EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.12.2018

COM(2018) 795 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence

1.    ÚVOD – EVROPSKÁ STRATEGIE PRO UMĚLOU INTELIGENCI

Stejně jako elektřina v minulosti mění umělá inteligence (UI) náš svět. Jsme s ní v bezprostředním kontaktu, když překládáme texty online nebo pomocí mobilní aplikace hledáme nejlepší cestu do cíle. V domácnosti umí inteligentní termostat snížit účty za energii až o 25 % tím, že analyzuje návyky lidí, kteří v domácnosti žijí, a podle nich upravuje teplotu 1 . V lékařství pomáhají algoritmy dermatologům lépe diagnostikovat, například jsou schopny odhalit 95 % karcinomů kůže díky tomu, že se učí z velkých souborů lékařských snímků 2 .

UI na základě analýzy velkých souborů dat nabízí účinná řešení, jak zdokonalit produkty, procesy a obchodní modely ve všech hospodářských odvětvích. Dokáže pomoci podnikům určit, které stroje budou potřebovat údržbu, dřív, než přestanou fungovat. UI rovněž přeměňuje veřejné služby.

Změny, které UI přináší, vyvolávají rovněž obavy. Pracovníci se obávají, že přijdou o zaměstnání v důsledku automatizace, spotřebitelé se ptají, kdo je odpovědný v případě nesprávného rozhodnutí učiněného systémem založeným na UI, malé podniky nevědí, jak používat UI ve svém podnikání, začínající podniky v oboru UI nenacházejí v Evropě potřebné zdroje ani nadané pracovníky a mezinárodní hospodářská soutěž je tvrdší než kdy jindy, jelikož se do této oblasti masivně investuje mj. v USA a Číně.

S cílem řešit tyto výzvy a co nejlépe využít příležitostí, které UI nabízí, zveřejnila Komise v dubnu 2018 evropskou strategii 3 . Komise navrhla přístup, který rozvoj umělé inteligence zaměřuje na lidi (UI zaměřená na člověka) a vybízí k využívání této účinné technologie k řešení největších světových problémů: od léčení nemocí přes boj proti změně klimatu či předvídání přírodních katastrof až po zvyšování bezpečnosti dopravy 4 , boj proti trestné činnosti a zvyšování kybernetické bezpečnosti.

Uvedená strategie podporuje etickou, bezpečnou a nejmodernější UI v Evropě. Staví na silných stránkách vědy a průmyslu v Evropě 5 a je založena na třech pilířích: navýšení veřejných a soukromých investic do UI, přípravě na socioekonomické změny a zajištění příslušného etického a právního rámce. Úspěch jí však zajistí pouze koordinace na evropské úrovni.

2.    KOORDINOVANÝ PLÁN V OBLASTI UMĚLÉ INTELIGENCE – PŘEHLED

Komise ve své strategii pro umělou inteligenci pro Evropu navrhla vypracovat s členskými státy do konce roku 2018 koordinovaný plán v oblasti UI, jehož cílem je maximalizovat dopad investic na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, podpořit součinnost a spolupráci v rámci EU, vyměňovat si osvědčené postupy a společně definovat další postup, což zajistí Unii jako celku úspěch v celosvětové konkurenci. Návrh koordinovaného plánu vycházel z deklarace o spolupráci v oblasti UI učiněné v dubnu 2018 v rámci Digitálního dne a podepsané všemi členskými státy a Norskem 6 . V červnu 2018 byl podpořen Evropskou radou 7 .

Členské státy (jako součást skupiny pro digitalizaci evropského průmyslu a UI), Norsko, Švýcarsko a Komise připravily plán na několika jednáních v období od června do listopadu 2018. Jednání proběhla také během zasedání Rady pro konkurenceschopnost v rámci rakouského předsednictví EU.

Během těchto jednání členské státy a Komise určily řadu společných opatření ke zvýšení investic, sdílení dat – surovin pro UI, podpoře talentů a zajištění důvěry 8 , přičemž vycházely z evropské strategie. Upřednostnily oblasti veřejného zájmu, jako je zdravotní péče, doprava a mobilita, ochrana zdraví, bezpečnost a energetika, a také důležitá hospodářská odvětví, jako jsou výroba a finanční služby.

Výsledkem této spolupráce je koordinovaný plán, který je přílohou tohoto sdělení. Podrobně popisuje opatření, která mají být zahájena v období 2019–2020, a připravuje půdu pro činnosti v letech následujících. Plán bude každoročně revidován a aktualizován.

Toto sdělení vyzdvihuje hlavní cíle a iniciativy plánu.

2.1 Společné cíle a vzájemně se doplňující úsilí

Koordinovaný plán je strategickým rámcem pro vnitrostátní strategie pro UI. Do dnešního dne přijalo již pět členských států vnitrostátní strategii pro umělou inteligenci se zvláštním rozpočtem 9 . Všechny ostatní členské státy se vyzývají k tomu, aby do poloviny roku 2019 vypracovaly svou vnitrostátní strategii pro UI založenou na výsledcích dosažených na evropské úrovni. Ta by měla nastínit úrovně investic a prováděcí opatření.

V průběhu příštího roku se členské státy a Komise dohodnou také na společných ukazatelích pro sledování zavádění a vývoje UI v Unii a úspěšnosti zavedených strategií, a to s podporou platformy AI Watch, kterou vyvinulo Společné výzkumné středisko Komise 10 .

Evropa v současné době zaostává v oblasti soukromých investic do UI 11 . EU riskuje, že pokud nezvýší své úsilí, přijde o příležitosti, které umělá inteligence nabízí, bude čelit odlivu mozků a zůstane spotřebitelem řešení vyvinutých jinde. Proto si evropská strategie pro UI stanovila ambiciózní, avšak realistické cíle: V Unii je třeba zvýšit veřejné a soukromé investice do UI tak, aby bylo v příštím desetiletí dosaženo cíle ve výši 20 miliard EUR ročně. Jako první krok Komise zvyšuje investice do UI z rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 na 1,5 miliardy EUR v období 2018–2020. Tato částka představuje nárůst o 70 % ve srovnání s obdobím 2014–2017. Pokud členské státy a soukromý sektor vyvinou podobné úsilí, zvýší se celkové investice v Unii na období 2018–2020 na více než 20 miliard EUR 12 , čímž se Unie připraví k dalšímu zvýšení úsilí v příštím desetiletí, v němž investice postupně dosáhnou 20 miliard EUR ročně. To by odpovídalo roční investici veřejného sektoru (členských států a Komise) ve výši 7 miliard EUR, což odpovídá úrovni na jiných kontinentech. Komise navrhla, aby Unie v příštím programovém období 2021–2027 investovala do UI nejméně 1 miliardu EUR ročně z programů Horizont Evropa a Digitální Evropa 13 .

S ohledem na tyto cíle členské státy souhlasily s tím, že je zapotřebí mít ambice a že je třeba zvýšit úsilí na vnitrostátní úrovni. Koordinované úsilí veřejného sektoru pomůže navýšit soukromé investice.

Veřejné investice hrají důležitou úlohu, ovšem důležitou povinností regulačních orgánů je odstranit překážky vyplývající z roztříštěnosti trhů. Produkty a služby jsou stále více propojeny a digitalizovány. V této souvislosti je nanejvýš důležité zabránit roztříštění trhu ve strategických odvětvích, jako je UI, a to i posílením klíčových prostředků (např. společných norem a rychlých komunikačních sítí). Skutečný jednotný trh s integrovaným digitálním rozměrem 14  usnadní podnikům rozšiřování a obchodování přes hranice, a tím dále podpoří investice.

2.2     Cesta k evropskému partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti UI a k většímu financování začínajících a inovativních malých a středních podniků 15

Členské státy a Komise rovněž posílí spolupráci se soukromým sektorem. Komise bude spolupracovat s podniky a výzkumnými organizacemi na vypracování společného strategického výzkumného programu pro UI, který by definoval priority v souladu s potřebami trhu a podporoval výměny mezi odvětvími a napříč hranicemi. Tím se připraví půda pro nové partnerství v oblasti výzkumu a inovací UI a podpoří spolupráce mezi akademickou obcí a průmyslem v Evropě. V rámci tohoto smluvního partnerství se očekává, že se soukromý sektor zaváže ke specifickým a vysokým investicím do UI. Nové partnerství bude vycházet ze stávajících partnerství v oblasti robotiky a dat velkého objemu 16 , jež představují investice ve výši 4,4 miliardy EUR, z čehož většina (3,2 miliardy EUR) pochází z průmyslu. Zúčastněné strany již potvrdily, že podporují vytvoření partnerství v oblasti UI 17 .

Komise kromě toho usiluje o zpřístupnění zdrojů pro začínající podniky a inovátory v oblasti UI a technologie blockchain, aby jim pomohla při růstu jejich podnikatelské činnosti. Zpočátku by měla být v roce 2020 uvolněna částka 100 milionů EUR, která by mohla být dále doplněna účastí zainteresovaných národních podpůrných bank a dalších institucí. To by mohlo pomoci při přípravě na posílení přístupu k financování pro UI v rámci programu InvestEU od roku 2021 dále.

Komise zároveň úspěšně pracuje na vytváření Evropské rady pro inovace, která má podporovat špičkové technologie a nejinovativnější začínající podniky. V reakci na výzvu Evropské rady z června 2018 18 bude začátkem roku 2019 zahájena nová pilotní iniciativa 19 , která bude zahrnovat podporu příští generace technologií UI zaměřených na člověka.

2.3    Posilování excelence v důvěryhodných technologiích UI a rozsáhlé šíření 20

Členské státy a Komise hodlají navýšit vnitrostátní výzkumné kapacity a dosáhnou kritického množství prostřednictvím těsnějších sítí evropských center excelence pro výzkum UI. Cílem je posílit spolupráci mezi nejlepšími výzkumnými týmy v Evropě tak, aby společnými silami mohly účinněji řešit významné vědecké a technické problémy UI.

Uvádění nejmodernějších aplikací UI na trh vyžaduje experimenty a testování v reálných prostředích. V rámci provádění strategie pro digitalizaci evropského průmyslu 21 , přijaté v roce 2016, již Komise podporuje rozsáhlé pilotní projekty a experimenty v oblastech, jako jsou inteligentní zemědělství, inteligentní města a propojená a autonomní vozidla.

Z těchto pilotních projektů a experimentů budou vyvozeny závěry. S cílem optimalizovat investice a zabránit zdvojování úsilí Komise navrhuje, aby se na základě silné základny stávajících center excelence v členských státech vytvořilo několik velkých referenčních zkušebních zařízení otevřených pro všechny zúčastněné subjekty v celé Evropě, a s využitím až 1,5 miliardy EUR z části UI navrhovaného programu Digitální Evropa. K příkladům zkušebních zařízení, která členské státy zavádějí, patří přeshraniční testování propojeného a autonomního řízení vozidel 22 a testování inteligentních nemocnic v reálném měřítku. V případě propojené a autonomní mobility bude identifikace těchto zkušebních zařízení a testování samo o sobě koordinováno nejprve jednotnou celounijní platformou, na niž odkazuje strategie EU pro mobilitu budoucnosti 23 , a následně odpovídajícím partnerstvím, jež má být zřízeno v rámci programu Horizont Evropa.

Je rovněž důležité podporovat co možná nejširší využívání UI v ekonomice, zejména ze strany začínajících podniků a malých a středních podniků. Zvyšováním povědomí veřejnosti a sdílením nejnovějších vědeckých poznatků a ověřených nejmodernějších technologií vyvinutých v Evropě můžeme zajistit, aby se těchto digitálních příležitostí mohl chopit každý podnik, malý či velký, technicky vyspělý či nikoli, jakož i veřejný sektor. Navrhovaný nový program Digitální Evropa stanoví společné investice členských států a Komise do center pro digitální inovace v celé Evropě, mimo jiné prostřednictvím fondů politiky soudržnosti. Program dále usnadní rozšíření schopností v oblasti UI v jednotlivých členských státech a naváže na platformu „AI on-demand“ (UI na vyžádání) 24 . Za tímto účelem v roce 2019 členské státy na svém území identifikují centra pro digitální inovace v oblasti UI.

2.4    Přizpůsobení programů a systémů vzdělávání a odborné přípravy za účelem lepší přípravy společnosti na UI 25

Rychlý technologický pokrok znamená, že se svět práce podstatně změní, a to spíše dříve než později. Technologické změny zejména změní požadované dovednosti pracovníků, což znamená, že potenciálně velmi vysoký počet pracovníků bude muset zvýšit svou kvalifikaci. Proto je třeba více se zaměřit na celoživotní učení. Jeden konkrétní aspekt změny se týká těch pracovníků, kteří budou navrhovat a realizovat budoucí řešení v oblasti UI. Téměř všechny členské státy čelí nedostatku odborníků v oblasti informačních a komunikačních technologií a v současnosti je více než 600 000 volných pracovních míst pro odborníky na digitální technologie 26 . Talentovaní výzkumní pracovníci a slibné začínající podniky navíc často dostávají atraktivní nabídky ze zahraničí. Například v roce 2017 bylo v Silicon Valley 240 000 Evropanů 27 , z nichž mnozí přišli do USA s cílem obsadit konkrétní pracovní místo v odvětví technologií. Evropa musí být schopna vyškolit, přilákat a udržet si takto talentované lidi a podporovat podnikání, rozmanitost a genderovou vyváženost.

Členské státy si proto budou vyměňovat osvědčené postupy, jak posílit excelenci a udržet nadané pracovníky a jak zvýšit a urychlit úsilí o plné zavedení a využití možností, které nabízí současné acquis v oblasti legální migrace, včetně modré karty 28 , aby přilákaly talentované pracovníky. Modrá karta je pracovní povolení, které umožňuje vysoce kvalifikovaným občanům ze zemí mimo EU pracovat a žít v EU. Dovednosti by rovněž měly být zahrnuty do vnitrostátních strategií v oblasti UI, které mají být zveřejněny do poloviny roku 2019. Tyto strategie by se měly zabývat dovednostmi souvisejícími s UI v rámci cyklu formálního vzdělávání, včetně odborné přípravy a vysokoškolského vzdělávání, jakož i způsoby, jak zlepšit příležitosti pro studenty magisterského a doktorského studia v oblasti UI.

Komise bude podporovat magisterské a doktorské studium v oblasti UI prostřednictvím navrhované užší spolupráce mezi centry excelence pro výzkum UI a v širším smyslu prostřednictvím programů EU pro výzkum a inovace. Mezioborovost bude podporována prosazováním společných studijních programů, například práva či psychologie a UI. Digitální dovednosti, které usnadňují vývoj a využívání UI, by navíc měly být zahrnuty do všech osnov vzdělávání a odborné přípravy.

Vzhledem k rušivé povaze mnoha technologických novinek vypracují tvůrci politik strategie pro řešení změn zaměstnanosti s cílem zajistit začlenění, neboť rychlost, s níž některá pracovní místa zmizí a jiná se objeví, se pravděpodobně zvýší, přičemž se změní obchodní modely a způsoby práce a plnění úkolů. To může vést k nutnosti změnit stávající trh práce a opatření v oblasti sociální ochrany za účelem podpory přechodů na trhu práce. Komise zřídila skupinu odborníků na vysoké úrovni pro dopad digitální transformace na trhy práce v EU, která předloží zprávu pojednávající o těchto otázkách na jaře roku 2019 29 .

2.5    Vybudování evropského datového prostoru nezbytného pro UI v Evropě, též pro veřejný sektor 30

Další vývoj UI vyžaduje dobře fungující datový ekosystém vybudovaný na důvěře, dostupnosti dat a infrastruktuře 31 . Základem důvěry na jednotném trhu s daty je obecné nařízení o ochraně osobních údajů 32 . Uvedené nařízení vytvořilo novou všeobecnou normu, která klade silný důraz na práva jednotlivců a odráží evropské hodnoty, a je důležitým prvkem pro zajištění důvěry v UI. Tato důvěra je obzvláště důležitá, pokud jde o zpracování dat týkajících se zdravotní péče pro aplikace na bázi UI. Komise by ráda vyzvala Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, aby vypracoval pokyny týkající se otázky zpracování osobních údajů v souvislosti s výzkumem. Tím se usnadní rozvoj rozsáhlých přeshraničních souborů dat pro výzkum, které lze využít pro UI.

UI vyžaduje obrovská množství dat, která je třeba rozvíjet. Strojové učení – jeden z druhů UI – funguje tak, že identifikuje vzorce v dostupných datech a získané znalosti pak aplikuje na nová data. Čím je soubor dat větší, tím lépe se UI umí učit a odhalovat i nenápadné vztahy mezi daty.

Po natrénování dokážou algoritmy správně klasifikovat objekty, se kterými se nikdy nesetkaly, a to ve stále více případech přesněji než lidé. Přístup k datům je proto klíčovou složkou konkurenčního prostředí UI, které by EU měla podporovat, avšak s plným zřetelem na pravidla ochrany osobních údajů.

Nařízení o volném pohybu neosobních údajů 33 , které se začne používat v průběhu roku 2019, napomůže uvolnění potenciálu dat, zejména těch strojově generovaných, a značně usnadní přeshraniční činnost podniků v Unii. I nadále bude zajištěna otevřenost vůči mezinárodním tokům dat, přičemž budou v plné míře dodržována pravidla EU pro ochranu osobních údajů a bude se tak dít v souladu s použitelnými právními nástroji, včetně dohod o volném obchodu.

Dohoda o přezkumu směrnice o informacích veřejného sektoru 34 rovněž zvýší množství dat, která jsou k dispozici pro inovace.

Vytvoření společných evropských datových prostorů v řadě oblastí, jako je výroba nebo energetika, bude významným přínosem pro evropské inovátory a podniky. Tyto společné evropské datové prostory budou v celé Evropě agregovat data jak pro veřejný sektor, tak i mezi podniky, a zpřístupní je pro trénování UI 35 v rozsahu, který umožní vývoj nových produktů a služeb. Zásadní význam má rychlé vytvoření a přijetí evropských předpisů, jako jsou požadavky a normy týkající se interoperability. Unie musí rovněž poskytnout podporu, aby byl zajištěn bezproblémový přístup k takovým souborům údajů, jejich výměna a opakované použití. Určení datových souborů s vysokou hodnotou ze strany členských států přispěje k otevřenějšímu opakovanému využití těchto souborů. Komise rovněž přispívá velkým množstvím dat z pozorování Země a informacemi ze svého stěžejního programu Copernicus.

Obzvláště slibné jsou aplikace UI v oblasti zdravotní péče. V roce 2020 bude Komise v koordinaci s členskými státy podporovat prostřednictvím programu Horizont 2020 vývoj společné databáze zdravotních snímků (anonymizovaných dat, která darují pacienti na bázi dobrovolnosti). Tato databáze snímků bude zpočátku věnována nejběžnějším formám rakoviny, přičemž bude využívat UI ke zlepšení diagnostiky a léčby. Tato činnost bude muset splňovat všechny nezbytné regulační, bezpečnostní a etické požadavky.

Nástroje UI mají zásadní význam pro budoucí činnost orgánů veřejné správy. Členské státy a Komise se zapojí do vzájemného učení a budou diskutovat o oblastech společného zadávání veřejných zakázek na řešení založená na UI, též v oblasti kybernetické bezpečnosti, jakož i o konkrétních výzvách pro veřejný sektor. Například při zavádění UI v oblasti bezpečnosti a prosazování práva vyvstávají konkrétní právní a etické problémy, jelikož orgány veřejné správy musí jednat tak, jak stanoví zákon, musí svá rozhodnutí odůvodňovat a jejich jednání podléhá soudnímu přezkumu ze strany správních soudů.

Pro zpracování dat je nezbytná výpočetní kapacita. Evropská iniciativa pro vysoce výkonnou výpočetní techniku 36 (EuroHPC) sdružuje zdroje pro vývoj nové generace superpočítačů pro zpracování dat velkého objemu a trénování UI. V této souvislosti mají stávající partnerství s členskými státy a průmyslem v oblasti mikroelektronických součástek a systémů (ECSEL 37 ), jakož i evropská iniciativa pro procesory 38 , která usiluje o vytvoření technologie procesorů s nízkým příkonem pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, datová centra a autonomní vozidla, klíčový význam pro rozvoj nezávislého a inovativního evropského ekosystému v oblasti navrhování špičkových čipů.

2.6    Vypracování etických pokynů s globální perspektivou a zajištění právního rámce vstřícného k inovacím 39

K získání důvěry, která je nezbytná k tomu, aby společnosti přijaly a využívaly UI, by tato technologie měla být předvídatelná, odpovědná a ověřitelná a měla by dodržovat základní práva a etická pravidla. V opačném případě může použití UI vést k nežádoucím výsledkům, jako je vytvoření bubliny, v níž lidé obdrží pouze informace, které odpovídají jejich názorům, nebo posílení diskriminace, jako tomu bylo v případě, kdy se algoritmus stal rasistickým během 24 hodin poté, co byl vystaven rasistickému materiálu 40 .

Je nezbytné, aby lidé rozuměli tomu, jak UI rozhoduje. Evropa se může stát světovou jedničkou, pokud jde o vývoj a používání UI pro obecné dobro a podporu přístupu zaměřeného na člověka a zásady etiky již od návrhu.

S cílem pevněji zakotvit tyto zásady do vývoje a používání UI jmenovala Komise nezávislou skupinu odborníků na vysoké úrovni v oblasti UI, jejímž úkolem je vypracovat návrh etických pokynů pro UI. První verze bude zveřejněna do konce roku 2018 a v březnu 2019 odborníci po rozsáhlé konzultaci prováděné prostřednictvím Evropské aliance pro umělou inteligenci 41 předloží konečné znění pokynů Komisi. Cílem je následně přenést evropský etický přístup na celosvětovou úroveň. Komise se otevírá spolupráci se všemi zeměmi, které nejsou členy EU, ale jsou ochotny sdílet stejné hodnoty.

Další vývoj UI vyžaduje rovněž regulační rámec, který je dostatečně flexibilní k tomu, aby podporoval inovace a zároveň zajišťoval vysokou úroveň ochrany a bezpečnosti. S ohledem na tyto nové výzvy Komise právě posuzuje, zda rámce pro bezpečnost a odpovědnost na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU ve světle těchto nových výzev odpovídají svému účelu, nebo zda by měly být odstraněny případné nedostatky. Komise za tímto účelem do poloviny roku 2019 zveřejní zprávu o možných nedostatcích v rámcích pro bezpečnost a odpovědnost pro UI a směry pro tyto rámce.

2.7    Bezpečnostní aspekty aplikací a infrastruktury UI a mezinárodní bezpečnostní program

Je třeba lépe porozumět tomu, jak může UI ovlivňovat bezpečnost ve třech dimenzích: jak by UI mohla posílit cíle v oblasti bezpečnosti, jak mohou být technologie UI chráněny před útoky a jak řešit případné zneužívání UI k zlovolným účelům.

Rostoucí potenciál a citlivost aplikací UI v mnoha oblastech digitální ekonomiky a společnosti, jako jsou autonomní mobilita nebo předcházení výpadkům dodávek elektrické energie, znamená, že je velmi důležité stanovit požadavky na UI v oblasti kybernetické bezpečnosti 42 .

Použití UI ve zbraňových systémech může zásadním způsobem změnit ozbrojené konflikty, a proto vyvolává vážné obavy a otázky. Unie bude i nadále zdůrazňovat, že mezinárodní právo, včetně mezinárodního humanitárního práva a lidských práv, se plně vztahuje na všechny zbraňové systémy, včetně autonomních zbraňových systémů, a že státy jsou nadále odpovědné za jejich vývoj a používání v ozbrojeném konfliktu. EU i nadále zastává názor, že při rozhodování o použití smrtící síly musí být lidská kontrola zachována a musí být zasazena do celého životního cyklu jakýchkoli zbraňových systémů 43 .

3.    ZÁVĚRY

UI je již součástí našeho každodenního života, avšak její potenciál je mnohem větší, než jsme dosud zaznamenali. Aby se Evropa stala v oblasti UI vedoucím aktérem, musí stavět na svých silných stránkách a musí podporovat rozvoj etické, bezpečné a moderní UI v Evropě.

Komise proto vyzývá:

·Evropskou radu, aby schválila koordinovaný plán,

·členské státy, aby koordinovaný plán provedly, včetně vypracování – do poloviny roku 2019 – vnitrostátních strategií UI, v nichž budou nastíněny výše investic a prováděcí opatření,

·spolunormotvůrce, aby urychleně přijali zbývající legislativní iniciativy, které jsou nezbytné pro úspěch evropské strategie pro UI, včetně návrhů předložených v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem.

(1)

      https://www.latribune.fr/entreprises-finance/la-tribune-de-l-energie-avec-erdf/cinq-objets-connectes-pour-economiser-l-energie-545571.html  

(2)

      https://www.theguardian.com/society/2018/may/29/skin-cancer-computer-learns-to-detect-skin-cancer-more-accurately-than-a-doctor  

(3)

     COM(2018) 237.

(4)

     Odhaduje se, že přibližně 90 % silničních nehod je způsobeno lidskou chybou, viz COM(2016) 787.

(5)

     Evropa má v oboru UI výzkumníky a začínající podniky světové úrovně a zaujímá vedoucí postavení v oblasti robotiky a softwaru/platforem pro spolupráci mezi podniky. V odvětví dopravy, zdravotnictví a výroby, což jsou její silné stránky, by měla, pokud jde o UI, zaujímat přední místo.

(6)

      https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/eu-member-states-sign-cooperate-artificial-intelligence  

(7)

      https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2018/06/29/20180628-euco-conclusions-final/  

(8)

     Všechna tato opatření musí být v souladu s právními předpisy EU o hospodářské soutěži a státní podpoře.

(9)

     Cílené strategie UI zavedly Francie, Finsko, Švédsko, Spojené království a Německo. Některé země jako Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Irsko a Norsko zahrnují opatření v oblasti UI do své širší strategie digitalizace. Svou strategii v současnosti tvoří Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Itálie, Lotyšsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

(10)

      https://ec.europa.eu/knowledge4policy/ai-watch_en

(11)

     Evropa investovala v roce 2016 celkem 2,4–3,2 miliardy EUR ve srovnání s 6,5–9,7 miliardy EUR v Asii a 12,1–18,6 miliardy EUR v Severní Americe. Zdroj: 10 imperatives for Europe in the age of AI and automation, McKinsey, 2017.

(12)

     To může zahrnovat investice z evropských strukturálních a investičních fondů. Priority související s UI má ve svých strategiích pro inteligentní specializaci pět regionů: Dolní Sasko [DE], Pohjois-Savo [FI], Łódzkie [PL], Severozápad [RO] a Severovýchod [RO]. Viz: http://s3platform.jrc.ec.europa.eu/map  

(13)

     Návrhy pro příští víceletý finanční rámec, zejména nový program Digitální Evropa a Horizont Evropa, dosud nejambicióznější rámcový program EU pro výzkum a inovace, evropskou strategii pro UI podporují.

(14)

Viz sdělení Komise nazvané „Jednotný trh v měnícím se světě“ (COM(2018) 772).

(15)

     Podrobnosti o navrhovaných opatřeních viz oddíl B koordinovaného plánu.

(16)

     Partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti robotiky („SPARC“) a dat velkého objemu („Big Data Value“) představují 1,2 miliardy EUR veřejných investic a 3,2 miliardy EUR soukromých investic na období 2014–2020, což celkově činí 4,4 miliardy EUR.

(17)

     Sdružení Big Data Value Association, soukromý partner v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti dat velkého objemu, přijalo stanovisko k tématu UI, jehož součástí je doporučení pro přechod k partnerství v oblasti UI (listopad 2018). http://bdva.eu/sites/default/files/AI-Position-Statement-BDVA-Final-12112018.pdf

(18)

      https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2018/06/29/20180628-euco-conclusions-final/  

(19)

     Jen v roce 2018 bylo v pilotní fázi Evropské rady pro inovace financováno 74 inovativních projektů malých a středních podniků a začínajících podniků, které rozvíjejí inovace v oblasti UI.

(20)

     Podrobnosti o navrhovaných opatřeních viz oddíl C koordinovaného plánu.

(21)

     COM(2016) 180.

(22)

      https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/cross-border-corridors-connected-and-automated-mobility-cam

(23)

COM(2018) 283.

(24)

      http://ai4eu.org/

(25)

     Podrobnosti o navrhovaných opatřeních viz oddíl D koordinovaného plánu.

(26)

      https://www.pocbigdata.eu/monitorICTonlinevacancies/general_info/

(27)

      https://jointventure.org/images/stories/pdf/index2018.pdf

(28)

     Směrnice Rady 2009/50/ES o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Komise předložila návrh na přezkum tohoto aktu – COM(2016) 378.

(29)

https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/appointment-members-high-level-expert-group-impact-digital-transformation-eu-labour-markets

(30)

     Podrobnosti o navrhovaných opatřeních viz oddíly E a G koordinovaného plánu.

(31)

     „Data jsou pro UI životně důležitá“, viz kapitola 12 zprávy Společného výzkumného střediska „Artificial Intelligence: a European Perspective“ https://ec.europa.eu/jrc/en/publication/eur-scientific-and-technical-research-reports/artificial-intelligence-european-perspective  

(32)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

(33)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii.

(34)

     Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění), COM(2018) 234.

(35)

     Odkazy na úložiště dat budou poskytovány prostřednictvím platformy AI-on-demand (UI dostupná podle požadavků zákazníka), která poskytuje služby komunitě uživatelů UI.

(36)

      https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/eurohpc-joint-undertaking

(37)

      https://www.ecsel.eu/  

(38)

      https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/european-processor-initiative-consortium-develop-europes-microprocessors-future-supercomputers

(39)

     Podrobnosti o navrhovaných opatřeních viz oddíly Fa H koordinovaného plánu.

(40)

      https://www.theguardian.com/technology/2016/mar/24/tay-microsofts-ai-chatbot-gets-a-crash-course-in-racism-from-twitter

(41)

      https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/european-ai-alliance

(42)

     Tuto zásadu stanoví společné sdělení o kybernetické bezpečnosti ze září 2017 (JOIN(2017) 450).

(43)

     Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku bude s podporou Komise stavět na konzultacích s OSN, panelem Global Tech Panel a dalších vícestranných fór a bude koordinovat návrhy na řešení těchto složitých bezpečnostních problémů. 

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.12.2018

COM(2018) 795 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence

Koordinovaný plán rozvoje a používání
umělé inteligence vytvořené v Evropě – 2018

Umělá inteligence (UI) nám může pomoci řešit některé z největších světových problémů. Díky ní mohou lékaři zlepšit diagnostiku a vyvinout terapie pro nemoci, pro které dosud žádná léčba neexistuje, UI může optimalizací zdrojů snížit spotřebu energie, snížením potřeby pesticidů může přispět k čistšímu životnímu prostředí, může pomoci zlepšit předpověď počasí a predikci katastrof atd. Výčet je prakticky nekonečný. Umělá inteligence bude hlavní hnací silou hospodářského růstu a růstu produktivity a přispěje k udržitelnosti a životaschopnosti průmyslové základny v Evropě 1 . Umělá inteligence mění svět jako kdysi parní stroj nebo elektřina.

Unie hodlá rozvíjet důvěryhodnou UI založenou na etických a společenských hodnotách vycházejících z její Listiny základních práv. Lidé by měli UI nejen důvěřovat, nýbrž ji i využívat jak pro soukromé účely, tak i při práci. Evropa usiluje o vytvoření ekosystému pro UI vstřícného k inovacím, což je prostředí, ve kterém hospodářské subjekty nacházejí infrastrukturu, výzkumná zařízení, zkušební prostředí, finanční prostředky, právní rámec a odpovídající úrovně dovedností k investování do UI a jejího zavádění. Celkovým cílem je, aby se Evropa stala předním světovým regionem pro rozvoj a zavádění špičkové, etické a bezpečné UI, která podporuje přístup zaměřený na člověka v globálních souvislostech.

Od summitu k digitální problematice, který uspořádalo estonské předsednictví v září 2017, je UI jednou z priorit agendy Rady EU. Sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“ ze dne 25. dubna 2018 2 navrhuje evropskou strategii na podporu tohoto cíle. Sdělení rovněž navrhuje koordinovaný plán rozvoje umělé inteligence v Evropě 3 , který má být vypracován ve spolupráci s členskými státy do konce roku 2018. Tento cíl potvrdila i Evropská rada 4 . Tento dokument je odpovědí na tuto výzvu. Pouze pokud budou členské státy a Komise spolupracovat, bude Evropa schopna přetvořit vizi ve skutečnost.

Koordinovaný plán navazuje na „deklaraci o spolupráci“, kterou podepsaly všechny členské státy EU a Norsko v souvislosti s Digitálním dnem 2018 5 a která zdůrazňuje ochotu k užší spolupráci v oblasti UI. Rakouské předsednictví EU rovněž zahrnulo UI jako prioritu v souvislosti s transformací průmyslu 6 .

Hlavními cíli koordinovaného plánu je maximalizace dopadu investic na unijní i vnitrostátní úrovni, podpora synergií a spolupráce v celé EU, mimo jiné v otázkách etiky, podpora výměny osvědčených postupů a společné vymezení dalšího směřování. Díky spolupráci může Unie maximalizovat svůj dopad na hospodářskou soutěž v celosvětovém měřítku.

Skupina členských států pro digitalizaci evropského průmyslu a UI a Komise jednaly od června do listopadu 2018 o možných oblastech spolupráce. V zájmu přizpůsobení se rychlému tempu změn ve společnosti a hospodářství vyvolaných umělou inteligencí se členské státy, Norsko a Švýcarsko dohodly na zavedení průběžného koordinovaného plánu, který bude každoročně monitorován a přezkoumáván, aby byla zajištěna jeho stálá aktuálnost. Tento dokument je první verzí tohoto plánu a zahrnuje zejména činnosti na roky 2019 a 2020, přičemž klade důraz na činnosti plánované na úrovni EU v rámci stávajícího finančního rámce. Očekává se, že plán bude v souladu s příštím víceletým finančním rámcem pokračovat i v příštím desetiletí, pravděpodobně do roku 2027. 7  

Potřeba koordinované činnosti byla zjištěna v oblasti investic, excelence UI a jejího šíření, dostupnosti dat, společenských výzev, etiky a regulačního rámce. Opatření se týkají soukromého i veřejného sektoru s mnoha synergiemi.

„UI vytvořená v Evropě“, která splňuje očekávání občanů, odpovídá na potřeby společnosti a posiluje konkurenceschopnost

Koordinovaný plán bude maximalizovat přínosy UI pro všechny Evropany tím, že podpoří rozvoj důvěryhodné UI, která odpovídá evropským etickým hodnotám a představám občanů. Evropa bude postupně zvyšovat své úsilí v oblastech veřejného zájmu, jako je zdravotní péče, doprava, bezpečnost, vzdělávání a energetika, jakož i v jiných oblastech, jako jsou výrobní a finanční služby (též prostřednictvím technologie blockchain).

Tento plán slučuje soubor konkrétních a navzájem se doplňujících opatření na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni 8 za účelem:

¬podpory investic a posílení excelence v oblasti technologií a aplikací umělé inteligence, které jsou důvěryhodné a „etické a bezpečné již od návrhu“. K investicím musí docházet ve stabilním regulačním kontextu, který umožní provádění pokusů a podpoří přelomové inovace v celé EU, čímž se zajistí co nejširší a nejlepší využívání UI ze strany evropské ekonomiky a společnosti,

¬rozvíjení a provádění, na základě silných stránek Evropy a v partnerství s průmyslem a členskými státy, společných programů průmyslu a akademické sféry pro kooperativní výzkum a vývoj a inovace,

¬přizpůsobení programů a systémů učení a získávání dovedností, aby byla evropská společnost a její budoucí generace připraveny na umělou inteligenci,

¬vybudování základních kapacit pro podporu UI, jako jsou datové prostory a referenční zkušební a experimentální zařízení světové úrovně, v Evropě,

¬zajištění, aby orgány veřejné správy v Evropě byly průkopníky v oblasti používání UI,

¬zavedení, na základě práce odborníků, jasných etických pokynů pro vývoj a používání UI při plném respektování základních práv s cílem stanovit celosvětové etické normy a být světovou jedničkou v oblasti etické, důvěryhodné UI,

¬přezkoumání, v případě potřeby, stávajícího vnitrostátního a evropského právního rámce, aby byl lépe přizpůsoben konkrétním výzvám.

Klíčové prostředky

Pokrok v oblasti UI otevírá dveře novým příležitostem v oblastech, jako je individualizovaná a přesná zdravotní péče, mobilita (autonomní řízení vozidel 9 ), finanční technologie, pokročilá výroba, aplikace v oblasti vesmíru, inteligentní energetické sítě, udržitelné oběhové hospodářství a biohospodářství, lepší odhalování a vyšetřování trestné činnosti (např. praní peněz, daňové podvody), média atd.

Tato digitální transformace v mnoha případech vyžaduje významnou modernizaci stávající infrastruktury. Účinná implementace UI bude vyžadovat dokončení jednotného digitálního trhu a jeho regulačního rámce, včetně rychlého přijetí návrhu Komise na vytvoření Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a sítě národních koordinačních center 10 , posílení konektivity prostřednictvím koordinace spektra, velmi rychlých mobilních sítí 5G a optických sítí, cloudů nové generace, jakož i satelitních technologií 11 . Vysoce výkonná výpočetní technika a umělá inteligence se budou stále více prolínat s tím, jak se posouváme do budoucnosti a využíváme nové výpočetní technologie, technologie pro ukládání dat a komunikaci. Infrastruktury by navíc měly být přístupné i cenově dostupné, aby bylo zajištěno inkluzivní přijetí UI v celé Evropě, zejména ze strany malých a středních podniků. Průmysl, a zejména malé a mladé podniky, budou muset mít možnost se s těmito novými technologiemi seznámit a být schopny je integrovat do nových produktů, služeb a souvisejících výrobních procesů a technologií, též prostřednictvím zvyšování kvalifikace a rekvalifikace jejich pracovníků. Pro vývoj UI v rámci jednotného digitálního trhu bude mít rovněž zásadní význam normalizace, což pomůže zejména při zajišťování interoperability.

Změna paradigmatu je nutná i v případech, kdy je nutno data zpracovávat lokálně (například v rámci propojeného automatizovaného řízení vozidel, které musí být schopné přijímat rychlá rozhodnutí bez čekání na odpovědi ze vzdáleného serveru). Tento trend stimuluje poptávku po pokročilých polovodičových technologiích s nízkou spotřebou energie. Objevují se již nová paradigmata, jiná než škálování, a pro zajištění udržitelného využívání energie budou zapotřebí nové energeticky účinné počítačové architektury (například neuromorfní a kvantové). Klíčový význam pro zpracování dat velkého objemu a udržení dalšího vývoje v oblasti UI mají stávající partnerství mezi členskými státy a Unií prostřednictvím společných podniků, jako je ECSEL 12 (pro elektronické součástky a systémy), EuroHPC (vysoce výkonná výpočetní technika) 13 , jakož i stěžejní iniciativa Quantum v rámci programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 (H2020).

Členské státy a Komise budou neustále podporovat zavádění klíčových prostředků a budou začleňovat UI do souvisejících iniciativ.

Koordinovaný plán je propojen s probíhajícími paralelními strategiemi v těchto oblastech.

A.Strategická opatření a koordinace

Komise představila svůj přístup k UI ve sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“, které bylo zveřejněno v dubnu 2018. Přístup spočívá na třech pilířích:

·– výrazné posílení technických a průmyslových kapacit EU a nárůst využívání UI v rámci celého hospodářství, a to jak soukromým, tak veřejným sektorem,

·– příprava na socioekonomické změny způsobené zaváděním UI,

·– zajištění vhodného etického a právního rámce, který vychází z hodnot Unie a je v souladu s Listinou základních práv Evropské unie.

Jak bylo oznámeno v dubnovém sdělení, Komise pověřila skupinu odborníků na vysoké úrovni pro UI, aby vypracovala etické pokyny pro UI. Skupina odborníků na vysoké úrovni rovněž navrhne politická doporučení týkající se investic a regulačního rámce.

Komise rovněž pověřila skupinu odborníků pro odpovědnost a nové technologie, aby Komisi pomohla při vypracování pokynů k provádění směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky a při vypracovávání celounijních zásad, které mohou sloužit jako pokyny pro případné úpravy použitelných právních předpisů na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.

Skupina odborníků Komise pro sledování ekonomiky internetových platforem bude navíc zkoumat politické otázky v oblastech regulace týkajících se UI, jako je přístup k datům 14 , reklama na internetu a úloha algoritmů v ekonomice digitálních platforem.

Kromě toho Komise rovněž zřídila skupinu odborníků na vysoké úrovni pro dopad digitální transformace na trhy práce v EU, která na jaře 2019 předloží zprávu zabývající se strategiemi pro případ narušení zaměstnanosti 15 .

Úrovně investic do UI v Unii jsou ve srovnání s ostatními částmi světa, jako jsou USA a Čína, nízké a roztříštěné. Za účelem odstranění tohoto nedostatku stanoví dubnové sdělení ambiciózní cíl, kterým je zvýšit investice (veřejného a soukromého sektoru dohromady) na celkem nejméně 20 miliard EUR v období 2018–2020 a v dalším desetiletí postupně zvýšit investice na 20 miliard EUR ročně.

Komise zvyšuje investice do UI z rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 na 1,5 miliardy EUR v období 2018–2020, což představuje nárůst o 70 % ve srovnání s obdobím 2014–2017. V rámci příštího víceletého finančního rámce navrhla Komise vyčlenit na UI nejméně 1 miliardu EUR ročně z programů Horizont Evropa 16 a Digitální Evropa 17 . Zkoumají se možnosti uvolnění zdrojů z Evropského fondu pro strategické investice a evropských strukturálních a investičních fondů. Očekává se například, že Evropský fond pro regionální rozvoj investuje do UI na základě příští generace strategií pro inteligentní specializaci.

Cílené strategie v oblasti UI dosud zavedly Francie, Finsko, Švédsko, Spojené království a Německo. Některé země jako Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Irsko a Norsko zahrnují opatření v oblasti UI do širší strategie digitalizace. Kromě toho momentálně vypracovávají strategie Rakousko, Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Německo, Itálie, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko a Španělsko. 18 Aby bylo možné maximalizovat investice, sdružit důležité zdroje, jako jsou data, a zajistit bezproblémové regulační prostředí, musí všechny členské státy zavést vnitrostátní strategie v oblasti UI v souladu se svými záměry vyjádřenými v deklaraci o spolupráci v oblasti umělé inteligence učiněné při příležitosti Digitálního dne, včetně podpůrných opatření.

Členské státy a Komise budou každoročně sledovat pokrok v provádění plánu. 19

B.Maximalizace investic prostřednictvím partnerství

K usnadnění a posílení investic do UI a k maximalizaci jejího dopadu ve veřejném i soukromém sektoru je nezbytné společné úsilí Komise, členských států a soukromého sektoru. Pouze tehdy, pokud Komise a členské státy budou prostřednictvím společného plánování orientovat své investice stejným směrem a podnítí významné soukromé investice, bude mít Evropa jako celek vliv a posílí svou strategickou autonomii v oblasti UI.

·Usnadnění nového partnerství v oblasti UI: Umělou inteligencí se dnes zabývají různá partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) v rámci programu Horizont 2020, zejména PPP v oblasti robotiky a dat velkého objemu se samostatnými programy výzkumu a inovací. Akademická výzkumná obec je rovněž organizována v rámci sítí, jako je EurAI, což je evropské sdružení pro UI. Komise bude s podporou členských států spolupracovat s průmyslem a akademickou obcí na společném programu výzkumu a inovací v oblasti UI. Cílem programu je rozvíjet na základě silných stránek Evropy dynamický celounijní ekosystém pro inovace v oblasti UI, podporovat úzkou spolupráci mezi průmyslem a akademickou obcí a posilovat konkurenceschopnost v celém hodnotovém řetězci UI. Za tímto účelem program usnadní diskuse nejprve se zúčastněnými stranami z PPP v oblasti robotiky a dat velkého objemu, avšak později se rozšíří na zástupce všech příslušných zúčastněných stran z průmyslu a výzkumných institucí, aby byl vypracován společný strategický plán pro výzkum a inovace v oblasti UI. Komise plánuje zřídit skupinu předních hráčů (Leaders' Group).

·Společné investování do UI: Je nezbytné, aby Evropa identifikovala příští generaci UI, investovala do ní a v široké míře ji uváděla do praxe. Jedním z důležitých prvků je zpřístupnění dostatečných investic pro začínající podniky v jejich raném stadiu, jakož i pro společnosti ve fázi rozvíjejícího se podniku. Za tímto účelem Komise usiluje o zpřístupnění zdrojů pro začínající podniky a inovátory v oblasti UI a technologie blockchain v jejich raném stadiu a také pro společnosti ve fázi rozvíjejícího se podniku, a to za použití stávajících nástrojů, jako je Evropský fond pro strategické investice, Horizont 2020 a Evropský investiční fond. V roce 2020 by mělo být uvolněno počátečních 100 milionů EUR. Jelikož některé počáteční aplikace technologie blockchain využívající těžbu (bitcoin) spotřebovávají velké množství energie, upřednostní Komise v kritériích výběru investic pro takový finanční program novější energeticky účinnější infrastruktury a aplikace technologie blockchain. Činnosti by mohly být zaměřeny na i) financování portfolia inovativních podniků zabývajících se UI / technologií blockchain; ii) rozvoj dynamické komunity investorů v rámci celé EU zaměřené na UI; iii) znásobení investic na vnitrostátní úrovni zapojením národních podpůrných bank, které se hodlají zapojit; iv) poskytnutí pobídek pro investice soukromého sektoru a v) zvýšení atraktivity Evropy pro setrvání a růst začínajících podniků. V následujících letech by UI a technologie blockchain mohly být dále podporovány prostřednictvím programu InvestEU.

·V návaznosti na závěry Evropské rady z června 2018 24 připravuje Evropská komise rozšířenou pilotní iniciativu pro Evropskou radu pro inovace (ERI) na podporu růstu inovativních společností (začínajících podniků a malých a středních podniků), které provádějí průlomové inovace vytvářející tržní příležitosti, jakož i průlomové činnosti v oblasti vědy a klíčových základních technologií, které by mohly vést k přelomovým inovacím.

C.Z laboratoře na trh: i) dosažení excelence v oblasti výzkumu; ii) zřízení referenčních zkušebních zařízení světové úrovně a iii) urychlení zavádění UI prostřednictvím center pro digitální inovace

Komise a členské státy uznávají, že je důležité nadále posilovat vědeckou základnu 25 a podporovat výzkum a inovace, aby byla zajištěna konkurenceschopnost v oblasti technologií, řešeny výzvy v oblasti inovací a také usnadněn přenos výsledků výzkumu do průmyslu.

Komise posílí své investice do výzkumu a inovací v rámci celého programu Horizont 2020 a začlení UI do všech témat, kde lze její přínos rozvíjet či využívat. Například bude nezbytné, aby bylo vyčleněno značné množství finančních prostředků na bezpečnost UI, jednak proto, aby se zabránilo zlovolnému použití technologií UI ze strany pachatelů k trestné činnosti nebo terorismu, a jednak k zavedení nástrojů a řešení UI pro podporu donucovacích orgánů za účelem lepší prevence, odhalování a vyšetřování trestné činnosti a terorismu. 26

Kromě toho bude Komise usilovat o posílení evropských středisek excelence v oblasti UI, zřízení referenčních zkušebních zařízení světové úrovně a rychlejší zavádění UI prostřednictvím center pro digitální inovace, čímž se zajistí, aby Evropa těžila z výsledků výzkumných činností.

Komise zachová geografickou rovnováhu ve svém úsilí o posílení center pro digitální inovace, bude podporovat geografické pokrytí v sítích středisek excelence a zkušebních zařízení a podpoří doplňkovost s investicemi v oblasti politiky soudržnosti. Přestože má Evropa díky svým mnoha předním výzkumným střediskům nepopiratelné silné stránky, má spojení sil zásadní význam pro konkurenceschopnost na celosvětové úrovni. Evropa navýší vnitrostátní výzkumné kapacity a dosáhne kritického množství prostřednictvím těsnějších sítí evropských středisek excelence pro výzkum UI 27 . Cílem je podpořit spolupráci mezi nejlepšími výzkumnými týmy v Evropě, spojit síly za účelem účinnějšího řešení hlavních vědeckých a technologických výzev v oblasti UI a mobilizovat průmysl k integraci a nalezení synergií s výzkumnými týmy.

Zřízení referenčních zkušebních zařízení světové úrovně 28 : Důležitý krok při uvádění technologií na trh souvisí s prováděním pokusů a zkoušek v oblasti nejmodernějších technologií v reálném prostředí. Aby byly optimalizovány investice a zabránilo se duplicitním nebo vzájemně si konkurujícím činnostem, měl by být vytvořen a všem aktérům v celé Evropě zpřístupněn omezený počet rozsáhlých referenčních zařízení specializovaných na UI.

K příkladům takových zkušebních zařízení patří přeshraniční zkoušení propojeného a autonomního řízení vozidel, zkušební zařízení pro autonomní lodní dopravu a vytváření datových prostorů. Komise a členské státy určí potřebu nových rozsáhlých zkušebních zařízení pro nejnovější technologie UI v klíčových oblastech, jako je mobilita, zdravotní péče, výroba, zemědělsko-potravinářský průmysl nebo bezpečnost. Tato zkušební zařízení mohou zahrnovat „regulační pískoviště“ (tj. oblasti, v nichž je regulace omezena nebo je příznivá pro zkoušení nových produktů a služeb) ve vybraných oblastech, kde právní předpisy poskytují regulačním orgánům dostatečný prostor, zmírňují zvláštní právní a regulační požadavky po dobu trvání pískoviště.

Urychlení využívání UI prostřednictvím center pro digitální inovace: Stejně tak bude důležité podporovat využívání UI v širší ekonomice, zejména ze strany malých a středních podniků. To zahrnuje předávání znalostí a vědeckého pokroku, jichž bylo dosaženo v evropských střediscích excelence pro výzkum UI, jakož i technologií validovaných ve výše uvedených zkušebních zařízeních. Centra pro digitální inovace mohou pomoci zajistit, aby se digitálních příležitostí mohl chopit jakýkoli podnik, malý nebo velký, ať technicky vyspělý či nikoli, jakož i veřejný sektor. Centra pro digitální inovace, jejichž jádro tvoří technické univerzity a výzkumné organizace, fungují jako jediná kontaktní místa, kde mohou podniky a veřejný sektor získat přístup k technologiím, zkouškám a technické podpoře, finančnímu poradenství, informacím o trhu a příležitostem k navazování kontaktů. Přesněji řečeno, v oblasti UI mohou centra pro digitální inovace pomáhat malým a středním podnikům a orgánům veřejné správy identifikovat potřebné datové soubory, vyvíjet algoritmy, učit UI a mohou poskytovat propojení s výpočetními zařízeními na základě platformy „AI-on-demand“ (UI dostupná podle požadavků zákazníka). Mohou pomáhat odborníkům v oblasti odborné přípravy v malých a středních podnicích při využívání řešení v oblasti UI a poskytovat poradenství týkající se stávající finanční podpory. Jsou propojeny jak se středisky excelence pro výzkum, tak s dostupnými zkušebními zařízeními.

Obdobně i současných jedenáct uzlů digitálních znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu sdružuje přední aktéry digitálních odvětví v cílových regionech.

D.Dovednosti a celoživotní učení

Talent je jednou z hlavních složek UI, které je třeba rozvíjet a používat. Umělá inteligence a digitalizace rychle transformují společnost i ekonomiku jako celek, včetně pracovního prostředí. V Evropě je stále značný nedostatek v oblasti dovedností, pokud jde o informační a komunikační technologie. Poptávka po dovednostech v nově vznikajících oblastech, jako je UI, je zvláště naléhavá a tento problém stále roste, neboť nabídka zaostává za trhem. Téměř všechny členské státy čelí nedostatku odborníků na IKT, též v oblasti UI 32 . Současná nabídka specializovaných vysokoškolských programů je omezená a není ve všech členských státech dostupná ve stejné míře. 33  

Nedostatečné obecné odborné znalosti u širší populace brání dostupnosti a využívání řešení založených na UI. Přístup k potřebným dovednostem by měl být podporován na základních a středních školách, ačkoli značným problémem je i nadále odborná příprava učitelů. Je třeba navrhnout rychlé rekvalifikační programy, které by občanům umožnily získat zkušenosti v oblasti UI. K rozšíření vzdělávání by mohly být využity technologie, jako jsou hromadné otevřené on-line kurzy (MOOC). Téma umělé inteligence se musí stát součástí netechnických studijních programů prostřednictvím formálního a neformálního vzdělávání, aby bylo možné budoucí pracovní síly vybavit znalostmi potřebnými pro fungování a orientaci v pracovním prostředí, v němž bude UI součástí každodenních úkolů.

Kromě dovedností v oblasti IKT jsou pro rozvoj UI zaměřené na člověka rovněž důležité další dovednosti. Etika a ostatní dovednosti jiné než přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika jsou stejně důležité a měly by být součástí kapitoly o podpoře talentu v národních a mezinárodních strategiích v oblasti umělé inteligence. Kromě toho by rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace měly doprovázet modernizace trhu práce a sociální politiky, aby bylo možné lépe zvládat častější přechody na trhu práce.

K nedostatku v oblasti dovedností přispívají potíže s přilákáním a udržením nadaných lidí v Evropě. Talentovaní výzkumní pracovníci a slibné začínající podniky často dostávají atraktivní nabídky ze zahraničí. V roce 2017 představovali 38 % obyvatel Silicon Valley cizinci, kteří přišli do USA s cílem obsadit konkrétní pracovní místo v odvětví technologií, přičemž 8 % z nich byli Evropané 34 . Zejména je třeba učinit opatření k přilákání a udržení těch nejtalentovanějších v Evropě a k vytvoření konkurenčního prostředí. Užší spolupráce s průmyslem pomůže zajistit, aby byl obsah učení relevantní pro potřeby trhu práce.

Komise přijala akční plán digitálního vzdělávání 35 na podporu využívání technologií a rozvoje digitálních kompetencí ve vzdělávání. Jak bylo oznámeno v dubnovém sdělení, Evropský inovační a technologický institut (EIT) začleňuje umělou inteligenci do vzdělávacích kurzů, které podporuje, a to na magisterské úrovni a úrovni PhD, a pilotní projekt stáží v oblasti digitálních příležitostí (2018–2020) 36 poskytuje studentům programu Erasmus příležitost absolvovat stáž v oblasti pokročilých digitálních dovedností. Plán pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností podporuje rozvoj odvětvových strategií pro řešení nedostatků v oblasti dovedností 37 a zlepšení multidisciplinárních přístupů začleněním prvků UI do jiných vědních oborů.

Je důležité vzájemné uznávání certifikace, včetně studií v nových oborech, jako je UI. V květnu 2018 Komise vypracovala návrh doporučení Rady 38 o podpoře automatického vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů a osvědčení o vyšším sekundárním vzdělání a výsledků období studia v zahraničí. Navrhované doporučení Rady vyzývá členské státy, aby učinily politický závazek provést kroky k zavedení automatického uznávání do roku 2025.

E.Data: klíčový prvek UI – vytvoření společného evropského datového prostoru

K současnému rozšíření UI značně přispívá dostupnost velkých souborů dat v kombinaci s nárůstem výpočetní kapacity a konektivity. Klíčovým prvkem evropské politiky je přeshraniční poskytování bezpečných a spolehlivých dat širokému okruhu uživatelů. Nadále bude zajištěna otevřenost vůči mezinárodním tokům dat při plném dodržování pravidel EU na ochranu osobních údajů a v souladu s použitelnými právními nástroji, včetně dohod o volném obchodu, které EU uzavírá se svými partnery, a zjištěními Komise týkajícími se přiměřenosti, pokud jde o úroveň ochrany osobních údajů ve třetích zemích. Úplné provedení odvětvových právních předpisů, zlepšení přístupu k informacím a jejich opakované použití (např. směrnice INSPIRE 40 ) poskytnou konkrétní data specifická pro danou oblast, která jsou potřebná k podpoře výkonných aplikací UI pro veřejný sektor a pro účely analýzy nebo monitorování politik 41 .

Pokud se zpracovávají údaje týkající se fyzických osob, obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) stanoví pravidla pro shromažďování, používání a sdílení těchto osobních údajů. Kromě toho nedávno přijaté nařízení o volném pohybu neosobních údajů dále usnadňuje přeshraniční toky dat v celé Unii jako klíčový prvek jednotného digitálního trhu. Pozornost bude rovněž věnována řešením na bázi technologie blockchain pro sdílení údajů a poskytování přístupu k nim, která jsou plně v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a zásadami ochrany soukromí. Navrhovaná pravidla 42 obchodování mezi internetovými zprostředkovatelskými službami, jako jsou tržiště, obchody s aplikacemi nebo platformy pro rezervaci ubytování, stanoví podmínky pro předvídatelné a transparentní využívání údajů hostingovými službami a jejich uživateli z řad podniků. Tato opatření mají zajistit větší spravedlnost a důvěru v obchodní vztahy a cenné využívání dat v ekosystému on-line platforem.

Je třeba přijmout opatření, která usnadní sdílení dat v držení veřejného a soukromého sektoru vytvořením společného evropského datového prostoru 43 : souvislé digitální oblasti s rozsahem, který umožní vývoj nových produktů a služeb založených na datech. Zejména data, která vytváří a má v držení veřejný sektor, jsou často velmi kvalitní a představují cenné aktivum pro evropské inovátory a podniky.

Za účelem zvýšeného využívání by měla být zajištěna co největší interoperabilita dat v určitém prostoru, zejména prostřednictvím dohody, že je třeba usilovat o to, aby datové formáty byly otevřené, FAIR (vyhledatelné, přístupné, interoperabilní, opětovně využitelné), strojově čitelné, standardizované a zdokumentované, a to jak v interakci mezi veřejným a soukromým sektorem, v rámci odvětví a napříč odvětvími 44 .

Směrnice o informacích veřejného sektoru 45 stanoví rámec pro opětovné využívání těchto dat ze strany podniků. Opatření by měla být zaměřena na to, aby byly datové soubory v praxi snadněji dostupné, zejména pro začínající podniky a malé a střední podniky, a na usnadnění agregace. Zvláštní význam má navrhování a zavádění interoperabilních formátů dat a metadat, jakož i zavádění standardizovaných rozhraní pro programování aplikací (API) na základě Evropského rámce interoperability (EIF) 46 .

Tato opatření doplní úsilí členských států o podporu dostupnosti, interoperability a opětovné použitelnosti dat v odvětvích s velkým významem pro UI, jako je zdravotnictví 47 (viz body níže), životní prostředí, mobilita, bezpečnost, migrace, udržitelné a oběhové biohospodářství a potravinový systém.

F.Etika již od návrhu a regulační rámec

Vhodný a předvídatelný etický a regulační rámec, který se opírá o účinné záruky ochrany základních práv a svobod, je nezbytný pro důvěru občanů v UI a pro společnosti, které potřebují investiční jistotu, aby využívaly nových obchodních příležitostí. Vedoucí postavení v oblasti etiky za současné podpory inovací se může stát konkurenční výhodou evropských podniků na světovém trhu. Rostoucí míra využívání UI ve veřejném sektoru také navíc nutně vyvolává podobné otázky v oblasti etiky a základních práv, které je třeba řešit předem.

Jak uvádí strategie „Umělá inteligence pro Evropu“, Komise pověřila skupinu odborníků na vysoké úrovni pro UI, aby vypracovala etické pokyny pro UI 54 . První návrh těchto pokynů bude připraven v prosinci 2018 a konečné znění se očekává v březnu 2019, po rozsáhlých konzultacích prostřednictvím Evropské aliance pro umělou inteligenci 55 . Jednou z klíčových zásad bude „etika již od návrhu“, podle níž jsou etické zásady zakomponovány do výrobků a služeb umělé inteligence již na začátku procesu návrhu.

Je důležité, aby právní předpisy poskytovaly vhodný rámec pro inovace na základě UI a využívání řešení na bázi UI a zároveň řešily možná rizika vyplývající z používání technologie a interakcí s ní, včetně obav týkajících se kybernetické bezpečnosti. To znamená zajistit „kybernetickou bezpečnost“ ve smyslu předcházení zneužití (např. hackerské útoky nebo manipulace algoritmů UI nebo manipulace dat zpracovávaných prostřednictvím algoritmu na bázi UI), jakož i začlenit mechanismy, které zajistí bezpečnost spotřebitelů a účinnou nápravu pro oběti v případě škody, a usnadnit vyšetřování v případě narušení systému UI. Požadavky na kybernetickou bezpečnost v oblasti UI by měly být specifikovány a měly využívat systém certifikace v rámci navrhovaného evropského rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti 56 . V případě podniků působících v oblastech souvisejících s bezpečností (např. finanční instituce, výrobci radioaktivních materiálů atd.) je navíc používání některých produktů a procesů UI ve veřejném zájmu, a proto lze nařídit jejich povinné používání.

Pro budování důvěry v UI je nezbytný odpovídající rámec bezpečnosti a odpovědnosti zaručující vysokou úroveň bezpečnosti a účinné mechanismy nápravy pro oběti v případě škod.

Pokud existují příslušné záruky, mohou navíc regulační pískoviště a další metody pro experimentování s politikami a jejich tvorbu hrát důležitou úlohu v podpoře inovací založených na UI v oblastech, kde právní předpisy poskytují regulačním orgánům dostatečný manévrovací prostor. V roce 2019 bude kladen důraz na posouzení toho, zda je regulační rámec v Evropě vhodný pro účely technologií založených na AI obecně, a zejména pro propojené a automatizované řízení vozidel.

Jako nástroje pro posuzování regulačních překážek souvisejících s vývojem a zaváděním UI mohou v mezích stávajících právních předpisů sloužit dohody o inovacích 57 . Dohody o inovacích jsou dobrovolné dohody o spolupráci mezi EU, inovátory a celostátními, regionálními a místními orgány. Cílem dohod o inovacích je získat podrobné informace o tom, jak konkrétní pravidla nebo právní předpisy EU fungují v praxi. Pokud se zjistí, že určité pravidlo nebo předpis jsou pro inovace překážkou, dohoda tuto skutečnost zviditelní a je podnětem k případnému dalšímu opatření.

Ostatní důležité prvky pro vytvoření integrovaného evropského domácího trhu s produkty, službami a aplikacemi na bázi UI jsou například ochrana osobních údajů a soukromí 58 , ochrana spotřebitele a dodržování právních předpisů týkajících se hospodářské soutěže již od návrhu. Důležitá hlediska týkající se rozvoje a zavádění UI, zejména v oblastech s velkým společenským a politickým významem, se navíc týkají spravedlnosti, transparentnosti a odpovědnosti algoritmického rozhodování a souvisejících modelů správy 59 a dopadu UI na lidské chování 60 .

V neposlední řadě by měly být prozkoumány také otázky týkající se duševního vlastnictví, aby se zajistilo, že příslušný regulační rámec náležitě řeší řadu problémů, které jsou specifické pro UI, a je tak schopen účinně podporovat její rozvoj.

G.UI pro veřejný sektor

Aplikace UI mohou přispět ke zlepšení veřejných služeb různým způsobem, například tím, že umožní inteligentnější analytické schopnosti a lepší porozumění (např. populačním, hospodářským, environmentálním a klimatickým) procesům v reálném čase v oblasti ekonomiky, společnosti a životního prostředí, včetně odhalování trestné činnosti, jako jsou daňové podvody a praní peněz.

Řešení na bázi UI mohou přinést kratší a bohatší cykly zpětné vazby pro všechny úrovně správy, což umožní urychlit a zefektivnit poskytování služeb a zlepšit jeho účinnost. Tato řešení mohou:

·zvýšit kvalitu a konzistentnost poskytovaných služeb,

·zlepšit navrhování a provádění politických opatření,

·umožnit účinnější a cílenější zásahy,

·zvýšit účinnost a účelnost zadávání veřejných zakázek a

·posílit bezpečnost a správu identit a zlepšit služby v oblasti zdravotnictví a zaměstnanosti.

U příjemců podpory z veřejných zdrojů mohou rozhodnutí na bázi UI zjednodušit vztah mezi orgány a příjemci prostřednictvím začlenění širších veřejných zájmů nebo regulačních hledisek do každodenního rozhodování (prostřednictvím cílené komunikace, behaviorálních nepřímých pobídek atd.).

Umělá inteligence může zlepšit interakci mezi občany a státní správou prostřednictvím konverzačních systémů (včetně digitálních asistentů a chatbotů státní správy), vícejazyčných služeb a automatického překladu. Rovněž se usiluje o uplatnění UI v sociální oblasti a ve zdravotnictví za účelem podpory rozhodování lékařů nebo podpory včasného rozpoznání marginalizace mladých lidí. 63

Jak bylo nastíněno výše, navrhují se konkrétní opatření k otevření dat veřejného sektoru pro využití prostřednictvím aplikací UI v oblastech veřejného zájmu, jako jsou lékařské zobrazovací metody nebo genomika.

Členské státy se vyzývají, aby se zapojily do vzájemného učení s ostatními členskými státy, zejména pokud jde o regulační pískoviště a zkušební podmínky.

H.Mezinárodní spolupráce

Vzhledem k tomu, že UI je v současné době projednávána na celém světě a na mnoha mezinárodních fórech, jako jsou OSN, OECD, G7 nebo G20 67 , má mezinárodní dosah zásadní význam. Vývoj UI bude těžit z mezinárodní spolupráce, zejména ve vyspělých zemích s vysokou úrovní výzkumu a inovací a investic do UI. Společný vývoj mezinárodních norem usnadní zavádění a přijímání UI. Unie bude prosazovat etické zásady v oblasti UI na mezinárodní úrovni a zahájí dialog a spolupráci se všemi třetími zeměmi a zúčastněnými stranami ze třetích zemí, které jsou ochotny sdílet stejné hodnoty.

Aby však toto úsilí bylo úspěšné, měly by se členské státy a Unie pokusit sladit dvoustranné informační činnosti týkající se UI mezi jednotlivými členskými státy a třetími zeměmi a spojit své úsilí zaměřené na zodpovědný vývoj UI na celosvětové úrovni. Unie musí v této věci vůči třetím zemím a světu obecně zaujímat jednotný postoj. V synergii s činnostmi členských států by EU měla rovněž usilovat o spojenectví se zúčastněnými stranami – technologickými společnostmi, akademickou obcí a dalšími stranami – s cílem zapojit se do aliance mnoha zúčastněných stran na celosvětové úrovni zaměřené na odpovědnou UI.

Unie navíc v první polovině roku 2019 uspořádá mezinárodní setkání ministrů zaměřené na UI s cílem dosáhnout celosvětového konsenzu ohledně etických důsledků UI. Kromě toho EU využívá svého nástroje zahraniční politiky k tomu, aby podpořila spolupráci s mezinárodními partnery v otázkách regulace a etiky. Některé členské státy navrhují mezivládní postup podobný panelu pro změnu klimatu. Pokud jde o rozměr mezinárodní bezpečnosti, bude se politika v oblasti UI opírat o práci vysoké představitelky v panelu Global Tech a v rámci Organizace spojených národů a dalších mnohostranných fór.

Unie rovněž přispěje svými odbornými znalostmi a vyčleněnými finančními prostředky k tomu, aby byla UI pevněji zakotvena do rozvojové politiky. Umělá inteligence je předurčena k tomu, aby významně přispěla k řešení celosvětovým výzev, jakož i k rozvojové politice. Například přesné zemědělství s využitím UI slibuje snížení spotřeby pesticidů, hnojiv a vody, což z něj činí ideální technologii k tomu, aby pomohla rostoucí populaci v rozvíjejícím se světě. Umělou inteligenci lze rovněž využít k modelování počasí, klimatu a dalších přírodních jevů, aby mohli být místní obyvatelé např. upozorněni na extrémní povětrnostní podmínky nebo bezprostředně hrozící katastrofy a aby se na ně mohli předem připravit. Umělá inteligence a digitální technologie mohou podpořit cenově dostupná řešení v oblasti vyspělých technologií, a to i pro osoby v obtížných podmínkách, a přitom zohledňovat etické otázky a otázky ochrany soukromí.

Odkazy:

Sdělení Komise „Umělá inteligence pro Evropu“

https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/communication-artificial-intelligence-europe  

Deklarace o spolupráci v oblasti umělé inteligence

https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/eu-member-states-sign-cooperate-artificial-intelligence )

Aliance pro umělou inteligenci

https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/european-ai-alliance

(1)

     Strategická skupina na vysoké úrovni pro průmyslové technologie doporučila zahrnout UI jako jednu z klíčových základních technologií, jelikož se vyznačuje průřezovým potenciálem, který je pro evropský průmysl nezbytný.

https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/28e1c485-476a-11e8-be1d-01aa75ed71a1/language-en

(2)

     COM(2018) 237.

(3)

     Jak uvádí výše zmíněné sdělení ze dne 25. dubna 2018, za umělou inteligenci se považují systémy vykazující inteligentní chování v podobě vyhodnocování svého okolí a následného rozhodování či vykonávání kroků – s určitou mírou autonomie – k dosažení konkrétních cílů. Systémy využívající technologii umělé inteligence mohou být čistě softwarové, které působí jen ve virtuálním světě (např. hlasoví asistenti, programy na analýzu snímků, vyhledávače, systémy rozpoznávání hlasu a obličeje), nebo mohou být zabudovány do technického vybavení (např. pokročilé roboty, autonomní vozidla, drony a různé formy využití internetu věcí). Umělou inteligenci využíváme každodenně, např. k překladům z různých jazyků, vytváření titulků u videí nebo blokování e-mailového spamu. Mnoho technologií UI potřebuje ke zlepšení své výkonnosti data. Jakmile budou dosahovat dobrých výsledků, mohou pomoci zlepšit a zautomatizovat rozhodování v téže oblasti. Například systém UI bude naučen a následně použit ke zjišťování kybernetických útoků na základě údajů z dotčené sítě nebo systému.

(4)

      https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2018/06/29/20180628-euco-conclusions-final/

(5)

     Při příležitosti Digitálního dne 2018, který se konal dne 10. dubna v Bruselu, bylo dosaženo společných závazků členských států ve vztahu k digitální budoucnosti Evropy. Podpis deklarace o UI probíhá na základě dobrovolného a participativního postupu.

(6)

     Viz poznámka předsednictví  11972 /18 ze dne 14. září 2018.

(7)

     Všechny rozpočtové číselné údaje týkající se předpokládaných příspěvků EU od roku 2020 jsou podmíněny přijetím příslušného právního základu, pracovních programů a ročních rozpočtů ze strany příslušných orgánů.

(8)

   Všechna tato opatření musí být v souladu s právními předpisy EU týkajícími se hospodářské soutěže a státní podpory.

(9)

     Sdělení o propojené a automatizované mobilitě například uznává výhody vyplývající z pokroku v oblasti UI, které poslouží k otevření nových oblastí pro rozvoj podnikání a připraví půdu pro nové služby v oblasti mobility, které zajistí bezpečnější, dostupnější a udržitelnější dopravu.

(10)

     COM(2018) 630.

(11)

   Např. globální družicový navigační systém Galileo, který vlastní EU.

(12)

      https://europa.eu/european-union/about-eu/agencies/ecsel_cs

(13)

      https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/blogposts/eurohpc-joint-undertaking-looking-ahead-2019-2020-and-beyond

(14)

     Duch-Brown et al (2017), The economics of ownership, access and trade in digital data. Společné výzkumné středisko – Digital Economy Working Paper 2017-01. https://ec.europa.eu/jrc/en/publication/eur-scientific-and-technical-research-reports/economics-ownership-access-and-trade-digital-data

(15)

https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/appointment-members-high-level-expert-group-impact-digital-transformation-eu-labour-markets

(16)

     COM(2018) 435 a COM(2018) 436.

(17)

     COM(2018) 434.

(18)

     Pět regionů má priority související s UI ve svých strategiích pro inteligentní specializaci a UI může hrát roli v kontextu dimenzí digitální průmyslové transformace v národních nebo regionálních strategiích pro inteligentní specializaci s ohledem na programy EFRR po roce 2020: Dolní Sasko [DE], Pohjois-Savo [FI], Łódzkie [PL], Severozápad [RO] a Severovýchod [RO]. Viz: http://s3platform.jrc.ec.europa.eu/map . Strategii v oblasti UI mají také další regiony v Evropě, například v Belgii.

(19)

     Služba AI Watch, kterou vyvinulo Společné výzkumné středisko, přispěje k monitorování vývoje souvisejícího s UI a poskytne řadu analýz nezbytných pro podporu provádění evropské iniciativy v oblasti UI. Kromě jiného vypracuje indexy UI, které budou zaměřeny na všechny dimenze, které jsou relevantní pro tvorbu politik. Tyto informace budou k dispozici na portálu služby AI Watch https://ec.europa.eu/knowledge4policy/ai-watch_en

(20)

     Včetně oblasti sociálního začleňování a zaměstnanosti, elektronické veřejné správy, elektronického zdravotnictví, klíčových základních technologií, dovedností, průmyslové transformace / inteligentní specializace atd.

(21)

     Členské státy a regiony se vyzývají, aby analyzovaly digitální dimenze – včetně UI– v procesu přezkumu strategií pro inteligentní specializaci s ohledem na budoucí investice Evropského fondu pro regionální rozvoj.

(22)

     Zástupci jmenovaní skupinou členských států pro digitalizaci evropského průmyslu a umělou inteligenci.

(23)

     Na základě stávajících skupin a ohledem na specifickou správu různých zapojených nástrojů EU.

(24)

     EUCO 9/18 – 28. června 2018.

(25)

     Evropská rada pro výzkum například financovala více než 150 špičkových projektů v oblasti UI realizovaných předními evropskými výzkumnými pracovníky v oblastech, jako je hluboké učení, neuronové sítě, predikce, strojový překlad, zpracování přirozeného jazyka, počítačové vidění, robotika, umělí agenti a lékařské zobrazovací metody, jakož i správa a normy.

(26)

     To by rovněž umožnilo podnikům zvýšit jejich bezpečnostní kapacitu. Komise s výborem programu Bezpečné společnosti projedná začlenění příslušných opatření do pracovního programu Horizont 2020 na rok 2020.

(27)

     Středisko excelence pro UI je výzkumné středisko s rozsáhlými odbornými znalostmi v oblasti UI. Hlavním účelem těchto středisek je pokrok v konkrétních oblastech vědy a techniky.

(28)

     Referenční zkušební a experimentální zařízení je technologická infrastruktura, která disponuje specifickými odbornými znalostmi a zkušenostmi v oblasti zkoušení vyspělých technologií v daném odvětví za skutečných podmínek nebo podmínek blízkých skutečnosti (inteligentní nemocnice, čisté prostory, inteligentní město, experimentální zemědělský podnik, koridor pro propojené a automatizované řízení vozidel atd.).

(29)

      https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/new-5g-cross-border-corridors-connected-and-automated-mobility-baltics-will-allow-testing

(30)

     Společný podnik ECSEL je třístranný model společných investic Komise, členských států a průmyslu na podporu výzkumu a inovací, včetně rozsáhlých demonstrací a pilotních projektů v oblasti mikroelektroniky, integrace malých systémů a vestavěného softwaru se zvláštním zaměřením na projekty integrace.

(31)

     Klasifikace územních statistických jednotek; NUTS 2 jsou definovány jako základní regiony pro uplatňování regionálních politik.

(32)

     Chybí více než 80 000 odborníků na zpracování a správu dat (1 na 20 vědců) http://www.pocbigdata.eu/monitorICTonlinevacancies/general_info/

(33)

    „V roce 2018 mají přibližně dvě třetiny členských států EU méně než deset programů magisterského studia, které se výrazně zaměřují na UI. Přestože jsou moduly UI relativně stále běžnější v různých oblastech vzdělávání, stále má více než 20 programů magisterského studia obsahujících alespoň jeden modul UI pouze jedna třetina členských států EU.“ López-Cobo et al. (2018), Academic offer and demand for advanced profiles in the EU. Artificial Intelligence, High Performance Computing and Cybersecurity. Vědecká zpráva Společného výzkumného střediska.

(34)

    https://jointventure.org/images/stories/pdf/index2018.pdf

(35)

     COM(2018) 22.

(36)

    https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/digital-opportunity-traineeships-boosting-digital-skills-job

(37)

      http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=16962&langId=en

(38)

     COM(2018) 270.

(39)

      https://ec.europa.eu/research/mariecurieactions/

(40)

     Směrnice 2007/2/ES.

(41)

     Cetl V., Tomas R., Kotsev A., de Lima V.N., Smith R.S., Jobst M. (2019) Establishing Common Ground Through INSPIRE: The Legally-Driven European Spatial Data Infrastructure. V: Döllner J., Jobst M., Schmitz P. (eds) Service-Oriented Mapping. Lecture Notes in Geoinformation and Cartography. Springer, Cham.

(42)

      https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/business-business-trading-practices  

(43)

      https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=COM:2018:0232:FIN

(44)

     Viz postupy evropského cloudu pro otevřenou vědu (EOSC). EOSC poskytne nejlepší postupy týkající se vyhledatelnosti a přístupnosti dat (FAIR data), https://ec.europa.eu/research/openscience/index.cfm?pg=open-science-cloud

(45)

      https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/european-legislation-reuse-public-sector-information

(46)

API usnadňují sdílení a používání dat sektoru vládních institucí mezi členskými státy rozvíjením společných přístupů, které by měly být podporovány prostřednictvím pokusů a aplikovaného výzkumu v oblasti API. V roce 2018 zahájilo Společné výzkumné středisko studii nazvanou APIs4DGov. Ta má být participativní , vychází z činnosti evropských orgánů veřejné správy na všech úrovních a přispívá k provádění Evropského rámce interoperability a modulárnímu přístupu přijatému v rámci programu CEF Telecom. https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/new-study-digital-government-apis-apis4dgov-project  

(47)

     V oblasti zdravotnictví je takové sdílení údajů například nezbytné pro společné investice do inovací připravené v rámci tematické platformy pro inteligentní specializaci „Artificial Intelligence and Human Machine Interface“ (umělá inteligence a rozhraní člověk/stroj). S účastí regionu Emilia-Romagna (IT), autonomní provincie Trento, Bádenska-Württemberska (DE), regionu Navarra (ES), Severního Brabantska (NL) a regionu Örebro Län (SE). Viz: http://s3platform.jrc.ec.europa.eu/artificial-intelligence  

(48)

      https://www.europeandataportal.eu/cs/homepage

(49)

      https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/eu-countries-will-cooperate-linking-genomic-databases-across-borders

(50)

     Komise již uzavřela rámcovou dohodu o partnerství s členskými státy s cílem spolufinancovat využívání údajů v oblasti vesmíru z programu Copernicus a Galileo a jejich začleňování v kombinaci s daty dostupnými od členských států a z dalších zdrojů.

(51)

     ICT-13-2018-2019 z H2020 pracovní program 2018–2020 Informační a komunikační technologie  

(52)

      https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=COM:2018:0232:FIN

(53)

      https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1539766272141&uri=CELEX%3A52018SC0125  

(54)

      https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/high-level-expert-group-artificial-intelligence . Tato práce vychází z činnosti Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích. http://ec.europa.eu/research/ege/pdf/ege_ai_statement_2018.pdf

(55)

      https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/european-ai-alliance

(56)

      https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/eu-cybersecurity-certification-framework

(57)

      https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/law-and-regulations/identifying-barriers-innovation_en

(58)

     V návaznosti na stávající regulační rámec, jako je obecné nařízení o ochraně údajů, které vstoupilo v platnost v květnu 2018.

(59)

     Regulační přístupy v obecném nařízení o ochraně údajů , směrnici o trzích finančních nástrojů , návrhu nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikové uživatele internetových zprostředkovatelských služeb a návrhu doporučení Komise o opatřeních pro efektivní boj proti nezákonnému obsahu online stanoví precedens a vzory pro smysluplné posouzení transparentnosti a rizika a řízení rizik. Komise (za podpory pilotního projektu AlgoAware Evropského parlamentu) dále zkoumá problematické oblasti a příležitosti v algoritmickém rozhodování v prostředí on-line platforem, kde mohou různé přístupy k smysluplné transparentnosti, spravedlnosti a odpovědnosti posílit důvěru. Analýza důkladně zvažuje rovnováhu stanovenou stávajícím regulačním rámcem a prosazování nejnovějších pravidel, jakož i technický, tržní a společenský vývoj, a zkoumá politické a regulační nástroje.

(60)

     Cílem projektu HUMAINT Společného výzkumného střediska je porozumět dopadu UI na lidské chování, s důrazem na kognitivní a sociálně-emoční schopnosti a rozhodování ( https://ec.europa.eu/jrc/communities/community/humaint ).

(61)

     Třebaže je regulační pískoviště mocným a někdy potřebným nástrojem, lze inovace za jiných okolností podporovat prostřednictvím „měkčích“ přístupů, jako jsou inovační centra a laboratoře pro tvorbu politik, které poskytují poradenství a zapojují se více či méně prakticky.

(62)

     Pro vybrané oblasti, kde právo poskytuje regulačnímu orgánu dostatečný manévrovací prostor.

(63)

https://www.sitra.fi/en/news/artificial-intelligence-based-systems-help-achieve-better-services-cost-savings-social-health-sector/  

(64)

     Evropská komise dostála svému slovu a realizuje akce v rámci akčního plánu AI@EC, aby podpořila zavedení řešení na bázi UI v transevropských systémech (TEST) za účelem podpory klíčových oblastí politiky EU ve spolupráci s členskými státy.

(65)

     Druhým příkladem je činnost plánovaná v rámci projektu AI Watch s cílem vytvořit metodiku pro identifikaci rizik a příležitostí, motivačních faktorů a překážek týkajících se využívání UI v poskytování veřejných služeb. AI Watch poskytne přehled využití a přidané hodnoty nástrojů UI podporujících poskytování veřejných služeb tím, že se bude zabývat nejvýznamnějšími příklady v rámci prioritních veřejných služeb. Na základě výsledků analýzy bude úkolem vypracovat doporučení týkající se dalšího rozvoje systémů a řešení založených na UI ve veřejné správě. Dalším příkladem jsou společné inovační iniciativy Evropské komise a členských států v oblasti zavádění řešení na bázi UI pro inteligentní veřejné služby.

(66)

     Např. řešení založená na prediktivních justičních implementacích a aplikacích založených na technologiích pro oblast práva.

(67)

     ISO/IEC JTC1/SC 42.