EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.7.2018

COM(2018) 540 final

ZPRÁVA KOMISE

Kontrola uplatňování práva Evropské unie
Výroční zpráva za rok 2017

{SWD(2018) 377 final}
{SWD(2018) 378 final}
{SWD(2018) 379 final}

Předmluva    

Prosazování práva je klíčovým předpokladem řádného provádění politiky EU    

1.    Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice    

2.    Propojený jednotný digitální trh    

3.    Odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu    

4.    Integrovanější a spravedlivější vnitřní trh se silnější průmyslovou základnou    

5.    Hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie    

6.    Prostor spravedlnosti a základních práv založený na vzájemné důvěře    

7.    Na cestě k nové migrační politice    

Předmluva

Byl to jeden z mých skvělých předchůdců, Walter Hallstein, kdo řekl, že Evropská unie je v jádru společenství práva. Tato slova mě přiměla zvolit si studium práva a následně utvářela moji politickou kariéru. A pro mne tato slova platí dnes stejně jako dříve. Právní předpisy jsou i nadále naším nejlepším nástrojem pro boj za spravedlnost a na obranu našich svobod a pro práci pro naše občany.

Proto když jsem v listopadu 2014 nastupoval do funkce předsedy Evropské komise, slíbil jsem, že Komise od začátku zaujme soustředěnější přístup k otázce tvorby politik a právních předpisů. Nyní se snažíme zajistit, aby naše politické návrhy vycházely z prokázaných skutečností a veřejných konzultací. Tento způsob práce, který je jádrem programu zlepšování právní úpravy, si klade za cíl, aby každé opatření v souboru právních předpisů EU bylo vhodné pro daný účel a co nejsnadněji proveditelné a prosaditelné.

Jakékoli sebepečlivěji vypracované a připravené pravidlo však může být účinné pouze tehdy, pokud je účinně uplatňováno. Proto Komisi tolik záleží na tom, aby právní předpisy byly nejen řádně vypracovány, ale také řádné uplatňovány. Pro účinné uplatňování právních předpisů EU má zásadní význam spolupráce a komunikace mezi Komisí a členskými státy. Proto jsem v otázce prosazování právních předpisů vždy kladl na první místo dialog. A proto podporujeme členské státy při uplatňování právních předpisů EU.

Zároveň musíme podnikat důrazné kroky proti závažnému porušování právních předpisů EU. To jsme měli na paměti, když jsme v roce 2016 stanovili jasné priority naší práce v oblasti případů nesplnění povinnosti a stížností. Od té doby se naše úsilí při prosazování práva zaměřuje na nejzávažnější případy porušení právních předpisů EU, u nichž mohou opatření na evropské úrovni přinést skutečnou přidanou hodnotu. Naším úkolem je na jedné straně být nápomocni členským státům při uplatňování právních předpisů EU, a na straně druhé nekompromisně stíhat závažná porušení těchto předpisů. Tyto dva úkoly jdou ruku v ruce.

Tato zpráva o uplatňování práva EU v roce 2017 se týká prvního roku, v němž byl uplatňován tento nový, cílenější přístup. První výsledky ukazují, že tento nový přístup již nese ovoce.

Jedním z největších úspěchů, jichž EU dosáhla, je volný pohyb pracovníků, avšak Evropanům ne vždy připadá, že je spravedlivě uplatňován. Z tohoto důvodu jsme v roce 2014 zavedli pravidla, jež vstoupila v platnost v roce 2016 a jež se týkala prosazování směrnice o vysílání pracovníků, která vnitrostátním orgánům poskytla další nástroje pro boj proti zneužívání, podvodům a nehlášené práci. V roce 2017 Komise využila svých pravomocí v oblasti prosazování práva k zajištění, aby členské státy tato pravidla řádně a účinně prováděly. Rovněž jsme využili nástrojů pro případy nesplnění povinnosti v oblasti ochrany spotřebitele. Pro lidi je hmatatelný rozdíl, pokud je například zajištěno, aby dostali zpět své peníze v případě krachu cestovní kanceláře.

Prosazování práva mění také on-line prostředí. Stále více občanů pociťuje rostoucí obavy ohledně ochrany svých osobních údajů. Proto jsme zavedli nová pravidla, která jsou nyní novým světovým standardem ochrany soukromí občanů. Během roku 2017 jsme úzce spolupracovali s členskými státy, abychom připravili půdu pro vstup těchto nových pravidel v platnost v květnu 2018. Na tom je vidět, jaký význam pro nás má podporovat členské státy v tom, aby začaly dodržovat právní předpisy EU co nejdříve.

Stejný přístup máme i k zajištění naší bezpečnosti a ochraně peněz daňových poplatníků. Komise zintenzivnila boj proti praní peněz a financování terorismu, aby byla zajištěna účinnější spolupráce členských států při prevenci přeshraniční trestné činnosti této povahy. Během roku 2017 jsme tuto činnost podporovali, abychom zajistili řádné provedení nových právních předpisů EU v oblasti boje proti praní peněz ve vnitrostátním právu.

Z těchto příkladů je zřejmé, že právní předpisy a jejich řádné prosazování mohou měnit každodenní život Evropanů. Tyto příklady ukazují, co znamená být společenstvím práva.

předseda Evropské komise

Jean-Claude Juncker

Prosazování práva je klíčovým předpokladem řádného provádění politiky EU

Evropská unie může plnit svá politická předsevzetí jen v případě, že členské státy správně a bez zbytečného odkladu uplatňují a provádějí právo EU. K zajištění toho, aby bylo dosahováno cílů politik EU v praxi, používá Komise širokou škálu nástrojů včetně řízení o nesplnění povinnosti.

Strategičtější přístup pro prosazování pravidel EU

Ve svém sdělení nazvaném Právo EU: Lepší výsledky díky lepšímu uplatňování  oznámila Komise nový přístup ke své politice při nesplnění povinnosti. Komise se prioritně zaměří na problémy, u nichž mohou její opatření v oblasti prosazování práva přinést skutečnou změnu a poskytnout jednotlivcům a podnikům reálnou přidanou hodnotu.

Jednotný trh EU například poskytuje evropským podnikům ohromné příležitosti a spotřebitelům zajišťuje větší výběr a nižší ceny. Umožňuje lidem cestovat, žít, pracovat a studovat tam, kde chtějí. Tyto přínosy se však neprojeví, pokud členské státy neuplatňují či neprovádějí pravidla jednotného trhu nebo jsou-li tato pravidla narušována jinými překážkami.

Při rozdělení povinností mezi evropské orgány nese Evropská komise obecnou odpovědnost za zahájení legislativního procesu. O návrzích Komise rozhoduje Rada a Evropský parlament. Členské státy odpovídají za včasné a správné uplatňování, provádění a prosazování práva EU ve svém vnitrostátním právním řádu. Tento okruh pak uzavírá Komise: jakmile jsou návrhy přijaty jako právní předpisy EU, sleduje, zda členské státy tyto právní předpisy správně uplatňují, a podnikne opatření, pokud tomu tak není.

V interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů , se všechny tyto tři orgány dohodly, že poskytnou občanům EU otevřené, jasné a dostupné právní předpisy EU, které bude možné účinně provádět. Komise spolupracuje s členskými státy, aby zajistila, že tomu tak skutečně je. Dosahuje toho vypracováváním prováděcích plánů, jejichž cílem je pomáhat členským státům při provádění právních předpisů EU. Při přípravě návrhů směrnic Komise projednává s členskými státy, zda jsou potřebné „informativní dokumenty“ – dokumenty, které vysvětlují, jakým způsobem tyto státy provedly danou směrnici do svého práva. Tento dialog pokračuje i v průběhu legislativních postupů a v dalších fázích provádění a uplatňování právních předpisů EU.

Po schválení právních předpisů EU je musí členské státy účinně a včas provést a uplatňovat, aby mohly veřejnosti přinášet zamýšlené výhody.

Nová politika Komise v oblasti prosazování právních předpisů podporuje dosahování cílů politiky EU.
Komise by proto měla jednat pevně a rychle v případech, kdy porušování předpisů brání dosahování cílů politiky EU.

Komise stanovila jasné priority, jimiž se budou řídit její opatření při stíhání údajného porušování právních předpisů EU. V souladu s těmito prioritami a se svým politickým závazkem, že zaujme strategičtější přístup při v prosazování práva EU, uzavřela Komise případy, u nichž se to z politického hlediska jevilo jako vhodné.

Aby Komise zajistila co nejrychlejší dodržování předpisů tam, kde je to důležité, přizpůsobila svou politiku používání mechanismu EU Pilot. V rámci tohoto mechanismu Komise před zahájením formálního řízení neformálně sděluje členským státům své obavy ohledně možných porušení právních předpisů. EU Pilot již nadále není standardním mechanismem pro dialog s členskými státy o údajných porušeních právních předpisů EU. Místo toho Komise zpravidla zahájí řízení o porušení předpisů, aniž by využívala mechanismu EU Pilot. To vysvětluje značný pokles počtu nových řízení EU Pilot, která Komise zahájila v roce 2017.

Vzhledem k tomu, že Komise přikládá vysokou prioritu vyšetřování případů, kdy členské státy neoznámily svá vnitrostátní opatření k provedení směrnic, posílila pro tyto případy svůj režim sankcí. Pokud budou takové případy nesplnění povinnosti předloženy Soudnímu dvoru, bude Komise systematicky žádat Soudní dvůr o uložení paušální částky a rovněž periodické sankční platby. Komise bude uplatňovat tuto politiku na řízení o nesplnění povinnosti, která byla zahájena po zveřejnění sdělení Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování  ze dne 19. ledna 2017. Vzhledem k tomu, že od té doby uplynula jen krátká doba, nepředložila Komise v roce 2017 Soudnímu dvoru žádný případ na základě nového režimu sankcí.

Komise i nadále přikládá velkou hodnotu pomoci veřejnosti, podniků a dalších zúčastněných stran při zjišťování porušení právních předpisů EU. Zároveň je stejně důležité, aby veřejnost chápala povahu procesu nesplnění povinnosti a přizpůsobila mu svá očekávání. Hlavním účelem řízení o nesplnění povinnosti je zajistit dodržování práva EU ze strany daného členského státu, nikoli zajišťovat individuální nápravu nebo náhradu škody. Některé kategorie případů mohou být často uspokojivě řešeny jinými vhodnějšími mechanismy na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni, jako je SOLVIT, vnitrostátní soudy a vnitrostátní veřejní ochránci práv. Sdělení Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování položilo základy tím, že se zavázalo k posílení spolupráce s Evropskou sítí veřejných ochránců práv za účelem prosazování řádné správy při uplatňování práva EU na vnitrostátní úrovni.

V roce 2017 Komise tento závazek dále rozvíjela. Společně s evropským veřejným ochráncem práv a s Evropskou sítí veřejných ochránců práv uspořádala seminář s cílem posílit výměnu informací jak o probíhajících šetřeních týkajících se porušování právních předpisů EU, tak o mechanismech nápravy, které jsou k dispozici veřejnosti.

Zásadní úlohu při provádění právních předpisů EU do vnitrostátního právního řádu hrají vnitrostátní parlamenty. Komise proto může jen uvítat zvýšení jejich zájmu o otázky týkající se provádění, uplatňování a účinného prosazování práva EU. Kromě pravidelných výměn informací s vnitrostátními parlamenty ohledně legislativních návrhů posílila Komise tento dialog tím, že do něj zahrnula konkrétní otázky týkající se prosazování práva. V roce 2017 využila Komise této příležitosti k objasnění své nové politiky prosazování práva při výměnách informací s německým a českým vnitrostátním parlamentem.

1.Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice

První prioritou Junckerovy Komise je stimulace investic, které vytvářejí pracovní místa, a posílení konkurenceschopnosti Evropy. Nejsou-li však pravidla EU prováděna řádně a včas, narušuje to snahy o vytvoření vhodného regulačního prostředí na podporu podniků a tvorby pracovních míst.

Zajištění spravedlivých pracovních podmínek v celé EU

Volný pohyb pracovníků na jednotném trhu jde ruku v ruce se zajištěním stejné úrovně ochrany při práci v celé EU. Směrnice o pracovní době stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při organizaci pracovní doby. Dlouhá pracovní doba a nedostatečný odpočinek (zvláště v případech, kdy se jedná o dlouhodobý jev) mohou mít negativní dopad na zdraví pracovníků (například vyšší počet nehod a pochybení, zvýšená míra stresu a únavy, krátkodobá a dlouhodobá zdravotní rizika).

V dubnu roku 2017 předložila Komise „ interpretační sdělení “ o směrnici o pracovní době  a zprávu  o jejím provádění. Cílem těchto nástrojů je vyjasnit platné právní předpisy. Účelem uvedeného sdělení je přitom především pomoci vnitrostátním orgánům, právníkům a sociálním partnerům při výkladu této směrnice.

Nejednotné uplatňování směrnice o pracovní době  v jednotlivých členských státech způsobilo, že celé kategorie pracovníků se octly bez ochrany, kterou tato směrnice poskytuje. Ve veřejném sektoru ne vždy využívaly výhod této směrnice ozbrojené síly, policie a služby civilní ochrany, jako jsou například zaměstnanci věznic a veřejné složky požární ochrany. Pokud jde o soukromý sektor, v některých členských státech nemohly vždy využívat svých práv podle této směrnice ani osoby pracující v domácnosti. Právo na placenou dovolenou za kalendářní rok – jeden z klíčových prvků této směrnice – nebylo vždy správně začleněno do vnitrostátního práva.

Během uplynulých 20 let se takovýmito nedostatky zabývala opatření Komise v oblasti prosazování práva. Výklad ustanovení směrnice o pracovní době byl navíc předmětem více než 50 rozsudků a usnesení Soudního dvora EU. Dopad těchto výkladů je značný: jsou využívány vnitrostátními soudy při výkladu vnitrostátního práva, a tudíž ukládají povinnosti zaměstnavatelům.

Právní předpisy EU o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP) stanoví vysoké standardy ochrany pracovníků před riziky v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci. Přispívají k prevenci nemocí z povolání a pracovních úrazů, což pomáhá zlepšovat lidské životy. V roce 2017 uvedly členské státy v důsledku prováděcích opatření Komise v této oblasti v platnost vnitrostátní právní předpisy s cílem zajistit soulad s právem EU, zejména se směrnicí o expozici zaměstnanců elektromagnetickým polím .

Prosazování pravidel ochrany životního prostředí

V roce 2017 Komise přijala právní opatření s cílem řešit nedostatečné provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí.

Velkou výzvou zůstává i nadále zlepšování kvality ovzduší. Navzdory povinnosti členských států zajistit veřejnosti dobrou kvalitu ovzduší je kvalita ovzduší na mnoha místech již řadu let problémem. Špatná kvalita ovzduší každoročně způsobuje více úmrtí než dopravní nehody.

Je rovněž nezbytné, aby členské státy měly k dispozici odpovídající systémy pro shromažďování a čištění městských odpadních vod, protože nečištěné vody představují riziko pro lidské zdraví, vnitrozemské vody i mořské prostředí.

Komise v roce 2017 aktivně vedla řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům, které ve svých vnitrostátních právních předpisech neprovedly revidovanou směrnici o posuzování vlivů na životní prostředí. Tato směrnice zjednodušuje pravidla pro posuzování možných dopadů projektů na životní prostředí.

Zároveň Komise úzce spolupracovala s vnitrostátními orgány a dalšími zúčastněnými stranami na podpoře dodržování předpisů a řešení problémů v počáteční fázi. V únoru 2017 byly vydány zprávy jednotlivých zemí o přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí , které poskytly vůbec první kompletní přehled toho, jak členské státy uplatňují politiky a právní předpisy EU v oblasti životního prostředí v praxi. Na základě těchto zpráv zahájila Komise dialogy s jednotlivými členskými státy. Navíc vytvořila Komise nástroj vzájemné pomoci , jehož cílem je pomoci sdílet odborné znalosti mezi vnitrostátními, regionálními a místními veřejnými orgány odpovědnými za provádění právních předpisů a politik EU v oblasti životního prostředí.

Prosazování pravidel v oblasti zemědělství

Společná zemědělská politika a prosazování souvisejících pravidel EU poskytují podporu příjmu zemědělců a ekologičtějšího zemědělství. Tato opatření rovněž pomáhají zvyšovat konkurenceschopnost a efektivitu zdrojů v tomto odvětví a obecněji podporovat život ve venkovských oblastech.

V roce 2017 se opatření Komise zaměřená na prosazování zemědělských předpisů soustředila na sledování toho, jak členské státy provádějí reformu přímých plateb . Komise zahájila dvoustranné dialogy s členskými státy, které nesprávně využívaly finanční podporu v rámci režimu dobrovolné podpory vázané na produkci k podpoře typů zemědělství nebo odvětví potýkajících se s jinými obtížemi, než je riziko opuštění nebo poklesu produkce.

Zkušenosti z praxe ukázaly, že je nutno vyjasnit příslušná pravidla. Komise proto v prosinci roku 2017 přijala nařízení upravující podmínky, za nichž mohou členské státy poskytovat finanční podporu zemědělcům prostřednictvím systému dobrovolné podpory vázané na produkci.

Kaseiny jsou látky nacházející se v mléce, které nacházejí široké uplatnění v průmyslu. Používají se v mnoha průmyslových odvětvích jako pojivo, jsou hlavní složkou sýrů a slouží jako potravinářské přídatné látky. Pravidla EU pro označování kaseinů a kaseinátů usnadňují provozovatelům potravinářských podniků volný pohyb těchto výrobků.

Prosazování pravidel v oblasti námořních záležitostí a rybolovu

Pro usnadnění přechodu Evropy k více „oběhovému“ hospodářství, které udržitelněji využívá přírodních zdrojů, je nutno udržitelným způsobem spravovat rybolovné zdroje. To je nezbytné rovněž pro zajištění pracovních míst a růstu v odvětví rybolovu v dlouhodobém měřítku. Strategie Komise v oblasti prosazování práva v roce 2017 se tedy zaměřila na oblast zachování rybolovných zdrojů a kontroly rybolovu, jež jsou nezbytné pro vytvoření oběhového hospodářství.

Pokud členské státy nepřijmou okamžitá a účinná opatření umožňující předcházet nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, bude pro EU obtížnější bojovat proti takovým praktikám v celosvětovém měřítku.

Vnitrostátní systémy monitorování rybolovných činností musí stanovit odrazující sankce za závažná porušení pravidel společné rybářské politiky EU. Komise podnikla kroky k nápravě systémových nedostatků, které brání odhalování nezákonných rybolovných činností poškozujících udržitelnost.

Podle společné rybářské politiky mají rybářská plavidla EU rovný přístup k vodám a zdrojům ve všech vodách EU. Členské státy musí zajistit, aby plavidla plující pod vlajkou jiných zemí EU měla volný přístup do vod spadajících pod jejich jurisdikci za účelem rybolovu.

Soupeření o prostor v našich vodách – pro účely zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, pro akvakulturu i pro jiné využití – činí nutností soudržnější správu našich moří. Účelem územního plánování námořních prostor je prostřednictvím přeshraničního působení napříč odvětvími zajistit, aby veškerá lidská činnost na moři probíhala efektivně, bezpečně a udržitelně. Komise v roce 2017 podnikla kroky s cílem zajistit včasné provedení společného rámce EU pro územní plánování námořních prostor do vnitrostátních právních předpisů členských států.

Prosazování pravidel v oblasti regionální politiky

Evropské strukturální a investiční fondy podporují investice do klíčových oblastí politik vytvářejících růst v celé EU. Aby členské státy zajistily co nejúčinnější využívání fondů, musí splňovat určité předpoklady . Komise ověřuje, zda jsou tyto předpoklady splněny. Investice do členských států se musí řídit stejnými právními předpisy a standardy EU, které platí v celé řadě různých odvětví, jako je například odvětví životního prostředí, zaměstnanosti nebo výzkumu.

V roce 2017 se opatření Komise soustředila na prosazování předpokladů v oblasti zadávání veřejných zakázek, státní podpory, komplexních plánů investic do dopravy a v odvětví vodního hospodářství a odpadů.

Boj proti podvodům poškozujícím rozpočet EU

V roce 2017 pokračovala Komise v práci na případech, které vedly ke ztrátě příjmů do rozpočtu EU.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zveřejnil v roce 2017 zprávu o závažném případu týkajícím se celních podvodů. Jedná se o mezinárodní organizované zločinecké skupiny, které vyhledávají přístavy v EU s nejslabší kontrolou a pokoušejí se v nich uspět s nepravdivým prohlášením nízké hodnoty textilu a obuvi dovážených z Číny. Vzhledem k tomu, že jak clo, tak daň z přidané hodnoty se vypočítávají na základě hodnoty dováženého zboží, to podvodníkům umožňuje protiprávně zneužívat nedostatek vhodné kontroly a platit mnohem méně, než jsou ze zákona povinni. Z vyšetřování úřadu OLAF vyplynulo, že jediné nejvýznamnější centrum této podvodné přepravy se nachází ve Spojeném království. Vzhledem k tomu, že dané zboží bylo určeno především pro trhy jiných členských států, například Francie, Španělska, Německa a Itálie, významně to ovlivnilo budoucí výnosy těchto států související s daní z přidané hodnoty. V roce 2017 potvrdily inspekce Komise závěry šetření úřadu OLAF a to, že v letech 2011–2017 ve Spojeném království skutečně k těmto podvodům docházelo. Komise opětovně požádala orgány Spojeného království, aby konečně provedly účinná nápravná opatření s cílem zabránit dovozu značně podhodnoceného textilu a obuvi z Číny. Jiné členské státy již tato opatření provedly na základě doporučení Komise určených všem členským státům včetně Spojeného království. Komise přijala příslušná opatření na ochranu finančních zájmů Unie a požádala Spojené království, aby přijalo opatření nezbytná k tomu, aby měl rozpočet EU přístup k veškerým dlužným částkám.

.

2.Propojený jednotný digitální trh

Účelem strategie pro jednotný digitální trh je odstranit on-line překážky, které vedou k tomu, že lidé v EU nemohou využívat určité zboží a služby.

Prosazování zásady „roaming za domácích podmínek“

Od 15. června platí pravidla „ roamingu za domácích podmínek “ pro všechny osoby cestující po EU. To znamená, že při návštěvě v jiném členském státě platí za mobilní hovory, textové zprávy a data stejnou cenu, jako když se nacházejí v členském státě svého bydliště.

Zajištění důvěry v online transakce

Elektronický podpis, který umožňuje podepisování dokumentů v on-line světě obdobně, jako se ve světě offline podepisují dokumenty perem, je v EU nyní již skutečností. V přeshraničních scénářích (jakož i na vnitrostátní úrovni) jsou však pro zabezpečení a právní platnost elektronických transakcí nezbytné i jiné služby vytvářející důvěru , než je elektronický podpis.

Zajištění lepšího připojení k internetu

Směrnice o snižování nákladů na širokopásmové připojení pomáhá snižovat náklady na zavádění vysokorychlostního internetu až o 30 %, což znamená, že k němu může získat přístup více osob v EU. Správné provádění této směrnice je nezbytné pro dokončení jednotného digitálního trhu EU a pro zvýšení propojitelnosti.

Zajištění ochrany autorského práva a práv s ním souvisejících

Směrnice o kolektivní správě autorského práva zlepšuje řízení a transparentnost organizací kolektivní správy. Tyto organizace spravují autorská práva a související práva jménem držitelů práv, jako jsou například autoři, skladatelé nebo umělci, v celé Evropě. Zprostředkovávají licenční práva a vybírání a rozdělování licenčních poplatků a propagují rozmanitost kulturního projevu. Tato směrnice přispívá také k větší dostupnosti a možnosti výběru on-line hudby v Evropě, a to i napříč vnitrostátními hranicemi.

Uplatňování autorského práva na webové stránky pro sdílení souborů „peer-to-peer“ bylo objasněno v rozsudku Soudního dvora EU o platformě Pirate Bay. Platforma Pirate Bay umožňuje uživatelům sdílet a nahrávat do segmentů („torrentů“) díla chráněná autorskými právy uložená v jejich počítačích. Nositelé těchto práv zpravidla neudělili provozovatelům a uživatelům tohoto typu webových stránek svolení ke sdílení svých děl. Soudní dvůr rozhodl, že zpřístupnění a správa online platformy pro sdílení děl, jako je například The Pirate Bay, může být porušením autorských práv EU. I když jsou dotčená díla chráněná autorskými právy umístěna na on-line platformu pro sdílení uživateli této platformy a nikoli touto platformou samotnou, hrají provozovatelé této platformy nepominutelnou úlohu při zpřístupňování předmětných děl všem uživatelům této platformy.

Na konci roku Komise rovněž přijala balíček týkající se duševního vlastnictví. Ten obsahuje pokyny pro výklad směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví, což členským státům usnadní provádění této směrnice.

3.Odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu

Evropská energetická unie  znamená zajištění bezpečné, cenově dostupné a čisté energie pro domácnosti a podniky tím, že umožní volný tok energie přes vnitrostátní hranice v rámci EU. Stimuluje rovněž rozvoj nových technologií a obnovené infrastruktury s cílem snížit náklady domácností, vytvářet pracovní místa a stimulovat růst. Energetická unie povede k udržitelné spotřebě energie snížením emisí skleníkových plynů, znečištění a naší závislosti na fosilních palivech.

Řízení přechodu energetiky k bezpečnému, zabezpečenému a udržitelnému odvětví energetiky zaměřenému na spotřebitele

Konkurenční prostředí pro dodavatele energie vede k přijatelným cenám energie pro domácnosti, podniky i průmyslová odvětví. Z tohoto důvodu se opatření Komise v oblasti prosazování práva v oblasti energetiky v roce 2017 zaměřila mimo jiné na provádění směrnic o třetím energetickém balíčku a nařízení o TEN-E .

Správné provádění pravidel EU v odvětví energetiky je klíčovým předpokladem snižování spotřeby energie a zvyšování její udržitelnosti. Pomáhá rovněž snižovat emise oxidu uhličitého a závislost na fosilních palivech a současně zajišťuje spolehlivost zásobování energií, zejména v případě nejzranitelnějších spotřebitelů. Na podporu těchto cílů byla zaměřena opatření Komise v oblasti prosazování práva týkající se směrnice o energetické účinnosti ,  směrnice o energetické náročnosti budov , směrnice o obnovitelných zdrojích energie a nařízení o zajištění bezpečnosti dodávek plynu .

Komise přijala řadu opatření na prosazování práva s cílem zajistit, aby členské státy zavedly vnitrostátní rámec pro bezpečné a odpovědné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, a zdokonalit právní rámec týkající se radioaktivních látek v pitné vodě. Prioritou bylo rovněž prosazování požadavků na bezpečnost těžby ropy a zemního plynu na moři.

V letech 2016 a 2017 posílila Komise svoji činnost v oblasti energetiky prostřednictvím řady legislativních návrhů. Dva z těchto návrhů ( nařízení o označování energetickými štítky a nařízení o bezpečnosti dodávek plynu ) byly přijaty Evropským parlamentem a Radou v roce 2017.

Provádění Pařížské dohody o změně klimatu

EU a její partneři vytvořili v roce 2015 na konferenci o změně klimatu v Paříži vysoce ambiciózní širokou koalici, která vyústila v Pařížskou dohodu. Tato dohoda stanoví globální akční plán, jehož cílem je umožnit světu, aby zabránil nebezpečné změně klimatu. Za účelem provedení Pařížské dohody navrhla Evropská komise ambiciózní soubor cílů pro celé hospodářství zaměřených na snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 o minimálně 40 % oproti úrovni z roku 1990. Pro dosažení těchto cílů je důležité, aby byly v plné míře provedeny a striktně prosazovány stávající právní předpisy týkající se klimatu.

Komise proto v roce 2017 pečlivě sledovala uplatňování stávajících právních předpisů v oblasti změny klimatu.

Komise rovněž zahájila dvoustranné dialogy s cílem zajistit, aby členské státy dodržovaly směrnici o geologickém ukládání oxidu uhličitého . Zachycování a geologické ukládání oxidu uhličitého je technikou umožňující zadržování oxidu uhličitého z velkých zdrojů, jako jsou elektrárny, jeho stlačení a přemístění do vhodného úložiště, kde je injektován do země. Tato technologie má významný potenciál ke snížení emisí skleníkových plynů v Evropě.

Komise přijala obdobná opatření s cílem zajistit, aby členské státy uplatňovaly nařízení o fluorovaných skleníkových plynech . Cílem je snížit emise umělých plynů používaných v řadě průmyslových aplikací. Jedná se o plyny s velmi silným skleníkovým efektem, které mohou zůstávat v atmosféře po celá staletí.

Komise se rovněž aktivně podílela na sledování toho, jak členské státy dodržují nařízení, kterým se zavádí celoevropský rámec pro monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy . Snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy je důležitým krokem k dosažení cílů Pařížské dohody.

Zrychlení zavádění infrastruktury pro alternativní paliva je nezbytným předpokladem zajištění čisté a konkurenceschopné dopravy v celé Evropě. V listopadu roku 2017 přijala Komise balíček týkající se čisté mobility zaměřený na posílení celosvětové vedoucí pozice EU v oblasti čistých vozidel. Cílem směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva je zřídit společný rámec pro rozsáhlé zavádění infrastruktury pro alternativní paliva v celé Evropě. Tato směrnice pomáhá omezit závislost dopravy na ropě, omezit její dopad na životní prostředí a posílit vedoucí postavení Evropy v boji proti změně klimatu. Stanoví minimální požadavky na vytvoření infrastruktury pro alternativní paliva včetně dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a plnicích stanic pro vozidla na zemní plyn a vodík.

4.Integrovanější a spravedlivější vnitřní trh se silnější průmyslovou základnou

Jednotný trh EU zůstává pro jednotlivce a podniky i nadále nejcennějším aktivem Evropy. Poskytuje evropským podnikům ohromné příležitosti a spotřebitelům zajišťuje větší výběr a nižší ceny. Umožňuje lidem cestovat, žít, pracovat a studovat tam, kde chtějí. Tyto přínosy se však nemohou projevit, nejsou-li pravidla vnitřního trhu uplatňována a prováděna nebo jsou-li narušována jinými překážkami.

Zajištění nerušené hospodářské soutěže

Každý má právo na náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel EU, jako je například fungování kartelové dohody nebo zneužití dominantního postavení na trhu, v plné výši. V praxi však většina obětí, zejména malých a středních podniků a spotřebitelů, získá od porušovatelů náhradu škody jen zřídka. Náhrada škody v plné výši představuje právo EU, jeho výkon se však řídí vnitrostátními pravidly. Ta jsou často příčinou toho, že podat žalobu na náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel je nákladné a obtížné. Směrnice o náhradě škody způsobené porušením antimonopolních pravidel , která byla přijata v roce 2014, pomáhá jednotlivcům a společnostem požadovat náhradu škody například tím, že jim usnadní přístup k důkazům prokazujícím vzniklou škodu a poskytne jim více času na uplatnění nároků před vnitrostátními soudy.

V roce 2017 sledovala Komise provádění této směrnice do vnitrostátních právních předpisů.

Pokud jde o veřejnoprávní prosazování antimonopolních předpisů, Řecko v prosinci 2017 navrhlo Komisi soubor nápravných opatření, která umožňují třetím stranám přístup k výrobě elektřiny z lignitu. Jeho cílem je řešit obavy z narušení hospodářské soutěže, které Komise konstatovala v rozhodnutí z roku 2008.

V roce 2017 Komise rovněž i nadále pokračovala v diskusích s francouzskými orgány s cílem nalézt vhodná opatření umožňující řešit obavy týkající se hospodářské soutěže, které poprvé vyjádřila v roce 2015. Tyto obavy se týkají toho, že Francie poskytla většinu koncesí pro vodní elektrárny na svém území jediné společnosti a tak zachovala nebo dokonce posílila dominantní postavení této společnosti na francouzském trhu s elektřinou v rozporu s pravidly hospodářské soutěže EU.

V oblasti státních podpor má zásadní význam pro důvěryhodnost systému kontroly státních podpor, který Komise využívá, důsledné prosazování rozhodnutí Komise směřujících proti poskytnutí státní podpory.

Zajištění volného pohybu pracovníků

Občané EU mají právo pracovat v kterémkoli členském státě, který si zvolí. Současně musí být chráněna práva pracovníků, kteří se rozhodnou pracovat v zahraničí. Podle směrnice o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem musí členské státy zajistit, aby mobilní pracovníci v EU měli přístup k účinné právní ochraně, pokud jsou porušována jejich práva. Členské státy musí také určit jeden nebo více subjektů na podporu rovného zacházení, poskytování podpory a pomoci mobilním pracovníkům EU a podporu aktivního dialogu mezi sociálními partnery, nevládními organizacemi a veřejnými orgány.

Volný pohyb je jednou z největších výhod jednotného trhu, musí však být uplatňován spravedlivě. S cílem zabránit sociálnímu dumpingu při poskytování služeb poskytuje směrnice o prosazování vysílání pracovníků vnitrostátním orgánům nástroje k boji proti zneužívání a podvodům a ke zlepšení jejich správní spolupráce a výměny informací.

Zajištění volného pohybu zboží

Podle práva EU odpovídají vnitrostátní orgány za kontrolu toho, zda určitý typ automobilu splňuje všechny normy EU, dříve než se jednotlivá vozidla začnou prodávat na jednotném trhu. Pokud výrobce automobilů tyto právní požadavky poruší, musí vnitrostátní orgány přijmout nápravná opatření (například nařídit stažení automobilů) a musí uplatnit účinné, odrazující a přiměřené sankce podle vnitrostátních právních předpisů. Komise v roce 2017 i nadále sledovala prosazování těchto pravidel členskými státy.

Zajištění svobody usazování

Podle směrnice o odborných kvalifikacích mají občané EU právo na uznání své odborné kvalifikace v jiném členském státě.

Zlepšení informovanosti a pomoci občanům a podnikům

V květnu 2017 přijala Komise balíček nástrojů pro zlepšení praktického fungování jednotného trhu EU pro jednotlivce a podniky.

Akční plán pro síť SOLVIT posiluje úlohu sítě SOLVIT jako praktického a neformálního opravného prostředku v případě, že orgány veřejné moci v přeshraničních případech porušily práva občanů a podniků EU. Podle tohoto plánu může být stížnost předložená Komisi převedena do sítě SOLVIT.

Zároveň přijala Komise ambiciózní návrh jednotné digitální brány , který reaguje na poptávku podniků, členů veřejnosti a dalších zúčastněných stran po lepším přístupu na jednotný trh. Jednotná digitální brána poskytne uživatelům snadný on-line přístup k informacím o pravidlech EU a vnitrostátních předpisech, k postupům pro dodržování těchto pravidel a k pomoci a asistenci na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Přeshraniční uživatelé by měli mít přístup k těmto on-line službám a možnost je využívat stejně jako uživatelé vnitrostátní. Tato brána bude podporovat přeshraniční uplatňování zásady „pouze jednou“ tím, že poskytne mechanismus automatizované přeshraniční výměny důkazů. Cílem zásady „pouze jednou“ je zajistit, aby byli členové veřejnosti a podniky požádáni o poskytnutí týchž informací veřejné správě pouze jednou.

Jednotná digitální brána reaguje na potřeby uživatelů v digitálním světě. To by mohlo společnostem pomoci uspořit více než 11 miliard EUR za rok a občanům EU až 855 000 hodin času ročně. Tato iniciativa rovněž vyzývá členské státy, aby přijaly strategie elektronické veřejné správy a poskytovaly moderní a efektivní veřejnou službu.

V roce 2017 zahájila Komise v úzké spolupráci s členskými státy propojování obchodních rejstříků , které usnadní přístup k informacím o společnostech v EU jak doma, tak i v zahraničí.

Propojení obchodních rejstříků umožňuje prostřednictvím jednotného evropského portálu e-Justice v rámci celé EU elektronický přístup k informacím o společnostech ze všech obchodních rejstříků v členských státech. Tento systém nyní umožní podnikům, spotřebitelům, investorům i orgánům dozvědět se více o společnostech, s nimiž jednají nebo s nimiž chtějí obchodovat. Konečným cílem je zvýšit důvěru v jednotný trh prostřednictvím transparentnosti a aktuálních informací o společnostech v EU.

Prosazování unie kapitálových trhů, pravidel finančních služeb a volného pohybu kapitálu

Opatření Komise v oblasti prosazování práva v roce 2017 se zaměřila na zajištění toho, aby členské státy provedly směrnice přijaté v období po finanční krizi. Jejich cílem je ještě více otevřít trhy finančních služeb EU, posílit odolnost a stabilitu finančního sektoru a zlepšit ochranu investorů. Patří sem směrnice o účetnictví a auditu , směrnice o hypotečním úvěru , směrnice o platebních účtech a směrnice o uvádění nefinančních informací některými velkými podniky, kterou se mění směrnice o účetnictví.

Téměř všechny členské státy přijaly do konce roku 2017 opatření k provedení těchto směrnic do svých vnitrostátních právních předpisů. V mnoha případech byla tato opatření přijata poté, co Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti.

Směrnice o trzích finančních nástrojů je základním kamenem reforem, které EU zavedla za účelem zlepšení ochrany investorů po finanční krizi. Tato nová pravidla posílí jednotný trh, což umožní obchodování finančních nástrojů na transparentních, dobře kontrolovaných, konkurenceschopných a stabilních trzích v celém Evropském hospodářském prostoru.

Správné provedení směrnice o trzích finančních nástrojů a dalších příslušných směrnic (např. směrnice o průhlednosti) je nezbytným předpokladem dosažení unie kapitálových trhů. Cílem unie kapitálových trhů je usnadnit přístup k financování zejména inovativním podnikům, začínajícím podnikům a malým a středním podnikům. Usiluje rovněž o zvýšení atraktivnosti kapitálových trhů pro retailové a institucionální investory a o usnadnění přeshraničních investic.

Prosazování pravidel v oblasti daní a celní unie

Strategie prosazování práva prováděná Komisí v oblasti cel se zaměřila na to, aby členské státy uplatňovaly správně a jednotně celní kodex Unie a aby odhalovaly poplatky s účinkem rovnocenným clům, a to i v rámci EU.

Komise provedla šetření s cílem ověřit slučitelnost vnitrostátních pravidel kontroly hotovosti s právními předpisy EU.

V oblasti nepřímého zdanění upřednostnila Komise ve svém úsilí o prosazování práva stíhání takových nesplnění povinností, která omezují svobody vyplývající ze Smlouvy a mají značný dopad na fungování vnitřního trhu.

Jednou z výhod vnitřního trhu je to, že jednotlivci a podniky mají svobodu pohybovat se, působit a investovat napříč vnitrostátními hranicemi. Avšak vzhledem k tomu, že přímé daně nejsou harmonizovány v rámci celé EU, může tato svoboda znamenat, že se některým daňovým poplatníkům daří vyhýbat se daňovým povinnostem nebo uskutečňovat daňové úniky v zemi svého bydliště. Daňové orgány v EU se proto dohodly, že budou více spolupracovat s cílem zajistit placení daní, a že budou bojovat proti daňovým podvodům a daňovým únikům. Tato spolupráce byla zakotvena ve směrnici o správní spolupráci . Tato směrnice umožňuje členským státům ve stále globalizovanějším prostředí zajistit, aby všichni jejich daňoví poplatníci odváděli svůj spravedlivý podíl na daních. Jedná se o základní nástroj transparentnosti pro boj proti praktikám daňových úniků, které vyšly najevo v případě LuxLeaks a v případě dokumentů Panama a Paradise Papers.

Opatření Komise k prosazování práva v roce 2017 se zaměřila na to, aby členské státy provedly důležité změny této směrnice. Tyto změny se týkají výměny informací o daňových rozhodnutích a podávání zpráv podle jednotlivých zemí . Do konce roku 2017 přijaly téměř všechny členské státy požadovaná opatření.

V přelomovém rozsudku velkého senátu  Soudní dvůr rozhodl, že soudy jednoho členského státu mohou přezkoumat legalitu žádostí o daňové informace zaslaných jiným členským státem podle směrnice o správní spolupráci. Toto přezkoumání se však omezuje na ověření, zda nejsou požadovány informace, u nichž nelze předpokládat žádný význam pro předmětné daňové šetření.

Zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů

V květnu 2017 dokončila Komise hodnocení klíčových složek spotřebitelského a marketingového práva EU. Celkově dospěla k závěru, že stávající pravidla jsou stále účelná, pokud budou řádně prosazována a uplatňována. Komise však přesto identifikovala několik nedostatků. Z tohoto důvodu a v reakci na případy hromadné škody, jako byl skandál z roku 2015 týkající se emisí z automobilů nebo hromadné rušení letů určité letecké společnosti v roce 2017, které postihují stovky tisíc spotřebitelů v celé EU, předloží Komise v roce 2018 novou politiku pro spotřebitele. Ta umožní spotřebitelům, aby své zájmy obhajovali kolektivně prostřednictvím zastupujících organizací. Tato iniciativa bude poskytovat levnější a účinnější prostředky umožňující zastavení a nápravu porušení předpisů, které poškozují více spotřebitelů z EU současně. Zlepší rovněž veřejnoprávní prosazování prostřednictvím účinnějších, přiměřenějších a více odrazujících sankcí za porušení spotřebitelského práva EU.

Navzdory rozsáhlým bezpečnostním předpisům se na trhu stále vyskytuje příliš mnoho nebezpečných a nelegálních výrobků, které mohou představovat velké riziko pro spotřebitele. V roce 2017 Komise přijala balíček týkající se zboží, který pomůže zlepšit prosazování harmonizovaných pravidel EU upravujících bezpečnost výrobků.

Zajištění vysoké úrovně ochrany veřejného zdraví

Pokud jde o veřejné zdraví, sledovala Komise, zda členské státy účinně provedly ustanovení směrnice o tabákových výrobcích do svých vnitrostátních právních předpisů. Cílem této směrnice je omezit užívání tabáku, zejména odrazováním mladých lidí od toho, aby začínali s kouřením, a zajistit, aby si celá veřejnost byla plně vědoma škodlivých účinků tabáku. Výhody omezení kouření jsou jasné: lidé jsou zdravější, dochází k výraznému poklesu výskytu chronických onemocnění a předčasných úmrtí souvisejících s tabákem i k hospodářským úsporám. Snížení spotřeby tabáku o pouhých 2 % má za následek roční úspory ve zdravotnictví v celé EU ve výši přibližně 506 milionů EUR.

Prioritou pro Komisi zůstává i nadále právo pacientů na přístup k bezpečné a vysoce kvalitní zdravotní péči v ostatních zemích EU. V roce 2017 Komise pečlivě sledovala provádění  směrnice o přeshraniční zdravotní péči .

Prosazování pravidel v oblasti mobility a dopravy

V roce 2017 usilovala Komise o zajištění spravedlivé rovnováhy mezi zájmy sociální ochrany pracovníků silniční dopravy, spravedlivou hospodářskou soutěží a svobodou poskytování přeshraničních dopravních služeb.

Komise navrhla objasnit způsob, jakým se na silniční dopravu vztahují podmínky pro vysílání, jakož i objasnit účinná donucovací opatření.

Silniční doprava je nejrozšířenějším způsobem dopravy v EU a hlavní příčinou nehod. Technické poruchy způsobují mnoho nehod: každý den umírá na evropských silnicích při nehodách zaviněných technickou poruchou vozidla více než pět lidí. Kontroly vozidel jsou základním předpokladem bezpečnosti silničního provozu.

V roce 2014 přijala EU nová pravidla ke zpřísnění systému kontrol a jeho rozšíření. Cílem balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti je zabránit více než 36 000 nehodám ročně, k nimž dochází v souvislosti s technickým selháním na základě:

·zlepšení kvality kontrol vozidel (prostřednictvím společných minimálních norem pro vybavení, školení kontrolorů a posuzování nedostatků);

·rozšíření kontrol zabezpečení nákladu při silničních technických kontrolách nákladních vozidel;

·povinné kontroly elektronických bezpečnostních prvků vozidel (například ABS, ESC a airbagy);

·evidence stavu počítadel kilometrů k zabránění podvodům s počty najetých kilometrů.

V oblasti železnic Soudní dvůr potvrdil povinnost členských států zajistit, aby účetní závěrky železničních podniků byly vedeny způsobem umožňujícím kontrolu dodržování zákazu převádět veřejnou podporu, vyčleněnou na správu infrastruktury, na dopravní služby. Členské státy nejsou povinny vést oddělené účetnictví pro každou smlouvu o veřejných službách. Komise bude aktivně sledovat provádění rozsudku.

V dalším významném rozsudku Soudní dvůr objasnil, že zprostředkovatelská služba poskytovaná elektronickou platformou Uber, jejímž cílem je pomocí aplikace pro chytré telefony za úplatu zprostředkovat kontakt mezi neprofesionálními řidiči používajícími vlastní vozidlo a osobami, které se potřebují přemístit po území města, musí být považována za „službu v oblasti dopravy“. V důsledku toho členským státům přísluší upravit podmínky pro poskytování takové zprostředkovatelské služby, jako je UBER, v souladu s obecnými pravidly Smlouvy o fungování EU.

5.Hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie

„Hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie“ představuje zásadní součást reakce Komise na hospodářskou a finanční krizi. Tato politika má za cíl posílit hospodářství EU způsobem, který vytváří více pracovních míst a zlepšuje životní úroveň lidí. 

Prosazování pravidel hospodářské a měnové unie

Hospodářská a měnová unie představuje jádro integračního procesu EU. Dosažení hospodářské a měnové unie není cílem samo o sobě, ale prostředkem k zajištění stability a silnějšího a udržitelnějšího růstu podporujícího začlenění v celé eurozóně a v EU jako celku za účelem zlepšení života všech.

V reakci na finanční a hospodářskou krizi v roce 2008 bylo přijato několik právních aktů ( balíček šesti právních aktů „Six-Pack“ z roku 2011 a balíček dvou právních aktů z roku 2013 „Two Pack “), jejichž cílem je posílit rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. V roce 2017 věnovala Komise zvláštní pozornost provedení směrnice o požadavcích na rozpočtové rámce členských států .

Euro může být navíc v očích veřejnosti a podniků silnou a důvěryhodnou měnou pouze tehdy, je-li dostatečně chráněno proti padělání. V roce 2017 Komise zkontrolovala, jak členské státy provádějí směrnici o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání .

Prosazování pravidel bankovní unie

Pokud jde o bankovní unii, Komise i nadále kontrolovala provádění směrnice o kapitálových požadavcích IV , směrnice o systémech pojištění vkladů a směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank . Tyto nástroje EU usilují o to, aby banky byly silnější a lépe kontrolované a aby bylo možno snáze řešit problémy bez využívání prostředků daňových poplatníků.

Silná hospodářská a měnová unie a bankovní unie rovněž vyžadují, aby členské státy pozorně zachovávaly a dodržovaly nezávislé a autonomní fungování centrálních bank. Tato nezávislost jim umožňuje podílet se na plnění četných úkolů, které jim ukládá právo EU v oblasti měnové politiky a bankovního dohledu, a přispívat k němu. Komise proto věnuje této otázce i nadále pozornost.

6.Prostor spravedlnosti a základních práv založený na vzájemné důvěře

V oblasti spravedlnosti zajišťuje Komise dodržování zásad právního státu a Listiny základních práv. Zajišťuje také dodržování zvláštních práv, jako je například právo volného pohybu, ochrana údajů, rovnost žen a mužů, nediskriminace, práva obětí a právo na spravedlivý proces v trestním řízení. Tato témata mají velký význam pro pořad jednání Komise, neboť ovlivňují životy lidí.

Komise v rámci evropského semestru i nadále vybízela členské státy, aby zvýšily účinnost svých kapacit pro prosazování práva. To se týká zejména nezávislosti, kvality a účinnosti jejich vnitrostátních soudních systémů.

Podpora dodržování zásady právního státu a základních práv

V roce 2017 pokračovala Komise ve svém úsilí o podporu a prosazování dodržování zásad právního státu v celé EU. Komise pokračovala zejména v dialogu s polskými orgány v rámci postupu pro posílení právního státu.

Komise rozhodným způsobem jednala, když politický a legislativní vývoj v některých členských státech ohrožoval společné základy EU.

Zlepšení ochrany údajů

V průběhu roku 2017 podpořila Komise členské státy při přípravě na uplatňování obecného nařízení o ochraně údajů od května 2018. Toto nařízení zavede jednotný soubor pravidel EU o ochraně údajů, posílí důvěru a bezpečnost jednotlivců a stanoví jednotná pravidla pro podnikání. Důsledné uplatňování těchto pravidel má zásadní význam.

Komise rovněž členským státům pomohla připravit se na provedení směrnice pro policejní orgány a orgány činné v trestním řízení týkající se zpracování a volného pohybu osobních údajů za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů. Tato směrnice zajistí, aby byly údaje obětí, svědků a osob podezřelých z trestných činů náležitě chráněny v rámci vyšetřování trestné činnosti nebo opatření v oblasti prosazování práva. Harmonizovanější zákony zároveň usnadní rovněž přeshraniční spolupráci policie nebo státních zástupců v boji proti zločinu a terorismu.

V lednu 2017 přijala Komise sdělení o mezinárodních tocích dat . To stanoví politiku Komise pro usnadňování rostoucího mezinárodního předávání údajů v oblasti obchodu a prosazování práva a současně zajišťuje vysokou úroveň ochrany údajů.

Boj proti diskriminaci.

Komise pečlivě sledovala uplatňování směrnice o rasové rovnosti , zejména pokud jde o přístup romské komunity ke vzdělání a k bydlení. Tato směrnice představuje klíčový prvek právních předpisů EU pro boj proti diskriminaci na základě rasového nebo etnického původu a pro uplatňování zásady rovného zacházení.

V roce 2017 podnikl Soudní dvůr EU další krok k objasnění pravidel EU platných pro zákaz diskriminace na pracovišti. Ve dvou případech týkajících se žen, které byly propuštěny za zaměstnání kvůli nošení islámských šátků na pracovišti ( Achbita a Bougnaoui ) dosáhl Soudní dvůr citlivé rovnováhy mezi svobodou náboženství, svobodou podnikání a zásadou nediskriminace.

Soudní dvůr rozhodl, že společnosti mohou zakázat zaměstnancům nosit na pracovišti viditelné náboženské symboly v rámci obecné politiky společnosti, která zakazuje všechny náboženské a politické symboly. Politika politické, filozofické a náboženské neutrality může představovat legitimní cíl, který odůvodňuje rozdílnost zacházení, pokud jsou prostředky k dosažení tohoto cíle přiměřené a nezbytné. Soudní dvůr dále objasnil, že zákazníci nemohou jednoduše požadovat, aby pracovnice šátky odstranily, pokud společnost nemá politiku zakazující náboženské symboly.

Prosazování pravidel v oblasti bezpečnosti

V roce 2017 pokračovala činnost v oblasti prosazování práva v kontextu Evropského programu pro bezpečnost a vytvoření bezpečnostní unie. Provádění pravidel EU v této oblasti je klíčem k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v celé EU. Pravidelné zprávy o pokroku v rámci bezpečnostní unie odkazují na průběžné úsilí o zajištění úplného a správného provádění těchto pravidel.

Komise pravidelně podává Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě EU zprávy o pokroku při vytváření účinné a skutečné bezpečnostní unie. To zahrnuje využívání jejích nástrojů v oblasti prosazování práva v rámci snah o konsolidaci bezpečnostní unie.

Směrnice o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech a čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz představují základní nástroje účinné spolupráce v boji proti přeshraniční trestné činnosti a terorismu. Tyto směrnice přispívají k cílům programu pro bezpečnost.

Čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz posiluje stávající pravidla a zefektivňuje a zprůhledňuje boj proti praní peněz a financování terorismu.

Evropský vyšetřovací příkaz zjednodušuje práci soudních orgánů v případě, že si vyžádají důkazy nacházející se v jiné zemi EU. Například pokud francouzské soudní orgány sledují osoby podezřelé z terorismu skrývající se v Německu, mohou požádat německé úřady, aby v jejich zastoupení provedly výslech svědků nebo domovní prohlídku. Tento nový nástroj zjednoduší a urychlí přeshraniční vyšetřování a trestní stíhání.

7.Na cestě k nové migrační politice

Cílem migrační politiky Komise je vybavit EU nástroji pro lepší správu migrace ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. To zahrnuje nelegální migraci, hranice, azyl a legální migraci.

V roce 2017 Evropská komise zintenzivnila práci na evropském programu pro migraci s cílem řešit bezprostřední problémy způsobované pokračující migrační a uprchlickou krizí. Komise se zaměřila na zavedení dočasného režimu nouzové relokace stanoveného v roce 2015 s cílem zmírnit tlak na Itálii a Řecko. Pravidelné zprávy o relokaci a přesídlování připomněly všem členským státům jejich právní povinnosti vyplývající z rozhodnutí Rady o relokaci. Tyto zprávy vyzývaly ty členské státy, které dosud neprovedly relokaci ani neučinily přísliby relokace migrantů z Řecka a Itálie, aby tak neprodleně učinily.

Komise i nadále sledovala provádění právních předpisů EU v oblasti migrace a azylu, zejména směrnice o azylovém řízení , směrnice o podmínkách přijímání a směrnice o navracení .

Směrnice o azylovém řízení stanoví pravidla pro celý proces, v němž se řeší žádost o azyl. Mezi ně patří způsob, jak žádost podat, jak bude žádost posuzována, jaká pomoc bude žadateli o azyl poskytnuta, jak podat opravný prostředek a jak řešit opakované žádosti.

Cílem směrnice o podmínkách přijímání je zajistit důstojnou úroveň života žadatelů o azyl v EU a zajistit dodržování jejich lidských práv. Zajišťuje, aby žadatelé o azyl měli přístup k ubytování, stravě, ošacení, zdravotní péči, vzdělávání pro nezletilé a za určitých podmínek i k zaměstnání.

Směrnice o navracení stanoví společné normy a postupy pro země EU, podle nichž mohou být neoprávněně pobývající státní příslušníci třetích zemí z jejich území vyhoštěni. Obsahuje ustanovení upravující ukončení neoprávněných pobytů a zajištění státních příslušníků třetích zemí za účelem jejich vyhoštění a poskytuje procesní ochranu.

Komise i nadále sledovala správné provádění nařízení Eurodac, které požaduje, aby členské státy odebíraly otisky prstů nelegálních migrantů a žadatelů o azyl. Účinné provádění nařízení Eurodac je nezbytné pro fungování dublinského nařízení a relokačních mechanismů EU určujících, která země EU je odpovědná za posuzování žádosti o azyl.

Politickou prioritou v oblasti legální migrace je zvýšení schopnosti EU přilákat a udržet si vysoce kvalifikované pracovníky. To je nezbytné pro zvýšení konkurenceschopnosti EU a pro zvládnutí demografických výzev. Je proto důležité zajistit úplné a správné provádění směrnic EU o legální migraci. Ty stanoví společné podmínky pro přijímání a pobyt státních příslušníků třetích zemí.

Komise rovněž i nadále sledovala provádění ostatních směrnic a zahájila řízení o nesplnění povinnosti týkající se zejména nepřiměřených poplatků, které členské státy účtují za vydání povolení k pobytu státním příslušníkům třetích zemí.