EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 21.3.2018

COM(2018) 146 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Čas zavést moderní, spravedlivou a účinnou normu v oblasti zdanění digitální ekonomiky

1. Úvod

Ve dnech 22. až 23. března 2018 bude Evropská rada projednávat zdanění digitální ekonomiky. V září roku 2017 vydala Komise sdělení o spravedlivém a efektivním daňovém systému v Evropské unii pro jednotný digitální trh 1 , v němž určila hlavní problémy a cíle v oblasti zdaňování digitální ekonomiky. Nyní předkládá návrhy na zavedení moderní, spravedlivé a účinné normy v oblasti digitální ekonomiky. Reaguje tím na výzvy Evropské rady a Rady ECOFIN, které zdůraznily „potřebu vytvořit účinný a spravedlivý systém zdanění vhodný pro digitální věk“ a se zájmem očekávaly, až Komise nejpozději na začátku roku 2018 předloží vhodné návrhy 2 . 

Digitální ekonomika mění to, jak probíhá naše vzájemná interakce, spotřeba i obchodování. Digitální transformace přináší společnosti mnoho výhod. Aby se plně využil její potenciál, učinila Komise jednou ze svých hlavních priorit jednotný digitální trh 3 . Dosažením jednotného digitálního trhu se zajistí, aby si Evropská unie zachovala v oblasti digitální ekonomiky svou vedoucí celosvětovou pozici, aby se vytvořily nové příležitosti pro inovace a aby evropské podniky mohly globálně růst. Evropskému hospodářství by to mohlo přinést 415 miliard EUR a podporu tvorby pracovních míst, růstu, hospodářské soutěže, investic a inovací. Za předpokladu, že bude včas zaveden vhodný politický a právní rámec, vzroste hodnota ekonomiky založené na datech v EU do roku 2020 na 739 miliard EUR, což představuje 4 % celkového HDP Evropské unie 4 . S digitalizací se budou vytvářet přeshraniční příležitosti i pro nejmenší podniky.

Nastala doba, kdy jsou uživatelé digitálních služeb stále více zapojováni do procesu vytváření hodnoty, ať už vědomě, či nikoli. Uživatelé poskytují data, sdílejí znalosti a obsah a umožňují tvorbu rozsáhlých a rozmanitých sítí. Tím vším se v současné ekonomice vytváří obrovská hodnota, jež v budoucnu ještě poroste. Jak je činnost uživatelů v digitální ekonomice intenzivní, znázorňuje následující diagram.

Digitální podniky rostou mnohem rychleji než ekonomika jako celek, přičemž největší digitální podniky mají v EU obrovskou uživatelskou a spotřebitelskou základnu. Uživateli Facebooku je například 42 % Evropanů. Přestože v rámci digitální ekonomiky je většina internetových stránek lokální (stránky jsou navštěvovány pouze v rámci jedné země), největší podíl celkového provozu připadá na mnohem menší množství globálních internetových stránek. Průměrný roční růst příjmů předních digitálních podniků činil v uplynulých sedmi letech přibližně 14 %, přičemž u podniků působících v oblasti informačních technologií a telekomunikací dosahoval zhruba 3 % a u ostatních nadnárodních společností 0,2 % 5 . Svědčí to o dynamice a potenciálu tohoto odvětví.

Spravedlivé a účinné zdanění je zásadní pro to, aby se mohl využít potenciál jednotného digitálního trhu. Je důležité poskytnout modernizované daňové prostředí, v němž bude uznána pravá hodnota digitální činnosti a v níž budou společnosti činné v digitální oblasti moci růst díky předvídatelnému a spravedlivému podnikatelskému prostředí. Daně hrají v ekonomickém a sociálním modelu EU zásadní roli. Spravedlivým a účinným daňovým systémem se zajišťují příjmy na veřejné služby a současně se podporuje hospodářský růst a konkurenceschopnost podniků působících v EU. Občané EU v době stále větších nerovností a pociťovaného nedostatku sociální spravedlnosti požadují po členských státech a Komisi, aby přijaly opatření, díky nimž by daňové systémy byly spravedlivější. Všichni daňoví poplatníci musí platit svůj spravedlivý díl, aby se zajistily rovné podmínky pro všechny podniky, což je nejdůležitější podmínkou úspěchu jednotného trhu, a aby se ochránil evropský sociální model, na nějž se občané spoléhají.

Tato Komise si již na počátku svého mandátu jako prioritu stanovila zlepšení spravedlnosti a účinnosti daňových systémů v EU 6 . EU sehrála jednu z hlavních úloh v celosvětových radikálních změnách v oblasti daňové transparentnosti 7 , přijala závazná pravidla s cílem odstranit mezery usnadňující vyhýbání se daňovým povinnostem 8 , přijala opatření týkající se nespolupracujících jurisdikcí 9 a přijala aktualizovaný rámec DPH vhodný pro moderní svět 10 . Komise v souladu s pravidly státní podpory přijala opatření proti udělování zvýhodněných daňových režimů podnikům, které využívají praktiky daňového plánování. Dále navrhla nový konkurenceschopný, spravedlivý a spolehlivý rámec pro zdaňování podniků na jednotném trhu 11 . Komise také navrhla opatření vyžadující, aby nadnárodní společnosti zveřejňovaly částky, které odvedly na dani v EU (veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí) 12 , s cílem přispět k větší transparentnosti. Vyzývá Evropský parlament a Radu, aby se tomuto důležitému návrhu s větším odhodláním věnovaly a usnadnily tak jeho urychlené schválení.

Některé výzvy však přetrvávají. Další tlak na systémy daní z příjmů právnických osob vyvíjí v unijním i mezinárodním měřítku zejména rychlá transformace světové ekonomiky navozená digitalizací. Nové obchodní modely by měly podporovat podnikání a současně zajišťovat rovné podmínky. Jednoduché a podnikatelsky vstřícné právní prostředí, především z pohledu MSP, musí být zaručeno na všech úrovních politiky. Jak Komise zdůraznila ve svém diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace 13 , předloženém v květnu 2017, neznamená to protekcionismus, deregulaci nebo snahu o co největší rozmělnění norem, ale inteligentní regulaci. Vlády musí zajistit, aby daňová politika zůstala v kontextu digitalizace a nových obchodních modelů relevantní a společnosti platily daně tam, kde dochází k hospodářské činnosti. Návrhy, jež Komise dnes předkládá, jsou vyváženou a přiměřenou reakcí na uvedené výzvy.

2. Úprava systému daní z příjmů právnických osob pro 21. století: naléhavé otázky

2.1 Zastaralá pravidla pro daně z příjmů právnických osob

Podniky působící v digitální oblasti musí stejně jako všechny ostatní podniky nést díl daňové zátěže, jež je nezbytná k financování veřejných služeb, na které se spoléhají. To se však v současnosti neděje. Podniky, které vykazují významnou digitální přítomnost v určitém členském státě, mohou využívat jeho veřejné služby a tržní infrastrukturu, například soudní systém a vysokou úroveň konektivity, ale nemusí v něm odvádět daně, pokud v něm nejsou významným způsobem přítomny také fyzicky. Jestliže se podniky zabývající se převážně digitální činností rozhodnou působit v zahraničí, nepotřebují tam nutně být i fyzicky přítomny: pouze 50 % afilací digitálních nadnárodních společností sídlí v zahraničí, zatímco u tradičních nadnárodních společností je to 80 % 14 .

Je mezinárodně uznávanou zásadou, že zisky by měly být daněny tam, kde se vytváří hodnota 15 . Stávající mezinárodní daňová pravidla však byla vypracována pro „kamenné“ podniky. Z velké části tak vycházejí z fyzické přítomnosti a při jejich vzniku se nepočítalo s obchodními modely, jež stojí především na nehmotných aktivech, datech a znalostech. Neberou v potaz obchodní modely, v nichž podniky mohou poskytovat digitální služby v určité zemi, aniž by v ní byly fyzicky přítomny. Současná pravidla rovněž neznají nové způsoby, jak se v digitálním světě vytvářejí zisky. Jen obtížně například zachycují hodnotu vytvořenou prostřednictvím nehmotných aktiv, jako jsou patenty a algoritmy, která lze snadno přesunout do jurisdikcí s nízkým či nulovým zdaněním. Kromě toho neuznávají úlohu, kterou při vytváření hodnoty ve prospěch digitálních podniků plní uživatelé tím, že poskytují data a obsah, či tím, že utvářejí sítě představující jádro mnoha digitálních obchodních modelů. To vše má za následek, že neexistuje propojení mezi místy, kde se vytváří hodnota a kde jsou odváděny daně.

Na podniky uplatňující digitální obchodní modely se tak vztahuje daňová sazba o více než polovinu nižší, než je daňová sazba podniků uplatňujících tradiční obchodní modely – konkrétně činí průměrná efektivní daňová sazba u digitálních obchodních modelů 9,5 %, zatímco u tradičních modelů dosahuje 23,2 % 16 . Dochází k tomu jednak kvůli zastaralému daňovému systému a jednak kvůli tomu, že vlády takto nastavily pobídky pro digitální podniky s cílem podpořit růst tohoto odvětví zaměřeného na budoucnost. V některých případech lze prostřednictvím strategií agresivního daňového plánování dokonce daňovou zátěž snížit ještě více. Vzniká tak nevyvážený systém, který znevýhodňuje tradiční podniky. Vytváří se nerovnováha mezi čistě domácími digitálními podniky a digitálními podniky, jež působí v různých jurisdikcích. Vyvstávají pochybnosti ohledně udržitelnosti daňových základů v členských státech a vzniká riziko, že nakonec větší daňovou zátěž ponesou ostatní podniky a daňoví poplatníci a bude na úkor sociální spravedlnosti.

Problémy, jež vyplývají ze zastaralých daňových pravidel, z velké části chápou veřejnost i podniky. Téměř tři čtvrtiny účastníků veřejné konzultace, již nedávno uspořádala Komise, se shodly na tom, že stávající mezinárodní daňová pravidla umožňují digitálním podnikům, aby využívaly určitých zvýhodněných daňových režimů a snižovaly své daně. Celkem 82 % dotázaných se vyjádřilo v tom smyslu, že by současná mezinárodní daňová pravidla měla být ve vztahu k digitální ekonomice upravena 17 .

2.2 Potřeba mezinárodního řešení

Digitální ekonomika přesahuje hranice a mezinárodně je ve stále větší míře vnímána potřeba vytvořit nový daňový rámec, který bude aktuální s ohledem na digitální obchodní modely. Komise pevně zastává názor, že nakonec bude třeba najít celosvětové řešení. To je v souladu s potřebou lépe využívat globalizaci na základě řádné globální správy a náležitých globálních pravidel. Komise úzce spolupracuje s  Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), aby vznik mezinárodního řešení podpořily. Dosavadní pokrok na mezinárodní úrovni však naráží na překážky, vzhledem ke složité povaze této problematiky a široké škále otázek vyžadujících řešení.

Komise proto nyní v návaznosti na své sdělení ze září roku 2017 současně s mezinárodními jednáními předkládá návrhy řešení na úrovni EU. Záměrem je posunout mezinárodní jednání poskytnutím jasného příkladu, jak by zásady diskutované na mezinárodní úrovni mohly být upraveny na moderní, spravedlivý a účinný rámec pro zdaňování příjmů právnických osob, který bude přizpůsoben digitální době. EU a její členské státy jako první iniciátoři návrhu obecné reakce, jejímž cílem je řešit tuto problematiku a zmírnit bezprostřední rizika, zaujmou hlavní úlohu v tvorbě celosvětového řešení.

3. Udržitelné danění v digitálním věku: komplexní řešení v rámci systému daní z příjmů právnických osob

Jednotný digitální trh EU vyžaduje stabilní daňový rámec, který bude aktuální s ohledem na digitální obchodní modely. Mělo by se jím zajistit stabilní prostředí, v němž mohou podniky investovat, a tím i podpora inovací. Dále by měl umožnit všem aktérům využívat nové tržní dynamiky za spravedlivých a vyrovnaných podmínek. Daňový rámec by měl zabezpečit daňovou jistotu pro podnikové investice a zabránit tomu, aby na jednotném trhu docházelo k narušení hospodářské soutěže či vzniku nových mezer v daňových předpisech. Rovněž by měl členským státům zajistit udržitelné daňové příjmy.

Komise proto navrhuje komplexní řešení problematiky danění digitální ekonomiky. Řešení sestává ze tří hlavních částí.

3.1 Nová směrnice o zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti

První součástí komplexního řešení je směrnice, kterou se stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti. Tato směrnice poskytuje řešení v rámci stávajícího systému daní z příjmů právnických osob a zaměřuje se na problémy ohledně toho, „kde danit“ a „co danit“ v digitální ekonomice.

Navrhuje, aby podniky měly povinnost odvádět daně v členských státech, kde vykazují významnou digitální přítomnost, přestože v nich nejsou fyzicky přítomny. Jako určující ukazatele by se používaly příjmy získané z poskytování digitálních služeb, počet uživatelů online služeb či počet obchodních smluv na digitální služby. Tyto prahové hodnoty by zajistily, aby při posuzování toho, kde by podnik měl být zdaněn, byly zohledněny významné objemy digitální činnosti, a zamezily by nepřiměřenému zatížení malých a středních podniků.

Směrnice zavádí nová pravidla přiřazování zisků digitálním podnikům. Navrhuje, aby se vycházelo ze současných zásad stanovování převodních cen, a stanoví, že přiřazení zisků určitému digitálnímu podniku by mělo odrážet, jak konkrétně digitální činnosti vedou k vytvoření hodnoty, k čemuž by se použila kritéria jako uživatelé či data.

3.2 Začlenění zásad do návrhu společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob

Druhou důležitou složkou komplexního řešení, jež Komise předkládá, je začlenění ustanovení navrhované směrnice do návrhů společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob. Komise je připravena ve spolupráci s členskými státy zkoumat možné způsoby, jak toho dosáhnout. Vhodný základ pro další práci tvoří změny, jež navrhl Evropský parlament ve zprávách týkajících se společného základu daně z příjmů právnických osob a společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob 18 .

Spojením nové směrnice o digitální přítomnosti se změnami společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob se zajistí, že se jak pro systémy daní z příjmů právnických osob v členských státech, tak pro navrhovaný společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob na úrovni EU zavedou pravidla, která budou řešit problém zdanění digitální ekonomiky.

3.3 Rozšíření řešení na světovou úroveň

Jakékoli řešení navrhované na úrovni EU musí současně zohledňovat celosvětový kontext. Předkládané návrhy jsou příspěvkem Komise k formulaci řešení na základě konsenzu, jež chce organizace OECD nalézt do roku 2020. Jsou ukázkou toho, jak by zásady diskutované na mezinárodní úrovni mohly být převedeny do praxe.

Řešení určené pro Evropskou unii by mělo být ve všech možných případech rozšířeno na vztahy se třetími zeměmi, aby se zajistily rovné podmínky pro podniky z EU a podniky mimo EU. Tohoto cíle by se mělo dosáhnout prostřednictvím smluv členských států o zamezení dvojímu zdanění. Komise proto vedle navrhované směrnice předkládá doporučení členským státům, aby smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, které uzavřely s jurisdikcemi mimo EU, s ohledem na navrhovanou směrnici pozměnily.

Komise je připravena pomoci členským státům zaujmout společný přístup k vyjednávání o změnách smluv o zamezení dvojímu zdanění, jež uzavřely s jurisdikcemi mimo EU. Komise je rovněž připravena poskytnout pomoc Radě při určování prioritních jurisdikcí pro účely vyjednávání a, uzná-li to Rada za vhodné, uspořádat informativní rozhovory s jurisdikcemi mimo EU o tom, jak by měl vypadat postup dojednávání změn smluv o zamezení dvojímu zdanění, jež uzavřely s členskými státy. Zamezilo by se tak zaujetí mnoha rozdílných přístupů, v jejichž důsledku by mohlo dojít k narušení rovných podmínek a vzniku nových mezer v daňovém systému.

Základní pilíře spravedlivého zdanění v digitální ekonomice

4. Řízení bezprostředního rizika roztříštěnosti: dočasné opatření spočívající v danění příjmů z určitých digitálních služeb

Schválení a zavedení strukturálního řešení bude vyžadovat čas, zejména pokud jde o rozšíření příslušných zásad na smlouvy o zamezení dvojímu zdanění s jurisdikcemi mimo EU. Členské státy se však ocitají pod stále větším politickým tlakem, aby v souvislosti s daněním digitální ekonomiky začaly jednat okamžitě v zájmu zabezpečení příjmů a zajištění rovných podmínek. Roste počet členských států, které již přijímají jednostranná opatření. Jednostranná opatření s využitím nepřímého zdanění se plánují či provádějí v jedenácti členských státech. Podle jiných vnitrostátních správců daně existuje riziko, že současná situace vyvolá další nekoordinovaná opatření 19 .

Velké množství rozdílných přístupů k danění digitální ekonomiky přináší riziko dalšího tříštění jednotného trhu EU, vzniku dalších překážek a právní nejistoty v neprospěch podniků a narušení hospodářské soutěže na jednotném trhu. Mohlo by vést i ke vzniku nových mezer v předpisech, které by mohly usnadnit vyhýbání se daňovým povinnostem. To vše by v EU negativně ovlivnilo konkurenceschopnost a spravedlnost daňového systému. Nekoordinovaná vnitrostátní opatření navíc omezují možnosti sbližování za účelem vytvoření společného všeobecného přístupu uvnitř EU.

Proto je současně nezbytné nalézt na úrovni EU dočasné řešení. Mělo by zabránit roztříštění jednotného trhu, zvýšit spravedlnost a zároveň umožnit členským státům zajistit si příjmy a urychlit hledání komplexnějšího řešení. Dočasné opatření by mělo platit, pouze dokud nebude na mezinárodní úrovni schváleno komplexní řešení.

Komise v této souvislosti na úrovni EU předkládá návrh dočasné daně z digitálních služeb. Oblast působnosti navrhovaného opatření je velmi specifická. Opatření se zaměřuje na činnosti, u nichž existuje propast mezi vytvořenou hodnotou a schopností členských států ji zdanit – u nichž ve vytváření hodnoty hrají klíčovou roli zapojení a přispění uživatelů. Pro navrhovanou daň z digitálních služeb by se použila sazba ve výši 3 % hrubých ročních příjmů získaných v EU z určitých digitálních služeb a daň by se odváděla v těch členských státech, kde se nacházejí zapojení uživatelé. Podle odhadů by daň z digitálních služeb v EU vynesla ročně zhruba 5 miliard EUR, čímž by se zlepšila udržitelnost veřejných financí na úrovni EU i na úrovni jednotlivých členských států 20 .

Daň z digitálních služeb by se vztahovala na příjmy ze dvou hlavních druhů digitálních služeb. Společnou charakteristikou těchto služeb je, že se při vytváření příjmů do značné míry spoléhají na využití aktivity uživatelů či získaných údajů o uživatelích. Protože se tyto služby obvykle poskytují na dálku, nemusí být jejich poskytovatel fyzicky usazen v jurisdikci, kde se nacházejí dotčení uživatelé a kde je tedy vytvářena hodnota. Cílem této nové daně je přisoudit těmto jurisdikcím práva na zdanění. Vztahovala by se na služby spočívající v umísťování reklamy do digitálních rozhraní. Dále by se vztahovala na zprostředkovatelská digitální rozhraní či tržiště, jejichž hlavním účelem je usnadňovat přímou komunikaci mezi uživateli (například prodejní aplikace nebo internetové stránky založené na vzájemném sdílení). K zajištění toho, aby daň neměla negativní dopad na malé či začínající podniky, by se použily prahové hodnoty. Směrnice navrhuje i zavedení jednoho správního místa, aby se podnikům daný proces zjednodušil.

Komise při navrhování dočasného opatření vzala v úvahu prvky obsažené v průběžné zprávě OECD 21 , jež byla předložena ministrům financí skupiny G20, i stávající postupy členských států.

5. Závěr

Digitalizace podněcuje rychlou a radikální transformaci světové ekonomiky. Abychom mohli plně využít možností, jež digitalizace nabízí, a vyrovnali se s problémy, jež působí ve vztahu k daňovým systémům členských států, musíme nutně přijmout opatření s cílem uzpůsobit náš systém daní z příjmů právnických osob digitální době.

Komise dnes předkládá návrhy, jež poskytují komplexní strukturální řešení otázky danění digitální ekonomiky v EU a podporují členské státy při jeho rozšiřování na jurisdikce mimo EU. Návrhy přinášejí také jednoduché dočasné řešení, které má pomoci zvládnout současná rizika roztříštěnosti jednotného trhu a které má zabránit vzniku dalšího rozkolu, zatímco probíhá schvalování a zavádění komplexního řešení.

Komise proto žádá členské státy, aby předkládané návrhy urychleně schválily a umožnily tak podnikům, správním orgánům, občanům a evropskému hospodářství využívat v oblasti digitální ekonomiky jednotný a moderní daňový rámec. Návrhy by měly tvořit společný základ, z něhož budou EU a její členské státy čerpat při probíhající práci v oblasti danění digitální ekonomiky na mezinárodní úrovni a jímž přispějí k úspěšnému dokončení této práce.

(1)

COM(2017) 547 final.

(2)

Zasedání Evropské rady (19. října 2017) – závěry (doc. EUCO 14/17). a

Závěry Rady o „řešení výzev v oblasti zdanění zisků z digitální ekonomiky“ (5. prosince 2017, FISC 346 ECOFIN 1092).

(3)

  https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/policies/shaping-digital-single-market

(4)

  https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/policies/building-european-data-economy  

(5)

Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2018) 81 final.

(6)

Přehled iniciativ v oblasti daní je uveden v příloze.

(7)

Směrnice Rady (EU) 2015/2376, Směrnice Rady (EU) 2016/881, Směrnice Rady (EU) 2016/2258, COM(2016) 198 final a COM(2017) 335 final.

(8)

Směrnice Rady (EU) 2016/1164 a směrnice Rady (EU) 2017/952.

(9)

  http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2017/12/05/taxation-council-publishes-an-eu-list-of-non-cooperative-jurisdictions/

http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2018/01/23/taxation-eight-jurisdictions-removed-from-eu-list/

(10)

Směrnice o DPH z elektronického obchodování, jejíž návrh přijala Komise dne 1. 12. 2016 (COM(2016) 757 final) a kterou přijala Rada dne 5. 12. 2017 (SMĚRNICE RADY (EU) 2017/2455).

(11)

COM(2016) 685 final a COM(2016) 683 final.

(12)

 COM/2016/0198 final.

(13)

  https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/reflection-paper-globalisation_cs.pdf  

(14)

Údaje byly získány na základě metodiky uvedené v  kapitole IV zprávy Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) World Investment Report 2017 (Zpráva o světových investicích z roku 2017)  (strany 174–175).

(15)

Projekt OECD a G20 proti oslabování daňové základny a přesouvání zisku (2013).

(16)

Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2018) 81 final.

(17)

Obsáhlé shrnutí výsledků konzultací je k nahlédnutí v příloze 2 posouzení dopadů (SWD(2018) 81 final), jež je součástí příslušných návrhů.

(18)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. března 2018 o návrhu směrnice Rady o společném základu daně z příjmu právnických osob (COM(2016)0685 – C8-0472/2016 – 2016/0337(CNS)); a

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. března 2018 o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (COM(2016)0683 – C8-0471/2016 – 2016/0336(CNS)).

(19)

Patnáct z jednadvaceti členských států, které odpověděly na konzultaci Komise, bylo toho názoru, že současná situace by mohla dotlačit některé členské státy k přijetí jednostranných opatření.

(20)

V souvislosti s rozhodnutím o systému vlastních zdrojů na období příštího víceletého finanční rámce by část těchto zisků mohla například plynout jako příjmy do rozpočtu EU.

(21)

 OECD (2018), Tax Challenges Arising from Digitalisation – Interim Report 2018: Inclusive Framework on BEPS (Problémy v oblasti daní plynoucí z digitalizace – průběžná zpráva z roku 2018: Inkluzivní rámec BEPS), OECD Publishing, Paříž. http://dx.doi.org/10.1787/9789264293083-en  

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 21.3.2018

COM(2018) 146 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Čas zavést moderní, spravedlivou a účinnou normu v oblasti zdanění digitální ekonomiky

Příloha – Iniciativy týkající se zdanění: Současný stav