EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.6.2018

COM(2018) 442 final

2018/0232(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel

{SEC(2018) 295 final}
{SWD(2018) 321 final}
{SWD(2018) 322 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Dne 2. května 2018 přijala Komise balíček týkající se příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027 1 . Komise navrhla nový, moderní, dlouhodobý rozpočet, úzce zaměřený na politické priority Unie s 27 členskými státy. Navržený rozpočet kombinuje nové nástroje s modernizovanými programy, aby bylo možné účinně realizovat priority Unie. Na těchto základech Komise navrhuje nový program Clo v rámci okruhu rozpočtu „Jednotný trh, inovace a digitální agenda“. Tento program podpoří činnost a spolupráci mezi celními orgány, jak je popsáno ve sdělení, které je připojeno k návrhu víceletého finančního rámce 2 .

Tento návrh stanoví den použitelnosti ode dne 1. ledna 2021 a je předkládán Unii 27 členských států v souladu s oznámením Spojeného království o jeho záměru vystoupit z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017.

•Odůvodnění a cíle

Celní unie je již 50 let významným příkladem úspěšné integrace v EU. Je jednou z mála oblastí, které spadají do výlučné pravomoci EU, bez níž by odstranění vnitřních hranic nebylo možné. EU je největší obchodní blok na světě a její podíl na celkovém objemu světového obchodu činí 15 %. Celkový počet celních prohlášení v posledních pěti letech trvale roste a v roce 2016 dosáhl úrovně 313 milionů nebo 10 prohlášení za sekundu, přičemž 98 % celních prohlášení je podáváno elektronicky.

Celní orgány pomáhají chránit finanční zájmy Unie a členských států a jako strážci vnějších hranice EU pro zboží chrání rovněž veřejnost před teroristickými, zdravotními, environmentálními a dalšími hrozbami. Celní orgány používají seznam více než 60 jiných než celních předpisů týkajících se mimo jiné zboží dvojího užití, palných zbraní, prekursorů drog, pohybu peněžní hotovosti, práv duševního vlastnictví, veřejného zdraví, bezpečnosti produktů a ochrany spotřebitelů, ochrany volně žijících živočichů a životního prostředí. Celní orgány hrají rovněž důležitou úlohu při zajišťování integrity dodavatelského řetězce a zabraňování teroristickým organizacím v přesouvání kapitálu. Budoucí systém kontroly při dovozu 2 (ICS2) pro řízení celních rizik rozhodujícím způsobem přispěje k bezpečnosti Unie, jejích občanů a jejích podniků. Kromě toho nové výzvy vyplývající z rychle se měnících technologií (digitalizace, propojenost, internet věcí, technologie blockchain) a obchodních modelů (elektronické obchodování, optimalizace dodavatelského řetězce), snížených veřejných finančních prostředků, rostoucích objemů světového obchodu a přetrvávající nadnárodní trestné činnosti a bezpečnostních hrozeb neustále zvyšují tlak na zlepšení výkonnosti celní unie a rozšíření rozsahu úkolů, které mají vykonávat celní správy.

Od roku 2016 je celní kodex Unie novým právním celním rámcem. Hlavními cíli celního kodexu Unie je ukončení postupů založených na listinných dokladech a digitalizace interakcí mezi obchodníky a celními orgány, jakož i posílené řízení rizik s ohledem na předběžné informace o nákladu. Celní kodex Unie dal podnět k rozsáhlému projektu digitalizace se 17 různými elektronickými systémy, z nichž většina má být zavedena do roku 2020. Některé systémy budou postupně zaváděny do roku 2025. Tyto elektronické systémy se týkají všech celních režimů, a proto budou ústředním prvkem fungování celní unie. Jakmile bude celní kodex Unie plně proveden, zvýší se konkurenceschopnost evropských podniků a obnoví se důležitá rovnováha mezi celními kontrolami a usnadněním legitimního toku zboží, které je přepravováno přes území Unie, vstupuje na něj nebo ho opouští.

Nadcházející vystoupení Spojeného království z Unie znamená, že Spojené království jakožto členský stát musí být odděleno od všech stávajících celních elektronických systémů financovaných z programu Clo 2020. Tyto dopady a náklady však nelze přesně odhadnout, a proto nejsou v tomto dokumentu zohledněny, neboť v této fázi probíhajících jednání mezi EU a Spojeným královstvím nejsou dosud z velké části známy.

Zavedení všech těchto aspektů lze dosáhnout pouze prostřednictvím intenzivní operativní spolupráce mezi celními správami jednotlivých členských států, mezi těmito správami a dalšími orgány, s obchodníky a jinými třetími stranami. Navrhovaný program, který navazuje na program Clo 2020, bude podporovat spolupráci v oblasti cel.

Celní spolupráce a budování kapacit se budou soustředit na jedné straně na opatření týkající se vytváření sítí v oblasti lidských zdrojů a budování odborné způsobilosti a na straně druhé na opatření týkající se budování kapacit v oblasti informačních technologií. První oblast zjednoduší výměnu osvědčených postupů a operačních znalostí mezi členskými státy a dalšími zeměmi účastnícími se tohoto programu, a to se zvláštním důrazem na strukturovanou projektovou spolupráci umožňující hluboké a integrované formy spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi, a tím připraví podmínky pro další vývoj celní unie. Druhá oblast umožní v rámci tohoto programu financovat dokončení souboru IT infrastruktury a systémů, včetně digitalizace interakcí mezi obchodníky a celními orgány, jakož i posílené řízení rizik, které dají celním správám v Unii možnost rozvinout se v plnohodnotné elektronické správy.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Stávající návrh je v souladu s celním kodexem Unie 3 a ostatními právními předpisy, které musí celní orgány uplatňovat.

Návrh je rovněž v souladu se stávajícím programem Clo 2020, jehož cílem je podpořit fungování a modernizaci celní unie za účelem posílení vnitřního trhu prostřednictvím spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi, jejich celními orgány a úředníky. Podobně stávající návrh stanoví operační, organizační, metodologický a rozpočtový rámec k provádění cílů a činností celní politiky EU.

Návrh jako takový je pokračováním stávajícího programu. Povede však k intenzivnější spolupráci a většímu počtu elektronických systémů a umožní určitou míru inovací.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh je v souladu s ostatními politikami Unie a zejména s ostatními navrhovanými akčními programy a fondy EU, které sledují v příslušných oblastech působnosti podobné cíle.

Program je úzce spojen s novým nástrojem pro vybavení pro celní kontroly (jedna ze dvou složek nového Fondu pro integrovanou správu hranic), který bude podporovat nákup, údržbu a modernizaci způsobilého vybavení. Program Clo bude oproti tomu využit na podporu všech souvisejících opatření, jako jsou činnosti spolupráce pro posouzení potřeby vybavení, odborná příprava v souvislosti se zakoupeným vybavením, atd.

Navíc vzhledem k tomu, že cílem programu Clo je navíc podpora celních orgánů, mimo jiné při ochraně finančních zájmů EU, je propojený s činnostmi prováděnými Evropským úřadem pro boj proti podvodům, pokud jde o boj proti podvodům za účelem ochrany finančních zájmů Unie v souladu s článkem 325 SFEU a programem EU pro boj proti podvodům. Mezi programem EU pro boj proti podvodům, jehož cílem je zejména ochrana finančních zájmů Unie, a programem Clo, který podporuje řádné fungování celní unie, a tím přispívá k ochraně uvedených finančních zájmů, budou existovat synergie. Každý program bude mít tedy odlišné zaměření, avšak budou možná doplňující opatření. Synergie budou rovněž možné s činnostmi Úřadu evropského ochránce práv a programem Spravedlnost Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty v souvislosti s odborným školením ohledně uplatňování celních předpisů EU.

Cílem programu Clo je rovněž zajistit bezpečnost výrobků a ochranu evropských spotřebitelů, jakož i zajistit rovné podmínky pro průmysl EU. Navazuje proto na iniciativy programu pro jednotný trh, jejichž cílem je posílit dohled nad trhem a zajistit, že na trh EU vstoupí pouze výrobky, které splňují požadavky a jsou bezpečné.

K řešení bezpečnostních výzev a boji proti trestné činnosti by mohly být zváženy synergie s Fondem pro vnitřní bezpečnost. Úspory z rozsahu by mohly vzniknout díky spolupráci mezi několika agenturami, jakož i v souvislosti s vybavením pro celní kontroly a ostatními opatřeními v oblasti budování kapacit.

Navíc na operační úrovni existují významné synergie s programem Fiscalis, který podporuje spolupráci v oblasti daní. V oblasti elektronických systémů dochází ke vzájemnému obohacování a společnému financování sdílených složek, např. infrastruktury datových center a společné komunikační sítě. Přístupy v oblasti řízení IT jsou identické a existují společné horizontální mechanismy podpory. Používá se stejný typ společných akcí a uplatňuje se podobný přístup k budování lidských kapacit a pro odborné školení. Řízení programu, pokud jde o návrh, řízení, řízení opatření, prováděcí akty a monitorování výkonnosti, bylo plně modernizováno. Kromě toho vzniká a roste potřeba společných činností v oblasti daní a cel, zejména v oblasti elektronického obchodování.

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod předpokládá víceletý strategický plán pro celnictví (MASP) za účelem koordinace vývoje a provozu elektronických celních systémů, které jsou financovány zejména z tohoto programu. Za účelem zajištění soudržnosti a koordinace mezi programem a víceletým strategickým plánem budou do programu začleněna příslušná ustanovení rozhodnutí. Nový návrh tedy ruší stávající rozhodnutí o elektronickém celnictví 4 , a stane se proto základem víceletého strategického plánu pro celní elektronické systémy (MASP-C).

Možná existují i další synergie s různými iniciativami Unie, které lze využít v oblasti informačních technologií, jako jsou např. program Digitální Evropa 5 , všechny programy, které využívají (významné) elektronické systémy, opětovné využití stavebních bloků 6 Nástroje pro propojení Evropy (CEF), Evropský rámec interoperability 7 , průběžný plán pro normalizaci IKT 8 , akční plán pro finanční technologie 9 , program Horizont Evropa 10 , činnost fóra a střediska EU pro sledování technologie blockchain 11 a další iniciativy týkající se boje proti podvodům a kybernetických bezpečnostních rizik.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Tento návrh vyžaduje kombinaci několika právních základů, jelikož může mít několik odlišných, avšak navzájem provázaných cílů:

–článek 33 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který vyzývá k tomu, aby Unie přijala opatření, pokud jde o spolupráci v celních věcech a celní unii EU,

–článek 114 SFEU, který vyzývá k tomu, aby Unie přijala opatření, pokud jde o vnitřní trh, a

–článek 207 SFEU, který vyzývá k tomu, aby Unie přijala opatření, pokud jde o společnou obchodní politiku.

Předpokládá se, že článek 33 SFEU bude pokračováním celní spolupráce v rámci stávajícího programu. Kromě toho za účelem zohlednění a zahrnutí široké škály úkolů, které celní orgány musejí vykonávat na hranicích v mnoha jiných oblastech a nejen v oblasti celní spolupráce, vychází návrh rovněž z článku 114 SFEU a článku 207 SFEU.

Opatření EU je zapotřebí z důvodů závazků vyplývajících z mezinárodních dohod, zejména v rámci Světové obchodní organizace.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Je nezbytné přijímat opatření na úrovni Unie, nikoli na vnitrostátní úrovni, a to z těchto důvodů:

–Celní unie spadá do výlučné pravomoci Unie. Již tím, že přenesly své pravomoci na Unii, členské státy souhlasily, že opatření v celní oblasti budou lépe prováděna na úrovni Unie. Právní rámec Unie však sám o sobě řádné fungování celní unie dostatečně nezaručuje. Měl by být doplněn o podpůrná opatření podle programu Clo, aby bylo zajištěno, že celní předpisy Unie jsou uplatňovány soudržným a harmonizovaným způsobem.

–Řada činností v celní oblasti má přeshraniční charakter. Vzhledem k tomu, že se tyto činnosti týkají všech členských států a mají na ně vliv, nemohou je tyto státy účinně a efektivně provádět samy. Aby byl posílen evropský rozměr celní oblasti, aby se předcházelo narušením vnitřního trhu a aby se dostalo podpory účinné ochraně vnějších hranic Unie, je zapotřebí opatření na úrovni EU.

–V tomto ohledu je činnost Evropské unie odůvodněná k zajištění řádného fungování a dalšího rozvoje celní unie a jejího společného regulačního rámce, jelikož bylo prokázáno, že jde o nejúčinnější a nejefektivnější reakci Evropské unie na nedostatky a problémy při provádění celní unie EU a celní spolupráce.

•Proporcionalita

Opatření na úrovni EU je efektivnější než opatření na úrovni jednotlivých členských států.

Převážná většina navrhovaných rozpočtových prostředků bude vynaložena na činnosti související s budováním kapacit v oblasti informačních technologií. Páteří celní spolupráce je vysoce zabezpečená, specializovaná komunikační síť. Tato společná síť zajišťuje, že každému vnitrostátnímu správnímu orgánu postačí se připojit k této společné infrastruktuře pouze jednou, aby si mohl vyměňovat jakékoli informace. Pokud by taková infrastruktura nebyla k dispozici, členské státy by se musely 26krát napojovat na vnitrostátní systémy každého z ostatních členských států. Zvolený přístup je založen na modelu informační architektury, ve kterém jsou evropské elektronické systémy tvořeny kombinací společných a vnitrostátních složek. Tento model byl upřednostněn před plně centralizovaným modelem informační architektury, protože ponechává část rozpočtové odpovědnosti na členských státech, které budou vyvíjet vnitrostátní složky informačních technologií na vnitrostátní úrovni, přičemž zohlední rovněž vnitrostátní preference, požadavky a omezení. Podpory interoperability a vzájemného propojení ve prospěch vnitřního trhu bude proto dosaženo proporcionálně.

Komise vykonává koordinační, výkonné a řídící funkce v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami. Koordinace ze strany Komise musí na operační úrovni probíhat ve spolupráci s vnitrostátními celními orgány, se specializovanými zástupci, a to dlouhodobě s ohledem na stávající i budoucí problémy, které byly v oblasti cel pro Unii zjištěny. Různá fóra a nástroje programu poskytují náležitý rámec, aby Komise mohla vykonávat svou koordinační roli v oblasti cel.

•Volba nástroje

V souladu se závěrem posouzení dopadů je činnost EU prostřednictvím programu financování náležitá. Komise navrhuje program navazující na program Clo 2020.

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Tento návrh zohledňuje doporučení závěrečného hodnocení programu Clo 2013 a rovněž předběžné výsledky probíhajícího hodnocení programu Clo 2020 v polovině období. Výsledky závěrečného hodnocení programu Clo 2013 12 byly obecně pozitivní, pokud jde o příspěvek programu Clo 2013 k cílům na politické úrovni, jakož i napomáhání celním orgánům, aby pracovaly jako jeden orgán. Nejdůležitější výsledky lze shrnout takto:

–zvýšení bezpečnosti a ochrany, včetně plného provedení systému kontroly dovozu a celního systému řízení rizik, jakož i zefektivnění systému oprávněných hospodářských subjektů a systému hospodářských subjektů,

–usnadnění obchodu, které umožňuje celní unii urychlení pohybu, propouštění a odbavování zboží, včetně zboží v režimu tranzitu, při současném zachování bezpečnosti zboží,

–ochrana finančních zájmů EU v důsledku užívání centralizovaných databází a zvýšené účinnosti systémů řízení rizik.

Výsledky, jichž bylo dosaženo během sledovaného období, nebyly posuzovány jako pouhý vývoj již probíhajících trendů. Byly spíše pokládány za důležité a přelomové (zejména pokud jde o zavedení elektronických systémů týkajících se bezpečnosti a ochrany) a představují důležitý vývoj k uskutečnění hlavních cílů programu.

Hodnocení určilo pádné důvody pro přidanou hodnotu programu na úrovni EU, zejména pokud jde o jeho úlohu při podpoře provádění právních předpisů EU na vnitrostátní úrovni. Elektronické systémy financované prostřednictvím programu intenzivně doplňují vnitrostátní iniciativy a týkají se především provádění těchto právních předpisů. To vedlo ke snížení správních nákladů, které by vznikly, kdyby každý členský stát musel vyvíjet podobné elektronické systémy sám. Za zásadní bylo považováno i vytváření kontaktních sítí, k čemuž přispěly společné akce programu, a to z několika důvodů, včetně zajištění jednotného uplatňování společných právních předpisů, šíření osvědčených postupů a budování důvěry nezbytné pro to, aby správní orgány postupovaly tak, jako by byly správou jedinou.

Předběžné výsledky probíhajícího hodnocení programu Clo 2020 v polovině období lze shrnout takto 13 :

–Relevance: z úrovně zájmu vnitrostátních správ o aktivní zapojení do programu vyplývá, že činnosti programu odpovídají skutečným potřebám. Pracovní návštěvy byly vnitrostátními orgány považovány za nejužitečnější typ společných akcí, za nimi těsně následovaly semináře, pracovní setkání, projektové skupiny a nově zavedené odborné skupiny.

–Účinnost: celní orgány souhlasí s tím, že společné akce programu přispěly ke zlepšení výměny informací mezi správami. Moduly odborné přípravy vytvořené v rámci programu vedly k jednotnějšímu přístupu k uplatňování celních předpisů EU v zúčastněných zemích.

–Účelnost: postupy pro přípravu programového cyklu a ročních pracovních programů byly obecně pozitivní. Ve vztahu k rámci monitorování výkonnosti bylo provádění většinou považováno za úspěšné. Ačkoli se u získaných údajů jedná především o vlastní údaje, zdá se, že jsou shromažďovány systematicky a jsou zdrojem užitečných informací. Není však jasné, v jakém rozsahu jsou údaje rámce monitorování výkonnosti využívány pro přijímání rozhodnutí ohledně řízení nebo jako systém včasného varování k řízení intervenčních opatření v rámci programu. Je zapotřebí zjednodušit stávající systém monitorování, zejména pokud jde o počet ukazatelů dopadu a délku formulářů pro návazná opatření.

–Soudržnost: existuje široká shoda, pokud jde o příspěvek společných akcí k vnitrostátním iniciativám prostřednictvím podpory jednotného uplatňování právních předpisů EU a prostřednictvím řízení evropských elektronických systémů. Rovněž bylo uvedeno, že podporované iniciativy v rámci programu doplňují iniciativy na vnitrostátní úrovni.

–Přidaná hodnota na úrovni EU: vnitrostátní celní správy se obecně vyjádřily pozitivně, pokud jde o míru, v níž program dosahuje výsledků, které by nebyly možné, pokud by vnitrostátní správy jednaly samostatně. Vysoký podíl respondentů na hodnotící dotazníky rovněž uvedl, že program má nezastupitelnou úlohu pro budování důvěry a vede ke sbližování celních správ členských států EU a ostatních zúčastněných zemí (kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí). Z počátečních rozhovorů rovněž vyplynulo zvýšení efektivity prostřednictvím sdílení zdrojů, zejména v oblasti IT (úspory z rozsahu a snížení nákladů na vývoj). Prvotní zjištění rovněž poukázala na výzvy, kterým čelí vnitrostátní orgány, pokud jde o sbližování vnitrostátních aspektů s požadavky celních předpisů EU: odlišné zájmy mohou v některých případech působit jako překážka k uskutečnění přidané hodnoty na úrovni EU a několik vnitrostátních orgánů rovněž vyjádřilo frustraci, když musely přizpůsobit své ambice méně rozvinutým vnitrostátním celním správám.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise zadala vypracování externí studie na podporu posouzení dopadů, jejíž součástí byly i specializované konzultace za účelem shromáždění širšího spektra názorů ode všech zúčastněných stran. Vzhledem ke zvláštní oblasti působnosti programu (jedinými přímými příjemci jsou celní správy) se tyto konzultace soustředily na celní správy prostřednictvím diskusí v rámci projektové skupiny, návštěv v jednotlivých zemích / případových studií a specializovaných průzkumů. Tyto činnosti byly doplněny rozhovory s podnikatelskými sdruženími a hospodářskými subjekty, akademickou obcí, jakož i účastníky programu Clo 2020 a mezinárodními organizacemi (např. Světová celní organizace).

Byla provedena otevřená veřejná konzultace ohledně využívání finančních prostředků EU v oblasti investic, výzkumu a inovací, malých a středních podniků a jednotného trhu. Shromáždila názory občanů týkající se mimo jiné politických výzev a potřeb pro přijetí opatření EU v oblasti celní unie.

•Externí odborné konzultace

Komise zadala vypracování externí studie, která měla podpořit toto posouzení dopadů poskytnutím kvantitativních a kvalitativních informací. Cílem tohoto zadání bylo: 1) určit hlavní hybné síly, které budou určovat situaci v oblasti cel v období po roce 2020, a také problémy, kterým budou čelit celní unie a celní správy členských států, a cíle pro zásahy na úrovni EU na základě zjištěných hybných sil a problémů; 2) určit potenciální možnosti politiky EU k dosažení cílů a zavedení budoucích finančních opatření EU a posoudit očekávané ekonomické, sociální a environmentální dopady identifikovaných možností a 3) porovnat možnosti podle souboru kritérií (např. účinnost, účelnost, relevance, soudržnost) a stanovit jejich pořadí s odůvodněnými argumenty.

Externí studie a související konzultační činnosti potvrdily, že celní správy čeká nelehké období a že je potřebný ambiciózní program, který bude pokrývat dva klíčové rozměry, a to: kontinuitu a posílení budování kapacit (v oblasti informačních technologií a lidských zdrojů) a opatření v oblasti spolupráce pro jednotný výklad a provádění celní unie na jedné straně a více posílenou operační spolupráci a lepší řešení v oblasti inovací na straně druhé.

•Posouzení dopadů

Dne 27. dubna 2018 Výbor pro kontrolu regulace vydal kladné stanovisko k průvodnímu posouzení dopadů, přičemž doporučil dále zdokonalit zprávu, pokud jde o některé klíčové aspekty, jako např. uvést další podrobnosti k elektronickým systémům za účelem odůvodnění navýšení rozpočtu a zjednodušení opatření souvisejících s monitorováním a k ukazatelům používaným nad rámec ukazatelů stanovených v právním základě.

Uvedené dva aspekty byly vzaty v úvahu v konečné verzi posouzení dopadů. Byla poskytnuta vysvětlení k právnímu kontextu (závazky vyplývající zejména z celního kodexu Unie) a komplexitě evropských elektronických systémů za účelem objasnění značného nárůstu rozpočtu. Ukazatele údajů o výkonnosti budou zjednodušeny, neboť tato část systému monitorování představuje pro správy a GŘ TAXUD značnou zátěž, aniž by to vedlo k výraznému zlepšení koncepce a řízení programu.

Byly analyzovány čtyři hlavní scénáře:

–Základní scénář pro EU 27: Unie by musela přezkoumat své celní předpisy a zrušit významnou část zlepšení, které přineslo celním operacím přijetí nového celního kodexu Unie v roce 2016. To by mohlo mít dopad na mezinárodní závazky EU a mohlo by to rovněž ohrozit ostatní cíle politiky EU, zejména bezpečnostní agendu.

–Scénář kritického množství: po provedení by nebyl možný žádný další vývoj a spolupráce by se omezila na podporu provádění celního kodexu Unie. To by v oblasti IT a celkových celních operací znamenalo v podstatě krok zpět.

–Scénář „kontinuita plus“: nezbytné minimum pro celní unii (nadále fungovat a přinášet výsledky) a další logický krok (po přijetí celního kodexu Unie).

–Scénář strukturální centralizace: centralizace – přechodná či přímo plně strukturální – by mohla posílit výkonnost celních správ v EU a přispět k dosažení cílů programu. Znamenalo by to však změnu provozního modelu, která vyžaduje přípravu, a proto je tento scénář pro příští víceletý finanční rámec ve velké míře nerealistický.

Po analýze na politické úrovni byl zvolen scénář „kontinuita plus“. Abychom z celní unie a vnitřního trhu měli co největší prospěch, musí být stávající mechanismy a nástroje spolupráce dále optimalizovány: v souladu s mezinárodními závazky EU v rámci Světové obchodní organizace by celní správy členských států měly pracovat a jednat, jako by se jednalo o jeden subjekt. To by odpovídalo politickému poselství v nedávném sdělení Komise o rozvíjení celní unie EU a její správy. V době, kdy rostou očekávání vůči Unii, pokud jde o plnění jejích základních prvků, k nimž patří i celní unie, má dosažení všech těchto cílů z politického a hospodářského hlediska zásadní význam. Toto rozhodnutí se odráží rovněž v balíčku návrhů k víceletému finančnímu rámci po roce 2020, který předložila Komise dne 2. května 2018 14 .

Na základě technické připomínky Výboru pro kontrolu regulace byl zahrnut dodatečný ukazatel týkající se míry dokončení celního kodexu Unie, který umožní poskytnout rovněž přehled o vývoji elektronických systémů celního kodexu Unie, který je podporován programem a je na něj vynakládána značná část jeho rozpočtu.

•Zjednodušení

U probíhajícího programu již došlo k zefektivnění se silným důrazem na výstupy a výsledky. Jsou prováděna všechna zjednodušení, která byla určena při předchozích hodnoceních. Hlavním dalším zjednodušením, jak bylo zjištěno, by bylo rozšířené použití paušálních částek / jednotkových nákladů a možnost přijímat víceleté pracovní programy, aby se zamezila každoroční administrativní zátěž spojená s projednáváním ve výborech.

•Základní práva

Návrh nemá žádný významný dopad na základní práva.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Načasování přezkumu programů financování z prostředků EU souvisí s návrhem nového víceletého finančního rámce, který byl navržen dne 2. května 2018 15 . V souladu s tímto návrhem toto nařízení o programu Clo obsahuje rozpočtový rámec na období 2021–2027 ve výši 950 milionů EUR (v běžných cenách).

Program clo bude prováděn v rámci přímého řízení a na základě priorit. Pracovní programy se zavádějí – spolu se zúčastněnými stranami – se stanovením priorit na určité konkrétní období.

Program Clo bude mít dopad na příjmy Unie a členských států. I když je není možné vyčíslit, usnadní a zefektivní práci celních orgánů při výběru cel, jakož i DPH a spotřebních daní při dovozu. Díky zvýšení kvality práce prostřednictvím spolupráce a budování lidských kapacit a kapacit informačních technologií budou celní správy účinněji hájit finanční zájmy Unie a jejích členských států.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Dopad navrhovaného programu Clo bude posuzován prostřednictvím průběžných a závěrečných hodnocení, jakož i průběžným monitorováním souboru prioritních klíčových ukazatelů výkonnosti. Tato hodnocení se budou provádět v souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 16 , ve které tři orgány potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politiky by mělo poskytnout základ pro posouzení dopadů možností dalších opatření. Hodnocení posoudí účinky daného nástroje v praxi na základě ukazatelů a cílů a na základě podrobné analýzy míry, ve které lze nástroj považovat za relevantní, účinný a účelný a v jaké míře poskytuje dostatečnou přidanou hodnotu na úrovni EU a je soudržný s jinými politikami EU. Součástí hodnocení budou získané zkušenosti pro zjištění jakýchkoli nedostatků/problémů nebo jakýchkoli možností, jak opatření nebo jejich výsledky dále zlepšovat a pomoci maximalizovat jejich dopad. Budou též zahrnovat určení a vyčíslení nákladů, přínosů a úspor regulace.

Systém podávání zpráv o hodnoceních zajistí, že údaje pro hodnocení programu budou shromažďovány efektivně, účelně, včas a na přiměřené úrovni podrobnosti. Tyto údaje a informace jsou sdělovány Komisi způsobem, který je v souladu s ostatními právními ustanoveními, například osobní údaje, pokud budou nezbytné, by měly být anonymizovány. Za tímto účelem budou příjemcům finančních prostředků Unie uloženy přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Výsledky a výstupy programu budou pravidelně podrobovány hodnocení prostřednictvím komplexního systému monitorování na základě stanovených ukazatelů a s ohledem na odpovědnost za optimální využití finančních prostředků.

Údaje pro měření výkonnosti budou získávány z různých elektronických systémů a nástrojů pro sběr údajů. Hlavními nástroji, které se nyní předpokládají, jsou formuláře pro návazná opatření, formuláře pro posouzení akcí a pravidelné průzkumy mezi úředníky celních správ.

Jelikož tento program plní podpůrnou úlohu – pomáhat orgánům zúčastněných zemí při sdílení informací a zvyšování jejich kapacity –, zaměřuje se systém monitorování na kontrolu pokroku dosaženého v činnostech programu podle ukazatelů na úrovni výstupů. Je-li to možné, sleduje také ukazatele v oblastech souvisejících s prioritními cíli programu.

Komise bude každoročně vydávat zprávu o pokroku dosaženém při plnění programu, která bude obsahovat shrnutí výkonnosti programu při plnění jeho cílů a souvisejících ukazatelů výstupů a výsledků.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola I – Obecná ustanovení

Navržený program poskytne celní unii a celním orgánům podporu při ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, ochraně Unie před nekalým a nezákonným obchodem při současné podpoře legální podnikatelské činnosti, při zajištění ochrany a bezpečnosti Unie a osob pobývajících na jejím území a zachování řádné rovnováhy mezi celními kontrolami a usnadněním zákonného obchodu. Tento cíl byl upraven, aby bylo možné poskytnout celní unii a celním orgánům rozsáhlejší podporu, pokud jde o jejich celkové poslání definované v celním kodexu Unie a s ohledem na vznikající potřeby, jak je podrobně uvedeno v posouzení dopadů.

Stejně jako v případě probíhajícího programu Clo 2020 se do nového programu budou moci zapojit členské státy, přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti. V souladu s obecnou politikou Unie země v rámci evropské politiky sousedství a třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi Unií a uvedenými zeměmi budou mít rovněž možnost se za určitých podmínek programu zúčastnit.

Stejně jako v minulosti poskytne program financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, zadávání veřejných zakázek a náhrady nákladů. Pokud je to považováno za vhodné, mohou být u zvláštních opatření zváženy rovněž ceny, přičemž v tomto případě by prováděcí kritéria a postupy byly podrobně uvedeny v pracovních programech.

Kapitola II – Způsobilost

Typy opatření, která jsou považována za způsobilá k financování v rámci programu, jsou v zásadě stejné jako u stávajícího programu. Jejich typologie však byla zjednodušena a omezena pro zajištění větší flexibility. Orientační seznam v příloze 1 poskytuje přehled konkrétních opatření, která by bylo možné v rámci programu financovat.

Na základě zkušeností se stávajícím nástrojem skupin odborníků v rámci programu Clo 2020 věnuje návrh zvláštní pozornost strukturální spolupráci v rámci jednotlivých projektů zaměřené na podporu větší operační spolupráce a umožňující hluboké a integrované formy spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi, čímž připraví podmínky pro další vývoj celní unie.

Novinku oproti stávajícímu programu Clo 2020 představuje začlenění opatření doplňujících nebo podporujících opatření určená k provádění cílů nově vytvořeného nástroje pro vybavení pro celní kontroly, který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic. Nástroj pro vybavení pro celní kontroly bude zejména podporovat pouze nákup, údržbu a modernizaci způsobilého vybavení, zatímco program Clo bude podporovat všechna související opatření, např. opatření v oblasti spolupráce za účelem posouzení potřeby vybavení nebo případně odborné školení ve vztahu k nakoupenému vybavení.

Vzhledem k významu globalizace bude program i nadále poskytovat možnost zapojení zástupců orgánů státní správy, a to i z třetích zemí, jakož i zástupců mezinárodních organizací, hospodářských subjektů nebo občanské společnosti jako externích odborníků, pokud to pro opatření naplňující cíle programu bude přínosné.

Kapitola III – Granty

Provádění programu bude probíhat prostřednictvím nejčastěji používaných mechanismů financování z rozpočtu EU, a sice prostřednictvím veřejných zakázek a grantů. Pokud jde o granty, návrh stanoví, že v případě, že způsobilými subjekty budou celní orgány, nebudou se používat výzvy k podávání návrhů.

Stejně jako v minulosti by měl program financovat opatření až do výše 100 % vzhledem k jejich vysoké přidané hodnotě EU. Pokud opatření vyžadují udělení grantů, bude použitelná míra spolufinancování stanovena v pracovních programech.

Kapitola IV – Zvláštní ustanovení o opatřeních za účelem budování kapacit v oblasti informačních technologií

Cílem ustanovení v této kapitole je poskytnout vylepšený rámec a správu pro opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií, která se provádějí v rámci programu. Na základě zkušeností s předchozími programy Clo a vzhledem k rostoucímu počtu evropských elektronických systémů jsou navrhovány některé novinky. Byla začleněna zlepšená definice společných složek a vnitrostátních složek evropských elektronických systémů, která lépe odráží realitu elektronických systémů, a jejich prvky byly integrovány. Jsou uvedeny úkoly, které má plnit Komise na jedné straně, a členské státy na straně druhé. Víceletý strategický plán pro celní elektronické systémy (MASP-C), který má vypracovat Komise ve spolupráci s členskými státy, umožní lepší plánování rozpočtových a lidských zdrojů na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Byly zavedeny příslušné informační povinnosti, aby se umožnilo lepší monitorování činností budování kapacit v oblasti informačních technologií.

Kapitola V – Tvorba programů, monitorování, hodnocení a kontrola

Vzhledem k střednědobé až dlouhodobé povaze plněných cílů a na základě dosavadních zkušeností by pracovní programy měly obsáhnout několik let. Toto je novinka oproti stávajícímu programu Clo 2020, který předpokládá roční pracovní programy. Přechod z ročních na víceleté pracovní programy sníží administrativní zátěž Komise a členských států.

V příloze 2 byl doplněn seznam hlavních ukazatelů s cílem zlepšit monitorování programu a jeho výkonnosti od samého počátku. Komisi bude svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem vypracování ustanovení týkajících se rámce pro monitorování a hodnocení, a to i prostřednictvím změn přílohy 2, jež umožní seznam ukazatelů v případě potřeby přezkoumat a/nebo doplnit.

Průběžná a závěrečná hodnocení budou prováděna včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

Kapitola VI – Výkon přenesené pravomoci a postup projednávání ve výboru

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o přezkum rámce pro monitorování výkonnosti a souvisejících ukazatelů.

Komisi bude nápomocen Výbor pro program Clo (v rámci přezkumného postupu).

Kapitola VII – Přechodná a závěrečná ustanovení

Budou zajištěny ucelené, účinné a přiměřené informace pro různé cílové skupiny včetně médií a veřejnosti.

2018/0232 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33, 114 a 207 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 17 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Program Clo 2020, který byl zaveden nařízením (EU) č. 1294/2013 18 , a jeho předchůdci významně přispěli k usnadnění a posílení spolupráce mezi celními orgány. Řada činností v celní oblasti má přeshraniční charakter a vzhledem k tomu, že se tyto činnosti týkají všech členských států a mají na ně vliv, nemohou je tyto státy účinně a efektivně provádět samy. Program v oblasti cel na úrovni Unie, který provádí Komise, nabízí členským státům unijní rámec pro rozvoj této spolupráce, což je nákladově efektivnější, než kdyby si každý členský stát zřídil svůj vlastní rámec pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Je tudíž vhodné zajistit pokračování financování činností v oblasti celní spolupráce ze strany Unie zavedením nového programu ve stejné oblasti, a to programu Clo.

(2)Celní unie se v posledních padesáti letech značně rozvinula a celní správy nyní na hranicích úspěšně provádějí celou řadu úkolů. Společně pracují na usnadnění obchodu a snížení byrokracie, vybírají příjmy pro vnitrostátní rozpočty a rozpočet EU a chrání veřejnost před teroristickými, zdravotními, environmentálními a dalšími hrozbami. Zejména díky zavedení společného rámce pro řízení rizik pro celou EU 19 a celních kontrol pohybů vysokých objemů hotovosti za účelem potírání praní peněz a financování terorismu stojí celní orgány v přední linii v boji proti terorismu a organizované trestné činnosti. Na základě tohoto širokého mandátu jsou celní orgány nyní v podstatě orgánem s rozhodující odpovědností v oblasti kontroly zboží na vnějších hranicích Unie. Na základě výše uvedeného by se program Clo neměl vztahovat pouze na celní spolupráci, ale rovněž na úlohu celních orgánů celkově, jak je uvedeno v článku 3 nařízení (EU) č. 952/2013, tj. dohled nad mezinárodním obchodem Unie, provádění vnějších aspektů vnitřního trhu, společné obchodní politiky a ostatních společných politik Unie, jež mají dopad na obchod, jakož i na celkovou bezpečnost dodavatelského řetězce. Právní základ se proto bude vztahovat na celní spolupráci (článek 33 SFEU), vnitřní trh (článek 114 SFEU) a obchodní politiku (článek 207 SFEU).

(3)Tím, že program poskytne rámec pro opatření, jejichž cílem je podpora celní unie a celních orgánů, by měl přispívat k ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, ochraně Unie před nekalým a nezákonným obchodem při současné podpoře dovolené obchodní činnosti, zajištění bezpečnosti a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území a zjednodušení dovoleného obchodu, díky čemuž budou moci podniky a občané v plné míře využívat potenciálu vnitřního trhu a světového obchodu.

(4)Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 20 pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(5)Aby se podpořil proces přistoupení a přidružení třetích zemí, měl by být program otevřen účasti přistupujících a kandidátských zemí, jakož i potenciálních kandidátů a partnerských zemí evropské politiky sousedství, pokud jsou splněny určité podmínky. Může být otevřen i jiným třetím zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, jež zahrnují jejich účast v jakémkoli programu Unie.

(6)Na tento program se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [2018/XXXX] 21 (dále jen „finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s účastí externích odborníků.

(7)Opatření, která se uskutečnila v rámci programu Clo 2020, se ukázala být přiměřená, a měla by proto být zachována. Aby bylo provádění programu jednodušší a flexibilnější, a mohl tedy lépe plnit své cíle, měla by být opatření vymezena pouze v obecných kategoriích s uvedením seznamu ilustrativních příkladů konkrétních činností. Prostřednictvím spolupráce a budování kapacit by program Clo měl také podpořit zavádění a pákový efekt inovací, což umožní dále zlepšovat schopnosti plnění hlavních priorit v oblasti cel.

(8)Nařízením [2018/XXX] se zřizuje jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic nástroj pro vybavení pro celní kontroly 22 . Za účelem zachování soudržnosti a horizontální koordinace všech opatření v oblasti spolupráce týkajících se cel a vybavení pro celní kontroly je vhodné provést je všechny v rámci jednoho právního aktu a souboru pravidel, kterým je toto nařízení. Proto by nástroj pro vybavení pro celní kontroly měl podporovat pouze nákup, údržbu a modernizaci způsobilého vybavení, zatímco tento program by měl podporovat všechna související opatření, např. opatření v oblasti spolupráce za účelem posouzení potřeby vybavení nebo případně odborné školení týkající se zakoupeného vybavení.

(9)Výměna celních a souvisejících informací má klíčový význam pro řádné fungování celnictví a přesahuje rámec výměny informací v rámci celní unie. Unie nebo členské státy by mohly mít zájem na přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem jejich využití třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, a mezinárodními organizacemi. Přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jsou-li takovým zájmem náležitě odůvodněny, by proto měla být způsobilými náklady v rámci programu.

(10)Vzhledem k významu globalizace by měl program i nadále poskytovat možnost zapojení externích odborníků ve smyslu článku 238 finančního nařízení. Těmito externími odborníky by měli být hlavně zástupci orgánů státní správy, a to i z nepřidružených třetích zemí, jakož i zástupci mezinárodních organizací, hospodářských subjektů nebo občanské společnosti.

(11)V souladu se závazkem Komise zajistit soudržnosti a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“ 23 , by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, avšak s vyloučením dvojího financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících celní unii a celní orgány.

(12)Opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií jsou nastavena tak, aby přilákala co největší část rozpočtu v rámci programu. Zvláštní ustanovení by proto měla popsat společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů. Kromě toho by měla být jasně vymezena oblast působnosti opatření a odpovědnost Komise a členských států.

(13)Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES 24 vyžaduje, aby Komise vypracovala víceletý strategický akční plán pro celnictví zaměřený na vytvoření soudržného a interoperabilního elektronického celního prostředí pro Unii. Vývoj a provoz elektronických systémů zahrnutých do víceletého strategického plánu jsou financovány zejména z tohoto programu. Za účelem zajištění soudržnosti a koordinace mezi programem a víceletým strategickým plánem by do tohoto nařízení měla být začleněna příslušná ustanovení rozhodnutí. Jelikož všechna příslušná ustanovení rozhodnutí č. 70/2008/ES jsou nyní převzata nařízením (EU) č. 952/2013 nebo tímto nařízením, rozhodnutí č. 70/2008/ES by mělo být zrušeno.

(14)Toto nařízení by mělo být prováděno prostřednictvím pracovních programů. Vzhledem k střednědobé až dlouhodobé povaze plněných cílů a na základě dosavadních zkušeností by mělo být umožněno, aby pracovní programy zahrnovaly několik let. Přechod z ročních na víceleté pracovní programy sníží administrativní zátěž Komise a členských států.

(15)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 25 .

(16)Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení právních předpisů 26 je nutné tento program hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování s tím, že je třeba zamezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, zejména ve vztahu k členským státům. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení účinků nástroje v praxi.

(17)Aby bylo možné přiměřeně reagovat na změny priorit politiky, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o změnu seznamu ukazatelů pro měření plnění specifických cílů programu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(18)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 27 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 28 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 29 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 30 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 31 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(19)Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie.

(20)Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(21)Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(22)Toto nařízení nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013, které by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.Toto nařízení zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel (dále jen „program“).

2.Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)„celními orgány“ se rozumí orgány definované v čl. 5 bodu 1 nařízení (EU) č. 952/2013;

2)„evropskými elektronickými systémy“ se rozumí elektronické systémy potřebné pro celní unii a plnění úkolů celních orgánů;

3)„třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Unie.

Článek 3

Cíle programu

1.Obecným cílem programu je podpořit celní unii a celní orgány při ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, zajištění bezpečnosti a ochrany v rámci Unie a ochraně Unie před nekalým a nezákonným obchodem při současné podpoře dovolené obchodní činnosti.

2.Specifickým cílem programu je podpora přípravy a jednotného provádění celních předpisů a politiky, jakož i celní spolupráce a budování správních kapacit, včetně odborné způsobilosti a vývoje a provozu evropských elektronických systémů.

Článek 4

Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění programu v období 2021–2027 činí 950 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Částka uvedená v odstavci 1 může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením programu a hodnocením pokroku při plnění jeho cílů. Dále může pokrývat výdaje na studie, zasedání odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a administrativní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.

Článek 5

Třetí země přidružené k programu

Program je otevřen těmto třetím zemím:

a)přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

b)země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, pokud tyto země dosáhly dostatečné úrovně sblížení příslušných právních předpisů a správních postupů s právními předpisy a správními postupy Unie;

c)jiné třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách, jež zahrnují účast dané třetí země v jakémkoli programu Unie, pokud tato dohoda:

–zajišťuje přiměřenou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země a výhody pro třetí zemi, která se účastní programů Unie,

–stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. [21 odst. 5] nařízení [2018/XXX] [nové finanční nařízení],

–nepřiznává třetí zemi rozhodovací pravomoci v souvislosti s programem,

–zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků EU

1.Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením.

2.Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady cestovních výloh a nákladů na pobyt vzniklých externím odborníkům.

KAPITOLA II

ZPŮSOBILOST

Článek 7

Způsobilá opatření

1.Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3.

2.Opatření doplňující či podporující opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3 nařízení (EU) [2018/XXX] [nástroj pro vybavení pro celní kontroly] jsou rovněž způsobilá pro financování v rámci tohoto programu.

3.Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 zahrnují:

a)zasedání a podobná opatření ad hoc;

b)strukturovanou spolupráci v rámci jednotlivých projektů;

c)opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií, zejména na vývoj a provoz evropských elektronických systémů;

d)opatření zaměřená na budování odborné způsobilosti a kapacit;

e)podpůrná a jiná opatření včetně:

1)studií;

2)inovačních činností, zejména iniciativ v oblasti ověřování koncepcí, pilotních projektů a prototypů;

3)společně vytvořených komunikačních opatření;

4)jakýchkoli jiných opatření stanovených v pracovních programech podle článku 13, která jsou nezbytná pro dosažení cílů stanovených v článku 3 nebo na jejich podporu.

Možné formy opatření podle písmen a), b) a d) jsou uvedeny v neúplném seznamu v příloze 1.

4.Opatření sestávající z vývoje a provozu přizpůsobení nebo rozšíření společných složek evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, nebo s mezinárodními organizacemi jsou způsobilá pro financování, pokud představují zájem pro Unii. Komise zavede nezbytná správní opatření, jež mohou stanovit finanční příspěvky příslušných třetích stran na tato opatření.

5.Pokud se opatření zaměřené na budování kapacit v oblasti informačních technologií podle odst. 3 písm. c) týká vývoje a provozu evropského elektronického systému, jsou pro financování v rámci programu způsobilé pouze náklady související s odpovědností svěřenou Komisi podle čl. 11 odst. 2. Členské státy nesou náklady související s odpovědností, jež jim byla svěřena podle čl. 11 odst. 3.

Článek 8

Externí odborníci

1.Pokud je to přínosné pro realizaci opatření určených k provádění cílů podle článku 3, mohou se opatření organizovaných v rámci programu účastnit jako externí odborníci zástupci orgánů státní správy, a to i z třetích zemí, které nejsou přidruženy k programu podle článku 5, zástupci mezinárodních a jiných relevantních organizací, hospodářských subjektů a organizací zastupujících hospodářské subjekty a zástupci občanské společnosti.

2.Náklady vzniklé externím odborníkům uvedeným v odstavci 1 jsou způsobilé pro úhradu v rámci programu v souladu s ustanoveními článku 238 finančního nařízení.

3.Externí odborníky vybírá Komise podle jejich dovedností, zkušeností a znalostí, jež jsou významné pro dané opatření, a to tak, aby nedošlo k žádnému střetu zájmů.

KAPITOLA III

GRANTY

Článek 9

Udělování grantů, komplementarita a kombinované financování

1.Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

2.Na opatření, na něž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek v rámci programu, pokud tento příspěvek nepokrývá tytéž náklady. Příspěvek na opatření z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

3.V souladu s čl. 198 písm. f) finančního nařízení se granty udělují bez výzvy k předkládání návrhů, pokud jsou způsobilými subjekty celní orgány členských států a třetích zemí přidružených k programu podle článku 5 tohoto nařízení, jsou-li splněny podmínky stanovené v uvedeném článku.

Článek 10

Míra spolufinancování

1.Odchylně od článku 190 finančního nařízení lze z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů na opatření.

2.Použitelná míra spolufinancování v případech, kdy opatření vyžadují udělení grantů, se stanoví ve víceletých pracovních programech podle článku 13.

KAPITOLA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O OPATŘENÍCH ZAMĚŘENÝCH NA BUDOVÁNÍ KAPACIT V OBLASTI INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

Článek 11

Odpovědnost

1.Komise a členské státy společně zajistí vývoj a provoz, včetně návrhu, specifikace, ověření shody, rozmístění, údržby, vývoje, bezpečnosti, zajištění kvality a kontroly kvality, evropských elektronických systémů uvedených ve víceletém strategickém plánu pro oblast cel podle článku 12.

2.Komise zejména zajistí:

a)vývoj a provoz společných složek stanovených v rámci víceletého strategického plánu oblast cel podle článku 12;

b)celkovou koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů s ohledem na jejich operabilitu, vzájemnou propojenost a soustavné zlepšování a jejich synchronizované zavádění;

c)koordinaci evropských elektronických systémů na úrovni Unie s ohledem na jejich podporu a provádění na vnitrostátní úrovni;

d)koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů, pokud jde o jejich interakce se třetími stranami, vyjma opatření určených na plnění vnitrostátních požadavků;

e)koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními opatřeními souvisejícími s elektronickou správou na úrovni Unie.

3.Členské státy zajistí zejména:

a)vývoj a provoz vnitrostátních složek stanovených v rámci víceletého strategického plánu pro oblast cel podle článku 12;

b)koordinaci vývoje a provozu vnitrostátních složek evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni;

c)koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními opatřeními souvisejícími s elektronickou správou na vnitrostátní úrovni;

d)pravidelné podávání informací Komisi o přijatých opatřeních, jež mají jejich příslušným orgánům nebo hospodářským subjektům umožnit plné využití evropských elektronických systémů;

e)zavádění evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni.

Článek 12

Víceletý strategický plán pro oblast cel (MASP-C)

1.Komise vypracuje a průběžně aktualizuje víceletý strategický plán pro oblast cel, ve kterém jsou uvedeny všechny úkoly významné pro vývoj a provoz evropských elektronických systémů a každý systém nebo jeho část zatříděny jako:

a)společná složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na úrovni Unie, která je k dispozici všem členským státům nebo kterou Komise z důvodů efektivnosti, bezpečnosti a racionalizace určí jako společnou;

b)vnitrostátní složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na vnitrostátní úrovni, která je k dispozici v členském státě, který takovou složku vytvořil nebo přispěl k jejímu společnému vytvoření;

c)nebo jejich kombinace.

2.Víceletý strategický plán pro oblast cel obsahuje také inovace a pilotní akce a rovněž podpůrné metodiky a nástroje související s evropskými elektronickými systémy.

3.Členské státy oznámí Komisi dokončení každého z úkolů, které jim byly přiděleny v rámci víceletého strategického plánu pro oblast cel uvedeného v odstavci 1. Pravidelně rovněž podávají Komisi zprávy o pokroku při plnění svých úkolů.

4.Do 31. března každého roku členské státy předloží Komisi výroční zprávy o pokroku při plnění víceletého strategického plánu pro oblast cel podle odstavce 1 zahrnující období od 1. ledna do 31. prosince roku předcházejícího. Tyto výroční zprávy mají předem stanovený formát.

5.Do 31. října každého roku Komise na základě výročních zpráv podle odstavce 4 vyhotoví konsolidovanou zprávu, v níž zhodnotí pokrok učiněný členskými státy a Komisí při plnění plánu uvedeného v odstavci 1, a tuto zprávu zveřejní.

KAPITOLA V

TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 13

Pracovní program

1.Program se provádí prostřednictvím víceletých pracovních programů uvedených v článku 108 finančního nařízení.

2.Víceletý pracovní program přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 18 odst. 2.

Článek 14

Monitorování a vykazování

1.Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze 2.

2.Aby se zajistilo účinné posuzování pokroku dosaženého při plnění cílů programu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, které změní přílohu 2, aby byly v případě potřeby přezkoumány nebo doplněny ukazatele, a které doplní toto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem budou příjemcům finančních prostředků Unie uloženy přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Článek 15

Hodnocení

1.Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.

3.Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu.

4.Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 16

Audity a vyšetřování

V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

KAPITOLA VI

VÝKON PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU

Článek 17

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 14 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 14 odst. 2 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 18

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor s názvem „Výbor pro program Clo“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA VII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

Informace, komunikace a propagace

1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 20

Zrušení

1.Nařízení (EU) č. 1294/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

2.Rozhodnutí č. 70/2008/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 21

Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 1294/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

2.Finanční krytí pro program může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle jeho předchůdce, nařízení (EU) č. 1294/2013.

3.V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 22

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

1.6.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Návrh/podnět se týká:

◻ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 32  

X prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu.

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

X Časově omezená doba trvání

–X    s platností od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027

–X    finanční dopad od 2021 do 2027 u prostředků na závazky a od 2021 do 2030 u prostředků na platby

◻ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 33  

X Přímé řízení Komisí

– X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻. Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻EIB a Evropský investiční fond,

–◻subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻veřejnoprávní subjekty,

–◻soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a  systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce).

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní potřebné výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů.

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–X    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–◻    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–X    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

X     na vlastní zdroje

◻na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    COM(2018) 322 final.

(2)    COM(2018) 321 final.

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(4)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod (Úř. věst. L 23, 26.1.2008, s. 21).

(5)    COM(2018) 434.

(6)     https://ec.europa.eu/cefdigital/wiki/display/CEFDIGITAL/CEF+Digital+Home  

(7)    COM(2017)134.

(8)     https://ec.europa.eu/growth/industry/policy/ict-standardisation_en  

(9)     https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/banking-and-finance/fintech_en#action-plan  

(10)     https://ec.europa.eu/info/designing-next-research-and-innovation-framework-programme/what-shapes-next-framework-programme_en  

(11)     https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/european-commission-launches-eu-blockchain-observatory-and-forum  

(12)    https://ec.europa.eu/taxation_customs/sites/taxation/files/resources/documents/common/
publications/studies/customs_2013_final_evaluation_report.pdf

(13)    Pro oblast informačních technologií jsou výsledky omezené, neboť odpovědi na dotazník k informačním technologiím a případové studie nebyly v době přípravy tohoto posouzení dopadů vyhodnoceny.

(14)    COM(2018) 321 final.

(15)    COM(2018) 322 final.

(16)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(17)    Úř. věst. C , , s. .

(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014–2020 (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 209).

(19)     https://ec.europa.eu/taxation_customs/general-information-customs/customs-risk-management/measures-customs-risk-management-framework-crmf_en  

(20)    Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(21)    COM(2016) 605 final.

(22)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu pro vybavení pro celní kontroly.

(23)    KOM(2010) 700 v konečném znění.

(24)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro clo a obchod (Úř. věst. L 23, 26.1.2008, s. 21).

(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(26)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(28)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(29)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(30)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(31)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(32)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(33)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(34)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(35)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(36)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti západního Balkánu.

(37)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(38)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(39)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(40)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(41)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne8.6.2018

COM(2018) 442 final

PŘÍLOHY

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel

x0009

{SEC(2018) 295 final}
{SWD(2018) 321 final}
{SWD(2018) 322 final}

Příloha 1

Neúplný seznam možných forem opatření
uvedených v čl. 7 odst. 3 písm. a), b) a d) prvním pododstavci

Opatření uvedená v čl. 7 odst. 3 písm. a), b) a d) prvním pododstavci mohou mít mimo jiné tyto formy:

a)    v případě zasedání a podobných opatření ad hoc:

–semináře a pracovní setkání, kterých se obvykle účastní všechny země, s přednáškami a intenzivními diskuzemi a činnostmi na určité téma se zapojením účastníků,

–pracovní návštěvy, které jsou organizovány s cílem umožnit úředníkům získat nebo zvýšit jejich odbornou způsobilost či znalosti v celních záležitostech;

b)    v případě strukturované spolupráce v rámci jednotlivých projektů:

–projektové skupiny, které se zpravidla skládají z omezeného počtu zemí, působí pouze po omezenou dobu a sledují předem stanovený cíl s přesně definovaným výsledkem, včetně koordinace či srovnávání,

–skupiny odborníků, zejména strukturované formy spolupráce dočasného či trvalého charakteru, jež sdružují odborné znalosti a dovednosti k plnění úkolů v konkrétních oblastech nebo provádějí operační činnosti, případně podporou on-line služeb spolupráce, správní pomoci i infrastruktury a vybavení,

–monitorování prováděné společnými skupinami úředníků Komise a úředníků způsobilých orgánů, jehož úkolem je analyzovat celní postupy, zjišťovat problémy při provádění pravidel a případně i předkládat návrhy na úpravu pravidel a pracovních metod Unie;

d)    v případě opatření zaměřených na budování odborné způsobilosti a kapacit:

–společná odborná příprava nebo rozvoj elektronického vzdělávání za účelem podpory vybudování potřebných odborných dovedností a znalostí týkajících se oblasti cel,

–technická podpora zaměřená na zlepšení správních postupů, posílení správní kapacity a zlepšení fungování a činnosti celních orgánů prostřednictvím iniciování a sdílení osvědčených postupů.

Příloha 2

Ukazatele

Specifický cíl: Podpora přípravy a jednotného provádění celních předpisů a politiky, jakož i celní spolupráce a budování správních kapacit, včetně odborné způsobilosti a vývoje a provozu evropských elektronických systémů pro oblast cel.

1. Budování kapacit (správních kapacit a kapacit v oblasti lidských zdrojů a informačních technologií):

1.index uplatňování a provádění unijního práva a politik (počet opatření v rámci programu v této oblasti a doporučení vydaných v návaznosti na tato opatření)

2.index odborné přípravy (používané moduly odborné přípravy, počet vyškolených úředníků, hodnocení kvality účastníky)

3.dostupnost evropských elektronických systémů (vyjádřeno jako procentuální časový podíl)

4.dostupnost společné komunikační sítě (vyjádřeno jako procentuální časový podíl)

5.používání klíčových evropských elektronických systémů zaměřených na zvyšování vzájemné propojenosti a přechod na bezpapírovou celní unii (počet vyměněných zpráv a provedených konzultací)

6.míra dokončení celního kodexu Unie (procento dosažených milníků pro zavedení systémů celního kodexu Unie)

2. Sdílení znalostí a vytváření kontaktních sítí:

1.index spolehlivosti spolupráce (stupeň vytvořených kontaktních sítí, počet osobních setkání, počet online skupin pro spolupráci)

2.index osvědčených postupů a pokynů (počet opatření v rámci programu organizovaných v této oblasti, procento účastníků, kteří využili pracovní postupy / pokyny vytvořené s podporou programu)