EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.10.2022

COM(2022) 541 final

2022/0345(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o čištění městských odpadních vod (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2022) 541 final} - {SWD(2022) 541 final} - {SWD(2022) 544 final}

OBSAH

DŮVODOVÁ ZPRÁVA    2

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU2

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA5

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ6

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY12

5.OSTATNÍ PRVKY12

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•     Odůvodnění a cíle návrhu

1. Přetrvávající znečištění z městských zdrojů: Směrnice se zaměřuje na znečištění z domovních zdrojů, které se odvádí do centralizovaných zařízení a zpracovává se v nich. Méně se věnuje dalším zdrojům městského znečištění, které nyní začínají převládat (menší města s populačním ekvivalentem nižším než 2 000 PE, decentralizovaná zařízení, znečištění z dešťových vod). Mezní hodnoty pro nakládání s některými znečišťujícími látkami jsou vzhledem k technologickému pokroku, k němuž došlo od roku 1991, zastaralé a objevily se nové znečišťující látky, jako jsou mikroplasty nebo mikropolutanty, které mohou být škodlivé pro životní prostředí nebo veřejné zdraví již při velmi nízké koncentraci.

2. Uvedení směrnice do souladu se Zelenou dohodou pro Evropu 4 : Od přijetí směrnice se objevily nové společenské výzvy. Zelená dohoda pro Evropu stanoví ambiciózní politické cíle v oblasti boje proti změně klimatu, zlepšení oběhovosti hospodářství EU a omezení zhoršování životního prostředí. V odvětví odpadních vod je třeba vyvinout větší úsilí, aby se podařilo: snížit jeho emise skleníkových plynů (34,45 milionu tun CO2 ročně – přibližně 0,86 % celkových emisí v EU), snížit jeho spotřebu energie (přibližně 0,8 % celkové spotřeby energie v EU) a zlepšit jeho oběhovost lepším nakládáním s kaly (zejména lepší rekuperací dusíku a fosforu a potenciálně cenných organických látek) a zvýšením bezpečného opětovného využívání vyčištěné vody.

3. Nedostatečná a nerovnoměrná úroveň správy: Hodnocení a studie OECD ukázaly, že úroveň výkonnosti a transparentnosti jednotlivých provozovatelů čistíren odpadních vod se mezi sebou značně liší. Zpráva Účetního dvora 5 upozornila, že není dostatečně uplatňována zásada „znečišťovatel platí“. Metody monitorování a podávání zpráv by se mohly zlepšit zejména další digitalizací. Nedávná krize COVID-19 ukázala, že odpadní vody jsou velmi rychlým a spolehlivým zdrojem informací užitečných pro veřejné zdraví, existuje-li dobrá koordinace mezi příslušnými orgány v oblasti zdraví a orgány v oblasti nakládání s odpadními vodami.

•    Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Očekává se, že revize směrnice o čištění městských odpadních vod dále omezí vypouštění znečištění z městských zdrojů. V tomto smyslu přímo souvisí s revizí seznamů znečišťujících látek podle směrnice o normách environmentální kvality 6 a směrnice o podzemních vodách 7 – dvou „dceřiných“ směrnic rámcové směrnice o vodě 8 , které upravují přijatelné množství znečišťujících látek v útvarech povrchových a podzemních vod. Revize směrnice o čištění městských odpadních vod bude mít v budoucnu pozitivní dopad na přezkumy rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí 9 a na přezkum směrnice o vodách ke koupání 10 . Je spojená také s revizí směrnice o průmyslových emisích 11 a souvisejícím přezkumem nařízení o registru E-PRTR 12 , neboť některé průmyslové emise jsou odváděny veřejnými stokovými soustavami. Další opatření zahrnutá do revize směrnice o čištění městských odpadních vod, jejichž cílem je ještě více snížit množství mikropolutantů pocházejících zejména z používání léčivých přípravků a přípravků pro osobní hygienu, přispějí k řádnému naplňování Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek a Farmaceutické strategie EU 13 .

Akční plán pro oběhové hospodářství 14 jasně uvádí, že odvětví čištění městských odpadních vod musí být více propojeno s oběhovým hospodářstvím. To je obzvláště důležité pro směrnici o kalech z čistíren odpadních vod 15 , která reguluje používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství a promítá se do návrhu týkajícího se zdraví půdy, jenž byl oznámen ve Strategii EU pro půdu do roku 2030.

•    Soulad s ostatními politikami Unie

Uvedený cíl je plně v souladu s cílem klimatické neutrality EU stanoveným v evropském právním rámci pro klima 18 a s nařízením o „sdílení úsilí“ 19 , podle něhož mají členské státy snížit své emise skleníkových plynů z odvětví mimo systém obchodování s emisemi v souladu s vnitrostátními cíli. Je také v souladu s nedávným návrhem přepracovaného znění směrnice o energetické účinnosti 20 , který zahrnuje roční cíl snížení spotřeby energie ze strany všech veřejných subjektů o 1,7 %, s návrhem revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie 21 z roku 2021 a s plánem REPowerEU, který zahrnuje navýšený cíl 45% podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Dále by iniciativa mohla pomoci splnit cíl plánu REPowerEU zvýšit výrobu biometanu v EU do roku 2030 na 35 miliard metrů krychlových a cíl stanovený v  návrhu nařízení Komise COM(2021) 805 o snižování emisí methanu z roku 2021.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•    Právní základ

Současná směrnice o čištění městských odpadních vod vychází z čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) 23 , který stanoví: Politika Unie v oblasti životního prostředí je zaměřena na vysokou úroveň ochrany, přičemž přihlíží k rozdílné situaci v jednotlivých regionech Unie. Je založena na zásadách obezřetnosti a prevence, odvracení ohrožení životního prostředí především u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“. Opatření v oblasti nakládání s odpadními vodami proto musí být přijímána v souladu s těmito klíčovými ustanoveními a s ohledem na pravomoc sdílenou s členskými státy. To znamená, že EU může přijímat právní předpisy pouze s náležitým ohledem na zásady nezbytnosti, subsidiarity a proporcionality.

•    Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Opatření EU mají i nadále zásadní význam pro zajištění toho, aby se všichni lidé žijící v EU mohli těšit lepší kvalitě vody v řekách, jezerech, podzemních vodách a mořích. Jelikož 60 % vodních útvarů v EU přesahuje hranice států, je nezbytné zajistit všude a stejným tempem stejnou úroveň ochrany tak, aby se zabránilo riziku, že snahy některých členských států budou ohroženy nedostatečným pokrokem jiných členských států. Hodnocení ukázalo, že ve většině členských států byla směrnice mimořádně velkou motivací k investicím do požadovaných infrastruktur.

Hodnocení dále potvrdilo, že opatření EU mají kromě toho potenciál zajistit stejnou úroveň ochrany životního prostředí a lidského zdraví ve všech členských státech. V posledních 30 letech provádění směrnice o čištění městských odpadních vod se buď zachovala, nebo v několika případech zlepšila kvalita lokalit ke koupání (tedy i cestovního ruchu a rekreace), surové vody používané k výrobě pitné vody a vodních útvarů obecně. Nedávná pandemie COVID-19 ukázala, že pokud jde o šíření viru, jsou na sobě členské státy vzájemně závislé. Účinné, rychlé a harmonizované sledování patogenních faktorů v odpadních vodách může být přínosné pro celou EU. Bez harmonizovaných a jednotných opatření EU by se sledování nových typů virů a zjišťování dalších relevantních zdravotních parametrů v odpadních vodách provádělo pouze v několika členských státech, pravděpodobně těch nejpokročilejších.

Všichni, kdo žijí v EU, by měli mít co nejlepší přístup k sanitárním zařízením a službám. Stejně tak by všichni měli mít zajištěný rovný přístup ke klíčovým informacím (o hospodářské a environmentální výkonnosti zpracovatelů odpadních vod). Důsledkům změny klimatu čelí všechny členské státy, zejména jejich hydrologické režimy. Srážkové režimy se změnily, což kromě rizika povodní zvyšuje riziko znečištění způsobeného nečištěnými dešťovými vodami (odlehčením přívalových vod a městským srážkovým odtokem). Podobně se ve všech členských státech vyskytují nové znečišťující látky, jako jsou mikropolutanty nebo mikroplasty. Stejně je tomu i u většiny přetrvávajícího znečištění z městských zdrojů, které ve všech členských státech ovlivňuje kvalitu vody. Velké rozdíly mezi členskými státy nepanují, ani pokud jde o příčiny zjištěných problémů.

V neposlední řadě pak hodnocení ukázalo, že normy EU jsou hlavní hnací silou rozvoje celosvětově konkurenceschopného vodohospodářství v EU. Od přijetí směrnice vzniklo několik významných světových lídrů v oblasti čištění odpadních vod, kteří své služby vyvážejí do celého světa. Další modernizace norem EU, například zavedení nových požadavků na mikropolutanty nebo spotřebu energie, by podnítila další inovace a v konečném důsledku i úspory z rozsahu.

•    Proporcionalita

Upřednostňovaná varianta zahrnuje přiměřený soubor opatření představujících nejlepší poměr kvality a ceny ze všech možných variant (podrobnější informace viz oddíl 7.1 posouzení dopadů). Zvláštní pozornost byla věnována nalezení optimálního řešení založeného na:

·analýze nákladů a přínosů (nebo analýzy nákladové efektivnosti v případě mikropolutantů, pokud neexistuje spolehlivá metoda vyjádření přínosů v penězích): peněžně vyjádřené přínosy každého jednotlivého opatření v rámci upřednostňované varianty jsou ve všech členských státech systematicky vyšší než náklady, 

·snížení administrativní zátěže a na vymahatelnosti: zaměřením se pouze na omezený počet zařízení nebo aglomerací lze u klíčových parametrů, jako je snižování znečištění, spotřeba energie a emise skleníkových plynů, dosáhnout významných výsledků a současně udržet administrativní zátěž na přiměřené úrovni a zajistit vysokou míru vymahatelnosti,

·zavedení přístupu založeného na posouzení rizik u většiny navrhovaných opatření, což pomůže zajistit, aby investice směřovaly tam, kde jsou zapotřebí.

Tam, kde to bylo nezbytné k nalezení optimálních lokálních řešení, byla vnitrostátním nebo místním orgánům ponechána flexibilita. Tak tomu bylo například v případě plnění cíle energetické neutrality nebo snížení emisí z dešťových vod díky plánům integrovaného hospodaření s vodními zdroji.

•    Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•    Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Posouzení soudržnosti ukázalo, že směrnice je celkově vnitřně soudržná. Směrnice o čištění městských odpadních vod obecně funguje v součinnosti s dalšími právními předpisy EU a významně přispívá k dosažení cílů rámcové směrnice o vodě, směrnice o vodách ke koupání a směrnice o pitné vodě 24 . Z hlediska činností, na něž se směrnice o čištění městských odpadních vod vztahuje, dochází k určitému omezenému překrývání se směrnicí o průmyslových emisích. Obecně také není nijak dotčena soudržnost s novějšími politikami EU, ačkoliv může existovat určitý prostor ke zlepšení konzistentnosti směrnice o čištění městských odpadních vod s politikami v oblasti klimatu a energetiky.

Analýza relevantnosti a účinnosti ukázala, že v intervencích je potřeba pokračovat, a to i proto, že nedostatečně vyčištěné nebo nevyčištěné městské odpadní vody zůstávají jedním z hlavních důvodů, proč vody v EU nedosahují alespoň dobrého stavu podle rámcové směrnice o vodě. Vědecká obec, tvůrci politik a široká veřejnost navíc považují kontaminující látky, které nově vzbuzují obavy, včetně mikropolutantů, jako jsou léčivé přípravky a mikroplasty, o jejichž přítomnosti ve vodních útvarech existuje rostoucí množství důkazů, za čím dál významnější problém.

Pokud jde o potenciál oběhového hospodářství, směrnice o čištění městských odpadních vod obsahuje omezené množství ustanovení o opětovném použití odpadních vod a kalů nebo o rekuperaci cenných složek. Tato ustanovení nebyla nikdy přísně vymáhána, částečně proto, že chybějí řádné harmonizované normy na úrovni EU, a kvůli možným rizikům pro lidské zdraví.

Posouzení přidané hodnoty EU, které zahrnovalo posouzení toho, zda je směrnice o čištění městských odpadních vod v souladu se zásadou subsidiarity, ukázalo, že zúčastněné strany do značné míry uznávají, že směrnice je stále zapotřebí a že její zrušení by mělo negativní dopady. Směrnice pomáhá chránit před nepříznivými účinky vypouštění odpadních vod přibližně 60 % přeshraničních povodí v EU. Konečně pak hodnocení identifikovalo a přezkum směrnice zahrnoval i různé možnosti zjednodušení a lepšího využití digitalizace.

Hodnocení bylo upraveno podle návrhů Výboru pro kontrolu regulace (stanovisko ze dne 17. července 2019), zejména pokud jde o hlavní příčiny problémů s dodržováním předpisů v některých členských státech, širší kontext ovlivňující kvalitu vod v EU a význam boje proti novým znečišťujícím látkám. Závěry byly rozpracovány a byly poskytnuty podrobnější informace o situaci v každém členském státu.

•    Konzultace se zúčastněnými stranami

Hodnocení, a poté posouzení dopadů prošly důkladným konzultačním procesem, který v souladu s konzultační strategií zahrnoval řadu různých konzultačních činností. Metody zvolené pro konzultace se zúčastněnými stranami sestávaly z polostrukturovaných rozhovorů, interaktivních workshopů, rozsáhlé veřejné konzultace online na různá témata s cílem oslovit širokou škálu zúčastněných stran a písemné konzultace o věcných informacích a předpokladech pro modelování. Závěrečná konference zúčastněných stran měla pomoci získat stanoviska k jednotlivým variantám politiky navrženým Komisí.

Veřejná online konzultace probíhala po dobu 12 týdnů, od 28. dubna do 21. července 2021. Přišlo k ní celkem 285 odpovědí a 57 stanovisek. Ve veřejné online konzultaci byly získány názory respondentů na problémy související se znečištěním odpadních vod a na to, jak je nejlépe řešit. V otázkách měli respondenti ohodnotit výroky nebo navrhovaná opatření na stupnici od jedné (naprostý nesouhlas / nejméně účinné) do pěti (naprostý souhlas / nejvíce účinné).

Konzultace s členskými státy byly vedeny při několika příležitostech. Zvláštní setkání s odborníky z členských států na začátku procesu pomohlo identifikovat osvědčené postupy a možné varianty. To vše bylo v roce 2020 doplněno zvláštní konzultací s jednotlivými členskými státy, z níž měl vzejít pevný základ (viz níže). Kromě toho se v roce 2021 konaly čtyři tematické online semináře o i) monitorování a podávání zpráv; ii) odpadních vodách a kalech; iii) nákladech a přínosech a iv) integrovaném monitorování vod. Dne 26. října 2021 se konala virtuální závěrečná konference zúčastněných stran, na níž byly představeny hlavní varianty a první výsledky posouzení dopadů (312 účastníků z 226 organizací a 27 členských států).

Modely vyvinuté Společným výzkumným střediskem: Společné výzkumné středisko během několika let vypracovalo modely kvality a množství vody v EU. Modely byly přizpůsobeny otázkám v rámci této politiky souvisejícím s hodnocením a posouzením dopadů.

Konzultace s odborníky ad hoc: Pod společným vedením Společného výzkumného střediska a Generálního ředitelství pro životní prostředí (GŘ ENV) bylo konzultováno minikonsorcium odborníků ohledně konkrétních otázek politiky (individuální nebo jiné vhodné systémy, antimikrobiální rezistence, odlehčení jednotné kanalizace a městský srážkový odtok, živiny, mikroplasty a emise skleníkových plynů). Ke každé problematice byla vypracována zpráva, která pak byla použita přímo v posouzení dopadů nebo ke zdokonalení modelu JRC. Všechny zprávy by měly být zveřejněny v nadcházejících měsících.

Podpora Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD): GŘ ENV spolupracovalo s OECD na vypracování metodiky přínosů pro posouzení dopadů. OECD rovněž vypracovala několik zpráv na podporu hodnocení REFIT. Kromě toho OECD poskytla analýzu otázek týkajících se transparentnosti a řízení.

Podrobná konzultace s členskými státy: V roce 2020 byly uspořádány zvláštní konzultace s jednotlivými členskými státy, jejichž úkolem bylo definovat spolehlivý základní scénář a shromáždit podklady k osvědčeným postupům. Každý stát obdržel předvyplněný informační list s hypotézou JRC, s níž se mělo pracovat v rámci modelování. Všechny členské státy poskytly během této konzultace ad hoc příspěvky.

Na podporu posouzení dopadů byly uzavřeny dvě smlouvy o podpoře s externími konzultanty, jedna k obecnému posouzení dopadů a druhá k proveditelnosti systému rozšířené odpovědnosti výrobce za mikropolutanty.

U některých otázek konzultace ukázala, že možnosti jsou omezené – například u necentralizovaných zařízení (tj. individuálních nebo jiných vhodných systémů), transparentnosti nebo monitorování zdravotních parametrů. U jiných problémů (přívalové srážky, nebo spotřeba energie) byla v souladu se zásadou subsidiarity ponechána dostatečná flexibilita, aby bylo možné koncipovat řešení na místní úrovni, která budou nákladově nejefektivnější.

Dopady jednotlivých variant byly posouzeny pomocí modelu, který vyvinulo Společné výzkumné středisko a který byl použit v hodnocení REFIT. Pro srovnání byl vypracován jednak základní scénář (který předpokládá úplné dodržení stávající směrnice, s dodatečnými lhůtami pro některé členské státy), jednak maximální realizovatelný scénář.

Volba upřednostňované varianty u každého z problémů vycházela z několika kritérií: náklady/přínosy, náklady/efektivnost, míra přispění k cílům Zelené dohody pro Evropu, snížení znečištění vod, vymahatelnost a omezení administrativní zátěže. Upřednostňovaná varianta zahrnuje přiměřený soubor opatření představujících nejlepší poměr kvality a ceny ze všech možných variant.

Následující základní opatření se budou uplatňovat postupně až do roku 2040.

Oblast působnosti směrnice bude rozšířena na aglomerace s populačním ekvivalentem nad 1 000 PE.

Pro decentralizovaná zařízení (individuální nebo jiné vhodné systémy) budou vypracovány nové normy a členské státy budou muset zavést jejich účinné inspekce.

Aby se snížilo znečištění způsobované dešťovou vodou, budou členské státy povinny vypracovat a provádět integrované plány hospodaření s vodními zdroji ve všech velkých aglomeracích a v aglomeracích s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 PE, v nichž existuje riziko pro životní prostředí. Přednost budou mít preventivní opatření včetně ekologických infrastruktur a optimalizace stávajících stokových soustav a systémů pro uchovávání a čištění pomocí lepšího využití digitalizace podle jasně definovaných norem a specifikací.

Uvolňování živin bude ještě více omezeno přísnějšími mezními hodnotami pro odstraňování dusíku a fosforu. Tyto nové normy budou systematicky uplatňovány na všechna větší zařízení zpracovávající zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu snad 100 000 PE, ale také na všechna zařízení s populačním ekvivalentem nad 10 000 PE nacházející se v oblastech, které se stále ještě potýkají s eutrofizací.

Pro mikropolutanty vyžadující další čištění budou stanoveny nové mezní hodnoty. To bude platit nejprve pro všechna velká zařízení, a poté pro zařízení s populačním ekvivalentem nad 10 000 PE v případech, kdy podle jasných a jednoduchých kritérií hrozí poškození životního prostředí nebo veřejného zdraví.

Systém odpovědnosti výrobce zaměřený na léčivé přípravky a přípravky pro osobní hygienu – dva hlavní zdroje škodlivých mikropolutantů – bude nastaven tak, aby pokrýval náklady na dodatečné čištění od mikropolutantů a motivoval k tomu, aby se na trh EU uváděly méně škodlivé přípravky 26 .

Členské státy budou muset lépe monitorovat a sledovat u zdroje znečištění pocházející z jiných zdrojů než z domácností. Tím se má zvýšit možnost opětovného použití kalů a vyčištěné vody a snížit riziko, že do životního prostředí budou vypouštěny neodstranitelné látky a čistírny odpadních vod nebudou správně fungovat.

Pro všechny čistírny odpadních vod zpracovávající zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu nad 10 000 PE bude na vnitrostátní úrovni a v souladu s osvědčenými postupy, které jsou již v některých členských státech používány, stanoven cíl energetické neutrality do roku 2040. Konkrétně bude muset energie spotřebovávaná v tomto odvětví odpovídat množství energie z obnovitelných zdrojů, kterou toto odvětví vyrobí. Ke splnění tohoto cíle bude nutné provádět ve všech zařízeních s populačním ekvivalentem nad 10 000 PE energetický audit 27 .

V zájmu lepší správy tohoto odvětví budou zpracovatelé odpadních vod povinni stanovit a sledovat transparentní klíčové ukazatele výkonnosti.

Přístup k sanitárním zařízením a službám bude podpořen způsobem, který bude plně v souladu s nedávno přijatou revidovanou směrnicí o pitné vodě, v níž byl rovněž zlepšen přístup k dodávkám vody.

Bude zlepšeno monitorování a podávání zpráv, aby bylo možné lépe využívat možností, které nabízí digitalizace. 

Členské státy budou mít povinnost zajistit spolupráci mezi svými příslušnými zdravotnickými orgány a orgány odpovědnými za nakládání s odpadními vodami, tak aby vznikl trvalý dohled nad klíčovými parametry veřejného zdraví, jako je přítomnost některých virů, například SARS-CoV-2.

Časový horizont 2040 byl zvolen proto, aby členské státy měly dostatek času na provedení požadovaných investic. V něm budou zahrnuty průběžné cíle, aby se zajistilo postupné provádění směrnice a včasné přijetí opatření v případě, že v některých členských státech dojde ke zpoždění.

Hlavní dopady upřednostňované varianty do roku 2040, kdy by již měla být všechna opatření provedena, lze shrnout takto:

·Celkové znečištění vody ve srovnání se základním scénářem by kleslo o 4,8 milionu PE (neboli 105 014 tun) v případě biochemické spotřeby kyslíku, o 56,4 milionu PE (neboli 229 999 tun) v případě dusíku, o 49,6 milionu PE (neboli 29 678 tun) v případě fosforu, o 77,4 milionu PE v případě toxického zatížení mikropolutanty a o 24,8 milionu PE v případě E. coli. Emise mikroplastů by se snížily o 9 %, zejména díky opatřením zaměřeným na lepší nakládání s dešťovými vodami. 

·Emise skleníkových plynů by díky opatřením plánovaným k dosažení energetické neutrality a dodatečnému odstraňování dusíku klesly o 4,86 milionu tun (tedy o 37,32 % emisí, jimž se lze v tomuto odvětví vyhnout), což je v souladu s cíli právního rámce EU pro klima a klimatického balíčku „Fit for 55“.

·Celkové náklady by od roku 2040 činily 3,848 miliardy EUR ročně, což je méně než očekávané přínosy v peněžním vyjádření (do roku 2040 6,643 miliardy EUR ročně). To platí jak pro EU jako celek, tak pro jednotlivé členské státy. Tyto dodatečné náklady by se měly pokrýt z kombinace poplatků za vodu (51 %), veřejných rozpočtů (22 %) a nového systému odpovědnosti výrobce za odstraňování mikropolutantů (27 %).

Pokud jde o to, koho se opatření dotknou: za odvádění, čištění, monitorování a řádné vypouštění různých odpadových toků odpovídají zpracovatelé odpadních vod. Jich se změny směrnice o čištění městských odpadních vod dotknou přímo. Zejména k lepšímu hospodaření s živinami, ale také k odstraňování mikropolutantů budou zapotřebí dodatečné investice. Další investice budou nutné k dosažení energetické neutrality, ačkoliv ve střednědobém/dlouhodobém horizontu budou ziskové.

•    Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•    Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Finanční výkaz týkající se rozpočtových důsledků a lidských a administrativních zdrojů potřebných pro tento návrh je začleněn do legislativního finančního výkazu balíčku týkajícího se nulového znečištění, který je předkládán jako součást návrhu na revizi seznamů znečišťujících látek v povrchových a podzemních vodách.

5.OSTATNÍ PRVKY

•    Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Harmonogram provádění hlavních opatření zahrnutých v upřednostňované variantě je shrnut v tabulce 2 níže. Do roku 2025 budou zavedeny další monitorovací činnosti: ty se týkají vypouštění z jiných zdrojů, než jsou domácnosti, zdravotních parametrů, klíčových ukazatelů výkonnosti provozovatelů a opatření ke zlepšení transparentnosti. Budou zřízeny vnitrostátní databáze a databáze EU, v nichž budou zahrnuty všechny prvky nezbytné pro kontrolu souladu s předpisy a identifikovány „zranitelné a marginalizované osoby“ spolu s opatřeními ke zlepšení jejich přístupu k sanitárním zařízením a službám.

Ze zpráv členských států lze odvodit různé ukazatele pro měření úspěšnosti:

·současná míra souladu s předpisy a vzdálenost jednotlivých členských států od cíle podle stupně čištění, což poskytuje vynikající přehled o provádění směrnice, 

·počet zařízení vybavených pro dodatečné odstraňování dusíku/fosforu a mikropolutantů a související snížení množství vypouštěného dusíku/fosforu a toxické zátěže,

·spotřeba energie v členských státech a související emise skleníkových plynů,

·počet aglomerací, na které se vztahují plány integrovaného řízení odlehčení přívalových vod a městského srážkového odtoku, a jejich plnění cíle EU,

·opatření přijatá členskými státy ke zlepšení přístupu k sanitárním zařízením a službám a lepší kontrole individuálních nebo jiných vhodných systémů a shrnutí hlavních zdravotních ukazatelů zkoumaných v členských státech. 

Další údaje budou použity k měření konkrétních dopadů směrnice o čištění městských odpadních vod. Patří k nim zejména údaje o jakosti vody v recipientech (řeky, jezera a moře) na základě směrnice o vodě a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí. Podrobnosti o možných parametrech, které mají být vykazovány za účelem posouzení souladu a měření úspěšnosti směrnice, jsou uvedeny v příloze 10 posouzení dopadů.

Tabulka 2: Harmonogram provádění hlavních opatření podle upřednostňované varianty

•    Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Cíle směrnice byly rozšířeny tak, aby kromě ochrany životního prostředí zahrnovaly ochranu lidského zdraví, snižování emisí skleníkových plynů, zlepšení správy a transparentnosti odvětví, lepší přístup k sanitárním zařízením a službám a – v návaznosti na nedávnou krizi COVID-19 – pravidelné monitorování parametrů veřejného zdraví v městských odpadních vodách.

Článek 2 – Definice

V souladu se závěry hodnocení REFIT byly stávající definice mírně upřesněny. Bylo doplněno několik definic týkajících se nových povinností, jako je „městský srážkový odtok“, „odlehčení přívalových vod“, „jednotná a oddílná kanalizace“, „terciární a kvartérní čištění“, „mikropolutanty“, „sanitární zařízení a služby“, „antimikrobiální rezistence“ apod.

Článek 3 – Stokové soustavy

Povinnost zřídit stokové soustavy městských odpadních vod se rozšiřuje na všechny aglomerace s populačním ekvivalentem 1 000 PE nebo vyšším. Zavádí se nová povinnost zajistit, aby domácnosti byly připojeny ke stokovým soustavám všude tam, kde stokové soustavy existují.

Článek 4 – Individuální nebo jiné vhodné systémy (nový)

Jedná se o nový článek, který částečně nahrazuje původní článek 3. Možnost používat individuální nebo jiné vhodné systémy je zachována, je však omezena na výjimečné případy. Za tímto účelem byly zavedeny nové povinnosti:

individuální nebo jiné vhodné systémy musí být řádně koncipovány, schváleny a kontrolovány.

Pokud představují více než 2 % vykázaného zatížení zpracovávaného v aglomeracích s populačním ekvivalentem 2 000 PE a více, musí být jejich použití podrobně odůvodněno.

Článek 5 – Integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami (nový)

Tento nový článek zavádí povinnost zavést místní integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami za účelem boje proti znečištění z dešťových vod (městského srážkového odtoku a odlehčení přívalových vod). Orientační obsah plánů, jakož i jejich orientační cíle, které mají být přizpůsobeny místním podmínkám, vycházejí z osvědčených postupů a jsou podrobně popsány v příloze V. Plány budou muset být vypracovány pro všechny aglomerace s populačním ekvivalentem 100 000 PE nebo vyšším a pro všechny aglomerace s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000 PE, kde odlehčení přívalových vod nebo městský srážkový odtok představují riziko pro životní prostředí nebo lidské zdraví.

Článek 6 – Sekundární čištění (původní článek 4)

Povinnost provádět před jejich vypuštěním do životního prostředí sekundární čištění městských odpadních vod se rozšiřuje na všechny aglomerace s populačním ekvivalentem 1 000 PE nebo vyšším (podle stávající směrnice je to 2 000 PE a více).

Článek 7 – Terciární čištění (původní článek 5)

Hlavní povinnosti stanovené v tomto článku byly změněny tak, že terciární čištění je nyní povinné pro všechna větší zařízení zpracovávající zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 100 000 PE a více. Terciární čištění bude rovněž nutné u vypouštění z aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000 PE v oblastech označených členskými státy jako citlivé oblasti podléhající eutrofizaci.

Členské státy budou muset vymezit oblasti na svém území, které jsou citlivé na eutrofizaci, aktualizováním svého stávajícího seznamu „citlivých oblastí“ vypracovaného podle původního článku 5. Ostatní povinnosti stanovené v tomto článku byly zachovány a aktualizovány.

Článek 8 – Kvartérní čištění (nový)

Tento nový článek zavádí povinnost provádět dodatečné čištění městských odpadních vod s cílem odstranit z nich co nejširší spektrum mikropolutantů. Toto čištění se bude provádět ve všech čistírnách městských odpadních vod, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 100 000 PE a více, a to nejpozději od 31. prosince 2035. Do 31. prosince 2040 se začne provádět rovněž ve všech aglomeracích s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000 PE v oblastech, kde koncentrace nebo akumulace mikropolutantů představuje riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Členské státy budou muset tyto oblasti na svém území určit podle kritérií stanovených v tomto článku.

Článek 9 – Rozšířená odpovědnost výrobce (nový)

Tento nový článek zavádí povinnost výrobců (včetně dovozců) přispívat na náklady na kvartérní čištění stanovené v článku 8 směrnice v případech, kdy uvádějí na vnitrostátní trh členských států výrobky, které na konci své životnosti způsobují znečištění městských odpadních vod mikropolutanty. Jejich finanční příspěvek bude stanoven na základě množství a toxicity výrobků uvedených na trh.

Článek 10 – Minimální požadavky na organizace odpovědnosti výrobců (nový)

Tento článek stanoví minimální požadavky na organizace odpovědnosti výrobců, jejichž zřízení je vyžadováno v čl. 9 odst. 5.

Článek 11 – Energetická neutralita čistíren městských odpadních vod (nový)

Tento nový článek zavádí povinnost dosáhnout energetické neutrality na vnitrostátní úrovni ve všech čistírnách odpadních vod nad 10 000 PE. Do 31. prosince 2040 budou členské státy muset zajistit, aby celková roční energie z obnovitelných zdrojů vyrobená na vnitrostátní úrovni ve všech čistírnách městských odpadních vod odpovídala celkové roční spotřebě energie ve všech těchto čistírnách městských odpadních vod. Na podporu dosažení tohoto cíle budou v pravidelných intervalech prováděny energetické audity čistíren městských odpadních vod se zvláštním zaměřením na určení a využití potenciálu pro výrobu bioplynu při současném snížení emisí metanu.

Článek 12 – Přeshraniční spolupráce (původní článek 9)

Tento článek byl mírně pozměněn: doplňuje se nový odstavec 2, který vyžaduje, aby byla Komise v případě potřeby vyzvána k podpoře jednání mezi členskými státy. Odstavec 1 byl změněn tak, aby byla doplněna povinnost okamžitě oznámit případné náhodné znečištění, čímž se zohledňuje nedávná havárie na řece Odře.

Článek 13 – Místní klimatické podmínky (původní článek 10)

Tento článek byl pouze aktualizován tak, aby odpovídal novému číslování článků.

Článek 14 – Vypouštění ostatních odpadních vod (původní článek 11)

Tento článek byl pozměněn tak, aby se zajistilo, že příslušné orgány před vydáním povolení k vypouštění ostatních odpadních vod do stokových soustav městských odpadních vod konzultují provozovatele čistíren městských odpadních vod, jichž se vypouštění týká. Kromě toho musí být zajištěno pravidelné monitorování znečištění pocházejícího z jiných než domovních zdrojů na vtoku do čistíren městských odpadních vod a na odtoku z nich, aby mohla být přijata vhodná opatření k identifikaci a odstranění zdroje (zdrojů) možného znečištění. Mezi ně patří, je-li to nutné, odnětí vydaného povolení.

Článek 15 – Opětovné využívání vody a vypouštění městských odpadních vod (původní článek 12)

Odstavec 1 se mění takto: Členské státy budou mít povinnost systematicky podporovat opětovné využívání vyčištěných odpadních vod ze všech čistíren městských odpadních vod.

V odstavci 3 se povinnost zavést povolení k vypouštění z čistíren městských odpadních vod rozšiřuje na všechny aglomerace s populačním ekvivalentem 1 000 PE a vyšším.

Článek 16 – Vypouštění biologicky odbouratelných ostatních odpadních vod (původní článek 13)

Odstavec 1 byl aktualizován (nové číslování). Odstavec 2 byl změněn tak, aby bylo zajištěno, že požadavky na tato vypouštění stanovené na vnitrostátní úrovni budou přinejmenším rovnocenné požadavkům stanoveným v části B přílohy I směrnice.

Článek 17 – Dohled nad městskými odpadními vodami (nový)

Tento nový článek zavádí vnitrostátní systém monitorování městských odpadních vod za účelem sledování příslušných parametrů veřejného zdraví v městských odpadních vodách. Z toho důvodu budou muset členské státy nejpozději do 1. ledna 2025 zřídit mezi orgány odpovědnými za veřejné zdraví a za čištění městských odpadních vod koordinační strukturu. Tato struktura určí, jaké parametry mají být monitorovány, a četnost a metodu, která při tom má být použita.

Kromě toho dokud příslušné orgány veřejného zdraví nestanoví, že pandemie SARS-CoV-2 nepředstavuje pro obyvatelstvo riziko, budou sledovány městské odpadní vody od nejméně 70 % obyvatelstva daného státu.

V neposlední řadě budou členské státy muset u všech aglomerací s populačním ekvivalentem 100 000 PE a vyšším pravidelně monitorovat antimikrobiální rezistenci na odtoku z čistíren městských odpadních vod.

Článek 18 – Posuzování a řízení rizik (nový)

Jedná se o nový článek. Členské státy mají povinnost posuzovat rizika způsobovaná vypouštěním městských odpadních vod pro životní prostředí a lidské zdraví a v případě potřeby přijmout k řešení těchto rizik dodatečná opatření nad rámec minimálních požadavků této směrnice. Tato opatření by měla v příslušných případech zahrnovat odvádění a čištění odpadních vod z aglomerací s populačním ekvivalentem nižším než 1 000 PE, provádění terciárního nebo kvartérního čištění v aglomeracích s populačním ekvivalentem nižším než 10 000 PE a další opatření ke snížení znečištění z dešťových vod v aglomeracích s populačním ekvivalentem nižším než 10 000 PE.

Článek 19 – Přístup k sanitárním zařízením a službám (nový)

Jedná se o nový článek. Členské státy budou povinny zlepšit a zachovat přístup všech osob, zejména zranitelných a marginalizovaných, k sanitárním zařízením a službám.

Do 31. prosince 2027 budou členské státy rovněž muset určit kategorie osob, které nemají přístup k sanitárním zařízením a službám nebo k ní mají omezený přístup, posoudit možnosti zlepšení jejich přístupu k sanitárním zařízením a podporovat zřizování volně a bezpečně přístupných sanitárních zařízení ve veřejných prostorách ve všech aglomeracích s populačním ekvivalentem 10 000 PE nebo vyšším.

Článek 20 – Kaly (původní článek 14)

Tento článek byl aktualizován: kaly musí být vždy, kdy je to vhodné, vyčištěny, recyklovány a využity v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady definovanou v rámcové směrnici o odpadech 28 a s požadavky směrnice o kalech 29 a zneškodněny v souladu s požadavky rámcové směrnice o odpadech. Aby byla zajištěna vysoká míra rekuperace, zejména kritických surovin, jako je fosfor, bude Komise pověřena stanovením její minimální míry.

Článek 21 – Monitorování (původní článek 15)

Byly zavedeny nové povinnosti: Členské státy budou nyní muset monitorovat znečištění způsobované městským srážkovým odtokem a odlehčením přívalových vod, koncentrace a množství znečišťujících látek regulovaných podle této směrnice na odtoku z čistíren městských odpadních vod a přítomnost mikroplastů (a to i v kalech). Kromě toho budou muset být v souladu s článkem 13 na vtoku do čistíren odpadních vod a na odtoku z nich pravidelně monitorovány některé znečišťující látky z jiných než domovních zdrojů.

Článek 22 – Informace o monitorování provádění (původní článek 16)

Jedná se o nový článek. Byla zjednodušena ustanovení o podávání zpráv a nahrazena novým systémem, který spočívá nikoliv ve skutečném podávání zpráv, ale v pravidelné aktualizaci vnitrostátního datového souboru, k němuž bude mít přístup Evropská agentura pro životní prostředí a Komise. Tím se zajistí větší efektivita systému, jelikož se eliminuje dlouhá časová prodleva mezi referenčním datem vykazovaných údajů a skutečným datem podání zprávy.

Článek vyžaduje, aby členské státy vytvořily datové soubory obsahující údaje týkající se městských odpadních vod podle této směrnice. Toho mohou dosáhnout například sledováním výsledků ukazatelů uvedených v přílohách této směrnice, antimikrobiální rezistence, příslušných zdravotních parametrů atd., ale také přijetím opatření k zajištění přístupu k sanitárním zařízením a službám apod.

Vytvoření těchto datových souborů musí být v souladu se soubory stanovenými v článku 18 přepracovaného znění směrnice o pitné vodě 30 . Rovněž je stanoveno, že Evropská agentura pro životní prostředí poskytuje v tomto ohledu podporu.

Článek 23 – Vnitrostátní program provádění (původní článek 17)

Tento článek byl pozměněn. Je zachována povinnost vypracovat národní program pro provádění této směrnice a je stanoven minimální obsah tohoto programu. Program musí zahrnovat alespoň: i) posouzení úrovně provedení směrnice z hlediska jednotlivých povinností v ní stanovených; ii) identifikaci a plán investic nezbytných k provedení směrnice; iii) odhad výše investic potřebných k obnově stávajících infrastruktur čištění městských odpadních vod; iv) určení potenciálních zdrojů financování.

Členské státy budou muset aktualizovat své vnitrostátní prováděcí plány nejméně každých pět let a sdělit je Komisi, ledaže budou schopny prokázat, že plány jsou v souladu s články 3, 4, 6, 7 a 8 této směrnice.

Článek 24 – Informování veřejnosti (nový)

Jedná se o nový článek. Členské státy budou muset zajistit, aby byly k dispozici online adekvátní a aktuální informace o odvádění a čištění městských odpadních vod. Nejméně jednou ročně musí být všem osobám připojeným ke stokové soustavě dostupné také klíčové informace, jako je míra souladu infrastruktur čištění městských odpadních vod s požadavky této směrnice, roční objem odváděných a čištěných městských odpadních vod na domácnost apod., a to v co nejvhodnější podobě, například na faktuře.

Článek 25 – Přístup ke spravedlnosti (nový)

Jedná se o nový článek, který je v souladu s článkem 47 Listiny základních práv a kterým se provádí Aarhuská úmluva, pokud jde o přístup k právní ochraně. Pro veřejnost a nevládní organizace by měla existovat možnost právního přezkumu rozhodnutí přijatých členskými státy podle této směrnice.

Článek 26 – Náhrada škody (nový)

Vkládá se nový článek o náhradě škody, jehož cílem je zajistit, aby v případě, že dojde ke škodě na zdraví, která bude zcela nebo částečně důsledkem porušení vnitrostátních opatření přijatých podle této směrnice, mohla dotčená veřejnost požadovat a získat náhradu této škody od odpovídajících příslušných orgánů, a pokud budou identifikovány fyzické nebo právnické osoby odpovědné za toto porušení, pak i od nich.

Článek 27 – Výkon přenesené pravomoci (nový)

Jedná se o nový standardní článek o přijímání aktů v přenesené pravomoci.

Článek 28 – Postup projednávání ve výborech (původní článek 18)

Jedná se o nový standardní článek o přijímání prováděcích aktů.

Článek 29 – Sankce (nový)

Tento nový článek stanoví minimální obsah sankcí tak, aby byly účinné, přiměřené a odrazující, aniž by byla dotčena směrnice 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí 31 . 

Článek 30 – Hodnocení (nový)

Tento nový článek stanoví rámec pro budoucí hodnocení směrnice (jak je stanoveno v pokynech Komise ke zlepšování právní úpravy). První hodnocení se plánuje nejdříve deset let po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu.

Článek 31 – Přezkum (nový)

Nejméně každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice, k níž v případě, že to považuje za vhodné, připojí příslušné legislativní návrhy.

Článek 32 – Zrušení a přechodná ustanovení (nový)

Tento článek je nový a zavádí ustanovení, jež zohledňují zvláštní situaci Mayotte a zachovávají úroveň ochrany životního prostředí uloženou podle původního článku 5 do doby, než začnou platit nové požadavky podle článku 7.

Článek 33 – Provedení ve vnitrostátním právu (původní článek 19)

Tento článek je vypracován podle standardní šablony.

Článek 34 – Vstup v platnost (nový)

Tento článek je vypracován podle standardní šablony. Směrnice má vstoupit v platnost 20 dní po vyhlášení v Úředním věstníku.

Článek 35 – Určení (původní článek 20)

Článek zůstává beze změny.

Původní článek 6 byl vypuštěn.

Tento článek byl v zájmu zjednodušení vypuštěn, neboť možnost označení „méně citlivých oblastí“ je členskými státy v praxi využívána jen zřídka. Kromě toho by zachování této možnosti v revidovaném znění směrnice snížilo obecnou úroveň ochrany životního prostředí, o niž revize směrnice usiluje.

Původní článek 7 byl vypuštěn.

Povinnost provádět před vypuštěním městských odpadních vod vhodné čištění znamená, že členské státy musí dodržovat stávající právní předpisy EU, takže relevantnost tohoto ustanovení je (právně) omezená. Cíl zajistit přiměřené čištění městských odpadních vod do 31. prosince 2027 je zachován pouze ve vztahu k Mayotte jako přechodné ustanovení.

Původní článek 8 byl vypuštěn.

Tento článek byl vypuštěn, jelikož je již zastaralý – nyní budou muset členské státy plnit požadavky článku 4. Tento článek byl rovněž spojen s „méně citlivými oblastmi“, což je pojem, který byl ze směrnice vypuštěn.

Příloha I

Část A – Stokové soustavy

Beze změny

Část B – Vypouštění z čistíren městských odpadních vod do recipientů

Aktualizováno o nové odkazy a minimální požadavky na sekundární (tabulka 1), terciární (tabulka 2) a kvartérní čištění (nová tabulka 3).

Část C – Vypouštění ostatních odpadních vod

Pozměněno a nově stanoví minimální podmínky, za nichž lze vydat povolení k vypouštění ostatních odpadních vod podle článku 13. Uvádí se souvislost se směrnicí o průmyslových emisích 32 .

Část D – Referenční metody monitorování a vyhodnocování výsledků

Byly aktualizovány požadavky na monitorování vypouštění z čistíren městských odpadních vod. U aglomerací s populačním ekvivalentem 100 000 PE a vyšším se vyžaduje alespoň jeden vzorek denně.

Příloha II

Část A odpovídá dřívějším kritériím přílohy II pro určení „citlivých oblastí“ – byla zachována a aktualizována. Byl rovněž doplněn seznam oblastí, které mají být členskými státy považovány za citlivé na eutrofizaci.

Příloha III – Seznam výrobků, na něž se vztahuje článek 9 o rozšířené odpovědnosti výrobce (nová)

Výrobky, na něž se vztahuje článek 9 o rozšířené odpovědnosti výrobce, jsou výrobky spadající do oblasti působnosti jednoho z právních předpisů EU uvedených v této příloze (léčivé a kosmetické přípravky).

Příloha IV – Průmyslová odvětví

Původní příloha III – beze změny.

Příloha V – Obsah integrovaného plánu pro nakládání s městskými odpadními vodami podle článku 5 (nová)

Tato příloha uvádí minimální obsah integrovaného plánu pro nakládání s městskými odpadními vodami vypracovaného podle článku 5. Plán musí obsahovat analýzu výchozí situace v povodí čistírny městských odpadních vod, vymezení cílů snižování znečištění způsobovaného odlehčením přívalových vod a městským srážkovým odtokem v dané oblasti a vymezení opatření, která je třeba přijmout k dosažení těchto cílů.

Cíle musí zahrnovat: i) orientační cíl, aby odlehčení přívalových vod nepředstavovalo více než 1 % ročního objemu a zatížení odváděných městských odpadních vod vypočteného za sucha; ii) postupné ukončení vypouštění nevyčištěného městského srážkového odtoku oddílnými stokovými soustavami, pokud se neprokáže, že jsou dostatečně kvalitní k tomu, aby nedocházelo k nepříznivým dopadům na kvalitu recipientů.

Příloha VI – Informování veřejnosti (nová)

Tato příloha podrobně popisuje informace, které mají být poskytovány veřejnosti podle nového článku 24.

Příloha VII (nová)

Tato příloha je standardní příloha uvádějící zrušenou směrnici a její následné změny i jejich data provedení ve vnitrostátním právu a uplatňování.

Příloha VIII (nová)

Tato příloha obsahuje novou srovnávací tabulku směrnice Rady 91/271/EHS a návrhu nového přepracovaného znění směrnice.

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

2022/0345 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o čištění městských odpadních vod (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství ⌦ fungování Evropské unie ⌫, a zejména na ⌦ čl. 192 odst. 1 ⌫ článek 130s této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 33 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 34 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

⇩ nový

(1)Směrnice Rady 91/271/EHS 35 byla několikrát podstatně změněna 36 . Vzhledem k tomu, že je třeba provést další změny, měla by být uvedená směrnice z důvodu přehlednosti přepracována.

🡻 91/271/EHS 1. bod odůvodnění (přizpůsobený)

vzhledem k tomu, že usnesení Rady ze dne 28. června 1988 o ochraně Severního moře a dalších vod Společenství 37 vyzvalo Komisi, aby na úrovni Společenství předložila návrhy opatření potřebných k čištění městských odpadních vod;

🡻 91/271/EHS 2. bod odůvodnění (přizpůsobený)

vzhledem k tomu, že znečištění nedostatečně vyčištěnými odpadními vodami v jednom členském státě často ovlivňuje vody jiných členských států; že v souladu s článkem 130r jsou nezbytná opatření na úrovni Společenství;

🡻 91/271/EHS 3. bod odůvodnění

vzhledem k tomu, že pro ochranu životního prostředí před nepříznivými účinky způsobenými vypouštěním nedostatečně vyčištěných městských odpadních vod je všeobecně zapotřebí sekundární čištění městských odpadních vod;

🡻 91/271/EHS 4. bod odůvodnění

vzhledem k tomu, že v citlivých oblastech je nutno vyžadovat přísnější stupeň čištění; že v některých méně citlivých oblastech lze za postačující považovat primární čištění;

🡻 91/271/EHS 5. bod odůvodnění

vzhledem k tomu, že vypouštění průmyslových odpadních vod do stokových soustav, jakož i vypouštění odpadních vod a zneškodňování kalů z čistíren městských odpadních vod by měla podléhat obecným pravidlům či předpisům nebo zvláštním povolením;

🡻 91/271/EHS 6. bod odůvodnění

vzhledem k tomu, že vypouštění biologicky odbouratelných průmyslových odpadních vod z některých průmyslových odvětví, které před vypuštěním do recipientu neprocházejí čistírnami městských odpadních vod, by měla podléhat příslušným požadavkům;

🡻 91/271/EHS 7. bod odůvodnění

vzhledem k tomu, že by měla být podporována recyklace kalů vznikajících při čištění odpadních vod; že by mělo být postupně zamezováno vypouštění kalů do povrchových vod;

🡻 91/271/EHS 8. bod odůvodnění

vzhledem k tomu, že je nezbytné sledovat čistírny odpadních vod, recipienty a zneškodňování kalů tak, aby byla zajištěna ochrana životního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadních vod;

🡻 91/271/EHS 9. bod odůvodnění

vzhledem k tomu, že je důležité zajistit, aby informace o zneškodňování odpadních vod a kalů byly dostupné veřejnosti v podobě pravidelných zpráv;

🡻 91/271/EHS 10. bod odůvodnění

vzhledem k tomu, že by členské státy měly vytvořit státní programy provádění této směrnice a předložit je Komisi;

🡻 91/271/EHS 11. bod odůvodnění

vzhledem k tomu, že by měl být zřízen výbor pomáhající Komisi při provádění této směrnice a při jejím přizpůsobování technickému pokroku,

⇩ nový

(2)Směrnice 91/271/EHS stanoví právní rámec pro odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod a vypouštění biologicky odbouratelných odpadních vod z určitých průmyslových odvětví. Jeho cílem je chránit životní prostředí před nepříznivými účinky, které má vypouštění nedostatečně vyčištěných městských odpadních vod. Směrnice by měla i nadále sledovat stejný cíl a zároveň přispívat i k ochraně veřejného zdraví, jsou-li například městské odpadní vody vypouštěny do vod ke koupání nebo do vodních útvarů využívaných k odběru pitné vody nebo jsou-li městské odpadní vody využívány jako ukazatel parametrů relevantních pro veřejné zdraví. Měla by rovněž zlepšit přístup k sanitárním zařízením a službám a ke klíčovým informacím o správě v oblasti odvádění a čištění městských odpadních vod. V neposlední řadě by směrnice měla přispět k postupné eliminaci emisí skleníkových plynů z činností v oblasti odvádění a čištění městských odpadních vod, zejména dalším snižováním emisí dusíku, ale také podporou energetické účinnosti a výroby energie z obnovitelných zdrojů, a měla by tak přispět k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050 stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 38 . 

(3)V roce 2019 provedla Komise v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů hodnocení směrnice Rady 91/271/EHS 39 (dále jen „hodnocení“). Z něj vyplynulo, že některá ustanovení směrnice je nutné aktualizovat. Byly určeny tři důležité zdroje přetrvávajícího znečištění způsobovaného městskými odpadními vodami, jemuž by bylo možné se vyhnout, a sice odlehčení přívalových vod a městský srážkový odtok, potenciálně špatně fungující individuální systémy (tj. systémy čištění odpadních vod z domácností, které nevstupují do stokové soustavy) a malé aglomerace, na něž se v současné době směrnice 91/271/EHS plně nevztahuje. Tyto tři zdroje znečištění představují významné ohrožení útvarů povrchových vod v Unii. Zpráva o hodnocení navíc také zdůraznila, že je třeba zlepšit transparentnost a řízení činností souvisejících s městskými odpadními vodami, využít příležitosti, kterou nabízí odvětví čištění městských odpadních vod, a využít jeho potenciál k rozvoji energie z obnovitelných zdrojů a k podniknutí konkrétních kroků k energetické neutralitě jako příspěvku ke klimatické neutralitě, a dále v rámci podpory opatření v oblasti veřejného zdraví harmonizovat sledování zdravotních parametrů, jako je výskyt viru COVID-19 a jeho variant, prostřednictvím dohledu nad městskými odpadními vodami.

(4)Malé aglomerace vytvářejí významný tlak na 11 % útvarů povrchových vod v Unii 40 . Aby bylo možné znečištění z těchto aglomerací lépe řešit a zabránit vypouštění nevyčištěných městských odpadních vod do životního prostředí, měla by oblast působnosti této směrnice zahrnovat všechny aglomerace s populačním ekvivalentem 1 000 PE a vyšším. 

(5)V zájmu zajištění účinného čištění městských odpadních vod před jejich vypuštěním do životního prostředí by všechny městské odpadní vody z aglomerací s populačním ekvivalentem 1 000 PE a vyšším měly být zachycovány v centralizovaných stokových soustavách. Pokud již takové systémy existují, měly by členské státy zajistit, aby k nim byly připojeny všechny zdroje městských odpadních vod.

(6)Ve výjimečných případech, kdy lze prokázat, že zřízení centralizované stokové soustavy městských odpadních vod by nemělo žádný přínos pro životní prostředí nebo by vyžadovalo nadměrné náklady, by členským státům mělo být umožněno používat k čištění městských odpadních vod individuální systémy, za předpokladu, že zajistí stejnou úroveň čištění jako sekundární a terciární čištění. Za tím účelem by členské státy měly zřídit vnitrostátní registry pro identifikaci individuálních systémů používaných na jejich území a přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby systémy byly adekvátně projektovány, byly řádně udržovány a podléhaly pravidelné kontrole souladu s příslušnými požadavky. Zejména by členské státy měly zajistit, aby individuální systémy používané k odvádění a uchovávání městských odpadních vod byly vodotěsné a nepropustné a aby byly v pravidelných a pevně stanovených intervalech monitorovány a kontrolovány.

(7)Významným zdrojem znečištění vypouštěného do životního prostředí zůstávají během srážek odlehčení přívalových vod a městský srážkový odtok. Očekává se, že tyto emise vlivem kombinovaných účinků urbanizace a postupné změny srážkového režimu spojeného se změnou klimatu ještě vzrostou. Řešení, jež by tento zdroj znečištění zmenšila, by měla být definována na místní úrovni s přihlédnutím ke specifickým místním podmínkám. Jejich základem by mělo být integrované kvantitativní a kvalitativní vodní hospodářství v městských oblastech. Členské státy by proto měly zajistit vypracování místních integrovaných plánů pro nakládání s městskými odpadními vodami ve všech aglomeracích s populačním ekvivalentem 100 000 PE a vyšším, neboť tyto aglomerace mají na emitovaném znečištění významný podíl. Integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami by dále měly být vypracovány i pro aglomerace s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000 PE, v nichž odlehčení přívalových vod nebo městský srážkový odtok ohrožují životní prostředí nebo veřejné zdraví.

(8)Aby byly integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami nákladově efektivní, musí vycházet z postupů, které se osvědčily ve vyspělých městských oblastech. Zvažovaná opatření by proto měla vycházet z důkladné analýzy místních podmínek a měla by upřednostňovat preventivní přístup zaměřený na omezení zachycování neznečištěné dešťové vody a optimalizaci využívání stávajících infrastruktur. Jelikož přednost má ekologický rozvoj, měla by se nová šedá infrastruktura plánovat pouze tam, kde je to naprosto nezbytné. V zájmu ochrany životního prostředí, zejména pobřežního a mořského prostředí, a veřejného zdraví před nepříznivým vlivem vypouštění nedostatečně vyčištěných městských odpadních vod by veškeré městské odpadní vody vypouštěné z aglomerací s populačním ekvivalentem 1 000 PE a vyšším měly být podrobovány sekundárnímu čištění.

(9)Hodnocení ukázalo, že provedením směrnice 91/271/EHS se dosáhlo výrazného snížení emisí dusíku a fosforu. Nicméně čistírny městských odpadních vod jsou podle hodnocení i nadále důležitou cestou, kterou tyto znečišťující látky pronikají do životního prostředí a přímo způsobují eutrofizaci vodních útvarů a moří v Unii. Tomuto znečištění lze částečně zabránit, neboť technologický pokrok a zavedené osvědčené postupy ukazují, že mezní hodnoty emisí dusíku a fosforu podle směrnice 91/271/EHS jsou zastaralé, a měly by se zpřísnit. Významný přetrvávající zdroj vypouštění dusíku a fosforu představují čistírny městských odpadních vod s populačním ekvivalentem 100 000 PE a vyšším, a všem by proto mělo být systematicky ukládáno terciární čištění.

(10)Terciární čištění by mělo být povinné i v aglomeracích s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším, které vypouštějí odpadní vody v oblastech, v nichž dochází k eutrofizaci nebo v nich eutrofizace hrozí. Aby se zajistilo, že se snahy o omezení eutrofizace budou pro celé povodí koordinovat na úrovni příslušných dílčích povodí, měly by být oblasti, v nichž je podle aktuálně dostupných údajů eutrofizace považována za problém, v této směrnici vyjmenovány. Aby se zajistila soudržnost mezi příslušnými právními předpisy Unie, měly by členské státy na svém území určit další oblasti, v nichž k eutrofizaci dochází nebo u nichž eutrofizace hrozí, zejména podle údajů shromážděných na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES 41 , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES 42 a směrnice Rady 91/676/EHS 43 . Zpřísnění mezních hodnot, ucelenější a inkluzivnější vymezení oblastí citlivých na eutrofizaci a povinnost zajistit terciární čištění ve všech velkých zařízeních společně pomohou eutrofizaci omezit. Jelikož si to vyžádá další investice na vnitrostátní úrovni, měl by být členským státům poskytnut dostatek času na vybudování potřebné infrastruktury.

(11)Nedávné vědecké poznatky, o něž se opírá několik strategií Komise 44 , zdůrazňují potřebu přijmout opatření k řešení problému mikropolutantů, které jsou nyní detekovány ve všech vodách Unie. Některé z těchto mikropolutantů jsou nebezpečné pro veřejné zdraví a životní prostředí, a to i v malých množstvích. Proto by mělo být zavedeno další čištění, tj. kvartérní čištění, kterým by se rozsáhlé spektrum mikropolutantů z městských odpadních vod odstraňovalo. Kvartérní čištění by se mělo nejprve zaměřit na organické mikropolutanty, které tvoří velkou část znečištění a k jejichž odstraňování již byly navrženy odpovídající technologie. Čištění by mělo být povinné v rámci zásady obezřetnosti v kombinaci s přístupem založeným na posouzení rizik. Kvartérní čištění by měly provádět všechny čistírny městských odpadních vod zpracovávající zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 100 000 PE a více, neboť právě ty se na vypouštění mikropolutantů do životního prostředí významnou měrou podílejí a odstraňování mikropolutantů v čistírnách městských odpadních vod v takovém rozsahu je nákladově efektivní. U aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000 PE by členské státy měly uložit povinné kvartérní čištění ve všech oblastech, jež budou na základě jasných kritérií, která by měla být upřesněna, označeny jako citlivé vůči znečištění mikropolutanty. Tyto oblasti by měly zahrnovat místa, kde vypouštění vyčištěných městských odpadních vod do vodních útvarů vede k nízkým ředicím poměrům nebo kde jsou vodní recipienty využívány k výrobě pitné vody nebo jako vody ke koupání. Povinnému kvartérnímu čištění v aglomeracích s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000 PE se členské státy mohou vyhnout, pokud formou standardizovaného posouzení rizik prokáží absenci rizik pro životní prostředí nebo veřejné zdraví. Aby měly členské státy na plánování a výstavbu nezbytné infrastruktury dostatek času, měla by se povinnost kvartérního čištění zavádět postupně až do roku 2040 s jasnými dílčími cíli. 

(12)Aby byl zajištěn trvalý soulad vypouštění z čistíren odpadních vod s požadavky na sekundární, terciární a kvartérní čištění, měly by být vzorky odebírány v souladu s požadavky této směrnice a měly by splňovat hodnoty ukazatelů v ní stanovených. Aby se zohlednily případné technické odchylky ve výsledcích těchto vzorků, měl by být stanoven maximální počet vzorků, které dané hodnoty ukazatelů nesplňují.

(13)Kvartérní čištění nezbytné k odstranění mikropolutantů z městských odpadních vod povede ke vzniku dodatečných nákladů, například k nákladům spojeným s monitorováním a novými pokročilými zařízeními, která budou instalována v některých čistírnách městských odpadních vod. Za účelem pokrytí těchto dodatečných nákladů a v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ vyjádřenou v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je nezbytné, aby výrobci, kteří uvádějí na trh Unie výrobky obsahující látky, které jsou na konci své životnosti nacházeny coby mikropolutanty v městských odpadních vodách, převzali za dodatečné čištění nezbytné k odstranění těchto látek vznikajících v rámci jejich obchodní činnosti odpovědnost. Nejvhodnějším způsobem jak toho dosáhnout je systém rozšířené odpovědnosti výrobce, neboť ten by omezil finanční dopad na daňové poplatníky a na poplatky za vodu a zároveň by motivoval k vývoji ekologičtějších výrobků. Hlavním zdrojem mikropolutantů vyskytujících se v městských odpadních vodách, které vyžadují další (kvartérní) čištění, jsou v současné době rezidua léčivých a kosmetických přípravků. Proto by se na tyto dvě skupiny výrobků měla vztahovat rozšířená odpovědnost výrobce.

(14)Od povinností rozšířené odpovědnosti výrobce by však mělo být možné se osvobodit, pokud jsou výrobky uváděny na trh v malých množstvích, tj. méně než 2 tuny výrobků, neboť dodatečná administrativní zátěž pro výrobce by v takových případech byla ve srovnání s přínosy pro životní prostředí nepřiměřená. Osvobození by mělo být možné i tehdy, pokud výrobce prokáže, že na konci životnosti výrobku žádné mikropolutanty nevznikají. Tak tomu může být například v případě, kdy lze prokázat, že rezidua výrobku jsou v odpadních vodách a životním prostředí rychle biologicky rozložitelná nebo se nedostávají do čistíren městských odpadních vod. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem stanovení podrobných kritérií určování výrobků uváděných na trh, které na konci své životnosti nevytvářejí mikropolutanty v odpadních vodách. Při vypracovávání těchto kritérií by Komise měla zohlednit vědecké nebo jiné dostupné odborné informace, včetně příslušných mezinárodních norem.

(15)Aby se zabránilo možnému narušení vnitřního trhu, měly by být v této směrnici stanoveny minimální požadavky na uplatňování rozšířené odpovědnosti výrobce, přičemž o praktické organizaci systému by mělo být rozhodnuto na vnitrostátní úrovni. Příspěvky výrobců by měly být úměrné množství výrobků, které uvádějí na trh, a nebezpečnosti jejich reziduí. Příspěvky by měly pokrývat, ale nepřesáhnout náklady na činnosti spočívající v monitorování mikropolutantů, shromažďování, vykazování a nestranné ověřování statistických údajů o množství a nebezpečnosti výrobků uváděných na trh a na účinné kvartérní čištění městských odpadních vod v souladu s touto směrnicí. Vzhledem k tomu, že městské odpadní vody se čistí kolektivně, je vhodné zavést požadavek, aby se výrobci připojili k centralizované organizaci, která by jejich povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti výrobce plnila jejich jménem.

(16)Hodnocení také ukázalo, že odvětví čištění odpadních vod nabízí příležitost výrazně snížit vlastní spotřebu energie a vyrábět energii z obnovitelných zdrojů, například lepším využíváním dostupných ploch v čistírnách městských odpadních vod k výrobě solární energie nebo k výrobě bioplynu z kalů. Dále hodnocení ukázalo, že bez jasných právních povinností lze v tomto odvětví očekávat pouze částečný pokrok. V souvislosti s tím by členské státy měly mít povinnost zajistit, aby celková roční spotřeba energie všech čistíren městských odpadních vod na jejich území zpracovávajících zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 10 000 PE a více nepřekračovala objem energie z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 45 , kterou tyto čistírny městských odpadních vod vyrobí. Toho by mělo být postupně dosaženo v rámci plnění prozatímních cílů do 31. prosince 2040. Dosažení této energetické neutrality přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů z tohoto odvětví, kterým lze předejít, o 46 % a zároveň podpoří dosažení cílů klimatické neutrality do roku 2050 a souvisejících vnitrostátních a unijních cílů (jako jsou cíle stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 46 ). Podpora výroby bioplynu nebo solární energie v EU současně se zpřísněním opatření v oblasti energetické účinnosti podle zásady „energetická účinnost v první řadě“ 47 , což znamená při utváření energetické politiky a přijímání příslušných investičních rozhodnutí co nejvíce zohlednit nákladově efektivní opatření v oblasti energetické účinnosti, rovněž pomůže snížit energetickou závislost Unie, což je jeden z cílů stanovených v plánu Komise „Repower EU“ 48 . Je také v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 49 a se směrnicí (EU) 2018/2001, v níž jsou čistírny městských odpadních vod kvalifikovány jako vhodné oblasti pro obnovitelné zdroje energie, neboli místa zvláště vhodná pro instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. V zájmu dosažení energetické neutrality prostřednictvím optimálních opatření pro každou čistírnu městských odpadních vod a stokovou soustavu by členské státy měly zajistit, aby se každé čtyři roky prováděly energetické audity v souladu s článkem 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU 50 . Audity by měly zahrnovat určení potenciálu pro nákladově efektivní využívání nebo výrobu energie z obnovitelných zdrojů podle kritérií stanovených v příloze VI směrnice 2012/27/EU.

(17)Vzhledem k tomu, že přeshraniční povaha znečištění vody vyžaduje, aby na jeho řešení a určování opatření k odstranění jeho zdroje spolupracovaly sousedící členské státy nebo třetí země , měly by mít členské státy povinnost informovat sebe navzájem nebo třetí zemi, pokud významné znečištění vody způsobené vypouštěním městských odpadních vod v jednom členském státě nebo třetí zemi ovlivňuje nebo je pravděpodobné, že ovlivní, kvalitu vody v jiném členském státě nebo třetí zemi. V případě náhodného znečištění významně ovlivňujícího vodní útvary dále po proudu by takové oznámení mělo být učiněno okamžitě. Komise by v takových případech měla být informována a v případě potřeby se na žádost členských států účastnit jednání. Důležité je řešit také přeshraniční znečištění pocházející ze třetích zemí, které sdílejí vodní útvary s některými členskými státy. Spolupráce a koordinace se třetími zeměmi za účelem řešení znečištění přicházejícího ze třetích zemí nebo do nich směřujícího může probíhat v rámci Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN (EHK) o vodách 51 nebo jiných příslušných regionálních úmluv, jako jsou regionální úmluvy o ochraně mořského prostředí nebo řek.

(18)Aby byla zajištěna ochrana životního prostředí a lidského zdraví, měly by členské státy zajistit, aby čistírny městských odpadních vod postavené za účelem splnění požadavků této směrnice byly projektovány, budovány, provozovány a udržovány tak, aby byla zaručena jejich dostatečná účinnost za všech běžných místních klimatických podmínek.

(19)Čistírny městských odpadních vod přijímají i tzv. ostatní odpadní vody (tj. jiné než splaškové), včetně průmyslových odpadních vod, které mohou obsahovat řadu znečišťujících látek, na něž se směrnice 91/271/EHS výslovně nevztahuje, například těžké kovy, mikroplasty, mikropolutanty a jiné chemické látky. Ve většině případů o tomto znečištění, které může zhoršit fungování procesu čištění a přispět ke znečištění recipientů, ale také zabránit využívání kalů a opětovnému použití vyčištěných odpadních vod, neexistují dostatečné poznatky a znalosti. Členské státy by proto měly znečištění pocházející z jiných než domovních zdrojů, které vstupuje do čistíren městských odpadních vod a je vypouštěno do vodních útvarů, pravidelně monitorovat a podávat o něm zprávy. Aby se zabránilo znečištění v důsledku vypouštění ostatních odpadních vod u zdroje, mělo by vypouštění z průmyslu nebo podniků napojených na stokové soustavy podléhat povolení. Aby se zajistilo, že stokové soustavy a čistírny městských odpadních vod jsou technicky schopny přijímat a čistit příchozí znečištění, měli by být před vydáním takového povolení konzultováni provozovatelé čistíren městských odpadních vod, které ostatní odpadní vody přijímají, a měli by mít možnost nahlížet do vydaných povolení, aby mohli své procesy čištění přizpůsobit. Je-li ve vstupujících vodách zjištěno znečištění pocházející z jiných než domovních zdrojů, měly by členské státy přijmout odpovídající opatření ke snížení znečištění u zdroje, a to intenzivnějším monitorováním znečišťujících látek ve stokových soustavách tak, aby bylo možné identifikovat zdroje znečištění, a v případě potřeby přezkumem povolení udělených příslušným připojeným čistírnám městských odpadních vod. Vodní zdroje Unie jsou vystaveny stále většímu tlaku, což vede k trvalému nebo dočasnému nedostatku vody v některých oblastech Unie. Schopnost Unie reagovat na rostoucí tlaky na vodní zdroje by se mohla zlepšit širším opětovným používáním vyčištěných městských odpadních vod, čímž by se omezil odběr vody z povrchových a podzemních útvarů. Opětovné používání vyčištěných městských odpadních vod by se mělo podporovat a provádět vždy, kdy je to vhodné, přičemž by se měl brát ohled na dobrý ekologický a chemický stav vodních recipientů ve smyslu směrnice 2000/60/ES. Přísnější požadavky na čištění i opatření za účelem lepšího monitorování, sledování a snižování znečištění u zdroje ovlivní kvalitu vyčištěných městských odpadních vod, a podpoří tak jejich opětovné použití. Pokud se voda opětovně použije k zavlažování v zemědělství, mělo by tak být učiněno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 52 .

(20)Aby bylo zajištěno řádné provedení této směrnice, a zejména dodržování mezních hodnot emisí, je důležité monitorovat vypouštění vyčištěných městských odpadních vod do životního prostředí. Monitorování by mělo být prováděno pomocí vnitrostátního systému povinného předchozího povolení k vypouštění vyčištěných městských odpadních vod do životního prostředí. Aby se zabránilo neúmyslnému vypouštění plastových biomédií z čistíren městských odpadních vod používajících tuto techniku do životního prostředí, je navíc nezbytné zahrnout do povolení k vypouštění zvláštní povinnost takové vypouštění průběžně monitorovat a předcházet mu.

(21)Aby byla zajištěna ochrana životního prostředí, mělo by přímé vypouštění biologicky odbouratelných ostatních odpadních vod z určitých průmyslových odvětví do životního prostředí podléhat předchozímu vnitrostátnímu povolení a příslušným požadavkům. Tyto požadavky by měly zajistit, aby přímé vypouštění z určitých průmyslových odvětví bylo podrobeno podle potřeby sekundárnímu, terciárnímu a kvartérnímu čištění za účelem ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

(22)Podle čl. 168 odst. 1 Smlouvy o fungování EU činnost Unie doplňuje politiky členských států a má být zaměřena na zlepšování veřejného zdraví a prevenci nemocí. Aby bylo zajištěno optimální využití příslušných údajů o veřejném zdraví z městských odpadních vod, měl by být zaveden dohled nad městskými odpadními vodami, který by měl být využíván pro účely prevence nebo včasného varování, například při detekci specifických virů v městských odpadních vodách jako signálu vzniku epidemie nebo pandemie. Členské státy by měly navázat stálý dialog a koordinaci mezi příslušnými orgány odpovědnými za veřejné zdraví a příslušnými orgány odpovědnými za nakládání s městskými odpadními vodami. V rámci této koordinace by měl být vypracován seznam ukazatelů důležitých pro veřejné zdraví, které mají být v městských odpadních vodách monitorovány, jakož i četnost a místo odběru vzorků. Tento přístup využije a doplní další iniciativy Unie v oblasti ochrany veřejného zdraví, jako je monitorování životního prostředí, které zahrnuje dohled nad odpadními vodami 53 . Na základě informací shromážděných během pandemie COVID-19 a zkušeností získaných při provádění doporučení Komise o společném přístupu k zavedení systematického dohledu nad virem SARS-CoV-2 a jeho variantami v odpadních vodách v EU 54 (dále jen „doporučení“) by členské státy měly mít povinnost pravidelně sledovat zdravotní parametry související s virem SARS-CoV-2 a jeho variantami. Aby se zajistilo, že používané metody budou harmonizované, měly by členské státy v maximální možné míře používat metody odběru vzorků a analýzy stanovené v doporučení pro monitorování viru SARS-CoV-2 a jeho variant. 

(23)Unie uznává, že je důležité řešit otázku antimikrobiální rezistence (AMR), a v roce 2017 proto přijala Evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci 55 . Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) byly odpadní vody uznány a zdokumentovány jako hlavní zdroje antimikrobiálních látek a jejich metabolitů, jakož i bakterií a jejich genů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám. V zájmu zvýšení znalostí o hlavních zdrojích AMR je nezbytné zavést povinné monitorování přítomnosti AMR v městských odpadních vodách, abychom tak mohli naše vědecké poznatky dále rozvíjet a případně v budoucnu přijmout odpovídající opatření.

(24)V zájmu ochrany životního prostředí a lidského zdraví by členské státy měly identifikovat rizika, která přináší nakládání s městskými odpadními vodami. Na základě toho, a je-li to nezbytné pro splnění požadavků právních předpisů Unie týkajících se vody, by členské státy měly přijmout přísnější opatření pro odvádění a čištění městských odpadních vod, než jsou opatření nezbytná ke splnění minimálních požadavků stanovených v této směrnici. V závislosti na situaci mohou tato přísnější opatření zahrnovat mimo jiné vybudování stokových soustav, vypracování integrovaných plánů pro nakládání s městskými odpadními vodami nebo provádění sekundárního, terciárního nebo kvartérního čištění městských odpadních vod v aglomeracích nebo čistírnách městských odpadních vod, které nedosahují prahových hodnot PE zakládajících uplatnění standardních požadavků. Mohou rovněž zahrnovat pokročilejší čištění, než je čištění nezbytné pro dodržení minimálních požadavků nebo dezinfekce vyčištěných městských odpadních vod nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES 56 . 

(25)Cíl udržitelného rozvoje č. 6 a související cíl požadující, aby členské státy do roku 2030 „dosáhly přístupu k odpovídajícímu a spravedlivému systému sanitárních a hygienických zařízení pro všechny a vymýtily problém vyměšování na veřejnosti, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat potřebám žen a dívek a osob ve zranitelném postavení“ 57 . Zásada č. 20 evropského pilíře sociálních práv 58 navíc stanoví, že každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně vody a sanitárních zařízení a služeb. V této souvislosti a v souladu s doporučeními uvedenými v pokynech WHO o sanitaci a zdraví 59 a s ustanoveními protokolu o vodě a zdraví 60 by se členské státy měly zabývat otázkou přístupu k sanitárním zařízením a službám na vnitrostátní úrovni. To by mělo být provedeno prostřednictvím opatření zaměřených na zlepšení přístupu k sanitárním zařízením a službám pro všechny, například zřízením sanitárních zařízení ve veřejných prostorách, a také podporou dostupnosti vhodných bezplatných anebo pro všechny cenově dostupných sanitárních zařízení ve veřejné správě a veřejných budovách. Sanitární zařízení by měla umožnit bezpečné nakládání s lidskou močí, výkaly a menstruační krví a jejich likvidaci. Měla by být spravována bezpečným způsobem, což znamená, že by měla být přístupná vždy a všem, a to i osobám se zvláštními potřebami, jako jsou děti, starší osoby, osoby se zdravotním postižením a osoby bez domova, že by měla být umístěna na místě, kde je zaručeno minimální riziko pro bezpečnost uživatelů, a že jejich používání by mělo být z hygienického a technického hlediska bezpečné. Tato zařízení by rovněž měla být dostatečně početná, aby byly potřeby lidí uspokojeny a čekací doba nebyla nepřiměřeně dlouhá.

(26)Zvláštní situace menšinových kultur, jako jsou Romové a Travelleři, bez ohledu na to, zda žijí usazeně, či nikoli, a zejména jejich nedostatečný přístup k sanitárním zařízením a službám, byla uznána ve sdělení Komise ze dne 7. října 2020 „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů“, který vyzývá ke zlepšení účinného rovného přístupu k základním službám. Celkově je vhodné, aby členské státy věnovaly zvláštní pozornost zranitelným a marginalizovaným skupinám tím, že přijmou nezbytná opatření ke zlepšení přístupu těchto skupin k sanitárním zařízením a službám. Je důležité, aby identifikace těchto skupin byla v souladu s čl. 16 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 61 . Opatření ke zlepšení přístupu zranitelných a marginalizovaných skupin k sanitárním zařízením a službám by mohla zahrnovat poskytování sanitárních zařízení ve veřejných prostorách zdarma nebo za nízký poplatek, zlepšení nebo zachování připojení k odpovídajícím systémům odvádění městských odpadních vod a zvyšování povědomí o nejbližších sanitárních zařízeních.

(27)Podle Obecných zásad EU v oblasti lidských práv – nezávadná pitná voda a odpovídající hygienické podmínky 62 by se měla věnovat zvláštní pozornost potřebám žen a dívek, neboť ty jsou při používání sanitárních zařízení mimo své domovy zvlášť vystaveny riziku a útokům, sexuálnímu a genderovému násilí, obtěžování a jiným hrozbám. Je to v souladu se závěry Rady o diplomacii v oblasti vody 63 , které znovu potvrzují, že je důležité začlenit do diplomacie v oblasti vody genderové hledisko. Členské státy by proto měly ženám a dívkám jakožto zranitelné skupině věnovat zvláštní pozornost a měly by přijmout nezbytná opatření ke zlepšení nebo zachování jejich bezpečného přístupu k sanitárním zařízením.

(28)Hodnocení dospělo k závěru, že nakládání s kaly by se mohlo zlepšit, tak aby lépe odpovídalo principům oběhového hospodářství a hierarchie způsobů nakládání s odpady ve smyslu článku 4 směrnice 2008/98/ES. Opatření za účelem lepšího monitorování a omezení znečištění u zdroje v důsledku vypouštění ostatních odpadních vod pomohou zlepšit kvalitu produkovaných kalů a zajistit jejich bezpečné používání v zemědělství. Aby bylo zajištěno řádné a bezpečné opětovné využití živin z kalů, včetně kritické látky fosforu, měly by být minimální míry opětovného využití stanoveny na úrovni Unie. 

(29)Další monitorování je nezbytné k ověření souladu s novými požadavky týkajícími se mikropolutantů, znečištění z ostatních zdrojů, energetické neutrality, emisí skleníkových plynů, odlehčení přívalových vod a městského srážkového odtoku. K ověření účinnosti kvartérního čištění z hlediska snižování množství mikropolutantů ve vypouštěných městských odpadních vodách stačí monitorovat omezený soubor reprezentativních mikropolutantů. Četnost monitorování by měla být sladěna se stávajícími osvědčenými postupy v současnosti uplatňovanými ve Švýcarsku. Kvůli zachování nákladové efektivity by tyto povinnosti měly být přizpůsobeny velikosti čistíren městských odpadních vod a aglomerací. Monitorování také poskytne údaje pro celkový rámec pro monitorování životního prostředí, jak je stanoven v 8. akčním programu pro životní prostředí 64 , a konkrétněji pro rámec pro monitorování nulového znečištění, z něhož vychází 65 . 

(30)V zájmu snížení administrativní zátěže a lepšího využití možností, které nabízí digitalizace, by podávání zpráv o provádění směrnice mělo být zlepšeno a zjednodušeno zrušením povinnosti členských států podávat Komisi zprávu každé dva roky a povinnosti Komise každé dva roky zveřejnit zprávu. Místo toho by měl být stanoven požadavek, aby členské státy s podporou Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) zlepšily stávající vnitrostátní standardizované datové soubory zavedené podle směrnice 91/271/EHS a pravidelně je aktualizovaly. Komisi a EEA by měl být poskytnut trvalý přístup k vnitrostátním databázím. Aby byly informace o uplatňování této směrnice úplné, měly by datové soubory zahrnovat informace o tom, jak čistírny městských odpadních vod plní požadavky na čištění (plní/neplní, míra zatížení a koncentrace vypouštěných znečišťujících látek), o míře plnění cílů energetické neutrality, o emisích skleníkových plynů z čistíren zpracovávajících zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu nad 10 000 PE a o opatřeních přijatých členskými státy v souvislosti s odlehčováním přívalových vod / městským srážkovým odtokem, přístupem k sanitárním zařízením a čištěním pomocí individuálních systémů. Kromě toho by měl být zajištěn plný soulad s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 66 , aby se optimalizovalo využívání údajů a podpořila plná transparentnost.

(31)Aby bylo zajištěno včasné a řádné provedení této směrnice, je nezbytné, aby členské státy vypracovaly vnitrostátní program provádění včetně dlouhodobého plánování požadovaných investic a strategie financování. Své vnitrostátní programy by měly poskytnout Komisi. Aby se omezila administrativní zátěž, neměl by se tento požadavek vztahovat na členské státy, které vykazují úroveň plnění hlavních povinností týkajících se odvádění a čištění odpadních vod vyšší než 95 %. 

(32)Odvětví odvádění a čištění městských odpadních vod je specifické, funguje jako závislý trh, na němž jsou veřejnost a malé podniky napojeny na stokovou soustavu, aniž by měly možnost zvolit si jejího provozovatele. Je proto důležité, aby klíčové ukazatele výkonnosti provozovatelů, jako je dosažený stupeň čištění, náklady na čištění, spotřebovaná a vyrobená energie a související emise skleníkových plynů a uhlíková stopa, byly veřejně přístupné. Aby se zvýšilo povědomí veřejnosti o důsledcích čištění městských odpadních vod, měly by být hlavní informace o ročních nákladech na odvádění a čištění odpadních vod poskytovány každé domácnosti snadno přístupným způsobem, například na fakturách, zatímco další podrobné informace by měly být přístupné online na internetových stránkách provozovatele nebo příslušného orgánu. 

(33)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES 67 zaručuje právo na přístup k informacím o životním prostředí v členských státech v souladu s Aarhuskou úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z roku 1998 (dále jen „Aarhuská úmluva“). Aarhuská úmluva zahrnuje široce pojaté závazky, které se týkají zpřístupnění informací o životním prostředí na vyžádání a aktivního šíření těchto informací. Je zapotřebí, aby ustanovení této směrnice, která se týkají přístupu k informacím a ujednání o sdílení údajů, uvedenou směrnici doplňovala, a sice tak, že stanoví povinnost zpřístupnit veřejnosti informace o odvádění a čištění městských odpadních vod online uživatelsky vstřícným způsobem, aniž by vytvářela samostatný právní režim.

(34)Účinnost směrnice a její cíl, jímž je ochrana veřejného zdraví, v kontextu politiky Unie v oblasti životního prostředí vyžadují, aby se na ni mohly fyzické nebo právnické osoby nebo případně jejich náležitě zřízené organizace odvolávat v soudních řízeních a aby vnitrostátní soudy mohly tuto směrnici brát v úvahu jakožto prvek unijního práva, aby mimo jiné mohly v případě potřeby přezkoumat rozhodnutí vnitrostátního orgánu. Kromě toho podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že podle zásady loajální spolupráce stanovené v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii přísluší zajištění soudní ochrany práv osob stanovených unijním právem soudům členských států. Ustanovení čl. 19 odst. 1 uvedené smlouvy členským státům navíc ukládá povinnost stanovit prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých právem Unie. Navíc by v souladu s Aarhuskou úmluvou dotčené osoby z řad veřejnosti měly mít přístup k právní ochraně a přispívat tak k ochraně práva na život v prostředí příznivém pro zdraví a životní pohodu člověka.

(35)Za účelem přizpůsobení této směrnice vědeckému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny některých částí příloh týkajících se požadavků na sekundární, terciární a kvartérní čištění a o požadavky na zvláštní povolení k vypouštění ostatních odpadních vod do stokových soustav a čistíren městských odpadních vod, a dále pokud jde o doplnění této směrnice stanovením minimální míry opětovného použití a recyklace fosforu a dusíku z kalů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(36)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání norem pro projektování individuálních systémů, přijímání metod monitorování a hodnocení ukazatelů kvartérního čištění, stanovení společných podmínek a kritérií uplatňování osvobození některých výrobků z rozšířené odpovědnosti výrobce, stanovení metodik na podporu rozvoje integrovaných plánů pro nakládání s městskými odpadními vodami a měření antimikrobiální rezistence a mikroplastů v městských odpadních vodách a přijetí formátu a způsobů předkládání informací o provádění této směrnice, které poskytují členské státy a shromažďuje EEA. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 68 .

(37)Členské státy by měly stanovit sankce za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice a přijmout veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující a měly by zohledňovat specifika malých a středních podniků.

(38)Podle interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů 69 by Komise měla provést hodnocení této směrnice do určité doby ode dne stanoveného pro její provedení ve vnitrostátním právu. Hodnocení by mělo vycházet ze zkušeností získaných a údajů shromážděných při provádění této směrnice, z případných dostupných doporučení WHO a rovněž z relevantních vědeckých, analytických a epidemiologických údajů. Při hodnocení by se měla věnovat zvláštní pozornost možné potřebě přizpůsobit seznam výrobků, na něž se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce, vývoji škály výrobků uváděných na trh, zlepšení znalostí o přítomnosti mikropolutantů v odpadních vodách a jejich dopadech na veřejné zdraví a životní prostředí a údajům z nových monitorovacích povinností týkajících se mikropolutantů na vtoku do čistíren městských odpadních vod.a na odtoku z nich.

(39)Směrnice 91/271/EHS stanoví zvláštní lhůty pro Mayotte, neboť byl v roce 2014 zařazen mezi nejvzdálenější regiony ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie. Uplatňování povinnosti vybudovat stokové soustavy a provádět sekundární čištění městských odpadních vod z aglomerací s populačním ekvivalentem 2 000 PE a více by proto mělo být ve vztahu k Mayotte odloženo.

(40)V zájmu zajištění kontinuity ochrany životního prostředí je důležité, aby členské státy zachovaly alespoň stávající stupeň terciárního čištění, dokud nezačnou platit nové požadavky na snížení obsahu fosforu a dusíku. Článek 5 směrnice Rady 91/271/ES by proto měl platit, dokud nevstoupí v platnost tyto nové požadavky.

(41)Jelikož cílů této směrnice, totiž ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, pokroku v dosahování klimatické neutrality činností v oblasti odvádění a čištění městských odpadních vod, zlepšení přístupu k sanitárním zařízením a službám a zajištění pravidelného dohledu nad parametry souvisejícími s veřejným zdravím, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků opatření, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(42)Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozí směrnicí představují věcnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení vyplývá z předchozí směrnice.

(43)Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy [VII] ve vnitrostátním právu,

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

⇨ nový

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

⌦ Předmět ⌫

Tato směrnice se týká ⌦ stanoví pravidla ⌫ odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod a čištění a vypouštění odpadních vod z určitých průmyslových odvětví. Cílem této směrnice je ochrana ⌦ s cílem chránit ⌫ životního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění výše uvedených odpadních vod ⇨ a lidské zdraví a současně postupně eliminovat emise skleníkových plynů z činností v oblasti odvádění a čištění městských odpadních vod a zlepšit energetickou bilanci těchto činností. Stanoví rovněž pravidla týkající se přístupu k sanitárním zařízením a službám, transparentnosti odvětví městských odpadních vod a pravidelného sledování parametrů relevantních pro veřejné zdraví v městských odpadních vodách ⇦.

Článek 2

⌦ Definice ⌫

Pro účely této směrnice ⌦ se rozumí ⌫:

1.)„městskými odpadními vodami“ splašky ⇨ , směs splašků a ostatních odpadních vod ⇦ nebo směs splašků, průmyslových odpadních vod nebo dešťových vod ⌦ a městského srážkového odtoku ⌫;

2.) „splašky“ odpadní vody ze sídel a služeb, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnosti;

3).„průmyslovými ⇨ ostatními ⇦odpadními vodami“ jakékoli odpadní vody vypouštěné ⇨ do stokových soustav ⇦z objektů používaných pro jakoukoli ⌦ z následujících činností: ⌫

⌦ a) provozování ⌫ obchodní nebo průmyslovou činnosti, které jsou jiné povahy než splašky a dešťové vody;

⇩ nový

b) činnosti vykonávané institucí;

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

⇨ nový

⌦ c) průmyslové činnosti; ⌫

4). „aglomerací“ oblast, v níž jsou obyvatelé a popřípadě i hospodářské činnosti ⇨ je zatížení městských odpadních vod znečišťujícími látkami ⇦ natolik soustředěnoy ⇨ (10 PE na hektar nebo více) ⇦, že městské odpadní vody jsou shromažďovány a odváděny do městské čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění;

⇩ nový

5) „městským srážkovým odtokem“ dešťová voda z aglomerací odváděná pomocí jednotné nebo oddílné kanalizace;

6) „odlehčením přívalových vod“ vypouštění nevyčištěných městských odpadních vod z jednotné kanalizace do vodních recipientů v důsledku dešťových srážek;

🡻 91/271/EHS

7)5. „stokovou soustavou“ kanalizační systém shromažďující a odvádějící městské odpadní vody;

⇩ nový

8) „jednotnou kanalizací“ potrubí, které shromažďuje a odvádí městské odpadní vody;

9)„oddílnou kanalizací“ potrubí, které shromažďuje a odvádí odděleně některý z těchto druhů odpadních vod:

a) splašky;

b) ostatní odpadní vody;

c) směsi splašků a ostatních odpadních vod;

d) dešťové vody z aglomerací;

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

⇨ nový

6. 10) „1 PE (populačním ekvivalentem)“ ⌦ „populačním ekvivalentem“ nebo „PE“ ⌫ ⇨ jednotka, která vyjadřuje průměrné potenciální zatížení vod znečišťujícími látkami způsobené jednou osobou za jeden den, kdy 1 PE znamená ⇦ zatížení vyjádřené jako produkce organického biologicky odbouratelného znečištění, která odpovídá pětidenní biochemické spotřebě kyslíku (BSK5) 60 g O2/den;

7.„primárním čištěním“ čištění městských odpadních vod fyzikálním nebo chemickým postupem, včetně usazování nerozpuštěných látek nebo i jiného postupu, při kterém se před vypuštěním vstupujících odpadních vod snižuje jejich BSK5 nejméně o 20 % a obsah nerozpuštěných látek nejméně o 50 %;

8. 11) „sekundárním čištěním“ čištění městských odpadních vod postupem obvykle zahrnujícím biologické čištění s dosazováním nebo jiný postup, který vyhovuje požadavkům uvedeným v tabulce 1 přílohy I;

9. „přiměřeným čištěním“ čištění městských odpadních vod jakýmkoli postupem nebo způsobem zneškodňování, který zajistí, že po jejich vypuštění vyhoví recipient jakostním cílům a příslušným ustanovením této směrnice nebo jiných směrnic Společenství;

⇩ nový

12) „terciárním čištěním“ čištění městských odpadních vod postupem, při němž se z městských odpadních vod odstraňuje dusík a fosfor;

13) „kvartérním čištěním“ čištění městských odpadních vod postupem, při němž se z městských odpadních vod odstraňuje široké spektrum mikropolutantů;

🡻 91/271/EHS

⇨ nový

10. 14)„kalem“ ⇨ jakýkoli pevný, polopevný nebo kapalný odpad pocházející z čištění městských odpadních vod ⇦ zbytkový kal z čistíren městských odpadních vod, a to jak zpracovaný, tak i nezpracovaný;

11. 15)„eutrofizací“ obohacování vod živinami, zejména dusíkatými látkami nebo fosforem, které způsobuje urychlený růst řas a vyšších rostlin, a tím nežádoucí porušení rovnováhy mezi organismy přítomnými ve vodách a jakostí těchto vod;

12. „ústím“ přechodová oblast ve vyústění řeky mezi sladkými a pobřežními vodami. Pro účely této směrnice jako součást programu jejího provádění podle ustanovení čl. 17 odst. 1 a 2 vymezí členské státy vnější (mořské) hranice ústí;

13.„pobřežními vodami“ vody nacházející se vně hranice odlivu nebo vnější hranice ústí.

⇩ nový

70 16) „mikropolutantem“ látka, včetně produktů jejího rozkladu, která je obvykle přítomna v životním prostředí a městských odpadních vodách v koncentracích nižších než miligramy na litr a kterou lze považovat za nebezpečnou pro lidské zdraví nebo životní prostředí na základě kteréhokoli z kritérií stanovených v části 3 a 4 přílohy I nařízení (ES);

17) „ředicím poměrem“ poměr mezi objemem ročního průtoku recipientu v místě vypouštění a ročním objemem městských odpadních vod vypouštěných z čistírny odpadních vod;

18) „výrobcem“ jakýkoli výrobce, dovozce nebo distributor, který v rámci své obchodní činnosti uvádí na trh členského státu výrobky, a to i prostřednictvím smluv uzavřených na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 2011/83/EU;

19) „organizací odpovědnosti výrobců“ organizace založená společně výrobci za účelem plnění jejich povinností podle článku 9;

20)„sanitárními zařízeními a službami“ zařízení a služby pro bezpečnou likvidaci lidské moči, výkalů a menstruační krve;

21) „antimikrobiální rezistencí“ schopnost mikroorganismů přežít nebo růst v přítomnosti takové koncentrace antimikrobní látky, která je obvykle dostatečná k zabránění rozmnožování nebo k usmrcení mikroorganismů téhož druhu;

22)„dotčenou veřejností“ veřejnost, která je nebo by mohla být ovlivněna rozhodováním o plnění povinností stanovených v této směrnici nebo která má na tomto rozhodování zájem, včetně nevládních organizací podporujících ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí;

23) „plastovými biomédii“ plastové nosiče používané pro množení bakterií potřebných pro čištění městských odpadních vod;

24) „uvedením na trh“ první dodání výrobku na trh členského státu.

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 3

⌦ Stokové soustavy ⌫

1.    Členské státy zajistí, aby byly všechny aglomerace ⌦ s populačním ekvivalentem 2 000 PE a vyšším splňovaly tyto požadavky: ⌫

⌦ a) ⌫ byly vybaveny stokovými soustavami městských odpadních vod;

⇨ b) měly veškeré zdroje splašků napojeny na stokovou soustavu. ⇦

–, a to nejpozději do 31. prosince 2000 u aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 15000 PE,

–31. prosince 2005 u aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 2000 až 15000 PE.

Členské státy zajistí, aby aglomerace s populačním ekvivalentem vyšším než 10000 PE, jejichž městské odpadní vody jsou vypouštěny do recipientů považovaných podle článku 5 za „citlivé oblasti“, byly vybaveny stokovými soustavami nejpozději do 31. prosince 1998.

🡻 2013/64/EU čl. 1 bod 1 (přizpůsobený)

1a.    Odchylně od odst. 1 prvního a druhého pododstavce 1 Francie, pokud jde o Mayotte jakožto nejvzdálenější region ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU (dále jen „Mayotte“), zajistí, aby všechny aglomerace byly vybaveny stokovými soustavami městských odpadních vod:

–do 31. prosince 2020 u aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 PE, které pokryjí nejméně 70 % celkového zatížení produkovaného na Mayotte,

–do 31. prosince 2027 u aglomerací s populačním ekvivalentem více než 2 000 PE.

⇩ nový

2. Členské státy do 31. prosince 2030 zajistí, aby všechny aglomerace s populačním ekvivalentem v rozmezí 1 000 až 2 000 PE splňovaly tyto požadavky:

a) byly vybaveny stokovými soustavami;

b) měly veškeré zdroje splašků napojeny na stokovou soustavu.

🡻 1137/2008 článek 1 a bod 4.2 přílohy (přizpůsobený)

3.    Stokové soustavy podle odstavce 1 musí vyhovovat ⌦ splňovat ⌫ požadavkyům oddílu části A přílohy I. Komise může tyto požadavky změnit. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 3.

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 4

⌦ Individuální systémy ⌫

⌦ 1. Odchylně od článku 3, ⌫ pPokud ⇨ výjimečně ⇦ není vybudování stokové soustavy vhodné buď proto, že by nepřineslo životnímu prostředí žádný užitek, nebo proto, že by si vyžádalo příliš vysoké finanční náklady, ⌦ členské státy zajistí, aby ⌫ se použilyjí se individuální nebo jiné vyhovující systémy ⌦ pro čištění městských odpadních vod (dále jen „individuální systémy“) ⌫, které zajistí stejnou úroveň ochrany životního prostředí.

⇩ nový

2. Členské státy zajistí, aby individuální systémy byly projektovány, provozovány a udržovány tak, aby byl zaručen přinejmenším stejný stupeň čištění jako u sekundárního a terciárního čištění uvedeného v článcích 6 a 7.

Členské státy zajistí, aby aglomerace, v nichž se používají individuální systémy, byly zapsány ve veřejném rejstříku a aby vhodný orgán prováděl pravidelné kontroly těchto systémů.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s postupem uvedeným v článku 27 za účelem doplnění této směrnice stanovením minimálních požadavků na projektování, provoz a údržbu individuálních systémů a upřesněním požadavků na pravidelné kontroly uvedené v odst. 2 druhém pododstavci.

4. Členské státy, které používají individuální systémy k čištění více než 2 % zatížení městských odpadních vod z aglomerací s populačním ekvivalentem 2 000 PE a vyšším, poskytnou Komisi za každou z těchto aglomerací podrobné odůvodnění používání individuálních systémů. Odůvodnění musí:

a) prokázat, že jsou splněny podmínky pro používání individuálních systémů stanovené v odstavci 1;

b) obsahovat popis opatření přijatých v souladu s odstavcem 2;

c) prokázat soulad s minimálními požadavky uvedenými v odstavci 3, pokud Komise uplatnila svou přenesenou pravomoc podle uvedeného odstavce.

5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví formát předkládání informací uvedených v odstavci 4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.

Článek 5

Integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami

1. Členské státy do 31. prosince 2030 zajistí, aby byl pro aglomerace s populačním ekvivalentem 100 000 PE a vyšším vypracován integrovaný plán pro nakládání s městskými odpadními vodami.

2. Členské státy do 31. prosince 2025 sestaví seznam aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000 PE, pro něž s ohledem na historické údaje a nejmodernější klimatické projekce platí jedna nebo více z těchto podmínek:

a) odlehčení přívalových vod nebo městský srážkový odtok představuje riziko pro životní prostředí nebo lidské zdraví;

b) odlehčení přívalových vod představuje více než 1 % ročního zatížení odváděných městských odpadních vod, vypočteného za suchého počasí;

c) odlehčení přívalových vod nebo městský srážkový odtok brání splnění některé z těchto podmínek:

i) požadavků stanovených v článku 5 směrnice (EU) 2020/2184;

ii) požadavků stanovených v čl. 5 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES 71 ;

iii) požadavků stanovených v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES 72 ;

iv) environmentálních cílů stanovených v článku 4 směrnice 2000/60/ES.

Členské státy přezkoumají seznam uvedený v prvním pododstavci každých pět let od jeho sestavení a v případě potřeby jej aktualizují.

3. Členské státy do 31. prosince 2035 zajistí, aby byl pro aglomerace uvedené v odstavci 2 vypracován integrovaný plán pro nakládání s městskými odpadními vodami.

4. Integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami se na požádání zpřístupní Komisi.

5. Integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami obsahují alespoň prvky stanovené v příloze V.

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty s cílem:

a) poskytnout metodiky pro vymezení opatření uvedených v bodě 3 přílohy V;

b) poskytnout metodiky pro určení alternativních ukazatelů pro účely ověření, zda bylo dosaženo orientačního cíle snížení znečištění uvedeného v bodě 2 písm. a) přílohy V;

c) stanovit formát, v němž mají být integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami na vyžádání zpřístupněny Komisi v souladu s odstavcem 4.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.7. Členské státy zajistí, aby integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami byly každých pět let od jejich vypracování přezkoumány a v případě potřeby aktualizovány.

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 64

⌦ Sekundární čištění ⌫

1. ⌦ U všech aglomerací s populačním ekvivalentem 2 000 PE nebo vyšším ⌫ Ččlenské státy zajistí, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly před vypuštěním podrobeny sekundárnímu čištění ⇨ v souladu s odstavcem 3 ⇦ nebo jinému rovnocennému čištění⌦ . ⌫, a to nejpozději do: 

–31. prosince 2000 u všech vypouštění z aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 15000 PE,

–31. prosince 2005 u všech vypouštění z aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 10000 až 15000 PE,

–31. prosince 2005 u všech vypouštění do sladkých vod a do ústí řek z aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 2000 až 10000 PE.

⇩ nový

Pro aglomerace s populačním ekvivalentem v rozmezí 2 000 až 10 000 PE, jejichž městské odpadní vody jsou vypouštěny do pobřežních oblastí, povinnost stanovená v prvním odstavci neplatí do 31. prosince 2027.

🡻 2013/64/EU čl. 1 bod 2. (přizpůsobený)

1a.    Odchylně od odstavce 1 Francie, pokud jde o Mayotte, zajistí, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly před vypuštěním podrobeny sekundárnímu čištění nebo jinému rovnocennému čištění:

–do 31. prosince 2020 u aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 15 000 PE, které společně s aglomeracemi uvedenými v čl. 5. odst. 2a pokryjí nejméně 70 % celkového zatížení produkovaného na Mayotte,

–do 31. prosince 2027 u aglomerací s populačním ekvivalentem více než 2 000 PE.

⇩ nový

2. U aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 1 000 až 2 000 PE členské státy zajistí, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly před vypuštěním podrobeny sekundárnímu čištění v souladu s odstavcem 3 nebo rovnocennému čištění, a to do 31. prosince 2030.

3. Vzorky odebrané podle článku 21 a části D přílohy I této směrnice musí splňovat hodnoty ukazatelů stanovené v tabulce 1 části B přílohy I. Maximální povolený počet vzorků, které nevyhoví hodnotám ukazatelů v tabulce 1 části B přílohy I, je stanoven v tabulce 4 části D přílohy I.

🡻 91/271/EHS

2.    Městské odpadní vody vypouštěné do vod ve vysokohorských regionech (o nadmořské výšce větší než 1500 m), kde je vzhledem k nízkým teplotám používání účinného biologického čištění obtížné, mohou být čištěny podle mírnějších požadavků, než jaké jsou popsány v odstavci 1, pokud se podrobnými studiemi prokáže, že vypouštění nepříznivě neovlivní životní prostředí.

🡻 1137/2008 článek 1 a bod 4.2 přílohy

3.    Vypouštění z čistíren městských odpadních vod podle odstavců 1 a 2 musí vyhovovat požadavkům uvedeným v oddíle B přílohy I. Komise může tyto požadavky změnit. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 3.

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

4.    Zatížení vyjádřené v PE se vypočte z maximálního průměrného týdenního zatížení na vstupu do čistírny ⌦ městských ⌫ odpadních vod během roku s vyloučením neobvyklých situací, jako jsou například situace vyvolanéých silnými dešti.

Článek 75

⌦ Terciární čištění ⌫

⇩ nový

1. Členské státy do 31. prosince 2030 zajistí, aby vypouštění z 50 % čistíren městských odpadních vod, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 100 000 PE a více a neprovádějí terciární čištění ke dni [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu této směrnice v platnost], bylo podrobeno terciárnímu čištění v souladu s odstavcem 4.

Členské státy do 31. prosince 2035 zajistí, aby všechny čistírny městských odpadních vod, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 100 000 PE a více, podléhaly povinnosti terciárního čištění v souladu s odstavcem 4.

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

1.    Pro účely odstavce 2 vymezí členské státy do 31. prosince 1993 citlivé oblasti podle kritérií uvedených v příloze II.

⇩ nový

2. Členské státy do 31. prosince 2025 sestaví seznam citlivých oblastí podléhajících eutrofizaci nacházejících se na jejich území a tento seznam aktualizují každých pět let počínaje 31. prosincem 2030.

Seznam uvedený v prvním pododstavci obsahuje oblasti vymezené v příloze II.

Požadavek stanovený v prvním pododstavci se nevztahuje na případy, kdy členský stát provádí terciární čištění v souladu s odstavcem 4 na celém svém území.

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

⇨ nový

32.    Členské státy ⇨ do 31. prosince 2035 ⇦zajistí, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami ⇨ v 50 % aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000 PE vypouštějících do oblastí zahrnutých na seznam uvedený v odstavci 2 a ke dni [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu této směrnice v platnost] neprovádějících terciární čištění ⇦ byly před vypuštěním do citlivých ⌦ těchto ⌫ oblastí ⇨ podrobeny terciárnímu čištění v souladu s odstavcem 4 ⇦ čištěny podle přísnějších požadavků, než jaké jsou popsány v článku 4, a to nejpozději do 31. prosince 1998 u všech vypouštění z aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 10000 PE.

⇩ nový

Členské státy do 31. prosince 2040 zajistí, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami ve všech aglomeracích s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000 PE byly před vypuštěním do oblastí zahrnutých na seznam uvedený v odstavci 2 podrobeny terciárnímu čištění v souladu s odstavcem 4.

🡻 2013/64/EU čl. 1 bod 3 (přizpůsobený)

2a.    Odchylně od odstavce 2 Francie, pokud jde o Mayotte, zajistí, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly před vypuštěním do citlivých oblastí čištěny podle přísnějších požadavků, než jaké jsou popsány v článku 4, do 31. prosince 2020 u aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 10000 PE, které společně s aglomeracemi uvedenými v čl. 4. odst. 1a pokryjí nejméně 70 % celkového zatížení produkovaného na Mayotte.

🡻 1137/2008 článek 1 a bod 4.2 přílohy

3.    Vypouštění z čistíren městských odpadních vod podle odstavce 2 musí vyhovovat příslušným požadavkům oddílu B přílohy I. Komise může tyto požadavky změnit. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 3.

⇩ nový

4. Vzorky odebrané podle článku 21 a části D přílohy I této směrnice musí splňovat hodnoty ukazatelů stanovené v tabulce 2 části B přílohy I. Maximální povolený počet vzorků, které nevyhoví hodnotám ukazatelů v tabulce 2 části B přílohy I, je stanoven v tabulce 4 části D přílohy I.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s postupem uvedeným v článku 27 za účelem změny částí B a D přílohy I s cílem přizpůsobit požadavky a metody uvedené v druhém pododstavci technologickému a vědeckému pokroku.

🡻 91/271/EHS

⇨ nový

54.    Požadavky na jednotlivé čistírny uvedené v odstavcích 2 a 3 nemusejí být uplatněny v citlivých oblastech ⇨ Odchylně od odstavců 3 a 4 se členský stát může rozhodnout, že konkrétní čistírna městských odpadních vod nacházející se v oblasti zahrnuté na seznam uvedený v odstavci 2 nepodléhá požadavkům stanoveným v odstavcích 3 a 4 ⇦, kde pokud lze prokázat, že minimální snížení veškerého zatížení vstupujícího do všech čistíren městských odpadních vod v příslušné oblasti dosahuje nejméně 75 % u celkového fosforu a nejméně 75 % u celkového dusíku:.

⇩ nový

a) do 31. prosince 2035 82,5 % u celkového fosforu a 80 % u celkového dusíku;

b) do 31. prosince 2040 90 % u celkového fosforu a 85 % u celkového dusíku.

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

⇨ nový

65.    Vypouštění z čistíren městských odpadních vod, které se nacházejí v příslušných ⇨ s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším do ⇦ povodích nad citlivýchmi oblastími ⌦ podléhajících eutrofizaci ⌫ ⇨ zahrnutých na seznam uvedený v odstavci 2 ⇦ a přispívající ke znečištění těchto oblastí, ⌦ rovněž ⌫ podléhá ustanovením odstavců 2, 3, a 4 ⇨ a 5 ⇦.

V případech, kde výše uvedená povodí leží zcela nebo částečně na území jiného členského státu, se použije článek 9.

6.    Členské státy zajistí, aby vymezení citlivých oblastí bylo prověřováno v intervalech ne delších než čtyři roky.

7.    Členské státy zajistí, aby ⇨ vypouštění z čistíren městských odpadních vod nacházejících se v oblasti, která byla zahrnuta na seznam uvedený v odstavci 2 po pravidelné aktualizaci seznamu vyžadované daným odstavcem, splňovalo požadavky stanovené v odstavcích 3 a 4 do sedmi let od zahrnutí oblasti na seznam ⇦ oblasti označené po prověření podle odstavce 6 jako citlivé oblasti splňovaly výše uvedené požadavky do sedmi let.

8.    Členský stát nemusí pro účely této směrnice vymezit citlivé oblasti, pokud provádí požadavky na čištění stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 na celém území svého státu.

⇩ nový

Článek 8

Kvartérní čištění

1. Členské státy do 31. prosince 2030 zajistí, aby 50 % vypouštění z čistíren městských odpadních vod, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 100 000 PE a více, bylo podrobeno kvartérnímu čištění v souladu s odstavcem 5.

Do 31. prosince 2035 členské státy zajistí, aby všechny čistírny městských odpadních vod, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 100 000 PE a více, podléhaly povinnosti kvartérního čištění v souladu s odstavcem 5.

2. Ke dni 31. prosince 2030 členské státy sestaví seznam oblastí nacházejících se na jejich území, v nichž koncentrace nebo akumulace mikropolutantů představuje riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Členské státy poté tento seznam každých pět let přezkoumají a v případě potřeby jej aktualizují.

Seznam uvedený v prvním pododstavci zahrnuje následující oblasti, ledaže lze na základě posouzení rizik prokázat, že v těchto oblastech riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí neexistuje:

a) vodní útvary využívané k odběru vody určené k lidské spotřebě ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2020/2184;

b) vody ke koupání spadající do oblasti působnosti směrnice 2006/7/ES;

c) jezera ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2000/60/ES;

d) řeky ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2000/60/ES nebo jiné vodní toky, u nichž je ředicí poměr nižší než 10;

e) oblasti, v nichž probíhají činnosti v oblasti akvakultury ve smyslu čl. 4 bodu 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 73 ;

f) oblasti, v nichž je ke splnění požadavků stanovených ve směrnicích 2000/60/ES a 2008/105/ES nezbytné dodatečné čištění.

Posouzení rizik uvedené v druhém pododstavci se na požádání sdělí Komisi.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví formát posouzení rizik uvedeného v odst. 2 druhém pododstavci a metodu, kterou má být posouzení rizik provedeno. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.

4. Členské státy do 31. prosince 2035 zajistí, aby v 50 % aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000 PE byly městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami před vypuštěním do oblastí zahrnutých na seznam uvedený v odstavci 2 podrobeny kvartérnímu čištění v souladu s odstavcem 5.

Do 31. prosince 2040 členské státy zajistí, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami ve všech aglomeracích s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000 PE byly před vypuštěním do oblastí zahrnutých na seznam uvedený v odstavci 2 podrobeny kvartérnímu čištění v souladu s odstavcem 5.

5. Vzorky odebrané podle článku 21 a části D přílohy I této směrnice musí splňovat hodnoty ukazatelů stanovené v tabulce 3 části B přílohy I. Maximální povolený počet vzorků, které nevyhoví hodnotám ukazatelů v tabulce 3 části B přílohy I, je stanoven v tabulce 4 části D přílohy I.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s postupem uvedeným v článku 27 za účelem změny částí B a D přílohy I s cílem přizpůsobit požadavky a metody uvedené v druhém pododstavci technologickému a vědeckému pokroku.

6. Do 31. prosince 2030 přijme Komise prováděcí akty za účelem stanovení metod monitorování a odběru vzorků, které mají členské státy používat ke stanovení přítomnosti a množství ukazatelů stanovených v tabulce 3 části B přílohy I v městských odpadních vodách. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.

🡻 91/271/EHS

Článek 6

1.    Členské státy mohou pro účely odstavce 2 vymezit do 31. prosince 1993 méně citlivé oblasti podle kritérií uvedených v příloze II.

2.    Městské odpadní vody vypouštěné z aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 150 000 PE do pobřežních vod a z aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 2 000 až 10 000 PE do ústí řek, které se nacházejí v oblastech popsaných v odstavci 1, mohou být čištěny podle mírnějších požadavků, než jaké jsou předepsány v článku 4 za předpokladu, že:

–vypouštění jsou podle čl. 2 odst. 7 v souladu s kontrolními postupy stanovenými v příloze I D podrobena přinejmenším primárnímu čištění,

–zevrubné studie prokázaly, že tato vypouštění neovlivní nepříznivě životní prostředí.

Členské státy poskytnou Komisi veškeré podstatné informace o výše uvedených studiích.

3.    Jestliže Komise usoudí, že podmínky stanovené v odstavci 2 nejsou splněny, předloží Radě vhodný návrh.

4.    Členské státy zajistí, aby bylo vymezení méně citlivých oblastí prověřováno v intervalech ne delších než čtyři roky.

5.    Členské státy zajistí, aby oblasti, které po prověření již nejsou označeny jako méně citlivé oblasti, splňovaly do sedmi let příslušné požadavky článků 4 a 5.

Článek 7

Do 31. prosince 2005 členské státy zajistí, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly před vypuštěním čištěny způsobem vymezeným v čl. 2 odst. 9, a to při:

–vypouštění do sladkých vod a do ústí řek z aglomerací s populačním ekvivalentem nižším než 2 000 PE,

–vypouštění do pobřežních vod z aglomerací s populačním ekvivalentem nižším než 10 000 PE.

🡻 2013/64/EU čl. 1 bod 4

Odchylně od prvního pododstavce je lhůta pro Mayotte stanovena na 31. prosince 2027.

🡻 91/271/EHS

Článek 8

1.    Ve výjimečných případech způsobených technickými problémy a pro zeměpisně vymezené skupiny obyvatel mohou členské státy předložit Komisi zvláštní žádost o prodloužení lhůty k dosažení souladu s článkem 4.

2.    V této žádosti, jejíž podklady musí být náležitě zdůvodněny, se uvedou zjištěné technické problémy a žádost musí obsahovat návrh akčního programu s přiměřeným harmonogramem, který má být přijat pro uskutečnění cílů této směrnice. Tento harmonogram musí být zahrnut do programu provádění podle článku 17.

3.    Přijaty mohou být pouze technické důvody a prodloužená lhůta podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 31. prosinec 2005.

🡻 1137/2008 článek 1 a bod 4.2 přílohy

4.    Komise tuto žádost přezkoumá a přijme odpovídající opatření regulativním postupem podle čl. 18 odst. 2.

🡻 91/271/EHS

5.    Ve výjimečných případech, kdy lze prokázat, že vyšší stupeň čištění nebude pro životní prostředí přínosem, mohou být odpadní vody vypouštěné do méně citlivých oblastí z aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 150 000 PE čištěny podle článku 6 jako odpadní vody z aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 150 000 PE.

🡻 1137/2008 článek 1 a bod 4.2 přílohy

V těchto případech předloží členské státy předem Komisi odpovídající dokumentaci. Komise věc přezkoumá a přijme vhodná opatření regulativním postupem podle čl. 18 odst. 2.

⇩ nový

Článek 9

Rozšířená odpovědnost výrobce

1. Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby výrobci, kteří uvádějí na trh některý z výrobků uvedených v příloze III, měli rozšířenou odpovědnost výrobce.

Opatření zajistí, aby tito výrobci nesli:

a)plné náklady na splnění požadavků stanovených v článku 8, včetně nákladů na kvartérní čištění městských odpadních vod za účelem odstranění mikropolutantů a jejich reziduí pocházejících z výrobků, které uvádějí na trh, a na monitorování mikropolutantů uvedené v čl. 21 odst. 1 písm. a) a

b)náklady na shromažďování a ověřování údajů o výrobcích uváděných na trh; a

c)    ostatní náklady potřebné k výkonu jejich rozšířené odpovědnosti výrobce. 

2. Členské státy zprostí výrobce rozšířené odpovědnosti výrobce podle odstavce 1, pokud výrobci prokáží některou z těchto skutečností:

a) množství výrobku, které uvádějí na trh, je nižší než 2 tuny ročně;

b) z výrobků, které uvádějí na trh, se na konci jejich životnosti nedostávají do odpadních vod mikropolutanty.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem stanovení podrobných kritérií pro jednotné uplatňování podmínky stanovené v odst. 2 písm. b) na konkrétní kategorie výrobků. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.

4. Členské státy zajistí, aby výrobci uvedení v odstavci 1 vykonávali svou rozšířenou odpovědnost výrobce kolektivně tak, že vstoupí do organizace odpovědnosti výrobců.

Členské státy zajistí, aby:

a) výrobci uvedení v odstavci 1 byli povinni jednou ročně poskytnout organizaci odpovědnosti výrobců :

i) roční množství výrobků uvedených v příloze III, která uvádějí na trh v rámci své obchodní činnosti;

ii) informace o nebezpečnosti výrobků uvedených v bodě i) v odpadních vodách na konci jejich životnosti;

iii) v příslušných případech seznam výrobků osvobozených v souladu s odstavcem 2;

b) výrobci uvedení v odstavci 1 byli povinni finančně přispívat organizaci odpovědnosti výrobců na pokrytí nákladů vyplývajících z jejich rozšířené odpovědnosti výrobce;

c) příspěvek každého výrobce podle písmene b) byl stanoven na základě množství výrobků, které uvádí na trh, a jejich nebezpečnosti v odpadních vodách;

d) organizace odpovědnosti výrobců podléhaly každoročnímu nezávislému auditu svého finančního řízení, včetně schopnosti pokrýt náklady uvedené v odstavci 4, kvality a správnosti informací shromážděných na základě písmene a) a přiměřenosti příspěvků vybraných na základě písmene b).

5. Členské státy zajistí, aby:

a) byly jasně vymezeny úlohy a povinnosti všech příslušných zúčastněných subjektů, včetně výrobců uvedených v odstavci 1, organizací odpovědnosti výrobců, soukromých nebo veřejných provozovatelů čistíren městských odpadních vod a místních příslušných orgánů;

b) byly stanoveny cíle v oblasti nakládání s městskými odpadními vodami za účelem splnění požadavků a lhůt stanovených v čl. 8 odst. 1, 4 a 5 a veškeré další kvantitativní nebo kvalitativní cíle, které jsou považovány za relevantní pro plnění rozšířené odpovědnosti výrobce;

c) byl zaveden systém podávání zpráv za účelem shromažďování údajů o výrobcích uvedených v odstavci 1, které výrobci uvedli na trh členského státu, a údajů o kvartérním čištění odpadních vod, jakož i dalších údajů relevantních pro účely písmene b).

Článek 10

Minimální požadavky na organizace odpovědnosti výrobců

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby každá organizace odpovědnosti výrobců zřízená podle čl. 9 odst. 4:

a) měla jasně vymezené zeměpisné pokrytí odpovídající požadavkům stanoveným v článku 8;

b) měla nezbytné finanční a organizační prostředky ke splnění povinností výrobců vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce;

c) zveřejňovala informace o:

i) svém vlastníkovi a členech;

ii) finančních příspěvcích hrazených výrobci;

iii) každoročně prováděných činnostech, včetně jasných informací o tom, jak jsou využívány její finanční prostředky.

2. Členské státy vytvoří odpovídající rámec pro sledování a vymáhání, aby bylo zajištěno, že organizace odpovědnosti výrobců plní své povinnosti, že finanční prostředky organizací odpovědnosti výrobců jsou řádně využívány a že všechny subjekty s rozšířenou odpovědností výrobce předkládají příslušným orgánům a na požádání i organizacím odpovědnosti výrobců spolehlivé údaje.

3. Pokud na území členského státu existuje více organizací odpovědnosti výrobců, pověří dotyčný členský stát dohledem nad plněním povinností alespoň jeden subjekt nezávislý na soukromých zájmech nebo veřejný orgán.

4. Členský stát zajistí, aby výrobci usazení na území jiného členského státu a uvádějící výrobky na jeho trh:

a) jmenovali právnickou nebo fyzickou osobu usazenou na jeho území jako zplnomocněného zástupce pro účely plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce na jeho území; nebo

b) přijali opatření rovnocenná opatřením uvedeným v písmenu a).

5. Členské státy zajistí pravidelný dialog mezi příslušnými zúčastněnými stranami zapojenými do výkonu rozšířené odpovědnosti výrobce, včetně výrobců a distributorů, organizací odpovědnosti výrobců, soukromých nebo veřejných provozovatelů čistíren městských odpadních vod, místních orgánů a organizací občanské společnosti.

Článek 11

Energetická neutralita čistíren městských odpadních vod

1. Členské státy zajistí, aby byl každé čtyři roky proveden energetický audit čistíren městských odpadních vod a stokových soustav. Tyto audity se provádějí v souladu s článkem 8 směrnice 2012/27/EU a zahrnují identifikaci potenciálu pro nákladově efektivní využívání nebo výrobu energie z obnovitelných zdrojů se zvláštním zaměřením na identifikaci a využití potenciálu pro výrobu bioplynu při současném snižování emisí metanu. První audity musí být provedeny:

a)    do 31. prosince 2025 u čistíren městských odpadních vod, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 100 000 PE a více, a na ně napojených stokových soustav;

b)    do 31. prosince 2030 u čistíren městských odpadních vod, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu v rozmezí 10 000 až 100 000 PE, a na ně napojených stokových soustav.

2. Členské státy zajistí, aby celková roční energie z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001 vyrobená na vnitrostátní úrovni v čistírnách městských odpadních vod, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 10 000 PE a více, odpovídala alespoň:

a)    50 % celkové roční spotřeby energie v těchto zařízeních do 31. prosince 2030;

b)    75 % celkové roční spotřeby energie v těchto zařízeních do 31. prosince 2035;

c)    100 % celkové roční spotřeby energie v těchto zařízeních do 31. prosince 2040. 

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 129

⌦ Přeshraniční spolupráce ⌫

1. Pokud jsou vody v oblasti působnosti členského státu nepříznivě ovlivňovány vypouštěním městských odpadních vod z jiného členského státu ⇨ nebo země mimo EU ⇦, může ⇨ musí ⇦ členský stát, jehož vody jsou ovlivňovány, oznámit odpovídající skutečnosti příslušnému členskému státu ⇨ nebo dané zemi mimo EU ⇦ a Komisi.

⇩ nový

V případě náhodného znečištění, které může významně ovlivnit vodní útvary dále po proudu, musí být toto oznámení učiněno okamžitě.

🡻 91/271/EHS

⇨ nový

Dotyčné členské státy, v případě potřeby spolu s Komisí, zajistí harmonickou součinnost nezbytnou pro ⇨ spolupracují za účelem ⇦ vymezení předmětných vypouštění a pro opatření, která je třeba učinit u zdroje vypouštění za účelem ochrany ovlivňovaných vod tak, aby byl zajištěn soulad s touto směrnicí.

⇩ nový

2. Dotčené členské státy informují Komisi o veškeré spolupráci uvedené v odstavci 1. Komise se na žádost dotčených členských států této spolupráce účastní.

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 1310

⌦ Místní klimatické podmínky ⌫

Členské státy zajistí, aby byly čistírny městských odpadních vod, stavěné způsobem vyhovujícím požadavkům ⌦ stanoveným v ⌫článcíchků 64, 75, 6 a 7 ⇨ 8 ⇦, projektovány, budovány, provozovány a udržovány tak, aby byla zaručena jejich dostatečná účinnost za všech běžných místních klimatických podmínek. Při projektování čistíren se vezmou v úvahu sezonní rozdíly zatížení.

Článek 1411

⌦ Vypouštění ostatních odpadních vod ⌫

1.    Členské státy zajistí, aby nejpozději do 31. prosince 1993 podléhalo každé vypouštění průmyslových odpadních vod ⇨ ostatních odpadních vod ⇦ do stokových soustav a čistíren městských odpadních vod ⌦ podléhalo ⌫ předem vydaným předpisům nebo zvláštním povolením předem uděleným příslušným orgánem nebo jiným vhodným subjektem.

🡻 1137/2008 článek 1 a bod 4.2 přílohy

2.    Předpisy nebo zvláštní povolení musí vyhovovat požadavkům oddílu C přílohy I. Komise může tyto požadavky změnit. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 3.

⇩ nový

Členské státy zajistí, aby příslušný orgán:

a) před udělením zvláštních povolení konzultoval provozovatele stokových soustav a čistíren městských odpadních vod, do nichž jsou ostatní odpadní vody vypouštěny;

b) umožnil provozovatelům stokových soustav a čistíren městských odpadních vod, do nichž jsou ostatní odpadní vody vypouštěny, na vyžádání konzultovat zvláštní povolení udělená v jejich povodích.

2. Členské státy přijmou vhodná opatření, včetně přezkumu zvláštního povolení, s cílem určit zdroje znečištění v ostatních odpadních vodách uvedených v odstavci 1, předcházet jejich vzniku a co nejvíce je omezit, nastane-li kterákoli z těchto situací:

a) v rámci monitorování podle čl. 21 odst. 3 byly zjištěny znečišťující látky na vtoku a odtoku z čistírny městských odpadních vod;

b) kal vznikající při čištění městských odpadních vod má být použit v souladu se směrnicí Rady 86/278/EHS 74 ;

c) vyčištěné městské odpadní vody mají být znovu použity v souladu s nařízením (EU) 2020/741;

d) recipienty jsou využívány k odběru vody určené k lidské spotřebě ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2020/2184;

e) znečištění ostatních odpadních vod vypouštěných do stokové soustavy nebo do čistírny městských odpadních vod představuje riziko pro provoz této soustavy nebo čistírny odpadních vod.

3.    Zvláštní povolení uvedená v odstavci 1 musí splňovat požadavky stanovené v části C přílohy I. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s postupem uvedeným v článku 27 za účelem změny části C přílohy I s cílem přizpůsobit ji technologickému a vědeckému pokroku v oblasti ochrany životního prostředí.

🡻 1137/2008 článek 1 a bod 4.2 přílohy (přizpůsobený)

⇨ nový

43.    Předpisy a zZvláštní povolení ⌦ uvedená v odstavci 1 ⌫ se v pravidelných intervalech ⇨ nejméně každých šest let ⇦ prověří a v případě nutnosti upraví.

Článek 1512

⌦ Opětovné využívání vody a vypouštění městských odpadních vod ⌫

1.    Kdykoli je to vhodné, měly by být vyčištěné odpadní vody znovu použity. Způsoby zneškodňování musí minimalizovat nepříznivé účinky na životní prostředí.

⇩ nový

1.    Členské státy systematicky podporují opětovné využívání vyčištěných odpadních vod ze všech čistíren městských odpadních vod. Pokud je vyčištěná odpadní voda opětovně využita k zavlažování v zemědělství, musí splňovat požadavky stanovené nařízením (EU) 2020/741.

🡻 1137/2008 článek 1 a bod 4.2 přílohy

⇨ nový

2.    Příslušné orgány nebo jiné vhodné subjekty ⇨ Členské státy ⇦ zajistí, aby zneškodňování odpadních vod ⇨ vypouštění ⇦ z čistíren městských odpadních vod podléhalo předem vydaným předpisům nebo předem uděleným zvláštním povolením. ⇨ Tato povolení zaručí, že byly splněny požadavky stanovené v části B přílohy I. ⇦

🡻 1137/2008 článek 1 a bod 4.2 přílohy

3.    Předem vydané předpisy nebo předem udělená zvláštní povolení k vypouštění z čistíren městských odpadních vod podle odstavce 2, v případě vypouštění do sladkých vod a ústí řek u aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 2000 až 10000 PE a ve všech případech vypouštění u aglomerací s populačním ekvivalentem 10000 PE nebo vyšším, obsahují podmínky, které musí vyhovovat požadavkům uvedeným v oddíle B přílohy I. Komise může tyto požadavky změnit. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 3.

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

⇨ nový

34.    Předpisy a povolení ⌦ Zvláštní povolení uvedená v odstavci 2 ⌫ musí být ⇨ nejméně každých šest let ⇦ prověřovánay a je-li to nutné, v pravidelných intervalech upravovánay.

Článek 1613

⌦ Biologicky odbouratelné ostatní odpadní vody ⌫

1.    Členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2000 biologicky odbouratelné průmyslové odpadní vody ze závodů spadajících do průmyslových odvětví vyjmenovaných v příloze III, které před vypuštěním do recipientu neprocházejí čistírnami městských odpadních vod, vyhovovaly před tímto vypuštěním podmínkám stanoveným předem vydanými předpisy nebo zvláštnímu povolení předem udělenému příslušným orgánem nebo jiným vhodným subjektem, a to u všech vypouštění představujících znečištění 4 000 PE nebo vyšší.

2.    Do 31. prosince 1993 stanoví příslušné orgány nebo jiné vhodné subjekty všech členských států požadavky na vypouštění takovýchto odpadních vod odpovídající povaze dotyčného průmyslu.

3.    Do 31. prosince 1994 vypracuje Komise srovnání požadavků jednotlivých členských států. Toto srovnání zveřejní ve zprávě, a bude-li to nutné, předloží vhodný návrh.

⇩ nový

Členské státy stanoví požadavky na vypouštění biologicky odbouratelných ostatních odpadních vod přiměřené povaze dotyčného průmyslového odvětví, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí jako požadavky stanovené v části B přílohy I.

Požadavky uvedené v odstavci 1 se uplatní, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)odpadní vody pocházejí ze závodů, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 4 000 PE a více, spadají do průmyslových odvětví vyjmenovaných v příloze IV a neprovádějí žádnou z činností uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU 75 ;

b)odpadní vody před vypuštěním do recipientu neprocházejí čistírnou městských odpadních vod (dále jen „přímé vypouštění“).

Článek 17

Dohled nad městskými odpadními vodami

1. Členské státy sledují v městských odpadních vodách přítomnost těchto parametrů veřejného zdraví:

a)    virus SARS-CoV-2 a jeho varianty;

b)    poliovirus;

c)    virus chřipky;

d)    nově se objevující patogeny;

e)    kontaminující látky, které nově vzbuzují obavy;

f)    jakékoli jiné parametry veřejného zdraví, jejichž sledování považují příslušné orgány členských států za důležité.

2. Pro účely odstavce 1 zavedou členské státy vnitrostátní systém pro stálou spolupráci a koordinaci mezi příslušnými orgány odpovědnými za veřejné zdraví a příslušnými orgány odpovědnými za čištění městských odpadních vod zaměřenou na:

a)určení dalších parametrů veřejného zdraví neuvedených v odstavci 1, které mají být sledovány v městských odpadních vodách;

b)určení místa a četnosti odběru vzorků městských odpadních vod a analýzy jednotlivých parametrů veřejného zdraví určených v souladu s odstavcem 1, s přihlédnutím k dostupným údajům o veřejném zdraví a k potřebám z hlediska těchto údajů a případně s přihlédnutím k místní epidemiologické situaci;

c)organizaci vhodného a včasného sdělování výsledků sledování příslušným orgánům odpovědným za veřejné zdraví a platformám Unie, pokud takové platformy existují.

3. Pokud příslušný orgán odpovědný za veřejné zdraví v členském státě vyhlásí mimořádnou situaci v oblasti veřejného zdraví způsobenou virem SARS-CoV-2, sleduje se přítomnost viru SARS-CoV-2 a jeho variant v městských odpadních vodách od nejméně 70 % obyvatelstva členského státu a v aglomeracích s populačním ekvivalentem 100 000 PE a vyšším se odebírá alespoň jeden vzorek týdně. Sledování pokračuje, dokud daný příslušný orgán neprohlásí, že ohrožení veřejného zdraví způsobené virem SARS-CoV-2 skončilo.

Při určování, zda se jedná o ohrožení veřejného zdraví, zohlední příslušný orgán posouzení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, rozhodnutí Světové zdravotnické organizace (WHO) přijatá v souladu s Mezinárodními zdravotnickými předpisy a rozhodnutí Komise přijatá podle čl. 23 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady.../... 76 +.

4. U aglomerací s populačním ekvivalentem 100 000 PE a vyšším členské státy do 1. ledna 2025 zajistí, aby byla na vtoku do čistíren městských odpadních vod a na odtoku z nich a případně ve stokových soustavách nejméně dvakrát ročně monitorována antimikrobiální rezistence.

Komise přijme prováděcí akty v souladu s postupem uvedeným v článku 28 s cílem zajistit jednotné uplatňování této směrnice stanovením harmonizované metodiky měření antimikrobiální rezistence v městských odpadních vodách.

5. Výsledky sledování uvedeného v tomto článku se vykazují v souladu s čl. 22 odst. 1 písm. g).

Článek 18

Posuzování a řízení rizik

1. Do [Úřad pro publikace: vložte datum = poslední den druhého roku po vstupu této směrnice v platnost] členské státy identifikují rizika pro životní prostředí a lidské zdraví způsobená vypouštěním městských odpadních vod týkající se přinejmenším:

a) jakosti vodních útvarů využívaných k odběru vody určené k lidské spotřebě ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2020/2184;

b) jakosti vod ke koupání spadajících do oblasti působnosti směrnice 2006/7/ES;

c) dobrého ekologického stavu vodních útvarů ve smyslu čl. 2 bodu 22 směrnice 2000/60/ES;

d) jakosti vodních útvarů, v nichž probíhají činnosti v oblasti akvakultury ve smyslu čl. 4 bodu 25 nařízení (EU) č. 1380/2013.

2. Pokud byla zjištěna rizika v souladu s odstavcem 1, přijmou členské státy vhodná opatření k jejich řešení, která budou v příslušných případech zahrnovat tato opatření:

a) vybudování stokových soustav v souladu s článkem 3 pro aglomerace s populačním ekvivalentem nižším než 1 000 PE;

b) provádění sekundárního čištění v souladu s článkem 6 u městských odpadních vod vypouštěných z aglomerací s populačním ekvivalentem nižším než 1 000 PE;

c) provádění terciárního čištění v souladu s článkem 7 u městských odpadních vod vypouštěných z aglomerací s populačním ekvivalentem nižším než 10 000 PE;

d) provádění kvartérního čištění v souladu s článkem 8 u městských odpadních vod vypouštěných z aglomerací s populačním ekvivalentem nižším než 10 000 PE;

e) vypracování integrovaných plánů pro nakládání s městskými odpadními vodami v souladu s článkem 5 pro aglomerace s populačním ekvivalentem nižším než 10 000 PE a přijetí opatření uvedených v příloze V;

f) uplatňování přísnějších požadavků na čištění odváděných městských odpadních vod, než jsou požadavky stanovené v části B přílohy 1.

3. Identifikace rizik provedená v souladu s odstavcem 1 tohoto článku se každých pět let přezkoumá. Shrnutí zjištěných rizik spolu s popisem opatření přijatých v souladu s odstavcem 2 tohoto článku se zahrne do vnitrostátních prováděcích programů uvedených v článku 23 a na požádání se sdělí Komisi.

Článek 19

Přístup k sanitárním zařízením a službám

Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná ke zlepšení přístupu všech osob, zejména zranitelných a marginalizovaných skupin, k sanitárním zařízením a službám.

Za tím účelem členské státy do 31. prosince 2027:

a)    určí kategorie osob, které nemají přístup k sanitárním zařízením nebo k nim mají omezený přístup, včetně zranitelných a marginalizovaných skupin, a uvedou důvody omezeného nebo chybějícího přístupu;

b)    posoudí možnosti zlepšení přístupu k sanitárním zařízením pro kategorie osob uvedené v písmenu a);

c) podpoří zřízení dostatečného počtu sanitárních zařízení ve veřejných prostorách, která jsou bezplatně, a zejména pro ženy bezpečně, přístupná, ve všech aglomeracích s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším.

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

Článek 2014

⌦ Kaly ⌫

1.    Kdykoli je to vhodné, měl by být kal vznikající při čištění odpadních vod znovu použit. Způsoby zneškodňování musí minimalizovat nepříznivé účinky na životní prostředí.

2.    Příslušné orgány nebo jiné vhodné subjekty zajistí, aby do 31. prosince 1998 podléhalo zneškodňování kalů z čistíren městských odpadních vod obecným pravidlům, registraci nebo povolení.

3.    Členské státy zajistí, aby bylo do 31. prosince 1998 postupně zastaveno ukládání kalů do povrchových vod shazováním z lodí, vypouštěním z potrubí nebo jinými způsoby.

4.    Do doby vyloučení způsobů zneškodňování podle odstavce 3 zajistí členské státy, aby bylo celkové množství toxických, neodbouratelných a biologicky akumulovatelných látek v kalech ukládaných do povrchových vod předmětem povolení ke zneškodňování kalů a aby bylo postupně snižováno.

⇩ nový

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby způsoby nakládání s kaly byly v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou v článku 4 směrnice 2008/98/ES. Tyto způsoby maximalizují prevenci, opětovné použití a recyklaci zdrojů a minimalizují nepříznivé účinky na životní prostředí.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s postupem uvedeným v článku 27 za účelem doplnění této směrnice stanovením minimální míry opětovného použití a recyklace fosforu a dusíku z kalů s cílem zohlednit dostupné technologie získávání fosforu a dusíku z kalů.

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 2115

⌦ Monitorování ⌫

1.    ⌦ Členské státy zajistí, aby ⌫ Ppříslušné orgány nebo jiné vhodné subjekty monitorovalyují:

a)vypouštění z čistíren městských odpadních vod, aby ověřily soulad s požadavky části B přílohy I B podle kontrolních postupů ⇨ metod monitorování a vyhodnocování výsledků ⇦ stanovených v části D přílohyze I D, ⇨ ; toto monitorování zahrnuje zatížení a koncentrace ukazatelů uvedených v části B přílohy I;⇦

b)množství, a složení ⇨ a místo určení ⇦ kalů ukládaných do povrchových vod;.

⇩ nový

c)místo určení vyčištěných městských odpadních vod včetně podílu opětovně využité vody;

d)vyprodukované skleníkové plyny a energii spotřebovanou a vyrobenou v čistírnách městských odpadních vod s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 PE. 

🡻 91/271/EHS

2.    Příslušné orgány nebo jiné vhodné subjekty monitorují vody, do kterých se provádí vypouštění z čistíren městských odpadních vod a přímé vypouštění popsané v článku 13 v případech, kde může být očekáván výrazný vliv na prostředí recipientu.

3.    V případě vypouštění podléhajícího ustanovením článku 6 a v případě ukládání kalů do povrchových vod povedou členské státy monitorování a zpracují další příslušné studie, které ověří, že vypouštění nebo ukládání životní prostředí nepříznivě neovlivňuje.

4.    Informace získané příslušnými orgány nebo jinými vhodnými subjekty podle odstavců 1, 2 a 3 si členské státy ponechají a do šesti měsíců od obdržení žádosti je poskytnou Komisi.

🡻 1137/2008 článek 1 a bod 4.2 přílohy

5.    Komise může regulativním postupem podle čl. 18 odst. 2 formulovat obecné pokyny pro monitorování podle odstavců 1, 2 a 3.

⇩ nový

2.    U všech aglomerací s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším členské státy zajistí, aby příslušné orgány monitorovaly koncentraci znečišťujících látek a zatížení znečišťujícími látkami z odlehčení přívalových vod nebo městského srážkového odtoku vypouštěných do vodních útvarů.

3. U všech aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 PE členské státy monitorují na vtoku do čistíren odpadních vod a na odtoku z nich koncentraci a zatížení městských odpadních vod, pokud jde o:

a) znečišťující látky vyjmenované v:

i) přílohách VIII a X směrnice 2000/60/ES, příloze směrnice 2008/105/ES, příloze I směrnice 2006/118/ES a části B přílohy II směrnice 2006/118/ES;

ii) příloze rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2455/2001/ES 77 ;

iii) příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 78 ;

iv) přílohách I a II směrnice 86/278/EHS;

b) ukazatele vyjmenované v části B přílohy III směrnice (EU) 2020/2184, pokud jsou městské odpadní vody vypouštěny v povodí uvedeném v článku 8 uvedené směrnice;

c) přítomnost mikroplastů.

U všech aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 PE členské státy monitorují přítomnost mikroplastů v kalu.

Monitorování uvedené v prvním a druhém pododstavci se provádí s následující četností:

a) nejméně dva vzorky ročně v případě aglomerací s populačním ekvivalentem 100 000 PE a vyšším, s odstupem mezi vzorky nejvýše šest měsíců;

b) nejméně jeden vzorek každé dva roky u aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000 PE.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty v souladu s postupem uvedeným v článku 28 s cílem zajistit jednotné uplatňování této směrnice stanovením metodiky měření mikroplastů v městských odpadních vodách a kalech.

🡻 91/271/EHS

Článek 16

Aniž je dotčeno provádění ustanovení směrnice Rady 90/313/EHS ze dne 7. června 1990 o svobodě přístupu k informacím o životním prostředí 79 , zajistí členské státy, aby příslušné orgány a subjekty každé dva roky zveřejnily situační zprávu o zneškodňování městských odpadních vod a kalů na svém území. Tyto zprávy předají členské státy Komisi, jakmile budou zveřejněny.

⇩ nový

Článek 22

Informace o monitorování provádění

1. Členské státy za pomoci Evropské agentury pro životní prostředí (EEA):

a) do 31. prosince 2025 sestaví datový soubor obsahující informace shromážděné v souladu s článkem 21, včetně informací týkajících se ukazatelů uvedených v čl. 21 odst. 1 písm. a) a výsledků zkoušek s ohledem na kritéria splnění/nesplnění požadavků stanovená v části D přílohy I, a následně tento datový soubor každoročně aktualizují;

b) do 31. prosince 2025 sestaví datový soubor uvádějící procentní podíl městských odpadních vod, které jsou odváděny a čištěny v souladu s článkem 3, a následně tento datový soubor každoročně aktualizují;

c) do 31. prosince 2025 sestaví datový soubor obsahující informace o opatřeních přijatých k provedení čl. 4 odst. 4 a o procentním podílu zatížení městských odpadních vod z aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 2 000 PE čištěného v individuálních systémech, a následně tento datový soubor každoročně aktualizují;

d) do 31. prosince 2025 sestaví datový soubor obsahující informace o počtu odebraných vzorků a počtu vzorků odebraných v souladu s částí D přílohy I, které nevyhověly požadavkům;

e) do 31. prosince 2025 sestaví datový soubor obsahující informace o emisích skleníkových plynů rozdělené podle jednotlivých plynů a o celkové spotřebované energii a energii z obnovitelných zdrojů vyrobené v každé čistírně městských odpadních vod s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším, jakož i výpočet procentního vyjádření plnění cílů stanovených v čl. 11 odst. 2, a následně tento datový soubor každoročně aktualizují;

f) do 31. prosince 2025 sestaví datový soubor obsahující informace o opatřeních přijatých v souladu s bodem 3 přílohy V a následně tento datový soubor každoročně aktualizují;

g) do 31. prosince 2025 sestaví datový soubor obsahující výsledky monitorování v souladu s čl. 17 odst. 1 a 4 a následně tento datový soubor každoročně aktualizují;

h) do 31. prosince 2025 sestaví datový soubor obsahující seznam oblastí označených jako citlivé oblasti podléhající eutrofizaci v souladu s čl. 7 odst. 2 a následně tento datový soubor každých pět let aktualizují;

e) do 31. prosince 2030 sestaví datový soubor obsahující seznam oblastí označených jako oblasti, v nichž koncentrace nebo akumulace mikropolutantů představuje riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí v souladu s čl. 8 odst. 2, a následně tento datový soubor každých pět let aktualizují;

j) do 12. ledna 2029 sestaví datový soubor obsahující informace o opatřeních přijatých ke zlepšení přístupu k sanitárním zařízením a službám v souladu s článkem 19, včetně informací o tom, jaký podíl jejich obyvatel má přístup k sanitárním zařízením a službám, a následně tento datový soubor každých šest let aktualizují.

2. Členské státy zajistí, aby Komise a agentura EEA měly trvalý přístup k datovým souborům uvedeným v odstavci 1.

3. Při podávání zpráv požadovaných podle tohoto článku se zohlední informace oznámené členskými státy v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 166/2006.

Pokud jde o informace uvedené v odstavci 1, agentura EEA poskytne veřejnosti přístup k příslušným údajům prostřednictvím evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek zřízeného na základě nařízení (ES) č. 2006/166.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty upřesňující formát, v jakém mají být informace v souladu s odstavcem 1 poskytovány. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 2317

⌦ Vnitrostátní program provádění ⌫

1.    Nejpozději do ⇨ [Úřad pro publikace: vložte datum = poslední den dvacátého třetího měsíce po datu vstupu této směrnice v platnost] ⇦ 31. prosince 1993 zavedou členské státy ⌦ vnitrostátní ⌫ program provádění této směrnice.

⇩ nový

Program bude zahrnovat:

a) posouzení úrovně provedení článků 3 až 8;

b) určení a plánování investic potřebných k provedení této směrnice v jednotlivých aglomeracích, včetně orientačního finančního odhadu a prioritizace investic na základě velikosti aglomerace a dopadu nečištěných městských odpadních vod na životní prostředí;

c) odhad výše investic potřebných k obnově stávající infrastruktury městských odpadních vod, včetně stokových soustav, na základě jejich stáří a odpisových sazeb;

d) určení nebo alespoň uvedení potenciálních zdrojů financování z veřejných zdrojů, je-li potřeba coby doplnění poplatků za užívání.

🡻 2013/64/EU čl. 1 bod 5 písm. a) (přizpůsobený)

Odchylně od prvního pododstavce Francie, pokud jde o Mayotte, zavede program provedení této směrnice do 30. června 2014.

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

2.    Nejpozději do 30. června 1994 poskytnou členské státy Komisi informace o tomto programu.

🡻 2013/64/EU čl. 1 bod 5 písm. b) (přizpůsobený)

Odchylně od prvního pododstavce Francie, pokud jde o Mayotte, poskytne Komisi informace o tomto programu do 31. prosince 2014.

⇩ nový

2.    Nejpozději do... [Úřad pro publikace: vložte datum = poslední den třicátého pátého měsíce po datu vstupu této směrnice v platnost] členské státy předloží Komisi své vnitrostátní programy provádění, s výjimkou případů, kdy na základě výsledků monitorování uvedeného v článku 21 prokáží, že splňují požadavky článků 3 až 8.

🡻 91/271/EHS

3.    Bude-li to zapotřebí, poskytnou členské státy Komisi do 30. června každého druhého roku aktualizované informace podle odstavce 2.

⇩ nový

3. Členské státy aktualizují své vnitrostátní programy provádění nejméně každých pět let. Předloží je Komisi do 31. prosince, s výjimkou případů, kdy mohou prokázat, že splňují požadavky článků 3 až 8.

🡻 1137/2008 článek 1 a bod 4.2 přílohy

4.    Komise regulativním postupem podle čl. 18 odst. 2 stanoví způsoby a formuláře, které mají být přijaty pro předávání informací o vnitrostátních programech. Stejným postupem se přijímají změny těchto způsobů a formulářů.

⇩ nový

4.    Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými se stanoví metody a formáty pro předkládání vnitrostátních programů provádění. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.

🡻 91/271/EHS

5.    Každé dva roky vypracuje Komise přehled a vyhodnocení informací obdržených podle výše uvedených odstavců 2 a 3 a zprávu o tom zveřejní.

⇩ nový

Článek 24

Informování veřejnosti

1. Členské státy zajistí, aby veřejnost měla k dispozici online odpovídající a aktuální informace o odvádění a čištění městských odpadních vod v každé aglomeraci, a to v individualizované a uživatelsky vstřícné podobě. Informace obsahují alespoň údaje vyjmenované v příloze VI.

Informace uvedené v odstavci 1 se na odůvodněnou žádost poskytují i jinými prostředky.

2. Kromě toho členské státy zajistí, aby všechny osoby připojené ke stokovým soustavám dostávaly pravidelně a nejméně jednou ročně, v nejvhodnější podobě, včetně na faktuře nebo prostřednictvím inteligentních aplikací, a aniž by o ně musely žádat, tyto informace:

a) informace o souladu odvádění a čištění městských odpadních vod s články 3, 4, 6, 7 a 8, včetně srovnání skutečných úniků znečišťujících látek do recipientů s mezními hodnotami stanovenými v tabulkách 1, 2 a 3 přílohy I;

b) objem nebo odhadovaný objem městských odpadních vod odváděných a vyčištěných za rok nebo za zúčtovací období z dané domácnosti nebo připojeného subjektu v metrech krychlových, spolu s ročními trendy a cenou za odvádění a čištění městských odpadních vod pro domácnost (náklady na litr a metr krychlový);

c) srovnání ročního objemu zatížení odváděných a čištěných městských odpadních vod z dané domácnosti za rok s průměrným objemem na domácnost v dotčené aglomeraci;

d) odkaz na online obsah uvedený v odstavci 1.

3. Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s postupem stanoveným v článku 27 za účelem změny odstavce 2 a přílohy VI aktualizováním informací, které mají být poskytovány veřejnosti online a osobám napojeným na stokové soustavy, tak aby tyto požadavky odpovídaly technickému pokroku a dostupnosti údajů v tomto oboru.

4. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví formáty a způsoby předkládání informací, které mají být poskytovány v souladu s odstavci 1 a 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.

Článek 25

Přístup ke spravedlnosti

1. Členské státy zajistí, aby v souladu s příslušným vnitrostátním právním řádem měly osoby z řad dotčené veřejnosti možnost dosáhnout přezkumu soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným ze zákona, a mohly tak napadat hmotnou nebo procesní zákonnost jakýchkoli rozhodnutí, jednání nebo opomenutí podléhajících článkům 6, 7 nebo 8 této směrnice, pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek:

a) mají dostatečný zájem;

b) namítají porušení práva v případech, kdy to správní právo procesní členského státu požaduje jako předběžnou podmínku.

Přezkum musí být spravedlivý, nestranný, včasný, nesmí být nepřiměřeně nákladný a musí poskytovat přiměřené a účinné mechanismy nápravy, případně včetně předběžných opatření.

2. Členské státy stanoví, v jaké fázi mohou být rozhodnutí, jednání nebo opomenutí uvedená v odstavci 1 napadena.

Článek 26

Náhrada škody

1. Členské státy zajistí, aby v případě, že dojde ke škodě na lidském zdraví v důsledku porušení vnitrostátních opatření přijatých podle této směrnice, měly dotčené osoby právo požadovat a získat náhradu této škody od příslušných fyzických nebo právnických osob a případně od příslušných orgánů odpovědných za toto porušení.

2. Členské státy zajistí, aby nevládní organizace, které podporují ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí a splňují veškeré požadavky vnitrostátních právních předpisů, mohly jako součást dotčené veřejnosti zastupovat dotčené osoby a podávat kolektivní žaloby o náhradu škody. Členské státy zajistí, aby dotčené osoby a nevládní organizace uvedené v tomto odstavci nemohly uplatnit nárok na náhradu škody způsobené porušením předpisů dvakrát.

3. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní pravidla a postupy týkající se nároků na náhradu škody byly koncipovány a uplatňovány tak, aby neznemožňovaly nebo nadměrně neztěžovaly výkon práva na náhradu škody způsobené porušením podle odstavce 1.

4. Existuje-li nárok na náhradu škody v souladu s odstavcem 1 podložený důkazy, na jejichž základě lze předpokládat příčinnou souvislost mezi danou škodou a daným porušením, členské státy zajistí, aby měla osoba odpovědná za toto porušení povinnost prokázat, že dané porušení danou škodu nezpůsobilo ani k ní nepřispělo.

5. Členské státy zajistí, aby promlčecí lhůta pro podání žaloby o náhradu škody uvedené v odstavci 1 činila nejméně pět let. Tato lhůta nezačne běžet dříve, než je dané porušování ukončeno a než se osoba požadující náhradu škody dozví, že jí porušením podle odstavce 1 vznikla škoda.

Článek 27

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 5, čl. 14 odst. 3, čl. 20 odst. 2 a čl. 24 odst. 3 je Komisi svěřena na dobu pěti let ode dne [Úřad pro publikace, vložte datum = datum vstupu této směrnice v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 5, čl. 14 odst. 3, čl. 20 odst. 2 a čl. 24 odst. 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 5, čl. 14 odst. 3, čl. 20 odst. 2 nebo čl. 24 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

🡻 1882/2003 článek 3 a bod 21 přílohy III (přizpůsobený)

Článek 2818

⌦ Výbor ⌫

1.    Komisi je nápomocen Vvýbor ⌦ pro přizpůsobování vědeckému a technickému pokroku a pro provádění směrnice o čištění městských odpadních vod ⌫.

🡻 1137/2008 článek 1 a bod 4.2 přílohy

2.    Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.    Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

⇩ nový

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 29

Sankce

1. Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. V příslušných případech zahrnují finanční sankce přiměřené obratu právnické osoby nebo platu fyzické osoby, která se porušení dopustila, s přihlédnutím ke specifikům malých a středních podniků.

2. Členské státy zajistí, aby sankce stanovené podle tohoto článku náležitě zohledňovaly:

   a) povahu, závažnost a rozsah daného porušení;

b) zda k porušení došlo úmyslně, nebo z nedbalosti;

c) obyvatelstvo nebo životní prostředí, kterých se porušení týká, s ohledem na dopad porušení na cíl dosáhnout vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

3. Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla a opatření uvedená v odstavci 1 a veškeré jejich pozdější změny.

Článek 30

Hodnocení

1. Do 31. prosince 2030 a následně do 31. prosince 2040 provede Komise hodnocení této směrnice založené zejména na těchto prvcích:

a) zkušenosti získané při provádění této směrnice;

b) datové soubory uvedené v čl. 22 odst. 1;

c) relevantní vědecké, analytické a epidemiologické údaje; včetně výsledků výzkumných projektů financovaných Unií;

d) případná doporučení WHO;

e) analýza možné potřeby přizpůsobit seznam výrobků, na něž se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce, aktuální škále výrobků uváděných na trh, lepším poznatkům o přítomnosti mikropolutantů v odpadních vodách a jejich dopadu na veřejné zdraví a životní prostředí a údajům vyplývajícím z nových povinností monitorování mikropolutantů na vtoku do čistíren městských odpadních vod a na odtoku z nich.

Komise předloží zprávu o hlavních zjištěních hodnocení uvedeného v prvním pododstavci Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

2. Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro vypracování zprávy uvedené v odst. 1 druhém pododstavci.

Článek 31

Přezkum

Každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice, k níž v případě, že to Komise považuje za vhodné, připojí příslušné legislativní návrhy.

🡹

Článek 32

Zrušení a přechodná ustanovení

1. Směrnice 91/271/ES ve znění aktů uvedených v části A přílohy VII této směrnice se zrušuje s účinkem ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = první den dvacátého čtvrtého měsíce po datu vstupu této směrnice v platnost], aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy VII této směrnice ve vnitrostátním právu.

⇩ nový

2. Ustanovení čl. 3 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 se v případě Mayotte použijí ode dne 31. prosince 2027.

3. Pro vypouštění městských odpadních vod, které jsou čištěny v čistírnách městských odpadních vod zpracovávajících zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 100 000 PE a více a které nemusí splňovat požadavky stanovené v čl. 7 odst. 1 do 31. prosince 2030, se článek 5 směrnice Rady 91/271/ES použije až do 31. prosince 2035.

Pro vypouštění městských odpadních vod z aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000 PE, které nemusí splňovat požadavky stanovené v čl. 7 odst. 3 do 31. prosince 2035, se článek 5 směrnice Rady 91/271/ES použije až do 31. prosince 2040.

🡹

4. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze [VIII].

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 3319

⌦ Provedení ve vnitrostátním právu ⌫

1.    Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s ⇨ články [...] a přílohami [...] [uveďte články a přílohy, které byly ve srovnání se zrušenými směrnicemi podstatně změněny] do dne [Úřad pro publikace: vložte datum = poslední den dvacátého třetího měsíce po datu vstupu této směrnice v platnost] ⇦ touto směrnicí nejpozději do 30. června 1993. NeprodleněOkamžitě o nich uvědomí Komisi ⌦ sdělí znění těchto opatření ⌫.

2.    TatoTyto opatření ⌦ předpisy ⌫ přijatáé členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. ⌦ Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. ⌫ Způsob odkazu si určí čČlenské státy ⌦ si určí způsob, jakým má být takový odkaz učiněn, a jak má být toto prohlášení formulováno ⌫.

23.    Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

🡹

Článek 34

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články [...] a přílohy [...] [odkaz na články a přílohy, které jsou ve srovnání se zrušenou směrnicí nezměněny] se použijí ode dne [...] [Úřad pro publikace: vložte datum = první den dvacátého čtvrtého měsíce po datu vstupu této směrnice v platnost].

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

Článek 3520

⌦ Určení ⌫

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

(1)    Úř. věst. L 135, 30.5.1991.

(2)    Pracovní dokument útvarů Komise, Souhrn hodnocení směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (SWD(2019) 700 final).

(3)    „Populační ekvivalent“ (PE) je standardní jednotkou pro měření znečištění: popisuje průměrné znečištění vytvořené jednou osobou za jeden den. Kromě odpadních vod od občanů EU zpracovávají centralizované čistírny také odpadní vody z malých a středních podniků napojených na veřejné stokové soustavy.

(4)    COM(2019) 640 final.

(5)    Zvláštní zpráva 12/2021: Zásada „znečišťovatel platí“: její uplatňování v environmentálních politikách a opatřeních EU není jednotné.

(6)    Úř. věst. L 348, 24.12.2008.

(7)    Úř. věst. L 372, 27.12.2006.

(8)    Úř. věst. L 327, 22.12.2000.

(9)    Úř. věst. L 164, 25.6.2008.

(10)    Úř. věst. L 64, 4.3.2006.

(11)    Úř. věst. L 334, 17.12.2010.

(12)    Úř. věst. L 33, 4.2.2006.

(13)    COM(2020) 761 final.

(14)    COM(2020) 98 final.

(15)    Úř. věst. L 181, 4.7.1986.

(16)    COM(2022) 304 final.

(17)    COM(2022) 108 final.

(18)    Úř. věst. L 243, 9.7.2021.

(19)    Úř. věst. L 156, 19.6.2018.

(20)    Úř. věst. L 315, 14.11.2012.

(21)    COM(2021) 557 final.

(22)    COM(2021) 102 final.

(23)    Úř. věst. C 326, 26.10.2012.

(24)    Úř. věst. L 435, 23.12.2020.

(25)    Prahová hodnota pro „větší“ zařízení byla stanovena na 100 000 PE s přihlédnutím k tomu, že 46 % vyprodukované zátěže se zpracovává v relativně malém počtu „větších“ zařízení (974). Další prahová hodnota 10 000 PE byla stanovena proto, že 81 % zatížení se zpracovává v 7 527 zařízeních nad 10 000 PE. 

(26)    Navrhovaný systém by byl podobný systémům zavedeným pro nakládání s pevnými odpady: dovozci a výrobci by byli finančně odpovědní za odstraňování znečištění způsobovaného jejich výrobky. V tomto případě představují hlavní zdroje mikropolutantů léčivé přípravky a přípravky pro osobní hygienu. 

(27)    Audit bude zahrnovat systematické stanovení potenciálu k nákladově efektivnímu využívání nebo výrobě energie z obnovitelných zdrojů v souladu s kritérii uvedenými v příloze VI návrhu přepracovaného znění směrnice o energetické účinnosti (COM(2021) 558 final).

(28)    Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3.

(29)    Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6.

(30)    Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1.

(31)    Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28.

(32)    Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

(33)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(34)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(35)    Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

(36)    Viz část A přílohy VII.

(37)    Úř. věst. C 209, 9.8.1988, s. 3.

(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(39)    Pracovní dokument útvarů Komise, Souhrn hodnocení směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (SWD(2019) 701 final).

(40)    Zpráva EEA č. 7/2018, European waters: Assessment of status and pressures 2018 (Evropské vody – posouzení stavu a vlivů 2018).

(41)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(42)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(43)    Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).

(44)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství (COM(2018) 28 final); sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru: Strategický přístup Evropské unie k léčivým přípravkům v životním prostředí (COM(2019) 128 final); sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek – K životnímu prostředí bez toxických látek (COM(2020) 667 final); sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ (COM(2021) 400 final).

(45)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(46)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(47)    Doporučení Komise (EU) 2021/1749 ze dne 28. září 2021 k Zásadám „energetická účinnost v první řadě“: od principů k praxi – Pokyny k uplatňování zásady při rozhodování v odvětví energetiky i mimo něj.

(48)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Plán REPowerEU (COM(2022) 230 final).

(49)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 210).

(50)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(51)    Úmluva o ochraně a využívání vodních toků přesahujících hranice státu a mezinárodních jezer v platném znění spolu s rozhodnutím VI/3, které objasňuje postup přistoupení.

(52)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 32).

(53)    Sdělení Komise o zřízení Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA), které je dalším krokem k dokončení evropské zdravotní unie (COM(2021) 576 final).

(54)    Doporučení Komise (EU) 2021/472 ze dne 17. března 2021 o společném přístupu k zavedení systematického dohledu nad virem SARS-CoV-2 a jeho variantami v odpadních vodách v EU (Úř. věst. L 98, 19.3.2021, s. 3).

(55)    Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu: Evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (COM(2017) 0339 final).

(56)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS (Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 37).

(57)    Rezoluce přijatá Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 25. září 2015 ( A/70/L.1 ).

(58)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Vytvoření evropského pilíře sociálních práv (COM(2017) 0250 final).

(59)    Pokyny WHO o sanitaci a zdraví, 2018.

(60)    Protokol o vodě a zdraví k Úmluvě o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer z roku 1992, 17. června 1999.

(61)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).

(62)    Obecné zásady EU v oblasti lidských práv – nezávadná pitná voda a odpovídající hygienické podmínky (10145/19).

(63)    Závěry Rady o diplomacii v oblasti vody (13991/18).

(64)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 ze dne 6. dubna 2022 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (Úř. věst. L 114, 12.4.2022, s. 22).

(65)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ (COM(2021) 400 final).

(66)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).

(67)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).

(68)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(69)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(70)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(71)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS (Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 37).

(72)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84).

(73)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(74)    Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6).

(75)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(76)    + Úřad pro publikace: Vložte číslo nařízení uvedené v dokumentu PE-CONS 40/22 (2020/0322(COD)) a do poznámky pod čarou číslo, datum, název a odkaz na vyhlášení uvedeného nařízení v Úředním věstníku.

(77)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2455/2001/ES ze dne 20. listopadu 2001, kterým se stanoví seznam prioritních látek v oblasti vodní politiky a mění směrnice 2000/60/ES (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).

(78)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).

(79)    Úř. věst. L 158, 23.6.1990, s. 56.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.10.2022

COM(2022) 541 final

PŘÍLOHY

Návrhu

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY


o čištění městských odpadních vod (přepracované znění)

{SEC(2022) 541 final} - {SWD(2022) 541 final} - {SWD(2022) 544 final}

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

⇨ nový

PŘÍLOHA 1

POŽADAVKY NA MĚSTSKÉ ODPADNÍ VODY

A.Stokové soustavy 1

Stokové soustavy berou v úvahu požadavky čištění odpadních vod.

Projektování, výstavba a udržování stokových soustav se provádí v souladu s nejlepšími technickými znalostmi, nepřináší-li to nadměrné náklady, zejména pokud jde o:

–objem a charakter městských odpadních vod,

–předcházení průsakům,

–omezování znečištění recipientů v důsledku silných dešťů.

B.Vypouštění z čistíren městských odpadních vod do recipientů 2

1.    Čistírny městských odpadních vod mají být projektovány nebo upraveny tak, aby před vypuštěním do recipientu bylo možno odebírat reprezentativní vzorky vstupujících odpadních vod a vod vyčištěných.

2.    Vypouštění z čistíren městských odpadních vod podrobené čištění podle článků 6, 4 a  7 5⇨ a 8  ⇦ musí vyhovovat požadavkům uvedeným v tabulce 1.

3.    Vypouštění z čistíren městských odpadních vod ⌦ uvedených v čl. 7 odst. 1 a 3 a v článku 8 v souladu s těmito články ⌫ do citlivých oblastí podléhajících eutrofizaci, jak stanoví příloha II A písm. a), musí navíc ⌦ k požadavkům uvedeným v bodě 2 ⌫ vyhovovat požadavkům uvedeným v tabulce 2 této přílohy.

⇩ nový

4. Vypouštění z čistíren odpadních vod podle čl. 8 odst. 1 do oblastí zahrnutých na seznam uvedený v čl. 8 odst. 2 musí navíc k požadavkům uvedeným v bodech 2 a 3 vyhovovat požadavkům uvedeným v tabulce 3.

5. Povolení k vypouštění z čistíren městských odpadních vod, které používají plastová biomédia, zahrnují povinnost soustavně sledovat veškeré neúmyslné uvolňování biomédií do životního prostředí a předcházet mu.

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

⇨ nový

64.    Přísnější požadavky, než jaké uvádí tabulkay 1, nebo 2 ⇨ a 3 ⇦, se uplatní v případech, kdy se požaduje ⌦ je nezbytné ⌫, aby recipienty vyhovovaly ⌦ splňovaly podmínky stanovené ve směrnicích 2000/60/ES, 2008/56/ES, 2008/105/ES a 2006/7/ES ⌫ jakýmkoliv dalším příslušným směrnicím.

75.    Místo vypouštění městských odpadních vod musí být vybráno pokud možno tak, aby minimalizovalo účinky na recipient.

C.⌦ Zvláštní povolení pro vypouštění ostatních odpadních vod  ⌫Průmyslové odpadní vody

Průmyslové odpadní vody vypouštěné do stokových soustav a čistíren městských odpadních vod musí být podrobeny předčištění, které je vyžadováno za účelem:

–ochrany zdraví obsluhy stokových soustav a čistíren,

–zajištění, že stokové soustavy, čistírny odpadních vod a související zařízení nebudou poškozeny,

–zajištění, že nebude ohrožen provoz čistíren odpadních vod a zneškodňování kalů,

–zajištění, že vypouštění z čistíren nebude nepříznivě ovlivňovat životní prostředí, nebo za účelem předcházení tomu, že recipienty nebudou vyhovovat jiným směrnicím Společenství,

–zajištění, že kaly lze bezpečně zneškodňovat způsobem pro životní prostředí přijatelným.

⇩ nový

1. Zvláštní povolení uvedené v článku 14 zajistí, aby:

(a)znečišťující látky obsažené v ostatních odpadních vodách nebránily provozu čistírny odpadních vod, nepoškozovaly stokové soustavy, čistírny odpadních vod a související zařízení a nebránily opětovnému použití vyčištěné vody a využití kalů;

(b)znečišťující látky obsažené v ostatních odpadních vodách nepoškozovaly zdraví zaměstnanců pracujících ve stokových soustavách a čistírnách městských odpadních vod;

(c)bylo možné znečišťující látky obsažené v ostatních odpadních vodách v čistírně městských odpadních vod odstranit;

(d)v případě, že čistírna městských odpadních vod čistí odpadní vody vypouštěné ze zařízení, které je držitelem povolení podle článku 4 směrnice 2010/75/EU, zatížení znečišťujícími látkami z odpadních vod vypuštěných z této čistírny nebylo vyšší než zatížení znečišťujícími látkami, které by vzniklo, pokud by odpadní vody byly vypuštěny přímo ze zařízení a splňovaly by mezní hodnoty emisí stanovené v souladu s čl. 15 odst. 3 uvedené směrnice a veškerá další opatření přijatá v souladu s článkem 18 uvedené směrnice;

(e)zatížení znečišťujícími látkami v odpadních vodách vypouštěných z čistírny městských odpadních vod nezhoršovalo dobrý ekologický stav nebo potenciál nebo dobrý chemický stav vodního recipientu a nebránilo tomu, aby tento vodní útvar takového stavu dosáhl v souladu s cíli stanovenými v článku 4 směrnice 2000/60/ES.

2. Zvláštní povolení obsahuje přílohu, která dokládá splnění všech podmínek stanovených v bodě 1. Ustanovení zvláštních povolení se aktualizují v případech, kdy se vlastnosti ostatních odpadních vod, čistírny městských odpadních vod nebo vodního recipientu podstatně změní, aby se zajistilo, že tyto podmínky budou i nadále plněny.

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

⇨ nový

D.Referenční Mmetody monitorování a vyhodnocování výsledků

1.    Členské státy zajistí, aby použité metody monitorování ⌦ splňovaly požadavky uvedené v bodech 2 až 5 ⌫ odpovídaly přinejmenším úrovni dále uvedených požadavků.

Metody alternativní k metodám uvedeným v odstavcích bodech 2, 3 a 4 mohou být použity za předpokladu, že lze prokázat, že poskytují rovnocenné výsledky.

Členské státy předají Komisi všechny podstatné informace o použitých metodách ⌦ monitorování ⌫. Jestliže Komise usoudí, že nejsou splněny podmínky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4, předloží Radě vhodný návrh.

2.    V přesně určeném bodě na odtoku z čistírny a je-li to třeba, také na vtoku do čistírny ⌦ městských odpadních vod ⌫ se budou odebírat vzorky vázané na průtok nebo 24hodinové slévané vzorky, aby bylo možné sledovat soulad s požadavky na vypouštěné odpadní vody stanovené touto směrnicí.⇨ Všechny slévané vzorky používané k monitorování mikropolutantů však musí být 48hodinové. ⇦

Je třeba používat metody správné laboratorní praxe zaměřené na minimální znehodnocení vzorků mezi jejich odebráním a rozborem.

3.    Minimální roční počet vzorků bude stanoven v závislosti na velikosti čistírny a vzorky musí být odebírány v pravidelných intervalech během celého roku:

4.    Vyčištěné odpadní vody se považují za vyhovující příslušným ukazatelům, pokud jejich vzorky posuzované pro každý ukazatel zvlášť prokážou soulad s příslušnými hodnotami ukazatelů následujícím způsobem:

a)u ukazatelů uvedených v tabulce 1 a čl. 2 odst. 7 je nejvyšší přípustný počet vzorků, které nemusí vyhovět ukazatelům uvedeným v tabulce 1 a čl. 2 odst. 7 a vyjádřeným koncentrací a/nebo procenty úbytku, uveden v tabulce 4 3;

b)u ukazatelů tabulky 1 vyjádřených koncentrací se nevyhovující vzorky odebrané za normálních provozních podmínek nesmějí odchylovat od hodnot ukazatelů o více než 100 %,. ⇨ s výjimkou ukazatele nerozpuštěných látek, u nichž je u hodnot příslušného ukazatele ⇦ u hodnot koncentrací pro nerozpuštěné látky je přípustná odchylka do 150 %;

c)u ukazatelů uvedených v tabulce 2 musí celoroční průměr všech vzorků vyhovovat u každého ukazatele příslušné hodnotě ⌦ stanovené v dané tabulce ⌫. ⇨ Podle místní situace se může použít jeden nebo oba ukazatele. Použijí se hodnoty koncentrací nebo minimálního procenta úbytku; ⇦

⇩ nový

d) u ukazatelů uvedených v tabulce 3 musí každý odebraný vzorek vyhovovat u každého ukazatele příslušné hodnotě stanovené v dané tabulce.

🡻 91/271/EHS

⇨ nový

5.    ⇨Vzorky se odeberou tak, aby odrážely znečištění za suchých povětrnostních podmínek. ⇦ Extrémní hodnoty jakosti posuzovaných vod se nevezmou v úvahu, pokud jsou následkem neobvyklých situací , jako jsou například silné deště v důsledku silných dešťů.

⇩ nový

6. Rozbory odpadních vod vypouštěných po čištění v biologických nádržích se provádějí na filtrovaných vzorcích; koncentrace nerozpuštěných látek ve vzorcích takto vypouštěné nefiltrované vody však nesmí přesáhnout 150 mg/l.

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

⇨ nový

⇩ nový

Poznámka 1: Tento ukazatel lze nahradit jiným ukazatelem: celkovým obsahem organického uhlíku (TOC) nebo celkovou spotřebou kyslíku (TOD), pokud lze prokázat závislost mezi BSK5 a náhradním ukazatelem.

Poznámka 2: Členské státy měří buď chemickou spotřebu kyslíku (CHSK), nebo celkový obsah organického uhlíku.

Poznámka 3: Tento požadavek je volitelný.

🡻 91/271/EHS

Rozbory odtoků z biologických dočišťovacích nádrží se provádějí ve filtrovaných vzorcích; koncentrace nerozpuštěných látek však nesmí přesáhnout hodnotu 150 mg/l.

🡻 98/15/ES článek 1 a příloha (přizpůsobený)

🡺1 98/15/ES článek 1 a příloha ve znění korigenda, Úř. věst. L 189, 17.7.2015, s. 41.

🡺2 98/15/ES článek 1 a příloha ve znění korigenda, Úř. věst. L 139, 2.6.1999, s. 34.

⇨ nový

Tabulka 2:

🡺1  Požadavky na ⌦ terciární čištění ⌫ vypouštění z čistíren městských odpadních vod ⇨ uvedené v čl. 7 odst. 1 a 3 ⇦ do citlivých oblastí podléhajících eutrofizaci, jak stanoví příloha II A písm. a). 🡸 Podle místní situace se může použít jeden nebo oba ukazatele. Použijí se hodnoty koncentrací nebo procenta úbytku.

⇩ nový

Poznámka 1: Při výpočtu minimálního procenta úbytku se nebere v úvahu přirozené zadržování dusíku.

Tabulka 3: Požadavky na kvartérní čištění odpadních vod v čistírnách městských odpadních vod uvedené v čl. 8 odst. 1 a 3.

Poznámka 1: Měří se koncentrace organických látek uvedených v písmenech a) a b).

a)    Kategorie 1 (látky, jež lze velice snadno odstranit)

i) amisulprid (CAS č. 71675-85-9),

ii) karbamazepin (CAS č. 298-46-4),

iii) citalopram (CAS č. 59729-33-8),

iv) klarithromycin (CAS č. 81103-11-9),

v) diklofenak (CAS č. 15307-86-5),

vi)— hydrochlorothiazid (CAS č. 58-93-5),

vii) metoprolol (CAS č. 37350-58-6),

viii)— venlafaxin (CAS č. 93413-69-5);

b) Kategorie 2 (látky, jež lze snadno zneškodnit)

i) benzotriazol (CAS č. 95-14-7),

ii) kandesartan (CAS č. 139481-59-7),

iii) irbesartan (CAS č. 138402-11-6),

iv) směs 4-methylbenzotriazolu (CAS č. 29878-31-7) a 6-methyl- benzotriazolu (CAS č. 136-85-6).

Poznámka 2: Procento úbytku se vypočítá pro nejméně šest látek. Počet látek v kategorii 1 je dvojnásobkem počtu látek v kategorii 2. Pokud lze v dostatečné koncentraci měřit méně než šest látek, určí příslušný orgán jiné látky pro výpočet minimálního procenta úbytku, je-li to nezbytné. K posouzení, zda bylo dosaženo požadovaného minimálního 80% úbytku, se použije průměr procentních podílů úbytku všech látek použitých při výpočtu.

🡻 91/271/EHS

🡻 91/271/EHS (přizpůsobený)

PŘÍLOHA 2

⌦ OBLASTI CITLIVÉ NA EUTROFIZACI  ⌫

KRITÉRIA PRO VYMEZENÍ CITLIVÝCH A MÉNĚ CITLIVÝCH OBLASTÍ

A.A. Citlivé oblasti

⇩ nový

1. Oblasti nacházející se v povodí Baltského moře, Černého moře, částí Severního moře označených jako citlivé na eutrofizaci podle směrnice 2008/56/ES a částí Jaderského moře označených jako citlivé na eutrofizaci podle směrnice 2008/56/ES;

🡻 91/271/EHS

⇨ nový

Vodní útvar musí být označen jako citlivá oblast, pokud spadá do některé z následujících skupin:

2.a)Ppřírodní sladkovodní jezera, ostatní sladkovodní útvary, vody v ústích řek a pobřežní vody, které byly shledány eutrofickými nebo které se mohou v blízké budoucnosti eutrofickými stát, pokud nebudou přijata ochranná opatření.

Při uvažování o živině, která má být dalším čištěním omezena, by měly ⇨ musí  ⇦být vzaty v úvahu následující prvky:

ai)jezera a vodní toky vtékající do jezer, nádrží a uzavřených zálivů, u kterých byla zjištěna malá výměna vody, a proto v nich může docházet k akumulaci. V těchto oblastech by mělo být zahrnuto odstraňování fosforu, pokud nelze dokázat, že toto odstraňování nebude mít žádný účinek na stupeň eutrofizace. U vypouštění z velkých aglomerací se bere v úvahu také odstraňování dusíku;

bii)ústí řek, zálivy a další pobřežní vody, u kterých byla zjištěna malá výměna vody, nebo do kterých je přiváděno velké množství živin. Vypouštění z malých aglomerací mají v těchto oblastech obvykle menší důležitost, ale u vypouštění z velkých aglomerací je nutno zahrnout odstraňování fosforu a dusíku, pokud nelze dokázat, že toto odstraňování nebude mít žádný účinek na stupeň eutrofizace;

3.b)Ppovrchové sladké vody určené k odběru pitné vody, které by mohly obsahovat vyšší koncentrace dusičnanů, než je koncentrace stanovená podle příslušných ustanovení směrnice (EU) 2020/2184 směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o jakosti povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody 11 , pokud by nebyla přijata podniknuta ⇨ ochranná  ⇦ opatření;

4.c)Ooblasti, kde je pro splnění směrnic Rady nutný vyšší stupeň čištění než, který je předepsán v článku 4⇨  7 této směrnice, splňují požadavky ostatních aktů Unie v oblasti životního prostředí, především požadavky na vodní útvary, na něž se vztahuje směrnice 2000/60/ES, jimž hrozí riziko, že si nezachovají dobrý ekologický stav nebo potenciál nebo jim hrozí, že takového stavu nebo potenciálu nedosáhnou ⇦.

⇩ nový

5. Jakékoli jiné oblasti, které členské státy považují za citlivé na eutrofizaci.

🡻 91/271/EHS

B.Méně citlivé oblasti

Mořský vodní útvar nebo oblast mohou být označeny za méně citlivé oblasti, jestliže v důsledku morfologických, hydrologických nebo zvláštních hydraulických podmínek existujících v dané oblasti neovlivňuje vypouštění odpadních vod nepříznivě životní prostředí.

Pokud členské státy vyznačí méně citlivé oblasti, vezmou v úvahu riziko přenosu vypouštěného znečištění do přilehlých oblastí, kde může nepříznivě ovlivňovat životní prostředí. Členské státy se seznámí s existencí citlivých oblastí mimo území své vnitrostátní působnosti.

Při vymezení méně citlivých oblastí se vezmou v úvahu tyto prvky:

otevřené zálivy, vody v ústích řek a další pobřežní vody s dobrou výměnou vody, které nepodléhají eutrofizaci nebo vyčerpání kyslíku nebo u kterých není pravděpodobné, že by v nich mohlo k eutrofizaci nebo vyčerpání kyslíku vlivem vypouštění městských odpadních vod docházet.

⇩ nový

PŘÍLOHA 3

SEZNAM VÝROBKŮ, NA NĚŽ SE VZTAHUJE ROZŠÍŘENÁ ODPOVĚDNOST VÝROBCE

1. Humánní léčivé přípravky spadající do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES 12 .

2. Kosmetické přípravky spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích 13 .

🡻 91/271/EHS

PŘÍLOHA 4

PRŮMYSLOVÁ ODVĚTVÍ

1.    Zpracování mléka

2.    Výroba ovocných a zeleninových výrobků

3.    Výroba a stáčení nealkoholických nápojů

4.    Zpracování brambor

5.    Masný průmysl

6.    Pivovary

7.    Výroba alkoholu a alkoholických nápojů

8.    Výroba krmiv z rostlinných produktů

9.    Výroba želatiny a klihu z vydělaných a nevydělaných kůží a z kostí

10.    Sladovny

11.    Průmysl zpracování ryb

⇩ nový

PŘÍLOHA 5

OBSAH INTEGROVANÝCH PLÁNŮ PRO NAKLÁDÁNÍ S MĚSTSKÝMI ODPADNÍMI VODAMI

1. Analýza výchozího stavu povodí čistírny městských odpadních vod dotčené aglomerace, která obsahuje přinejmenším:

a) podrobný popis sítě stokových soustav, údaje o kapacitě této sítě odvádět městské odpadní vody a městský srážkový odtok a o stávající kapacitě čištění městských odpadních vod v případě srážek;

b) dynamickou analýzu toků městského srážkového odtoku a městských odpadních vod v případě srážek založenou na použití hydrologických a hydraulických modelů a modelů jakosti vody, které zohledňují nejmodernější klimatické prognózy, a včetně odhadu znečištění vypouštěného do vodních recipientů v případě srážek.

2. Cíle pro snížení znečištění způsobovaného odlehčením přívalových vod a městským srážkovým odtokem, včetně:

a) orientačního cíle, který stanoví, že odlehčení přívalových vod nepředstavuje více než 1 % za sucha vypočteného zatížení ročního objemu městských odpadních vod;

Tohoto orientačního cíle bude dosaženo do:

i) 31. prosince 2035 v případě všech aglomerací s populačním ekvivalentem 100 000 PE a více;

ii) 31. prosince 2040 v případě aglomerací s populačním ekvivalentem 10 000 PE a více určených v souladu s čl. 5 odst. 2;

b) postupného ukončování vypouštění nevyčištěného městského srážkového odtoku prostřednictvím oddílných stokových soustav, pokud nelze prokázat, že tato vypouštění nemají nepříznivý dopad na kvalitu vodních recipientů.

3. Opatření, která mají být přijata k dosažení cílů uvedených v bodě 2, spolu s jasným určením zúčastněných subjektů a jejich úkolů při provádění integrovaného plánu.

4. Při posuzování opatření, která mají být přijata podle bodu 3, členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány vzaly v úvahu alespoň:

a) za prvé, preventivní opatření, jejichž cílem je zabránit pronikání neznečištěných dešťových vod do stokových soustav, včetně opatření na podporu přirozeného zadržování vody nebo sběru dešťové vody, a opatření na rozšíření zelených ploch nebo omezení nepropustných povrchů v aglomeracích;

b) za druhé, opatření pro lepší řízení a optimalizaci využívání stávající infrastruktury, včetně stokových soustav, objemů skladovacích systémů, čistíren městských odpadních vod, s cílem zajistit odvádění a čištění znečištěné dešťové vody a minimalizovat odtok nevyčištěných městských odpadních vod do vodních recipientů;

c) a konečně, je-li to nezbytné k dosažení cílů uvedených v bodě 2, další zmírňující opatření, včetně přizpůsobení infrastruktury pro odvádění, skladování a čištění městských odpadních vod nebo vytvoření nových infrastruktur, přičemž bude upřednostňována zelená infrastruktura, jako jsou příkopy s vegetací, čistící mokřady a retenční rybníky navržené za účelem podpory biologické rozmanitosti. Při vypracování integrovaných plánů pro nakládání s městskými odpadními vodami podle článku 5 se v případě potřeby zohlední také opětovné využití vody.

PŘÍLOHA 6

INFORMACE PRO VEŘEJNOST

1) Příslušný orgán a provozovatel (provozovatelé) odpovědný (odpovědní) za služby odvádění a čištění městských odpadních vod, včetně informací o vlastnické struktuře provozovatelů a jejich kontaktních údajů.

2) Celkové zatížení, které představují městské odpadní vody vyprodukované v aglomeraci, vyjádřené v populačních ekvivalentech (PE) a s uvedením podílu zatížení (v %):

a) odváděného a čištěného v čistírnách městských odpadních vod;

b) čištěného registrovanými individuálními systémy;

c) neodváděného ani nečištěného.

3) V příslušných případech odůvodnění, proč není určitý podíl městských odpadních vod odváděn nebo čištěn.

4) Informace o kvalitě městských odpadních vod vypouštěných z aglomerace do jednotlivých vodních recipientů, včetně těchto prvků:

a) průměrné roční koncentrace a zatížení znečišťujícími látkami, na něž se vztahuje článek 21, u odpadních vod vypouštěných z jednotlivých čistíren městských odpadních vod;

b) odhad zatížení, které u ukazatelů uvedených v tabulkách 1 a 2 přílohy I představují vody vypouštěné z individuálních systémů;

c) odhad zatížení, které u ukazatelů uvedených v tabulkách 1 a 2 přílohy I představují vody vypouštěné z jednotných a oddílných stokových soustav pro městský srážkový odtok a odlehčení přívalových vod.

5) Celkové roční investiční náklady a celkové roční provozní náklady, s rozlišením mezi náklady na odvádění a čištění, celkové roční náklady na zaměstnance, energii, spotřební materiál, správní a jiné náklady i průměrné roční investiční a provozní náklady na domácnost a na metr krychlový odváděné a čištěné městské odpadní vody.

6) Informace o tom, jak jsou hrazeny náklady uvedené v bodě 5, a v případě, že jsou hrazeny prostřednictvím systému poplatků, informace o struktuře sazby za metr krychlový odváděných a čištěných městských odpadních vod, o struktuře sazby buď za metr krychlový odváděných a čištěných městských odpadních vod, nebo za metr krychlový dodávané vody, včetně fixních a variabilních nákladů a rozčlenění na náklady na odvádění, čištění, správu a další náklady.

7) Investiční plány týkající se infrastruktury pro odvádění a čištění městských odpadních vod na úrovni aglomerace s předpokládanými dopady na sazby za služby související s městskými odpadními vodami a s uvedením plánovaných finančních a společenských přínosů.

8) Za každou čistírnu městských odpadních vod v aglomeraci:

a) celkové zatížení (v PE), které bylo vyčištěno, a energie, která byla potřebná k vyčištění městských odpadních vod (v kWh celkem a na metr krychlový);

b) celková vyprodukovaná energie z obnovitelných zdrojů (GWh/rok) za rok, včetně členění podle zdroje energie;

c) tuny ekvivalentu CO2, které byly za rok vyprodukovány nebo jejichž vzniku bylo za rok zabráněno díky provozu čistírny městských odpadních vod.

9) Celkové emise skleníkových plynů (v tunách ekvivalentu CO2), které byly za rok vyprodukovány nebo jejichž vzniku bylo za rok zabráněno díky provozu infrastruktur pro odvádění a čištění městských odpadních vod v každé aglomeraci, a jsou-li k dispozici, celkové emise skleníkových plynů (v tunách ekvivalentu CO2) vyprodukované během výstavby těchto infrastruktur.

10) Shrnutí povahy a statistik stížností a odpovědí poskytnutých provozovateli čistíren městských odpadních vod v záležitostech spadajících do oblasti působnosti této směrnice.

🡹

PŘÍLOHA 7

Část A

Zrušená směrnice
se seznamem jejích následných změn
(uvedené v článku  [19])

Část B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu

____________

PŘÍLOHA 8

Srovnávací tabulka

_____________

(1)    Vzhledem k tomu, že v praxi není vždy možné vybudovat stokovou soustavu a čistírnu odpadních vod tak, aby bylo možno čistit všechny odpadní vody během situací, jako jsou např. neobvykle silné deště, rozhodnou členské státy o opatřeních omezujících znečištění z dešťových přívalů. Taková opatření by mohla být založena na poměrech zřeďování nebo kapacitách vzhledem k průtoku za suchého počasí, nebo by mohla vymezit určitý přijatelný počet přelití za rok.

(2)

   Vzhledem k tomu, že v praxi není vždy možné vybudovat stokovou soustavu a čistírnu odpadních vod tak, aby bylo možno čistit všechny odpadní vody během situací, jako jsou např. neobvykle silné deště, rozhodnou členské státy o opatřeních omezujících znečištění z dešťových přívalů. Taková opatření by mohla být založena na poměrech zřeďování nebo kapacitách vzhledem k průtoku za suchého počasí, nebo by mohla vymezit určitý přijatelný počet přelití za rok.

(3)    Úbytek ve vztahu k zatížení na vtoku.

(4)    Tento parametr lze nahradit jiným ukazatelem, a to celkovým obsahem organického uhlíku (TOC) nebo celkovou spotřebou kyslíku (TOD), pokud lze prokázat závislost mezi BSK5 a náhradním ukazatelem.

(5)    Tento požadavek je volitelný.

(6)    Tento požadavek je volitelný.

(7)    Úbytek ve vztahu k zatížení na vtoku.

(8)    Celkovým dusíkem se rozumí součet dusíku stanoveného Kjeldahlovou metodou (organický a amoniakální dusík), dusičnanového dusíku a dusitanového dusíku.

(9)    Těmito hodnotami koncentrací se rozumí roční průměry podle přílohy I D odst. 4 písm. c). Požadavky na dusík však mohou být kontrolovány pomocí denních průměrů, pokud se v souladu s ustanovením přílohy I D odst. 1 prokáže, že je zajištěna stejná úroveň ochrany. V tomto případě nesmí denní průměr přesáhnout koncentraci 20 mg/l celkového dusíku pro všechny vzorky, jestliže teplota na výtoku z biologického reaktoru je vyšší nebo rovna 12 °C. Teplotní podmínky mohou být nahrazeny časovým omezením provozu při zohlednění oblastních klimatických podmínek.

(10)    Těmito hodnotami koncentrací se rozumí roční průměry podle přílohy I D odst. 4 písm. c). Požadavky na dusík však mohou být kontrolovány pomocí denních průměrů, pokud se v souladu s ustanovením přílohy I D odst. 1 prokáže, že je zajištěna stejná úroveň ochrany. V tomto případě nesmí denní průměr přesáhnout koncentraci 20 mg/l celkového dusíku pro všechny vzorky, jestliže teplota na výtoku z biologického reaktoru je vyšší nebo rovna 12 °C. Teplotní podmínky mohou být nahrazeny časovým omezením provozu při zohlednění oblastních klimatických podmínek.

(11)    Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 26 ve znění směrnice 79/869/EHS (Úř. věst. L 271, 29.10.1979, s. 44).

(12)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).

(13)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22. 12. 2009, s. 59).