu let 2021 a 2022 výrazně zvýšily. Důvodem bylo snížení dodávek plynu, zejména po začátku ruské války proti Ukrajině a zneužívání energie jako zbraně, jakož i domácí nedostatky energie, pokud jde o hydroelektrickou a jadernou energii. Nárůst cen byl rovněž způsoben zvýšenou poptávkou po energii, neboť po pandemii COVID-19 došlo k oživení světové ekonomiky. Domácnosti, průmysl a podniky v celé EU tento nárůst cen rychle pocítily a vlády okamžitě podnikly kroky k jeho zmírnění. Na evropské úrovni poskytla EU urychleně soubor nástrojů 1 souvisejících s cenami energie obsahující opatření k řešení vysokých cen, zejména pro nejzranitelnější spotřebitele (včetně podpory příjmů, daňových úlev a opatření týkající se úspor a uskladňování zemního plynu), jakož i plán REPowerEU 2 s dalšími opatřeními a financováním na podporu energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů za účelem snížení závislosti na ruských fosilních palivech. Následovalo vytvoření dočasného režimu státní podpory 3 , který umožnil přijmout určitá opatření ke zmírnění dopadu vysokých cen, vytvoření přísného režimu uskladňování zemního plynu 4 , zavedení účinných opatření ke snížení poptávky po plynu 5 a elektřině 6 , rychlejších procesů povolování energie z obnovitelných zdrojů a připojení k elektrizační soustavě 7 a zavedení režimů omezování cen, aby se zabránilo neočekávaným ziskům na trhu s plynem i elektřinou 8 .

Tato krátkodobá opatření pomohla členským státům vypořádat se s bezprostředními dopady energetické krize. Během krize se však ukázalo, jak jsou proti těmto cenám nechráněni spotřebitelé a průmyslová odvětví a jak nemáme dostatečnou odolnost vůči prudkému nárůstu cen energie. Podniky a občané považovali dopad výroby energie z fosilních paliv na stanovení cen elektřiny za přehnaný, zatímco schopnost členských států tlumit krátkodobé výkyvy cen pomocí dlouhodobějších smluv se zdála být nedostatečná. Z tohoto důvodu předsedkyně Evropské komise v projevu o stavu Unie v roce 2022 9 oznámila potřebu zásadní reformy uspořádání trhu s elektřinou.

Přestože vnitřní trh s energií EU přináší obrovské zisky a růst v celé Evropě, nedávná energetická krize ukázala, že krátkodobé zaměření trhu s energií může odvádět pozornost od širších a dlouhodobějších cílů. Promítnutí krátkodobých cen do účtů spotřebitelů vedlo k cenovým otřesům, kdy se účty mnoha spotřebitelů za energii ztrojnásobily nebo zčtyřnásobily, přestože náklady na větrnou a solární energii klesaly; náhlé vystavení kolísavým a vysokým cenám vedlo k úpadku některých dodavatelů; mnoho průmyslových podniků v energeticky náročných odvětvích bylo nuceno svou činnost ukončit. Návrh proto obsahuje soubor opatření, jejichž cílem je vytvořit nárazníkové pásmo mezi krátkodobými trhy a účty za elektřinu hrazenými spotřebiteli, zejména prostřednictvím podpory uzavírání dlouhodobějších smluv, zlepšit fungování krátkodobých trhů za účelem lepší integrace elektřiny z obnovitelných zdrojů, zlepšit flexibilitu a posílit ochranu a postavení spotřebitelů.

Nedávné kolísání cen rovněž poukázalo na nedostatečnou flexibilitu elektrizační soustavy, kdy jsou ceny příliš často stanovovány na základě výroby elektřiny z plynu a obecně chybí flexibilní nabídka nízkouhlíkové energie, odezva strany poptávky a možnosti ukládání energie. Vzhledem k tomu, že do systému vstupuje více větrné a solární energie, budou zapotřebí nízkouhlíkové flexibilní technologie, které budou vyvažovat proměnlivou nabídku s proměnlivou poptávkou. Souběžně s tímto návrhem vydává Komise doporučení pro dosažení pokroku v oblasti inovací, technologií a kapacit skladování.

Citlivost ceny elektřiny na ceny fosilních paliv obecně zdůraznila potřebu urychlit zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů energie spolu se zvýšením flexibility energetického systému, aby bylo možné nahradit fosilní paliva. Plán REPowerEU podporuje energii z obnovitelných zdrojů a s ní i hospodářský růst a tvorbu kvalitních pracovních míst. Plán navazuje na Zelenou dohodu pro Evropu posílením úsilí o zlepšení evropské konkurenceschopnosti prostřednictvím inovací a přechodu na klimaticky neutrální hospodářství a je úzce v souladu s průmyslovým plánem Zelené dohody, který představila Komise. Pro usnadnění investic, které jsou nezbytné vzhledem k nedávnému kolísání cen, nekoordinovaným regulačním zásahům a překážkám vstupu na trh souvisejícím s energetickou sítí a právní úpravou, je zapotřebí zásadní reforma. Ve Zprávě o konečném výsledku Konference o budoucnosti Evropy občané požádali orgány EU, aby přijaly opatření ke „zvýšení evropské energetické bezpečnosti a dosáhnutí energetické nezávislosti EU“ a „snížení závislosti EU na zahraničních subjektech v hospodářsky strategických odvětvích“, včetně energetiky 10 .

1.2.Cíle návrhu

Návrh řeší obavy spotřebitelů, průmyslu a investorů z vystavení nestálým krátkodobým cenám způsobeným vysokými cenami fosilních paliv. Optimalizuje uspořádání trhu s elektřinou tím, že doplní krátkodobé trhy zvětšením úlohy dlouhodobějších nástrojů, a umožní tak spotřebitelům využívat smlouvy s pevnějšími cenami a usnadní investice do čistých technologií. To bude v konečném důsledku znamenat, že bude zapotřebí méně fosilních paliv, což při případné budoucí krizi v oblasti fosilních paliv díky nízkým provozním nákladům na obnovitelnou a nízkouhlíkovou energii zajistí nižší ceny pro spotřebitele.

Návrh předkládá opatření na ochranu spotřebitelů před touto volatilitou, posiluje jejich možnosti volby při uzavírání smluv a zajišťuje přímější přístup k obnovitelné a nízkouhlíkové energii. Za účelem zlepšení investičních podmínek pro podniky, zejména ty, které usilují o dekarbonizaci, návrh předkládá opatření proti vystavení krátkodobým prudkým nárůstům cen prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny a přísnějších obezřetnostních povinností pro dodavatele energie. Navrhuje rovněž opatření ke zlepšení způsobu, jakým jsou intermitentní obnovitelné zdroje energie a nízkouhlíková energie začleněny na krátkodobém trhu. To mimo jiné zahrnuje opatření podporující využívání odezvy strany poptávky a skladování mimo jiné formy flexibility energie z obnovitelných zdrojů. Návrh rovněž zlepšuje a vyjasňuje přístup k dlouhodobějším smlouvám pro zhotovitele projektů (ať jde o státem podporované smlouvy, jako jsou rozdílové smlouvy, nebo o soukromé smlouvy, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny), aby se zhotovitelům projektů v oblasti obnovitelné a nízkouhlíkové energie zajistily bezpečné a stabilní příjmy a snížily se rizikové a investiční náklady a zároveň se zabránilo neočekávaným ziskům v obdobích vysokých cen.

Přestože současné uspořádání trhu po mnoho desetiletí zajišťovalo účinný a stále integrovanější trh, energetická krize poukázala na řadu nedostatků týkajících se: i) nedostatečných nástrojů na ochranu spotřebitelů, včetně podniků, před vysokými krátkodobými cenami; ii) nadměrného vlivu cen fosilních paliv na ceny elektřiny a nemožnosti lépe zohlednit nízké náklady na obnovitelnou a nízkouhlíkovou energii ve vyúčtováních za elektřinu; iii) dopadu extrémního kolísání cen a regulačních zásahů na investice; iv) nedostatečné flexibility energie z obnovitelných zdrojů (např. skladování nebo odezva strany poptávky), která by mohla snížit závislost na výrobě elektřiny z plynu; v) omezeného výběru typů smluv s dodavateli; vi) obtíží s přímým přístupem k energii z obnovitelných zdrojů prostřednictvím sdílení energie a vii) potřeby důkladného monitorování trhu s energií za účelem zajištění lepší ochrany před zneužíváním trhu.

Aby byli spotřebitelé chráněni před kolísavými cenami, návrh stanoví právo na uzavírání smluv s pevnými cenami, jakož i smluv s dynamickým určováním ceny, právo na uzavření více smluv a na lepší a jasnější informace o smlouvách. Spotřebitelům bude nabízena široká škála smluv, které nejlépe odpovídají jejich situaci. Tímto způsobem mohou spotřebitelé, včetně malých podniků, dosáhnout fixace bezpečné, dlouhodobé ceny, aby zmírnili dopad náhlých cenových výkyvů, a/nebo se mohou rozhodnout uzavřít s dodavateli smlouvy s dynamickým určováním cen, pokud chtějí kolísání cen využít a odebírat elektřinu v době, kdy je její cena nižší (např. pro nabíjení elektromobilů nebo používání tepelných čerpadel). Tato kombinace dynamicky určených cen a pevných cen umožňuje zachovat tržní pobídky pro spotřebitele, aby upravili svou poptávku po elektřině, a zároveň poskytuje větší jistotu a stabilitu nákladů těm, kteří chtějí investovat do obnovitelných zdrojů energie (např. do střešních solárních panelů). Kromě stávajícího rámce ochrany spotřebitelů trpících energetickou chudobou a zranitelných spotřebitelů návrh rovněž poskytne přístup k regulovaným maloobchodním cenám pro domácnosti a spotřebitele z řad malých a středních podniků v případě krize a stabilizuje dodavatelský průmysl tím, že bude vyžadovat, aby dodavatelé vyvinuli větší úsilí na ochranu proti prudkému nárůstu cen prostřednictvím toho, že budou více využívat forwardové smlouvy s výrobci (fixace budoucích cen), a dále bude vyžadovat, aby členské státy zavedly režim pro dodavatele poslední instance. Návrh posílí postavení spotřebitelů tím, že vytvoří právo přímo sdílet energii z obnovitelných zdrojů, aniž by bylo nutné vytvářet energetická společenství. Větší míra sdílení energie (např. sdílení přebytečné energie ze střešních solárních panelů se sousedem) může zlepšit využívání nízkonákladové energie z obnovitelných zdrojů a poskytnout lepší přístup k přímému využívání energie z obnovitelných zdrojů pro spotřebitele, kteří by jinak takový přístup neměli.

Aby se posílila stabilita a předvídatelnost nákladů na energii, což přispěje ke konkurenceschopnosti hospodářství EU, které čelí nadměrným kolísavým cenám, má návrh zlepšit přístup na trh ke stabilnějším dlouhodobějším smlouvám a trhům. Smlouvy o nákupu elektřiny – dlouhodobé soukromé smlouvy mezi výrobcem (obvykle obnovitelné nebo nízkouhlíkové energie) a spotřebitelem – mohou chránit před kolísáním cen, avšak v současné době jsou většinou dostupné pouze velkým spotřebitelům energie ve velmi malém počtu členských států. Překážkou růstu tohoto trhu je úvěrové riziko spočívající v tom, že spotřebitel nebude vždy schopen nakupovat elektřinu po celé období. Za tímto účelem by členské státy měly zajistit, aby nástroje ke snížení finančních rizik spojených se selháním odběratele v rámci smluv o nákupu elektřiny, včetně systémů záruk za tržní ceny, byly dostupné společnostem, které čelí překážkám vstupu na trh se smlouvami o nákupu elektřiny a nemají finanční obtíže. Aby se dále podpořil růst trhu s těmito smlouvami, mělo by být zhotovitelům projektů v oblasti obnovitelné a nízkouhlíkové energie, kteří se o podporu ucházejí v rámci zadávacího řízení na veřejnou podporu, umožněno vyhradit si podíl výroby pro prodej prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny. Kromě toho by členské státy měly usilovat o to, aby se v některých zadávacích řízeních uplatnila hodnotící kritéria za účelem zlepšení přístupu na trh se smlouvami o nákupu elektřiny pro zákazníky, kteří v tomto ohledu čelí překážkám. Povinnost dodavatelů vhodným způsobem se zajistit může také zvýšit poptávku po smlouvách o nákupu elektřiny (které představují způsob fixace budoucích cen).

Některé formy veřejné podpory zaručují výrobci energie minimální cenu ze strany vlády, ale umožňují mu rovněž získat plnou tržní cenu, i když je tato tržní cena velmi vysoká. Během nedávného období vysokých cen byla velká část (levné) energie podporované z veřejných zdrojů prodávána za tyto vysoké tržní ceny. Aby se toto dále nedělo a stabilizovaly se ceny, měla by být investiční podpora strukturována jako „dvousměrná“ (dvousměrná rozdílová smlouva) a stanovit minimální cenu, ale také maximální cenu, aby byly vráceny příjmy přesahující stanovený strop. Návrh se bude vztahovat na nové investice do výroby elektřiny, které zahrnují investice do nových výroben elektřiny, investice zaměřené na modernizaci stávajících výroben elektřiny, investice zaměřené na rozšíření stávajících výroben elektřiny nebo na prodloužení jejich životnosti. Návrh bude navíc vyžadovat, aby tyto peníze byly následně směrovány na podporu všech spotřebitelů elektřiny v poměru k jejich spotřebě za účelem zmírnění dopadů vysokých cen.

Dalším prostředkem ochrany před kolísáním cen je používání dlouhodobých smluv, které fixují budoucí ceny (dále jen „forwardové smlouvy“). Tento trh vykazuje v mnoha členských státech nízkou likviditu, ale mohl by být v celé EU posílen, aby se více dodavatelů nebo spotřebitelů mohlo před příliš kolísavými cenami chránit po delší časová období. Návrh vytvoří regionální referenční ceny stanovené prostřednictvím centra za účelem zvýšit transparentnost cen a uložit provozovatelům soustav povinnost umožnit přenosová práva na dobu delší než jeden rok, aby byl přenos elektřiny zajištěn i v případě, že se jedná o forwardovou smlouvu mezi stranami z jiných regionů nebo států.

V neposlední řadě bude posílena schopnost regulačních orgánů monitorovat integritu a transparentnost trhu s energií, aby se zajistila konkurenceschopnost trhů a transparentní stanovování cen.

Třetím cílem je podpořit investice do energie z obnovitelných zdrojů k zajištění toho, aby se v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu míra zavádění obnovitelné energie ztrojnásobila. Toho bude částečně dosaženo posílením trhů s dlouhodobými smlouvami. Nejen že smlouvy o nákupu elektřiny a rozdílové smlouvy poskytují spotřebitelům stabilní ceny, ale také zajišťují dodavatelům obnovitelné energie spolehlivé příjmy. To snižuje jejich finanční riziko a značně omezuje jejich investiční náklady. Vytváří se tak pozitivní cyklus, v němž stabilní příjmy snižují náklady a zvyšují poptávku po obnovitelné energii.

Energie z obnovitelných zdrojů je rovněž lepší investicí, pokud její schopnost produkovat výkon není omezena v důsledku technických omezení systému. Čím pružnější je systém (možnost výrobu rychle spustit nebo zastavit, skladování umožňující energii přijímat nebo ji dodávat do systému nebo reagující spotřebitelé, kteří mohou zvýšit nebo snížit svou poptávku po energii), tím stabilnější mohou být ceny a tím více obnovitelné energie může systém integrovat. Z tohoto důvodu návrh vyžaduje, aby členské státy posoudily své potřeby flexibility energetického systému a stanovily cíle ke splnění těchto potřeb. Členské státy mohou navrhnout nebo přepracovat kapacitní mechanismy, aby podpořily nízkouhlíkovou flexibilitu. Návrh navíc otevírá členským státům možnost zavést nové režimy podpory pro nefosilní flexibilitu, kterou představuje například odezva strany poptávky a skladování.

Provozovatelé soustav by rovněž měli hrát větší úlohu při začleňování elektřiny z obnovitelných zdrojů do sítě, a to částečně zvýšením transparentnosti týkající se dostupnosti kapacity připojení k síti. Za prvé, vyjasnění informací by zvýšilo schopnost zhotovitelů projektů v oblasti obnovitelné energie rozvíjet obnovitelné zdroje v oblastech, kde je síť méně přetížená. Za druhé, s obnovitelnými zdroji energie lze v systému účinněji obchodovat a mohou být účinněji vyváženy, pokud se obchody mezi účastníky trhu mohou uskutečnit blíže „reálnému času“. Pokud jsou nabídky dodávek elektřiny podávány v řádu minut před spotřebou spíš než v řádu hodin před spotřebou, nabídky výrobců větrné a solární energie jsou přesnější, množství spotřebované větrné a solární energie se může zvýšit a „náklady spojené s nerovnováhou systému“ se sníží. Lhůty pro uzavírání obchodů se tak přiblíží reálnému času.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Předkládaný podnět úzce souvisí s legislativními návrhy předloženými v souvislosti s balíčkem Zelené dohody pro Evropu a urychluje cíle v oblasti snižování emisí uhlíku stanovené v plánu REPowerEU, zejména pokud jde o návrh na revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie („směrnice RED II“), což je hlavní nástroj EU zabývající se podporou energie z obnovitelných zdrojů. Předkládaný podnět uvedenou legislativu doplňuje v tom, že jeho cílem je umožnit rychlejší využívání energie z obnovitelných zdrojů. Cílem návrhu je zajistit stabilnější dlouhodobé zdroje příjmů a uvolnit další investice do obnovitelné a nízkouhlíkové energie a zároveň zlepšit fungování krátkodobých trhů, které jsou klíčové pro integraci obnovitelných zdrojů energie do elektrizační soustavy. Kromě toho se návrh snaží umožnit sdílení energie, aby se spotřebitelé mohli na trhu více zapojovat a pomohli urychlit transformaci energetiky.

Snížení spotřeby energie prostřednictvím cenových signálů, opatření v oblasti energetické účinnosti nebo dobrovolného úsilí může být často nejlevnější, nejbezpečnější a nejčistší způsob, jak snížit naši závislost na fosilních palivech, podpořit bezpečnost dodávek energie a snížit účty za energii. Návrh usnadní aktivní účast spotřebitelů na trhu a rozvoj jejich odezvy strany poptávky. Umožní rovněž, aby nefosilní flexibilita, jako je flexibilita na straně poptávky nebo skladování, byla za rovných podmínek konkurenceschopná, a tím se postupně snižovala úloha zemního plynu při zajišťování flexibility na krátkodobém trhu. Návrh je proto v souladu s navrhovaným zvýšením cíle v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030 na 13 %, jak stanovují pozměňovací návrhy směrnice o obnovitelných zdrojích energie, směrnice o energetické náročnosti budov a směrnice o energetické účinnosti 11 , které doprovázejí plán REPowerEU 12 .

Existuje rovněž důležitá vazba mezi návrhem a směrnicí o energetické náročnosti budov, jež je hlavním nástrojem EU, který pomáhá dosáhnout cílů v oblasti výstavby a renovací budov stanovených v Zelené dohodě pro Evropu. Návrh je úzce spjat zejména s ustanoveními týkajícími se dílčích měření a odezvy strany poptávky, a to vedle návrhu Komise, který je součástí balíčku Zelené dohody pro Evropu a je vyjádřen ve sdělení Strategie EU pro solární energii, a s ustanoveními o postupné povinné integraci solární fotovoltaiky za účelem dosažení klimatické neutrality veřejných, komerčních a obytných budov.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Cíle návrhu týkající se ochrany a posílení postavení spotřebitelů, zlepšení konkurenceschopnosti průmyslu EU a podpory investic do obnovitelných zdrojů energie a nízkouhlíkových technologií jsou zcela v souladu s rámcem Zelené dohody pro Evropu a jsou soudržné se stávajícími iniciativami a doplňují je, včetně legislativního návrhu aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi, který se přijímá souběžně s tímto návrhem. Reaguje na problémy popsané ve sdělení Komise ze dne 1. února 2023, které představilo „Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi“ 13 , , konkrétně na to, že konkurenceschopnost mnoha podniků byla výrazně oslabena vysokými cenami energie a že k předvídatelnějším a nižším nákladům na energii z obnovitelných zdrojů pro odběratele elektřiny by mohly významně přispět dlouhodobé cenové smlouvy. V neposlední řadě tento legislativní návrh doplňuje probíhající revizi příslušných nařízení o finančních trzích, jako je nařízení o zneužívání trhu 14 . Návrh rovněž vychází z doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu, v němž se členské státy vyzývají, aby i nadále mobilizovaly veřejnou a soukromou finanční podporu pro investice do energie z obnovitelných zdrojů, řešily problémy v oblasti mobility a podporovaly příležitosti k úsporám nákladů spojené s oběhovým hospodářstvím 15 .

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh vychází z čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, který poskytuje právní základ pro navrhování opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit fungování trhu s energií, podpořit energetickou účinnost a úspory energie a rozvoj nových a obnovitelných forem energie 16 . V oblasti energie má EU sdílenou pravomoc podle čl. 4 odst. 2 písm. i) SFEU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) 

Potřeba činnosti na úrovni EU

Bezprecedentní povaha krize cen energie obrátila všeobecnou pozornost na trhy s elektřinou v EU. Navzdory rostoucímu podílu levné elektřiny z obnovitelných zdrojů v celé EU vliv elektřiny vyrobené z fosilních paliv na celkové účty za energii přetrvává. Domácnosti a podniky v celé EU se během krize potýkaly s prudce rostoucími cenami energie.

Jedná se o problém celoevropského významu, který lze řešit pouze opatřeními na úrovni EU. Větší integrace trhů s elektřinou v EU vyžaduje užší koordinaci mezi vnitrostátními subjekty, a to i v souvislosti s dohledem nad trhem a jeho monitorováním. Vnitrostátní politické zásahy v odvětví elektřiny mají přímý dopad na sousední členské státy v důsledku vzájemné energetické závislosti, propojení sítě a pokračující integrace trhu s elektřinou. Aby se zachovalo fungování elektrizační soustavy a přeshraniční obchod a investice a aby se koordinovaným způsobem urychlila transformace energetiky směrem k integrovanějšímu a energeticky účinnějšímu energetickému systému založenému na výrobě energie z obnovitelných zdrojů, je zapotřebí společný přístup.

Navrhované změny zajišťují rovnováhu mezi povinnostmi členských států a flexibilitou, která je jim ponechána, pokud jde o způsob, jakým dosáhnou hlavních sledovaných cílů, které spočívají v zajištění toho, aby se nižší náklady na elektřinu z obnovitelných zdrojů odrazily v účtech spotřebitelů, a v podpoře zavádění energie z obnovitelných zdrojů.

Cíle navrhovaných opatření lze navíc dosáhnout pouze opatřením na úrovni EU, nikoli na úrovni jednotlivých členských států, neboť navrhované opatření vyžaduje změny stávajícího celounijního rámce pro uspořádání trhu s elektřinou, jak je stanoven nařízením o elektřině (EU) 2019/943 a směrnici o elektřině (EU) 2019/944, jakož i stávajícího rámce nařízení REMIT.

•Přidaná hodnota EU

Opatření EU k řešení nedostatků stávajícího uspořádání trhu s elektřinou přináší přidanou hodnotu, protože je efektivnější a účinnější než opatření přijatá jednotlivými členskými státy, a proto zamezí roztříštěnému přístupu. Navrhovaná opatření k odstranění zjištěných nedostatků budou ambicióznější a nákladově efektivnější, pokud budou vycházet ze společného právního a politického rámce. Kromě toho by opatření na úrovni členských států bylo možné přijmout pouze v rámci omezení stávajícího celounijního rámce pro uspořádání trhu s elektřinou, jak je stanoven v nařízení o elektřině a ve směrnici o elektřině, jakož i v nařízení REMIT, a nebyla by schopna dosáhnout nezbytných změn tohoto rámce. Cílů tohoto podnětu proto nemůže být dosaženo samotnými členskými státy, a právě v tomto spočívá přidaná hodnota opatření na úrovni EU.

•Proporcionalita

Navrhované změny nařízení o elektřině, směrnice o elektřině, nařízení REMIT a nařízení o agentuře ACER se považují za přiměřené.

Navrhovaná opatření na podporu využívání dlouhodobých smluv, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny a dvousměrné rozdílové smlouvy, mohou vést ke zvýšení administrativních nákladů a zátěže pro podniky a vnitrostátní správní orgány. Předpokládané hospodářské dopady jsou však nezbytné a přiměřené pro dosažení cíle, kterým je podpora využívání těchto dlouhodobých smluv a zajištění toho, aby účty za energii evropských domácností a podniků a příjmy z technologií s nízkými variabilními náklady, které nevyužívají fosilní paliva, byly méně závislé na kolísání cen na krátkodobých trzích, a tudíž stabilnější v delších časových obdobích.

Plánovaná opatření ke zlepšení likvidity a integrace trhů mohou mít také určitý krátkodobý dopad na podniky, které by se musely přizpůsobit novým režimům obchodování. Tyto dopady jsou však považovány za nezbytné pro dosažení plánovaných cílů, jimiž je zajištění lepší integrace energie z obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů a snížení závislosti na fosilních palivech, pokud jde o flexibilitu, a v konečném důsledku dosažení uhlíkové neutrality v Unii s nižšími náklady pro spotřebitele. Jsou rovněž přiměřené těmto cílům, neboť dopad na podniky se ve srovnání se stávajícím rámcem jeví jako minimální a hospodářské přínosy reformy by do značné míry předčily náklady na jakoukoli krátkodobou nebo dlouhodobou administrativní reorganizaci.

Vzhledem ke sledovaným cílům je rovněž přiměřené nezvažovat opatření, kterými se mění stávající ustanovení nařízení o elektřině a směrnice o elektřině, pokud lze jakékoli zjištěné problémy týkající se stávajících ustanovení řešit v rámci toho, jakým způsobem jsou tyto předpisy uplatňovány nebo prováděny. Jeden takový případ se týká opatření týkajících se zdrojové přiměřenosti v kapitole IV nařízení o elektřině, zejména postupu členských států při zavádění kapacitních mechanismů, který by mohl být zjednodušen bez změny příslušných ustanovení.

Plánovaná opatření k posílení postavení, práv a ochrany spotřebitelů rozšíří povinnosti uložené dodavatelům a provozovatelům sítí. Dodatečná zátěž je však nezbytná a přiměřená k dosažení cíle, kterým je zajištění přístupu spotřebitelů k lepším informacím a zajištění větší různorodosti nabídek, oddělení jejich účtů za elektřinu od krátkodobých pohybů na trzích s energií a obnovení rovnováhy mezi dodavateli a spotřebiteli.

Plánovaná opatření ke zlepšení rámce REMIT mohou zvýšit povinnosti účastníků trhu související s podáváním zpráv vzhledem k širší oblasti působnosti nařízení REMIT. Tato opatření jsou nezbytná pro dosažení cíle zvýšení transparentnosti a monitorovací kapacity a zajištění účinnějšího vyšetřování a vymáhání přeshraničních případů v EU tak, aby spotřebitelé a účastníci trhu měli důvěru v integritu trhů s energií, ceny odrážely spravedlivou a konkurenční interakci mezi nabídkou a poptávkou a ze zneužívání trhu nemohly plynout žádné zisky. Jsou rovněž přiměřená tomuto cíli, neboť přínosy z hlediska kvality monitorování trhu a dohledu nad ním by byly vyšší než jakékoli krátkodobé nebo dlouhodobé administrativní náklady.

A konečně celý balíček navrhovaných opatření je považován za vhodný vzhledem k obecnému požadavku dosáhnout klimatické neutrality s nejnižšími náklady pro spotřebitele a zároveň zajistit bezpečnost dodávek energie.

•Volba nástroje

Návrh zavádí změny nařízení o elektřině, směrnice o elektřině, nařízení REMIT, nařízení o agentuře ACER a směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Vzhledem k tomu, že cílem návrhu je doplnit omezený soubor nových ustanovení a změnit omezený soubor stávajících ustanovení v těchto nástrojích, je použití pozměňujícího aktu přiměřené. Ze stejného důvodu se rovněž zdá vhodné použít nástroj pozměňujícího nařízení k provedení změn stávajících nařízení a stávajících směrnic.

3.KONZULTACE SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V rámci přípravy tohoto podnětu provedla Komise od 23. ledna 2023 do 13. února 2023 veřejnou konzultaci. Do konzultace se mohl zapojit kdokoli.

Komise v rámci této konzultace obdržela 1 369 odpovědí. Více než 700 z nich pochází od občanů, přibližně 450 od podniků a hospodářských sdružení, přibližně 40 od vnitrostátních nebo místních správních orgánů nebo od vnitrostátních regulačních orgánů a přibližně 70 od provozovatelů sítí. Konzultace se zúčastnilo také přibližně 20 energetických společenství, 15 odborových svazů a 20 spotřebitelských organizací. Odpovědi poskytl také značný počet nevládních organizací, expertních skupin a výzkumných či jiných akademických organizací. Přehled stanovisek zúčastněných stran je k dispozici v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k tomuto legislativnímu podnětu.

Kromě toho Komise dne 15. února 2023 uspořádala online cílené setkání v rámci konzultace se zúčastněnými stranami, jehož se zúčastnilo přibližně 70 subjektů působících na trhu, nevládní organizace, provozovatelé sítí, zástupci agentury ACER a vnitrostátních regulačních orgánů, zástupci expertních skupin a akademičtí pracovníci. Konzultace celkově zdůraznila tyto názory zúčastněných stran:

–Krátkodobé trhy a cenový mechanismus založený na marginálním ocenění by měly být zachovány, neboť fungují dobře a poskytují správné cenové signály. Krátkodobé (denní a vnitrodenní) trhy jsou dobře rozvinuté a vycházejí z mnohaletého provádění právních předpisů EU v oblasti energetiky.

–Krátkodobé trhy musí být doplněny o nástroje podněcující dlouhodobější cenové signály, jako jsou nástroje uvedené v konzultaci Komise, zejména smlouvy o nákupu elektřiny (PPA), rozdílové smlouvy a posílené dlouhodobé trhy. Je potřeba vytvořit správnou rovnováhu mezi jednotlivými nástroji. Neměly by se však zavádět povinné systémy a svoboda ve volbě příslušných smluv by měla být zachována.

–Byly uznány přínosy flexibilních řešení využívajících obnovitelné zdroje energie, jako je odezva strany poptávky a skladování, a to zejména v souvislosti s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů energie. Jejich účast na trhu by měla být usnadněna.

–Budoucí trhy s elektřinou budou muset být přizpůsobeny vysokému podílu obnovitelné energie. Kromě toho by měl být kladen větší důraz na místní rozměr a rozvoj sítě. Řešení těchto výzev by mohly přinést návrhy představené v rámci veřejné konzultace.

–Přestože má ochrana spotřebitele zásadní význam, stejně jako cenová dostupnost energie, neméně důležité je také zachování signálů pro odezvu strany poptávky. Mělo by být umožněno a podporováno využívání nově vznikajících řešení, jako jsou energetická společenství, vlastní spotřeba a sdílení energie.

•Pracovní dokument útvarů Komise

Vzhledem k naléhavosti tohoto podnětu byl namísto posouzení dopadů vypracován pracovní dokument útvarů Komise. V pracovním dokumentu útvarů Komise, z něhož tento návrh vychází, je uvedeno vysvětlení a odůvodnění návrhů Komise týkajících se strukturální reakce na vysoké ceny energie, se kterými se potýkají domácnosti a podniky, a zajištění bezpečné, čisté a cenově dostupné energie pro domácnosti a podniky do budoucna, jakož i dostupné důkazy relevantní pro navrhovaná opatření.

V pracovním dokumentu útvarů Komise se v závěru uvádí, že balíček navrhovaných reforem by měl výrazně zlepšit strukturu a fungování evropského trhu s elektřinou. Dokument představuje další stavební kámen, který umožňuje plnění cílů Zelené dohody, a kromě toho hodnotí nedostatky odhalené energetickou krizí a snaží se je řešit.

Dokument ukazuje, že reforma přispěje k ochraně a posílení postavení spotřebitelů, kteří v současné době čelí vysokým a kolísavým cenám, vytvořením nárazníkového pásma mezi spotřebiteli a krátkodobými trhy. Tento návrh povede k oddělení vysokých cen technologií fosilních paliv provozovaných na trhu s elektřinou od účtů za energii spotřebitelů a podniků. Příležitosti uzavírat dlouhodobější smlouvy v podobě smluv o nákupu elektřiny, rozdílových smluv a smluv na dlouhodobých trzích zajistí, že část účtů za elektřinu vystavenou krátkodobým trhům lze výrazně snížit. Zahrnutí povinnosti dodavatelů zajistit se a povinnosti nabízet rovněž smlouvy s pevně stanovenou cenou výrazně zvýší možnosti, jak snížit vystavení účtů za elektřinu kolísání cen. Spotřebitelé rovněž získají lepší informace o nabídkách před podpisem smlouvy a členské státy budou mít povinnost zřídit dodavatele poslední instance. Kromě toho mohou v krizi umožnit přístup k regulovaným maloobchodním cenám. Právo sdílet energii je novým prvkem, který posílí postavení spotřebitelů a podpoří decentralizované zavádění obnovitelné energie, neboť spotřebitelům poskytuje větší kontrolu nad jejich účty za energii.

Pracovní dokument útvarů Komise vysvětluje, jak tato reforma rovněž posílí konkurenceschopnost průmyslu EU způsobem, který plně doplňuje akt o průmyslu s nulovými čistými emisemi. Členské státy budou muset zajistit, aby existovaly správné podmínky pro rozvoj trhů se smlouvami o nákupu elektřiny, a poskytnout tak průmyslu dlouhodobý přístup k cenově dostupné a čisté elektřině. Zlepšení dlouhodobých trhů poskytne průmyslovým odvětvím a dodavatelům mnohem větší přístup k přeshraniční energii z obnovitelných zdrojů až tři roky dopředu, což představuje významné zlepšení oproti současné situaci. Celkově režimy veřejné podpory pro energii z obnovitelných zdrojů zvýší energetickou nezávislost v členských státech a pronikání obnovitelných zdrojů do systému a zároveň podpoří místní pracovní místa a dovednosti.

Dokument ukazuje, že tato reforma urychlí zavádění obnovitelných zdrojů energie a využití plného potenciálu pevné výrobní kapacity a flexibilních řešení, což členským státům umožní integrovat obnovitelné zdroje energie na stále vyšších úrovních. Komise navrhuje, aby členské státy posoudily svou potřebu flexibility energetického systému a umožnily zavedení nových režimů podpory pro odezvu strany poptávky a skladování. Návrh rovněž zavádí další možnosti obchodování s elektřinou z obnovitelných zdrojů blíže reálnému času na přeshraniční a vnitrostátní úrovni. Tímto způsobem může trh lépe podpořit integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů a ekonomické důvody pro flexibilní řešení, která mohou přispět k bezpečnosti dodávek energie.

Pracovní dokument útvarů Komise rovněž popisuje, jak tento návrh reaguje na žádost Evropské rady o posouzení způsobů optimalizace fungování uspořádání trhu s elektřinou v souvislosti s energetickou krizí. Jeho cílem je chránit spotřebitele tím, že vytvoří nárazníkové pásmo mezi nimi a krátkodobými trhy s elektřinou prostřednictvím uzavírání dlouhodobějších smluv a zajistí, aby tyto krátkodobé trhy fungovaly účinnějším způsobem pro řešení v oblasti obnovitelných zdrojů energie a flexibility s lepším regulačním dohledem. Tento návrh zajišťuje, že tržní pravidla budou i nadále vhodná pro účely podpory nákladově efektivní dekarbonizace odvětví elektřiny a zvýšení jeho odolnosti vůči kolísání cen energie.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací 

Příprava tohoto legislativního návrhu a pracovního dokumentu útvarů Komise vychází z velkého množství materiálů, které jsou uvedeny v poznámkách pod čarou v pracovním dokumentu útvarů Komise, a z odpovědí získaných v rámci veřejné konzultace.

•Základní práva 

Tento návrh může mít vliv na řadu základních práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie, zejména na: svobodu podnikání (článek 16) a právo na vlastnictví (článek 17). Nicméně jak je vysvětleno výše, v rozsahu, v jakém navrhovaná opatření omezují výkon těchto práv, jsou tyto dopady považovány za nezbytné a přiměřené pro dosažení cílů návrhu, a proto představují legitimní omezení těchto práv, jak to Listina připouští.

Návrh naopak posiluje ochranu základních práv, jako je respektování soukromého a rodinného života (článek 7), právo na ochranu osobních údajů (článek 8), zákaz diskriminace (článek 21), přístup ke službám obecného hospodářského zájmu (článek 36), začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí (článek 37) a právo na účinnou právní ochranu (článek 47), zejména prostřednictvím řady ustanovení týkajících se posílení postavení, práv a ochrany spotřebitelů.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Navrhované změny směrnice o elektřině, nařízení o elektřině, nařízení REMIT a nařízení o agentuře ACER se zaměřují na to, co je považováno za nezbytné k řešení nedostatků stávajícího uspořádání trhu s elektřinou v souvislosti s energetickou krizí a co nákladově efektivním způsobem přispěje k ambicím Unie v oblasti klimatu. Změny nepředstavují úplnou revizi těchto nástrojů.

Návrh může zvýšit administrativní požadavky na vnitrostátní správní orgány a podniky, avšak pouze v přiměřeném rozsahu, jak je vysvětleno výše. Navrhovaná opatření na podporu využívání dlouhodobých smluv, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny a dvousměrné rozdílové smlouvy, mohou například vést ke zvýšení administrativních nákladů a zátěže pro podniky a vnitrostátní správní orgány. Předpokládané hospodářské dopady však budou mít pro podniky a spotřebitele pozitivní přínos.

Plánovaná opatření ke zlepšení likvidity a integrace trhů mohou mít také určitý krátkodobý dopad na podniky, které by se musely přizpůsobit novým režimům obchodování. Ty jsou však ve srovnání se stávajícím rámcem považovány za minimální, neboť hospodářské přínosy reformy by do značné míry předčily náklady na jakoukoli krátkodobou nebo dlouhodobou administrativní reorganizaci.

Plánovaná opatření k posílení postavení, práv a ochrany spotřebitelů rozšíří povinnosti uložené dodavatelům a provozovatelům sítí s cílem zlepšit možnosti výběru, zvýšit ochranu a usnadnit spotřebitelům, zejména domácnostem, aktivní účast na trhu. Dodatečná zátěž je však minimální, protože tyto rámce jsou zaváděny v celé Evropě, což vyžaduje zjednodušení pravidel.

Plánovaná opatření ke zlepšení rámce REMIT mohou zvýšit povinnosti některých účastníků trhu související s podáváním zpráv, avšak pouze v přiměřené míře. Ve srovnání se stávajícím rámcem jsou však tyto povinnosti považovány za minimální, neboť přínosy z hlediska kvality monitorování trhu a dohledu nad ním by předčily jakékoli krátkodobé nebo dlouhodobé administrativní náklady.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozpočtový dopad související s návrhem na zlepšení uspořádání trhu s elektřinou v EU se týká zdrojů Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Generálního ředitelství pro energetiku, které jsou popsány v legislativním finančním výkazu, který je k návrhu připojen. Aby agentura ACER plnila nové úkoly, budou v zásadě od roku 2025 zapotřebí 4 dodatečné plné pracovní úvazky pro agenturu ACER, jakož i odpovídající finanční zdroje. Pracovní zátěž Generálního ředitelství pro energetiku se zvýší o 3 plné pracovní úvazky.

Rozpočtový dopad související s návrhem, kterým se mění nařízení REMIT, se týká zdrojů Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Generálního ředitelství pro energetiku, které jsou popsány v legislativním finančním výkazu, který je k návrhu připojen.  Nové úkoly, které má agentura ACER plnit, zejména pokud jde o posílené vyšetřovací pravomoci, v zásadě vyžadují postupné zavedení dalších 25 plných pracovních úvazků v agentuře ACER od roku 2025, jakož i odpovídající finanční zdroje, ačkoli většina nových zaměstnanců bude financována z vybraných poplatků. Za tímto účelem bude třeba změnit rozhodnutí Komise (EU) 2020/2152 ze dne 17. prosince 2020 o poplatcích splatných agentuře ACER za úkoly v rámci nařízení REMIT. Pracovní zátěž Generálního ředitelství pro energetiku se zvýší o 2 plné pracovní úvazky.

5.DALŠÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise bude monitorovat provádění a dodržování opatření, která mají být nakonec přijata, ze strany členských států a dalších subjektů a v případě potřeby přijme donucovací opatření. Pro účely monitorování a provádění bude Komisi podporovat agentura ACER, zejména v souvislosti s nařízením REMIT. Komise bude rovněž spolupracovat s agenturou ACER a vnitrostátními regulačními orgány v souvislosti s nařízením o elektřině a směrnici o elektřině.

Kromě toho bude Komise v zájmu snazšího provádění v případě konkrétních otázek k dispozici pro dvoustranné schůzky a jednání se zástupci členských států.

•Vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu  

Změny týkající se nařízení o elektřině objasňují oblast působnosti a předmět nařízení a zdůrazňují význam nezkreslených tržních signálů pro zajištění větší flexibility, jakož i roli dlouhodobých investic při zmírnění vlivu volatility krátkodobých tržních cen na účty spotřebitelů, včetně energeticky náročných průmyslových odvětví, malých a středních podniků a domácností. Návrh objasňuje některé hlavní zásady obchodování na denních a vnitrodenních trzích. Stanovuje nová pravidla týkající se obstarávání odezvy strany poptávky ze strany provozovatelů přenosových soustav ve formě produktů pro snížení spotřeby ve špičkách a pravidla umožňující provozovatelům přenosové soustavy a provozovatelům distribuční soustavy používat údaje z vyhrazených měřicích zařízení. Návrh stanovuje nová pravidla týkající se dlouhodobých trhů s elektřinou, aby se zlepšila jejich likvidita. Obsahuje nová pravidla, jejichž cílem je vyjasnit úlohu dlouhodobějších smluv ve formě smluv o nákupu elektřiny a dvousměrných rozdílových smluv a podporovat jejich využívání. Stanovuje nová pravidla, pokud jde o posuzování potřeb flexibility členskými státy, možnost členských států zavést režimy podpory flexibility a koncepční zásady těchto režimů podpory flexibility. Zavádí rovněž nové požadavky na transparentnost pro provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o kapacitu dostupnou pro nová připojení k síti.

Změny týkající se směrnice o elektřině stanoví nová pravidla pro ochranu a posílení postavení spotřebitelů. Změna týkající se svobodného výběru dodavatele zavádí nové požadavky, které mají zajistit, aby zákazníci mohli ve svých prostorách využívat více než jednoho dodavatele, a to tím, že pro jedno místo připojení umožní více elektroměrů (někdy nazývaných dílčí elektroměry).

Změny týkající se posílení postavení a ochrany spotřebitelů zajišťují, aby zákazníkům byla nabídnuta řada smluv, které nejlépe odpovídají jejich situaci a zajišťují, aby všichni zákazníci měli nejméně jednu nabídku pevné ceny na dobu určitou. Kromě toho musí být zákazníkům poskytnuty jasné předsmluvní informace o těchto nabídkách.

Pro domácnosti a malé a střední podniky je rovněž stanoveno nové právo podílet se na sdílení energie, tj. právo aktivních zákazníků na vlastní spotřebu energie z obnovitelných zdrojů vyrobenou nebo ukládanou mimo místo odběru buď ze zařízení, která vlastní nebo pronajímají, ať už zcela, nebo zčásti, nebo energie, která jim byla převedena jiným aktivním zákazníkem.

Zavádí se rovněž nové důležité systémy ochrany zákazníků s cílem zajistit nepřetržité dodávky elektřiny – zejména požadavek, aby členské státy jmenovaly dodavatele poslední instance, kteří převezmou odpovědnost za zákazníky dodavatelů, kteří se ocitnou v problémech, a ochrana zranitelných zákazníků před odpojením od sítě. Dodavatelé budou rovněž muset zavést systémy řízení rizik k omezení rizika selhání zavedením vhodných zajišťovacích strategií. Na tyto strategie budou dohlížet vnitrostátní regulační orgány.

Změny směrnice o elektřině zavádějí nové požadavky na transparentnost pro provozovatele distribuční soustavy, pokud jde o kapacitu dostupnou pro nová připojení k síti. Návrh objasňuje úlohu regulačních orgánů, pokud jde o jednotnou platformu pro přidělování zřízenou v souladu s nařízením (EU) 2016/1719.

Změny nařízení REMIT přizpůsobují oblast jeho působnosti současným a vyvíjejícím se tržním podmínkám, mimo jiné rozšířením rozsahu vykazování údajů na nové trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy elektřiny a propojené trhy, jakož i algoritmické obchodování. Návrh zajišťuje silnější, pravidelnější a lépe zavedenou spolupráci mezi energetickými a finančními regulačními orgány, včetně agentury ACER a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), pokud jde o derivátové velkoobchodní energetické produkty. Zlepší rovněž proces shromažďování důvěrných informací a transparentnost trhu tím, že posílí dohled nad agenturou ACER a upraví definici důvěrných informací. Změny nařízení REMIT posilují dohled nad oznamujícími stranami, například prostřednictvím registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů a určení osob, které v rámci své profese sjednávají transakce. Změny zlepšují možnosti sdílení údajů mezi agenturou ACER, příslušnými vnitrostátními orgány a Komisí. Změna nařízení REMIT posiluje úlohu agentury ACER při vyšetřování významných přeshraničních případů v rámci boje proti porušování nařízení REMIT. Stanoví rovněž rámec pro harmonizaci pokut stanovených regulačními orgány na vnitrostátní úrovni.

Cílem změn týkajících se nařízení o agentuře ACER je vyjasnit její úlohu, pokud jde o jednotnou platformu pro přidělování zřízenou v souladu s nařízením (EU) 2016/1719 a pokud jde o nová pravidla zavedená do nařízení o elektřině, která se týkají dlouhodobých trhů a režimů podpory flexibility. Návrh rovněž vyjasňuje úlohu a pravomoci agentury ACER v souladu se změnou nařízení REMIT. Cílem změny směrnice RED II je vyjasnit oblast působnosti pravidel týkajících se druhů režimů přímé podpory cen pro obnovitelné zdroje energie, které mohou členské státy zavést.

2023/0076 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1227/2011 a nařízení (EU) 2019/942 s cílem zlepšit ochranu Unie před manipulací s trhem na velkoobchodním trhu s energií

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Otevřená a spravedlivá hospodářská soutěž na vnitřních trzích s elektřinou a plyny a zajištění rovných podmínek pro účastníky trhu vyžaduje integritu a transparentnost velkoobchodních trhů s energií. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 („REMIT“) stanoví pro dosažení tohoto cíle komplexní rámec. Aby se zvýšila důvěra veřejnosti ve fungující trhy s energií a účinně chránila Unie před pokusy o manipulaci s trhem, mělo by být nařízení (EU) č. 1227/2011 změněno za účelem dále zvýšit nedostatečnou transparentnost a monitorovací kapacity, jakož i zajistit účinnější vyšetřování a vymáhání možných případů přeshraničního zneužívání trhu řešením nedostatků zjištěných ve stávajícím rámci.

(2)Na významu nabývají finanční nástroje, včetně energetických derivátů, obchodované na trzích s energií. Vzhledem ke stále užším vzájemným vztahům mezi finančními trhy a velkoobchodními trhy s energií by nařízení (EU) č. 1227/2011 mělo být lépe sladěno s právními předpisy upravujícími finanční trhy, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 17 , a to i pokud jde o definice manipulace s trhem a vnitřních, resp. důvěrných informací. Konkrétně by definice manipulace s trhem v nařízení (EU) č. 1227/2011 měla být mírně upravena tak, aby odrážela článek 12 nařízení (EU) č. 596/2014. Za tímto účelem by definice manipulace s trhem podle nařízení (EU) č. 1227/2011 měla být upravena tak, aby zahrnovala provedení jakékoliv transakce nebo vydání jakéhokoli příkazu k obchodování, ale také jakékoli jiné chování týkající se velkoobchodních energetických produktů, které: i) vydávají nebo jsou způsobilé vydávat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku velkoobchodních energetických produktů, poptávku po nich nebo jejich cenu, ii) zaručují nebo jsou způsobilé zaručit prostřednictvím osoby nebo osob jednajících ve spolupráci cenu jednoho nebo několika velkoobchodních energetických produktů na uměle vytvořené úrovni, nebo iii) využívají smyšlených prostředků nebo jakékoli jiné formy klamání nebo lsti, které vydávají nebo jsou způsobilé vydávat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku velkoobchodních energetických produktů, poptávku po nich nebo jejich cenu.

(3)Definice důvěrných informací by měla být rovněž upravena tak, aby odrážela nařízení (EU) č. 596/2014. Zejména v případech, kde se důvěrné informace týkají procesu, který probíhá ve více fázích, může každá z těchto fází stejně jako celý proces představovat důvěrné informace. Dílčím krokem v dlouhodobém procesu může sám o sobě být souhrn okolností nebo událost, které nastaly nebo u nichž lze na základě celkového posouzení faktorů existujících v dané době realisticky předpokládat, že nastanou. Tento pojem by však neměl být chápan tak, že je nutné brát v potaz velikost dopadu tohoto souhrnu okolností nebo této události na ceny daných finančních nástrojů. Dílčí krok by měl být považován za důvěrnou informaci, pokud sám o sobě splňuje kritéria stanovená tímto nařízením pro důvěrné informace.

(4) Tímto nařízením nejsou dotčena nařízení (EU) č. 596/2014, č. 600/2014 a č. 648/2012 a směrnice (EU) 2014/65, ani uplatňování evropských právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže na praktiky, na něž se vztahuje toto nařízení.

(5)Sdílení informací mezi vnitrostátními regulačními orgány a příslušnými vnitrostátními finančními orgány je ústředním aspektem spolupráce a odhalování možných porušení jak na velkoobchodních trzích s energií, tak na finančních trzích. S ohledem na výměnu informací mezi příslušnými orgány podle nařízení (EU) č. 596/2014 na vnitrostátní úrovni by vnitrostátní regulační orgány měly sdílet relevantní informace, které obdrží, s vnitrostátními finančními orgány a orgány pro hospodářskou soutěž.

(6)Nejsou-li nebo přestaly-li být informace z komerčního či bezpečnostního hlediska citlivé, mělo by být Agentuře Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“ nebo „ACER“) umožněno dát je k dispozici účastníkům trhu a široké veřejnosti s cílem přispět k lepší znalosti trhu. To by mělo zahrnovat možnost, aby agentura ACER zveřejňovala informace o organizovaných tržních místech, platformách pro důvěrné informace a registrovaných mechanismech pro hlášení obchodů v souladu s platnými právními předpisy o ochraně údajů v zájmu zvýšení transparentnosti velkoobchodních trhů s energií a za předpokladu, že to nenaruší hospodářskou soutěž na těchto trzích s energií.

(7)Organizovaná tržní místa, která vykonávají činnosti související s obchodováním s velkoobchodními energetickými produkty, které jsou finančními nástroji podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice (EU) 2014/65, musí být řádně schválena podle požadavků uvedené směrnice.

(8)Využívání technologií obchodování prošlo v posledním desetiletí výrazným vývojem a stále více se využívá na velkoobchodních trzích s energií. Mnoho účastníků trhu využívá algoritmické obchodování a způsoby algoritmického obchodování s vysokou frekvencí s minimálním lidským zásahem nebo bez něj. Rizika vyplývající z těchto postupů by měla být řešena podle nařízení (EU) č. 1227/2011.

(9)V zájmu dosažení cíle nařízení (EU) č. 1227/2011 je pro zajištění účinného monitorování a odhalování možných porušení nanejvýš důležité dodržování oznamovacích povinností podle nařízení (EU) č. 1227/2011 a kvalita údajů, které agentura obdrží. Nejednotnost v kvalitě, formátování, spolehlivosti a nákladech údajů o obchodování má škodlivý dopad na transparentnost, ochranu spotřebitele a efektivnost trhu. Aby agentura mohla účinně plnit své úkoly a funkce, je nezbytné, aby informace, které obdrží, byly přesné a úplné.

(10)Aby agentura zlepšila monitorování trhu a provedla ucelenější sběr údajů, je třeba stávající režim oznamování zlepšit. Sebrané údaje by měly být rozšířeny, aby se odstranily nedostatky ve sběru údajů, a měly by zahrnovat propojené trhy, nové vyrovnávací trhy, smlouvy pro vyrovnávací trhy a produkty, které mají potenciální místo dodávky v Unii. Organizovaná tržní místa by měla mít povinnost poskytovat agentuře úplný soubor údajů o evidenci příkazů. Poskytovatelé evidence příkazů by měli být rovněž určeni jako osoby, které v rámci své profese sjednávají transakce, podléhající povinnosti monitorovat a oznamovat porušení, která vzbuzují podezření.

(11)Platformy pro důvěrné informace by měly hrát důležitou úlohu pro účinné a včasné zveřejňování důvěrných informací. Měla by být stanovena povinnost zpřístupňovat důvěrné informace na specializovaných platformách důvěrných informací, aby byly tyto informace snadno přístupné a aby se zvýšila transparentnost. Aby byla zajištěna důvěra v platformy důvěrných informací, měly by být tyto platformy povolovány a registrovány.

(12)Aby se zjednodušilo a zefektivnilo oznamování údajů agentuře, měly by být informace poskytovány prostřednictvím registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů a jejich provoz by měla povolovat agentura. Registrované mechanismy pro hlášení obchodů by měly vždy být v souladu s podmínkami pro povolení a s právními předpisy o ochraně údajů. Agentura by rovněž měla zřídit registr všech registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů v Unii.

(13)Aby se usnadnilo monitorování za účelem zjišťování potenciálního obchodování na základě důvěrných informací a kvality údajů shromážděných informací, musí být shromažďování důvěrných informací harmonizováno se stávajícími postupy pro oznamování obchodních údajů.

(14)Osoby, které v rámci své profese sjednávají a provádějí transakce, mají povinnost oznamovat podezřelé transakce v rozporu s ustanoveními o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem. Aby se posílila možnost vymáhání těchto porušení, měly by mít osoby, které v rámci své profese sjednávají transakce, rovněž povinnost oznamovat podezřelé příkazy a potenciální porušení povinnosti zveřejňovat důvěrné informace. Poskytovatelé přímého elektronického přístupu a poskytovatelé sdílených evidencí příkazů by měli být považováni za osoby, které v rámci své profese sjednávají transakce.

(15)Nařízení Komise (EU) 2015/1222, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení, předpokládá možnost účasti třetích zemí na jednotném propojení denních a vnitrodenních trhů v elektroenergetice. Vzhledem k tomu, že subjekt provádějící sesouhlasení pro propojení trhů používá k optimálnímu párování nabídek a poptávek zvláštní algoritmus, může to vést k tomu, že příkazy k obchodování budou zadány ve třetí zemi, která se účastní jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů Unie, ale výsledkem bude smlouva o dodávkách elektřiny s místem dodávky v Unii. Na zadávání takových příkazů k obchodování ve třetích zemích účastnících se jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů Unie, které mohou vést k dodávce do Unie, by se měla vztahovat definice velkoobchodního energetického produktu podle tohoto nařízení.

(16)Aby agentura získala přesné, objektivní a spolehlivé posouzení ceny dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) do Unie, měla by sbírat veškeré údaje o trhu s LNG, které jsou nezbytné pro stanovení denního posouzení cen LNG. Posuzování cen by mělo být provedeno na základě všech transakcí týkajících se dodávek LNG do Unie. Agentuře ACER by měla být svěřena pravomoc sbírat tyto údaje o trhu od všech účastníků, kteří působí v oblasti dodávek LNG do Unie. Všichni tito účastníci by měli mít povinnost oznamovat agentuře ACER všechny své údaje o trhu s LNG v reálném čase, nakolik je to z technologického hlediska možné, a to buď po uzavření transakce, nebo po předložení nabídky nebo poptávky k uzavření transakce. Posouzení cen agenturou ACER by mělo zahrnovat nejúplnější soubor údajů, včetně transakčních cen, a od 31. března 2023 také nabídkové a poptávkové ceny pro dodávky LNG do Unie. Každodenní zveřejňování tohoto objektivního posouzení cen a rozpětí stanoveného ve srovnání s jinými referenčními cenami na trhu v podobě referenční hodnoty LNG otevírá cestu k tomu, aby ji účastníci trhu dobrovolně používali jako referenční cenu ve svých smlouvách a transakcích. Po svém stanovení by se posouzení cen LNG a referenční hodnota LNG mohly stát také referenční sazbou pro derivátové smlouvy používané k zajištění ceny LNG nebo cenového rozdílu mezi cenou LNG a cenami ostatních plynů.

(17)Přenesení úkolů a povinností může být účinným nástrojem k omezení zdvojování úkolů, k podpoře spolupráce a ke snížení zátěže kladené na účastníky trhu. Pro toto přenesení pravomoci by proto měl být stanoven jasný právní základ. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost přenášet úkoly a povinnosti na jiný vnitrostátní regulační orgán. Mělo by být možné zavádět zvláštní podmínky a omezovat rozsah přenesení pravomoci na to, co je nezbytné pro účinný dohled nad přeshraničními účastníky trhu nebo skupinami. Přenesení pravomoci by se mělo řídit zásadou vymezení pravomocí orgánu, který má nejlepší předpoklady pro přijetí opatření v dané věci.

(18)Je nezbytný jednotný a silnější rámec, který zabrání manipulaci s trhem a dalšímu porušování nařízení (EU) č. 1227/2011 v členských státech. Sankce za porušení uvedeného nařízení by měly být přiměřené, účinné a odrazující a měly by odrážet druh porušení a zohledňovat zásadu ne bis in idem. Správní sankce, penále a opatření dohledu jsou doplňujícími součástmi účinného režimu vymáhání. Harmonizovaný dohled nad velkoobchodním trhem s energií vyžaduje konzistentní přístup vnitrostátních regulačních orgánů.

(19)Dohled nad činnostmi podle nařízení (EU) č. 1227/2011 a jejich vymáhání byly dosud odpovědností členských států. Zneužívání trhu má stále více přeshraniční povahu a často postihuje několik členských států. Donucovací opatření proti přeshraničnímu zneužívání trhu mohou představovat problém týkající se soudní příslušnosti v souvislosti s určením vnitrostátního regulačního orgánu, který by měl nejlepší předpoklady pro vedení daného vyšetřování.

(20)Z hlediska vymáhání jsou rovněž obzvláště náročné případy zneužívání trhu zahrnující více přeshraničních prvků a účastníků trhu se sídlem mimo Unii. Současné nastavení dohledu není vhodné pro požadovanou úroveň integrace trhu. Je třeba řešit chybějící mechanismus, který by zajistil co nejlepší rozhodnutí v oblasti dohledu v přeshraničních případech, kdy společný postup vnitrostátních regulačních orgánů a agentury v současné době vyžaduje komplikovaná opatření a kde existuje nesourodá struktura režimů dohledu. Je proto třeba zavést efektivní a účinný režim dohledu a vyšetřování pro tento druh případů zneužívání trhu, který vzhledem ke svým celounijním rysům nelze řešit pouze opatřeními jednotlivých členských států.

(21)Vyšetřování případů porušení tohoto nařízení s přeshraničním rozměrem by mělo být prováděno jednotným postupem na úrovni Unie. Složitost přeshraničních případů a potřeba zajistit pro tyto případy dostatečné zdroje vyžadují zapojení agentury, zejména na integrovanějším trhu s energií. Od vstupu nařízení (EU) č. 1227/2011 v platnost získala agentura značné zkušenosti s monitorováním a sběrem příslušných údajů o velkoobchodních trzích s energií v Unii s cílem zajistit jejich integritu a transparentnost. Na základě těchto zkušeností by agentuře měla být svěřena pravomoc provádět vyšetřování za účelem boje proti porušování ustanovení nařízení (EU) č. 1227/2011. Agentura by měla tato vyšetřování provádět ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány za účelem podpory a doplnění jejich činností v oblasti vymáhání. Stejně tak by v rámci vyšetřování prováděného agenturou měly příslušné vnitrostátní regulační orgány v případě potřeby vzájemně spolupracovat při poskytování pomoci agentuře.

(22)Agentuře by měla být svěřena pravomoc vést vyšetřování prováděním kontrol na místě a vydáváním žádostí o informace vyšetřovaným osobám, zejména pokud má podezření na porušení nařízení (EU) č. 1227/2011 jasný přeshraniční rozměr. Při provádění kontrol na místě a při vydávání žádostí o informace vyšetřovaným osobám by agentura měla úzce a aktivně spolupracovat s příslušnými vnitrostátními regulačními orgány, které by naopak měly agentuře poskytovat plnou součinnost, a to i v případě, že se určitá osoba odmítne podrobit kontrole nebo poskytnout požadované informace. Je důležité, aby byly plně respektovány procesní záruky a základní práva dotčených osob, resp. osob, které jsou předmětem vyšetřování ze strany agentury. Důvěrnost informací předložených vyšetřovanými osobami by měla být zachována v souladu s platnými pravidly Unie pro ochranu údajů.

(23)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 1227/2011

Nařízení (EU) č. 1227/2011 se mění takto:

[1] článek 1 se mění takto:

[a] odstavec 2 se mění takto:

„2. Toto nařízení se vztahuje na obchodování s velkoobchodními energetickými produkty. Tímto nařízením není dotčeno provádění směrnice (EU) 2014/65, nařízení (EU) č. 600/2014 a nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o činnosti zahrnující finanční nástroje definované v čl. 4 odst. 1 bodě 15 směrnice (EU) 2014/65, ani uplatňování evropského práva hospodářské soutěže na praktiky, na něž se vztahuje toto nařízení.“;

[b] v čl. 1 odst. 3 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„Agentura, vnitrostátní regulační orgány, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a příslušné finanční orgány členských států si pravidelně, alespoň jednou za čtvrt roku, zejména vyměňují relevantní informace a údaje o případných porušeních nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 týkajících se velkoobchodních energetických produktů, na něž se vztahuje toto nařízení.“;

[2] článek 2 se mění takto:

[a] bod 1 se mění takto:

ve druhém pododstavci se doplňuje nové písmeno e), které zní:

„e) informace dodané klientem nebo jinými osobami jednajícími jeho jménem týkající se dosud nevyřízených příkazů klienta k velkoobchodním energetickým produktům, které jsou přesné povahy, týkají se přímo nebo nepřímo jednoho nebo více velkoobchodních energetických produktů;“;

[b] třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„Informace je pokládána za detailní informaci, popisuje-li soubor okolností, které existují nebo u nichž lze odůvodněně očekávat, že nastanou, nebo zabývá-li se událostí, k níž došlo nebo u níž lze odůvodněně očekávat, že nastane, a je-li natolik specifická, že umožňuje učinit závěry ohledně možného dopadu tohoto souboru okolností nebo této události na ceny velkoobchodních energetických produktů. Informace mohou být považovány za informace přesné povahy, pokud se týkají dlouhodobého procesu, který má vyústit nebo vyústí v konkrétní okolnosti či událost, včetně budoucích okolností či budoucí události, jakož i pokud se týkají dílčích kroků tohoto procesu, které jsou spojeny s vyústěním v tyto budoucí okolnosti nebo v tuto budoucí událost. 

Dílčí krok dlouhodobého procesu představuje důvěrnou informaci, pokud sám o sobě splňuje kritéria tohoto článku pro důvěrné informace. 

Pro účely odstavce 1 se informacemi, které, pokud by byly zveřejněny, by pravděpodobně podstatně ovlivnily ceny těchto velkoobchodních energetických produktů, rozumí informace, kterou by racionální investor pravděpodobně použil jako součást základu pro své (svá) investiční rozhodnutí;“;

[c] v bodě 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„2)    „Manipulací s trhem“ se rozumí:

a)    provedení jakékoliv transakce nebo vydání jakéhokoliv příkazu k obchodování nebo jiné jednání v souvislosti s velkoobchodními energetickými produkty, které:

i)    vydávají nebo jsou způsobilé vydávat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku velkoobchodních energetických produktů, poptávku po nich nebo jejich cenu,

ii)    zaručují anebo jsou způsobilé zaručit prostřednictvím osoby nebo osob jednajících ve spolupráci cenu jednoho nebo několika velkoobchodních energetických produktů na uměle vytvořené úrovni, pokud osoba, která provádí transakci nebo vydá příkaz k obchodování, neprokáže, že její důvody pro takové jednání jsou legitimní a že tato transakce nebo tento příkaz k obchodování jsou v souladu s uznávanými tržními postupy na dotčených velkoobchodních trzích s energií, nebo

iii)    využívají smyšlených prostředků nebo jakékoli jiné formy klamání nebo lsti, které vydávají nebo jsou způsobilé vydávat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku velkoobchodních energetických produktů, poptávku po nich nebo jejich cenu

nebo;“;

[d] v bodě 2 se doplňuje nové písmeno c), kterému na konci písmene b) předchází slovo „nebo“:

„c) předání nepravdivých anebo zavádějících informací nebo nepravdivých nebo zavádějících vstupních údajů ve vztahu k referenční hodnotě, pokud osoba, která tyto informace či vstupní údaje předala, věděla nebo měla vědět, že jsou nepravdivé nebo zavádějící, nebo jakékoli jiné jednání, které vede k manipulaci s výpočtem referenční hodnoty.“; 

[e] v bodě 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Manipulace s trhem může označovat jednání právnické osoby, ale v souladu s právem Evropské unie nebo vnitrostátním právem také fyzických osob, které se podílí na rozhodnutí o provedení činností na účet dotyčné právnické osoby.“; 

[f] v bodě 4 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„4) „Velkoobchodními energetickými produkty“ se rozumí tyto smlouvy a deriváty, bez ohledu na to, kde a jak je s nimi obchodováno:

a)    smlouvy na dodávky elektřiny nebo zemního plynu s místem dodávky v Unii, nebo smlouvy na dodávky elektřiny nebo zemního plynu, které mohou vést k dodávce do Unie;“;

[g] bod 7 se nahrazuje tímto:

„7)    „Účastníkem trhu“ se rozumí jakákoli osoba včetně provozovatelů přenosových nebo přepravních soustav a osob, které se v rámci profese sjednávají a provádějí transakce, když obchodují na svůj účet, která provádí transakce na jednom či více velkoobchodních trzích s energií, včetně zadávání příkazů k obchodování.“;

[h] vkládá se nový bod 8a), který zní:

„8a) „Osobou, která profesně sjednává nebo provádí obchody“ se rozumí osoba, která se v rámci své profese zabývá přijímáním a předáváním příkazů nebo prováděním obchodů týkajících se velkoobchodních energetických produktů.“;

[i] vkládá se nový bod 10a), který zní:

„10a) „Agenturou“ se rozumí Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).“;

[j] doplňují se nové body, které znějí:

„16) „Registrovaným mechanismem pro hlášení obchodů“ se rozumí osoba registrovaná podle tohoto nařízení za účelem poskytování služby oznamování údajů o transakcích, včetně příkazů k obchodování, a základních údajů agentuře jménem účastníků trhu.

17) „Platformou pro důvěrné informace“ se rozumí osoba registrovaná podle tohoto nařízení za účelem poskytování služby provozování platformy pro zpřístupňování důvěrných informací a oznamování zpřístupněných důvěrných informací agentuře jménem účastníků trhu.

18) „Algoritmickým obchodováním“ se rozumí obchodování s velkoobchodními energetickými produkty, kdy počítačový algoritmus automaticky určuje jednotlivé parametry příkazů k obchodování, jako například zda dát příkaz, načasování, cenu nebo množství příkazů nebo jak nakládat s příkazem po jeho zadání s omezeným lidským zásahem nebo bez něj, což nezahrnuje systém, který se používá pouze ke směrování příkazů na jeden nebo více organizovaných tržních míst nebo ke zpracování příkazů bez stanovení jakýchkoli parametrů obchodování, nebo k potvrzení příkazů či poobchodní zpracování provedených transakcí.

19) „Přímým elektronickým přístupem“ opatření, kterým člen, účastník či klient organizovaného tržního místa umožní jiné osobě použít svůj obchodní kód tak, aby tato osoba mohla elektronicky předat příkazy k obchodování týkající se velkoobchodního energetického produktu přímo organizovanému tržnímu místu; to zahrnuje opatření, kdy osoba využije infrastrukturu člena, účastníka či klienta nebo jakýkoli propojovací systém poskytnutý členem, účastníkem nebo klientem k předání příkazů k obchodování (přímý přístup na trh), a opatření, kdy osoba tuto infrastrukturu nevyužije (sponzorovaný přístup).

20) „Organizovaným tržním místem“ se rozumí energetická burza, zprostředkovatel energie, platforma pro energetickou kapacitu nebo jakákoli jiná osoba, která profesně sjednává nebo provádí obchody, včetně poskytovatelů sdílené evidence příkazů, avšak s výjimkou čistě dvoustranného obchodování, kdy každý obchod uzavírají na vlastní účet dvě fyzické osoby.

21) „Obchodováním s LNG“ se rozumí nabídky, poptávky nebo transakce týkající se nákupu nebo prodeje LNG: a) které uvádějí místo dodávky v Unii, b) jejichž výsledkem je dodávka do Unie nebo c) kde jedna protistrana provede zpětné zplyňování LNG v terminálu v Unii.

22) „Údaji o trhu s LNG“ se rozumí záznamy nabídek, poptávek nebo transakcí pro obchodování s LNG s odpovídajícími informacemi, jak je uvedeno v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 1348/2014.

23) „Účastníkem trhu s LNG“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která se zabývá obchodováním s LNG, bez ohledu na místo jejího vzniku nebo bydliště.

24) „Posouzením cen LNG“ se rozumí stanovení denní referenční ceny pro obchodování s LNG v souladu s metodikou, kterou stanoví agentura ACER.

25) „Referenční hodnotou LNG“ se rozumí stanovení rozpětí mezi denním posouzením cen LNG a vypořádací cenou TTF gas futures s nejbližší měsíční splatností, kterou každý den stanoví společnost ICE Endex Markets B.V.“;

[3] v čl. 3 odst. 1 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„Za obchodování zasvěcené osoby se považuje také využití důvěrných informací ke zrušení nebo změně příkazu týkajícího se velkoobchodního energetického produktu, jehož se informace týkají, pokud byl tento příkaz zadán předtím, než dotyčná osoba důvěrné informace získala.“;

[4] článek 4 se mění takto:

[a] v odstavci 1 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„Účastníci trhu zpřístupní důvěrné informace prostřednictvím platforem důvěrných informací. Platformy důvěrných informací zajistí, aby důvěrné informace byly zveřejněny způsobem, který umožní rychlý přístup, včetně přístupu prostřednictvím jasného aplikačního programovacího rozhraní, a úplné, správné a včasné posouzení informací ze strany veřejnosti.“;

[b] odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„Zveřejnění důvěrných informací, i v souhrnné podobě, v souladu s nařízením (ES) č. 714/2009 nebo nařízením (ES) č. 715/2009, nebo rámcovými pokyny a kodexy sítí přijatými podle uvedených nařízení, představuje úplné a účinné veřejné zpřístupnění, ale nikoli nutně zpřístupnění včasným způsobem ve smyslu odstavce 1 tohoto článku.“;

[5] vkládá se nový článek 4a, který zní:

„Článek 4a

Povolování platforem důvěrných informací a dohled nad nimi 

1.Platformy důvěrných informací se zaregistrují u agentury. Platforma důvěrných informací je provozována až poté, co agentura posoudí, zda tato platforma splňuje požadavky tohoto článku, a povolí provoz. Registr platforem důvěrných informací je veřejně přístupný a obsahuje informace o službách, pro něž je platforma důvěrných informací registrována. Agentura pravidelně přezkoumává soulad platforem důvěrných informací s tímto nařízením. Pokud agentura zruší registraci v souladu s odstavcem 5, toto zrušení se zveřejní v registru na dobu pěti let ode dne zrušení.

2.Platforma důvěrných informací musí mít zavedeny odpovídající politiky a opatření pro zveřejňování důvěrných informací požadovaných podle čl. 4 odst. 1 v reálném čase, nakolik je to z technického hlediska možné, za přiměřených obchodních podmínek. Informace se zpřístupňují pro všechny účely bezplatně. Platforma důvěrných informací bude tyto informace účinně a důsledně šířit způsobem, který k důvěrným informacím zajistí rychlý přístup, bez diskriminace a ve formátu, jenž umožní důvěrné informace konsolidovat s podobnými údaji z jiných zdrojů.

3.Důvěrné informace zveřejňované prostřednictvím platformy důvěrných informací v souladu s odstavcem 2 obsahují v závislosti na druhu důvěrných informací alespoň tyto podrobnosti:

a)identifikační číslo zprávy a stav události;

b)datum zveřejnění, čas, začátek a ukončení události;

c)jméno účastníka trhu a jeho identifikaci;

d)dotčenou nabídkovou nebo vyrovnávací zónu;

e)a případně:

a)druh nedostupnosti a druh události;

b)měrnou jednotku;

c)nedostupnou, dostupnou a instalovanou nebo technickou kapacitu;

d)důvod nedostupnosti;

e)druh paliva;

f)dotčené aktivum nebo jednotku a jeho, resp. její identifikační kód.

4.Platforma důvěrných informací provozuje a spravuje účinná správní opatření, jež mají zamezit střetu zájmů s klienty. Platforma důvěrných informací, která je zároveň organizátorem trhu nebo účastníkem trhu, musí zejména nakládat se všemi shromážděnými důvěrnými informacemi nediskriminačním způsobem a provozovat a udržovat vhodná opatření k oddělení různých obchodních funkcí.

Platforma důvěrných informací musí mít zavedeny řádné bezpečnostní mechanismy, jež zaručují bezpečnost prostředků pro přenos důvěrných informací, minimalizují riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu k nim a zamezují úniku důvěrných informací před jejich uveřejněním. Platforma důvěrných informací musí udržovat přiměřené zdroje a mít zavedeny záložní systémy, které jí umožní své služby nabízet a zajišťovat nepřetržitě.

Platforma důvěrných informací musí mít zavedeny systémy, které umožňují rychle a účinně kontrolovat úplnost zpráv o důvěrných informacích, zjišťovat chybějící údaje a zjevné chyby a požadovat, aby takovéto chybné zprávy byly opraveny a předloženy znovu.

5.Agentura může zrušit registraci platformy důvěrných informací, pokud tato platforma:

a)nevyužije toto povolení do dvanácti měsíců, výslovně se jej vzdá nebo déle než šest předchozích měsíců neposkytuje služby či nevykonává činnost;

b)získala registraci na základě nepravdivého prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

c)již nesplňuje podmínky, za kterých byla registrována;

d)závažně a soustavně porušuje ustanovení tohoto nařízení.

Pokud byla registrace zrušena, zajistí příslušná platforma důvěrných informací plynulou náhradu, včetně přenesení údajů do jiných platforem důvěrných informací a přesměrování toku podávání informací na jiné platformy důvěrných informací. 

Agentura bez zbytečného odkladu oznámí příslušnému vnitrostátnímu orgánu v členském státě, v němž má platforma důvěrných informací sídlo, rozhodnutí o zrušení registrace platformy důvěrných informací.

6.Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví:

a)způsob, jakým může platforma důvěrných informací splnit povinnost uveřejňovat důvěrné informace uvedenou v odstavci 2;

b)obsah důvěrných informací uveřejňovaných podle odstavce 2, aby tak bylo umožněno uveřejnění informací požadovaných podle tohoto článku;

c)konkrétní organizační požadavky pro provádění odstavce 4.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2.“;

[6] vkládá se nový článek 5a, který zní:

„Článek 5a

Algoritmické obchodování

1.Účastník trhu, který se zabývá algoritmickým obchodováním, musí mít účinné systémy a kontroly rizika, jež jsou přiměřené činnosti, kterou provozuje, a umožňují mu tak zajistit, že jeho obchodní systémy jsou odolné, mají dostatečnou kapacitu, podléhají vhodným prahovým hodnotám a limitům obchodování a brání zaslání chybného příkazu k obchodování nebo fungování systémů způsobem, který může způsobit narušení trhu nebo k němu přispět. Účastník trhu musí mít rovněž zavedeny účinné systémy a kontroly rizika, aby zajistil, že obchodní systémy jsou v souladu s tímto nařízením a s pravidly organizovaného tržního místa, k němuž je připojen. Účastník trhu musí mít účinné mechanismy kontinuity činnosti pro případ, že dojde k selhání jeho obchodních systémů, a zajistit, aby jeho systémy byly plně přezkoušeny a řádně sledovány, tak aby bylo zajištěno, že splňují požadavky stanovené v tomto odstavci.

2.Účastník trhu, který se zabývá algoritmickým obchodováním v členském státě, oznámí tuto činnost vnitrostátním regulačním orgánům svého členského státu a agentuře.

Vnitrostátní regulační orgán členského státu účastníka trhu může požadovat, aby účastník trhu pravidelně nebo jednorázově poskytoval popis povahy svých strategií algoritmického obchodování, podrobnosti o parametrech nebo limitech obchodování, jimž obchodní systém podléhá, klíčové kontroly dodržování a rizik, jež má zavedeny pro splnění požadavků stanovených v odstavci 1, a podrobnosti o zkoušení svých obchodních systémů. 

Účastník trhu zajistí, aby o bodech uvedených v tomto odstavci byly vedeny záznamy dostatečné k tomu, aby vnitrostátní regulační orgán mohl na jejich základě sledovat dodržování tohoto nařízení. 

3.Účastník trhu, který poskytuje přímý elektronický přístup k organizovanému tržnímu místu, o této skutečnosti uvědomí příslušné orgány svého domovského členského státu a agenturu. 

Vnitrostátní regulační orgán domovského členského státu účastníka trhu může požadovat, aby účastník trhu pravidelně nebo jednorázově poskytoval popis systémů a kontrol uvedených v odstavci 1 a dokládal jejich uplatňování. 

Účastník trhu zajistí, aby o záležitostech uvedených v tomto odstavci byly vedeny záznamy dostatečné k tomu, aby vnitrostátní regulační orgán mohl na jejich základě sledovat dodržování tohoto nařízení.

4.Tímto článkem nejsou dotčeny povinnosti podle směrnice (EU) 2014/65.“;

[7] v článku 7 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Agentura monitoruje obchodování s velkoobchodními energetickými produkty s cílem zjistit obchody založené na důvěrných informacích a manipulaci s trhem nebo pokusy o takové obchody a zamezit jim. Sbírá údaje pro hodnocení a monitorování velkoobchodních trhů s energií v souladu s článkem 8.“;

[] vkládají se nové články 7a až 7d, které znějí:

„Článek 7a

Úkoly a pravomoci agentury vypracovávat posouzení cen a referenční hodnoty

1. Agentura neprodleně vypracuje a zveřejní denní posouzení cen LNG, a to nejpozději do 13. ledna 2023. Pro účely posouzení cen LNG agentura systematicky sbírá a zpracovává údaje o trhu s LNG týkající se transakcí. Posouzení cen případně zohlední regionální rozdíly a tržní podmínky.

2. Nejpozději do 31. března 2023 agentura vypracuje a zveřejní denní referenční hodnotu LNG stanovenou rozpětím mezi denním posouzením cen LNG a vypořádací cenou TTF gas futures s nejbližší měsíční splatností, kterou každý den stanoví společnost ICE Endex Markets B.V. Pro účely referenční hodnoty LNG agentura systematicky sbírá a zpracovává veškeré údaje o trhu s LNG.

3. Odchylně od čl. 3 odst. 4 písm. b) tohoto nařízení se na účastníky trhu s LNG vztahují povinnosti a zákazy vztahující se na účastníky trhu podle tohoto nařízení. Pravomoci svěřené agentuře podle tohoto nařízení a prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014 se použijí rovněž ve vztahu k účastníkům trhu s LNG, včetně ustanovení o důvěrnosti.

Článek 7b

Zveřejnění posouzení cen LNG a referenční hodnoty

1. Posouzení cen LNG se zveřejňuje denně, a to nejpozději do 18:00 hodin SEČ pro přímé posouzení ceny transakce. Do 31. března 2023 agentura kromě zveřejnění posouzení cen LNG rovněž každý den zveřejní referenční hodnotu LNG nejpozději do 19:00 hodin SEČ nebo co nejdříve, jakmile to bude z technického hlediska možné.

2. Pro účely tohoto článku může agentura využívat služeb třetí osoby.

Článek 7c

Poskytování údajů o trhu s LNG agentuře

1. Účastníci trhu s LNG předkládají agentuře každý den údaje o trhu s LNG v souladu se specifikacemi stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 1348/2014, a to ve standardizovaném formátu, prostřednictvím vysoce kvalitního přenosového protokolu a v reálném čase, nakolik je to z technologického hlediska možné, před zveřejněním denního posouzení cen LNG (18:00 hodin SEČ).

2. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví okamžik, v němž mají být údaje o trhu s LNG předloženy před každodenním zveřejněním posouzení cen LNG podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 29.

3. Agentura případně po konzultaci s Komisí vydá pokyny týkající se:

a) podrobnosti informací, které mají být oznámeny, kromě aktuálních údajů o transakcích podléhajících oznamovací povinnosti a fundamentálních údajů podle prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014, včetně nabídek a poptávek; a

b) postupu, standardního a elektronického formátu a technických a organizačních požadavků na předkládání údajů, které mají být použity pro poskytování požadovaných údajů o trhu s LNG.

4. Účastníci trhu s LNG předkládají agentuře požadované údaje o trhu s LNG bezplatně a prostřednictvím kanálů pro oznamování zřízených agenturou, pokud možno s využitím stávajících a dostupných postupů.

Článek 7d

Kontinuita činnosti

Agentura pravidelně přezkoumává, aktualizuje a zveřejňuje svou metodiku posuzování referenčních cen LNG a referenční hodnoty LNG, jakož i metodiku používanou pro oznamování údajů o trhu s LNG a zveřejňování svých posouzení cen LNG a referenčních hodnot LNG, přičemž zohlední stanovisko poskytovatelů údajů o trhu s LNG.“;

[8] článek 8 se mění takto:

[a] vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a) Pro účely oznamování záznamů o transakcích, včetně příkazů k obchodování, které byly zadány, uzavřeny nebo provedeny na organizovaných tržních místech, zpřístupní tato tržní místa agentuře údaje týkající se evidence příkazů nebo na žádost agentury jí umožní přístup k evidenci příkazů, aby mohla obchodování monitorovat.“; 

[b] v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2. Zohlední stávající systémy oznamování transakcí pro monitorování obchodování s cílem zjistit zneužívání trhu.“;

[c] v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„3. Osoby uvedené v odst. 4 písm. a) až d), které oznámily transakce v souladu s nařízením (EU) č. 600/2014 nebo nařízením (EU) č. 648/2012, nesmějí podléhat dvojí oznamovací povinnosti týkající se těchto transakcí.“;

[d] odstavec 4 se mění takto:

i) písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) organizované tržní místo, systém párování obchodů či jiná osoba, která profesně sjednává nebo provádí obchody;“;

ii) doplňuje se druhý pododstavec, který zní:

„Informace se poskytují prostřednictvím registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů.“;

[e] odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.    Účastníci trhu poskytnou agentuře a vnitrostátním regulačním orgánům informace týkající se kapacity a využití zařízení pro výrobu, skladování, spotřebu nebo přepravu elektřiny či zemního plynu, nebo informace týkající se kapacity a využití zařízení pro LNG, včetně plánované nebo neplánované nedostupnosti těchto zařízení, a důvěrné informace veřejně zpřístupněné v souladu s článkem 4, pro účely monitorování obchodování na velkoobchodních trzích s energií. Povinnost podávání zpráv o účastnících trhu by se měla pokud možno omezovat na sběr potřebných informací nebo jejich částí ze stávajících zdrojů.“;

[9] v článku 9 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.    Účastníci trhu, kteří provádějí transakce, jež je třeba oznámit agentuře v souladu s čl. 8 odst. 1, se zaregistrují u vnitrostátního regulačního orgánu v členském státě, v němž mají sídlo nebo bydliště. Účastníci trhu, kteří mají bydliště nebo sídlo ve třetí zemi, ohlásí kancelář v členském státě, v němž působí, a zaregistrují se u vnitrostátního regulačního orgánu tohoto členského státu.“; 

[10] vkládá se nový článek 9a, který zní:

„Článek 9a

Povolování registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů a dohled nad nimi

1.Provoz registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů podléhá předchozímu povolení ze strany agentury v souladu s tímto článkem. 

Agentura udělí stranám povolení jako registrovanému mechanismu pro hlášení obchodů, pokud:

a)je registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů právnickou osobou se sídlem v Unii; a

b)registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů splňuje požadavky stanovené v tomto článku.

Povolení k provozování registrovaného mechanismu pro hlášení obchodů je účinné a platné pro celé území Unie a umožňuje poskytovateli registrovaného mechanismu pro hlášení obchodů poskytovat služby, pro něž mu bylo uděleno povolení, v celé Unii. 

Povolený registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů musí vždy splňovat podmínky pro povolení uvedené v tomto článku. Povolený registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů bez zbytečného odkladu informuje agenturu o veškerých podstatných změnách podmínek pro povolení.

Agentura rovněž zřídí registr všech registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů v Unii. Registr je veřejně přístupný a obsahuje informace o službách, pro něž má registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů povolení, a je pravidelně aktualizován. Pokud agentura odejme povolení registrovaného mechanismu pro hlášení obchodů v souladu s odstavcem 4, toto odnětí se zveřejní v registru na dobu pěti let ode dne odnětí.

2.Agentura pravidelně přezkoumává soulad registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů s tímto nařízením. Za tímto účelem předkládají registrované mechanismy pro hlášení obchodů agentuře každoročně zprávu o své činnosti.

3.Registrované mechanismy pro hlášení obchodů musí mít zavedeny odpovídající politiky a opatření pro oznamování informací požadovaných podle článku 8 co nejrychleji, nejpozději však ve lhůtě stanovené v prováděcích aktech přijatých podle odstavce 5 tohoto článku. 

Registrované mechanismy pro hlášení obchodů provozují a spravují účinná správní opatření, jež mají zamezit střetu zájmů s klienty. Registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů, který je zároveň organizovaným tržním místem nebo účastníkem trhu, musí zejména nakládat se všemi shromážděnými informacemi nediskriminačním způsobem a provozovat a udržovat vhodná opatření k oddělení různých obchodních funkcí.

Registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů musí mít zavedeny řádné bezpečnostní mechanismy, jež zaručují bezpečnost a ověření prostředků pro přenos informací, minimalizují riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu k nim a zamezují úniku informací při nepřetržitém zachovávání důvěrnosti údajů. Registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů udržuje přiměřené zdroje a má k dispozici záložní zařízení, aby mohl nabízet a udržovat své služby v souladu se lhůtami stanovenými v prováděcích aktech přijatých podle čl. 8 odst. 2 a 6.

Registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů musí mít zavedeny systémy, které umožňují účinně kontrolovat úplnost hlášení o transakcích, zjišťovat chybějící údaje a zjevné chyby způsobené účastníkem trhu, a pokud k takové chybě dojde nebo se chybějící údaj zjistí, sdělí podrobnosti o chybě nebo o chybějícím údaji účastníkovi trhu a požaduje, aby takováto chybná hlášení byla opravena a předložena znovu.

Registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů má zavedeny systémy, které mu umožní odhalit chyby nebo chybějící údaje způsobené samotným registrovaným mechanismem pro hlášení obchodů a opravit a předat, případně opětovně předat, agentuře správné a úplné zprávy o transakcích.

4.Agentura může registrovanému mechanismu pro hlášení obchodů odejmout povolení, pokud tento mechanismus:

a)nevyužije toto povolení do osmnácti měsíců, výslovně se jej vzdá nebo déle než osmnáct předchozích měsíců neposkytuje služby či nevykonává činnost;

b)získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

c)již nesplňuje podmínky, za kterých byl povolen;

d)závažně a soustavně porušuje ustanovení tohoto nařízení.

Registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů, jemuž bylo odňato povolení, zajistí plynulou náhradu, včetně přenesení údajů do jiných registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů a přesměrování toku podávání informací na jiné registrované mechanismy pro hlášení obchodů. 

Agentura případně bez zbytečného odkladu oznámí příslušnému vnitrostátnímu orgánu v členském státě, v němž má registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů sídlo, rozhodnutí o odnětí povolení registrovanému mechanismu pro hlášení obchodů.

5.Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví:

a)způsob, jakým registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů splní povinnost uveřejňovat informace podle odstavce 1; a 

b)konkrétní organizační požadavky pro provádění odstavců 2 a 3.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2.“;

[11] článek 10 se mění takto:

[a] odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Agentura vytvoří mechanismy pro sdílení informací, které obdrží v souladu s čl. 7 odst. 1 a článkem 8, s Komisí, vnitrostátními regulačními orgány, příslušnými orgány finančního trhu, vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a jinými příslušnými orgány na úrovni Unie. Před vytvořením těchto mechanismů je agentura s uvedenými orgány zkonzultuje.“;

[b] vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a) Vnitrostátní regulační orgány vytvoří mechanismy pro sdílení informací, které obdrží v souladu s čl. 7 odst. 2 a článkem 8, s příslušnými orgány finančního trhu, vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž, vnitrostátními daňovými orgány a sítí Eurofisc a jinými příslušnými orgány na vnitrostátní úrovni. Před vytvořením těchto mechanismů je vnitrostátní regulační orgán s agenturou zkonzultuje.“;

[c] vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Vnitrostátní regulační orgány poskytnou přístup k mechanismům uvedeným v odstavci 1a tohoto článku pouze orgánům, které vytvořily systémy umožňující vnitrostátnímu regulačnímu orgánu plnit požadavky čl. 12 odst. 1.“;

[13] článek 12 se mění takto:

[a] v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise, vnitrostátní regulační orgány, příslušné finanční orgány členských států, vnitrostátní daňové orgány a Eurofisc, vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a další příslušné orgány zajistí důvěrnost, integritu a ochranu informací, které obdrží podle čl. 4 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 5 nebo článku 10, a přijmou opatření, která zabrání jakémukoli zneužití těchto informací, včetně opatření podle platných právních předpisů o ochraně údajů.“;

[b] odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. S výhradou článku 17 může agentura rozhodnout, že zveřejní části informací, které má k dispozici, ovšem za podmínky, že se nezveřejní informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které se týkají jednotlivých účastníků trhu nebo jednotlivých transakcí nebo konkrétních trhů, a ani není možné tyto informace odvodit. Agentuře nesmí být bráněno ve zveřejňování informací o organizovaných tržních místech, platformách pro důvěrné informace a registrovaných mechanismech pro hlášení obchodů v souladu s platnými právními předpisy o ochraně údajů.“;

[14] článek 13 se mění takto:

[a] odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby se uplatňovaly zákazy stanovené v článcích 3 a 5 a povinnosti stanovené v článcích 4, 8, 9 a 15.

Vnitrostátní regulační orgány jsou příslušné k prošetření všech jednání, k nimž došlo na jejich vnitrostátních velkoobchodních trzích s energií a k vymáhání tohoto nařízení, bez ohledu na to, kde má účastník trhu registrovaný podle čl. 9 odst. 1 činící tato jednání bydliště nebo sídlo. 

Každý členský stát zajistí, aby jeho vnitrostátní regulační orgány měly vyšetřovací a vynucovací pravomoci nezbytné pro výkon jeho funkcí. Pravomoci jsou vykonávány přiměřeným způsobem.

Tyto pravomoci mohou být vykonávány:

a)přímo;

b)ve spolupráci s jinými orgány; nebo

c)podáním návrhu u příslušných justičních orgánů.

V případě potřeby mohou vnitrostátní regulační orgány vykonávat své vyšetřovací pravomoci ve spolupráci s organizovanými trhy, systémy párování obchodů či jinými osobami, které v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 4 písm. d).“;

[b] doplňují se nové odstavce 3 až 9, které znějí:

„3. Za účelem boje proti porušování ustanovení tohoto nařízení, podpory a doplnění vynucovacích činností vnitrostátních regulačních orgánů a přispění k jednotnému uplatňování tohoto nařízení v celé Unii může agentura provádět vyšetřování prostřednictvím výkonu pravomocí, které jí byly svěřeny články 13a a 13b, a v souladu s těmito články.

4. Agentura může vykonávat své pravomoci, aby zajistila uplatňování zákazů stanovených v článcích 3 a 5 a povinností stanovených v článku 4, pokud:

a)dochází nebo došlo k jednání týkajícímu se velkoobchodních energetických produktů s místem dodávky alespoň ve třech členských státech; nebo

b)dochází nebo došlo k jednání týkajícímu se velkoobchodních energetických produktů určených k dodání alespoň ve dvou členských státech a alespoň jedna z fyzických nebo právnických osob, které tato jednání provádí, má bydliště nebo sídlo ve třetí zemi, ale je registrována podle čl. 9 odst. 1; nebo

c)aniž jsou dotčeny výjimky uvedené v čl. 16 odst. 5, příslušný vnitrostátní regulační orgán okamžitě nepřijme nezbytná opatření, aby vyhověl žádosti agentury uvedené v čl. 16 odst. 4 písm. b); nebo

d)příslušné informace definované v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení pravděpodobně podstatně ovlivní ceny velkoobchodních energetických produktů s místem dodávky alespoň ve třech členských státech.

5. Agentura může vykonávat své pravomoci k zajištění toho, aby povinnosti stanovené v článku 15 byly splněny, pokud osoby v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce s velkoobchodními energetickými produkty s místem dodávky alespoň ve třech členských státech.

6. Při výkonu svých pravomocí agentura zohlední vyšetřování vedená či provedená ve stejných případech vnitrostátním regulačním orgánem podle tohoto nařízení, jakož i přeshraniční dopad vyšetřování.

7. Po dokončení opatření přijatých za účelem výkonu svých pravomocí podle odstavce 4 vypracuje agentura zprávu. Zpráva se zveřejní s přihlédnutím k požadavkům na důvěrnost. Pokud agentura dospěje k závěru, že došlo k porušení tohoto nařízení, informuje o tom vnitrostátní regulační orgány dotčeného členského státu nebo dotčených členských států a požádá, aby bylo toto porušení řešeno v souladu s článkem 18. Agentura může příslušným vnitrostátním regulačním orgánům doporučit určitá následná opatření a v případě potřeby informovat Komisi.“; 

[15] vkládají se nové články 13a až 13d, které znějí:

„Článek 13a 

Kontroly na místě prováděné agenturou

1.Agentura připravuje a provádí kontroly na místě v úzké spolupráci s příslušnými orgány dotčeného členského státu.

2.Za účelem splnění svých povinností podle tohoto nařízení může agentura provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v jakýchkoli prostorách vyšetřovaných osob. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může agentura provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení. 

3.Úředníci agentury a další osoby pověřené agenturou k provádění kontrol na místě mohou vstupovat do všech prostor osob, kterých se rozhodnutí o vyšetřování přijaté agenturou podle odstavce 6 týká, a mají veškeré pravomoci uvedené v tomto článku. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli prostory, majetek a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné. 

4.Agentura oznámí kontrolu s dostatečným předstihem před jejím provedením vnitrostátnímu regulačnímu orgánu a dalším dotčeným orgánům členského státu, na jehož území má být kontrola provedena. Kontroly podle tohoto článku se provádějí za předpokladu, že příslušný orgán potvrdil, že proti těmto kontrolám nemá námitky. 

5.Úředníci agentury a další osoby pověřené agenturou k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly. 

6.Osoby uvedené v tomto článku se podrobí kontrolám na místě nařízeným rozhodnutím, které přijme agentura. V takovém rozhodnutí musí být uveden předmět a účel kontroly, stanoven den, kdy má kontrola začít, právní prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) 2019/942, jakož i uvést právo na přezkoumání rozhodnutí Soudním dvorem. Agentura toto rozhodnutí před jeho přijetím zkonzultuje s vnitrostátním regulačním orgánem členského státu, v němž má být kontrola provedena.

7.Úředníci vnitrostátního orgánu členského státu, na jehož území má kontrola probíhat, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují na žádost agentury aktivní součinnost jejím úředníkům i dalším osobám jí pověřeným. Za tímto účelem mají pravomoci stanovené v tomto článku. Úředníci vnitrostátního regulačního orgánu se mohou na žádost kontroly na místě rovněž zúčastnit.

8.Pokud úředníci agentury, jakož i osoby pověřené nebo jmenované agenturou zjistí, že určitá osoba vznesla námitku proti kontrole nařízené podle tohoto článku, poskytne jim vnitrostátní regulační orgán dotčeného členského státu nebo jiným příslušným vnitrostátním regulačním orgánům nezbytnou pomoc a případně požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, aby jim umožnil provést kontrolu na místě.

9.Pokud kontrola na místě stanovená v odstavci 1 nebo pomoc stanovená v odstavcích 7 a 8 vyžaduje podle platného vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, musí agentura požádat rovněž o takové povolení. Agentura může o takové povolení žádat také jako o předběžné opatření.

10.Pokud agentura žádá o povolení podle odstavce 9, vnitrostátní justiční orgán ověří:

a)že rozhodnutí agentury je pravé; a

b)že opatření, která mají být přijata, jsou přiměřená a nejsou svévolná nebo nepřiměřená s ohledem na předmět kontroly. 

Pro účely písmene b) prvního pododstavce může vnitrostátní justiční orgán požádat agenturu o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má agentura podezření, že došlo k porušení podle čl. 13 odst. 3, závažnost porušení, u něhož existuje podezření, a povahu zapojení vyšetřované osoby. Odchylně od článku 28 nařízení (EU) 2019/942 podléhá rozhodnutí agentury přezkumu pouze Soudním dvorem.

Článek 13b

Žádost o informace

1.Na žádost agentury jí každá osoba poskytne informace nezbytné pro účely plnění povinností agentury podle tohoto nařízení. Agentura ve své žádosti:

a)odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)uvede účel žádosti;

c)upřesní, jaké informace jsou požadovány a podle jakého formátu údajů;

d)stanoví lhůtu přiměřenou žádosti, ve které mají být informace poskytnuty;

e)informuje danou osobu o tom, že odpověď na žádost o informace nesmí být nesprávná nebo zavádějící.

2.Za účelem žádostí o informace uvedených v odstavci 1 má agentura pravomoc vydávat rozhodnutí. V takovém rozhodnutí agentura kromě požadavků v odstavci 1 uvede právo odvolat se proti rozhodnutí k odvolacímu senátu agentury a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem v souladu s články 28 a 29 nařízení (EU) 2019/942.

3.Osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci požadované informace poskytnou. Tyto osoby nesou plnou odpovědnost za to, že poskytnuté informace jsou úplné, správné a nikoli zavádějící.

4.Pokud úředníci agentury, jakož i osoby pověřené nebo jmenované agenturou zjistí, že určitá osoba odmítá poskytnout požadované informace, poskytne jim vnitrostátní regulační orgán dotčeného členského státu, nebo jiným příslušným vnitrostátním regulačním orgánům, nezbytnou pomoc při plnění povinnosti uvedené v odstavci 3, včetně uložení sankcí v souladu s platným vnitrostátním právem.

5.Pokud úředníci agentury, jakož i osoby pověřené nebo jmenované agenturou zjistí, že určitá osoba odmítá poskytnout požadované informace, může agentura vyvodit závěry na základě dostupných informací.

6.Agentura neprodleně zašle kopii žádosti podle odstavce 1 nebo rozhodnutí podle odstavce 2 vnitrostátním regulačním orgánům dotčených členských států.

Článek 13c

Procesní záruky

1.Agentura při provádění kontrol na místě a u žádostí o informace v plném rozsahu respektuje procesní záruky účastníků trhu, včetně:

a)práva nevypovídat ve svůj neprospěch;

b)práva na pomoc ze strany osoby, kterou si účastníci sami zvolí;

c)práva používat kterýkoli z úředních jazyků členského státu, v němž kontrola na místě probíhá;

d)práva vyjádřit se ke skutečnostem, které se jich týkají;

e)práva obdržet kopii záznamu z pohovoru a buď jej schválit, nebo připojit připomínky.

2.Agentura vyhledává důkazy pro a proti účastníkovi trhu a provádí kontroly na místě a požaduje informace objektivně a nestranně a v souladu se zásadou presumpce neviny.

3.Agentura při provádění kontrol na místě a u žádostí o informace v plném rozsahu respektuje platná pravidla v oblasti důvěrnosti a pravidla Unie v oblasti ochrany údajů.

Článek 13d

Vzájemná pomoc

1.Za účelem zajištění souladu s příslušnými požadavky stanovenými v tomto nařízení si vnitrostátní regulační orgány a agentura poskytují vzájemnou pomoc.“;

[15] článek 15 se mění takto:

„Článek 15

Povinnosti osob, které v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce

Každá osoba, profesně sjednává nebo provádí obchody s velkoobchodními energetickými produkty a má důvodné podezření, že by nějaký příkaz k obchodování nebo transakce, včetně jejich zrušení nebo změny, mohly porušovat články 3, 4 nebo 5, to neprodleně oznámí agentuře a příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

Osoby, které v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce s velkoobchodními energetickými produkty, musí stanovit a dodržovat účinná opatření a postupy pro:

a)     zjišťování porušení článků 3, 4 nebo 5;

b)    zaručení, že jejich zaměstnanci provádějící činnosti dohledu pro účely tohoto článku jsou chráněni před jakýmkoli střetem zájmů a jednají nezávisle.“;

[16] článek 16 se mění takto:

[a] v odstavci 1 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Vnitrostátní regulační orgány, příslušné finanční orgány, vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž a vnitrostátní daňový orgán členského státu mohou navázat vhodné formy spolupráce s cílem zajistit efektivní a účinné vyšetřování a vymáhání a přispět ke konzistentnímu a důslednému přístupu k vyšetřování, soudnímu řízení a vymáhání tohoto nařízení a příslušných ustanovení finančního a soutěžního práva.“;

[b] v odstavci 2 se doplňuje třetí pododstavec, který zní:

„Nejpozději 30 dnů před přijetím konečného rozhodnutí o porušení tohoto nařízení informují vnitrostátní regulační orgány agenturu a předloží jí shrnutí případu a zamýšleného rozhodnutí. Agentura vede veřejný seznam takových rozhodnutí podle tohoto nařízení, včetně data rozhodnutí, jména osob, jimž jsou uloženy sankce, článku tohoto nařízení, který byl porušen, a uplatněné sankce. Pro účely tohoto zveřejnění poskytnou vnitrostátní regulační orgány tyto informace agentuře do sedmi dnů od vydání rozhodnutí.“;

[c] v odstavci 3 se doplňuje nové písmeno e), které zní:

„e) Agentura a vnitrostátní regulační orgány informují příslušné vnitrostátní daňové orgány a Eurofisc, pokud mají oprávněné důvody domnívat se, že na velkoobchodních trzích s energií dochází nebo došlo k jednání, které pravděpodobně představuje daňový únik.“;

[16] vkládají se nové články 16a a 16b, které znějí:

„Článek 16a

Přenesení úkolů a povinností

1.Vnitrostátní regulační orgány mohou se souhlasem pověřené osoby přenášet úkoly a povinnosti na jiné vnitrostátní regulační orgány za podmínek stanovených v tomto článku. Členské státy mohou stanovit zvláštní opatření týkající se přenášení povinností, která musí být splněna před tím, než jejich vnitrostátní regulační orgány uzavřou takové smlouvy o přenesení pravomoci, a mohou omezit rozsah přenesení na to, co je nezbytné pro účinný dohled nad účastníky trhu nebo skupinami. 

2.Vnitrostátní regulační orgány informují agenturu o smlouvách o přenesení pravomoci, které hodlají uzavřít. Dohody uvedou v účinnost nejdříve jeden měsíc poté, co informují agenturu.

3.Agentura může vydat stanovisko k zamýšlené smlouvě o přenesení pravomoci do jednoho měsíce ode dne, kdy byla informována.

4.Agentura vhodným způsobem zveřejní smlouvu o přenesení pravomoci uzavřenou vnitrostátními regulačními orgány, aby zajistila, že všechny dotčené strany budou náležitě informovány.

Článek 16b

Obecné pokyny a doporučení

1.S cílem zavést důsledné, efektivní a účinné postupy dohledu v rámci Unie a zajistit společné, jednotné a důsledné uplatňování práva Unie vydává agentura obecné pokyny a doporučení určené všem vnitrostátním regulačním orgánům nebo všem účastníkům trhu a vydává doporučení jednomu nebo více vnitrostátním regulačním orgánům nebo jednomu či více účastníkům trhu ohledně uplatňování článků 4a, 8 a 9a. 

2.Agentura případně vede veřejné konzultace o obecných pokynech a doporučeních, které vydává, a analyzuje související potenciální náklady a přínosy vydávání těchto pokynů a doporučení. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené rozsahu, povaze a dopadu obecných pokynů nebo doporučení.

3.Vnitrostátní regulační orgány a účastníci trhu vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili.

4.Do dvou měsíců od vydání pokynu nebo doporučení každý vnitrostátní regulační orgán potvrdí, zda se tímto obecným pokynem nebo doporučením řídí nebo hodlá řídit. Pokud se jím vnitrostátní regulační orgán neřídí nebo nehodlá řídit, informuje o tom agenturu a uvede své důvody.

5.Agentura zveřejní informace o tom, že vnitrostátní regulační orgán se tímto obecným pokynem nebo doporučením neřídí nebo nehodlá řídit. Agentura může rovněž rozhodnout o zveřejnění důvodů, které vnitrostátní regulační orgán uvedl pro to, že se tímto obecným pokynem nebo doporučením neřídí. Vnitrostátní regulační orgán je o tomto zveřejnění předem informován.

6.Vyžaduje-li to tento obecný pokyn nebo doporučení, účastníci trhu jasným a podrobným způsobem oznámí, zda se tímto obecným pokynem nebo doporučením řídí.

7.Agentura zahrne obecné pokyny a doporučení, které vydala, do zprávy uvedené v čl. 19 odst. 1 písm. k) nařízení (EU) 2019/942.“;

[18] v článku 17 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Žádné důvěrné informace, které osoby uvedené v odstavci 2 získaly při plnění svých povinností, nesmí být prozrazeny jiné osobě ani orgánu, kromě obecných nebo souhrnných informací, na jejichž základě není možné identifikovat jednotlivého účastníka trhu, aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje trestní právo nebo jiná ustanovení tohoto nařízení nebo jiné příslušné právní předpisy Unie.“;

[19] článek 18 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, odrazující a přiměřené a musí odrážet povahu, trvání a závažnost porušení, škody způsobené spotřebitelům a potenciální zisky z obchodování na základě důvěrných informací a manipulace s trhem.

Aniž jsou dotčeny trestní sankce a dohledové pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů v souladu s článkem 13, členské státy poskytnou v souladu s vnitrostátním právem vnitrostátním regulačním orgánům pravomoc přijmout příslušné správní sankce a jiná správní opatření v souvislosti s porušeními tohoto nařízení uvedenými v čl. 13 odst. 1.

Členské státy oznámí podrobnosti o takto stanovených sankcích Komisi a agentuře a neprodleně jim sdělí i všechny následné změny týkající se těchto ustanovení.

2. Členské státy v souladu s vnitrostátním právem a se zásadou ne bis in idem zajistí, aby měly vnitrostátní regulační orgány pravomoc ukládat alespoň následující správní sankce a správní opatření týkající se porušení ustanovení tohoto nařízení:

a)přijetí rozhodnutí, kterým danou osobu vyzvou, aby porušování ukončila;

b)vrácení zisku plynoucího z porušení nebo ztráty, které se dotyčná osoba díky porušením vyhnula, pokud je lze zjistit; 

c)vydávání veřejných upozornění nebo oznámení;

d)přijetí rozhodnutí o uložení penále;

e)přijetí rozhodnutí o uložení správních peněžitých sankcí; 

pokud jde o právnické osoby, nejvyšší správní peněžité sankce ve výši alespoň:

i.    v případě porušení článků 3 a 5 ve výši 15 % celkového obratu za předchozí účetní období;

ii.    v případě porušení článků 4 a 15 ve výši 2 % celkového obratu za předchozí účetní období;

iii.    v případě porušení článků 8 a 9 ve výši 1 % celkového obratu za předchozí účetní období;

pokud jde o fyzické osoby, nejvyšší správní peněžité sankce ve výši     alespoň:

i.    5 000 000 EUR za porušení článků 3 a 5;

ii.    1 000 000 EUR za porušení článků 4 a 15;

iii.    500 000 EUR za porušení článků 8 a 9.

Aniž je dotčeno písmeno e), výše pokuty nepřesáhne 20 % ročního obratu dotčené právnické osoby v předchozím účetním období. V případě fyzických osob nepřesáhne výše pokuty 20 % ročního příjmu v předchozím kalendářním roce. Pokud daná osoba měla z porušení přímo nebo nepřímo finanční prospěch, výše pokuty se rovná alespoň tomuto prospěchu.

3. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgán mohl sdělit veřejnosti opatření nebo sankce ukládané za porušení tohoto nařízení, pokud by toto zveřejnění nezpůsobilo zúčastněným stranám nepřiměřenou škodu.“

Článek 2

Změny nařízení (EU) 2019/942

Nařízení (EU) 2019/942 se mění takto:

[1] v článku 6 se zrušuje odstavec 8;

[2] v článku 12 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) vede a koordinuje šetření podle článků 13, 13a, 13b a 16 nařízení (EU) č. 1227/2011.“;

[3] v článku 32 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. ACER vybírá poplatky za shromažďování, zpracovávání a analýzu informací předávaných účastníky trhu nebo subjekty jednajícími jejich jménem podle článku 8 nařízení (EU) č. 1227/2011 a za zpřístupnění důvěrných informací podle článků 4 a 4a nařízení (EU) č. 1227/2011. Poplatky hradí registrované mechanismy pro hlášení obchodů a platformy pro důvěrné informace. Příjmy z těchto poplatků mohou rovněž pokrývat náklady agentury ACER na výkon dohledových a vyšetřovacích pravomocí podle článků 13, 13a, 13b a 16 nařízení (EU) č. 1227/2011.“

Článek 3

Změny prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1348/2014

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 se mění takto:

[1] vkládá se nový článek 7a, který zní:

„Článek 7a

Kvalita údajů o trhu s LNG

1.Údaje o trhu s LNG zahrnují následující údaje:

a)smluvní strany, včetně indikátoru nákupu/prodeje;

b)oznamující stranu;

c)transakční cenu;

d)smluvní množství;

e)hodnotu smlouvy;

f)časový interval příjezdu nákladu LNG;

g)dodací podmínky;

h)místa dodávek;

i)informace časového razítka týkající se všech těchto položek:

i)    data a okamžiku podání nabídky nebo poptávky;

ii)    data a okamžiku transakce;

iii)    data a okamžiku oznámení nabídky, poptávky nebo transakce;

iv)    potvrzení přijetí údajů o trhu s LNG ze strany agentury ACER.

2.Účastníci trhu s LNG poskytnou agentuře ACER údaje o trhu s LNG v těchto jednotkách a měnách:

a)transakční, kupní a prodejní jednotkové ceny se vykazují v měně uvedené ve smlouvě a v EUR/MWh a případně zahrnují použité přepočítací a směnné kurzy;

b)smluvní množství se vykazují v jednotkách uvedených ve smlouvách a v MWh;

c)časové intervaly příjezdu se vykazují jako data dodání vyjádřená ve formátu UTC;

d)u místa dodávky je uveden platný identifikátor stanovený agenturou ACER, jako je například uveden v seznamu zařízení LNG podléhajících oznamovací povinnosti podle nařízení (EU) č. 1227/2011 a prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014; informace časového razítka se hlásí ve formátu UTC; (bude případně nahrazeno křížovými odkazy)

e)v příslušných případech se uvede úplný cenový vzorec podle dlouhodobé smlouvy, z něhož je cena odvozena. 

3.Agentura ACER vydá pokyny ohledně kritérií, podle nichž je každý předkladatel odpovědný za významnou část údajů o trhu s LNG předložených v rámci určitého referenčního období, a ohledně způsobu, jakým se tato situace zohledňuje v jejím denním odhadu ceny LNG a referenčních hodnotách pro LNG.“

Článek 4
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

 
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh se týká: 

X nové akce

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 18  

X prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle 

1.4.2.Specifické cíle 

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti 

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

a)    Efektivnost a včasnost: ukazatele by měly umožňovat sledování výkonnosti tím, že pravidelně poskytují informace o pokroku a o výsledcích, jichž bylo dosahováno v průběhu celého programového období.

b)    Účinnost: postupy pro sběr a zpracování údajů by měly být optimalizovány tak, aby se zabránilo zbytečnému nebo dvojímu podávání žádostí o informace.

c)    Relevantnost ukazatelů a nutnost omezit související administrativní zátěž.

d)    Jasnost: ukazatele by měly být zprostředkovány v jasné a srozumitelné formě, s podpůrnými metadaty a v podobě umožňující správnou interpretaci a smysluplnou komunikaci.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

ACER 

Specifický cíl č. 1: Pravomoci v oblasti povolování a dohledu nad registrovanými mechanismy pro hlášení obchodů a platformami pro zpřístupňování důvěrných informací 

Podle tohoto legislativního návrhu bude agentura ACER odpovědná za povolování platforem pro důvěrné informace a registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů a dohled nad nimi, což jde nad rámec stávající registrace těchto subjektů.

Povinnosti v oblasti dohledu by spočívaly v povolování platforem pro důvěrné informace a registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů a v každodenním dohledu, a byly by tak harmonizovány s pravomocemi Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy v oblasti dohledu nad registry obchodních údajů, schválenými mechanismy hlášení a dalšími službami hlášení údajů. Agentura ACER bude mít rovněž přímé vyšetřovací pravomoci vůči platformám pro důvěrné informace a registrovaným mechanismům pro hlášení obchodů a získá další pravomoci pro vydávání obecných pokynů a doporučení k lepšímu vyjasnění rozsahu sběru údajů.

Platformy pro důvěrné informace a registrované mechanismy pro hlášení obchodů jsou relativně nové struktury a očekává se, že počet registrací bude vysoký. Vzhledem k velkému počtu registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů (104 ke dni 1. ledna 2023) a platforem pro důvěrné informace (19 ke dni 1. ledna 2023) a v souladu s novým právním rámcem bude agentura ACER muset zvýšit své úsilí v oblasti dohledu u výše uvedených nových činností dohledu. Agentura proto přijme další specializované pracovníky pro dohled nad těmito subjekty. Tyto potřeby v oblasti lidských zdrojů lze odhadnout na 5 plných pracovních úvazků (včetně 1 odborníka na IT pro provoz příslušných provozních informačních systémů a jejich kybernetickou bezpečnost).

Specifický cíl č. 2: Centralizace sběru oznámení o podezřelých transakcích nebo příkazech na úrovni EU v agentuře ACER a monitorování osob, které po celé EU v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce, v agentuře ACER 

Stávající článek 15 nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (REMIT) vedl k decentralizaci znalostí o možných situacích zneužívání trhu v celé EU, neboť vnitrostátní regulační orgány nejsou povinny sdílet oznámení o podezřelých transakcích nebo příkazech, která obdrží podle článku 15, s jinými vnitrostátními regulačními orgány ani s agenturou ACER (i když některé z nich tato oznámení sdílejí). Zároveň to neumožnilo týmu dohledu agentury ACER těžit ze znalostí obsažených v těchto oznámeních o podezřelých transakcích nebo příkazech ve prospěch vypracování monitorovací strategie pro celou EU.

Na základě navrhované změny nařízení REMIT bude agentura ACER sbírat veškerá oznámení o podezřelých transakcích nebo příkazech od všech osob, které v rámci své profese po celé Evropě sjednávají nebo provádějí transakce (ACER jako centrální uzel).

Za účelem výpočtu lidských zdrojů nezbytných pro tuto činnost odhadla agentura ACER počet došlých oznámení o podezřelých transakcích nebo příkazech v letech 2024–2026, přičemž se odchýlila od počtu oznámení o podezřelých transakcích nebo příkazech, o nichž se dozvěděla za rok 2022 (většinou se jedná o oznámení o podezřelých transakcích nebo příkazech, která jsou zahrnuta v případech oznámených agentuře), a opravila tento počet o dodatečnou oblast působnosti článku 15 (nyní včetně případů podezření na porušení článku 4 a všech oznámení o podezřelých transakcích nebo příkazech). Agentura ACER odhadla, že počet oznámení o podezřelých transakcích nebo příkazech poroste tempem 2/3 ročního růstu, který byl pozorován v posledních šesti letech. Počet oznámení o podezřelých transakcích nebo příkazech, které agentura ACER obdrží, byl poté odhadnut na 236 v roce 2024, 248 v roce 2025 a 260 v roce 2026.

Aby mohla agentura ACER plnit dílčí úkoly spojené s touto činností, předpokládá, že bude zapotřebí další 2 plné pracovní úvazky.

Pokud jde o osoby, které v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce, bude mít agentura ACER odpovědnost za ověřování, zda osoby, které v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce a působí po celé EU (tj. nabízejí produkty pro tři nebo více doručovacích zón v různých členských státech), udržují účinná opatření a postupy pro zjišťování porušení článků 3, 4 a 5 nařízení REMIT.

Za účelem výpočtu lidských zdrojů nezbytných pro tuto činnost odhadla agentura ACER počet osob, které v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce, jež bude agentura monitorovat v letech 2025–2027. Agentura ACER se odchýlila od seznamu stávajících osob, které v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce, a určila ty, které splňují kritéria obsažená v novém článku 15 (tj. osoby, které v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce alespoň ve třech členských státech). ACER očekává, že bude sledovat 34 osob, které v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce (tj. méně než 30 % celkového počtu těchto osob).

Pro splnění dílčích úkolů souvisejících s touto činností (audity a koordinace osob, které v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce) se odhaduje, že je zapotřebí 1 další plný pracovní úvazek.

Specifický cíl č. 3: Doplňkové pravomoci agentury ACER vyšetřovat a vymáhat možná porušení nařízení REMIT 

Oblast působnosti se mění tak, aby agentura ACER za určitých okolností (dotčené jsou alespoň tři produkty dodávané do různých členských států nebo jsou dotčeny dva nebo více produktů dodávaných do různých členských států a právnická nebo fyzická osoba, která jednání provádí, je registrována nebo má sídlo ve třetím členském státě nebo mimo EU) mohla zajistit uplatňování zákazů stanovených v článcích 3 a 5 a povinností stanovených v článku 4.

Výsledkem těchto pravomocí bude nový soubor úkolů agentury, včetně všech procesních úkolů souvisejících se zahájením vyšetřování, shromažďováním informací (zpracováním žádostí o informace, ústním jednáním a organizací kontrol, ...), analýzou informací a předběžnými závěry o porušení předpisů (zprávami).

Na konci roku 2022 bylo evidováno 13 případů, které by tato kritéria splňovaly (přibližně 3,7 % z celkového počtu případů), přičemž 9 z nich bylo oznámeno v roce 2022. Meziroční tempo růstu počtu nových případů, které by spadaly do pravomoci agentury ACER v letech 2024–2026, bylo odhadnuto na 13,6 % ročně, což odpovídá dvěma třetinám meziročního tempa růstu zaznamenaného v letech 2017–2022 u stejného typu případů. Na základě těchto předpokladů lze objem případů, které by spadaly do pravomoci agentury ACER, odhadnout na 19 v roce 2024, na 21 v roce 2025 a na 24 v roce 2026. Agentura ACER bude mít zároveň možnost vyšetřovat nejvýznamnější případy z těch, které splňují výše uvedená kritéria.

Na základě zkušeností s podobnými úkoly, které vykonává Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž, se odhaduje, že ke splnění dílčích úkolů spojených s touto činností potřebuje ACER dalších 11 plných pracovních úvazků.

Vzhledem k možným obtížím při náboru kvalifikovaných pracovníků bude v letech 2025–2027 postupně zavedeno celkem 19 dodatečných plných pracovních úvazků.

Režijní náklady 

Tyto dodatečné plné pracovní úvazky, jak je popsáno výše, nezahrnují režijní náklady. Při uplatnění poměru režijních nákladů ve výši 30 % to znamená dalších 6 plných pracovních úvazků, které by měly mít podobu 3 míst AST a 3 míst AST/SC, pokud možno za účelem nahrazení zaměstnanců agentury práce. Tyto dodatečné plné pracovní úvazky jsou mimo jiné nutné pro nábor dalších zaměstnanců, a proto jsou potřeba od roku 2025.

GŘ pro energetiku 

V současné době pracuje na nařízení REMIT na Generálním ředitelství pro energetiku méně než 0,5 plného pracovního úvazku. Vzhledem k významnější úloze nařízení REMIT v souvislosti se současnou energetickou krizí se pracovní zátěž v rámci Generálního ředitelství pro energetiku zvýšila, a proto jsou zapotřebí přibližně 2 plné pracovní úvazky.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

    Návrh/podnět s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR

    Finanční dopad od RRRR do RRRR

X Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 20  

X Přímé řízení Komisí prostřednictvím

    výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

 mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

EIB a Evropský investiční fond,

X subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

 veřejnoprávní subjekty,

 soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

 soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

 subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky agentury ACER 

    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Částky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Částky případně odrážejí součet příspěvku Unie agentuře a dalších příjmů agentury (poplatků a plateb).

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje agentury ACER 

3.2.3.1.Shrnutí

    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) Částky případně odrážejí součet příspěvku Unie agentuře a dalších příjmů agentury (poplatků a plateb).

Požadavky na zaměstnance (FTE):

Plánovaným datem náboru pro plné pracovní úvazky (FTE) je 1. leden příslušného roku.

Z toho jsou financovány z příspěvku EU (FTE) 30 :

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů pro mateřské GŘ

    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídicímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. 

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

X    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo revizi víceletého finančního rámce 34 .

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3Odhadovaný dopad na příjmy 

X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

    na vlastní zdroje

    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpor, COM(2021) 660 final.

(2)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Plán REPowerEU, COM(2022)230.

(3)    Sdělení Komise Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině, C 131 I/01, C/2022/1890.

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 ze dne 29. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1938 a (ES) č. 715/2009, pokud jde o uskladňování zemního plynu (Úř. věst. L 173, 10.6.2022, s. 17).

(5)    Nařízení Rady (EU) 2022/1369 ze dne 5. srpna 2022 o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu (Úř. věst. L 206, 8.8.2022, s. 1).

(6)    Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (Úř. věst. L 261, 7.10.2022, s. 1).

(7)    Nařízení Rady (EU) 2022/2577 ze dne 22. prosince 2022, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 335, 29.12.2022, s. 36).

(8)    Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (Úř. věst. L 261, 7.10.2022, s. 1).

(9)    SPEECH/22/5493.

(10)     Zpráva o konečném výsledku Konference o budoucnosti Evropy – 3. a 17. návrh.

(11)    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, COM(2022) 222 final.

(12)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Plán REPowerEU, COM(2022) 230 final.

(13)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi, COM(2023) 62 final .

(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(15)    Doporučení Rady ze dne 16. června 2022 (2022/C 243/04).

(16)    Ustanovení čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(18)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(19)    Rozhodnutí Komise (EU) 2020/2152 ze dne 17. prosince 2020 o poplatcích splatných Agentuře Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů za shromažďování, zpracovávání a analýzu informací předávaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011.

(20)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx

(21)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(22)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(23)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(24)    Výdaje v rámci hlavy 1 odpovídají zaměstnancům, kteří mají být financováni z příspěvku EU. Zbývající dvě třetiny potřebných zaměstnanců by měly být financovány z poplatků a plateb.

(25)    Výdaje plánované v hlavě 3 ve výši 4,2 milionu EUR v letech 2025–2027 by měly být financovány z poplatků a plateb.

(26)    Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídicímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

(27)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(28)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(29)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(30)    V souladu s čl. 3 odst. 1 rozhodnutí Komise (EU) 2020/2152 agentura ACER každý rok určí, které náklady, včetně personálních nákladů, lze financovat z poplatků, a výsledky předloží v návrhu svého programového dokumentu. V souladu s článkem 20 nařízení (EU) 2019/942 vydává Komise stanovisko k návrhu programového dokumentu agentury ACER, včetně návrhů agentury, pokud jde o to, u kterých nákladů se má za to, že je lze financovat z poplatků, a o možnosti, jak tím snížit zatížení rozpočtu EU.

(31)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce, MOD = mladý odborník při delegaci.

(32)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(33)    Zejména pro fondy politiky soudržnosti EU, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF).

(34)    Viz články 12 a 13 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2093/2020 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027.

(35)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.