EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 11.5.2022

COM(2022) 209 final

2022/0155(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2022) 209 final} - {SWD(2022) 209 final} - {SWD(2022) 210 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Úmluva Organizace spojených národů o právech dítěte a čl. 24 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) 1 zakotvují jako práva ochranu nejvlastnějšího zájmu dětí a jejich blaha i péči o ně. Výbor OSN pro práva dítěte v roce 2021 zdůraznil, že tato práva musí být stejně chráněna i v digitálním prostředí 2 . Ochrana dětí, a to jak off-line, tak i on-line, je prioritou Unie.

Nejméně každé páté dítě se stane v dětství obětí sexuálního násilí 3 . Celosvětová studie z roku 2021 zjistila, že více než třetina respondentů byla v době svého dětství požádána, aby udělala něco jednoznačně sexuálního on-line, a více než polovina jich zažila některou formu pohlavního zneužívání dětí on-line 4 . Ještě vyššímu riziku sexuálního násilí čelí děti se zdravotním postižením: až 68 % dívek a 30 % chlapců s mentálním nebo vývojovým postižením bude před dovršením 18. roku věku sexuálně zneužito 5 . Materiály pohlavního zneužívání dětí jsou výsledkem fyzického pohlavního zneužívání dětí. Jejich odhalování a oznamování je nezbytné k tomu, aby se zabránilo jejich vytváření a šíření, a je nezbytným prostředkem k identifikaci obětí a pomoci těmto obětem. Pandemie vystavila děti výrazně vyšší míře nežádoucích kontaktů on-line, včetně navazování kontaktu za účelem sexuálního zneužívání dětí. Navzdory skutečnosti, že pohlavní zneužívání a pohlavní vykořisťování dětí a materiály pohlavního zneužívání dětí jsou v celé EU kriminalizovány směrnicí o pohlavním zneužívání dětí 6 , která byla přijata v roce 2011, je zřejmé, že EU v současné době stále nechrání děti před tím, aby se staly oběťmi pohlavního zneužívání, a že on-line rozměr tohoto problému představuje zvláštní výzvu.

Dne 24. července 2020 proto Evropská komise přijala Strategii EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí 7 , která stanoví komplexní reakci na rostoucí hrozbu pohlavního zneužívání dětí off-line i on-line, a to zlepšením prevence, vyšetřování a pomoci obětem. Zahrnuje osm iniciativ, jejichž účelem je zavést pevný právní rámec pro ochranu dětí a usnadnit koordinovaný přístup řady aktérů zapojených do ochrany a podpory dětí. Tyto iniciativy mají za cíl zjistit mezery v právních předpisech a zajistit, aby právní předpisy EU umožňovaly účinnou reakci, posílit úsilí v oblasti prosazování práva na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, umožnit zemím EU lépe chránit děti prostřednictvím prevence, povzbudit odvětví v úsilí o zajištění ochrany dětí při využívání služeb, které nabízí, a zlepšit ochranu dětí v celosvětovém měřítku prostřednictvím spolupráce mnoha zúčastněných stran. Tato specializovaná strategie je doprovázena dalšími doplňujícími snahami. Dne 24. března 2021 přijala Evropská komise komplexní strategii EU o právech dítěte, která navrhuje posílená opatření na ochranu dětí před všemi formami násilí, včetně zneužívání on-line. Kromě toho vyzývá společnosti, aby pokračovaly ve svém úsilí o odhalování, oznamování a odstraňování nezákonného on-line obsahu (včetně pohlavního zneužívání dětí on-line) ze svých platforem a služeb. Navrhované Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu 8 rovněž obsahuje závazek chránit všechny děti před nezákonným obsahem, vykořisťováním, manipulací a zneužíváním na internetu a předcházet tomu, aby byl digitální prostor využíván k páchání trestné činnosti nebo jejímu napomáhání 9 .  

V této souvislosti hrají obzvláště důležitou úlohu poskytovatelé hostingových nebo interpersonálních komunikačních služeb (dále jen „poskytovatelé“). Jejich odpovědné a řádné chování má zásadní význam pro bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné on-line prostředí a pro výkon základních práv zaručených Listinou. Šíření fotografií a videí s pohlavním zneužíváním dětí, které s rozvojem digitálního světa dramaticky vzrostlo, nadále představuje újmu, kterou oběti zažívají, přičemž pachatelé našli prostřednictvím těchto služeb také nové cesty pro přístup k dětem a jejich vykořisťování.

Někteří poskytovatelé již při poskytování svých služeb dobrovolně využívají technologie k odhalování, oznamování a odstraňování pohlavního zneužívání dětí on-line. Opatření přijímaná poskytovateli se však značně liší, přičemž převážná většina oznámení pochází od několika málo poskytovatelů, zatímco značný počet poskytovatelů nepodniká žádné kroky. Rovněž se značně liší kvalita a relevantnost oznámení, která donucovací orgány EU od poskytovatelů dostávají. Přesto organizace, například americké Národní centrum pro pohřešované a zneužívané děti (NCMEC), jimž jsou poskytovatelé z USA povinni podle práva USA podat oznámení, když se dozví o pohlavním zneužívání dětí při poskytování svých služeb, obdržely v roce 2020 více než 21 milionů oznámení, z nichž více než 1 milion se týkal členských států EU. Nejnovější údaj o počtu oznámení za rok 2021 ukazuje další nárůst, blížící se hranici 30 milionů 10 .

I přes významný přínos některých poskytovatelů se ukázalo, že dobrovolná opatření nejsou dostatečná k tomu, aby vyřešila zneužívání on-line služeb pro účely pohlavního zneužívání dětí. V důsledku toho několik členských států začalo připravovat a přijímat vnitrostátní pravidla pro boj proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line. Jak ukazuje zpráva o posouzení dopadů připojená k tomuto návrhu, výsledkem je vytvoření rozdílných vnitrostátních požadavků, což následně vede ke zvýšení roztříštěnosti jednotného digitálního trhu služeb 11 . V této souvislosti jsou nezbytná jednotná pravidla Unie pro odhalování, oznamování a odstraňování pohlavního zneužívání dětí on-line, která doplní akt o digitálních službách, odstraní stávající překážky jednotného digitálního trhu a zabrání jejich rozšiřování 12 . Řešení rizika roztříštěnosti prostřednictvím tohoto návrhu musí zohlednit potřebu zaručit základní práva dětí na péči a na ochranu jejich pohody, duševního zdraví a nejvlastnějších zájmů a podpořit obecný veřejný zájem na účinné prevenci, vyšetřování a stíhání závažného trestného činu pohlavního zneužívání dětí.

V zájmu řešení těchto problémů a v reakci na výzvy Rady a Evropského parlamentu proto tento návrh usiluje o vytvoření jasného a harmonizovaného právního rámce s cílem předcházet pohlavnímu zneužívání dětí on-line a bojovat proti němu. Úkolem návrhu je poskytnout poskytovatelům právní jistotu, pokud jde o jejich povinnosti posuzovat a zmírňovat rizika a v případě potřeby odhalovat, oznamovat a odstraňovat toto zneužívání jejich služeb způsobem, který je v souladu se základními právy stanovenými v Listině a obecnými zásadami práva EU. V boji proti pohlavnímu zneužívání dětí, k němuž dochází on-line, existují důležitá práva a zájmy všech stran. Je proto obzvláště důležité vytvořit spravedlivou rovnováhu mezi opatřeními na ochranu dětských obětí pohlavního zneužívání a jejich základními právy, a dosáhnout tak důležitých cílů obecného společenského zájmu a základních práv ostatních uživatelů a poskytovatelů.

Tento návrh proto stanoví cílená opatření, která jsou přiměřená riziku zneužití dané služby k pohlavnímu zneužívání dětí on-line, přičemž se řídí přísnými podmínkami a zárukami. Jeho cílem je rovněž zajistit, aby poskytovatelé mohli plnit své povinnosti, a to zřízením Evropského střediska pro prevenci a potírání pohlavního zneužívání dětí (dále jen „středisko EU“), které usnadní a podpoří provádění tohoto nařízení, a pomůže tak odstranit překážky vnitřního trhu, zejména v souvislosti s povinnostmi poskytovatelů podle tohoto nařízení odhalovat pohlavní zneužívání dětí on-line, oznamovat je a odstraňovat materiály pohlavního zneužívání dětí. Středisko EU bude zejména vytvářet, spravovat a provozovat databáze ukazatelů pohlavního zneužívání dětí on-line, které budou poskytovatelé povinni používat ke splnění povinností v oblasti odhalování. Proto by tyto databáze měly být připraveny předtím, než nařízení vstoupí v platnost. S cílem zajistit výše uvedené již Komise poskytla členským státům finanční prostředky na pomoc při přípravě těchto databází. Středisko EU by rovněž mělo plnit některé doplňkové úkoly, například pomáhat příslušným vnitrostátním orgánům při plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení a poskytovat podporu obětem v souvislosti s povinnostmi poskytovatelů. Rovněž by mělo využít svého ústředního postavení k usnadnění spolupráce a výměny informací a odborných znalostí, a to i za účelem tvorby politik založených na faktických poznatcích a za účelem prevence. Prevence je prioritou úsilí Komise v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh realizuje závazky přijaté ve Strategii EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí, zejména navrhnout právní předpisy pro účinný boj proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line, včetně požadavku, aby poskytovatelé odhalovali známé materiály pohlavního zneužívání dětí, a pracovat na vytvoření Evropského střediska pro prevenci a potírání pohlavního zneužívání dětí. Stávající právní rámec EU v této oblasti sestává z právních předpisů Unie týkajících se pohlavního zneužívání dětí, například směrnice o pohlavním zneužívání dětí a nařízení (EU) 2021/1232 o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line 13 , které je použitelné do 3. srpna 2024 (dále jen „prozatímní nařízení“).

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem na podporu opatření v této oblasti je čl. 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU). Tento článek stanoví zavedení opatření s cílem zajistit fungování vnitřního trhu. Článek 114 je vhodným právním základem nařízení, jehož cílem je harmonizovat požadavky kladené na poskytovatele příslušných on-line služeb na jednotném digitálním trhu. Jak bylo uvedeno výše, překážky jednotného digitálního trhu služeb se začaly objevovat poté, co některé členské státy zavedly odlišná vnitrostátní pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí on-line a boj proti němu.

Cílem navrhovaného nařízení je odstranit tyto stávající rozdíly a zabránit vzniku budoucích překážek, které by vyplynuly z dalšího vývoje těchto vnitrostátních pravidel. Vzhledem k vnitřní přeshraniční povaze poskytování on-line služeb by nedostatek opatření na úrovni EU, který by ponechal prostor pro regulační rámec roztříštěný na vnitrostátní úrovni, vedl k zátěži pro poskytovatele, kteří by museli dodržovat odlišné soubory vnitrostátních pravidel, a vytvořil by nerovné podmínky pro poskytovatele v celé EU, jakož i možné mezery v právních předpisech.

•Subsidiarita

Podle zásady subsidiarity lze opatření EU přijmout pouze v případě, že zamýšlené cíle nemohou být dosaženy samotnými členskými státy, ale lze je lépe dosáhnout na úrovni Unie.

Cíl, kterým je zajistit rovné podmínky pro poskytovatele na celém jednotném digitálním trhu a zároveň přijmout opatření pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí on-line a boji proti němu, nemůže být dosažen samotnými členskými státy. Jak již bylo uvedeno, členské státy začaly na poskytovatele klást požadavky týkající se boje proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line. Dokonce i ty členské státy, které tyto požadavky dosud nezavedly, stále více zvažují vnitrostátní opatření za tímto účelem. Poskytovatelé, na něž se vztahuje toto nařízení, však obvykle působí přeshraničně, často na úrovni celé EU, nebo to může být jejich cílem. V souladu s tím vnitrostátní požadavky, uložené těmto účastníkům trhu s cílem řešit pohlavní zneužívání dětí on-line, zvyšují roztříštěnost jednotného digitálního trhu a znamenají pro poskytovatele značné náklady na dodržování předpisů, přičemž nemají dostatečnou účinnost z důvodu přeshraniční povahy dotčených služeb.

Pouze opatření na úrovni EU může dosáhnout tohoto cíle, jímž je odstranění překážek jednotného digitálního trhu pro dotčené služby, posílení právní jistoty pro poskytovatele a snížení nákladů na dodržování předpisů a zároveň zajištění toho, aby požadavky kladené na účastníky trhu za účelem boje proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line byly účinné díky své jednotné přeshraniční použitelnosti v rámci celé EU. K dosažení cílů navrhovaného nařízení je proto nezbytné opatření na úrovni EU, přičemž ve srovnání s opatřeními na vnitrostátní úrovni představuje významnou přidanou hodnotu.

•Proporcionalita

Cílem tohoto návrhu je odstranit stávající překážky poskytování příslušných služeb v rámci jednotného digitálního trhu, zabránit vzniku dalších překážek a zároveň umožnit účinný boj proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line při plném respektování základních práv všech dotčených stran dle právních předpisů EU. Za účelem dosažení tohoto cíle zavádí návrh úzce zaměřené a jednotné povinnosti týkající se posuzování a zmírňování rizik, které jsou v případě potřeby doplněny příkazy týkajícími se odhalování, oznamování a odstraňování obsahu zobrazujícího pohlavní zneužívání dětí. Tyto povinnosti se vztahují na příslušné poskytovatele, kteří nabízejí služby na jednotném digitálním trhu, bez ohledu na to, kde mají svou hlavní provozovnu.

Navrhovaná pravidla se vztahují pouze na poskytovatele určitých druhů on-line služeb, u nichž se ukázalo, že jsou zranitelné z hlediska využití za účelem šíření materiálů pohlavního zneužívání dětí nebo za účelem navazování kontaktu s dětmi (tzv. „grooming“), zejména z důvodu jejich technických vlastností nebo věkové skladby jejich typické uživatelské základny. Rozsah povinností se omezuje na to, co je nezbytně nutné k dosažení výše uvedených cílů. Tyto povinnosti jsou doprovázeny opatřeními s cílem minimalizovat zátěž kladenou na tyto poskytovatele, jakož i zavedením řady záruk, které minimalizují zásahy do základních práv, zejména práv uživatelů služeb na ochranu soukromí.

Aby se snížil počet falešně pozitivních výsledků a zabránilo se chybnému oznamování donucovacím orgánům a aby se mimo jiné minimalizovala administrativní a finanční zátěž kladená na poskytovatele, vytváří návrh středisko EU jako zásadní nástroj, který usnadní plnění povinností uložených poskytovatelům. Kromě jiných úkolů by středisko EU mělo poskytovatelům usnadnit přístup ke spolehlivým detekčním technologiím; zpřístupnit ukazatele vytvořené na základě pohlavního zneužívání dětí on-line, které jsou ověřeny soudy nebo nezávislými správními orgány členských států pro účely odhalování; na požádání poskytovat určitou pomoc v souvislosti s prováděním posouzení rizik a poskytovat podporu při komunikaci s příslušnými vnitrostátními orgány.

V neposlední řadě navrhované nařízení obsahuje záruky, které zajistí, aby technologie používané pro účely odhalování, oznamování a odstraňování pohlavního zneužívání dětí on-line za účelem splnění detekčního příkazu co nejméně narušovaly ochranu soukromí a byly v souladu se současným stavem techniky v tomto odvětví a aby prováděly veškeré nezbytné přezkumy anonymně a podnikaly kroky k identifikaci uživatele pouze v případě, že je zjištěno možné pohlavní zneužívání dětí on-line. Zaručuje základní právo na účinný opravný prostředek ve všech fázích příslušných činností, od odhalení po odstranění, a omezuje uchovávání odstraněného materiálu a souvisejících údajů na to, co je nezbytně nutné pro určité konkrétní účely. Navrhované nařízení tak omezuje zásah do práva uživatelů na ochranu osobních údajů a do jejich práva na důvěrnost komunikace do té míry, která je nezbytně nutná pro dosažení jeho cílů, tj. stanovení harmonizovaných pravidel pro účinnou prevenci pohlavního zneužívání dětí on-line a boj proti němu na vnitřním trhu.

•Volba nástroje

Článek 114 Smlouvy o fungování EU dává normotvůrci Unie možnost přijímat nařízení a směrnice. Vzhledem k tomu, že cílem návrhu je zavést jednotné povinnosti pro poskytovatele, kteří obvykle nabízejí své služby ve více než jednom členském státě nebo to mohou mít za cíl, by směrnice, která ponechává prostor pro rozdílné vnitrostátní provádění pravidel EU, nebyla k dosažení příslušných cílů vhodná. Rozdílná vnitrostátní pravidla, jimiž se provádějí požadavky uložené poskytovatelům tímto nástrojem, by vedla k pokračující existenci nebo opětovnému zavedení překážek jednotného digitálního trhu služeb, které má tato iniciativa za cíl odstranit.

Nařízení na rozdíl od směrnice zajišťuje, aby byly stejné povinnosti ukládány jednotným způsobem v celé EU. Nařízení je rovněž přímo použitelné, poskytuje jasnost a větší právní jistotu a brání rozdílnému provádění v členských státech. Z těchto důvodů je nařízení vhodným nástrojem k dosažení cílů této iniciativy. Vzhledem k datu uplynutí platnosti prozatímního nařízení by navíc v tomto případě nebyl dostatek času na přijetí směrnice a provedení jejích pravidel na vnitrostátní úrovni.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise v průběhu dvou let vedla konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami s cílem určit problémy a další postup v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí, a to jak on-line, tak off-line. Činila tak prostřednictvím průzkumů, a to od otevřených veřejných konzultací až po cílené průzkumy mezi donucovacími orgány. Mezi Komisí a příslušnými zúčastněnými stranami bylo uspořádáno několik setkání odborníků a dvoustranných setkání s cílem projednat možné dopady právních předpisů v této oblasti, přičemž Komise se příslušných seminářů, konferencí a akcí týkajících se práv dítěte zúčastnila.

V prosinci 2020 zveřejnila Komise počáteční posouzení dopadů s cílem informovat občany a zúčastněné strany o plánované iniciativě a vyžádat si počáteční zpětnou vazbu. Tato zpětná vazba ukázala výraznou podporu cíle bojovat proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line. Zatímco komplexní přístup potenciálního střediska a očekávané zlepšení právní jasnosti byly vítány, některé zúčastněné strany z odvětví vyjádřily obavy ohledně dopadu povinného odhalování a oznamování pohlavního zneužívání dětí on-line.

V roce 2021 provedla Komise otevřenou veřejnou konzultaci. Cílem tohoto postupu bylo shromáždit názory celé řady zúčastněných stran, například veřejných orgánů a soukromých občanů, průmyslu a občanské společnosti. Navzdory úsilí o zajištění vyváženého rozdělení odpovědí byla značná část příspěvků obdržena od soukromých osob v Německu a týkaly se výhradně otázek z oblasti šifrování. Kromě toho se mezi veřejnými orgány, průmyslem a občanskou společností objevily otázky lepší spolupráce a koordinace a dostatečných zdrojů a odborných znalostí, aby bylo možné čelit neustále rostoucímu objemu nezákonného obsahu. Všem skupinám se rovněž dostalo široké podpory pro rychlé odstranění oznámených materiálů pohlavního zneužívání dětí, pro opatření na omezení tzv. „groomingu“ (navazování kontaktu s dětmi) a pro zlepšení úsilí v oblasti prevence a pomoci obětem.

Pokud jde o možné uložení zákonných povinností poskytovatelům, aby odhalovali a oznamovali různé druhy pohlavního zneužívání dětí on-line ve svých službách, konzultace ukázala silnou podporu ze strany donucovacích orgánů a organizací působících v oblasti práv dětí, zatímco obhájci práv na ochranu soukromí a podání od soukromých osob se do značné míry postavili proti těmto povinnostem.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

Po předchozím prvním záporném stanovisku Výboru pro kontrolu regulace k posouzení dopadů vydal v únoru 2022 Výbor pro kontrolu regulace k posouzení dopadů kladné stanovisko s výhradami a předložil různé návrhy na zlepšení. Zpráva o posouzení dopadů byla dále revidována s ohledem na příslušnou zpětnou vazbu, zejména vyjasněním popisu opatření přijatých k zajištění slučitelnosti se základními právy a se zákazem obecných povinností sledování a poskytnutím podrobnějších popisů možností politiky. Finalizovaná zpráva o posouzení dopadů zkoumá a porovnává několik politických alternativ týkajících se pohlavního zneužívání dětí on-line a možného vytvoření Střediska EU pro prevenci a potírání pohlavního zneužívání dětí.

Všechny možnosti se zaměřily na cíl zajistit odhalování, odstraňování a oznamování dříve známých a nových materiálů pohlavního zneužívání dětí a groomingu (věcná působnost) příslušnými poskytovateli on-line služeb (osobní působnost) usazenými v EU a ve třetích zemích, pokud nabízejí své služby v Unii (zeměpisná působnost).

Posouzení dopadů dospělo k závěru, že možnost E je z několika důvodů upřednostňovanou možností. Povinnost odhalovat pohlavní zneužívání dětí on-line je vhodnější než závislost na dobrovolných opatřeních poskytovatelů (možnosti A a B), a to nejen proto, že se tato opatření dosud ukázala jako nedostatečná pro účinný boj proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line, ale také proto, že k dosažení cíle, kterým je zabránit roztříštěnosti jednotného digitálního trhu služeb, jsou vhodné pouze jednotné požadavky vznesené na úrovni Unie. Možnosti A a B byly proto zamítnuty.

Míra dopadu na řádné fungování jednotného digitálního trhu služeb a na boj proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line se postupně zvyšuje v souladu s rostoucími povinnostmi, které by byly uloženy v rámci každé z možností. Zatímco povinnost odhalit známý materiál pohlavního zneužívání dětí (možnost C) by pomohla omezit opětovný oběh známého materiálu, měla by tato povinnost pouze omezený dopad, pokud jde o cíl předcházet zneužívání a poskytovat pomoc obětem pokračujícího zneužívání, vzhledem k tomu, že materiál spadající do oblasti působnosti této povinnosti mohl být v oběhu již několik let. Povinnost odhalit známé i nové materiály pohlavního zneužívání dětí (možnost D) by umožnila identifikaci a záchranu obětí před pokračujícím zneužíváním, a to na základě jednotných kritérií stanovených na úrovni EU, čímž by se v této oblasti zabránilo přijetí rozdílných vnitrostátních opatření. Povinné odhalování tzv. groomingu (možnost E) by šlo ještě dále a poskytlo by největší prostor pro předcházení bezprostřednímu zneužívání a pro zaručení rovných podmínek na jednotném digitálním trhu služeb.

•Základní práva

Kromě toho vstupuje do hry svoboda podnikání poskytovatelů, na něž se návrh vztahuje 30 . Toto základní právo obecně brání tomu, aby byly hospodářské subjekty vystaveny nadměrné zátěži. Patří sem svoboda zvolit si, s kým budou podnikat, a smluvní svoboda. Ani toto právo však není absolutní; umožňuje širokou škálu zásahů, které mohou ve veřejném zájmu omezovat výkon hospodářských činností 31 . Návrh se proto snaží dosáhnout výše uvedeného cíle obecného zájmu a chránit uvedená základní práva dětí a zároveň zajistit proporcionalitu a dosáhnout spravedlivé rovnováhy mezi základními právy všech zúčastněných stran. Za tímto účelem obsahuje návrh řadu omezení a záruk, které se liší v závislosti na povaze a úrovni omezení uplatňování dotčených základních práv.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Oddíl 1 stanoví výše uvedené povinnosti týkající se posouzení rizik pro poskytovatele hostingových nebo interpersonálních komunikačních služeb (článek 3). Rovněž vyžaduje, aby poskytovatelé přijali cílená a přiměřená opatření ke zmírnění zjištěných rizik (článek 4) a podávali zprávy o výsledku posouzení rizik a o přijatých zmírňujících opatřeních koordinačním orgánům určeným členskými státy (článek 5). V neposlední řadě ukládá obchodům se softwarovými aplikacemi cílenou povinnost posoudit, zda u některé aplikace, jejíž prodej zprostředkovávají, nehrozí, že bude použita pro účely navazování kontaktů s dětmi, a je-li tomu tak a riziko je významné, přijmout přiměřená opatření k identifikaci dětských uživatelů a zabránit jim v přístupu (článek 6).

2022/0155 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 35 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 36 ,

s ohledem na stanovisko Evropského sboru pro ochranu osobních údajů a evropského inspektora ochrany údajů 37 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Služby informační společnosti se staly velmi důležitými pro komunikaci, vyjadřování, shromažďování informací a mnoho dalších aspektů současného života, a to i pro děti, avšak také pro pachatele trestných činů pohlavního zneužívání dětí. Tyto trestné činy, na něž se vztahují minimální pravidla stanovená na úrovni Unie, jsou velmi závažnými trestnými činy, kterým je třeba předcházet a účinně proti nim bojovat, aby byla chráněna práva a dobré životní podmínky dětí, jak vyžaduje Listina základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), a aby byla chráněna společnost jako celek. Uživatelé těchto služeb nabízených v Unii by měli mít možnost důvěřovat tomu, že dotčené služby mohou být bezpečně používány, zejména dětmi.

(2)Vzhledem k ústřednímu významu příslušných služeb informační společnosti lze těchto cílů dosáhnout pouze tím, že se zajistí, aby se poskytovatelé nabízející tyto služby v Unii chovali zodpovědně a přijali přiměřená opatření k minimalizaci rizika zneužití svých služeb pro účely pohlavního zneužívání dětí, přičemž tito poskytovatelé jsou často jedinými, kdo mohou tomuto zneužívání předcházet a bojovat proti němu. Přijatá opatření by měla být cílená, pečlivě vyvážená a přiměřená, aby se zabránilo nežádoucím negativním důsledkům pro ty, kdo využívají služby k zákonným účelům, zejména pro výkon svých základních práv chráněných právními předpisy Unie, tj. práv zakotvených v Listině a uznaných jako obecné zásady právních předpisů Unie, a aby se zabránilo nadměrnému zatížení poskytovatelů služeb.

(3)Členské státy stále častěji zavádějí nebo zvažují zavedení vnitrostátních právních předpisů s cílem předcházet pohlavnímu zneužívání dětí on-line a bojovat proti němu, zejména stanovením požadavků na poskytovatele příslušných služeb informační společnosti. S ohledem na přirozenou přeshraniční povahu internetu a příslušného poskytování služeb mají tyto vnitrostátní právní předpisy, které se vzájemně liší, přímý negativní dopad na vnitřní trh. V zájmu zvýšení právní jistoty, odstranění výsledných překážek poskytování služeb a zajištění rovných podmínek na vnitřním trhu by měly být na úrovni Unie stanoveny nezbytné harmonizované požadavky.

(4)Toto nařízení by proto mělo přispět k řádnému fungování vnitřního trhu tím, že stanoví jasná, jednotná a vyvážená pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu, a to účinným způsobem, který respektuje základní práva všech dotčených stran. Vzhledem k rychle se měnící povaze příslušných služeb a technologií používaných k jejich poskytování by tato pravidla měla být stanovena technologicky neutrálním způsobem, který obstojí i v budoucnu a nebude bránit inovacím.

(5)Aby bylo dosaženo cílů tohoto nařízení, mělo by se vztahovat na poskytovatele služeb, které mohou být zneužity pro účely pohlavního zneužívání dětí on-line. Jelikož zneužívání těchto služeb k tomuto účelu neustále narůstá, měly by tyto služby zahrnovat veřejně dostupné interpersonální komunikační služby, například služby zasílání zpráv a internetové e-mailové služby, jsou-li tyto služby veřejně dostupnými. Toto nařízení by se mělo vztahovat i na služby, které umožňují přímou interpersonální a interaktivní výměnu informací pouze jako nepodstatnou vedlejší funkci, která je neoddělitelně spjata s jinou službou, jako je chat a podobné funkce v rámci her, sdílení fotografií a videohostingu. Avšak vzhledem k přirozeným rozdílům mezi různými relevantními službami informační společnosti, na něž se vztahuje toto nařízení, a různým souvisejícím rizikům, že tyto služby budou zneužity pro účely pohlavního zneužívání dětí on-line, a vzhledem k rozdílné schopnosti dotčených poskytovatelů tomuto zneužití předcházet a bojovat proti němu, by povinnosti uložené poskytovatelům těchto služeb měly být vhodným způsobem rozlišovány.

(6)Pohlavní zneužívání dětí on-line často zahrnuje zneužívání služeb informační společnosti, které v Unii nabízejí poskytovatelé usazení ve třetích zemích. Aby byla zajištěna účinnost pravidel stanovených v tomto nařízení a rovné podmínky na vnitřním trhu, měla by se tato pravidla vztahovat na všechny poskytovatele, kteří bez ohledu na místo svého usazení nebo bydliště nabízejí služby v Unii, což dokládá jejich podstatné spojení s Unií.

(7)Tímto nařízením by neměla být dotčena pravidla vyplývající z jiných aktů Unie, zejména ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93 38 , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES 39 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).../... 40 [o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU,  41 ,  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 42 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES 43 .

(8)Toto nařízení by mělo být považováno za lex specialis ve vztahu k obecně použitelnému rámci stanovenému v nařízení (EU) .../... [o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES], kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro poskytování některých služeb informační společnosti na vnitřním trhu. Pravidla stanovená v nařízení (EU) .../... [o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES] se použijí na otázky, které toto nařízení neřeší, případně je řeší pouze částečně.

(9)Ustanovení čl. 15 odst. 1 směrnice 2002/58/ES umožňuje členským státům přijmout legislativní opatření k omezení rozsahu práv a povinností stanovených v některých zvláštních ustanoveních uvedené směrnice týkajících se důvěrnosti komunikace, pokud toto omezení představuje v demokratické společnosti nezbytné, přiměřené a úměrné opatření, mimo jiné za účelem prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů, jsou-li splněny určité podmínky, včetně souladu s Listinou. Při analogickém uplatňování požadavků uvedeného ustanovení by toto nařízení mělo omezit výkon práv a povinností stanovených v čl. 5 odst. 1 a 3 a čl. 6 odst. 1 směrnice 2002/58/ES, pokud je to nezbytně nutné pro výkon detekčních příkazů vydaných v souladu s tímto nařízením s cílem předcházet pohlavnímu zneužívání dětí on-line a bojovat proti němu.

(10)V zájmu jasnosti a jednotnosti by definice stanovené v tomto nařízení měly, je-li to možné a vhodné, vycházet z příslušných definic obsažených v jiných právních aktech Unie, jako je nařízení (EU) .../... [o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES], a měly by s nimi být v souladu.

(11)Existence podstatného spojení s Unií by se měla předpokládat tehdy, mají-li příslušné služby informační společnosti provozovnu v Unii, nebo v případě, že tato provozovna neexistuje, na základě existence významného počtu uživatelů v jednom či více členských státech nebo při zacílení činností na jeden či více členských států. Zacílení činností na jeden nebo více členských států by mělo být určeno na základě všech příslušných okolností, včetně faktorů, jako je používání jazyka či měny obecně používaných v daném členském státě nebo možnost objednání výrobků či služeb nebo používání národní domény nejvyšší úrovně. Zacílení činností na některý členský stát by mohlo být též odvozeno od dostupnosti softwarové aplikace v obchodě se softwarovými aplikacemi příslušného členského státu, od poskytování místních reklam nebo reklam v jazyce používaném v daném členském státě nebo od řešení vztahů se zákazníky, například poskytováním zákaznického servisu v jazyce obecně používaném v tomto členském státě. Podstatné spojení by se mělo předpokládat i v případě, že poskytovatel služeb zaměřuje své činnosti na jeden nebo více členských států, jak stanoví čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 44 . Pouhá technická dostupnost internetových stránek z Unie by sama o sobě neměla být považována za vytvoření podstatného spojení s Unií.

(12)Z důvodů jednotnosti a technologické neutrality by měl být pojem „materiál pohlavního zneužívání dětí“ pro účely tohoto nařízení definován jako odkaz na jakýkoli druh materiálu představujícího dětskou pornografii nebo pornografické představení ve smyslu směrnice 2011/93/EU, který může být šířen prostřednictvím hostingových nebo interpersonálních komunikačních služeb. V současné době tento materiál obvykle sestává z fotografií nebo videí, aniž by však bylo vyloučeno, že má jiné formy, zejména s ohledem na budoucí technologický vývoj.

(13)Pojem „pohlavní zneužívání dětí on-line“ by měl zahrnovat nejen šíření dříve odhaleného a potvrzeného materiálu pohlavního zneužívání dětí (dále jen „známý“ materiál), ale také dříve neodhaleného materiálu, který pravděpodobně představuje materiál pohlavního zneužívání dětí, ale dosud nebyl jako takový potvrzen (dále jen „nový“ materiál), jakož i činnosti představující navazování kontaktu s dětmi („grooming“). Je to nezbytné nejen proto, aby bylo možné řešit zneužívání v minulosti, opětovnou viktimizaci a porušování práv obětí, například práva na ochranu soukromí a osobních údajů, ale také řešit nedávné, probíhající a bezprostředně hrozící zneužívání, aby se mu v co největším rozsahu zabránilo, s cílem účinně chránit děti a zvýšit pravděpodobnost záchrany obětí a zastavení pachatelů.

(14)S cílem minimalizovat riziko, že jejich služby budou zneužity k šíření známého nebo nového materiálu pohlavního zneužívání dětí nebo k navazování kontaktu s dětmi, by poskytovatelé hostingových služeb a poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb měli toto riziko posoudit u každé ze služeb, které v Unii nabízejí. Jako vodítko pro posouzení rizik by měl být poskytnut demonstrativní seznam skutečností, které je třeba vzít v úvahu. Aby bylo možné plně zohlednit zvláštní vlastnosti služeb, které nabízejí, měli by mít poskytovatelé možnost případně vzít v úvahu další skutečnosti. Vzhledem k tomu, že se rizika v průběhu času mění v závislosti na vývoji, například pokud jde o vývoj související s technologiemi a způsoby, jakými jsou dotyčné služby nabízeny a využívány, je vhodné zajistit, aby posouzení rizik bylo pravidelně aktualizováno a v případě potřeby aktualizováno i z konkrétních důvodů.

(15)Na některé z těchto poskytovatelů příslušných služeb informační společnosti spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení se může rovněž vztahovat povinnost provádět posouzení rizik podle nařízení (EU) .../... [o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES], pokud jde o informace, které uchovávají a šíří mezi veřejností. Pro účely tohoto nařízení mohou tito poskytovatelé vycházet z tohoto posouzení rizik a doplnit je o konkrétnější posouzení rizik využívání jejich služeb za účelem pohlavního zneužívání dětí on-line, jak vyžaduje toto nařízení.

(16)Aby bylo možné účinně předcházet pohlavnímu zneužívání dětí on-line a bojovat proti němu, měli by poskytovatelé hostingových služeb a poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb přijmout přiměřená opatření ke zmírnění rizika, že jejich služby budou využity k tomuto zneužívání zjištěnému prostřednictvím posouzení rizik. Poskytovatelé, na něž se vztahuje povinnost přijmout zmírňující opatření podle nařízení (EU) .../... [o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES], mohou zvážit, do jaké míry mohou zmírňující opatření přijatá za účelem splnění této povinnosti, mezi něž mohou patřit cílená opatření na ochranu práv dítěte, včetně nástrojů pro ověřování věku a rodičovskou kontrolu, rovněž sloužit k řešení rizika zjištěného v konkrétním posouzení rizik podle tohoto nařízení a do jaké míry mohou být k dosažení souladu s tímto nařízením zapotřebí další cílená zmírňující opatření.

(17)S cílem umožnit inovace a zajistit proporcionalitu a technologickou neutralitu by neměl být stanoven taxativní seznam povinných zmírňujících opatření. Místo toho by poskytovatelům měla být ponechána určitá míra flexibility při navrhování a provádění opatření přizpůsobených zjištěnému riziku a charakteristikám služeb, které poskytují, a způsobům, jakými jsou tyto služby využívány. Poskytovatelé mají zejména možnost v souladu s právními předpisy Unie navrhnout a provádět opatření na základě svých stávajících postupů k odhalování pohlavního zneužívání dětí on-line ve svých službách a v rámci hlášení rizik uvést, že jsou nakonec ochotni a připraveni vydat detekční příkaz podle tohoto nařízení, pokud to příslušný vnitrostátní orgán bude považovat za nezbytné.

(18)Aby se zajistilo dosažení cílů tohoto nařízení, měla by být tato flexibilita podmíněna potřebou souladu s právními předpisy Unie, a zejména s požadavky tohoto nařízení, které se týkají zmírňujících opatření. Poskytovatelé hostingových služeb a poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb by proto měli při navrhování a provádění zmírňujících opatření klást důraz nejen na zajištění jejich účinnosti, ale také na to, aby se zabránilo nežádoucím negativním důsledkům pro jiné dotčené strany, zejména pro uplatnění základních práv uživatelů. Aby byla zajištěna proporcionalita, měla by se při určování toho, která zmírňující opatření by měla být v dané situaci přiměřeně přijata, rovněž zohlednit finanční a technologická způsobilost a velikost dotčeného poskytovatele. Při výběru vhodných zmírňujících opatření by poskytovatelé měli alespoň náležitě zvážit možná opatření uvedená v tomto nařízení, jakož i případně další opatření, například opatření založená na osvědčených postupech daného odvětví, včetně opatření stanovených prostřednictvím samoregulované spolupráce, a opatření obsažená v pokynech Komise. Pokud po pečlivém provedení nebo aktualizaci posouzení rizik není zjištěno žádné riziko, poskytovatelé by neměli mít povinnost přijímat žádná zmírňující opatření.

(19)Vzhledem ke své úloze zprostředkovatelů usnadňujících přístup k softwarovým aplikacím, které mohou být zneužity k pohlavnímu zneužívání dětí on-line, by poskytovatelé obchodů se softwarovými aplikacemi měli mít povinnost učinit určitá přiměřená opatření k posouzení a zmírnění tohoto rizika. Poskytovatelé by měli toto posouzení provádět s náležitou péčí, přičemž by měli za daných okolností vyvinout přiměřené úsilí, mimo jiné s ohledem na povahu a rozsah tohoto rizika, jakož i na své finanční a technologické možnosti a velikost, a pokud možno spolupracovat s poskytovateli služeb nabízených prostřednictvím softwarové aplikace.

(20)V zájmu zajištění účinného předcházení pohlavnímu zneužívání dětí on-line a boje proti němu by v případech, kdy jsou zmírňující opatření považována za nedostatečná k omezení rizika zneužití určité služby pro účely pohlavního zneužívání dětí on-line, měly být koordinační orgány určené členskými státy podle tohoto nařízení zmocněny požadovat vydání detekčních příkazů. Aby se zabránilo neoprávněnému zasahování do základních práv a byla zajištěna proporcionalita, měl by se na tuto pravomoc vztahovat pečlivě vyvážený soubor omezení a záruk. Detekční příkazy by mělo být možné adresovat pouze poskytovatelům těchto služeb, a to například vzhledem k tomu, že materiály pohlavního zneužívání dětí bývají šířeny prostřednictvím hostingových služeb a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb a že k navazování kontaktu s dětmi většinou dochází ve veřejně dostupných interpersonálních komunikačních službách.

(21)Kromě toho by jako součást těchto omezení a záruk měly být detekční příkazy vydávány pouze po pečlivém a objektivním posouzení, které povede ke zjištění významného rizika, že dotčená konkrétní služba bude zneužita pro daný druh pohlavního zneužívání dětí on-line, na nějž se vztahuje toto nařízení. Jednou ze skutečností, které je v tomto ohledu třeba vzít v úvahu, je pravděpodobnost, zda služba bude pro toto zneužití využívána do značné míry, tj. nad rámec ojedinělých a poměrně vzácných případů. Kritéria by se měla lišit tak, aby zohledňovala různé charakteristiky jednotlivých druhů daného pohlavního zneužívání dětí on-line a různé charakteristiky služeb používaných k tomuto zneužívání, jakož i související různou míru narušujícího charakteru opatření, která mají být přijata k provedení detekčního příkazu.

(22)Zjištění tohoto významného rizika by však samo o sobě nemělo dostačovat jako odůvodnění k vydání detekčního příkazu, neboť v takovém případě by tento příkaz mohl vést k nepřiměřeným negativním důsledkům pro práva a oprávněné zájmy jiných dotčených stran, zejména pro uplatňování základních práv uživatelů. Proto by mělo být zajištěno, aby detekční příkazy mohly být vydány pouze poté, co koordinační orgány a příslušný soudní orgán nebo nezávislý správní orgán objektivně a s náležitou péčí v jednotlivých případech posoudily, určily a zvážily nejen pravděpodobnost a závažnost možných důsledků zneužití služby pro dotčený druh pohlavního zneužívání dětí on-line, ale také pravděpodobnost a závažnost případných negativních důsledků pro jiné dotčené strany. Aby se zabránilo ukládání nadměrné zátěže, mělo by posouzení rovněž zohlednit finanční a technologické možnosti a velikost dotčeného poskytovatele.

(23)Aby se zabránilo nepřiměřenému zásahu do základních práv a aby byla zajištěna proporcionalita, by pak v případě, že se zjistí, že tyto požadavky byly splněny a má být vydán detekční příkaz, mělo být i nadále zajištěno, aby byl detekční příkaz cílený a specifikovaný, aby zajistil, že žádné z těchto negativních důsledků pro dotčené strany nepůjdou nad rámec toho, co je nezbytně nutné pro účinné řešení zjištěného významného rizika. Mělo by se to týkat zejména omezení na identifikovatelnou část nebo složku služby, je-li to možné, aniž bude dotčena účinnost opatření, například konkrétní druhy kanálů veřejně dostupné interpersonální komunikační služby, nebo omezení na konkrétní uživatele či konkrétní skupiny uživatelů, a to v rozsahu, v jakém je lze pro účely odhalování posuzovat izolovaně, jakož i upřesnění ochranných opatření doplňujících ta, která jsou již výslovně uvedena v tomto nařízení, jako je například nezávislý audit, poskytování doplňujících informací nebo přístupu k údajům nebo posílený lidský dohled a přezkum, a také další omezení doby platnosti detekčního příkazu, které koordinační orgán považuje za nezbytné. Aby se zabránilo nepřiměřeným nebo neúměrným závěrům, měly by být tyto požadavky stanoveny po objektivním a pečlivém posouzení, které se provede případ od případu.

(24)Příslušný soudní orgán, případně příslušný nezávislý správní orgán (v souladu s podrobnými procesními pravidly stanovenými daným členským státem) by měl být schopen přijmout informované rozhodnutí o žádostech o vydání detekčních příkazů. Obzvláště důležité je to pro zajištění nezbytné spravedlivé rovnováhy dotčených základních práv a jednotného přístupu, zejména v souvislosti s detekčními příkazy, které se týkají navazování kontaktu s dětmi. Proto by měl být stanoven postup, který umožní dotčeným poskytovatelům, Středisku EU proti pohlavnímu zneužívání dětí zřízenému tímto nařízením (dále jen „středisko EU“), a pokud tak stanoví toto nařízení, příslušnému orgánu pro ochranu údajů určenému podle nařízení (EU) 2016/679 poskytnout svá stanoviska k daným opatřením. Měli by tak učinit co nejdříve, s ohledem na důležité cíle veřejné politiky, o něž se jedná, a na potřebu jednat bez zbytečného odkladu za účelem ochrany dětí. Orgány pro ochranu údajů by zejména měly učinit vše, co je v jejich silách, aby zabránily prodloužení lhůty stanovené v nařízení (EU) 2016/679 pro předkládání svých stanovisek v reakci na předchozí konzultaci. Kromě toho by měly mít obvykle možnost poskytnout své stanovisko v dostatečném časovém předstihu v situacích, kdy Evropský sbor pro ochranu údajů již vydal pokyny týkající se technologií, které poskytovatel hodlá zavést a provozovat za účelem provedení detekčního příkazu, který je mu dle tohoto nařízení určen.

(25)Pokud jde o nové služby, tj. služby, které dříve nebyly v Unii nabízeny, obvykle neexistují důkazy o možném zneužití této služby za posledních dvanáct měsíců. S ohledem na tuto skutečnost a v zájmu zajištění účinnosti tohoto nařízení by měl být koordinační orgán při posuzování toho, zda požádat o vydání detekčního příkazu týkajícího se této nové služby, schopen vycházet z důkazů pocházejících ze srovnatelných služeb. Služba by měla být považována za srovnatelnou, pokud poskytuje funkční ekvivalent příslušné služby s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, zejména její hlavní charakteristiky a funkce, způsob, jakým je nabízena a používána, uživatelskou základnu, použitelné podmínky a opatření ke zmírnění rizika, jakož i celkový profil zbývajících rizik.

(26)Opatření přijatá poskytovateli hostingových služeb a poskytovateli veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb za účelem provedení detekčních příkazů, které jsou jim určeny, by měla zůstat přísně omezena na to, co je stanoveno v tomto nařízení a v detekčních příkazech vydaných v souladu s tímto nařízením. Aby se zajistila účinnost těchto opatření, umožnila se řešení přizpůsobená na míru, zachovala se technologická neutralita a zabránilo se obcházení povinností týkajících se odhalování, měla by být tato opatření přijata bez ohledu na technologie používané dotčenými poskytovateli v souvislosti s poskytováním jejich služeb. Toto nařízení proto ponechává dotčenému poskytovateli možnost volby technologií, které mají být provozovány, aby účinně vyhověl detekčním příkazům, a nemělo by být chápáno jako pobídka k používání určité technologie nebo odrazování od jejího používání, pokud tyto technologie a doprovodná opatření splňují požadavky tohoto nařízení. Patří sem používání technologie šifrování mezi koncovými body, což je důležitý nástroj k zajištění bezpečnosti a důvěrnosti komunikace uživatelů, včetně komunikace dětí. Při provádění detekčního příkazu by poskytovatelé měli přijmout veškerá dostupná ochranná opatření, aby zajistili, že jimi využívané technologie nemohou použít oni sami, jejich zaměstnanci ani třetí strany k jiným účelům než k zajištění souladu s tímto nařízením, a zabránit tak narušení bezpečnosti a důvěrnosti komunikace uživatelů.

(27)S cílem usnadnit poskytovatelům plnění povinností týkajících se odhalování by jim středisko EU mělo dát bezplatně k dispozici detekční technologie, které se mohou rozhodnout používat, a to výhradně za účelem provedení detekčních příkazů, které jsou jim určeny. Ohledně těchto technologií a způsobů, jakými by měly být co nejlépe využity, by měl být konzultován Evropský sbor pro ochranu osobních údajů s cílem zajistit soulad s platnými pravidly právních předpisů Unie v oblasti ochrany osobních údajů. Středisko EU by mělo při sestavování seznamů dostupných technologií zohlednit rady Evropského sboru pro ochranu údajů a měla by je zohlednit i Komise při přípravě pokynů týkajících se uplatňování povinností souvisejících s odhalováním. Poskytovatelé mohou provozovat technologie zpřístupněné střediskem EU či jinými subjekty nebo technologie, které sami vyvinuli, pokud splňují požadavky tohoto nařízení.

(28)S cílem neustále posuzovat výkonnost detekčních technologií a zajistit jejich dostatečnou spolehlivost, jakož i identifikovat falešně pozitivní výsledky a zabránit tak chybným oznámením středisku EU, by poskytovatelé měli zajistit lidský dohled a v případě potřeby lidský zásah dle druhu detekčních technologií a druhu daného pohlavního zneužívání dětí on-line. Tento dohled by měl zahrnovat pravidelné posuzování míry falešně negativních a pozitivních výsledků generovaných technologiemi na základě analýzy anonymizovaných reprezentativních vzorků údajů. Zejména pokud jde o odhalování navazování kontaktu s dětmi ve veřejně dostupné interpersonální komunikaci, měli by poskytovatelé služeb zajistit pravidelný, konkrétní a podrobný lidský dohled a ověřování člověkem v případě konverzací, jež technologie označily za konverzace, které obsahují možné navazování kontaktu s dětmi.

(29)Poskytovatelé hostingových služeb a poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb mají jedinečné postavení, aby mohli odhalovat možné pohlavní zneužívání dětí on-line při využívání jejich služeb. Informace, které mohou získat při nabízení svých služeb, jsou často nezbytné pro účinné vyšetřování a stíhání trestných činů pohlavního zneužívání dětí. Proto by měly mít povinnost oznamovat možné pohlavní zneužívání dětí on-line prostřednictvím svých služeb vždy, když se o něm dozvědí, tj. pokud existují oprávněné důvody se domnívat, že určitá činnost může znamenat pohlavní zneužívání dětí on-line. Pokud takové oprávněné důvody existují, neměly by těmto poskytovatelům bránit v podání oznámení pochybnosti o věku možné oběti. V zájmu účinnosti by nemělo být podstatné, jakým způsobem tyto informace získají. Tyto informace by mohly být získány například prováděním detekčních příkazů, pomocí informací označených uživateli nebo organizacemi jednajícími ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí nebo činnostmi prováděnými z vlastní iniciativy poskytovatelů. Tito poskytovatelé by měli oznamovat minimální množství informací, jak je stanoveno v tomto nařízení, aby příslušné donucovací orgány mohly případně posoudit, zda zahájit vyšetřování, a před podáním oznámení by měli zajistit, aby byla co nejúplnější.

(30)Koordinační orgány v zemi usazení by měly mít pravomoc požádat příslušné soudní orgány nebo nezávislé správní orgány, aby vydaly příkaz k odstranění adresovaný poskytovatelům hostingových služeb s cílem zajistit co nejrychlejší odstranění materiálu pohlavního zneužívání dětí on-line po jeho odhalení. Vzhledem k tomu, že odstranění nebo znemožnění přístupu může ovlivnit právo uživatelů, kteří dotčený materiál poskytli, měli by poskytovatelé informovat tyto uživatele o důvodech odstranění, aby tito uživatelé mohli uplatnit své právo na nápravu, s výhradou výjimek nutných k tomu, aby se zabránilo zasahování do činností v oblasti prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů pohlavního zneužívání dětí.

(31)Pravidla tohoto nařízení by neměla být chápána tak, že mají vliv na požadavky týkající se příkazů k odstranění obsahu stanovených v nařízení (EU) .../... [o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES].

(32)Povinnosti vyplývající z tohoto nařízení se nevztahují na poskytovatele hostingových služeb, kteří své služby v Unii nenabízejí. Tyto služby však mohou být i tak používány k šíření materiálu pohlavního zneužívání dětí uživatelům v Unii nebo uživateli v Unii, což způsobuje újmu dětem a společnosti jako celku, a to i v případě, že činnosti poskytovatelů nejsou zacíleny na členské státy a celkový počet uživatelů těchto služeb v Unii je omezený. Z právních a praktických důvodů nemusí být racionálně možné, aby tito poskytovatelé tento materiál odstranili nebo k němu znemožnili přístup, a to ani ve spolupráci s příslušnými orgány třetí země, v níž jsou usazeni. V souladu se stávajícími postupy v několika členských státech by proto mělo být možné požadovat, aby poskytovatelé služeb přístupu k internetu přijali přiměřená opatření k zablokování přístupu uživatelů v Unii k danému materiálu.

(33)V zájmu jednotnosti, účinnosti a účelnosti a v zájmu minimalizace rizika obcházení by tyto blokovací příkazy měly vycházet ze seznamu jednotných lokátorů zdroje, které vedou ke konkrétním ověřeným položkám pohlavního zneužívání dětí, jež centrálně sestaví a poskytne středisko EU na základě řádně ověřených podání příslušných orgánů členských států. Aby se zabránilo přijímání neodůvodněných nebo nepřiměřených opatření, zejména těch, která by nepatřičně ovlivnila příslušná základní práva, a to zejména (kromě práv dětí) svobodu projevu a informací uživatelů a svobodu podnikání poskytovatelů, měla by být stanovena vhodná omezení a záruky. Zejména by mělo být zajištěno, aby zátěž uložená dotčeným poskytovatelům služeb přístupu k internetu nebyla nepřiměřená, aby potřeba a přiměřenost blokovacích příkazů byla pečlivě posouzena i po jejich vydání a aby poskytovatelé i dotčení uživatelé měli k dispozici účinné prostředky soudní i mimosoudní nápravy.

(34)Vzhledem k tomu, že nabývání, držení, vědomé získávání přístupu a předávání materiálu pohlavního zneužívání dětí představuje trestný čin podle směrnice 2011/93/EU, je nezbytné zbavit poskytovatele příslušných služeb informační společnosti trestní odpovědnosti, pokud jsou zapojeni do těchto činností tak, že jejich činnosti se nadále přísně omezují na to, co je nezbytné pro plnění jejich povinností podle tohoto nařízení, přičemž jednají v dobré víře.

(35)Šíření materiálu pohlavního zneužívání dětí je trestným činem, který ovlivňuje práva vyobrazených obětí. Oběti by proto měly mít právo získat na požádání od střediska EU i prostřednictvím koordinačních orgánů příslušné informace, pokud poskytovatelé hostingových služeb nebo poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb oznámí v souladu s tímto nařízením známý materiál pohlavního zneužívání dětí.

(36)Vzhledem k dopadu na práva obětí vyobrazených v tomto známém materiálu pohlavního zneužívání dětí a obvyklým možnostem poskytovatelů hostingových služeb tento dopad omezit tím, že pomohou zajistit, aby tento materiál již nebyl v rámci jejich služeb k dispozici, by tito poskytovatelé měli poskytnout pomoc obětem, které požádají o odstranění dotčeného materiálu nebo znemožnění přístupu k němu. Tato pomoc by se měla omezit na to, co lze za daných okolností od dotčeného poskytovatele rozumně požadovat, a to s ohledem na faktory, kterými jsou například obsah a rozsah žádosti, kroky nezbytné k nalezení dotčených známých materiálů pohlavního zneužívání dětí a prostředky, které má poskytovatel k dispozici. Pomoc by mohla spočívat například v pomoci při lokalizaci položek, provedení kontrol a odstranění nebo znemožnění přístupu k těmto položkám. Vzhledem k tomu, že provádění činností potřebných k dosažení tohoto odstranění nebo znemožnění přístupu může být bolestné nebo dokonce traumatické a složité, měly by mít oběti v tomto ohledu rovněž právo na pomoc ze strany střediska EU, a to prostřednictvím koordinačních orgánů.

(37)Aby bylo zajištěno účinné řízení těchto funkcí podpory pro oběti, měly by mít oběti možnost kontaktovat a spolehnout se na koordinační orgán, který je pro ně nejdostupnější a který by měl zajistit veškerou komunikaci mezi oběťmi a střediskem EU.

(38)Za účelem usnadnění uplatnění práva obětí na informace a na pomoc a podporu při odstranění nebo znemožnění přístupu by oběti měly mít možnost označit příslušnou položku nebo položky materiálu pohlavního zneužívání dětí, o kterých se snaží získat informace nebo odstranit či znemožnit přístup k nim, a to buď poskytnutím fotografie nebo fotografií nebo samotného videa či videí, nebo poskytnutím jednotných lokátorů zdroje vedoucích ke konkrétní položce nebo položkám materiálu pohlavního zneužívání dětí, nebo prostřednictvím jakéhokoli jiného vyobrazení, které umožní jednoznačnou identifikaci dotyčné položky nebo položek.

(39)Aby se zabránilo nepřiměřeným zásahům do práv uživatelů na soukromý a rodinný život a na ochranu osobních údajů, neměli by poskytovatelé příslušných služeb informační společnosti uchovávat údaje, které se týkají případů možného pohlavního zneužívání dětí on-line, ledaže je to nezbytné pro jeden nebo více účelů uvedených v tomto nařízení a s přiměřenou maximální dobou trvání. Jelikož se tyto požadavky na uchovávání týkají pouze tohoto nařízení, neměly by být chápány tak, že mají vliv na možnost uchovávat příslušné údaje o obsahu a provozní údaje v souladu se směrnicí 2002/58/ES nebo na uplatňování jakékoli právní povinnosti uchovávat údaje, která se na poskytovatele vztahuje podle jiných aktů unijního nebo vnitrostátního práva v souladu s právem Unie.

(40)V zájmu usnadnění bezproblémové a účinné komunikace elektronickými prostředky, případně včetně potvrzení přijetí této komunikace týkající se záležitostí, na něž se vztahuje toto nařízení, by poskytovatelé příslušných služeb informační společnosti měli mít povinnost určit jednotné kontaktní místo a zveřejnit příslušné informace týkající se tohoto kontaktního místa, včetně jazyků, které mají být při této komunikaci použity. Na rozdíl od právního zástupce poskytovatele by kontaktní místo mělo sloužit provozním účelům a nemělo by mít nutně fyzické umístění. Měly by být stanoveny vhodné podmínky ve vztahu ke komunikačním jazykům, které budou upřesněny, s cílem zajistit, že bezproblémová komunikace nebude nepřiměřeně komplikovaná. Pro poskytovatele, na něž se vztahuje povinnost zřídit funkci zajišťování souladu s předpisy a jmenovat osoby pověřené zajišťováním souladu s předpisy dle nařízení (EU) .../... [o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES], může být jedna z těchto osob pověřených zajišťováním souladu s předpisy určena jako kontaktní místo podle tohoto nařízení s cílem usnadnit soudržné provádění povinností vyplývajících z obou rámců.

(41)Aby byl umožněn účinný dohled a případně prosazování tohoto nařízení, měli by poskytovatelé příslušných služeb informační společnosti, kteří nejsou usazeni ve třetí zemi a kteří nabízejí služby v Unii, mít právního zástupce v Unii a informovat veřejnost a příslušné orgány o tom, jak lze tohoto právního zástupce kontaktovat. S cílem umožnit v případě potřeby flexibilní řešení a bez ohledu na různé účely podle tohoto nařízení by mělo být možné, pokud to dotčený poskytovatel jasně uvedl, aby jeho právní zástupce fungoval rovněž jako jeho kontaktní místo za předpokladu, že budou splněny příslušné požadavky tohoto nařízení.

(42)Je-li to relevantní a vhodné, na základě volby poskytovatele příslušných služeb informační společnosti a potřeby splnit příslušné právní požadavky v tomto ohledu by tito poskytovatelé měli mít možnost určit jednotné kontaktní místo a jednoho právního zástupce pro účely nařízení (EU) .../... [o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES] a tohoto nařízení.

(43)V zájmu účinného uplatňování a případně prosazování tohoto nařízení by měl každý členský stát určit alespoň jeden stávající nebo nově zřízený orgán, který bude příslušný k zajištění tohoto uplatňování a prosazování ve vztahu k poskytovatelům relevantních služeb informační společnosti spadajících do příslušnosti určujícího členského státu.

(44)V zájmu zajištění jasnosti a umožnění účinné, efektivní a jednotné koordinace a spolupráce na vnitrostátní i unijní úrovni platí, že pokud členský stát určí k uplatňování a prosazování tohoto nařízení více než jeden příslušný orgán, měl by určit jeden z těchto vedoucích orgánů jako koordinační orgán, přičemž pokud členský stát určí pouze jeden orgán, měl by být automaticky považován za koordinační orgán. Z těchto důvodů by měl koordinační orgán působit jako jednotné kontaktní místo ve všech záležitostech týkajících se uplatňování tohoto nařízení, aniž by byly dotčeny donucovací pravomoci jiných vnitrostátních orgánů.

(45)S ohledem na zvláštní odborné znalosti a ústřední postavení střediska EU v souvislosti s prováděním tohoto nařízení by koordinační orgány měly při plnění některých svých úkolů mít možnost požádat o pomoc středisko EU. Touto pomocí by neměly být dotčeny příslušné úkoly a pravomoci koordinačních orgánů žádajících o pomoc a střediska EU, ani požadavky vztahující se na plnění jejich příslušných úkolů a výkon jejich příslušných pravomocí stanovených v tomto nařízení.

(46)Vzhledem k významu jejich úkolů a možnému dopadu využívání jejich pravomocí při uplatňování základních práv dotčených stran je nezbytné, aby koordinační orgány byly zcela nezávislé. Za tímto účelem by pravidla a záruky vztahující se na koordinační orgány měly být podobné pravidlům a zárukám vztahujícím se na soudy, aby bylo zaručeno, že představují nezávislé správní orgány a mohou ve všech ohledech jako takové jednat.

(47)Koordinační orgán a další příslušné orgány hrají klíčovou úlohu při zajišťování účinnosti práv a povinností stanovených v tomto nařízení a při dosahování jeho cílů. Proto je nezbytné zajistit, aby tyto orgány měly nejen nezbytné vyšetřovací a donucovací pravomoci, ale také nezbytné finanční, lidské, technologické a jiné zdroje, aby byly schopny odpovídajícím způsobem plnit své úkoly podle tohoto nařízení. Zejména vzhledem k různorodosti poskytovatelů příslušných služeb informační společnosti a jejich využívání vyspělých technologií při nabízení služeb je nezbytné, aby koordinační orgán a další příslušné orgány měly potřebný počet zaměstnanců, včetně odborníků se specializovanými dovednostmi. Zdroje koordinačních orgánů by měly být určeny s přihlédnutím k velikosti, složitosti a možnému společenskému dopadu poskytovatelů příslušných služeb informační společnosti spadajících do příslušnosti členského státu, který je určil, jakož i k dosahu jejich služeb v celé Unii.

(48)Vzhledem k potřebě zajistit účinnost uložených povinností by měly být koordinačním orgánům uděleny donucovací pravomoci k řešení případů porušení tohoto nařízení. Tyto pravomoci by měly zahrnovat pravomoc dočasně omezit přístup uživatelům služby, které se porušení týká, anebo, pouze není-li to technicky proveditelné, přístup k on-line rozhraní poskytovatele, na němž k porušení došlo. Vzhledem k vysoké míře zásahu do práv poskytovatelů služeb, který tato pravomoc představuje, by měla být uplatňována pouze tehdy, jsou-li splněny určité podmínky. Mezi ně by měla patřit podmínka, že porušení vede k pravidelnému a strukturálnímu usnadňování trestných činů pohlavního zneužívání dětí, což by se mělo chápat tak, že jde o situaci, kdy ze všech dostupných důkazů vyplývá, že k takovému usnadnění docházelo ve velkém měřítku a po delší dobu.

(49)Aby bylo možné ověřit, zda jsou pravidla tohoto nařízení, zejména pravidla týkající se zmírňujících opatření a provádění detekčních příkazů, příkazů k odstranění nebo blokovacích příkazů, které koordinační orgán vydal, účinně dodržována v praxi, měl by mít každý koordinační orgán možnost provádět vyhledávání za použití příslušných ukazatelů poskytnutých střediskem EU s cílem odhalit šíření známého nebo nového materiálu pohlavního zneužívání dětí prostřednictvím veřejně dostupných materiálů v hostingových službách dotčených poskytovatelů.

(50)Aby bylo zajištěno, že poskytovatelé hostingových služeb si jsou vědomi zneužívání svých služeb, a aby měli možnost urychleně a dobrovolně přijmout opatření k odstranění nebo ke znemožnění přístupu, měly by mít koordinační orgány v zemi usazení možnost informovat tyto poskytovatele o tom, že v jejich službách se nachází známý materiál pohlavního zneužívání dětí, a požadovat jeho odstranění nebo znemožnění přístupu k němu, a dát tento požadavek poskytovateli k dobrovolnému zvážení. Tyto činnosti spočívající v oznamování by měly být jasně odlišeny od pravomocí koordinačních orgánů podle tohoto nařízení požadovat vydání příkazů k odstranění obsahu, které dotyčnému poskytovateli uloží závaznou právní povinnost odstranit dotyčný materiál nebo k němu ve stanovené lhůtě znemožnit přístup.

(51)V zájmu jasnosti a zajištění účinného prosazování tohoto nařízení by poskytovatel příslušných služeb informační společnosti měl spadat do příslušnosti členského státu, v němž se nachází jeho hlavní provozovna, tj. v němž má poskytovatel své ústředí nebo sídlo, v němž jsou vykonávány hlavní finanční funkce a provozní kontrola. Pokud jde o poskytovatele, kteří nemají v Unii provozovnu, ale nabízejí v Unii služby, měl by mít příslušnost členský stát, v němž má jejich jmenovaný právní zástupce bydliště nebo je usazen, s ohledem na funkci právních zástupců podle tohoto nařízení.

(52)Aby se zajistilo účinné prosazování a ochrana práv uživatelů podle tohoto nařízení, je vhodné usnadnit podávání stížností podle tohoto nařízení na údajné neplnění povinností poskytovatelů příslušných služeb informační společnosti. Postup by měl být takový, že se uživatelům umožní podávat tyto stížnosti u koordinačního orgánu na území členského státu, v němž mají uživatelé bydliště nebo jsou usazeni, bez ohledu na to, který členský stát má ve vztahu k dotčenému poskytovateli příslušnost. Pro účely podávání stížností se mohou uživatelé rozhodnout, že se spolehnou na organizace jednající ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí. Avšak aby nebyl ohrožen cíl vytvoření jasného a účinného systému dohledu a aby se zabránilo riziku nekonzistentních rozhodnutí, mělo by zůstat výhradně na koordinačním orgánu v zemi usazení, aby následně vykonával každou ze svých vyšetřovacích nebo donucovacích pravomocí, pokud jde o jednání, které je předmětem stížnosti, aniž by byla dotčena pravomoc jiných dozorových úřadů v rámci jejich mandátu.

(53)Členské státy by měly zajistit, aby za porušení povinností stanovených v tomto nařízení existovaly účinné, přiměřené a odrazující sankce s přihlédnutím ke skutečnostem, jako je povaha, závažnost, opakování a doba trvání porušení, s ohledem na sledovaný veřejný zájem, rozsah a druh vykonávaných činností, jakož i hospodářské možnosti dotčeného poskytovatele příslušných služeb informační společnosti.

(54)Pravidla tohoto nařízení týkající se dohledu a prosazování by neměla být chápána tak, že mají vliv na pravomoci a příslušnost úřadů pro ochranu údajů podle nařízení (EU) 2016/679.

(55)Pro řádné fungování systému povinného odhalování a blokování pohlavního zneužívání dětí on-line zřízeného tímto nařízením je nezbytné, aby středisko EU dostávalo prostřednictvím koordinačních orgánů materiál označený jako materiál pohlavního zneužívání dětí nebo přepisy konverzací, u nichž bylo shledáno, že představují navazování kontaktu s dětmi, jak se zjistilo například při vyšetřování trestných činů tak, aby tyto materiály nebo konverzace mohly sloužit jako přesný a spolehlivý základ k tomu, že středisko EU vytvoří ukazatele tohoto zneužívání. K dosažení tohoto výsledku by identifikace měla proběhnout po pečlivém posouzení provedeném v rámci řízení, které zaručí spravedlivý a objektivní výsledek, a to buď samotnými koordinačními orgány, nebo soudem či jiným nezávislým správním orgánem, než je koordinační orgán. I když jsou rychlé posouzení, identifikace a předložení takového materiálu důležité i v jiném kontextu, zásadní význam mají v souvislosti s novými materiály pohlavního zneužívání dětí a v souvislosti s navazováním kontaktu s dětmi, jak byly oznámeny podle tohoto nařízení, neboť tento materiál může vést k identifikaci probíhajícího nebo bezprostředního zneužívání a k záchraně obětí. V souvislosti s tímto podáváním oznámení by proto měly být stanoveny zvláštní lhůty.

(56)Aby se zajistilo, že ukazatele vytvořené střediskem EU pro účely odhalování budou co nejúplnější, měly by koordinační orgány aktivně předkládat příslušné materiály a přepisy. Středisko EU by však mělo mít rovněž možnost za tímto účelem upozorňovat koordinační orgány na určité materiály nebo konverzace.

(57)Někteří poskytovatelé příslušných služeb informační společnosti nabízejí své služby v několika nebo dokonce ve všech členských státech, přičemž podle tohoto nařízení má příslušnost ve vztahu k danému poskytovateli pouze jeden členský stát. Je proto nezbytně nutné, aby koordinační orgán určený členským státem, který má příslušnost, při plnění svých úkolů a při výkonu svých pravomocí zohledňoval zájmy všech uživatelů v Unii, aniž by rozlišoval podle určitých skutečností, jakými jsou například místo nebo státní příslušnost uživatelů, a aby koordinační orgány mezi sebou účinně a účelně spolupracovaly. Pro usnadnění této spolupráce by měly být stanoveny nezbytné mechanismy a systémy sdílení informací. Touto spoluprací není dotčena možnost členských států zajistit pravidelné výměny názorů s jinými veřejnými orgány, je-li to relevantní pro plnění úkolů těchto jiných orgánů a koordinačního orgánu.

(58)Středisko EU by mělo vytvořit a udržovat nezbytné systémy sdílení informací, zejména za účelem usnadnění spolupráce potřebné pro řádné fungování mechanismů zřízených tímto nařízením. Při zřizování a údržbě těchto systémů by středisko EU mělo spolupracovat s Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (dále jen „Europol“) a vnitrostátními orgány, aby v příslušných případech vycházelo ze stávajících systémů a osvědčených postupů.

(59)S cílem podpořit provádění tohoto nařízení a přispět k dosažení jeho cílů by středisko EU mělo sloužit jako ústřední zprostředkovatel, který plní určitý okruh konkrétních úkolů. Plnění těchto úkolů vyžaduje silné záruky nezávislosti, zejména na donucovacích orgánech, jakož i správní strukturu zajišťující účinné, efektivní a soudržné plnění různých úkolů a právní subjektivitu, aby středisko mohlo účinně spolupracovat se všemi příslušnými zúčastněnými stranami. Proto by mělo být zřízeno jako decentralizovaná agentura Unie.

(60)V zájmu právní jistoty a účinnosti by úkoly střediska EU měly být vyjmenovány jasným a komplexním způsobem. V zájmu zajištění řádného provádění tohoto nařízení by se tyto úkoly měly týkat zejména usnadnění povinností týkajících se odhalování, oznamování a blokování, které byly uloženy poskytovatelům hostingových služeb, poskytovatelům veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb a poskytovatelům služeb přístupu k internetu. Ze stejného důvodu by však středisko EU mělo být rovněž pověřeno některými dalšími úkoly, zejména těmi, které se týkají provádění povinností posouzení a zmírňování rizik ze strany poskytovatelů příslušných služeb informační společnosti, odstraňování materiálu pohlavního zneužívání dětí nebo znemožnění přístupu k němu ze strany poskytovatelů hostingových služeb, poskytování pomoci koordinačním orgánům, jakož i vytváření a sdílení znalostí a odborných znalostí týkajících se pohlavního zneužívání dětí on-line.

(61)Středisko EU by mělo poskytovat spolehlivé informace o tom, které činnosti lze důvodně považovat za pohlavní zneužívání dětí on-line, aby bylo možné je odhalovat a blokovat v souladu s tímto nařízením. Vzhledem k povaze materiálů pohlavního zneužívání dětí je třeba tyto spolehlivé informace poskytovat bez sdílení samotných materiálů. Středisko EU by proto mělo vytvářet přesné a spolehlivé ukazatele založené na zjištěných materiálech pohlavního zneužívání dětí a navazování kontaktu s dětmi, které mu předložily koordinační orgány v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení. Tyto ukazatele by měly umožnit, aby technologie odhalily šíření stejného materiálu (známého materiálu) či jiného materiálu pohlavního zneužívání dětí (nového materiálu) nebo případně navazování kontaktu s dětmi.

(62)Má-li systém zřízený tímto nařízením řádně fungovat, mělo by být středisko EU pověřeno vytvářením databází pro každý z těchto tří druhů pohlavního zneužívání dětí on-line a správou a provozem těchto databází. Pro účely vyvozování odpovědnosti a s cílem umožnit případné opravy by mělo vést záznamy o podáních a postupu použitém pro vytváření ukazatelů.

(63)Za účelem zajištění vysledovatelnosti postupu oznamování a veškerých následných činností prováděných na základě oznamování, jakož i umožnění poskytnout zpětnou vazbu k oznamování poskytovatelům hostingových služeb a poskytovatelům veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, vytváření statistik týkajících se oznámení a spolehlivé a rychlé správy a zpracování oznámení by středisko EU mělo vytvořit specializovanou databázi těchto oznámení. Aby tato databáze mohla splnit výše uvedené účely, měla by rovněž obsahovat relevantní informace týkající se těchto oznámení, například ukazatele představující materiál a pomocné značky, které mohou například označovat skutečnost, že oznámený obraz nebo video je součástí série fotografií a videí zobrazujících stejnou oběť nebo oběti.

(64)Vzhledem k citlivosti dotčených údajů a s cílem zabránit jakýmkoli chybám a případnému zneužití je nezbytné stanovit přísná pravidla pro přístup k těmto databázím ukazatelů a databázím oznámení, pravidla pro údaje v nich obsažené a pro jejich bezpečnost. Dotčené údaje by zejména neměly být uchovávány déle, než je nezbytně nutné. Z výše uvedených důvodů by měl být přístup do databáze ukazatelů umožněn pouze stranám a pro účely uvedené v tomto nařízení, s výhradou kontrol ze strany střediska EU, a měl by být časově a rozsahem omezen na to, co je pro tyto účely nezbytně nutné.

(65)Aby se zabránilo nesprávnému oznamování pohlavního zneužívání dětí on-line podle tohoto nařízení a aby se donucovací orgány mohly zaměřit na své hlavní vyšetřovací úkoly, měla by oznámení projít střediskem EU. Středisko EU by mělo tato oznámení posoudit s cílem určit ta, která jsou zjevně neopodstatněná, tj. je-li bez věcné právní nebo faktické analýzy okamžitě zřejmé, že oznámené činnosti nepředstavují pohlavní zneužívání dětí on-line. Je-li oznámení zjevně neopodstatněné, mělo by středisko EU poskytnout zpětnou vazbu oznamujícímu poskytovateli hostingových služeb nebo poskytovateli veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb s cílem umožnit zlepšení jím používaných technologií a postupů i další vhodné kroky, například obnovení chybně odstraněného materiálu. Vzhledem k tomu, že každé oznámení by mohlo být důležitým prostředkem k vyšetřování a stíhání dotčených trestných činů pohlavního zneužívání dětí a k záchraně oběti zneužívání, měla by být oznámení zpracována co nejrychleji.

(66)S cílem přispět k účinnému uplatňování tohoto nařízení a ochraně práv obětí by středisko EU mělo mít možnost na požádání podporovat oběti a pomáhat příslušným orgánům tím, že bude provádět prohledávání hostingových služeb, zda nešíří známý materiál pohlavního zneužívání dětí, který je veřejně přístupný, a to za použití odpovídajících ukazatelů. Pokud středisko EU po provedení takového prohledání tyto materiály zjistí, mělo by mít rovněž možnost požádat dotčeného poskytovatele hostingových služeb o odstranění dané položky nebo položek nebo o znemožnění přístupu k nim, vzhledem k tomu, že poskytovatel si nemusí být jejich přítomnosti vědom a může být ochoten tak učinit dobrovolně.

(67)Vzhledem ke svému ústřednímu postavení vyplývajícímu z plnění jeho hlavních úkolů podle tohoto nařízení a k informacím a odborným znalostem, které může v souvislosti s tímto nařízením získat, by středisko EU mělo rovněž přispívat k dosažení cílů tohoto nařízení tím, že bude sloužit jako centrum znalostí, odborných znalostí a výzkumu v záležitostech souvisejících s předcházením pohlavnímu zneužívání dětí on-line a s bojem proti němu. V této souvislosti by středisko EU mělo spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami z Unie i mimo ni a umožnit členským státům, aby získané znalosti a odborné znalosti využily, včetně osvědčených postupů a získaných poznatků.

(68)Pro plnění úkolů střediska EU podle tohoto nařízení je nezbytné zpracování a uchovávání některých osobních údajů. Aby byla zajištěna odpovídající ochrana těchto osobních údajů, mělo by středisko EU zpracovávat a uchovávat osobní údaje pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné pro účely uvedené v tomto nařízení. Mělo by tak činit bezpečným způsobem a omezit uchovávání na to, co je nezbytně nutné pro plnění příslušných úkolů.

(69)Aby mohlo středisko EU účinně a účelně plnit své úkoly, mělo by úzce spolupracovat s koordinačními orgány, Europolem a příslušnými partnerskými organizacemi, například americkým Národním centrem pro pohřešované a zneužívané děti nebo sítí horkých linek Mezinárodní asociace internetových horkých linek (INHOPE) pro oznamování materiálu pohlavního zneužívání dětí, a to v mezích stanovených tímto nařízením a jinými právními nástroji upravujícími jejich příslušné činnosti. Pro usnadnění této spolupráce by měla být přijata nezbytná ujednání, včetně určení kontaktních úředníků koordinačními orgány a uzavření memorand o porozumění s Europolem a případně s jednou nebo více příslušnými partnerskými organizacemi.

(70)Dlouhodobá podpora Unie síti INHOPE a jejím členským horkým linkám je uznáním toho, že horké linky stojí v přední linii při boji proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line. Středisko EU by mělo využívat síť horkých linek a podporovat jejich účinnou spolupráci s koordinačními orgány, poskytovateli příslušných služeb informační společnosti a donucovacími orgány členských států. Odborné znalosti a zkušenosti horkých linek jsou neocenitelným zdrojem informací ke včasné identifikaci společných hrozeb a řešení, jakož i o regionálních a vnitrostátních rozdílech v rámci Unie.

(71)Vzhledem k mandátu Europolu a jeho zkušenostem s určováním příslušných vnitrostátních orgánů v nejasných situacích a jeho databázi zpravodajských informací o trestné činnosti, která může přispět ke zjištění vazeb na vyšetřování v jiných členských státech, by mělo středisko EU s Europolem úzce spolupracovat, zejména s cílem zajistit rychlé určení příslušných vnitrostátních donucovacích orgánů v případech, kdy to není jasné nebo kdy se případ týká více než jednoho členského státu.

(72)Vzhledem k tomu, že je třeba, aby středisko EU intenzivně spolupracovalo s Europolem, mělo by se sídlo střediska EU nacházet u Europolu, který sídlí v nizozemském Haagu. Vysoce citlivá povaha oznámení, které středisko EU sdílí s Europolem, a technické požadavky, například na zabezpečené datové připojení, budou v obou případech těžit ze společného místa střediska EU a Europolu. Středisko EU by se tak mohlo jako nezávislý subjekt opírat o podpůrné služby Europolu, zejména na služby týkající se řízení lidských zdrojů, informačních technologií (IT), včetně kybernetické bezpečnosti, budov a komunikací. Sdílení těchto podpůrných služeb je nákladově efektivnější a zajistí více odborných služeb, než kdyby se nově vytvářely.

(73)Aby bylo zajištěno řádné fungování střediska EU, měla by být stanovena nezbytná pravidla týkající se jeho organizace. V zájmu jednotnosti by tato pravidla měla být v souladu se společným přístupem Evropského parlamentu, Rady a Komise k decentralizovaným agenturám.

(74)Vzhledem k potřebě technických odborných znalostí pro plnění svých úkolů, zejména pokud jde o úkol poskytnout seznam technologií, které lze použít pro odhalování, by středisko EU mělo mít Technologický výbor složený z odborníků s poradní funkcí. Technologický výbor může zejména poskytovat odborné znalosti na podporu činnosti střediska EU v rámci jeho mandátu, pokud jde o záležitosti týkající se odhalování pohlavního zneužívání dětí on-line, s cílem podpořit středisko EU při přispívání k vysoké úrovni technických norem a záruk v oblasti detekčních technologií.

(75)V zájmu transparentnosti a odpovědnosti a s cílem umožnit hodnocení a v případě potřeby i úpravy by poskytovatelé hostingových služeb, poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb a poskytovatelé služeb přístupu k internetu, koordinační orgány a středisko EU měli mít povinnost shromažďovat, zaznamenávat a analyzovat informace na základě anonymizovaného shromažďování neosobních údajů a zveřejňovat výroční zprávy o své činnosti podle tohoto nařízení. Koordinační orgány by měly při shromažďování těchto informací spolupracovat s Europolem a s donucovacími orgány a dalšími příslušnými vnitrostátními orgány členského státu, který určil daný koordinační orgán.

(76)V zájmu řádné správy věcí veřejných a na základě shromážděných statistik a informací a mechanismů podávání zpráv o transparentnosti stanovených v tomto nařízení by Komise měla provést do pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost jeho hodnocení a poté tak činit každých pět let.

(77)Hodnocení by mělo být založeno na kritériích účelnosti, nezbytnosti, účinnosti, proporcionality, relevantnosti, soudržnosti a přidané hodnoty Unie. Mělo by posoudit fungování různých provozních a technických opatření stanovených tímto nařízením, včetně účinnosti opatření k posílení odhalování, oznamování a odstraňování pohlavního zneužívání dětí on-line, účinnosti ochranných mechanismů, jakož i dopadů na potenciálně dotčená základní práva, svobodu podnikání, právo na soukromý život a ochranu osobních údajů. Komise by měla rovněž posoudit dopad na potenciálně dotčené zájmy třetích stran.

(78)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1232 45   stanoví dočasné řešení, pokud jde o používání technologií některými poskytovateli veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb pro účely boje proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line, dokud nebude vypracován a přijat dlouhodobý právní rámec. Tento dlouhodobý právní rámec stanoví toto nařízení. Nařízení (EU) 2021/1232 by proto mělo být zrušeno.

(79)Za účelem dosažení cílů tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem změny příloh tohoto nařízení a jeho doplnění, a to stanovením podrobných pravidel týkajících se zřizování databází provozovaných střediskem EU, jejich obsahu a přístupu k nim, pokud jde o podobu, přesný obsah a další podrobnosti oznámení a postupu oznamování, pokud jde o určování a účtování nákladů vynaložených střediskem EU na podporu poskytovatelů při posuzování rizik, jakož i technické požadavky na systémy sdílení informací podporující komunikaci mezi koordinačními orgány, Komisí, střediskem EU, dalšími příslušnými agenturami Unie a poskytovateli příslušných služeb informační společnosti.

(80)Je důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti pro akty v přenesené pravomoci vedla odpovídající konzultace, a to i prostřednictvím otevřené veřejné konzultace a na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 46 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(81)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení systému sdílení informací by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 47 .

(82)Aby měly všechny dotčené strany dostatek času přijmout nezbytná opatření k dosažení souladu s tímto nařízením, měla by být stanovena přiměřená doba mezi dnem jeho vstupu v platnost a dnem jeho použitelnosti.

(83)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž přispění k řádnému fungování vnitřního trhu stanovením jasných, jednotných a vyvážených pravidel pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu účinným způsobem, který respektuje základní práva, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich lze z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(84)V souladu s článkem 42 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 48 byli konzultováni evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, kteří vydali své stanovisko dne [...],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.Toto nařízení stanoví jednotná pravidla pro řešení zneužívání příslušných služeb informační společnosti k pohlavnímu zneužívání dětí on-line na vnitřním trhu.

    Stanoví zejména:

a)povinnosti poskytovatelů příslušných služeb informační společnosti minimalizovat riziko, že jejich služby budou zneužity k pohlavnímu zneužívání dětí on-line;

b)povinnosti poskytovatelů hostingových služeb a poskytovatelů interpersonálních komunikačních služeb odhalovat a oznamovat pohlavní zneužívání dětí on-line;

c)povinnosti poskytovatelů hostingových služeb odstranit ze svých služeb materiály pohlavního zneužívání dětí nebo k nim znemožnit přístup;

d)povinnosti poskytovatelů služeb přístupu k internetu znemožnit přístup k materiálům pohlavního zneužívání dětí;

e)pravidla pro provádění a prosazování tohoto nařízení, včetně určení a fungování příslušných orgánů členských států, Střediska EU proti pohlavnímu zneužívání dětí zřízeného článkem 40 (dále jen „středisko EU“) a spolupráce a transparentnosti.

2.Toto nařízení se vztahuje na poskytovatele příslušných služeb informační společnosti, kteří tyto služby nabízejí v Unii, bez ohledu na místo jejich hlavní provozovny.

3.Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená těmito právními akty:

a)směrnice 2011/93/EU o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV;

b)směrnice 2000/31/ES a nařízení (EU) .../... [o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES];

c)směrnice 2010/13/EU;

d)nařízení (EU) 2016/679, směrnice 2016/680, nařízení (EU) 2018/1725 a – s výhradou odstavce 4 tohoto článku – směrnice 2002/58/ES.

4.Toto nařízení omezuje uplatňování práv a povinností stanovených v čl. 5 odst. 1 a 3 a čl. 6 odst. 1 směrnice 2002/58/ES v rozsahu nezbytném pro výkon detekčních příkazů vydaných v souladu s oddílem 2 kapitoly 1 tohoto nařízení.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:

a)„hostingovou službou“ se rozumí služba informační společnosti ve smyslu čl. 2 písm. f) třetí odrážky nařízení (EU).../... [o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES];

b)„interpersonální komunikační službou“ se rozumí veřejně dostupná služba ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice (EU) 2018/1972, včetně služeb, které umožňují přímou interpersonální a interaktivní výměnu informací pouze jako nepodstatnou doplňkovou funkci, která je neoddělitelně spjata s jinou službou;

c)„softwarovou aplikací“ se rozumí digitální produkt nebo služba ve smyslu čl. 2 bodu 13 nařízení (EU) .../... [o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (akt o digitálních trzích)];

d)„obchodem se softwarovými aplikacemi“ se rozumí služba ve smyslu čl. 2 bodu 12 nařízení (EU) .../... [o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (akt o digitálních trzích)];

e)„službou přístupu k internetu“ se rozumí služba ve smyslu čl. 2 odst. 2 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 49 ;

f)„příslušnými službami informační společnosti“ se rozumí všechny tyto služby:

i) hostingová služba;

ii) interpersonální komunikační služba;

iii) obchod se softwarovými aplikacemi;

iv) služba přístupu k internetu;

g)„nabízením služeb v Unii“ se rozumí nabízení služeb v Unii ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (EU) .../... [o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES];

h)„uživatelem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která využívá příslušnou službu informační společnosti;

i)„dítětem“ se rozumí jakákoli fyzická osoba mladší 18 let;

j)„dětským uživatelem“ se rozumí fyzická osoba, která využívá příslušné služby informační společnosti a která je fyzickou osobou mladší 17 let;

k)„mikropodnikem, malým nebo středním podnikem“ se rozumí podnik ve smyslu doporučení Komise 2003/361 o definici mikropodniků, malých a středních podniků 50 ;

l)„materiálem pohlavního zneužívání dětí“ se rozumí materiál představující dětskou pornografii nebo pornografické představení ve smyslu čl. 2 písm. c) a e) směrnice 2011/93/EU;

m)„známým materiálem pohlavního zneužívání dětí“ se rozumí možný materiál pohlavního zneužívání dětí zjištěný pomocí ukazatelů obsažených v databázi ukazatelů podle čl. 44 odst. 1 písm. a);

n)„novým materiálem pohlavního zneužívání dětí“ se rozumí možný materiál pohlavního zneužívání dětí zjištěný pomocí ukazatelů obsažených v databázi ukazatelů podle čl. 44 odst. 1 písm. b);

o)„navazováním kontaktu s dětmi“ se rozumí navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům, jak je uvedeno v článku 6 směrnice 2011/93/EU;

p)„pohlavním zneužíváním dětí on-line“ se rozumí šíření materiálů pohlavního zneužívání dětí on-line a navazování kontaktu s dětmi;

q)„trestnými činy pohlavního zneužívání dětí“ se rozumí trestné činy ve smyslu článků 3 až 7 směrnice 2011/93/EU;

r)„doporučovacím systémem“ se rozumí systém definovaný v čl. 2 písm. o) nařízení (EU) .../... [o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES];

s)„údaji o obsahu“ se rozumí údaje ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU)... [o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech (.../... nařízení o elektronických důkazech)];

t)„moderováním obsahu“ se rozumí činnosti definované v čl. 2 písm. p) nařízení (EU) .../... [o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES];

u)„koordinačním orgánem v zemi usazení“ se rozumí koordinační orgán pro otázky pohlavního zneužívání dětí určený v souladu s článkem 25 členským státem, v němž má poskytovatel služeb informační společnosti hlavní provozovnu, případně v němž má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce;

v)„podmínkami“ se rozumí podmínky definované v čl. 2 písm. q) nařízení (EU) .../... [o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES];

w)„hlavní provozovnou“ se rozumí ústředí nebo sídlo poskytovatele příslušných služeb informační společnosti, v němž jsou vykonávány hlavní finanční funkce a provozní kontrola.

KAPITOLA II

POVINNOSTI POSKYTOVATELŮ PŘÍSLUŠNÝCH SLUŽEB INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI PŘEDCHÁZET POHLAVNÍMU ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ ON-LINE A BOJOVAT PROTI NĚMU

Oddíl 1

Povinnosti týkající se posouzení a zmírnění rizik

Článek 3

Posouzení rizik

1.Poskytovatelé hostingových služeb a poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb u každé takové služby, kterou nabízejí, zjistí, analyzují a posoudí riziko využívání služby pro účely pohlavního zneužívání dětí on-line.

2.Při posuzování rizik poskytovatel zohlední zejména:

a)jakékoli dříve zjištěné případy využívání jeho služeb pro účely pohlavního zneužívání dětí on-line;

b)existenci a provádění politiky poskytovatelem a dostupnost funkcí k řešení rizika podle odstavce 1, mimo jiné prostřednictvím:

–zákazů a omezení stanovených v podmínkách,

–opatření přijatých k prosazování těchto zákazů a omezení,

–funkcí umožňujících ověřování věku,

–funkcí umožňujících uživatelům informovat poskytovatele o pohlavním zneužívání dětí on-line prostřednictvím nástrojů, které jsou snadno dostupné a přiměřené věku;

c)způsob, jakým uživatelé využívají službu, a jeho dopad na toto riziko;

d)způsob, jakým poskytovatel službu navrhl a provozuje, včetně obchodního modelu, správy a řízení a příslušných systémů a postupů, a jejich dopad na toto riziko;

e)pokud jde o riziko navazování kontaktu s dětmi:

i) rozsah, v jakém je nebo pravděpodobně bude služba využívána dětmi;

ii) je-li služba využívána dětmi, různé věkové skupiny dětských uživatelů a riziko navazování kontaktu s dětmi ve vztahu k těmto věkovým skupinám;

iii) dostupnost funkcí vytvářejících nebo posilujících riziko navazování kontaktu s dětmi, včetně těchto funkcí:

–možnost, aby uživatelé vyhledávali jiné uživatele, a zejména aby dospělí uživatelé vyhledávali dětské uživatele,

–možnost, aby uživatelé přímo navazovali kontakt s jinými uživateli, zejména prostřednictvím soukromé komunikace,

–možnost, aby uživatelé sdíleli obrázky nebo videa s jinými uživateli, zejména prostřednictvím soukromé komunikace.

3.Poskytovatel může požádat středisko EU, aby na podporu posouzení rizik provedlo analýzu reprezentativních anonymizovaných vzorků údajů za účelem zjištění možného pohlavního zneužívání dětí on-line.

Náklady, které středisku EU vzniknou v souvislosti s provedením takové analýzy, nese žádající poskytovatel. Středisko EU však nese náklady, pokud je poskytovatelem mikropodnik, malý nebo střední podnik, a to za předpokladu, že žádost je přiměřeně nezbytná na podporu posouzení rizik.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 86 za účelem doplnění tohoto nařízení o nezbytná podrobná pravidla pro určování a účtování těchto nákladů a uplatňování výjimky pro mikropodniky a malé a střední podniky.

4.Poskytovatel provede první posouzení rizik do [datum použitelnosti tohoto nařízení + 3 měsíce], nebo, jestliže poskytovatel službu v Unii nenabízel do [datum použitelnosti tohoto nařízení], do tří měsíců ode dne, kdy poskytovatel začal službu nabízet v Unii.

Poskytovatel následně v případě potřeby aktualizuje posouzení rizik, nejméně však jednou za tři roky ode dne, kdy posouzení rizik naposledy provedl nebo aktualizoval. Nicméně:

a)u služby, na kterou se vztahuje detekční příkaz vydaný v souladu s článkem 7, aktualizuje poskytovatel posouzení rizik nejpozději dva měsíce před uplynutím doby použitelnosti detekčního příkazu;

b)koordinační orgán v zemi usazení může požadovat, aby poskytovatel aktualizoval posouzení rizik k přiměřenému dřívějšímu datu, než je datum uvedené ve druhém pododstavci, pokud existují důkazy o možné podstatné změně rizika, že se služba používá pro účely pohlavního zneužívání dětí on-line.

5.Posouzení rizik zahrnuje posouzení případného zbývajícího rizika, že se služba po přijetí zmírňujících opatření podle článku 4 používá pro účely pohlavního zneužívání dětí on-line.

6.Komise může ve spolupráci s koordinačními orgány a střediskem EU a po provedení veřejné konzultace vydat pokyny k uplatňování odstavců 1 až 5, přičemž náležitě zohlední zejména příslušný technologický vývoj a způsob, jakým jsou nabízeny a využívány služby, na něž se tato ustanovení vztahují.

Článek 4

Zmírňování rizik

1.Poskytovatelé hostingových služeb a poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb přijmou přiměřená zmírňující opatření přizpůsobená riziku zjištěnému podle článku 3, aby toto riziko minimalizovali. Tato opatření zahrnují některé nebo všechny tyto prvky:

a)prostřednictvím vhodných technických a provozních opatření a náboru zaměstnanců úprava systémů poskytovatele pro moderování obsahu nebo doporučovacích systémů, jeho rozhodovacích procesů, provozu či funkcí služby nebo obsahu či prosazování podmínek služby;

b)posílení vnitřních postupů poskytovatele nebo vnitřního dohledu nad fungováním služby;

c)v souladu s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže zahájení nebo přizpůsobení spolupráce s jinými poskytovateli hostingových služeb nebo poskytovateli interpersonálních komunikačních služeb, veřejnými orgány, organizacemi občanské společnosti nebo případně subjekty, kterým byl udělen status důvěryhodných oznamovatelů v souladu s článkem 19 nařízení (EU) .../... [o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES].

2.Zmírňující opatření jsou:

a)účinná při zmírňování zjištěného rizika;

b)cílená a přiměřená ve vztahu k tomuto riziku, zejména s přihlédnutím k závažnosti rizika, jakož i k finančním a technologickým možnostem poskytovatele a k počtu uživatelů;

c)uplatňována s náležitou péčí a nediskriminačně a za všech okolností s náležitým ohledem na možné důsledky zmírňujících opatření pro výkon základních práv všech dotčených stran;

d)zavedena, přezkoumána, ukončena nebo případně rozšířena vždy, když je posouzení rizik provedeno nebo aktualizováno podle čl. 3 odst. 4, a to do tří měsíců od data uvedeného ve zmíněném článku.

3.Poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb, kteří na základě posouzení rizik provedeného nebo aktualizovaného v souladu s článkem 3 zjistili riziko, že jejich služby budou využívány pro účely navazování kontaktu s dětmi, přijmou nezbytná opatření k ověření věku a k posouzení věku s cílem spolehlivě identifikovat dětské uživatele svých služeb, aby mohli přijmout zmírňující opatření.

4.Poskytovatelé hostingových služeb a poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb ve svých podmínkách jasně popíší zmírňující opatření, která přijali. Tento popis neobsahuje informace, které by mohly snížit účinnost zmírňujících opatření.

5.Komise může ve spolupráci s koordinačními orgány a střediskem EU a po provedení veřejné konzultace vydat pokyny k uplatňování odstavců 1, 2, 3 a 4, přičemž náležitě zohlední zejména příslušný technologický vývoj a způsob, jakým jsou služby, na něž se tato ustanovení vztahují, nabízeny a využívány.

Článek 5

Oznamování rizik

1.Poskytovatelé hostingových služeb a poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb předají do tří měsíců ode dne uvedeného v čl. 3 odst. 4 koordinačnímu orgánu v zemi usazení oznámení, v němž uvedou:

a)postup a výsledky posouzení rizik provedeného nebo aktualizovaného podle článku 3, včetně posouzení případného zbývajícího rizika podle čl. 3 odst. 5;

b)veškerá zmírňující opatření přijatá podle článku 4.

2.Do tří měsíců od obdržení oznámení jej koordinační orgán v zemi usazení posoudí a na tomto základě a s přihlédnutím ke všem dalším relevantním informacím, které má k dispozici, určí, zda bylo posouzení rizik provedeno nebo aktualizováno a zda byla přijata zmírňující opatření v souladu s požadavky článků 3 a 4.

3.Jestliže je to pro toto posouzení nezbytné, může si tento koordinační orgán v přiměřené lhůtě vyžádat od poskytovatele další informace stanovené tímto koordinačním orgánem. Tato lhůta není delší než dva týdny.

Lhůta uvedená v prvním pododstavci se pozastaví do doby, než budou dodatečné informace poskytnuty.

4.Aniž jsou dotčeny články 7 a 27 až 29, pokud nebyly splněny požadavky článků 3 a 4, požádá tento koordinační orgán poskytovatele, aby v přiměřené lhůtě stanovené tímto koordinačním orgánem opětovně provedl posouzení rizik či aktualizoval nebo případně zavedl, přezkoumal, zrušil nebo rozšířil zmírňující opatření. Tato lhůta není delší než jeden měsíc.

5.Při předávání oznámení koordinačnímu orgánu v zemi usazení v souladu s odstavcem 1 předají poskytovatelé toto oznámení rovněž středisku EU.

6.Poskytovatelé předají oznámení na požádání poskytovatelům obchodů se softwarovými aplikacemi, pokud je to nezbytné pro posouzení podle čl. 6 odst. 2. V případě potřeby mohou z oznámení odstranit důvěrné informace.

Článek 6

Povinnosti obchodů se softwarovými aplikacemi

1.Poskytovatelé obchodů se softwarovými aplikacemi:

a)vynaloží přiměřené úsilí, aby pokud možno společně s poskytovateli softwarových aplikací posoudili každou službu nabízenou prostřednictvím softwarových aplikací, které zprostředkovávají, zda nepředstavuje riziko, že bude využita pro účely navazování kontaktu s dětmi;

b)přijmou přiměřená opatření s cílem zabránit dětským uživatelům v přístupu k softwarovým aplikacím, u nichž zjistili významné riziko, že dotčená služba bude využívána pro účely navazování kontaktu s dětmi;

c)přijmou nezbytná opatření k ověřování věku a posuzování věku s cílem spolehlivě identifikovat dětské uživatele svých služeb, což jim umožní přijmout opatření podle písmena b).

2.Při posuzování rizika podle odstavce 1 poskytovatel zohlední všechny dostupné informace, včetně výsledků posouzení rizik provedeného nebo aktualizovaného podle článku 3.

3.Poskytovatelé obchodů se softwarovými aplikacemi zveřejní informace popisující postup a kritéria použitá k posouzení rizika a popis opatření podle odstavce 1. Tento popis nesmí obsahovat informace, které by mohly snížit účinnost posouzení těchto opatření.

4.Komise může ve spolupráci s koordinačními orgány a střediskem EU a po provedení veřejné konzultace vydat pokyny k uplatňování odstavců 1, 2 a 3 s náležitým ohledem zejména na příslušný technologický vývoj a na způsoby, jakými jsou služby, na něž se tato ustanovení vztahují, nabízeny a využívány.

Oddíl 2

Povinnosti odhalování

Článek 7

Vydávání detekčních příkazů

1.Koordinační orgán v zemi usazení má pravomoc požádat příslušný soudní orgán členského státu, který jej určil, nebo jiný nezávislý správní orgán tohoto členského státu, aby vydal detekční příkaz, kterým se od poskytovatele hostingových služeb nebo poskytovatele interpersonálních komunikačních služeb spadajících do příslušnosti tohoto členského státu vyžádá, aby přijal opatření dle článku 10 k odhalování pohlavního zneužívání dětí on-line v konkrétní službě.

2.Koordinační orgán v zemi usazení před podáním žádosti o vydání detekčního příkazu provede šetření a posouzení nezbytné ke zjištění, zda byly splněny podmínky odstavce 4.

Za tímto účelem může případně požadovat, aby poskytovatel v přiměřené lhůtě stanovené tímto koordinačním orgánem předložil nezbytné doplňující informace k oznámení a další informace podle čl. 5 odst. 1 a 3, nebo může požádat středisko EU, jiný veřejný orgán nebo příslušné odborníky či subjekty o poskytnutí nezbytných doplňujících informací.

3.Pokud koordinační orgán v zemi usazení dospěje k předběžnému závěru, že podmínky odstavce 4 byly splněny, pak:

a)vypracuje návrh žádosti o vydání detekčního příkazu, v němž upřesní hlavní skutečnosti obsahu detekčního příkazu, o který má v úmyslu požádat, a důvody, proč o něj žádá;

b)předloží návrh žádosti poskytovateli a středisku EU;

c)poskytne poskytovateli příležitost vyjádřit se k návrhu žádosti v přiměřené lhůtě stanovené tímto koordinačním orgánem;

d)vyzve středisko EU, aby ve lhůtě čtyř týdnů ode dne obdržení návrhu žádosti poskytlo své stanovisko k návrhu žádosti.

Pokud se tento koordinační orgán s ohledem na připomínky poskytovatele a stanovisko střediska EU i nadále domnívá, že podmínky odstavce 4 byly splněny, předloží poskytovateli znovu návrh žádosti, který může být případně upraven. V takovém případě poskytovatel v přiměřené lhůtě stanovené tímto koordinačním orgánem učiní všechny následující kroky:

a)vypracuje prováděcí plán, v němž stanoví opatření, která hodlá přijmout za účelem provedení zamýšleného detekčního příkazu, včetně podrobných informací o plánovaných technologiích a ochranných opatřeních;

b)pokud se návrh prováděcího plánu týká zamýšleného detekčního příkazu, který se týká navazování kontaktu s dětmi a který nepředstavuje obnovení dříve vydaného detekčního příkazu bez podstatných změn, provede posouzení vlivu na ochranu osobních údajů a postup předchozí konzultace podle článků 35 a 36 nařízení (EU) 2016/679 v souvislosti s opatřeními stanovenými v prováděcím plánu;

c)pokud se použije písmeno b) nebo pokud jsou splněny podmínky článků 35 a 36 nařízení (EU) 2016/679, upraví návrh prováděcího plánu, je-li to nezbytné s ohledem na výsledek posouzení vlivu na ochranu osobních údajů a s cílem zohlednit stanovisko úřadu pro ochranu údajů poskytnuté v reakci na předchozí konzultaci;

d)předloží tomuto koordinačnímu orgánu prováděcí plán, případně připojí stanovisko příslušného orgánu pro ochranu údajů a upřesní, jak byl prováděcí plán upraven s ohledem na výsledek posouzení dopadu na ochranu údajů a tohoto stanoviska.

Pokud se tento koordinační orgán s ohledem na prováděcí plán poskytovatele a stanovisko orgánu pro ochranu údajů i nadále domnívá, že podmínky odstavce 4 byly splněny, předloží příslušnému soudnímu nebo nezávislému správnímu orgánu žádost o vydání detekčního příkazu, která může být případně upravena. K žádosti připojí prováděcí plán poskytovatele a stanoviska střediska EU a orgánu pro ochranu údajů.

4.Koordinační orgán v zemi usazení požádá o vydání detekčního příkazu a příslušný soudní orgán nebo nezávislý správní orgán vydá detekční příkaz, pokud má za to, že jsou splněny tyto podmínky:

a)existují důkazy o významném riziku, že služba bude využívána pro účely pohlavního zneužívání dětí on-line ve smyslu odstavců 5, 6 a 7;

b)důvody pro vydání detekčního příkazu převažují nad negativními důsledky pro práva a oprávněné zájmy všech dotčených stran, zejména s ohledem na nutnost zajistit spravedlivou rovnováhu mezi základními právy těchto stran.

Při posuzování, zda byly splněny podmínky prvního pododstavce, se zohlední všechny relevantní skutečnosti a okolnosti daného případu, zejména:

a)provedené nebo aktualizované posouzení rizik a veškerá zmírňující opatření přijatá poskytovatelem podle článků 3 a 4, včetně případných zmírňujících opatření zavedených, přezkoumávaných, ukončených nebo rozšířených podle čl. 5 odst. 4;

b)veškeré další informace získané podle odstavce 2 nebo jakékoli jiné relevantní informace, které má koordinační orgán k dispozici, zejména informace o používání, koncepci a fungování služby, o finančních a technologických možnostech a velikosti poskytovatele a o možných důsledcích opatření, která mají být přijata k provedení detekčního příkazu pro všechny ostatní dotčené strany;

c)názory a prováděcí plán poskytovatele předložené v souladu s odstavcem 3;

d)stanoviska střediska EU a orgánu pro ochranu údajů předložená v souladu s odstavcem 3.

Pokud jde o druhý pododstavec písm. d), pokud se tento koordinační orgán podstatně odchýlí od stanoviska střediska EU, informuje o tom středisko EU a Komisi a uvede body, v nichž se odchýlil, a hlavní důvody tohoto odchýlení.

5.Pokud jde o detekční příkazy týkající se šíření známého materiálu pohlavního zneužívání dětí, má se za to, že významné riziko podle odst. 4 prvního pododstavce písm. a) existuje, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)je pravděpodobné, že navzdory jakýmkoli zmírňujícím opatřením, která poskytovatel případně přijal nebo přijme, se služba do značné míry využívá k šíření známého materiálu pohlavního zneužívání dětí;

b)existují důkazy o tom, že služba (nebo srovnatelná služba, pokud k datu žádosti o vydání detekčního příkazu dosud nebyla v Unii nabízena) byla v posledních 12 měsících a do značné míry využívána k šíření známého materiálu pohlavního zneužívání dětí.

6.Pokud jde o detekční příkazy týkající se šíření nového materiálu pohlavního zneužívání dětí, má se za to, že významné riziko podle odst. 4 prvního pododstavce písm. a) existuje, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)je pravděpodobné, že navzdory jakýmkoli zmírňujícím opatřením, která poskytovatel případně přijal nebo přijme, je služba do značné míry využívána k šíření nového materiálu pohlavního zneužívání dětí;

b)existují důkazy o tom, že služba nebo srovnatelná služba, pokud k datu žádosti o vydání detekčního příkazu dosud nebyla v Unii nabízena, byla v posledních 12 měsících a do značné míry využívána k šíření nového materiálu pohlavního zneužívání dětí;

c)u služeb jiných než těch, které umožňují živý přenos pornografických představení ve smyslu čl. 2 písm. e) směrnice 2011/93/EU:

1)v souvislosti s touto službou byl vydán detekční příkaz šíření známého materiálu pohlavního zneužívání dětí;

2)poskytovatel předložil značný počet oznámení týkajících se známého materiálu pohlavního zneužívání dětí, který byl zjištěn prostřednictvím opatření přijatých za účelem provedení detekčního příkazu uvedeného v bodě 1 podle článku 12.

7.Pokud jde o detekční příkazy týkající se navazování kontaktu s dětmi, má se za to, že významné riziko podle odst. 4 prvního pododstavce písm. a) existuje, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)poskytovatel je považován za poskytovatele interpersonálních komunikačních služeb;

b)je pravděpodobné, že navzdory veškerým zmírňujícím opatřením, která poskytovatel případně přijal nebo přijme, se služba ve značné míře využívá k navazování kontaktu s dětmi;

c)existují důkazy o tom, že služba (nebo srovnatelná služba, pokud k datu žádosti o vydání detekčního příkazu dosud nebyla v Unii nabízena) byla v posledních 12 měsících a do značné míry využívána k navazování kontaktu s dětmi.

Detekční příkazy týkající se navazování kontaktu s dětmi se vztahují pouze na interpersonální komunikaci, kdy je jedním z uživatelů dětský uživatel.

8.Koordinační orgán v zemi usazení při žádosti o vydání detekčních příkazů a příslušný soudní nebo nezávislý správní orgán při vydání detekčního příkazu tento příkaz zacílí a upřesní tak, aby negativní důsledky podle odst. 4 prvního pododstavce písm. b) zůstaly omezeny na to, co je nezbytně nutné pro účinné řešení významného rizika podle písmena a) uvedeného pododstavce.

Za tímto účelem vezmou v úvahu všechny příslušné parametry, včetně dostupnosti dostatečně spolehlivých detekčních technologií v tom smyslu, že v maximální možné míře omezují míru chyb, pokud jde o odhalování a vhodnost a účinnost těchto technologií pro dosažení cílů tohoto nařízení, jakož i dopad opatření na práva dotčených uživatelů, a v souladu s článkem 10 budou požadovat přijetí těch nejméně omezujících opatření z více stejně účinných opatření.

Zajistí zejména, že:

a)je-li toto riziko omezeno na identifikovatelnou část nebo složku služby, použijí se požadovaná opatření pouze ve vztahu k této části nebo složce;

b)v případě potřeby, zejména za účelem omezení těchto negativních důsledků, jsou stanoveny účinné a přiměřené záruky, které doplňují záruky podle čl. 10 odst. 4, 5 a 6;

c)s výhradou odstavce 9 zůstává doba použitelnosti omezena na dobu nezbytně nutnou.

9.Příslušný soudní orgán nebo nezávislý správní orgán uvede v detekčním příkazu období, během něhož se použije, přičemž uvede datum zahájení a datum ukončení.

Datum zahájení se stanoví s přihlédnutím k době přiměřeně potřebné k tomu, aby poskytovatel přijal nezbytná opatření k přípravě výkonu detekčního příkazu. Toto datum nesmí být dřívější než tři měsíce ode dne, kdy poskytovatel obdržel detekční příkaz, a nesmí být pozdější než 12 měsíců od tohoto data.

Doba použitelnosti detekčních příkazů, které se týkají šíření známého nebo nového materiálu pohlavního zneužívání dětí, nepřesáhne 24 měsíců, přičemž doba použitelnosti detekčních příkazů, které se týkají navazování kontaktu s dětmi, nepřesáhne dvanáct měsíců.

Článek 8

Další pravidla týkající se detekčních příkazů

1.Příslušný soudní orgán nebo nezávislý správní orgán vydá detekční příkazy podle článku 7 za použití vzoru stanoveného v příloze I. Detekční příkazy obsahují:

a)informace o opatřeních, která mají být přijata k provedení detekčního příkazu, včetně ukazatelů, které mají být použity, a záruk, které mají být poskytnuty, včetně požadavků na oznamování stanovených podle čl. 9 odst. 3 a případně dalších záruk podle čl. 7 odst. 8;

b)identifikační údaje příslušného soudního orgánu nebo nezávislého správního orgánu, který detekční příkaz vydal, a ověření detekčního příkazu tímto soudním nebo nezávislým správním orgánem;

c)jméno poskytovatele a případně jeho právního zástupce;

d)konkrétní službu, pro kterou je detekční příkaz vydán, a případně dotčenou část nebo složku dotčené služby podle čl. 7 odst. 8;

e)informaci o tom, zda se vydaný detekční příkaz týká šíření známých nebo nových materiálů pohlavního zneužívání dětí nebo navazování kontaktu s dětmi;

f)datum zahájení a datum ukončení použitelnosti detekčního příkazu;

g)dostatečně podrobné odůvodnění, které vysvětluje, proč byl detekční příkaz vydán;

h)odkaz na toto nařízení jako právní základ pro detekční příkaz;

i)datum, časové razítko a elektronický podpis soudního nebo nezávislého správního orgánu, který detekční příkaz vydal;

j)snadno srozumitelné informace o opravných prostředcích, které má adresát detekčního příkazu k dispozici, včetně informací o prostředcích soudní nápravy a o lhůtách, které se na tuto nápravu vztahují.

2.Příslušný soudní orgán nebo nezávislý správní orgán, který detekční příkaz vydá, jej adresuje hlavní provozovně poskytovatele nebo případně jeho zákonnému zástupci určenému v souladu s článkem 24.

Detekční příkaz se předává kontaktnímu místu poskytovatele podle čl. 23 odst. 1, koordinačnímu orgánu v zemi usazení a středisku EU prostřednictvím systému zřízeného v souladu s čl. 39 odst. 2.

Detekční příkaz je vypracován v jazyce, který poskytovatel uvedl v souladu s čl. 23 odst. 3.

3.Pokud poskytovatel nemůže detekční příkaz provést, protože obsahuje zjevné chyby nebo neobsahuje dostatečné informace pro jeho provedení, požádá bez zbytečného odkladu koordinační orgán v zemi usazení o nezbytné vysvětlení za použití vzoru stanoveného v příloze II.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 86 za účelem změny příloh I a II, je-li to nezbytné za účelem vylepšení vzorů s ohledem na příslušný technologický vývoj nebo získané praktické zkušenosti

Článek 9

Náprava, informace, oznamování a úpravy detekčních příkazů

1.Poskytovatelé hostingových služeb a poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb, kteří obdrželi detekční příkaz, jakož i uživatelé dotčení opatřeními přijatými k jeho provedení, mají právo na účinnou nápravu. Toto právo zahrnuje právo napadnout detekční příkaz u soudů členského státu, příslušného soudního orgánu nebo nezávislého správního orgánu, který detekční příkaz vydal.

2.Jakmile detekční příkaz nabude právní moci, předá příslušný soudní orgán nebo nezávislý správní orgán, který detekční příkaz vydal, bez zbytečného odkladu jeho kopii koordinačnímu orgánu v zemi usazení. Koordinační orgán v zemi usazení poté bez zbytečného odkladu předá jeho kopii všem ostatním koordinačním orgánům prostřednictvím systému zřízeného v souladu s čl. 39 odst. 2.

Pro účely prvního pododstavce nabude detekční příkaz právní moci po uplynutí lhůty pro podání odvolání, pokud nebylo podáno odvolání v souladu s vnitrostátním právem, nebo po potvrzení detekčního příkazu v návaznosti na odvolání.

3.Je-li doba použitelnosti detekčního příkazu delší než 12 měsíců, případně šest měsíců v případě detekčního příkazu týkajícího se navazování kontaktu s dětmi, koordinační orgán v zemi usazení požádá poskytovatele, aby mu alespoň jednou podal zprávu o výkonu detekčního příkazu, a to v polovině doby použitelnosti.

Tato zpráva obsahuje podrobný popis opatření přijatých k provedení detekčního příkazu, včetně poskytnutých záruk, a informace o praktickém fungování těchto opatření, zejména o jejich účinnosti při odhalování šíření známých nebo nových materiálů pohlavního zneužívání dětí nebo případně navazování kontaktu s dětmi, a informace o důsledcích těchto opatření pro práva a oprávněné zájmy všech dotčených stran.

4.Pokud jde o detekční příkazy, které příslušný soudní orgán nebo nezávislý správní orgán vydal na žádost koordinačního orgánu v zemi usazení, pak tento koordinační orgán v případě potřeby a v každém případě po obdržení oznámení uvedených v odstavci 3 posoudí, zda došlo k podstatným změnám důvodů pro vydání detekčních příkazů, a zejména zda jsou nadále splněny podmínky čl. 7 odst. 4. V tomto ohledu zohlední dodatečná zmírňující opatření, která může poskytovatel přijmout, aby se zabýval významným rizikem zjištěným v době vydání detekčního příkazu.

Tento koordinační orgán požádá příslušný soudní orgán nebo nezávislý správní orgán, který detekční příkaz vydal, o změnu nebo zrušení tohoto příkazu, je-li to s ohledem na výsledek tohoto posouzení nezbytné. Ustanovení tohoto oddílu se na tyto žádosti použijí obdobně.

Článek 10

Technologie a záruky

1.Poskytovatelé hostingových služeb a poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb, kteří obdrželi detekční příkaz, jej provedou tím, že nainstalují a budou provozovat technologie pro odhalování šíření známého nebo nového materiálu pohlavního zneužívání dětí nebo případně navazování kontaktu s dětmi, a to za použití odpovídajících ukazatelů poskytnutých střediskem EU v souladu s článkem 46.

2.Poskytovatel je oprávněn bezplatně získat, instalovat a provozovat technologie zpřístupněné střediskem EU v souladu s čl. 50 odst. 1 výhradně za účelem provedení detekčního příkazu. Poskytovatel není povinen používat žádnou konkrétní technologii, včetně technologií poskytnutých střediskem EU, pokud jsou splněny požadavky stanovené v tomto článku. Používáním technologií poskytnutých střediskem EU není dotčena odpovědnost poskytovatele za dodržování těchto požadavků a za jakákoli rozhodnutí, která může přijmout v souvislosti s používáním těchto technologií nebo v důsledku jejich používání.

3.Technologie:

a)jsou účinné při odhalování šíření známých nebo nových materiálů pohlavního zneužívání dětí nebo případně navazování kontaktu s dětmi;

b)nemohou z příslušných sdělení získat žádné jiné informace než informace nezbytně nutné k odhalování, a to za použití ukazatelů uvedených v odstavci 1, vzorců ukazujících na šíření známého nebo nového materiálu pohlavního zneužívání dětí, nebo případně navazování kontaktu s dětmi;

c)jsou v souladu s nejmodernějšími trendy v tomto odvětví a co nejméně zasahují do práv uživatelů na soukromý a rodinný život, včetně důvěrnosti komunikace a práva na ochranu osobních údajů;

d)jsou dostatečně spolehlivé v tom smyslu, že v maximální možné míře omezují míru chyb při odhalování.

4.Poskytovatel:

a)přijme veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby technologie a ukazatele, jakož i zpracování osobních údajů a dalších údajů, které s nimi souvisejí, byly používány výhradně za účelem odhalování šíření známého nebo nového materiálu pohlavního zneužívání dětí nebo případně navazování kontaktu s dětmi, pokud je to nezbytně nutné pro výkon detekčních příkazů, které jim byly určeny;

b)stanoví účinné vnitřní postupy pro prevenci a v případě potřeby pro odhalování a nápravu jakéhokoli zneužití technologií, ukazatelů a osobních údajů a jiných údajů uvedených pod písmenem a), včetně neoprávněného přístupu k těmto osobním údajům a jiným údajům a jejich neoprávněného předávání;

c)zajistí dle potřeby pravidelný lidský dohled s cílem zajistit, aby technologie fungovaly dostatečně spolehlivým způsobem, a v případě potřeby i lidský zásah, zejména v případech, kdy jsou zjištěny možné chyby a možné navazování kontaktu s dětmi;

d)zřídí a provozuje dostupný, věku přiměřený a uživatelsky vstřícný mechanismus, který umožní uživatelům podávat mu v přiměřené lhůtě stížnosti na údajné porušení povinností podle tohoto oddílu, jakož i činit veškerá rozhodnutí, která poskytovatel případně přijme v souvislosti s používáním technologií, včetně odstranění materiálu poskytnutého uživateli nebo znemožnění přístupu k němu, blokování účtů uživatelů nebo pozastavení či ukončení poskytování služby uživatelům, přičemž tyto stížnosti vyřizuje objektivně, účinně a včas;

e)nejpozději jeden měsíc před datem zahájení uvedeným v detekčním příkazu informuje koordinační orgán o provádění plánovaných opatření, která jsou stanovena v prováděcím plánu podle čl. 7 odst. 3;

f)pravidelně přezkoumává fungování opatření podle písmen a), b), c) a d) tohoto odstavce a v případě potřeby je upraví, aby bylo zajištěno splnění požadavků v nich stanovených, a zdokumentuje proces přezkumu a jeho výsledky, přičemž tyto informace zahrne do oznámení podle čl. 9 odst. 3.

5.Poskytovatel informuje uživatele jasným, zřetelným a srozumitelným způsobem:

a)o skutečnosti, že provozuje technologie k odhalování pohlavního zneužívání dětí on-line za účelem provedení detekčního příkazu, o způsobech, jakými tyto technologie provozuje, a o dopadu na důvěrnost komunikace uživatelů;

b)o skutečnosti, že je povinen hlásit možné pohlavní zneužívání dětí on-line středisku EU v souladu s článkem 12;

c)o právu uživatelů na soudní nápravu podle čl. 9 odst. 1 a o jejich právu podat stížnost poskytovateli prostřednictvím mechanismu podle odst. 4 písm. d) a koordinačnímu orgánu v souladu s článkem 34.

Poskytovatel neposkytne uživatelům informace, které mohou snížit účinnost opatření k provedení detekčního příkazu.

6.Pokud poskytovatel prostřednictvím opatření přijatých za účelem provedení detekčního příkazu odhalí možné pohlavní zneužívání dětí on-line, informuje o tom bez zbytečného odkladu dotčené uživatele poté, co Europol nebo vnitrostátní donucovací orgán členského státu, který obdržel oznámení podle článku 48, potvrdil, že informace poskytnuté uživatelům nezasáhnou do činností v oblasti prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů pohlavního zneužívání dětí.

Článek 11

Pokyny týkající se povinností odhalování

Komise může ve spolupráci s koordinačními orgány a střediskem EU a po provedení veřejné konzultace vydat pokyny k uplatňování článků 7 až 10, přičemž náležitě zohlední zejména příslušný technologický vývoj a způsob, jakým jsou služby, na něž se tato ustanovení vztahují, nabízeny a využívány.

Oddíl 3

Oznamovací povinnosti

Článek 12

Oznamovací povinnosti

1.Pokud poskytovatel hostingových služeb nebo poskytovatel interpersonálních komunikačních služeb zjistí jakýmkoli jiným způsobem než prostřednictvím příkazu k odstranění vydaného v souladu s tímto nařízením jakékoli informace o možném pohlavním zneužívání dětí on-line ve svých službách, neprodleně o tom podá středisku EU oznámení v souladu s článkem 13. Učiní tak prostřednictvím systému zřízeného v souladu s čl. 39 odst. 2.

2.Pokud poskytovatel podá oznámení podle odstavce 1, informuje dotčeného uživatele a poskytne informace o hlavním obsahu oznámení, o způsobu, jakým se poskytovatel dozvěděl o možném pohlavním zneužívání dětí, o opatřeních přijatých v návaznosti na toto oznámení, pokud má tyto informace k dispozici, a o možnostech nápravy, které má uživatel, včetně práva podat stížnost koordinačnímu orgánu v souladu s článkem 34.

Poskytovatel informuje dotčeného uživatele bez zbytečného odkladu, a to buď poté, co od střediska EU obdrží sdělení, v němž se uvádí, že oznámení považuje za zjevně neopodstatněné, jak je uvedeno v čl. 48 odst. 2, nebo po uplynutí lhůty tří měsíců od data oznámení, aniž by obdržel sdělení střediska EU uvádějící, že informace nemají být poskytnuty podle čl. 48 odst. 6 písm. a), a to podle toho, co nastane dříve.

Pokud poskytovatel ve lhůtě tří měsíců uvedené v druhém pododstavci obdrží od střediska EU sdělení o tom, že informace nemají být poskytnuty, informuje o tom bez zbytečného odkladu dotčeného uživatele po uplynutí lhůty stanovené v tomto sdělení.

3.Poskytovatel zřídí a provozuje dostupný, věku přiměřený a uživatelsky přívětivý mechanismus, který uživatelům umožní upozornit poskytovatele na možné pohlavní zneužívání dětí on-line prostřednictvím jeho služby.

Článek 13

Zvláštní požadavky na oznamování

1.Poskytovatelé hostingových služeb a poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb předkládají oznámení uvedené v článku 12 za použití vzoru stanoveného v příloze III. Toto oznámení obsahuje:

a)identifikační údaje poskytovatele a případně jeho zákonného zástupce;

b)datum, časové razítko a elektronický podpis poskytovatele;

c)veškeré údaje o obsahu, včetně fotografií, videí a textu;

d)veškeré dostupné údaje jiné než údaje o obsahu týkající se možného pohlavního zneužívání dětí on-line;

e)informace, zda se možné pohlavní zneužívání dětí on-line týká šíření známých nebo nových materiálů pohlavního zneužívání dětí nebo navazování kontaktu s dětmi;

f)informace o zeměpisné poloze související s možným pohlavním zneužíváním dětí on-line, například adresu internetového protokolu;

g)informace o totožnosti jakéhokoli uživatele zapojeného do možného pohlavního zneužívání dětí on-line;

h)informace, zda poskytovatel také oznámil nebo také oznámí možné pohlavní zneužívání dětí on-line veřejnému orgánu nebo jinému subjektu, který je příslušný k přijímání takových oznámení třetí země, a pokud ano, jaký orgán nebo subjekt;

i)pokud se možné pohlavní zneužívání dětí on-line týká šíření známých nebo nových materiálů pohlavního zneužívání dětí, informace o tom, zda poskytovatel materiál odstranil nebo k němu znemožnil přístup;

j)informace o tom, zda se poskytovatel domnívá, že oznámení vyžaduje naléhavé opatření;

k)odkaz na toto nařízení jako na právní základ pro oznamování.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 86 za účelem změny přílohy III s cílem vylepšit vzor, je-li to nezbytné s ohledem na příslušný technologický vývoj nebo získané praktické zkušenosti.

Oddíl 4

Povinnosti týkající se odstranění

Článek 14

Příkazy k odstranění

1.Koordinační orgán v zemi usazení má pravomoc požádat příslušný soudní orgán členského státu, který jej určil, nebo jiný nezávislý správní orgán tohoto členského státu, aby vydal příkaz k odstranění, kterým se žádá, aby poskytovatel hostingových služeb spadající do příslušnosti členského státu, jenž tento koordinační orgán určil, odstranil jednu nebo více položek konkrétního materiálu, který koordinační orgán nebo soudy nebo jiné nezávislé správní orgány podle čl. 36 odst. 1 označily po náležitém posouzení za materiál pohlavního zneužívání dětí, nebo aby k němu ve všech členských státech znemožnily přístup.

2.Poskytovatel provede příkaz k odstranění co nejdříve a v každém případě do 24 hodin od jeho obdržení.

3.Příslušný soudní orgán nebo nezávislý správní orgán vydá příkaz k odstranění podle vzoru uvedeného v příloze IV. Příkazy k odstranění obsahují:

a)identifikační údaje soudního nebo nezávislého správního orgánu, který příkaz k odstranění vydal, a ověření příkazu k odstranění tímto orgánem;

b)název/jméno poskytovatele a případně jeho právního zástupce;

c)konkrétní službu, pro kterou je příkaz k odstranění vydán;

d)dostatečně podrobné odůvodnění, které vysvětluje, proč je příkaz k odstranění vydán, a zejména proč materiál představuje materiál pohlavního zneužívání dětí;

e)přesný jednotný lokátor zdroje a v případě potřeby doplňující informace pro určení materiálu pohlavního zneužívání dětí;

f)případně informace o nezveřejnění během určitého období v souladu s čl. 15 odst. 4 písm. c);

g)odkaz na toto nařízení jako na právní základ pro příkaz k odstranění;

h)datum, časové razítko a elektronický podpis soudního nebo nezávislého správního orgánu, který příkaz k odstranění vydal;

i)snadno srozumitelné informace o opravných prostředcích, které má příjemce příkazu k odstranění k dispozici, včetně informací o prostředcích soudní nápravy a o lhůtách, které se na tuto nápravu vztahují.

4.Soudní orgán nebo nezávislý správní orgán, který příkaz k odstranění vydá, jej adresuje hlavní provozovně poskytovatele nebo případně jeho zákonnému zástupci určenému v souladu s článkem 24.

Příkaz k odstranění zašle kontaktnímu místu uvedenému v čl. 23 odst. 1 elektronickými prostředky umožňujícími vyhotovení písemného záznamu za podmínek, které koordinačnímu orgánu v zemi usazení a středisku EU umožní ověření totožnosti odesílatele, včetně přesnosti data a času odeslání a přijetí příkazu, a to prostřednictvím systému zřízeného v souladu s čl. 39 odst. 2.

Vypracuje příkaz k odstranění v jazyce uvedeném poskytovatelem v souladu s čl. 23 odst. 3.

5.Pokud poskytovatel nemůže příkaz k odstranění provést z důvodu vyšší moci nebo faktické nemožnosti, kterou mu nelze přičíst, a to ani z objektivně opodstatněných technických nebo provozních důvodů, informuje o těchto důvodech bez zbytečného odkladu koordinační orgán, a to za použití vzoru uvedeného v příloze V.

Lhůta stanovená v odstavci 1 začíná běžet, jakmile důvody uvedené v prvním pododstavci pominou.

6.Pokud poskytovatel nemůže příkaz k odstranění provést, protože obsahuje zjevné chyby nebo neobsahuje dostatečné informace pro jeho provedení, požádá bez zbytečného odkladu koordinační orgán v zemi usazení o nezbytné vysvětlení za použití vzoru uvedeného v příloze V.

Lhůta stanovená v odstavci 1 začíná běžet, jakmile poskytovatel obdrží nezbytné vysvětlení.

7.Poskytovatel bez zbytečného odkladu a za použití vzoru uvedeného v příloze VI informuje koordinační orgán v zemi usazení a středisko EU o opatřeních přijatých za účelem výkonu příkazu k odstranění, přičemž zejména uvede, zda poskytovatel odstranil materiál pohlavního zneužívání dětí nebo znemožnil přístup k němu ve všech členských státech, a datum a čas tohoto odstranění nebo znemožnění přístupu.

8.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 86 za účelem změny příloh IV, V a VI, je-li to nezbytné za účelem vylepšení vzorů s ohledem na příslušný technologický vývoj nebo získané praktické zkušenosti.

Článek 15

Náprava a poskytování informací

1.Poskytovatelé hostingových služeb, kteří obdrželi příkaz k odstranění vydaný v souladu s článkem 14, jakož i uživatelé, kteří materiál poskytli, mají právo na účinnou nápravu. Toto právo zahrnuje právo napadnout tento příkaz k odstranění u soudů členského státu příslušného soudního orgánu nebo nezávislého správního orgánu, který příkaz k odstranění vydal.

2.Jakmile příkaz k odstranění nabude právní moci, předá příslušný soudní orgán nebo nezávislý správní orgán, který příkaz k odstranění vydal, bez zbytečného odkladu jeho kopii koordinačnímu orgánu v zemi usazení. Koordinační orgán v zemi usazení poté bez zbytečného odkladu předá jeho kopii všem ostatním koordinačním orgánům prostřednictvím systému zřízeného v souladu s čl. 39 odst. 2.

Pro účely prvního pododstavce nabude příkaz k odstranění právní moci po uplynutí lhůty pro podání odvolání, pokud nebylo podáno odvolání v souladu s vnitrostátním právem, nebo po potvrzení příkazu k odstranění v návaznosti na odvolání.

3.Pokud poskytovatel odstraní materiál pohlavního zneužívání dětí nebo k němu znemožní přístup na základě příkazu k odstranění vydaného v souladu s článkem 14, pak bez zbytečného odkladu informuje uživatele, který materiál poskytl:

a)o skutečnosti, že materiál odstranil nebo k němu znemožnil přístup;

b)o důvodech pro odstranění nebo znemožnění přístupu, přičemž na žádost uživatele poskytne kopii příkazu k odstranění;

c)o právech uživatelů na soudní nápravu podle odstavce 1 a podávat stížnosti koordinačnímu orgánu v souladu s článkem 34.

4.Koordinační orgán v zemi usazení může v případě žádosti soudního orgánu nebo nezávislého správního orgánu, který příkaz k odstranění vydal, a po konzultaci s příslušnými veřejnými orgány požadovat, aby poskytovatel nezveřejnil žádné informace týkající se odstranění materiálu pohlavního zneužívání dětí nebo znemožnění přístupu k němu, a to v případě a v rozsahu nezbytném k tomu, aby se zabránilo zasahování do činností v oblasti prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů pohlavního zneužívání dětí.

V takovém případě:

a)soudní orgán nebo nezávislý správní orgán, který příkaz k odstranění vydal, stanoví lhůtu, která nesmí být delší, než je nezbytné, a zároveň nepřesáhne šest týdnů, a během níž poskytovatel nesmí tyto informace zveřejnit;

b)povinnosti stanovené v odstavci 3 se během této lhůty neuplatní;

c)tento soudní orgán nebo nezávislý správní orgán informuje poskytovatele o svém rozhodnutí a uvede příslušnou lhůtu.

Tento soudní orgán nebo nezávislý správní orgán mohou rozhodnout o prodloužení lhůty uvedené v druhém pododstavci písm. a) o další období v délce nejvýše šesti týdnů, pokud je nezveřejnění i nadále nezbytné. V tomto případě tento soudní orgán nebo nezávislý správní orgán informuje poskytovatele o svém rozhodnutí s uvedením příslušné lhůty. Na toto rozhodnutí se použije čl. 14 odst. 3.

Oddíl 5

Povinnosti provést zablokování

Článek 16

Blokovací příkazy

1.Koordinační orgán v zemi usazení má pravomoc požádat příslušný soudní orgán členského státu, který jej určil, nebo nezávislý správní orgán tohoto členského státu, aby vydal blokovací příkaz vyžadující, aby poskytovatel služeb přístupu k internetu, který spadá do příslušnosti tohoto členského státu, přijal přiměřená opatření s cílem zabránit uživatelům v přístupu ke známému materiálu pohlavního zneužívání dětí prostřednictvím všech jednotných lokátorů zdroje na seznamu jednotných lokátorů zdrojů patřících do databáze ukazatelů v souladu s čl. 44 odst. 2 písm. b) a poskytnutých střediskem EU.

2.Koordinační orgán v zemi usazení před podáním žádosti o vydání blokovacího příkazu provede veškerá šetření a posouzení nezbytná ke zjištění, zda byly splněny podmínky odstavce 4.

Za tímto účelem v případě potřeby:

a)ověří, že jsou splněny podmínky čl. 36 odst. 1 písm. b) u všech jednotných lokátorů zdroje na seznamu uvedeném v odstavci 1 nebo u jejich reprezentativních vzorků, a to včetně provádění kontrol s cílem ověřit ve spolupráci se střediskem EU, že seznam je úplný, přesný a aktuální;

b)požádá, aby poskytovatel v přiměřené lhůtě stanovené tímto koordinačním orgánem předložil nezbytné informace, zejména týkající se přístupu nebo pokusu o přístup uživatelů k materiálu pohlavního zneužívání dětí uvedenému jednotnými lokátory zdroje, týkající se politiky poskytovatele pro řešení rizika šíření materiálu pohlavního zneužívání dětí a týkající se jeho finančních a technologických možností a velikosti;

c)požádá středisko EU, aby poskytlo nezbytné informace, zejména vysvětlení a záruky týkající se přesnosti jednotných lokátorů zdroje při označování materiálu pohlavního zneužívání dětí, týkající se množství a povahy tohoto materiálu a týkající se ověřování ze strany střediska EU a auditů podle čl. 36 odst. 2 a čl. 46 odst. 7;

d)požádá jakýkoli jiný příslušný orgán veřejné moci nebo příslušné odborníky či subjekty o poskytnutí nezbytných informací.

3.Koordinační orgán v zemi usazení před vyžádáním vydání blokovacího příkazu informuje poskytovatele o svém záměru požádat o vydání blokovacího příkazu a uvede hlavní prvky obsahu zamýšleného blokovacího příkazu a důvody pro žádost o tento příkaz. Poskytne poskytovateli příležitost vyjádřit se k těmto informacím v přiměřené lhůtě stanovené tímto koordinačním orgánem.

4.Koordinační orgán v zemi usazení požádá o vydání blokovacího příkazu, přičemž příslušný soudní orgán nebo nezávislý orgán tento blokovací příkaz vydá, pokud má za to, že jsou splněny tyto podmínky:

a)existují důkazy o tom, že služba byla během posledních 12 měsíců do značné míry využívána k přístupu nebo k pokusům o přístup k materiálu pohlavního zneužívání dětí označenému jednotnými lokátory zdroje;

b)blokovací příkaz je nezbytný k tomu, aby se zabránilo šíření materiálu pohlavního zneužívání dětí mezi uživateli v Unii, zejména s ohledem na množství a povahu tohoto materiálu, potřebu chránit práva obětí a existenci a provádění politiky pro řešení rizika takového šíření ze strany poskytovatele;

c)jednotné lokátory zdroje dostatečně spolehlivě označují materiály pohlavního zneužívání dětí;

d)důvody pro vydání blokovacího příkazu převažují nad negativními důsledky pro práva a oprávněné zájmy všech dotčených stran, zejména s ohledem na potřebu zajistit spravedlivou rovnováhu mezi základními právy těchto stran, včetně výkonu práva na svobodu projevu a informací uživatelů a na svobodu podnikání poskytovatele.

Při posuzování, zda byly splněny podmínky prvního pododstavce, se zohlední všechny relevantní skutečnosti a okolnosti daného případu, včetně veškerých informací získaných podle odstavce 2 a stanovisek poskytovatele předložených v souladu s odstavcem 3.

5.Koordinační orgán v zemi usazení při žádosti o vydání blokovacích příkazů a příslušný soudní nebo nezávislý správní orgán při vydávání blokovacího příkazu:

a)stanoví účinná a přiměřená omezení a záruky nezbytné k zajištění toho, aby veškeré negativní důsledky podle odst. 4 písm. d) zůstaly omezeny na to, co je nezbytně nutné;

b)dle odstavce 6 zajistí, aby doba použitelnosti zůstala omezena na dobu nezbytně nutnou.

6.Koordinační orgán stanoví v blokovacím příkazu období, během něhož se použije, přičemž uvede datum zahájení a datum ukončení.

Doba použitelnosti blokovacího příkazu nepřesáhne pět let.

7.Pokud jde o blokovací příkazy, které příslušný soudní orgán nebo nezávislý správní orgán vydal na žádost koordinačního orgánu, koordinační orgán v případě potřeby a nejméně jednou ročně posoudí, zda došlo k podstatným změnám důvodů pro vydání blokovacích příkazů, a zejména zda jsou nadále plněny podmínky odstavce 4.

Tento koordinační orgán požádá příslušný soudní orgán nebo nezávislý správní orgán, který vydal blokovací příkaz, o změnu nebo zrušení tohoto příkazu, je-li to s ohledem na výsledek tohoto posouzení nezbytné, nebo aby vzal v úvahu odůvodněné žádosti nebo oznámení podle čl. 18 odst. 5 a 6. Ustanovení tohoto oddílu se na tyto žádosti použijí obdobně.

Článek 17

Další pravidla týkající se blokovacích příkazů

1.Koordinační orgán v zemi usazení vydá blokovací příkazy podle článku 16 za použití vzoru stanoveného v příloze VII. Blokovací příkazy obsahují:

a)odkaz na seznam jednotných lokátorů zdroje poskytnutý střediskem EU a záruky, které mají být poskytnuty, včetně omezení a záruk stanovených podle čl. 16 odst. 5 a případně požadavků na oznamování stanovených podle čl. 18 odst. 6;

b)identifikační údaje příslušného soudního orgánu nebo nezávislého správního orgánu, který blokovací příkaz vydal, a ověření blokovacího příkazu tímto orgánem;

c)jméno poskytovatele a případně jeho právního zástupce;

d)konkrétní službu, pro kterou je detekční příkaz vydán;

e)datum zahájení a datum ukončení blokovacího příkazu;

f)dostatečně podrobné odůvodnění, které vysvětluje, proč byl blokovací příkaz vydán;

g)odkaz na toto nařízení jako právní základ pro blokovací příkaz;

h)datum, časové razítko a elektronický podpis soudního orgánu nebo nezávislého správního orgánu, který blokovací příkaz vydal;

i)snadno srozumitelné informace o opravných prostředcích, které má příjemce blokovacího příkazu k dispozici, včetně informací o prostředcích soudní nápravy a o lhůtách, které se na tuto nápravu vztahují.

2.Příslušný soudní orgán nebo nezávislý správní orgán, který blokovací příkaz vydá, jej adresuje hlavní provozovně poskytovatele nebo případně jeho zákonnému zástupci určenému v souladu s článkem 24.

3.Blokovací příkaz se předává kontaktnímu místu poskytovatele uvedenému v čl. 23 odst. 1, koordinačnímu orgánu v zemi usazení a středisku EU prostřednictvím systému zřízeného v souladu s čl. 39 odst. 2.

4.Blokovací příka je vypracován v jazyce, který poskytovatel uvedl v souladu s čl. 23 odst. 3.

5.Pokud poskytovatel nemůže blokovací příkaz provést, protože obsahuje zjevné chyby nebo neobsahuje dostatečné informace pro jeho provedení, požádá bez zbytečného odkladu koordinační orgán v zemi usazení o nezbytné vysvětlení za použití vzoru stanoveného v příloze VIII.

6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 86 za účelem změny příloh VII a VIII, je-li to nezbytné za účelem vylepšení vzorů s ohledem na příslušný technologický vývoj nebo získané praktické zkušenosti.

Článek 18

Náprava, informování a podávání zpráv o blokovacích příkazech

1.Poskytovatelé služeb přístupu k internetu, kteří obdrželi blokovací příkaz, jakož i uživatelé, kteří při provádění těchto příkazů poskytli konkrétní položku materiálu označeného jednotnými lokátory zdroje nebo jim bylo zabráněno v přístupu k němu, mají právo na účinnou nápravu. Toto právo zahrnuje právo napadnout blokovací příkaz u soudů členského státu příslušného soudního orgánu nebo nezávislého správního orgánu, který vydal blokovací příkaz.

2.Po nabytí právní moci blokovacího příkazu předá příslušný soudní orgán nebo nezávislý správní orgán, který blokovací příkaz vydal, bez zbytečného odkladu jeho kopii koordinačnímu orgánu v zemi usazení. Koordinační orgán v zemi usazení poté bez zbytečného odkladu předá jeho kopii všem ostatním koordinačním orgánům prostřednictvím systému zřízeného v souladu s čl. 39 odst. 2.

Pro účely prvního pododstavce nabude blokovací příkaz právní moci po uplynutí lhůty pro podání odvolání, pokud nebylo podáno odvolání v souladu s vnitrostátním právem, nebo po potvrzení příkazu k odstranění v návaznosti na odvolání.

3.Poskytovatel zřídí a provozuje přístupný, věku přiměřený a uživatelsky přívětivý mechanismus, který uživatelům umožní předkládat mu v přiměřené lhůtě stížnosti na údajné porušení jeho povinností podle tohoto oddílu. Tyto stížnosti vyřizuje objektivně, účinně a včas.

4.Pokud poskytovatel brání uživatelům v přístupu k jednotným lokátorům zdroje na základě blokovacího příkazu vydaného v souladu s článkem 17, přijme přiměřená opatření, aby uživatele informoval:

a)o skutečnosti, že tak činí na základě blokovacího příkazu;

b)o důvodech, které k tomu vedly, přičemž na požádání poskytne kopii blokovacího příkazu;

c)o právu uživatelů na soudní nápravu podle odstavce 1, jejich právu podávat stížnosti poskytovateli prostřednictvím mechanismu uvedeného v odstavci 3 a koordinačnímu orgánu v souladu s článkem 34, jakož i jejich právu podávat žádosti uvedené v odstavci 5.

5.Poskytovatel a uživatelé uvedení v odstavci 1 jsou oprávněni požádat koordinační orgán, který požádal o vydání blokovacího příkazu, aby posoudil, zda uživatelům není chybně bráněno v přístupu ke konkrétnímu materiálu označenému jednotnými lokátory zdroje podle blokovacího příkazu. Poskytovatel je rovněž oprávněn požádat o změnu nebo zrušení blokovacího příkazu, pokud to považuje za nezbytné kvůli podstatným změnám důvodů pro vydání blokovacích příkazů, k nimž došlo po jejich vydání, zejména podstatným změnám bránícím poskytovateli v přijetí požadovaných přiměřených opatření k provedení blokovacího příkazu.

Koordinační orgán tyto žádosti bez zbytečného odkladu pečlivě posoudí a informuje poskytovatele nebo uživatele podávající žádost o jejich výsledku. Pokud považuje žádost za odůvodněnou, požádá o změnu nebo zrušení blokovacího příkazu v souladu s čl. 16 odst. 7 a informuje o tom středisko EU.

6.Je-li doba použitelnosti blokovacího příkazu delší než 24 měsíců, koordinační orgán v zemi usazení požádá poskytovatele, aby mu alespoň jednou podal zprávu o opatřeních přijatých k provedení blokovacího příkazu, včetně poskytnutých záruk, a to v polovině doby použitelnosti.

Oddíl 6

Další ustanovení

Článek 19

Odpovědnost poskytovatelů

Poskytovatelé příslušných služeb informační společnosti nenesou sami odpovědnost za trestné činy pohlavního zneužívání dětí, protože v dobré víře provádějí činnosti nezbytné ke splnění požadavků tohoto nařízení, zejména činnosti zaměřené na odhalování, identifikaci, odstraňování, znemožnění přístupu, blokování nebo oznamování pohlavního zneužívání dětí on-line v souladu s těmito požadavky.

Článek 20

Právo obětí na informace

1.Osoby s bydlištěm v Unii mají právo obdržet od koordinačního orgánu určeného členským státem, v němž mají bydliště, na vlastní žádost informace o veškerých případech, kdy je podle článku 12 oznámeno středisku EU šíření známého materiálu pohlavního zneužívání dětí. Osoby se zdravotním postižením mají právo požadovat a obdržet tyto informace způsobem, který je pro ně dostupný.

Tento koordinační orgán předá žádost středisku EU prostřednictvím systému zřízeného v souladu s čl. 39 odst. 2 a výsledky obdržené od střediska EU sdělí osobě, která žádost podává.

2.V žádosti uvedené v odstavci 1 se uvedou:

a)příslušná položka nebo položky známého materiálu pohlavního zneužívání dětí;

b)v příslušných případech fyzická nebo právnická osoba, která má obdržet informace jménem osoby, která podává žádost;

c)dostatečné důkazy k prokázání totožnosti osoby, která podává žádost.

3.Informace uvedené v odstavci 1 zahrnují:

a)identifikaci poskytovatele, který oznámení předložil;

b)datum oznámení;

c)zda středisko EU předalo oznámení v souladu s čl. 48 odst. 3, a pokud ano, jakým orgánům;

d)zda poskytovatel oznámil, že odstranil materiál nebo k němu znemožnil přístup v souladu s čl. 13 odst. 1 písm. i).

Článek 21

Právo obětí na pomoc a podporu při odstraňování

1.Poskytovatelé hostingových služeb poskytnou na požádání přiměřenou pomoc osobám s bydlištěm v Unii, které usilují o to, aby byla odstraněna jedna nebo více konkrétních položek materiálu pohlavního zneužívání dětí, které je vyobrazují, nebo aby k nim poskytovatel znemožnil přístup.

2.Osoby s bydlištěm v Unii mají právo obdržet od koordinačního orgánu určeného členským státem, v němž mají bydliště, podporu od střediska EU, pokud usilují o to, aby poskytovatel hostingových služeb odstranil jednu nebo více konkrétních položek známého materiálu pohlavního zneužívání dětí, které je zobrazují, nebo k nim znemožnil přístup. Osoby se zdravotním postižením mají právo požadovat a obdržet veškeré informace týkající se této podpory způsobem, který je pro ně dostupný.

Tento koordinační orgán předá žádost středisku EU prostřednictvím systému zřízeného v souladu s čl. 39 odst. 2 a výsledky obdržené od střediska EU sdělí osobě, která žádost podává.

3.V žádostech uvedených v odstavcích 1 a 2 se uvede příslušná položka nebo položky materiálu pohlavního zneužívání dětí.

4.Podpora střediska EU uvedená v odstavci 2 zahrnuje v příslušných případech:

a)podporu v souvislosti s žádostí o pomoc poskytovatele uvedenou v odstavci 1;

b)ověření, zda poskytovatel odstranil nebo znemožnil přístup k této položce nebo k těmto položkám, včetně provádění jejich vyhledávání podle čl. 49 odst. 1;

c)oznámení položky nebo položek známého materiálu pohlavního zneužívání dětí, které danou osobu vyobrazují, poskytovateli, a žádosti o odstranění nebo znemožnění přístupu v souladu s čl. 49 odst. 2;

d)v případě potřeby informování koordinačního orgánu o tom, že byl zjištěn výskyt této položky nebo těchto položek ve službě, za účelem vydání příkazu k odstranění podle článku 14.

Článek 22

Uchovávání informací

1.Poskytovatelé hostingových služeb a poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb uchovávají údaje o obsahu a jiné údaje zpracovávané v souvislosti s opatřeními přijatými za účelem dosažení souladu s tímto nařízením a osobní údaje generované tímto zpracováním pouze pro jeden nebo případně více z těchto účelů:

a)provedení detekčního příkazu vydaného podle článku 7 nebo příkazu k odstranění vydaného podle článku 14;

b)oznámení možného pohlavního zneužívání dětí on-line středisku EU podle článku 12;

c)zablokování účtu nebo pozastavení či ukončení poskytování služby dotčenému uživateli;

d)vyřízení stížností uživatelů adresovaných poskytovateli nebo koordinačnímu orgánu nebo uplatnění práva uživatelů na správní nebo soudní nápravu v souvislosti s údajným porušením tohoto nařízení;

e)reakce na žádosti příslušných donucovacích a soudních orgánů v souladu s platnými právními předpisy s cílem poskytnout jim informace nezbytné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů pohlavního zneužívání dětí, pokud se údaje o obsahu a jiné údaje týkají oznámení, které poskytovatel předložil středisku EU podle článku 12.

Pokud jde o první pododstavec písm. a), může poskytovatel rovněž uchovávat informace za účelem zlepšení účinnosti a přesnosti technologií pro odhalování pohlavního zneužívání dětí on-line za účelem výkonu detekčního příkazu, který mu byl vydán v souladu s článkem 7. Za tímto účelem však neuchovává žádné osobní údaje.

2.Poskytovatelé uchovávají informace uvedené v odstavci 1 pouze po dobu nezbytnou pro příslušný účel a v každém případě nikoliv déle než 12 měsíců ode dne oznámení, odstranění nebo znemožnění přístupu, podle toho, co nastane dříve.

Na žádost příslušného vnitrostátního orgánu nebo soudu uchovávají informace po další určenou dobu, kterou tento orgán nebo soud stanoví, v případě a v rozsahu nezbytném pro probíhající správní nebo soudní řízení o opravném prostředku podle odst. 1 písm. d).

Poskytovatelé zajistí, aby informace uvedené v odstavci 1 byly uchovávány bezpečným způsobem a aby se na uchovávání vztahovaly vhodné technické a organizační záruky. Tyto záruky zejména zajistí, aby přístup k informacím a jejich zpracování byly možné pouze pro účel, pro který jsou uchovávány, aby bylo dosaženo vysoké úrovně bezpečnosti a aby byly informace po uplynutí příslušných lhůt pro uchování vymazány. Poskytovatelé tyto záruky pravidelně přezkoumávají a v případě potřeby je upravují.

Článek 23

Kontaktní místa

1.Poskytovatelé příslušných služeb informační společnosti zřídí jednotné kontaktní místo, které za účelem uplatňování tohoto nařízení umožní přímou elektronickou komunikaci s koordinačními orgány, jinými příslušnými orgány členských států, Komisí a střediskem EU.

2.Poskytovatelé sdělí středisku EU a zveřejní informace nezbytné pro snadnou identifikaci svých jednotných kontaktních míst a komunikaci s nimi, včetně jejich názvů, adres, adres elektronické pošty a telefonních čísel.

3.Poskytovatelé v informacích uvedených v odstavci 2 uvedou úřední jazyk nebo jazyky Unie, které mohou být použity ke komunikaci s jejich kontaktními místy.

Mezi uvedené jazyky patří alespoň jeden z úředních jazyků členského státu, v němž má poskytovatel hlavní provozovnu nebo případně v němž má jeho právní zástupce bydliště nebo je usazen.

Článek 24

Právní zástupce

1.Poskytovatelé příslušných služeb informační společnosti, kteří nemají hlavní provozovnu v Unii, písemně určí fyzickou nebo právnickou osobu jako svého právního zástupce v Unii.

2.Právní zástupce musí mít bydliště nebo být usazen v jednom z členských států, v nichž poskytovatel nabízí své služby.

3.Poskytovatel pověří své právní zástupce, aby se na ně kromě něj nebo namísto něj obracely koordinační orgány, jiné příslušné orgány členských států a Komise ve všech otázkách nezbytných pro přijímání, dodržování a prosazování rozhodnutí vydaných v souvislosti s tímto nařízením, včetně detekčních příkazů, příkazů k odstranění a blokovacích příkazů.

4.Poskytovatel poskytne svému právnímu zástupci nezbytné pravomoci a zdroje ke spolupráci s koordinačními orgány, jinými příslušnými orgány členských států a Komisí a k plnění rozhodnutí uvedených v odstavci 3.

5.Určený právní zástupce může nést odpovědnost za neplnění povinností poskytovatele podle tohoto nařízení, aniž je dotčena odpovědnost a právní kroky, které by mohly být proti poskytovateli zahájeny.

6.Poskytovatel oznámí jméno, adresu, adresu elektronické pošty a telefonní číslo svého právního zástupce určeného podle odstavce 1 koordinačnímu orgánu v členském státě, v němž má tento právní zástupce bydliště nebo je usazen, a středisku EU. Zajistí, aby tyto informace byly aktuální a veřejně dostupné.

7.Určení právního zástupce v Unii podle odstavce 1 nepředstavuje usazení v Unii.

KAPITOLA III

DOHLED, PROSAZOVÁNÍ A SPOLUPRÁCE

Oddíl 1

Koordinační orgány pro otázky pohlavního zneužívání dětí

Článek 25

Koordinační orgány pro otázky pohlavního zneužívání dětí a další příslušné orgány

1.Členské státy do [datum – dva měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] určí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za uplatňování a prosazování tohoto nařízení (dále jen „příslušné orgány“).

2.Do data uvedeného v odstavci 1 určí členské státy jeden z příslušných orgánů jako svůj koordinační orgán pro otázky pohlavního zneužívání dětí (dále jen „koordinační orgán“).

Koordinační orgán je odpovědný za všechny záležitosti týkající se uplatňování a prosazování tohoto nařízení v dotčeném členském státě, pokud dotčený členský stát nepřidělil určité konkrétní úkoly či sektory jiným příslušným orgánům.

Koordinační orgán každopádně odpovídá za zajištění koordinace na vnitrostátní úrovni s ohledem na uvedené záležitosti a za přispění k účinnému, efektivnímu a jednotnému uplatňování a prosazování tohoto nařízení v celé Unii.

3.Pokud členský stát určí kromě koordinačního orgánu více než jeden příslušný orgán, zajistí, aby byly jednoznačně vymezeny jednotlivé úkoly těchto orgánů a koordinačního orgánu a aby při plnění svých úkolů úzce a účinně vzájemně spolupracovaly. Dotčený členský stát sdělí název ostatních příslušných orgánů, jakož i jejich jednotlivé úkoly středisku EU a Komisi.

4.Do jednoho týdne od určení koordinačních orgánů a jakýchkoli jiných příslušných orgánů podle odstavce 1 členské státy zveřejní a sdělí Komisi a středisku EU název svého koordinačního orgánu. Tyto informace průběžně aktualizují.

5.Každý členský stát zajistí, aby bylo v rámci úřadu koordinačního orgánu určeno nebo zřízeno kontaktní místo, které bude vyřizovat žádosti o vysvětlení, zpětnou vazbu a další komunikace týkající se všech záležitostí souvisejících s uplatňováním a prosazováním tohoto nařízení v daném členském státě. Členské státy zveřejní informace o kontaktním místě a sdělí je středisku EU. Tyto informace průběžně aktualizují.

6.Do dvou týdnů od určení koordinačních orgánů podle odstavce 2 zřídí středisko EU on-line registr obsahující seznam koordinačních orgánů a jejich kontaktních míst. Středisko EU pravidelně zveřejňuje veškeré jejich změny.

7.Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mohou koordinační orgány požádat při plnění těchto úkolů středisko EU o pomoc, zejména tak, že požádají středisko EU, aby:

a)poskytlo určité informace nebo odborné znalosti týkající se záležitostí, na něž se vztahuje toto nařízení;

b)pomohlo posoudit v souladu s čl. 5 odst. 2 prováděné nebo aktualizované posouzení rizik nebo zmírňující opatření přijatá poskytovatelem hostingových nebo interpersonálních komunikačních služeb v rámci příslušnosti členského státu určeného žádajícím koordinačním orgánem;

c)ověřilo případnou potřebu požádat příslušné vnitrostátní orgány o vydání detekčního příkazu, příkazu k odstranění nebo blokovacího příkazu v souvislosti se službou v rámci příslušnosti členského státu určeného koordinačním orgánem;

d)ověřilo účinnost detekčního příkazu nebo příkazu k odstranění vydaného na žádost žádajícího koordinačního orgánu.

8.Středisko EU poskytuje tuto pomoc bezplatně a v souladu se svými úkoly a povinnostmi podle tohoto nařízení a v rozsahu, v jakém to umožňují jeho zdroje a priority.

9.Požadavky na koordinační orgány stanovené v článcích 26, 27, 28, 29 a 30 se rovněž vztahují na jakékoli jiné příslušné orgány, které členské státy určí podle odstavce 1.

Článek 26

Požadavky na koordinační orgány

1.Členské státy zajistí, aby koordinační orgány, které určily, plnily své úkoly podle tohoto nařízení objektivně, nestranně, transparentně a včas při plném dodržování základních práv všech dotčených stran. Členské státy zajistí, aby jejich koordinační orgány měly k plnění svých úkolů odpovídající technické, finanční a lidské zdroje.

2.Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí v souladu s tímto nařízením jednají koordinační orgány zcela nezávisle. Za tímto účelem členské státy zejména zajistí, že:

a)jsou právně a funkčně nezávislé na jakémkoli jiném veřejném orgánu;

b)mají status, který jim umožňuje jednat při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení objektivně a nestranně;

c)nepodléhají žádnému vnějšímu vlivu, ať už přímému, či nepřímému;

d)nevyžadují ani nepřijímají pokyny od jiného veřejného orgánu ani od žádného soukromého subjektu;

e)nejsou pověřeny úkoly souvisejícími s prevencí pohlavního zneužívání dětí nebo bojem proti němu, kromě svých úkolů podle tohoto nařízení.

3.Odstavec 2 nebrání dohledu koordinačních orgánů v souladu s vnitrostátním ústavním právem, pokud tento dohled neovlivňuje jejich nezávislost vyžadovanou tímto nařízením.

4.Koordinační orgány zajistí, aby příslušní zaměstnanci měli požadovanou kvalifikaci, zkušenosti a technické dovednosti k výkonu svých povinností.

5.Vedení a další zaměstnanci koordinačních orgánů jsou v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem vázáni služebním tajemstvím jak během svého funkčního období, tak i po jeho skončení, pokud jde o veškeré důvěrné informace, o nichž se dozví při plnění svých úkolů. Členské státy zajistí, aby se vedení a ostatní zaměstnanci řídili pravidly, která zaručují, že mohou své úkoly plnit objektivně, nestranně a nezávisle, zejména pokud jde o jejich jmenování, propouštění, odměňování a kariérní vyhlídky.

Oddíl 2

Pravomoci koordinačních orgánů

Článek 27

Vyšetřovací pravomoci

1.Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů, mají koordinační orgány ve vztahu k poskytovatelům příslušných služeb informační společnosti spadajícím do příslušnosti členského státu, který je určil, tyto vyšetřovací pravomoci:

a)pravomoc požadovat, aby tito poskytovatelé, jakož i jiné osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich obchodem, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, kteří mohou důvodně znát informace týkající se domnělého porušení tohoto nařízení, poskytli tyto informace v přiměřené lhůtě;

b)pravomoc provádět kontroly na místě v prostorách, které tito poskytovatelé nebo jiné osoby uvedené pod písmenem a) využívají pro účely související s jejich obchodem, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, nebo požádat jiné veřejné orgány, aby tak učinily, za účelem přezkoumání, zabavení, převzetí nebo získání kopií informací, které se týkají domnělého porušení tohoto nařízení, a to v jakékoli podobě bez ohledu na paměťové médium;

c)pravomoc požádat zaměstnance nebo zástupce těchto poskytovatelů nebo jiné osoby uvedené pod písmenem a) o vysvětlení veškerých informací týkajících se domnělého porušení tohoto nařízení a o zaznamenání odpovědí;

d)pravomoc požadovat informace, včetně posouzení toho, zda opatření přijatá za účelem provedení detekčního příkazu, příkazu k odstranění nebo blokovacího příkazu splňují požadavky tohoto nařízení.

2.Členské státy mohou koordinačním orgánům udělit další vyšetřovací pravomoci.

Článek 28

Donucovací pravomoci

1.Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů, mají koordinační orgány tyto donucovací pravomoci, pokud jde o poskytovatele služeb informační společnosti spadající do příslušnosti členského státu, který je určil:

a)pravomoc přijímat závazky nabídnuté těmito poskytovateli ve vztahu k dodržování tohoto nařízení a stanovit tyto závazky jako závazné;

b)pravomoc nařídit ukončení porušování tohoto nařízení a případně uložit nápravná opatření, která jsou úměrná takovému protiprávnímu jednání a nezbytná k jeho účinnému ukončení;

c)pravomoc uložit pokuty nebo žádat soudní orgán ve svém členském státě, aby tak učinil v souladu s článkem 35 za porušení tohoto nařízení, včetně neplnění příkazů vydaných podle článku 27 a písmene b) tohoto odstavce;

d)pravomoc uložit podle článku 35 penále s cílem zajistit ukončení porušování tohoto nařízení v souladu s příkazem vydaným podle písmene b) tohoto odstavce nebo penále za nesplnění příkazů vydaných podle článku 27 a písmene b) tohoto odstavce;

e)pravomoc přijímat předběžná opatření s cílem zabránit riziku závažné újmy.

2.Členské státy mohou koordinačním orgánům udělit další donucovací pravomoci.

3.Co se týká odst. 1 písm. c) a d), mají koordinační orgány donucovací pravomoci stanovené pod těmito písmeny rovněž s ohledem na jiné osoby uvedené v článku 27, pokud jde o neplnění příkazů, které jim byly vydány podle zmíněného článku.

4.Tyto donucovací pravomoci uplatní až poté, co těmto jiným osobám včas poskytly veškeré příslušné informace související se zmíněnými příkazy, včetně příslušné lhůty, pokut nebo penále, jež lze uložit za jejich nedodržení, a opravných prostředků.

Článek 29

Další donucovací pravomoci

1.Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů, mají koordinační orgány další donucovací pravomoci uvedené v odstavci 2 s ohledem na poskytovatele příslušných služeb informační společnosti, kteří spadají do příslušnosti členského státu, který je určil, za předpokladu, že:

a)všechny ostatní pravomoci podle článků 27 a 28 k ukončení porušování tohoto nařízení byly vyčerpány;

b)protiprávní jednání přetrvává;

c)protiprávní jednání způsobuje vážnou újmu, které nelze zabránit výkonem jiných pravomocí, které jsou k dispozici podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.

2.Koordinační orgány mají další donucovací pravomoci k přijetí těchto opatření:

a)požadovat, aby vedoucí orgán poskytovatelů přezkoumal situaci v přiměřené lhůtě a aby:

i)přijal a předložil akční plán stanovující nezbytná opatření k ukončení protiprávního jednání;

ii)zajistil, že poskytovatel tato opatření učiní;

iii)podával zprávy o učiněných opatřeních;

b)požádat příslušný soudní orgán nebo nezávislý správní orgán členského státu, který určil koordinační orgán, aby nařídil dočasné omezení přístupu uživatelů služby dotčené protiprávním jednáním nebo, pouze pokud to není technicky proveditelné, k on-line rozhraní poskytovatele, na němž k protiprávnímu jednání došlo, pokud se koordinační orgán domnívá, že:

i)poskytovatel v dostatečné míře nesplnil požadavky uvedené v písmenu a);

ii)protiprávní jednání přetrvává a způsobuje vážnou újmu;

iii)protiprávní jednání vede k pravidelnému a strukturálnímu usnadňování trestných činů pohlavního zneužívání dětí.

3.Koordinační orgán před podáním žádosti uvedené v odst. 2 písm. b) vyzve zúčastněné strany, aby předložily písemné připomínky ke svému záměru podat žádost v přiměřené lhůtě stanovené tímto koordinačním orgánem. Tato lhůta nesmí být kratší než dva týdny.

Výzva k podání písemných vyjádření:

a)popisuje opatření, která hodlá požadovat;

b)určuje jejich zamýšleného adresáta nebo zamýšlené adresáty.

Poskytovatel, zamýšlený adresát nebo adresáti a jakákoli jiná třetí strana, která prokáže oprávněný zájem, se mohou zúčastnit řízení týkajícího se žádosti.

4.Každé opatření nařízené na základě žádosti uvedené v odst. 2 písm. b) musí být přiměřené povaze, závažnosti, opakování a době trvání protiprávního jednání, aniž by nepřiměřeně omezovalo přístup uživatelů dotčené služby k zákonným informacím.

Dočasné omezení platí po dobu čtyř týdnů, s výhradou možnosti, aby příslušný soudní orgán ve svém usnesení umožnil koordinačnímu orgánu prodloužit tuto lhůtu o další stejně dlouhá období, s výhradou maximálního počtu prodloužení stanoveného tímto soudním orgánem.

Koordinační orgán tuto lhůtu prodlouží pouze tehdy, pokud se s ohledem na práva a oprávněné zájmy všech stran dotčených omezením a s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, včetně veškerých informací, které mu může poskytnout poskytovatel, adresát nebo adresáti a jakákoli jiná třetí strana, která prokázala oprávněný zájem, domnívá, že byly splněny obě tyto podmínky:

a)poskytovatel nepřijal potřebná opatření k ukončení protiprávního jednání;

b)dočasné omezení neomezuje nepatřičně přístup uživatelů služby k legálním informacím, a to s ohledem na počet dotčených uživatelů a to, zda existují náležité a snadno dostupné alternativy.

Pokud se koordinační orgán domnívá, že tyto dvě podmínky jsou splněny, nemůže však lhůtu podle druhého pododstavce dále prodloužit, podá příslušnému justičnímu orgánu novou žádost podle odst. 2 písm. b).

Článek 30

Společná ustanovení o vyšetřovacích a donucovacích pravomocích

1.Opatření přijatá koordinačními orgány při výkonu jejich vyšetřovacích a donucovacích pravomocí uvedených v článcích 27, 28 a 29 musí být účinná, odrazující a přiměřená, zejména s ohledem na povahu, závažnost, opakování a dobu trvání porušení či domnělého porušení tohoto nařízení, jehož se tato opatření týkají, jakož i s ohledem na případné ekonomické, technické a provozní možnosti dotčeného poskytovatele příslušných služeb informační společnosti.

2.Členské státy zajistí, aby jakýkoli výkon vyšetřovacích a donucovacích pravomocí podle článků 27, 28 a 29 podléhal náležitým zárukám stanoveným v platných vnitrostátních právních předpisech s cílem dodržovat základní práva všech dotčených stran. Tato opatření jsou zejména přijímána výlučně v souladu s právem na respektování soukromého života a právem na obhajobu, včetně práva být vyslechnut a práva na slyšení a na přístup ke spisu, a s výhradou práva všech dotčených stran na účinnou soudní ochranu.

Článek 31

Vyhledávání za účelem ověření souladu s předpisy

Koordinační orgány mají pravomoc provádět vyhledávání veřejně přístupných materiálů v hostingových službách s cílem odhalit šíření známého nebo nového materiálu pohlavního zneužívání dětí za použití ukazatelů obsažených v databázích podle čl. 44 odst. 1 písm. a) a b), je-li to nezbytné k ověření, zda poskytovatelé hostingových služeb spadající do příslušnosti členského státu, který určil koordinační orgány, plní své povinnosti podle tohoto nařízení.

Článek 32

Oznamování známých materiálů pohlavního zneužívání dětí

Koordinační orgány mají pravomoc informovat poskytovatele hostingových služeb spadajících pod příslušnost členského státu, který je určil, o přítomnosti jedné nebo více konkrétních položek známého materiálu pohlavního zneužívání dětí v rámci jejich služby a požádat je, aby tuto položku nebo tyto položky odstranili nebo k nim znemožnili přístup, a to na základě dobrovolného zvážení ze strany poskytovatelů.

V žádosti musí být jasně uvedeny identifikační údaje žádajícího koordinačního orgánu a informace o jeho kontaktním místě podle čl. 25 odst. 5, informace nezbytné pro identifikaci dotčené položky nebo položek známého materiálu pohlavního zneužívání dětí, jakož i důvody žádosti. V žádosti musí být rovněž jasně uvedeno, že ji poskytovatel dobrovolně zváží.

Oddíl 3

Další ustanovení o prosazování

Článek 33

Příslušnost

1.Pro účely tohoto nařízení má příslušnost členský stát, v němž se nachází hlavní provozovna poskytovatele příslušných služeb informační společnosti.

2.Má se za to, že poskytovatel příslušných služeb informační společnosti, který nemá v Unii provozovnu, spadá do příslušnosti členského státu, ve kterém má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce.

Pokud poskytovatel nejmenuje právního zástupce v souladu s článkem 24, mají příslušnost všechny členské státy. Rozhodne-li se členský stát vykonávat příslušnost podle tohoto pododstavce, informuje všechny ostatní členské státy a zajistí, aby byla dodržena zásada ne bis in idem.

Článek 34

Právo uživatelů služby podat stížnost

1.Uživatelé mají právo podat u koordinačního orgánu určeného členským státem, v němž má uživatel bydliště nebo je usazen, stížnost proti poskytovatelům příslušných služeb informační společnosti na údajné porušení tohoto nařízení, které se jich týká.

2.Koordinační orgány zajistí pro podání stížnosti podle tohoto článku mechanismy vstřícné k dětem a při vyřizování stížností podaných dětmi uplatní přístup citlivý k dětem, přičemž náležitě zohlední věk, vyspělost, názory, potřeby a obavy dítěte.

3.Koordinační orgán, který stížnost obdrží, ji posoudí a případně předá koordinačnímu orgánu v zemi usazení.

Pokud za stížnost odpovídá jiný příslušný orgán členského státu, který určil koordinační orgán, jenž stížnost obdržel, tento koordinační orgán ji předá tomuto jinému příslušnému orgánu.

Článek 35

Sankce

1.Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení povinností podle kapitol II a V tohoto nařízení ze strany poskytovatelů příslušných služeb informační společnosti, kteří spadají do jejich příslušnosti, přičemž přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování.

Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy do [datum použitelnosti tohoto nařízení] oznámí tato pravidla a tato opatření Komisi a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny, které se jich týkají.

2.Členské státy zajistí, aby maximální výše sankcí uložených za porušení tohoto nařízení nepřekročila 6 % ročního příjmu nebo celkového obratu poskytovatele za předchozí hospodářský rok.

3.Sankce za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací, za neposkytnutí odpovědi nebo neopravení nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací nebo neumožnění kontroly na místě nepřesáhnou 1 % ročního příjmu nebo celkového obratu poskytovatele nebo jiné osoby uvedené v článku 27 za předchozí hospodářský rok.

4.Členské státy zajistí, aby maximální výše penále nepřesáhla 5 % průměrného celkového denního obratu poskytovatele nebo jiné osoby uvedené v článku 27 v předchozím účetním období za den, přičemž se penále počítá ode dne stanoveného v příslušném rozhodnutí.

5.Členské státy zajistí, aby při rozhodování o tom, zda uložit sankci, a při určování druhu a výše sankce byly zohledněny všechny relevantní okolnosti, včetně:

a)povahy, závažnosti a doby trvání porušení;

b)toho, zda došlo k porušení úmyslně, nebo z nedbalosti;

c)veškerých předchozích porušení ze strany poskytovatele nebo jiné osoby;

d)finanční síly poskytovatele nebo jiné osoby;

e)úrovně spolupráce poskytovatele nebo jiné osoby;

f)povahy a velikosti poskytovatele nebo jiné osoby, zejména zda se jedná o mikropodnik, malý nebo střední podnik;

g)stupně zavinění poskytovatele nebo jiné osoby s přihlédnutím k technickým a organizačním opatřením, která přijal za účelem dosažení souladu s tímto nařízením.

Oddíl 4

Spolupráce

Článek 36 

Identifikace pohlavního zneužívání dětí on-line a podávání zpráv o něm 

1.Koordinační orgány bez zbytečného odkladu a prostřednictvím systému zřízeného v souladu s čl. 39 odst. 2 podají středisku EU zprávu:

a)o konkrétních položkách materiálu a přepisech konverzací, které koordinační orgány nebo příslušné soudní orgány či jiné nezávislé správní orgány členského státu po pečlivém posouzení označily za materiál pohlavního zneužívání dětí nebo případně za navazování kontaktu s dětmi, aby středisko EU mohlo vytvořit ukazatele v souladu s čl. 44 odst. 3;

b)o přesných jednotných lokátorech zdroje s uvedením konkrétních položek materiálu, které koordinační orgány nebo příslušné soudní orgány či jiné nezávislé správní orgány členského státu po pečlivém posouzení označily za materiál pohlavního zneužívání dětí, který spravují poskytovatelé hostingových služeb, kteří nenabízejí služby v Unii, a který nelze odstranit z důvodu odmítnutí těchto poskytovatelů jej odstranit nebo znemožnit přístup k němu a z důvodu nedostatečné spolupráce příslušných orgánů třetí země, do jejíž příslušnosti uvedení poskytovatelé spadají, aby středisko EU mohlo sestavit seznam jednotných lokátorů zdroje v souladu s čl. 44 odst. 3.

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby koordinační orgány, které určily, obdržely bez zbytečného odkladu materiál označený jako materiál pohlavního zneužívání dětí, přepisy konverzací označené jako navazování kontaktu s dětmi a jednotné lokátory zdroje určené příslušným soudním orgánem nebo jiným nezávislým správním orgánem, než je koordinační orgán, k podání zprávy středisku EU v souladu s prvním pododstavcem.

2.Je-li to nezbytné pro zajištění toho, aby údaje obsažené v databázích podle čl. 44 odst. 1 byly úplné, přesné a aktuální, koordinační orgány na žádost střediska EU ověří nebo poskytnou vysvětlení či doplňující informace ohledně toho, zda byly a případně i nadále jsou plněny podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) a b), pokud jde o dané podání zprávy středisku EU v souladu s uvedeným odstavcem.

3.Členské státy zajistí, aby v případě, že jejich donucovací orgány obdrží oznámení o šíření nových materiálů pohlavního zneužívání dětí nebo o navazování kontaktu s dětmi, které jim středisko EU předalo v souladu s čl. 48 odst. 3, bylo provedeno pečlivé posouzení v souladu s odstavcem 1, a pokud jsou materiál nebo konverzace určeny jako materiál pohlavního zneužívání dětí nebo jako navazování kontaktu s dětmi, koordinační orgán podal zprávu o tomto materiálu středisku EU v souladu s uvedeným odstavcem, a to do jednoho měsíce ode dne obdržení oznámení, nebo je-li posouzení obzvláště složité, do dvou měsíců od uvedeného data.

4.Rovněž zajistí, aby v případě, že z pečlivého posouzení vyplyne, že materiál nepředstavuje materiál pohlavního zneužívání dětí nebo navazování kontaktu s dětmi, byl koordinační orgán o tomto výsledku informován a následně o tom informoval středisko EU ve lhůtách uvedených v prvním pododstavci.

Článek 37

Přeshraniční spolupráce mezi koordinačními orgány

1.Má-li koordinační orgán, který není koordinačním orgánem v zemi usazení, důvodné podezření, že poskytovatel příslušných služeb informační společnosti porušil toto nařízení, požádá koordinační orgán v zemi usazení, aby záležitost posoudil a přijal potřebná opatření v oblasti vyšetřování a vymáhání k zajištění souladu s tímto nařízením.

Má-li Komise důvodné podezření, že poskytovatel příslušných služeb informační společnosti porušil toto nařízení způsobem, který se týká nejméně tří členských států, může koordinačnímu orgánu v zemi usazení doporučit, aby záležitost posoudil a přijal potřebná opatření v oblasti vyšetřování a vymáhání k zajištění souladu s tímto nařízením.

2.Žádost nebo doporučení uvedené v odstavci 1 musí obsahovat alespoň:

a)kontaktní místo poskytovatele stanovené v článku 23;

b)popis příslušných skutečností, dotčená ustanovení tohoto nařízení a důvody, proč má koordinační orgán, který žádost zaslal, nebo Komise podezření, že poskytovatel porušil toto nařízení;

c)jakékoli jiné informace považované koordinačním orgánem, který žádost zaslal, nebo Komisí za důležité, včetně případných informací shromážděných z vlastního podnětu nebo návrhů konkrétních opatření v oblasti vyšetřování a vymáhání, která mají být přijata.

3.Koordinační orgán v zemi usazení posoudí domnělé protiprávní jednání, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední žádost nebo doporučení uvedené v odstavci 1.

Domnívá-li se, že nemá dostatečné informace pro posouzení domnělého protiprávního jednání nebo pro to, aby jednal na základě žádosti či doporučení, a má důvody se domnívat, že by koordinační orgán, který žádost zaslal, nebo Komise mohly poskytnout dodatečné informace, může si tyto informace vyžádat. V tom případě se lhůta stanovená v odstavci 4 pozastaví do doby, než budou tyto dodatečné informace poskytnuty.

4.Koordinační orgán v zemi usazení bez zbytečné prodlevy a každopádně nejpozději do dvou měsíců od obdržení žádosti či doporučení uvedených v odstavci 1 sdělí koordinačnímu orgánu, který žádost zaslal, nebo Komisi výsledek svého posouzení domnělého protiprávního jednání nebo případně posouzení jakéhokoli jiného příslušného orgánu podle vnitrostátního práva a v příslušných případech vysvětlení přijatých nebo plánovaných opatření v oblasti vyšetřování a vymáhání ve vztahu k tomuto jednání za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.

Článek 38

Společná vyšetřování 

1.Koordinační orgány se mohou účastnit společných vyšetřování, která mohou být koordinována s podporou střediska EU a která se týkají záležitostí, na něž se vztahuje toto nařízení, pokud jde o poskytovatele příslušných služeb informační společnosti, kteří nabízejí své služby v několika členských státech.

Těmito společnými vyšetřováními nejsou dotčeny úkoly a pravomoci zúčastněných koordinačních orgánů a požadavky vztahující se na plnění těchto úkolů a výkon těchto pravomocí podle tohoto nařízení.

2.Zúčastněné koordinační orgány zpřístupní výsledky společných vyšetřování ostatním koordinačním orgánům, Komisi a středisku EU prostřednictvím systému stanoveného v čl. 39 odst. 2 za účelem plnění jejich příslušných úkolů podle tohoto nařízení.

Článek 39

Obecný systém spolupráce a sdílení informací

1.Koordinační orgány spolupracují mezi sebou, se všemi dalšími příslušnými orgány členského státu, který určil koordinační orgán, s Komisí, se střediskem EU a s dalšími příslušnými agenturami Unie, včetně Europolu, s cílem usnadnit plnění jejich příslušných úkolů podle tohoto nařízení a zajistit jeho účinné, efektivní a jednotné uplatňování a prosazování.

2.Středisko EU zřídí a udržuje jeden nebo více spolehlivých a bezpečných systémů sdílení informací podporujících komunikaci mezi koordinačními orgány, Komisí, střediskem EU, dalšími příslušnými agenturami Unie a poskytovateli příslušných služeb informační společnosti.

3.Koordinační orgány, Komise, středisko EU, další příslušné agentury Unie a poskytovatelé příslušných služeb informační společnosti používají pro veškerou relevantní komunikaci podle tohoto nařízení systémy sdílení informací uvedené v odstavci 2.

4.Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví praktická a provozní opatření pro fungování systémů sdílení informací uvedených v odstavci 2 a pro jejich interoperabilitu s jinými příslušnými systémy. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 87.

KAPITOLA IV

STŘEDISKO EU PRO PREVENCI A POTÍRÁNÍ POHLAVNÍHO ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ

Oddíl 1

Zásady

Článek 40

Zřízení a oblast působnosti střediska EU

1.Zřizuje se agentura Evropské unie pro prevenci a potírání pohlavního zneužívání dětí, která nese název Středisko EU proti pohlavnímu zneužívání dětí.

2.Středisko EU přispívá k dosažení cíle tohoto nařízení tím, že podporuje a usnadňuje provádění jeho ustanovení týkajících se odhalování, oznamování a odstraňování materiálu pohlavního zneužívání dětí on-line nebo znemožnění přístupu k němu a jeho blokování, shromažďuje a sdílí informace a odborné znalosti a usnadňuje spolupráci mezi příslušnými veřejnými a soukromými subjekty v souvislosti s předcházením pohlavnímu zneužívání dětí a bojem proti němu, zejména on-line.

Článek 41

Právní postavení

1.Středisko EU je institucí Unie s právní subjektivitou.

2.V každém členském státě má středisko EU nejširší právní způsobilost, jakou jejich právo přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.Středisko EU zastupuje jeho výkonný ředitel.

Článek 42

Sídlo

Sídlem střediska EU je nizozemský Haag. 

Oddíl 2

Úkoly

Článek 43

Úkoly střediska EU

Středisko EU:

1)usnadňuje proces posuzování rizik uvedený v kapitole II oddíle 1 tím, že:

a)podporuje Komisi při přípravě pokynů podle čl. 3 odst. 8, čl. 4 odst. 5, čl. 6 odst. 4 a článku 11, mimo jiné shromažďováním a poskytováním příslušných informací, odborných znalostí a osvědčených postupů, s přihlédnutím k poradenství poskytovanému Technologickým výborem uvedeným v článku 66;

b)na žádost poskytovatele příslušných informačních služeb poskytuje analýzu anonymizovaných vzorků údajů pro účely podle čl. 3 odst. 3;

2)usnadňuje proces odhalování uvedený v kapitole II oddíle 2 tím, že:

a)poskytuje stanoviska k zamýšleným detekčním příkazům podle čl. 7 odst. 3 prvního pododstavce písm. d);

b)vede a provozuje databáze ukazatelů uvedených v článku 44;

c)umožňuje poskytovatelům hostingových služeb a poskytovatelům interpersonálních komunikačních služeb, kteří obdrželi detekční příkaz, aby měli přístup do příslušných databází ukazatelů v souladu s článkem 46;

d)zpřístupňuje poskytovatelům technologie za účelem provedení detekčních příkazů, které jim byly vydány, v souladu s čl. 50 odst. 1;

3)usnadňuje proces oznamování uvedený v kapitole II oddíle 3 tím, že:

a)vede a provozuje databázi oznámení uvedenou v článku 45;

b)posuzuje, zpracovává a v případě potřeby předává oznámení a poskytuje zpětnou vazbu k nim v souladu s článkem 48;

4)usnadňuje proces odstraňování uvedený v kapitole II oddíle 4 a další postupy uvedené v oddílech 5 a 6 uvedené kapitoly tím, že:

a)přijímá příkazy k odstranění předané podle čl. 14 odst. 4 za účelem plnění ověřovací funkce podle čl. 49 odst. 1;

b)spolupracuje s koordinačními orgány a reaguje na žádosti koordinačních orgánů v souvislosti se zamýšlenými blokovacími příkazy uvedenými v čl. 16 odst. 2;

c)přijímá a zpracovává blokovací příkazy, které mu byly předány podle čl. 17 odst. 3;

d)poskytuje informace a podporu obětem v souladu s články 20 a 21;

e)vede aktuální záznamy o kontaktních místech a právních zástupcích poskytovatelů příslušných služeb informační společnosti podle čl. 23 odst. 2 a čl. 24 odst. 6;

5)podporuje koordinační orgány a Komisi při plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení a usnadňuje spolupráci, koordinaci a komunikaci v souvislosti se záležitostmi, na něž se vztahuje toto nařízení, tím, že:

a)vytváří a vede on-line registr obsahující seznam koordinačních orgánů a jejich kontaktních míst podle čl. 25 odst. 6;

b)poskytuje pomoc koordinačním orgánům podle čl. 25 odst. 7;

c)pomáhá Komisi na její žádost v souvislosti s jejími úkoly v rámci mechanismu spolupráce uvedeného v článku 37;

d)vytváří, udržuje a provozuje systém sdílení informací uvedený v článku 39;

e)napomáhá Komisi při přípravě aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů a pokynů, které Komise přijímá podle tohoto nařízení;

f)poskytuje koordinačním orgánům na jejich žádost nebo z vlastního podnětu informace důležité pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, včetně informování koordinačního orgánu o možném protiprávním jednání zjištěném při plnění jiných úkolů střediska EU;

6)usnadňuje vytváření a sdílení znalostí s dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, koordinačními orgány nebo jinými příslušnými orgány členských států s cílem přispět k dosažení cíle tohoto nařízení tím, že:

a)shromažďuje, zaznamenává, analyzuje a poskytuje informace, poskytuje analýzu založenou na anonymizovaném a neosobním shromažďování údajů a poskytuje odborné znalosti o otázkách týkajících se předcházení pohlavnímu zneužívání dětí on-line a boje proti němu v souladu s článkem 51;

b)podporuje rozvoj a šíření výzkumu a odborných znalostí o těchto záležitostech a o pomoci obětem, mimo jiné tím, že slouží jako centrum odborných znalostí na podporu politiky založené na prokázaných faktech;

c)vypracovává výroční zprávy uvedené v článku 84.

Článek 44

Databáze ukazatelů

1.Středisko EU vytváří, vede a provozuje databáze těchto tří druhů ukazatelů pohlavního zneužívání dětí on-line:

a)ukazatele pro odhalování šíření dříve odhaleného a identifikovaného materiálu pohlavního zneužívání dětí v souladu s čl. 36 odst. 1;

b)ukazatele pro odhalování šíření materiálu pohlavního zneužívání dětí, který nebyl dříve odhalen a identifikován jako materiál pohlavního zneužívání dětí v souladu s čl. 36 odst. 1;

c)ukazatele pro odhalování navazování kontaktu s dětmi.

2.Databáze ukazatelů obsahují pouze:

a)příslušné ukazatele sestávající z digitálních identifikátorů, které mají být použity k odhalování šíření známého nebo nového materiálu pohlavního zneužívání dětí nebo případně navazování kontaktu s dětmi, pokud jde o hostingové služby a interpersonální komunikační služby, vytvořené střediskem EU v souladu s odstavcem 3;

b)pokud jde o odst. 1 písm. a), příslušné ukazatele zahrnují seznam jednotných lokátorů zdroje sestavený střediskem EU v souladu s odstavcem 3;

c)nezbytné dodatečné informace, které usnadní používání ukazatelů v souladu s tímto nařízením, včetně identifikátorů umožňujících rozlišení mezi fotografiemi, videi a případně jinými druhy materiálů pro odhalování šíření známého a nového materiálu pohlavního zneužívání dětí a jazykových identifikátorů pro odhalování navazování kontaktu s dětmi.

3.Středisko EU vytváří ukazatele uvedené v odst. 2 písm. a) výhradně na základě materiálu pohlavního zneužívání dětí a navazování kontaktu s dětmi, jež jako takové označily koordinační orgány nebo soudy nebo jiné nezávislé orgány členských států a o nichž mu podaly zprávu koordinační orgány podle čl. 36 odst. 1 písm. a).

Středisko EU sestaví seznam jednotných lokátorů zdroje uvedených v odst. 2 písm. b) výhradně na základě jednotných lokátorů zdroje, o kterých mu byla podána zpráva podle čl. 36 odst. 1 písm. b).

4.Středisko EU vede záznamy o podávání zpráv a o postupu použitém k vytvoření ukazatelů, přičemž sestavuje seznam uvedený v prvním a druhém pododstavci. Tyto záznamy uchovává po dobu, po kterou jsou ukazatele, včetně jednotných lokátorů zdroje, kterým odpovídají, obsaženy v databázích ukazatelů uvedených v odstavci 1.

Článek 45

Databáze oznámení

1.Středisko EU vytváří, vede a provozuje databázi oznámení, která mu podávají poskytovatelé hostingových služeb a poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb v souladu s čl. 12 odst. 1 a která byla posouzena a zpracována v souladu s článkem 48.

2.Databáze oznámení obsahuje tyto informace:

a)oznámení;

b)pokud středisko EU považovalo oznámení za zjevně neopodstatněné, důvody a datum a čas informování poskytovatele v souladu s čl. 48 odst. 2;

c)pokud středisko EU postoupilo oznámení v souladu s čl. 48 odst. 3, datum a čas tohoto postoupení a název příslušného donucovacího orgánu nebo orgánů, kterým oznámení postoupilo, nebo případně informace o důvodech pro postoupení oznámení výhradně Europolu k další analýze;

d)případně informace o žádostech o doplňující informace a o jejich poskytnutí podle čl. 48 odst. 5;

e)případně informace o tom, že poskytovatel, který podal oznámení týkající se šíření známého nebo nového materiálu pohlavního zneužívání dětí, tento materiál odstranil nebo k němu znemožnil přístup;

f)případně informace o žádosti střediska EU adresované koordinačnímu orgánu v zemi usazení o vydání příkazu k odstranění podle článku 14 v souvislosti s položkou nebo položkami materiálu pohlavního zneužívání dětí, jichž se oznámení týká;

g)příslušné ukazatele a pomocné značky spojené s možnými oznámenými materiály pohlavního zneužívání dětí.

Článek 46

Přístup, přesnost a bezpečnost

1.S výhradou odstavců 2 a 3 mají přístup k údajům obsaženým v databázích uvedených v článcích 44 a 45 a oprávnění k jejich zpracovávání pouze zaměstnanci střediska EU a auditoři řádně zmocnění výkonným ředitelem.

2.Středisko EU poskytne poskytovatelům hostingových služeb, poskytovatelům interpersonálních komunikačních služeb a poskytovatelům služeb přístupu k internetu přístup do databází ukazatelů uvedených v článku 44, v případě a v rozsahu nezbytném k tomu, aby mohli provést detekční nebo blokovací příkazy, které obdrželi v souladu s články 7 nebo 16. Přijme opatření k zajištění toho, aby tento přístup zůstal omezen na to, co je nezbytně nutné pro dobu použitelnosti dotyčných detekčních nebo blokovacích příkazů, a aby tento přístup žádným způsobem neohrožoval řádné fungování těchto databází a přesnost a bezpečnost údajů v nich obsažených.

3.Středisko EU umožní koordinačním orgánům přístup do databází ukazatelů uvedených v článku 44, v případě a v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení.

4.Středisko EU umožní Europolu a příslušným donucovacím orgánům členských států přístup do databází ukazatelů uvedených v článku 44, v případě a v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů při vyšetřování podezřelých trestných činů pohlavního zneužívání dětí.

5.Středisko EU umožní Europolu přístup do databází oznámení uvedených v článku 45, v případě a v rozsahu nezbytném pro plnění jeho úkolů při pomoci s vyšetřováním podezření na trestné činy pohlavního zneužívání dětí.

6.Středisko EU poskytne přístup uvedený v odstavcích 2, 3, 4 a 5 až po obdržení žádosti, která upřesňuje účel žádosti, podmínky požadovaného přístupu a stupeň přístupu potřebný k dosažení tohoto účelu. Žádosti o přístup uvedené v odstavci 2 musí rovněž obsahovat odkaz na detekční příkaz nebo případně blokovací příkaz.

Středisko EU tyto žádosti pečlivě posoudí a umožní přístup pouze tehdy, pokud se domnívá, že požadovaný přístup je nezbytný a přiměřený stanovenému účelu.

7.Středisko EU pravidelně ověřuje, zda jsou údaje obsažené v databázích uvedených v článcích 44 a 45 ve všech ohledech úplné, přesné a aktuální a jsou i nadále nezbytné pro účely oznamování, odhalování a blokování v souladu s tímto nařízením, jakož i pro usnadnění a monitorování přesných detekčních technologií a postupů. Zejména pokud jde o jednotné lokátory zdroje obsažené v databázi podle čl. 44 odst. 1 písm. a), středisko EU v případě potřeby ve spolupráci s koordinačními orgány pravidelně ověřuje, zda jsou nadále plněny podmínky čl. 36 odst. 1 písm. b). Tato ověření v případě potřeby zahrnují audity. Je-li to s ohledem na tato ověření nezbytné, neprodleně doplní, upraví nebo vymaže údaje.

8.Středisko EU zajistí, aby údaje obsažené v databázích uvedených v článcích 44 a 45 byly uchovávány bezpečným způsobem a aby se na uchovávání vztahovaly vhodné technické a organizační záruky. Tyto záruky zejména zajistí, aby k údajům měly přístup a aby je mohly zpracovávat pouze řádně zmocněné osoby, a to pro účel, pro který je daná osoba oprávněna, a aby bylo dosaženo vysoké úrovně bezpečnosti. Středisko EU tyto záruky pravidelně přezkoumává a v případě potřeby je upravuje.

Článek 47

Akty v přenesené pravomoci týkající se databází

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 86 za účelem doplnění tohoto nařízení o nezbytná podrobná pravidla, která se týkají:

a)druhů, přesného obsahu, zřízení a provozu databází ukazatelů podle čl. 44 odst. 1, včetně ukazatelů a nezbytných doplňujících informací, které mají být v těchto databázích obsaženy, podle čl. 44 odst. 2;

b)zpracování podaných zpráv koordinačními orgány, vytváření ukazatelů, sestavování seznamu jednotných lokátorů zdroje a vedení záznamů podle čl. 44 odst. 3;

c)přesného obsahu, zřízení a provozu databáze oznámení podle čl. 45 odst. 1;

d)přístupu do databází uvedených v článcích 44 a 45, včetně způsobů přístupu podle čl. 46 odst. 1 až 5, obsahu, zpracování a posuzování žádostí podle čl. 46 odst. 6, procesních záležitostí souvisejících s těmito žádostmi a nezbytných opatření podle čl. 46 odst. 6;

e)pravidelných ověřování a auditů s cílem zajistit, aby údaje obsažené v těchto databázích byly úplné, přesné a aktuální, jak je uvedeno v čl. 46 odst. 7, a zajistit bezpečnost uchovávání údajů, včetně technických a organizačních záruk a pravidelného přezkumu podle čl. 46 odst. 8.

Článek 48

Oznamování

1.Středisko EU urychleně posoudí a zpracuje oznámení předložená ze strany poskytovatelů hostingových služeb a poskytovatelů interpersonálních komunikačních služeb v souladu s článkem 12 s cílem určit, zda jsou oznámení zjevně neopodstatněná nebo mají být dále postoupena.

2.Pokud se středisko EU domnívá, že oznámení je zjevně neopodstatněné, informuje o tom poskytovatele, který oznámení podal, a uvede důvody, proč považuje oznámení za neopodstatněné.

3.Pokud se středisko EU domnívá, že oznámení není zjevně neopodstatněné, předá toto oznámení spolu s veškerými dalšími relevantními informacemi, které má k dispozici, Europolu a příslušnému donucovacímu orgánu nebo orgánům členského státu, který je pravděpodobně příslušný k vyšetřování nebo stíhání možného pohlavního zneužívání dětí, kterého se oznámení týká.

Nelze-li tento příslušný donucovací orgán nebo příslušné donucovací orgány s dostatečnou jistotou určit, předá středisko EU oznámení Europolu spolu s veškerými dalšími relevantními informacemi, které má k dispozici, k další analýze a následnému postoupení ze strany Europolu příslušnému donucovacímu orgánu nebo orgánům.

4.Pokud poskytovatel, který oznámení podal, uvedl, že oznámení vyžaduje naléhavé opatření, středisko EU jej přednostně posoudí a zpracuje, a pokud jej postoupí v souladu s odstavcem 3 a domnívá se, že oznámení vyžaduje naléhavé opatření, zajistí, aby bylo postoupené oznámení jako takové označeno.

5.Pokud oznámení neobsahuje všechny informace požadované v článku 13, může středisko EU požádat poskytovatele, který oznámení podal, o poskytnutí chybějících informací.

6.Pokud o to požádá příslušný donucovací orgán členského státu s cílem zabránit zasahování do činností v oblasti prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů pohlavního zneužívání dětí, pak středisko EU:

a)sdělí poskytovateli, který oznámení podal, že nemá informovat dotčeného uživatele, přičemž uvede lhůtu, během níž tak nemá učinit;

b)pokud je poskytovatel, který podal oznámení, poskytovatelem hostingových služeb a oznámení se týká možného šíření materiálu pohlavního zneužívání dětí, sdělí poskytovateli, že nemá materiál odstranit nebo k němu znemožnit přístup, a uvede lhůtu, během níž tak nemá učinit.

7.Lhůtami uvedenými v prvním pododstavci písm. a) a b) jsou lhůty uvedené v žádosti příslušného donucovacího orgánu adresované středisku EU, pokud se omezují na to, co je nutné za účelem zabránění zásahům do příslušných činností, a nepřesáhnou 18 měsíců.

8.Středisko EU ověří, zda poskytovatel hostingových služeb, který předložil oznámení o možném šíření materiálu pohlavního zneužívání dětí, tento materiál odstranil nebo k němu znemožnil přístup, je-li tento materiál veřejně přístupný. Pokud se středisko EU domnívá, že poskytovatel materiál neprodleně neodstranil nebo nezabránil přístupu k němu, informuje o tom koordinační orgán v zemi usazení.

Článek 49

Vyhledávání a upozorňování

1.Středisko EU má pravomoc provádět vyhledávání v hostingových službách, zda nešíří veřejně přístupný materiál pohlavního zneužívání dětí za použití příslušných ukazatelů z databáze ukazatelů podle čl. 44 odst. 1 písm. a) a b) v těchto situacích:

a)pokud je o to požádán, aby poskytl podporu oběti tím, že ověří, zda poskytovatel hostingových služeb odstranil jednu nebo více položek známého materiálu pohlavního zneužívání dětí nebo k němu znemožnil přístup v souladu s čl. 21 odst. 4 písm. c);

b)pokud je o to požádán, aby pomohl koordinačnímu orgánu ověřením možné potřeby vydání detekčního příkazu nebo příkazu k odstranění v souvislosti s konkrétní službou nebo účinnosti detekčního příkazu nebo příkazu k odstranění, který koordinační orgán vydal v souladu s čl. 25 odst. 7 písm. c) a d).

2.Středisko EU je po provedení vyhledávání podle odstavce 1 oprávněno informovat poskytovatele hostingových služeb o přítomnosti jedné nebo více položek známého materiálu pohlavního zneužívání dětí v jeho službách a požádat jej, aby tuto položku nebo tyto položky odstranil nebo k nim znemožnil přístup, a to na základě dobrovolného zvážení poskytovatele.

V žádosti musí být jasně uvedeny identifikační údaje střediska EU a kontaktního místa, informace nezbytné pro identifikaci položky nebo položek, jakož i důvody žádosti. V žádosti musí být rovněž jasně uvedeno, že ji poskytovatel dobrovolně zváží.

3.Pokud o to požádá příslušný donucovací orgán členského státu s cílem zabránit zasahování do činností v oblasti prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů pohlavního zneužívání dětí, nepodá středisko EU oznámení po dobu nezbytnou k tomu, aby se tomuto zásahu zabránilo, avšak nikoliv po dobu delší než 18 měsíců.

Článek 50

Technologie, informace a odborné znalosti

1.Středisko EU zpřístupní technologie, které mohou poskytovatelé hostingových služeb a poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb pořizovat, instalovat a provozovat bezplatně, případně na základě přiměřených licenčních podmínek s cílem provádět detekční příkazy v souladu s čl. 10 odst. 1.

Za tímto účelem sestaví středisko EU seznamy těchto technologií s ohledem na požadavky tohoto nařízení, a zejména na požadavky čl. 10 odst. 2.

Před zařazením konkrétních technologií na tyto seznamy si středisko EU vyžádá stanovisko svého Technologického výboru a Evropského sboru pro ochranu osobních údajů. Technologický výbor a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů zaujmou příslušná stanoviska do osmi týdnů. Tato lhůta může být v případě potřeby s ohledem na složitost záležitosti prodloužena o dalších šest týdnů. Technologický výbor a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů informují středisko EU o každém takovém prodloužení spolu s důvody odložení, a to do jednoho měsíce od obdržení žádosti o konzultaci.

2.Středisko EU shromažďuje, zaznamenává, analyzuje a zpřístupňuje relevantní, objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace o záležitostech souvisejících s předcházením pohlavnímu zneužívání dětí a bojem proti němu, zejména:

a)informace získané při plnění jeho úkolů podle tohoto nařízení, které se týkají odhalování, oznamování, odstraňování materiálu pohlavního zneužívání dětí on-line nebo znemožnění přístupu k němu a jeho blokování;

b)informace vyplývající z výzkumu, průzkumů a studií uvedených v odstavci 3;

c)informace vyplývající z výzkumu nebo jiných činností prováděných orgány členských států, jinými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, příslušnými orgány třetích zemí, mezinárodními organizacemi, výzkumnými středisky a organizacemi občanské společnosti.

3.Je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů podle tohoto nařízení, provádí středisko EU výzkum, průzkumy a studie, účastní se jich nebo je podporuje, a to buď z vlastního podnětu, nebo je-li to vhodné a slučitelné s jeho prioritami a ročním pracovním programem, na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise.

4.Středisko EU poskytuje informace uvedené v odstavci 2 a informace vyplývající z výzkumu, průzkumů a studií uvedených v odstavci 3, včetně jejich analýzy a stanovisek k otázkám souvisejícím s předcházením pohlavnímu zneužívání dětí on-line a bojem proti němu poskytnutým jiným orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, koordinačním orgánům, jiným příslušným orgánům a jiným veřejným orgánům členských států, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost příslušného orgánu. Středisko EU tyto informace případně zveřejní.

5.Středisko EU vypracuje komunikační strategii a podpoří dialog s organizacemi občanské společnosti a poskytovateli hostingových nebo interpersonálních komunikačních služeb s cílem zvýšit informovanost veřejnosti o pohlavním zneužívání dětí on-line a o opatřeních pro předcházení tomuto zneužívání a boj proti němu.

Oddíl 3

Zpracování informací

Článek 51

Činnosti zpracování a ochrana údajů

1.Je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů podle tohoto nařízení, může středisko EU zpracovávat osobní údaje.

2.Středisko EU zpracovává osobní údaje podle toho, co je nezbytně nutné pro účely:

a)poskytování stanovisek k zamýšleným detekčním příkazům podle čl. 7 odst. 3;

b)spolupráce s koordinačními orgány a reakce na žádosti koordinačních orgánů v souvislosti se zamýšlenými blokovacími příkazy uvedenými v čl. 16 odst. 2;

c)přijímání a zpracovávání blokovacích příkazů, které mu byly předány podle čl. 17 odst. 3;

d)spolupráce s koordinačními orgány v souladu s články 20 a 21 na úkolech souvisejících s právy obětí na informace a pomoc;

e)vedení aktuálních záznamů o kontaktních místech a právních zástupcích poskytovatelů příslušných služeb informační společnosti podle čl. 23 odst. 2 a čl. 24 odst. 6;

f)vytváření a vedení on-line registru obsahujícího seznam koordinačních orgánů a jejich kontaktních míst podle čl. 25 odst. 6;

g)poskytování pomoci koordinačním orgánům v souladu s čl. 25 odst. 7;

h)pomoci Komisi na její žádost v souvislosti s jejími úkoly v rámci mechanismu spolupráce uvedeného v článku 37;

i)vytváření, vedení a provozování databáze ukazatelů uvedené v článku 44;

j)vytváření, vedení a provozování databáze oznámení uvedené v článku 45;

k)poskytování a sledování přístupu k databázím ukazatelů a oznámení v souladu s článkem 46;

l)provádění opatření pro kontrolu kvality údajů v souladu s čl. 46 odst. 7;

m)posuzování a zpracování oznámení o možném pohlavním zneužívání dětí on-line v souladu s článkem 48;

n)spolupráce s Europolem a partnerskými organizacemi v souladu s články 53 a 54, včetně úkolů souvisejících s identifikací obětí;

o)vytváření statistik v souladu s článkem 83.

3.Středisko EU uchovává osobní údaje uvedené v odstavci 2 pouze tehdy, pokud je to nezbytně nutné, a po dobu nezbytně nutnou pro příslušné účely uvedené v odstavci 2.

4.Zajistí, aby osobní údaje byly uchovávány bezpečným způsobem a aby se na uchovávání vztahovaly vhodné technické a organizační záruky. Tyto záruky zejména zajistí, aby přístup k osobním údajům a jejich zpracování bylo možné pouze pro účel, pro který jsou uchovávány s cílem dosáhnout vysoké úrovně bezpečnosti a aby osobní údaje byly vymazány, pokud již nejsou nezbytně nutné pro příslušné účely. Tyto záruky pravidelně přezkoumává a v případě potřeby je upravuje.

Oddíl 4

Spolupráce

Článek 52

Kontaktní úředníci

1.Každý koordinační orgán jmenuje alespoň jednoho kontaktního úředníka, který je hlavním kontaktním místem pro středisko EU v dotčeném členském státě. Kontaktní úředníci mohou být vysláni do střediska EU. Je-li jmenováno několik kontaktních úředníků, určí koordinační orgán jednoho z nich jako hlavního kontaktního úředníka.

2.Kontaktní úředníci jsou nápomocni při výměně informací mezi střediskem EU a koordinačními orgány, které je jmenovaly. Pokud středisko EU obdrží oznámení podaná v souladu s článkem 12, která se týkají možného šíření nového materiálu pohlavního zneužívání dětí nebo možného navazování kontaktu s dětmi, kontaktní úředníci jmenovaní příslušným členským státem umožní postup za účelem určení nezákonnosti tohoto materiálu nebo konverzace v souladu s čl. 36 odst. 1.

3.Práva a povinnosti kontaktních úředníků ve vztahu ke středisku EU určí správní rada. Kontaktní úředníci požívají výsad a imunit nezbytných pro plnění jejich úkolů.

4.Jsou-li kontaktní úředníci vysláni do střediska EU, hradí středisko EU náklady na poskytnutí nezbytných prostor v budově a odpovídající podpory kontaktním úředníkům při plnění jejich povinností. Veškeré další náklady, které vzniknou v souvislosti se jmenováním kontaktních úředníků a s plněním jejich úkolů, nese koordinační orgán, který je jmenoval.

Článek 53

Spolupráce s Europolem

1.Je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů podle tohoto nařízení, spolupracuje středisko EU v rámci svých příslušných mandátů s Europolem.

2.Europol a středisko EU si vzájemně poskytují co nejširší přístup k relevantním informacím a informačním systémům, je-li to nezbytné pro plnění jejich příslušných úkolů a v souladu s právními předpisy Unie, které tento přístup upravují.

Aniž jsou dotčeny povinnosti výkonného ředitele, středisko EU maximalizuje účinnost tím, že s Europolem sdílí správní funkce, včetně funkcí týkajících se personálního řízení, informačních technologií a plnění rozpočtu.

3.Podmínky spolupráce a pracovní ujednání se stanoví v memorandu o porozumění.

Článek 54

Spolupráce s partnerskými organizacemi

1.Je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů podle tohoto nařízení, může středisko EU spolupracovat s organizacemi a sítěmi disponujícími informacemi a odbornými znalostmi v záležitostech, které souvisejí s prevencí pohlavního zneužívání dětí on-line a bojem proti němu, včetně organizací občanské společnosti a poloveřejných organizací.

2.Středisko EU může uzavírat s organizacemi uvedenými v odstavci 1 memoranda o porozumění, která stanoví podmínky spolupráce.

Oddíl 5

Organizace

Článek 55

Správní a řídicí struktura

Správní a řídicí strukturu střediska EU tvoří:

a)správní rada, která vykonává funkce stanovené v článku 57;

b)výkonná rada, která plní úkoly stanovené v článku 62;

c)výkonný ředitel střediska EU, který plní povinnosti stanovené v článku 64;

d)Technologický výbor jako poradní skupinu, která plní úkoly stanovené v článku 66.

Část 1: správní rada

Článek 56

Složení správní rady

1.Správní rada je složena z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců Komise, přičemž všichni jsou členy s hlasovacím právem.

2.Do správní rady rovněž patří jeden nezávislý odborný pozorovatel bez hlasovacího práva jmenovaný Evropským parlamentem.

Europol může na žádost předsedy správní rady jmenovat svého zástupce, který se bude účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel v záležitostech týkajících se Europolu.

3.Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti.

4.Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí v oblasti boje proti pohlavnímu zneužívání dětí a s přihlédnutím k příslušným řídicím, správním a rozpočtovým dovednostem. Členské státy jmenují zástupce svého koordinačního orgánu do čtyř měsíců od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Všechny strany zastoupené ve správní radě usilují o omezení obměn svých zástupců, aby byla zajištěna kontinuita její činnosti. Všechny strany usilují o vyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě.

5.Funkční období členů a jejich náhradníků trvá čtyři roky. Toto funkční období může být prodlouženo.

Článek 57

Funkce správní rady

1.Správní rada:

a)určuje celkové zaměření činnosti střediska EU;

b)přispívá k usnadnění účinné spolupráce s koordinačními orgány a mezi nimi;

c)přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a pro řešení těchto střetů u svých členů, jakož i u členů technologického výboru a jakékoli jiné poradní skupiny, kterou může zřídit, přičemž každoročně zveřejňuje na svých internetových stránkách prohlášení o zájmech členů správní rady;

d)přijímá hodnocení výkonnosti výkonné rady podle čl. 61 odst. 2;

e)přijímá a zveřejňuje svůj jednací řád;

f)jmenuje členy Technologického výboru a členy jakékoli jiné poradní skupiny, kterou může zřídit;

g)přijímá stanoviska k zamýšleným detekčním příkazům podle čl. 7 odst. 4 na základě návrhu stanoviska předloženého výkonným ředitelem;

h)na základě analýzy potřeb přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro sdělování a šíření informací podle čl. 77 odst. 3;

Článek 58

Předseda správní rady

1.Správní rada volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou členů správní rady.

Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.

2.Funkční období předsedy a místopředsedy činí čtyři roky. Jejich funkční období může být jednou prodlouženo. Skončí-li však jejich členství ve správní radě v průběhu jejich funkčního období, končí týmž dnem automaticky i jejich funkční období.

Článek 59

Zasedání správní rady

1.Zasedání správní rady svolává předseda.

2.Výkonný ředitel se účastní jednání, nemá však hlasovací právo.

3.Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát ročně. Správní rada se schází rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny svých členů.

4.Správní rada může k účasti na zasedání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž názor může být relevantní.

5.Členům správní rady a jejich náhradníkům mohou být s výhradou ustanovení jejího jednacího řádu na zasedáních nápomocni jejich poradci nebo odborníci.

6.Sekretariát správní rady zajišťuje středisko EU.

Článek 60

Pravidla hlasování ve správní radě

1.Nestanoví-li toto nařízení jinak, přijímá správní rada rozhodnutí absolutní většinou svých členů.

2.Každý člen má jeden hlas. V nepřítomnosti člena je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.

3.Výkonný ředitel se hlasování neúčastní.

4.Jednací řád správní rady stanoví podrobnější pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen zastupovat jiného člena.

Část 2: výkonná rada

Článek 61

Složení a jmenování výkonné rady

1.Výkonná rada se skládá z předsedy a místopředsedy správní rady, dvou dalších členů jmenovaných správní radou z řad jejích členů s hlasovacím právem a dvou zástupců Komise ve správní radě. Předseda správní rady je zároveň předsedou výkonné rady.

Výkonný ředitel se účastní schůzí výkonné rady, nemá však hlasovací právo.

2.Funkční období členů výkonné rady je čtyři roky. V průběhu dvanácti měsíců před koncem čtyřletého funkčního období předsedy a pěti členů výkonné rady provede správní rada nebo užší výbor vybraný z členů správní rady včetně zástupce Komise hodnocení činnosti výkonné rady. Hodnocení zohlední posouzení výkonnosti členů výkonné rady a budoucí úkoly a výzvy střediska EU. Na základě tohoto posouzení může správní rada jejich funkční období jednou prodloužit.

Článek 62

Úkoly výkonné rady

1.Výkonná rada odpovídá za celkové plánování a plnění úkolů svěřených středisku EU podle článku 43. Výkonná rada přijímá veškerá rozhodnutí střediska EU s výjimkou rozhodnutí, která přijímá správní rada v souladu s článkem 57.

2.Výkonná rada má dále tyto úkoly:

a)do 30. listopadu každého roku přijme na základě návrhu výkonného ředitele návrh jednotného programového dokumentu a do 31. ledna následujícího roku jej předá pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi, stejně jako každou další aktualizovanou verzi tohoto dokumentu;

b)přijímá návrh ročního rozpočtu střediska EU a vykonává další funkce týkající se rozpočtu střediska EU;

c)posuzuje a přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti střediska EU, včetně přehledu plnění jeho úkolů, předkládá ji do 1. července každého roku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a zveřejňuje ji;

d)přijímá strategii boje proti podvodům úměrnou rizikům podvodu s přihlédnutím k nákladům a přínosům opatření, která mají být provedena, strategii zvyšování efektivity a synergií, strategii spolupráce se třetími zeměmi a/nebo mezinárodními organizacemi a strategii pro organizační řízení a systémy vnitřní kontroly;

e)přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů;

f)přijímá svůj jednací řád;

g)vykonává ve vztahu k zaměstnancům střediska EU pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje středisku EU oprávněnému uzavírat pracovní smlouvu 51 (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

h)přijímá vhodná prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu;

i)jmenuje a odvolává z funkce výkonného ředitele v souladu s článkem 65;

j)na základě služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců jmenuje účetního, kterým může být účetní Komise a který je při plnění svých povinností naprosto nezávislý;

k)přijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);

l)přijímá finanční pravidla platná pro středisko EU;

m)přijímá veškerá rozhodnutí týkající se zřízení a případně příslušných změn vnitřních struktur střediska EU;

n)jmenuje pověřence pro ochranu osobních údajů;

o)přijímá vnitřní pokyny dále specifikující postupy pro zpracování informací v souladu s článkem 51, po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů;

p)schvaluje uzavření memorand o porozumění uvedených v čl. 53 odst. 3 a čl. 54 odst. 2.

3.Pokud jde o pravomoci uvedené v odst. 2 písm. g), přijímá výkonná rada v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu rozhodnutí podle čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenést na jiné osoby.

4.Za mimořádných okolností může výkonná rada prostřednictvím rozhodnutí dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomoci jím přenesené na další osoby a vykonávat je sama, případně je přenést na některého ze svých členů nebo na zaměstnance jiného, než je výkonný ředitel.

5.Je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, může výkonná rada přijímat některá prozatímní rozhodnutí jménem správní rady, zejména ve věcech správního řízení, včetně pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování, a v rozpočtových záležitostech.

Článek 63

Pravidla hlasování ve výkonné radě

1.Výkonná rada přijímá rozhodnutí prostou většinou hlasů svých členů. Každý člen výkonné rady má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

2.Zástupci Komise mají hlasovací právo vždy, když se projednávají a rozhodují záležitosti týkající se čl. 62 odst. 2 písm. a) až l) a písm. p). Pro účely přijímání rozhodnutí uvedených v čl. 62 odst. 2 písm. f) a g) má každý zástupce Komise jeden hlas. Rozhodnutí uvedená v čl. 62 odst. 2 písm. b) až e), písm. h) až l) a písm. p) mohou být přijata, pouze pokud pro ně hlasují zástupci Komise. Pro účely přijímání rozhodnutí uvedených v čl. 62 odst. 2 písm. a) se souhlas zástupců Komise vyžaduje pouze u těch prvků rozhodnutí, které se netýkají ročního a víceletého pracovního programu střediska EU.

Jednací řád výkonné rady stanoví podrobnější pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen zastupovat jiného člena.

Část 3: výkonný ředitel

Článek 64

Povinnosti výkonného ředitele

1.Výkonný ředitel řídí středisko EU. Je odpovědný správní radě.

2.Výkonný ředitel předkládá Evropskému parlamentu na jeho žádost zprávy o plnění svých úkolů. Rada může výkonného ředitele vyzvat, aby o plnění svých povinností předložil zprávu.

3.Výkonný ředitel je zákonným zástupcem střediska EU.

4.Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů, které středisku EU ukládá toto nařízení. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:

a)každodenní správu střediska EU;

b)přípravu rozhodnutí přijímaných správní radou;

c)provádění rozhodnutí správní rady;

d)vypracování jednotného programového dokumentu a jeho předložení výkonné radě po konzultaci s Komisí;

e)provádění jednotného programového dokumentu a podávání zpráv o jeho provádění výkonné radě;

f)vypracování souhrnné výroční zprávy o činnosti střediska EU a její předložení výkonné radě k posouzení a přijetí;

g)vypracování akčního plánu v návaznosti na závěry interních či externích auditních zpráv a hodnocení a na vyšetřování prováděné Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a za vypracování zpráv o pokroku, které předkládá dvakrát ročně Komisi a pravidelně správní radě a výkonné radě;

h)ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, aniž by byla dotčena vyšetřovací pravomoc úřadu OLAF a úřadu EPPO, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně uložením účinných, přiměřených a odrazujících správních sankcí, včetně finančních sankcí;

i)vypracování strategie boje proti podvodům, zlepšení efektivity a strategie součinnosti, strategie spolupráce se třetími zeměmi a/nebo mezinárodními organizacemi a strategie pro organizační řízení a systémy vnitřní kontroly střediska EU a jejich předložení výkonné radě ke schválení;

j)vypracování návrhu finančních pravidel vztahujících se na středisko EU;

k)vypracování návrhu odhadu příjmů a výdajů střediska EU a plnění jeho rozpočtu;

l)vypracování a provádění strategie bezpečnosti IT, zajištění vhodného řízení rizik pro veškerou infrastrukturu, systémy a služby IT, které středisko EU vyvíjí nebo pořizuje, jakož i dostatečné financování bezpečnosti IT;

m)provádění ročního pracovního programu střediska EU pod kontrolou výkonné rady;

n)vypracování návrhu odhadu příjmů a výdajů střediska EU jako součásti jednotného programového dokumentu střediska EU a plnění rozpočtu střediska EU podle článku 67;

o)vypracování návrhu zprávy popisující všechny činnosti střediska EU s částí věnovanou finančním a správním záležitostem;

p)podporu náboru náležitě kvalifikovaných a zkušených zaměstnanců střediska EU při současném zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů.

5.Vyžadují-li to výjimečné okolnosti, může výkonný ředitel rozhodnout o umístění jednoho nebo více zaměstnanců do jiného členského státu za účelem plnění úkolů střediska EU účinnějším, účelnějším a soudržnějším způsobem. Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře získá výkonný ředitel předchozí souhlas Komise, správní rady a dotčeného členského státu. Rozhodnutí je založeno na vhodné analýze nákladů a přínosů, která zejména prokáže přidanou hodnotu tohoto rozhodnutí a upřesní rozsah činností, které mají být v místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování správních funkcí střediska EU. S dotčeným členským státem nebo dotčenými členskými státy může být uzavřena dohoda o sídle.

Článek 65

výkonný ředitel

1.Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec střediska EU podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

2.Výkonného ředitele jmenuje po otevřeném a transparentním výběrovém řízení výkonná rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí.

3.Smlouvu s výkonným ředitelem uzavírá jménem střediska EU předseda výkonné rady.

4.Funkční období výkonného ředitele je pětileté. Šest měsíců před koncem funkčního období výkonného ředitele dokončí Komise posouzení, které přihlédne k hodnocení výsledků výkonného ředitele a budoucím úkolům a výzvám střediska EU.

5.Výkonná rada může na návrh Komise, který zohlední posouzení uvedené v odstavci 3, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu nepřesahující pět let.

6.Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se po skončení celého funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

7.Výkonný ředitel může být odvolán pouze na základě rozhodnutí výkonné rady jednající na návrh Komise.

8.Výkonná rada přijímá rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

Pododdíl 5: Technologický výbor

Článek 66

Zřízení a úkoly Technologického výboru

1.Technologický výbor se skládá z technických odborníků jmenovaných správní radou pro jejich vynikající kvalitu a nezávislost na základě zveřejnění výzvy k projevení zájmu v Úředním věstníku Evropské unie.

2.Postupy týkající se jmenování členů Technologického výboru a jeho fungování jsou upřesněny v jednacím řádu správní rady a jsou zveřejněny.

3.Členové Technologického výboru jsou nezávislí a jednají ve veřejném zájmu. Seznam členů výboru zveřejní středisko EU na svých internetových stránkách a průběžně jej aktualizuje.

4.Pokud člen přestane splňovat kritéria nezávislosti, informuje o tom správní radu. Alternativně může správní rada na návrh nejméně jedné třetiny svých členů nebo na návrh Komise prohlásit, že dotčená osoba není nezávislá, a může ji odvolat. Správní rada jmenuje nového člena na zbývající část funkčního období v souladu s postupem pro řadové členy.

5.Mandáty členů Technologického výboru jsou čtyřleté. Lze je jednou prodloužit.

6.Technologický výbor

a)přispívá ke stanoviskům střediska EU uvedeným v čl. 7 odst. 3 prvním pododstavci písm. d);

b)přispívá k pomoci střediska EU koordinačním orgánům, správní radě, výkonné radě a výkonnému řediteli v záležitostech týkajících se využívání technologií;

c)na požádání interně poskytuje odborné znalosti o záležitostech souvisejících s používáním technologií pro účely prevence a odhalování pohlavního zneužívání dětí on-line.

Oddíl 6

Sestavování a struktura rozpočtu

Pododdíl 1

Jednotný programový dokument

Článek 67

Sestavování a plnění rozpočtu

1.Výkonný ředitel sestaví každý rok návrh odhadu příjmů a výdajů střediska EU pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a předá jej výkonné radě.

2.Výkonná rada na základě návrhu odhadu příjmů a výdajů schválí předběžný návrh týkající se odhadu příjmů a výdajů střediska EU pro následující rozpočtový rok a předloží jej každoročně do 31. ledna Komisi.

3.Konečnou verzi návrhu odhadu příjmů a výdajů střediska EU, jehož součástí je návrh plánu pracovních míst, předloží výkonná rada Evropskému parlamentu, Radě a Komisi každoročně do 31. března.

4.Komise předkládá odhad příjmů a výdajů Evropskému parlamentu a Radě společně s návrhem souhrnného rozpočtu Unie.

5.Komise na základě odhadu zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Unie odhady příjmů a výdajů, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu, a předloží jej Evropskému parlamentu a Radě v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování Evropské unie.

6.Evropský parlament a Rada schválí prostředky, které Unie poskytne jako příspěvek středisku EU.

7.Evropský parlament a Rada přijmou plán pracovních míst střediska EU.

8.Rozpočet střediska EU přijímá výkonná rada. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

9.Rozpočet střediska EU plní výkonný ředitel.

10.Výkonný ředitel každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě veškeré důležité informace o výsledcích všech hodnotících postupů.

Článek 68

Finanční předpisy

Výkonná rada přijme po konzultaci s Komisí finanční předpisy vztahující se na středisko EU. Odchýlí se od nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 52 , pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby provozu střediska EU a s předchozím souhlasem Komise.

1.

Pododdíl 2

Předkládání, plnění a kontrola rozpočtu

Článek 69

Rozpočet

1.Odhady všech příjmů a výdajů střediska EU se vyhotovují pro každý rozpočtový rok odpovídající kalendářnímu roku a zanesou se do rozpočtu střediska EU, který je vyrovnaný co do příjmů a výdajů.

2.Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, tvoří příjmy střediska EU příspěvek Unie zapsaný v souhrnném rozpočtu Unie.

3.Středisko EU může využívat finanční prostředky Unie ve formě pověřovacích dohod nebo ad hoc grantů v souladu s jeho finančními pravidly uvedenými v článku 68 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politiky vnějších vztahů Unie.

4.Výdaje střediska EU zahrnují odměny zaměstnanců, správní náklady, náklady na infrastrukturu a provozní náklady.

5.Rozpočtové závazky na akce související s projekty velkého rozsahu, jež přesahují jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do několika ročních splátek.

Článek 70

Předkládání účetních závěrek a absolutorium

1.Středisko EU zašle předběžnou účetní závěrku za rozpočtový rok (rok N) účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března následujícího rozpočtového roku (rok N + 1).

2.Středisko EU předá zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rok N Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.

3.Účetní Komise předá předběžnou účetní závěrku střediska EU za rok N, konsolidovanou se závěrkou Komise, Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.

4.Správní rada ke konečné účetní závěrce střediska EU za rok N zaujme stanovisko.

5.Účetní střediska EU zašle do 1. července roku N + 1 konečnou účetní závěrku za rok N spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům.

6.Konečná účetní závěrka za rok N se nejpozději 15. listopadu roku N + 1 zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

7.Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na připomínky uvedené v jeho výroční zprávě do 30. září roku N + 1. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.

8.Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro bezproblémový průběh udílení absolutoria za rok N.

9.Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Oddíl 7

Zaměstnanci

Článek 71

Obecná ustanovení

1.Ve všech záležitostech, které nejsou upraveny tímto nařízením, se na zaměstnance agentury vztahuje služební řád, pracovní řád jiných zaměstnanců a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Evropské unie k provedení těchto řádů.

2.Výkonná rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s článkem 110 služebního řádu.

3.Zaměstnanci střediska EU, zejména ti, kteří pracují v oblastech souvisejících s odhalováním, oznamováním a odstraňováním pohlavního zneužívání dětí on-line, mají přístup k vhodným poradenským a podpůrným službám.

Článek 72

Vyslaní národní odborníci a jiní pracovníci

1.Středisko EU může využívat také vyslané národní odborníky nebo jiné pracovníky, kteří ve středisku EU nejsou zaměstnáni.

2.Výkonná rada přijme pravidla týkající se pracovníků z členských států, včetně kontaktních úředníků uvedených v článku 52, kteří mají být vysláni do střediska EU, a v případě potřeby je aktualizuje. Tato pravidla zahrnují zejména finanční ujednání týkající se těchto dočasných přidělení, včetně pojištění a odborné přípravy. Tato pravidla zohlední skutečnost, že pracovníci jsou vysláni a mají být nasazeni jako zaměstnanci střediska EU. Zahrnují ustanovení o podmínkách vyslání. V příslušném případě výkonná rada usiluje o zajištění konzistence s pravidly vztahujícími se na náhradu výdajů na služební cesty statutárních zaměstnanců.

Článek 73

Výsady a imunity

Na středisko EU a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o fungování EU.

Výsady a imunity kontaktních úředníků a jejich rodinných příslušníků jsou upraveny dohodou mezi členským státem, v němž se nachází sídlo střediska EU, a ostatními členskými státy. Tato dohoda stanoví výsady a imunity nezbytné pro řádné plnění úkolů kontaktních úředníků.

Článek 74

Povinnost zachovávat služební tajemství

1.Členové správní rady a výkonné rady a všichni zaměstnanci střediska EU, včetně úředníků vyslaných členskými státy a všech dalších osob plnících úkoly pro středisko EU na smluvním základě, podléhají požadavkům na zachování služebního tajemství podle článku 339 Smlouvy o fungování Evropské unie i po skončení svých povinností.

2.Výkonná rada zajistí, aby osoby, které přímo či nepřímo, trvale nebo příležitostně poskytují jakékoli služby související s úkoly střediska EU, včetně úředníků a jiných osob za tímto účelem pověřených výkonnou radou nebo jmenovaných koordinačními orgány, podléhaly požadavkům služebního tajemství rovnocenným těm, jež jsou uvedeny v odstavci 1.

3.Středisko EU stanoví prováděcí opatření k pravidlům pro zachování důvěrnosti uvedeným v odstavcích 1 a 2.

4.Středisko EU uplatňuje rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 53 .

Článek 75

Bezpečnostní pravidla týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací

1.Středisko EU přijme vlastní bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise na ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací, jak je stanoveno rozhodnutími Komise (EU, Euratom) 2015/443 54 a (EU, Euratom) 2015/444. Bezpečnostní pravidla střediska EU zahrnují mimo jiné ustanovení o výměně, zpracovávání a uchovávání těchto informací. Výkonná rada přijme bezpečnostní předpisy střediska EU po schválení Komisí.

2.Jakékoli správní ujednání o výměně utajovaných informací s příslušnými orgány třetí země, nebo při neexistenci tohoto ujednání jakékoli výjimečné ad hoc poskytnutí utajovaných informací Evropské unie uvedeným orgánům, musí předem schválit Komise.

Oddíl 8

Obecná ustanovení

Článek 76

Pravidla pro používání jazyků

Na středisko EU se vztahují ustanovení nařízení č. 1 55 . Překladatelské služby potřebné pro činnost střediska EU poskytuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 77

Transparentnost a komunikace

1.Na dokumenty, které má středisko EU k dispozici, se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001 56 . Do šesti měsíců ode dne prvního zasedání přijme správní rada podrobná pravidla pro uplatňování tohoto nařízení.

2.Zpracování osobních údajů střediskem EU se řídí nařízením (EU) 2018/1725. Do šesti měsíců ode dne prvního zasedání stanoví správní rada opatření pro uplatňování nařízení střediskem EU, včetně opatření týkajících se jmenování pověřence pro ochranu osobních údajů střediska EU. Tato opatření budou stanovena po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů.

3.Středisko EU může z vlastního podnětu provádět komunikační činnost v oblasti své působnosti. Komunikační činnost se provádí v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou.

Článek 78

Opatření proti podvodům

1.Za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání se použije nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 57 .

2.Středisko EU do šesti měsíců ode dne [den zahájení činnosti podle článku 82] přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem OLAF a s použitím vzoru uvedeného v příloze k uvedené dohodě přijme vhodné předpisy použitelné na její zaměstnance.

3.Evropský účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a inspekcí na místě u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří od střediska EU obdrželi finanční prostředky Unie.

4.Úřad OLAF může provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantem nebo veřejnou zakázkou financovanou střediskem EU nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie 58 .

5.Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 1, 2, 3 a 4, obsahují dohody o spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu, které středisko EU uzavře nebo přijme, ustanovení, která Evropský účetní dvůr a úřad OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů nebo šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Článek 79

Odpovědnost

1.Smluvní odpovědnost střediska EU se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.

2.Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky ve smlouvě uzavřené střediskem EU.

3.V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí středisko EU v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich povinností.

4.Soudní dvůr Evropské unie je příslušný pro spory vztahující se k náhradě škody podle odstavce 3.

5.Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči středisku EU je upravena služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance.

Článek 80

Správní šetření

Činnost střediska EU podléhá šetřením evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 81

Dohoda o sídle a provozní podmínky

1.Nezbytná opatření související s umístěním střediska EU v členském státě, v němž má středisko EU své sídlo, zařízení, které má tento členský stát poskytnout, spolu se zvláštními pravidly, která se v tomto členském státě vztahují na výkonného ředitele, členy výkonné rady, zaměstnance střediska EU a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle uzavřené mezi střediskem EU a členským státem, v němž se nachází sídlo střediska EU, po obdržení souhlasu výkonné rady a nejpozději [2 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost].

2.Členský stát, ve kterém středisko EU sídlí, vytvoří co nejlepší podmínky pro zajištění bezproblémového fungování střediska EU, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodného dopravního spojení.

Článek 82

Zahájení činnosti střediska EU

1.Komise odpovídá za zřízení a počáteční provoz střediska EU do doby, než se výkonný ředitel ujme svých povinností po svém jmenování výkonnou radou v souladu s čl. 65 odst. 2. Za tímto účelem:

a)může Komise určit úředníka Komise, který bude působit jako dočasný výkonný ředitel a vykonávat povinnosti svěřené výkonnému řediteli;

b)odchylně od čl. 62 odst. 2 písm. g) a do přijetí rozhodnutí podle čl. 62 odst. 4 vykonává dočasný výkonný ředitel pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování;

c)může Komise středisku EU nabídnout pomoc, zejména vysláním úředníků Komise, aby vykonávali činnosti střediska EU v rámci odpovědnosti dočasného výkonného ředitele nebo výkonného ředitele;

d)může dočasný výkonný ředitel schvalovat všechny platby kryté prostředky zapsanými v rozpočtu střediska EU poté, co je schválila výkonná rada, a může uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci, a to po přijetí plánu pracovních míst střediska EU.

KAPITOLA V

SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV O TRANSPARENTNOSTI

Článek 83

Shromažďování údajů

1.Poskytovatelé hostingových služeb, poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb a poskytovatelé služeb přístupu k internetu shromažďují údaje o těchto tématech a na požádání tyto informace zpřístupní středisku EU:

a)pokud se na poskytovatele vztahuje detekční příkaz vydaný v souladu s článkem 7:

–opatření přijatá za účelem splnění příkazu, včetně technologií použitých k tomuto účelu a poskytnutých záruk,    

–míry chyb u technologií používaných k odhalování pohlavního zneužívání dětí on-line a opatření přijatých za účelem prevence nebo nápravy jakýchkoli chyb,

–pokud jde o stížnosti a případy předložené uživateli v souvislosti s opatřeními přijatými za účelem splnění příkazu, počet stížností podaných přímo poskytovateli, počet případů předložených soudnímu orgánu, základ těchto stížností a případů, rozhodnutí přijatá v souvislosti s těmito stížnostmi a v těchto případech, průměrnou dobu potřebnou k přijetí těchto rozhodnutí a počet případů, kdy byla tato rozhodnutí následně zrušena;

b)počet příkazů k odstranění vydaných poskytovateli v souladu s článkem 14 a průměrná doba potřebná k odstranění dotyčné položky nebo položek příslušného materiálu pohlavního zneužívání dětí;

c)celkový počet položek obsahujících materiál pohlavního zneužívání dětí, které poskytovatel odstranil nebo k nimž znemožnil přístup, v členění podle toho, zda byly tyto položky odstraněny nebo k nim byl znemožněn přístup na základě příkazu k odstranění nebo na základě oznámení podaného příslušným orgánem, střediskem EU či třetí stranou anebo z vlastního podnětu poskytovatele;

d)počet blokovacích příkazů vydaných poskytovateli v souladu s článkem 16;

e)počet případů, kdy poskytovatel uplatnil čl. 8 odst. 3, čl. 14 odst. 5 nebo 6 nebo čl. 17 odst. 5, spolu s odůvodněním.

2.Koordinační orgány shromažďují údaje o následujících tématech a na požádání je zpřístupní středisku EU:

a)opatření přijatá v návaznosti na oznámení o možném pohlavním zneužívání dětí on-line, která středisko EU předalo v souladu s čl. 48 odst. 3, s uvedením:

–zda oznámení vedlo k zahájení trestního vyšetřování, přispělo k probíhajícímu vyšetřování, vedlo k přijetí některého jiného opatření nebo nevedlo k žádnému opatření,

–pokud oznámení vedlo k zahájení trestního vyšetřování nebo přispělo k probíhajícímu vyšetřování, aktuální stav nebo výsledek vyšetřování, včetně toho, zda byl případ uzavřen ve fázi přípravného řízení, zda daný případ vedl k uložení sankcí, zda byly oběti identifikovány a zachráněny, a pokud ano, jejich počty rozlišené podle pohlaví a věku, a zda byli podezřelí zatčeni a pachatelé odsouzeni, a pokud ano, jejich počet,

–pokud oznámení vedlo k jinému opatření, druh opatření, aktuální stav nebo výsledek tohoto opatření a důvody pro jeho přijetí,

–pokud nebylo přijato žádné opatření, důvody k jeho nepřijetí;

b)nejvýznamnější a opakující se rizika pohlavního zneužívání dětí on-line, která oznámili poskytovatelé hostingových služeb a poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb v souladu s článkem 3 nebo která byla zjištěna prostřednictvím jiných informací, jež má koordinační orgán k dispozici;

c)seznam poskytovatelů hostingových služeb a poskytovatelů interpersonálních komunikačních služeb, jimž koordinační orgán zaslal detekční příkaz v souladu s článkem 7;

d)počet detekčních příkazů vydaných v souladu s článkem 7 v členění podle poskytovatele a podle druhu pohlavního zneužívání dětí on-line a počet případů, kdy poskytovatel uplatnil čl. 8 odst. 3;

e)seznam poskytovatelů hostingových služeb, kterým koordinační orgán vydal příkaz k odstranění v souladu s článkem 14;

f)počet příkazů k odstranění vydaných v souladu s článkem 14 v členění podle poskytovatele, doby potřebné k odstranění dotyčné položky nebo položek materiálu pohlavního zneužívání dětí nebo znemožnění přístupu k němu a počet případů, kdy poskytovatel uplatnil čl. 14 odst. 5 a 6;

g)počet blokovacích příkazů vydaných v souladu s článkem 16 v členění podle poskytovatele a počet případů, kdy poskytovatel uplatnil čl. 17 odst. 5;

h)seznam příslušných poskytovatelů služeb informační společnosti, kterým koordinační orgán zaslal rozhodnutí přijaté podle článků 27, 28 nebo 29, druh přijatého rozhodnutí a důvody pro jeho přijetí;

i)případy, kdy se stanovisko střediska EU podle čl. 7 odst. 4 písm. d) podstatně odchýlilo od stanoviska koordinačního orgánu, s upřesněním bodů, v nichž se odchýlilo, a hlavních důvodů odchýlení.

3.Středisko EU shromažďuje údaje a vytváří statistiky o odhalování, oznamování, odstraňování nebo znemožnění přístupu k pohlavnímu zneužívání dětí on-line podle tohoto nařízení. Údaje se týkají zejména těchto témat:

a)počet ukazatelů v databázích ukazatelů uvedených v článku 44 a vývoj tohoto počtu ve srovnání s předchozími roky;

b)počet podaných oznámení o materiálu pohlavního zneužívání dětí a o navazování kontaktu s dětmi podle čl. 36 odst. 1 v členění podle členských států, které určily předkládající koordinační orgány, a v případě materiálu pohlavního zneužívání dětí počet ukazatelů vytvořených na jejich základě a počet jednotných lokátorů zdroje uvedených na seznamu jednotných lokátorů zdroje v souladu s čl. 44 odst. 3;

c)celkový počet oznámení podaných středisku EU v souladu s článkem 12, rozdělených podle poskytovatelů hostingových služeb a poskytovatelů interpersonálních komunikačních služeb, kteří oznámení předložili, a podle členského státu, kterému středisko EU oznámení předalo v souladu s čl. 48 odst. 3;

d)pohlavní zneužívání dětí on-line, k němuž se oznámení vztahují, včetně počtu možných položek známého a nového materiálu pohlavního zneužívání dětí a případů možného navazování kontaktu s dětmi, členský stát, kterému středisko EU předalo oznámení v souladu s čl. 48 odst. 3, a druh příslušné služby informační společnosti, kterou oznamující poskytovatel nabízí;

e)počet oznámení, které středisko EU považovalo za zjevně neopodstatněná, jak je uvedeno v čl. 48 odst. 2;

f)počet oznámení týkajících se možného nového materiálu pohlavního zneužívání dětí a navazování kontaktu s dětmi, které byly vyhodnoceny jako materiály pohlavního zneužívání dětí, o nichž bylo středisko EU informováno podle čl. 36 odst. 3, rozdělené podle členských států;

g)výsledky vyhledávání v souladu s čl. 49 odst. 1, včetně počtu fotografií, videí a URL podle členského státu, kde je materiál spravován;

h)pokud byla tatáž položka možného materiálu pohlavního zneužívání dětí oznámena středisku EU v souladu s článkem 12 více než jednou nebo byla zjištěna více než jednou prostřednictvím vyhledávání v souladu s čl. 49 odst. 1, počet případů, kdy byla tato položka tímto způsobem oznámena nebo zjištěna;

i)počet oznámení a počet poskytovatelů hostingových služeb oznámených střediskem EU podle čl. 49 odst. 2;

j)počet obětí pohlavního zneužívání dětí on-line, kterým středisko EU pomohlo podle čl. 21 odst. 2, a počet těchto obětí, které požádaly o poskytnutí této pomoci způsobem, který je pro ně z důvodu zdravotního postižení dostupný.

4.Poskytovatelé hostingových služeb, poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb a poskytovatelé služeb přístupu k internetu, koordinační orgány a středisko EU zajistí, aby údaje uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 nebyly uchovávány déle, než je nezbytné pro podávání zpráv o transparentnosti podle článku 84. Uchovávané údaje neobsahují žádné osobní údaje.

5.Zajistí, aby údaje byly uchovávány bezpečným způsobem a aby bylo uchovávání předmětem vhodných technických a organizačních záruk. Tyto záruky zejména zajistí, aby přístup k údajům a jejich zpracování bylo možné pouze za účelem, pro který jsou uchovávány, aby bylo dosaženo vysoké úrovně bezpečnosti a aby informace byly vymazány, pokud již nejsou pro tento účel nezbytné. Tyto záruky pravidelně přezkoumávají a v případě potřeby je upravují.

Článek 84

Podávání zpráv o transparentnosti

1.Každý poskytovatel příslušných služeb informační společnosti vypracuje výroční zprávu o své činnosti podle tohoto nařízení. Tato zpráva obsahuje informace podle čl. 83 odst. 1. Do 31. ledna každého roku následujícího po roce, k němuž se zpráva vztahuje, zpřístupní poskytovatelé zprávu veřejnosti a předají ji koordinačnímu orgánu v zemi usazení, Komisi a středisku EU.

2.Každý koordinační orgán vypracuje podle tohoto nařízení výroční zprávu o své činnosti. Tato zpráva obsahuje informace podle čl. 83 odst. 2. Do 31. března každého roku následujícího po roce, k němuž se zpráva vztahuje, zpřístupní zprávu veřejnosti a předá ji Komisi a středisku EU.

3.Pokud členský stát určil několik příslušných orgánů podle článku 25, zajistí, aby koordinační orgán vypracoval jedinou zprávu týkající se činností všech příslušných orgánů podle tohoto nařízení a aby koordinační orgán obdržel od ostatních dotčených příslušných orgánů veškeré relevantní informace a podporu, které jsou k tomu zapotřebí.

4.Středisko EU v úzké spolupráci s koordinačními orgány vypracuje podle tohoto nařízení výroční zprávu o své činnosti. Tato zpráva rovněž shrne a analyzuje informace obsažené ve zprávách podle odstavců 2 a 3. Středisko EU tuto zprávu zpřístupní veřejnosti do 30. června každého roku následujícího po roce, k němuž se zpráva vztahuje, a předá ji Komisi.

5.Výroční zprávy o transparentnosti podle odstavců 1, 2 a 3 neobsahují žádné informace, které by mohly ohrozit probíhající činnosti zaměřené na pomoc obětem nebo prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů pohlavního zneužívání dětí. Neobsahují ani žádné osobní údaje.

6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 86 za účelem doplnění tohoto nařízení o nezbytné vzory a podrobná pravidla týkající se podoby, přesného obsahu a dalších podrobností zpráv a postupu podávání zpráv podle odstavců 1, 2 a 3.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 85

Hodnocení

1.Do [pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každých pět let Komise toto nařízení vyhodnotí a předloží zprávu o jeho uplatňování Evropskému parlamentu a Radě.

2.Do [pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každých pět let Komise zajistí, aby bylo v souladu s pokyny Komise provedeno hodnocení výkonnosti střediska EU ve vztahu k jeho cílům, pověření, úkolům, správě a řízení a umístění. Hodnocení se zaměří zejména na případnou potřebu změnit úkoly střediska EU a na finanční dopady každé takové změny.

3.Při každém druhém hodnocení podle odstavce 2 se posuzují výsledky dosažené střediskem EU s ohledem na jeho cíle a úkoly, včetně posouzení, zda je pokračování činnosti střediska EU z hlediska těchto cílů a úkolů stále odůvodněné.

4.Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích hodnocení podle odstavce 3. Závěry hodnocení se zveřejní.

5.Pro účely provádění hodnocení podle odstavců 1, 2 a 3 poskytnou koordinační orgány, členské státy a středisko EU Komisi na její žádost informace.

6.Při provádění hodnocení podle odstavců 1, 2 a 3 Komise zohlední příslušné důkazy, které má k dispozici.

7.V případě potřeby se ke zprávám podle odstavců 1 a 4 připojí legislativní návrhy.

Článek 86

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článků 3, 8, 13, 14, 17, 47 a 84 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne [datum přijetí tohoto nařízení].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci podle článků 3, 8, 13, 14, 17, 47 a 84 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý dle článků 3, 8, 13, 14, 17, 47 a 84 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada informují Komisi před uplynutím této lhůty o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 87

Postup projednávání ve výboru

1.Pro účely přijímání prováděcích aktů uvedených v čl. 39 odst. 4 je Komisi nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 88

Zrušení

Nařízení (EU) 2021/1232 se zrušuje s platností ode dne [datum použitelnosti tohoto nařízení].

Článek 89

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se po uplynutí 6 měsíců od vstupu v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.    RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1    Název návrhu/podnětu

1.2    Příslušné oblasti politik

1.3    Povaha návrhu

1.4    Cíle

1.5    Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6    Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7    Předpokládaný způsob řízení

2.    SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1    Pravidlo pro sledování a podávání zpráv

2.2    Systémy řízení a kontroly

2.3    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.    ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1    Okruhy víceletého finančního rámce a výdajová rozpočtová položka

3.2    Odhadovaný dopad na výdaje

3.3    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik

1.3Návrh se týká

 nové akce

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 60  

 prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci 

1.4Cíle

Obecný cíl (cíle) 

Specifický cíl (cíle)

Ukazatele výkonnosti 

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

    Finanční dopad od RRRR do RRRR

☒ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s pětiletým obdobím rozběhu od roku 2025 dále,

poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob řízení 61  

 Přímé řízení Komisí prostřednictvím

    výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

 mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

EIB a Evropský investiční fond,

 subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

 veřejnoprávní subjekty,

 soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

 soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém (systémy) řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2Odhadovaný dopad na výdaje *

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

* Poznámka : Všechny výpočty byly provedeny na základě předpokladu, že sídlo bude v Bruselu, neboť sídlo střediska EU zatím není určeno. Počáteční období pro zřízení střediska EU bylo vyhodnoceno na pět let počínaje rokem 2025, s dosažením plné provozní kapacity do konce roku 2029, s celkovou částkou výdajů střediska ve výši 28,477 milionu EUR v roce 2030, kdy jsou splatné první celoroční personální náklady na plný počet zaměstnanců. Celkový rozpočet střediska se každoročně zvýší o 2 %, aby pokryl inflaci.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2Odhadovaný dopad na prostředky orgánu pro boj proti pohlavnímu zneužívání dětí

    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Položky závazků v milionech EUR

3.2.3Odhadovaný dopad na lidské zdroje orgánu pro boj proti pohlavnímu zneužívání dětí

Shrnutí

    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Požadavky na zaměstnance (plný pracovní úvazek)

U nového náboru byl použit výpočet 50 % nákladů na zaměstnance za rok 2022 a 50 % dalších nákladů na zaměstnance pro následující roky.

3.2.4Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů mateřského GŘ HOME

    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

☑    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)