52018DC0422

(4)Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 5 může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k provádění opatření propojujících účinnost evropských strukturálních a investičních fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí 6 .

(5)Na Rumunsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém konvergenčním programu z roku 2018 rumunská vláda plánuje celkový schodek ve výši 2,95 % HDP v roce 2018 a poté jeho postupné snižování až na 1,45 % HDP v roce 2021. Neočekává se, že by v období do roku 2021, což je konec programového období, bylo dosaženo střednědobého rozpočtového cíle – tj. strukturálního schodku ve výši 1 % HDP. Přepočítané strukturální saldo by mělo v roce 2021 dosáhnout –2,1 %. Poměr veřejného dluhu k HDP by měl podle konvergenčního programu zůstat do roku 2021 pod 40 %. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je příznivý. Opatření nezbytná k podpoře plánovaných cílových schodků nebyla nadto dostatečně upřesněna.

(6)Dne 16. června 2017 Rada v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) rozhodla, že v roce 2016 bylo v Rumunsku zjištěno významné odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle. Vzhledem ke zjištěnému významnému odchýlení Rada dne 16. června 2017 Rumunsku doporučila, aby přijalo nezbytná opatření k zajištění toho, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládních institucí 7 nepřekročila v roce 2017 hodnotu 3,3 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,5 % HDP. Dne 5. prosince 2017 Rada shledala, že Rumunsko v reakci na doporučení Rady ze dne 16. června 2017 nepřijalo účinné opatření, a vydala revidované doporučení. V novém doporučení Rada Rumunsko požádala, aby přijalo nezbytná opatření k zajištění toho, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládních institucí nepřekročila v roce 2018 hodnotu 3,3 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,8 % HDP. Dne XX. června 2018 Rada shledala, že Rumunsko v reakci na doporučení Rady ze dne 5. prosince 2017 nepřijalo účinné opatření. Na základě výsledných údajů za rok 2017 bylo navíc zjištěno, že se Rumunsko v roce 2017 významně odchýlilo od doporučené korekce. V souladu s čl. 121 odst. 4 SFEU a čl. 10 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 adresovala Komise dne 23. května 2018 Rumunsku varování, že v roce 2017 bylo zjištěno významné odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle. Dne xx. června 2018 přijala Rada následné doporučení potvrzující, že je nutné, aby Rumunsko přijalo nezbytná opatření k zajištění toho, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládních institucí nepřekročila v roce 2018 hodnotu 3,3 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,8 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2018 existuje v roce 2018 riziko odchýlení od uvedeného doporučení.

(7)Pokud jde o rok 2019, Rada dne XX. června 2017 Rada Rumunsku doporučila, aby přijalo nezbytná opatření k zajištění toho, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládních institucí nepřekročila v roce 2017 hodnotu 5,1 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,8 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2018 existuje v roce 2019 riziko odchýlení od uvedeného požadavku. Kromě toho Komise ve své prognóze z jara 2018 předpokládá schodek veřejných financí ve výši 3,4 % HDP v roce 2018 a 3,8 % HDP v roce 2019, což je nad úrovní referenční hodnoty 3 % HDP stanovenou Smlouvou. Celkově se Rada domnívá, že od roku 2018 budou zapotřebí další podstatná opatření, aby bylo dosaženo souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu, a to s ohledem na prudce se zhoršující fiskální výhled v souladu s doporučením adresovaným dne xx. června 2018 Rumunsku s cílem napravit zjištěné významné odchýlení od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle.

(8)I přes potřebu odpovědné fiskální politiky nechává Rumunsko při plánování rozpočtu opakovaně bez povšimnutí požadavky svého fiskálního rámce. Rumunský zákon o fiskální odpovědnosti provádí rozpočtový pakt do vnitrostátních právních předpisů. Tento zákon má dobře navržená pravidla, která se však v praxi opakovaně nedodržují. V roce 2016 vzrostl strukturální schodek nad úroveň střednědobého cíle, což je v rozporu s pravidlem týkajícím se schodku. Rozpočet na rok 2017 i rozpočet na rok 2018 si kladly za cíl dosáhnout úroveň celkového schodku ve výši téměř 3 % HDP, což naznačuje zhoršení strukturálního salda oproti pravidlu. Obě rozpočtové změny provedené v roce 2017 nebyly v souladu s pravidly zakazujícími zvýšení stropů celkového a primárního schodku a zvýšení personálních a celkových výdajů sektoru vládních institucí během probíhajícího rozpočtového roku. Navíc stejně jako v předchozích letech byla aktualizace fiskální strategie v roce 2017 předložena parlamentu dlouho po zákonné lhůtě, čímž nebyla využita příležitost k zajištění dlouhodobé perspektivy pro rozpočtové plánování.

(9)Dodržování daňových předpisů je i nadále slabé, zejména pokud jde o daň z přidané hodnoty. V minulém roce Rumunsko dosáhlo omezeného pokroku v plnění jemu opakovaně adresovaného doporučení, aby posílilo dodržování daňových předpisů a výběr daní. Pokud jde o daň z přidané hodnoty, rozdíl mezi teoreticky a skutečně vybranými příjmy je stále velmi vysoký. Za účelem lepšího dodržování předpisů zavedly rumunské orgány možnost rozdělených plateb. Její využití není povinné s výjimkou podniků v platební neschopnosti a daňových poplatníků s významnými nevypořádanými závazky daně z přidané hodnoty. Opatření však dosud nepřineslo výrazné výsledky. Stále ještě nedošlo k zavedení elektronických registračních pokladen napojených na IT systém daňové správy.

(10)Došlo k dalšímu ozdravení finančního sektoru, ale některé trendy je třeba sledovat. Bankovní sektor je dobře kapitalizován a zlepšila se i kvalita aktiv. Nicméně několik probíhajících legislativních iniciativ, jež by mohly nepříznivě ovlivnit likvidaci úvěrů v selhání, jakož i půjčky a investice, je nutné pečlivě sledovat. Nedávné snížení příspěvků do předfinancovaných důchodových fondů druhého pilíře zmírnilo krátkodobé fiskální problémy, ale mohlo by mít negativní důsledky pro rozvoj kapitálových trhů.

(11)Situace na trhu práce se zhoršila v důsledku růstu zaměstnanosti a ubývajícího počtu pracovních sil způsobeného stárnutím populace a emigrací. Současně má Rumunsko značný nevyužitý potenciál pracovních sil, a některé skupiny, jako jsou mladí lidé, dlouhodobě nezaměstnaní, Romové a zdravotně postižené osoby, mají ztížený přístup na trh práce. V minulém roce Rumunsko učinilo malý pokrok v plnění jemu určeného doporučení, aby posílilo cílené politiky aktivace a integrovaných veřejných služeb, přičemž je třeba se zaměřit na osoby, které mají nejtěžší přístup na trh práce. I přes vyšší finanční pobídky jdoucí na programy mobility zůstala účast na aktivních opatřeních na trhu práce velmi nízká, přičemž administrativní zátěž byla vysoká. Programy veřejné práce místního zájmu vynaložily jen malé úsilí, aby zprostředkovaly příslušné dovednosti a podpořily přechod do běžného zaměstnání. Neexistuje žádný individuální přístup k dlouhodobě nezaměstnaným a příjemcům sociální pomoci. Vzájemná spolupráce mezi poskytovateli veřejných služeb zaměstnanosti a sociálních a vzdělávacích služeb a externími poskytovateli byla omezená.

(12)Ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením bylo velmi vysoké. Rodiny s dětmi, osoby se zdravotním postižením, Romové a venkovské obyvatelstvo patřili k nejvíce ohroženým skupinám. Přetrvává velká nerovnost příjmů, a to i z důvodu nízkého dopadu daňového systému a systému dávek na zmírňování nerovností v tržních příjmech. Sociální referenční index, který slouží jako reference při výpočtu nejdůležitějších sociálních dávek, nebyl aktualizován od roku 2008. Zákon o minimálním příjmu na sociální začlenění, který měl vstoupit v platnost v roce 2018, by zlepšil pokrytí sociální pomocí a její přiměřenost. Nicméně jeho vstup v platnost byl odložen o více než jeden rok. Nižší věk odchodu do důchodu u žen má za následek nižší důchodové nároky, prohloubení chudoby ve stáří a rozdíl v zaměstnanosti mužů a žen.

(13)Zapojení sociálních partnerů do koncepce a provádění hospodářských a sociálních reforem byl velmi omezený. Názory sociálních partnerů nejsou často brány v úvahu, a to ani když se mezi sebou shodují. Rámec pro kolektivní vyjednávání v Rumunsku nenapomáhá k tomu, aby vznikl řádně fungující systém průmyslových vztahů. Sociální dialog se vyznačuje nízkou úrovní kolektivního vyjednávání, zejména na odvětvové úrovni, nízkým počtem členů v odborových organizacích a organizacích zaměstnavatelů. Vysoké prahové hodnoty reprezentativnosti a vágní definice odvětví patří mezi hlavní překážky bránící účinnějšímu sociálnímu dialogu. Legislativní změny ke zlepšení tohoto rámce zaznamenaly jen malý pokrok.

(14)V posledních několika letech bylo opakovaně přijato rozhodnutí zvýšit minimální mzdu. Od roku 2015 vzrostla čistá minimální mzda o více než 60 %. V roce 2017 přibližně 30 % pracovníků pobíralo minimální mzdu, což znamená vysokou kompresi rozložení mezd. Návrh na objektivní mechanismus pro zvyšování minimální mzdy byl přijat ze strany sociálních partnerů, vláda jej však neuplatnila.

(15)Nabídka kvalifikované pracovní síly není s to držet krok s potřebami hospodářství. Nízká úroveň dosaženého vzdělání v oblasti základních a digitálních dovedností má nepříznivý dopad na konkurenceschopnost, zaměstnanost a soudržnost. Účast na vzdělávání dospělých je velmi nízká. Mechanismus ke sladění aktivních opatření na trhu práce s poptávkou po dovednostech neexistuje a je zde jen malá schopnost předvídat budoucí potřeby v oblasti dovedností a nedostatečný odhad očekávaného dopadu nových technologií. Odborné vzdělávání a příprava jsou až druhou volbou, přičemž nejsou dostatečně sladěny s potřebami trhu práce a strategiemi regionální nebo odvětvové specializace.

(16)Slabá výkonnost vzdělávacího systému přispívá k vysoké nerovnosti příležitostí a ovlivňuje vyhlídky Rumunska na dlouhodobý růst. Přístup ke kvalitnímu většinovému vzdělávacímu systému a jeho nabídka zůstávají problémem zejména pro Romy a děti ve venkovských oblastech. Metodika monitorování v rámci postupu proti školní segregaci musí být ještě vypracována. Podíl osob předčasně ukončujících vzdělávání a odbornou přípravu je i přes jisté snížení stále ještě vysoký. Byl vyvinut mechanismus včasného varování pro identifikaci dětí, kterým hrozí předčasné ukončení školní docházky, ale důraz kladený na kvalitní vzdělávání je slabý. I přes přijetí některých opatření se zajišťování kvality v oblasti školního a vysokoškolského vzdělávání potýká s problémy. Míra dosaženého terciárního vzdělání je velmi nízká. Investice do vzdělání jsou poměrně nízké, přičemž odpovídající podpora chybí zejména znevýhodněným školám.

(17)Zdravotní stav obyvatelstva se zlepšil, zaostává však za úrovní EU. Přístup ke zdravotní péči představuje i nadále problém, což má negativní dopad na vývoj dítěte, zaměstnatelnost a zdravé stárnutí. Malý objem finančních prostředků a neúčinné využívání zdrojů snižuje efektivnost systému zdravotní péče, který se nadto potýká se značným nedostatkem lékařů a zdravotního personálu. Přístup ke zdravotní péči ztěžuje rozšířenost neoficiálních plateb a vzdálenost zdravotnické infrastruktury. Rumunsko dosáhlo určitého pokroku v plnění jemu určeného doporučení, aby potlačilo neoficiální platby, a zavádí mechanismus sledování, přičemž na jeho skutečný dopad je třeba si ještě počkat. V plnění jemu určeného doporučení, aby provedlo přechod na ambulantní péči, došlo prozatím jen k omezenému pokroku. Probíhajícímu provádění národní strategie pro zdravotnictví brání přesun priorit a špatné plánování investic.

(18)Strategické plánování, veřejné konzultace a posuzování dopadů právních předpisů jsou stále slabé, pokud jde o koncipování, provádění a monitorování politik. To zhoršuje kvalitu a předvídatelnost právních předpisů. Časté změny právních předpisů, např. změny v daňovém zákoně, nadto zatěžují podnikatelské prostředí. Zapojení zúčastněných stran do koncipování a provádění reforem je chabé a ke skutečnému dialogu dochází jen zřídka, přestože příslušné institucionální struktury jsou k dispozici. Mechanismus pro reakce na stanoviska zúčastněných stran vyjádřená v průběhu veřejných konzultací nezajišťuje jejich následné odpovídající využití. Konkrétním příkladem z nedávné doby je přejití návrhu schváleného sociálními partnery na objektivní mechanismus pro zvyšování minimální mzdy, čímž by bylo splněno jedno z doporučení určeného Rumunsku. Žádných konkrétních výsledků nebylo dosaženo v oblasti reformy veřejné správy. Bylo odloženo přijetí příslušných právních předpisů týkajících se řízení lidských zdrojů ve veřejné správě. Generální sekretariát vlády má pouze omezenou úlohu při kontrole kvality koncipování politiky.

(19)Nedostatečná kvalita infrastruktury, mj. v odvětvích dopravy, odpadů a odpadních vod, omezuje vyhlídky Rumunska na růst. Veřejné investice se vyznačují nízkou účinností, zejména pokud jde o přípravu projektů a stanovování priorit. Obecné podmínky a spolehlivost silniční a železniční infrastruktury a infrastruktury vodních cest jsou nadále nedostatečné a reformy v odvětví dopravy postupují velmi pomalu. Pokrok reformy v oblasti nakládání s odpady je příliš pomalý a obdobným výzvám čelí také odvětví pevných odpadů a odpadních vod. Hlavní dopravní plán a národní plán nakládání s odpady mají zajistit stabilní perspektivu pro investice a posílit správní kapacitu v uvedených odvětvích, avšak sladit přípravu projektu se strategickým plánováním se zatím moc nedařilo. Rumunsko dosáhlo omezeného pokroku v plnění jemu určeného doporučení, aby posílilo proces stanovování prioritních projektů a přípravy v oblasti veřejných investic.

(20)Účinné a transparentní zadávání veřejných zakázek je zásadní k řešení klíčových politických problémů v Rumunsku, včetně účinného vynakládání veřejných prostředků, boje proti korupci a podpory inovací a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Rumunsko dosáhlo určitého pokroku v plnění jemu určeného doporučení, aby provedlo strategii pro zadávání veřejných zakázek, k plnému provedení však ještě nedošlo. Zároveň stále přetrvávají problémy, pokud jde o zlepšování účinného zadávání a strategické využívání veřejných zakázek, účinnosti auditů a boje proti podvodům. Udržitelnost opatření a nezvratnost reforem je třeba nadále sledovat. Problémy s účinností a transparentností při zadávání veřejných zakázek se týkají zejména velkých investic do zdravotnické infrastruktury pro regionální nemocnice ve městech Iaşi, Cluj-Napoca a Craiova.

(21)Státní podniky mají klíčovou úlohu v odvětvích kritické infrastruktury, jako je energetické odvětví a odvětví železniční dopravy. Nicméně jejich operační a finanční možnosti jsou omezenější než u jejich protějšků ze soukromého sektoru. Správa a řízení státních podniků v poslední době výrazně oslabily, což maří dosažený pokrok, pokud jde o plnění doporučení pro jednotlivé země z let 2015 a 2016. Nejen že se nové právní předpisy prováděly váhavě, ale stále dochází k pokusům vyjmout řadu podniků z oblasti jejich působnosti. Zveřejňování finančních údajů o státních podnicích se nadto potýkalo se zpožděním. To vede k narušování klíčových podmínek pro podporu účinného využívání veřejných zdrojů a k vytváření prostoru pro neadekvátní investiční rozhodnutí. V únoru 2018 vyzval Ústavní soud parlament, aby přezkoumal výše uvedené výjimky.

(22)Vývoj v uplynulém roce z velké části zpochybnil nezvratnost a udržitelnost významného pokroku, který Rumunsko učinilo v reformě svého justičního systému a v boji proti korupci na vysoké úrovni. Je zpochybňována nezávislost soudnictví a vyvíjen tlak na soudní orgány a na právní rámec pro boj proti korupci, přičemž dále zaostává pokrok v ostatních problematických oblastech. K provádění národní protikorupční strategie na období 2016–2020 rozvíjející další opatření pro předcházení korupci a boj proti ní dochází na technické úrovni, je však zapotřebí větší politické podpory, neboť problémy s korupcí a správou věcí veřejných přetrvávají na všech úrovních a jsou jednou z hlavních výzev pro podnikatelské prostředí.

(23)V rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování pokračuje Komise ve sledování reformy soudnictví a boje proti korupci v Rumunsku. Tyto oblasti proto nejsou v doporučeních určených Rumunsku zahrnuty, ale jsou důležité pro rozvoj pozitivního sociálně-ekonomického prostředí v této zemi.