DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

V červnu 2010 schválila Evropská rada strategii Evropa 2020, program reforem, jehož cílem je pomoci Evropě vzpamatovat se z krize a vyjít z ní silnější prostřednictvím koordinované komplexní strategie za účelem inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.

Vzdělávání a odborná příprava jsou jádrem strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a integrovaných hlavních směrů hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti členských států[1]. Žádného ze záměrů a hlavních cílů strategie Evropa 2020 nebude pravděpodobně dosaženo bez výrazných investic do lidského kapitálu. Pět ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 závisí na modernizaci vzdělávání a odborné přípravy: Mládež v pohybu, Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa, Digitální agenda, Unie inovací a Platforma pro boj proti chudobě.

Ve svém sdělení Rozpočet – Evropa 2020[2] Komise upozorňuje, že existuje prostor pro zvýšení podpory vzdělávání a odborné přípravy ze strany Unie, aby se zvýšila kvalifikace občanů a pomohla se řešit vysoká úroveň nezaměstnanosti mládeže v mnoha členských státech. Komise také zdůrazňuje, že se ve svých vnějších činnostech soustředí na podporu a obranu hodnot Unie v zahraničí, bude prosazovat pomoc reformním a demokratickým procesům a představí vnější rozsah vnitřních politik.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

              Konzultace

Od počátku roku 2010 do poloviny roku 2011 se v oblastech vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu konaly rozsáhlé veřejné konzultace a konzultace se zainteresovanými subjekty.

Co se týče vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, bylo možné zaznamenat výrazné sbližování hledisek různých skupin konzultovaných zainteresovaných subjektů a společné prvky jejich příspěvků lze shrnout takto:

· velmi příznivé hodnocení výsledků dosažených programem celoživotního učení a programy Mládež v akci a Erasmus Mundus,

· nutnost vyvinout integrovanější přístup mezi sektory vzdělávání a jinými programy zaměřenými na mládež a mezi různými stávajícími programy vysokoškolského vzdělávání Unie, ať již celoevropskými (Erasmus), celosvětovými (Erasmus Mundus), regionálními (Tempus, Alfa, Edulink) nebo dvoustrannými (například se Spojenými státy a Kanadou),

· nutnost prohloubit provázanost mezi vývojem politiky a činnostmi podporovanými v rámci daného programu,

· význam trvalého zaměření na kvalitu, zvlášť ve vysokoškolském vzdělávání v Unii i mimo ni,

· význam zachování nástrojů Unie na podporu formálního i neformálního učení pro mladé lidi a nutnost zlepšit uznávání výsledků učení,

· potřeba administrativního zjednodušení a zefektivnění akcí a priorit,

· nutnost zvýšit viditelnost daného programu.

Co se týče sportu, lze hlavní body zdůrazněné zainteresovanými subjekty shrnout takto:

· nedostatečná dostupnost sportovní a fyzické činnosti na všech úrovních vzdělávání,

· nedostatečné uznání dobrovolnické činnosti ve sportu,

· doping jako hlavní hrozba poctivosti ve sportovních soutěžích,

· nedostatečná pozornost věnovaná společenské hodnotě sportu v porovnání s jeho komerčními aspekty,

· komerční tlak ohrožující původní myšlenku sportu založenou na čestnosti.

              Výsledky posouzení dopadů

Čtyři posouzení dopadů se zabývala fungováním tří stávajících programů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže (konkrétně programu celoživotního učení a programů Mládež v akci a Erasmus Mundus) a v případě sportu přípravnými opatřeními odhlasovanými rozpočtovým orgánem.

Vzhledem k podobnosti cílů, právního východiska a pravomoci Unie v těchto oblastech se každé posouzení dopadů zabývá podobnými možnostmi: zastavením stávajících akcí nebo programů, pokračováním v nich v současné podobě, podstatným posílením jejich politického zaměření a spojením programu celoživotního učení a programů Mládež v akci a Erasmus Mundus do jednoho zjednodušeného programu.

Upřednostňovanou variantou označenou v každém ze čtyř posouzení dopadu je spojení do jednoho programu, což je v souladu s sdělením Komise o víceletém finančním rámci přijatým dne 29. června 2011. Tato varianta by byla nejsoudržnější a nákladově nejefektivnější hlavně z těchto důvodů:

– reaguje na potřebu vyšších investic Unie do vzdělávání a odborné přípravy v dnešní době finanční a hospodářské krize, jelikož rostoucí hospodářství závisí na nabídce vysoce kvalifikovaných pracovníků a na mobilizaci dovedností a schopností nezaměstnaných,

– zaměřuje se na opatření, která byla v současných programech označena jako opatření s nejvyšší evropskou přidanou hodnotou a s největšími multiplikačními účinky, a rozvíjí je, což má hmatatelný dopad na evropské systémy vzdělávání a odborné přípravy, a vede tedy ke značně lepší návratnosti investic,

– úsilí soustředěné do nové zjednodušené architektury programu umožní větší součinnost mezi stávajícími programy a napříč různými vzdělávacími sektory, podpoří tak přístup ke vzdělávání založený na celoživotním učení, zvýší soudržnost a zlepší přístup k potenciálním příjemcům prostřednictvím zjednodušeného souboru klíčových průřezových opatření,

– vedle spolupráce mezi samotnými vzdělávacími institucemi se více soustředí na zásadní úlohu vzdělávání a lidského kapitálu pro inovace podporou partnerství mezi vzdělávacími institucemi a podniky se zaměřením na excelenci ve výuce i učení, na zaměstnatelnost a na podnikání,

– přináší racionalizaci a zjednodušení prováděcích a řídicích postupů, což nabízí značný potenciál snížení nákladů na provádění v porovnání se součtem nákladů na provádění současných programů (tj. celoživotního učení, programu Mládež v akci a programů spolupráce ve vysokoškolském vzdělávání s třetími zeměmi).

              Zjednodušení

V kontextu víceletého finančního rámce (VFR) je jednou z priorit tohoto programu zdůraznit zefektivnění, zjednodušení a na výkonnosti založené přidělování finančních prostředků. Tento přístup je uplatňován v programu Erasmus pro všechny tím, že program vychází z ustanovení finančního nařízení.

Program sníží počet podporovaných činností. Bude více využívat paušální příspěvky za účelem zvýšení účinnosti. Pro opatření mobility budou široce využívány příklady, které se osvědčily, jako jsou jednorázové příspěvky pro mobilitu studentů v rámci programu Erasmus. Individuální mobilitu již nebudou spravovat národní agentury, čímž se sníží administrativní pracovní zátěž.

Národní agentury se stanou hlavním vstupním místem pro činnosti v oblasti mobility ve vzdělávání, budou otevřené pro mladé lidi, ať již se účastní jako student, praktikant nebo dobrovolník. Zvýší se rovněž uživatelská přívětivost pro zúčastněné vysokoškolské instituce na mezinárodní úrovni prostřednictvím integrace různých programů mezinárodní spolupráce.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Erasmus pro všechny, jednotný program v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu je odůvodněn na základě cílů stanovených v článcích 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a zásady subsidiarity.

Článek 165 Smlouvy o fungování EU volá po opatřeních Evropské unie, aby „přispěla k rozvoji kvalitního vzdělávání podporou spolupráce mezi členskými státy, a je-li to nezbytné, podporováním a doplňováním činnosti členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů a jejich kulturní a jazykové rozmanitosti“.

Článek 166 stanoví, že „Unie provádí politiku odborného vzdělávání, jež podporuje a doplňuje činnost členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah a organizaci odborného vzdělávání“.

Oba články stanoví, že Unie a členské státy podporují spolupráci v oblasti vzdělávání a sportu (čl. 165 odst. 3) a v oblasti odborného vzdělávání (čl. 166 odst. 3) se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi.

Jak je zdůrazněno v průběžných hodnoceních programu celoživotního učení a programů Mládež v akci a Erasmus Mundus, odvozuje se evropská přidaná hodnota programu od inovačního a nadnárodního charakteru prováděných činností, produktů a partnerství, která pomáhá rozvíjet v celé Evropě. Podpora úspěšné spolupráce mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy členských států i v oblastech mládeže a sportu by pomohla nalézt a uskutečňovat politiky a praktiky, které fungují a podněcují ke vzájemnému učení.

Nařízení přijímá prováděcí opatření, zejména ta, která se týkají přidělování finančních prostředků, a zároveň stanoví uplatňování přezkumného postupu podle ustanovení článku 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Rozhodnutí o výběru budou stále zasílána pro informaci Evropskému parlamentu a výboru.

Nařízení také zavádí přenesení pravomocí na základě článku 290 Smlouvy o fungování EU. Použití tohoto nového právního nástroje se omezuje na změnu ustanovení týkajících se výkonnostních kritérií a činností řízených národními agenturami.

Ze zkušeností s minulými programy vyplývá, že v průběhu trvání programu může být zapotřebí ustanovení čl. 13 odst. 7 týkající se výkonnostních kritérií a ustanovení čl. 22 odst. 2 týkající se činností řízených národními agenturami revidovat. Nedostatečnou pružnost programu celoživotního učení a programů Mládež v akci a Erasmus Mundus a nedostatek nástrojů k přizpůsobení programu měnícím se potřebám naší společnosti kritizovaly hlavní zainteresované subjekty v dotčených oblastech.

K názoru členských států se náležitě přihlíží prostřednictvím systematické konzultace s odborníky. Konzultace bude rozšířena na odborníky jmenované Evropským parlamentem, aby se zajistila vysoká úroveň reprezentativnosti. Komise bude také případně konzultovat s příslušnými zainteresovanými subjekty v dotčených oblastech.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh Komise na víceletý finanční rámec na období 2014–2020 předpokládá částku 17 299 000 000 EUR (v běžných cenách) na jednotný program v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu a dále částku 1 812 100 000 (v běžných cenách) získanou z nástrojů okruhu 4.

Minimální příděl finančních prostředků jednotlivým odvětvím

Má-li se zajistit, aby úroveň financování přiděleného hlavním kategoriím zainteresovaných subjektů a příjemců neklesla pod úroveň zaručenou programem celoživotního učení a programy Mládež v akci a Erasmus Mundus na období 2007–2013, nesmí být v rámci provádění programu příděly pro hlavní odvětví vzdělávání nižší než:

– vysokoškolské vzdělávání: 25 %

– odborné vzdělávání a příprava a vzdělávání dospělých: 17 %, z toho na vzdělávání dospělých: 2 %

– školní vzdělávání: 7 %

– mládež: 7 %

5.           SOUHRNNÁ ZPRÁVA O NAŘÍZENÍ

Nařízení stanoví ustanovení pro nový jednotný program, který zahrnuje vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport, nazvaný Erasmus pro všechny. Na základě širokého uznání odvětvového programu Erasmus je program zaměřen na podporu všech odvětví vzdělávání (konkrétně vysokoškolského vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy, vzdělávání dospělých, školního vzdělávání a mládeže) z hlediska celoživotního učení.

Program Erasmus pro všechny se zaměřuje na tři typy klíčových akcí, a to na nadnárodní a mezinárodní mobilitu ve vzdělávání studentů, mladých lidí, učitelů a pracovníků, na spolupráci na inovacích a osvědčené postupy mezi vzdělávacími institucemi, a to i prostřednictvím spolupráce se subjekty, které působí v oblasti mládeže, a na podporu politických agend i budování kapacit ve třetích zemích včetně zemí účastnících se procesu rozšiřování se zvláštním zaměřením na sousední země, a mezinárodního politického dialogu.

V souladu se sdělením „Rozpočet – Evropa 2020“ jsou v programu Erasmus pro všechny začleněny stávající mezinárodní programy (Erasmus Mundus, Tempus, Edulink a Alfa) a programy spolupráce s průmyslovými zeměmi. Za tímto účelem bude rozpočet doplněn o finanční prostředky pocházející z jednotlivých nástrojů vnější spolupráce. Finanční prostředky budou zpřístupněny na základě dvou víceletých přídělů na pokrytí 4, respektive 3 let v zájmu zajištění stability a předvídatelnosti. Tyto příspěvky by měly vycházet z priorit vnější činnosti EU, případně i z rozvojových cílů. V případě závažných nepředvídaných okolností nebo důležitých politických změn mohou být upraveny s ohledem na významné změny politických priorit.

Excelencí ve výuce a výzkumu v evropských studiích se zabývá zvláštní článek o aktivitě Jean Monnet. Jedna kapitola je věnována sportu se zaměřením na boj proti dopingu, násilí a rasismu a na podporu nadnárodních činností s cílem prosadit řádnou správu a řízení sportovních organizací.

Zavádí se nový finanční nástroj – nástroj pro záruky za půjčky, který by měl umožnit studentům dokončit magisterské studium v jiné evropské zemi. Získání finančních prostředků na taková studia je v současné době obtížné, jelikož národní granty a půjčky často není možné převést přes národní hranice nebo se neposkytují na magisterská studia a půjčky soukromých bank jsou neúnosně drahé. Pro překonání těchto problémů poskytne EU částečnou záruku těm finančním institucím (bankám nebo subjektům poskytujícím studentské půjčky), které budou souhlasit s poskytnutím půjček na magisterská studia v jiných zúčastněných zemích za podmínek výhodných pro studenty.

Z hlediska řízení bude program řízen v souladu se zásadou nepřímého řízení. Povinnosti budou rozděleny mezi členské státy a Komisi. Hlavní část finančních prostředků, z nichž většina bude přidělena na akce v oblasti mobility a na spolupráci, bude svěřena národním agenturám. Řízením větších projektů spolupráce, podpory politiky, sítě Eurydice, činností Jean Monnet a sportu pověří Komise výkonnou agenturu. Komise může tudíž pro provádění programu Erasmus pro všechny v období 2014–2020 na základě analýzy nákladů a přínosů využít stávající výkonnou agenturu, jak stanoví nařízení Rady (ES) č. 58/2003[3] ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství.

2011/0371 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zavádí „ERASMUS PRO VŠECHNY“ Program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[4],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[5],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Sdělení Komise Rozpočet – Evropa 2020[6] ze dne 29. června 2011 volá po jednotném programu v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, včetně mezinárodních aspektů vysokoškolského vzdělávání, který by sloučil akční program celoživotního učení zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006[7], program Mládež v akci zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1719/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006[8], akční program Erasmus Mundus zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1298/2008/ES ze dne 16. prosince 2008[9], program ALFA III zavedený nařízením č. 1905/2006/ES ze dne 18. prosince 2006[10] a programy TEMPUS a EDULINK, aby se zajistila větší účinnost, výraznější strategické zaměření a využívání součinnosti mezi různými aspekty jednotného programu. Jednou z navrhovaných součástí tohoto jednotného programu je sport.

(2) Průběžné hodnotící zprávy o stávajícím programu celoživotního učení a programech Mládež v akci a Erasmus Mundus a veřejné konzultace týkající se budoucnosti akce Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a vysokoškolského vzdělávání odkryly naléhavou a v některých ohledech rostoucí potřebu další spolupráce a mobility v těchto oblastech na evropské úrovni. Hodnotící zprávy zdůraznily význam vytvoření užších vazeb mezi programy Unie a rozvojem politiky vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, vyjádřily přání, aby akce Unie byla strukturovaná tak, aby lépe odpovídala zásadám celoživotního učení, a požadovaly jednodušší, uživatelsky přístupnější a pružnější přístup k provádění takové akce a ukončení roztříštěnosti mezinárodních programů spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání.

(3) Značka „Erasmus“, která je širokou veřejností v členských státech i zúčastněných třetích zemích všeobecně uznávána jako synonymum mobility studentů Unie, si žádá rozsáhlejší využívání hlavními sektory vzdělávání, na něž se program vztahuje.

(4) Veřejná konzultace o strategických volbách Unie v souvislosti s uplatňováním nové kompetence Unie v oblasti sportu a hodnotící zprávy o přípravných akcích na poli sportu užitečným způsobem naznačily prioritní oblasti pro akci EU a doložily přidanou hodnotu, kterou Unie může přinést podporou činností zaměřených na získávání, sdílení a šíření zkušeností a znalostí o různých otázkách, jež se dotýkají sportu na evropské úrovni.

(5) Evropská strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (Evropa 2020) vymezuje strategii růstu Unie pro nadcházející desetiletí, která má prosazovat inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění stanovením pěti ambiciózních cílů, jichž má být do roku 2020 dosaženo, zejména v oblasti vzdělávání, kde se má podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, snížit pod 10 % a nejméně 40 % osob ve věku 30–34 let by mělo dosáhnout vysokoškolského vzdělání[11]. To zároveň zahrnuje stěžejní iniciativy, zejména Mládež v pohybu[12] a Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa[13].

(6) Rada Evropské unie dne 12. května 2009 požadovala strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (dále jen „ET 2020“) a stanovila čtyři strategické cíle, jejichž účelem je reagovat na problémy přetrvávající při vytváření Evropy založené na znalostech a zpřístupňování celoživotního učení všem.

(7) V souladu s články 8 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 21 a 23 Listiny základních práv program prosazuje rovnost mezi ženami a muži a bojuje proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

(8) Program by měl mít výrazný mezinárodní rozměr, zejména pokud jde o vysokoškolské vzdělávání, nejen proto, aby se zvýšila kvalita evropského vysokoškolského vzdělávání při plnění širších cílů ET 2020 a atraktivita Unie jako studijní destinace, ale také na podporu porozumění mezi lidmi a přínosu k udržitelnému rozvoji vysokoškolského vzdělávání v třetích zemích.

(9) Obnovený rámec spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)[14] by měl všechny mladé lidi považovat za přínos pro společnost a podporovat jejich právo podílet se na vývoji politik, které se jich týkají, prostřednictvím průběžného strukturovaného dialogu mezi činiteli s rozhodovacími pravomocemi a mladými lidmi a mládežnickými organizacemi na všech úrovních.

(10) Za účelem podpory mobility, rovného přístupu a vysoké kvality studia by Unie měla zřídit evropský nástroj pro záruky za půjčky, který by umožnil studentům, bez ohledu na jejich sociální zázemí, studovat magisterský program v jiné zúčastněné zemi. Tento nástroj by byl k dispozici pro ty finanční instituce, které budou souhlasit s poskytnutím půjček na magisterská studia v jiných zúčastněných zemích za podmínek výhodných pro studenty.

(11) Členské státy by měly vyvinout úsilí k přijetí všech vhodných opatření pro odstranění právních a správních překážek řádného fungování programu. Z toho také vyplývá, že účastníkům by měla být vydávána víza bez průtahů, aby se zajistilo, že žádný účastník nepřijde o studium, program odborné přípravy nebo výměnný pobyt, do kterého se přihlásil, či o jejich část, a aby se předešlo rušení opatření a projektů mobility. V souladu s článkem 19 směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby[15] se členské státy vyzývají, aby zavedly zkrácené řízení o vydání povolení k pobytu nebo víz.

(12) Sdělení Podpora růstu a zaměstnanosti – plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání stanoví rámec, v němž mohou Evropská unie, členské státy a vysokoškolské instituce spolupracovat na zvýšení počtu absolventů, zlepšení kvality vzdělávání a maximalizaci přínosu vysokoškolského vzdělávání a výzkumu k tomu, aby naše hospodářství a společnosti vyšly z krize silnější.

(13) Boloňskou deklarací podepsanou dne 19. června 1999 ministry školství 29 evropských zemí byl vytvořen mezivládní proces zaměřený na vytvoření „Evropské oblasti vysokoškolského vzdělávání“, který vyžaduje podporu na úrovni Unie.

(14) Obnovený kodaňský proces (2011–2020) vymezil ambiciózní a ucelenou vizi pro politiku odborného vzdělávání a přípravy v Evropě a požadoval podporu z programů vzdělávání Unie na dohodnuté priority, včetně mezinárodní mobility a reforem uskutečňovaných členskými státy.

(15) Je zapotřebí zesílit intenzitu a objem evropské spolupráce mezi školami a mobility školských pracovníků a studentů s cílem řešit priority stanovené v agendě pro evropskou spolupráci v oblasti školství pro 21. století[16], a to zdokonalit kvalitu školního vzdělávání v Unii na poli rozvoje schopností za účelem zlepšení rovného přístupu a začlenění ve školských systémech a institucích a podpořit učitelské povolání a vedení škol[17]. V této souvislosti by měl být zvláštní význam přikládán strategickým cílům, kterými je snížení počtu dětí předčasně ukončujících školní docházku a zlepšení základních dovedností a účasti a kvality v souvislosti se vzděláváním a péčí v raném věku[18], i cílům v oblasti posílení odborné kvalifikace učitelů ve školách a vedoucích pracovníků škol[19] a zlepšení šancí na vzdělání u dětí z rodin migrantů a socioekonomicky znevýhodněných osob[20].

(16) Cílem obnovené evropské agendy pro vzdělávání dospělých uvedené v usnesení Rady ze dne […][21] je umožnit všem dospělým rozvíjet a prohlubovat své dovednosti a schopnosti po celý život, přičemž zvláštní pozornost je věnována zlepšení poskytování vzdělávání vysokému počtu Evropanů s nízkou kvalifikací, na které se zaměřuje strategie Evropa 2020.

(17) Činnost Evropského fóra mládeže, národních informačních středisek pro akademické uznávání (NARIC), sítí Eurydice, Euroguidance a Eurodesk i národních podpůrných středisek pro akci e-Twinning, národních středisek Europass a národních informačních kanceláří v sousedních zemích je zásadní pro dosažení cílů programu, zejména prostřednictvím poskytování pravidelných a aktualizovaných informací Komisi týkajících se různých oblastí jejich činnosti a prostřednictvím šíření výsledků programu v Unii a zúčastněných třetích zemích.

(18) Je zapotřebí posílit spolupráci mezi programem a mezinárodními organizacemi v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, zejména s Radou Evropy.

(19) Program by měl přispět k rozvoji excelence v oblasti studií evropské integrace po celém světě, měl by zejména podporovat instituce, které mají evropskou strukturu správy a řízení, jsou neziskovými organizacemi a udělují uznávané akademické tituly a pokrývají celé spektrum oblastí politiky, jež jsou v zájmu Unie.

(20) Sdělení Komise o rozvoji evropského rozměru v oblasti sportu[22] ze dne 18. ledna 2011 uvádí nápady Komise na akci na úrovni Unie na poli sportu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a navrhuje seznam konkrétních akcí Komise a členských států ve třech širokých kapitolách: společenská role sportu, hospodářský rozměr sportu a organizace sportu.

(21) Větší transparentnost v oblasti kvalifikací a kompetencí a rozšířené přijímání nástrojů Unie by mělo v celé Evropě usnadnit mobilitu za účelem celoživotního učení, čímž přispěje k rozvoji kvalitního vzdělávání a odborné přípravy a usnadní profesní mobilitu, jak mezi zeměmi, tak mezi jednotlivými sektory. Umožnit mladým studentům (včetně sudentů odborného vzdělávání a odborné přípravy) přístup k metodám, postupům a technologiím používaným v jiných zemí pomůže zlepšit jejich zaměstnavatelnost v globální ekonomice a může také přispět k zatraktivnění pracovních míst s mezinárodním profilem.

(22) Za tímto účelem se doporučuje rozšířit využívání jednotného rámce pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass) podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004[23], evropského rámce kvalifikací podle doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008[24], evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (dále jen „ECVET“) podle doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009[25] a evropského systému přenosu a akumulace kreditů.

(23) S cílem zajistit větší účinnost celkové komunikace s veřejností a výraznější součinnost mezi komunikačními činnostmi prováděnými z podnětu Komise prostředky přidělené na komunikaci podle tohoto nařízení také přispějí k pokrytí korporátní komunikace v souvislosti s politickými prioritami Evropské unie za předpokladu, že se týkají obecných cílů tohoto nařízení.

(24) Je zapotřebí zajistit evropskou přidanou hodnotu všech akcí v rámci programu a doplňkovost k činnostem členských států v souladu s čl. 167 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie a k jiným činnostem, zejména v oblasti kultury, výzkumu, průmyslové politiky, politiky soudržnosti, politiky rozšiřování a vnějších vztahů.

(25) Účinné řízení výkonnosti, včetně hodnocení a monitorování, vyžaduje vypracování specifických výkonnostních ukazatelů, které lze v průběhu času měřit, jsou realistické, odrážejí logiku intervence a mají souvislost s příslušnou hierarchií cílů a činností.

(26) Toto nařízení stanoví pro celé období trvání programu finanční krytí, které představuje pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotu při ročním rozpočtovém postupu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne XX/YY/201Z mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení.

(27) Je třeba stanovit kritéria výkonnosti, ze kterých by mělo vycházet rozdělení rozpočtu mezi členské státy na akce řízené národními agenturami.

(28) Kandidátské země na přistoupení k Unii a země ESVO, které jsou členy EHP, se mohou účastnit programů Unie na základě rámcových dohod, rozhodnutí Rady přidružení nebo podobných dohod.

(29) Švýcarská konfederace se může účastnit programů Unie v souladu s dohodou, která má být podepsána mezi Unií a uvedenou zemí.

(30) Evropská komise a vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ve svém společném sdělení o nové reakci na měnící se sousedství[26] mj. uvedli cíl dále usnadňovat účast sousedních zemí na opatřeních Unie v oblasti mobility a budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání a otevřít budoucí programy vzdělávání sousedním zemím.

(31) Finanční zájmy Evropské unie by po celý cyklus uskutečňování výdajů měly být chráněny přiměřenými opatřeními, včetně předcházení, odhalování a šetření nesrovnalostí, získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků zpět a případně sankcí. Přestože finanční potřeby související s vnější pomocí Unie rostou, ekonomická a rozpočtová situace Unie omezuje dostupné zdroje pro takovou pomoc. Komise by proto měla usilovat o co nejefektivnější využívání dostupných zdrojů, zejména prostřednictvím používání finančních nástrojů s pákovým efektem.

(32) Ve svém sdělení Rozpočet – Evropa 2020 ze dne 29. června 2011 Komise zdůraznila svůj závazek zjednodušit financování Unie. Vytvoření jednotného programu v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu by mělo poskytnout značné zjednodušení, racionalizaci a součinnost při řízení programu. Provádění by se mělo dále zjednodušit využíváním paušálních částech, jednotkových nákladů nebo financování s pevnou sazbou i zmírnění formálních požadavků na příjemce a členské státy.

(33) Má-li se zajistit rychlá reakce na změněné potřeby po celou dobu trvání programu, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty v souvislosti s ustanoveními, která se týkají kritérií výkonnosti a činností řízených národními agenturami. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(34) Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi.

(35) Prováděcí pravomoci týkající se pracovního programu by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí [27].

(36) Je vhodné zajistit řádné ukončení programu, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a administrativní pomoci. Od 1. ledna 2014 by měla technická a administrativní pomoc v případě potřeby zajistit řízení akcí nedokončených v rámci předchozích programů do konce roku 2013,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Působnost programu

1. Tímto nařízením se zavádí program pro akci Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu nazvaný Erasmus pro všechny (dále jen „program“).

2. Program bude prováděn v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

3. Program se týká vzdělávání na všech úrovních z hlediska celoživotního učení, zejména vysokoškolského vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy, vzdělávání dospělých, školního vzdělávání a mládeže.

4. Má mezinárodní rozměr v souladu s článkem 21 Smlouvy o Evropské unii a bude také podporovat činnosti v oblasti sportu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.           „celoživotním učením“ veškeré všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a odborná příprava, neformální vzdělávání a informální učení v průběhu života, jejichž výsledkem je zdokonalení znalostí, dovedností a schopností v osobní, občanské, sociální nebo se zaměstnáním související perspektivě, včetně poskytování poradenských služeb;

2.           „neformálním prostředím“ studijní prostředí, které je často naplánováno a zorganizováno, ale není součástí formálního systému vzdělávání a odborné přípravy;

3.           „mobilitou ve vzdělávání“ fyzický přesun do jiné země, než je země pobytu, za účelem studia, odborného vzdělávání a jiné činnosti spojené se studiem, včetně stáží a neformálního učení, či s výukou nebo účastí na nadnárodních činnostech profesního rozvoje. Může zahrnovat přípravné školení v jazyce hostitelské země. Mobilita ve vzdělávání se vztahuje také na výměny mládeže a nadnárodní činnosti profesního rozvoje pracovníků s mládeží;

4.           „spoluprací na inovacích a osvědčených postupech“ nadnárodní projekty spolupráce, na kterých se podílejí organizace, jež působí v oblasti vzdělávání, odborné přípravy nebo mládeže, a mohou zahrnovat i jiné organizace;

5.           „podporou reformy politiky“ jakýkoliv typ činnosti zaměřené na podporu a usnadnění modernizace systémů vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím procesu politické spolupráce mezi členskými státy, zejména otevřené metody koordinace;

6.           „virtuální mobilitou“ soubor činností podporovaných informačními a komunikačními technologiemi organizovaných na institucionální úrovni, které realizují nebo usnadňují mezinárodní zkušenosti získané spoluprací v souvislosti s výukou či učením;

7.           „pracovníky“ osoby, které se profesionálně nebo jako dobrovolníci podílejí na vzdělávání, odborné přípravě či neformálním učení mládeže. Mohou zahrnovat učitele, školitele, vedoucí pracovníky škol, pracovníky s mládeží a nepedagogické pracovníky;

8.           „pracovníkem s mládeží“ odborník nebo dobrovolník, který se podílí na neformálním učení;

9.           „mladými lidmi“ osoby ve věku třináct až třicet let;

10.         „vysokoškolskými institucemi“:

(a) jakýkoliv druh vysokoškolské instituce podle vnitrostátních právních předpisů nebo praxe, která nabízí uznávané akademické tituly nebo jiné uznávané vysokoškolské kvalifikace, a to bez ohledu na to, jak jsou tyto instituce nazývány;

(b) jakákoliv instituce, která v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí nabízí odborné vzdělání či přípravu na vysokoškolské úrovni;

11.         „školou“ všechny druhy institucí zajišťujících všeobecné vzdělání (předškolní, základní nebo střední) a odborné a technické vzdělání;

12.         „akademickou institucí“ jakákoliv vzdělávací instituce, která se věnuje vzdělávání a výzkumu;

13.         „odbornou přípravou“ jakákoliv forma počátečního odborného vzdělávání nebo přípravy včetně technické a odborné výuky a učňovského vzdělávání, která přispívá k dosažení odborné kvalifikace uznávané příslušnými orgány v členském státě, v němž je tato kvalifikace získána, jakož i další odborné vzdělávání či příprava, jimž se daná osoba během pracovního života věnuje;

14.         „vzděláváním dospělých“ všechny formy všeobecného vzdělávání dospělých, ať již formální, neformální či informální povahy;

15.         „společným diplomem“ integrovaný studijní program nabízený alespoň dvěma vysokoškolskými institucemi, jehož výsledkem je jeden doklad o dosaženém vzdělání společně vystavený a podepsaný všemi zúčastněnými institucemi a úředně uznávaný v zemích, kde se zúčastněné instituce nacházejí;

16.         „dvojím/vícenásobným diplomem“ studijní program nabízený alespoň dvěma (dvojí) nebo více (vícenásobný) vysokoškolskými institucemi, kdy student získá po absolvování od každé ze zúčastněných institucí samostatný doklad o dosaženém vzdělání;

17.         „činností mládeže“ mimoškolní činnost (například výměnný pobyt mládeže, dobrovolnictví) vykonávaná mladým člověkem buď samostatně, nebo ve skupině, která se vyznačuje přístupem neformálního učení;

18.         „partnerstvím“ dohoda mezi skupinou institucí nebo organizací v různých členských státech, jejímž účelem je provádění společných evropských činností v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže či vytvoření formální nebo neformální sítě v příslušné oblasti. V souvislosti se sportem se partnerstvím rozumí dohoda s jednou nebo více třetími stranami, jako jsou profesionální sportovní organizace nebo sponzoři v různých členských státech za účelem získání dalších zdrojů podpory pro dosažení požadovaných výsledků programu;

19.         „podnikem“ každý podnik zapojený do hospodářské činnosti ve veřejném nebo soukromém sektoru bez ohledu na velikost, právní status nebo hospodářské odvětví, ve kterém působí, včetně sociálního hospodářství;

20.         „dovednostmi“ schopnost uplatnit znalosti a použít know-how při plnění úkolů a řešení problémů;

21.         „schopností“ prokazatelná schopnost zodpovědně a samostatně používat znalosti, dovednosti a postoje při učení a ve společenském i profesním prostředí;

22.         „klíčovými schopnostmi“ základní soubor znalostí, dovedností a postojů, které všichni potřebují k osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a zaměstnání;

23.         „výsledky“ jakékoliv údaje, znalosti a informace v jakékoliv formě nebo jakékoli povahy, chráněné či nikoli, které jsou vytvářené v rámci činnosti, i jakákoliv související práva, včetně práv duševního vlastnictví;

24.         „šířením výsledků“ zveřejnění výsledků programu a jeho předchůdců jakýmkoliv vhodným způsobem, jehož cílem je zajistit, aby byly v širokém měřítku náležitě zkoumány, demonstrovány a prováděny;

25.         „otevřenou metodou koordinace“ mezivládní metoda, která poskytuje rámec pro spolupráci mezi členskými státy, jejichž vnitrostátní politiky tak mohou být směrovány k určitým společným cílům. V rozsahu působnosti tohoto programu se otevřená metoda koordinace použije na vzdělávání, odbornou přípravu a mládež;

26.         „nástroji transparentnosti EU“ nástroje, které zainteresovaným subjektům pomáhají chápat, oceňovat a případně uznávat výsledky učení a kvalifikace v celé Unii;

27.         „sousedními zeměmi“ země a území uvedená v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady XX/2012 ze dne X YY 2012[28], kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství: Alžírsko, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Gruzie, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Moldavsko, Maroko, okupovaná území Palestiny, Sýrie, Tunisko a Ukrajina. Kromě toho se u činností podporovaných v oblasti mládeže považuje za sousední zemi také Rusko;

28.         „dvojí kariérou“ kombinace trénování vrcholového sportu a všeobecného vzdělávání nebo práce.

Článek 3

Evropská přidaná hodnota

1.           Program podpoří pouze ty akce a činnosti, které představují potenciální evropskou přidanou hodnotu a přispějí k dosažení obecného cíle uvedeného v článku 4.

2.           Evropská přidaná hodnota akcí a činností programu bude zajištěna zejména:

a)       jejich nadnárodním charakterem, konkrétně nadnárodní mobilitou a spoluprací s cílem zajistit dlouhodobý systémový dopad;

b)      jejich doplňkovostí a synergií s dalšími vnitrostátními, mezinárodními a jinými programy a politikami Unie, poskytující úspory z rozsahu a kritické množství;

c)       jejich přispěním k účinnému využívání nástrojů Unie pro uznávání kvalifikací a transparentnost.

Článek 4

Obecný cíl programu

1.           Záměrem programu je přispět k cílům strategie Evropa 2020 a strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy 2020 (ET 2020), včetně odpovídajících referenčních hodnot stanovených v těchto nástrojích, k obnovenému rámci pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže (2010–2018), k udržitelnému rozvoji třetích zemí na poli vysokoškolského vzdělávání a k rozvoji evropského rozměru ve sportu.

2.           Zejména usiluje o přispění k dosažení těchto hlavních cílů strategie Evropa 2020:

a)      snížení podílu dětí, které předčasně ukončí školní docházku;

b)      zvýšení počtu osob ve věku 30–34 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním.

KAPITOLA II

Vzdělávání, odborná příprava a mládež

Článek 5

Specifické cíle

Program sleduje tyto specifické cíle v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže:

(a) zlepšit úroveň klíčových schopností a dovedností, zejména pokud jde o jejich význam pro trh práce a společnost, a zapojení mladých lidí do demokratického života v Evropě, především prostřednictvím větších příležitostí mobility ve vzdělávání pro mladé lidi, studenty, pracovníky a pracovníky s mládeží a prostřednictvím posílené spolupráce mezi vzděláváním/mládeží a prostředím trhu práce;

– související ukazatele:

– % účastníků, kteří rozšířili své klíčové schopnosti a/nebo dovednosti významné pro jejich zaměstnatelnost;

– % mladých účastníků, kteří prohlašují, že jsou lépe připraveni zapojit se do společenského a politického života

(b) podporovat zlepšování kvality, špičkovou kvalitu inovací a internacionalizaci na úrovni vzdělávacích institucí i v práci s mládeží, zejména prostřednictvím lepší nadnárodní spolupráce mezi poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy / mládežnickými organizacemi a jinými zainteresovanými subjekty;

– související ukazatel: % organizací, které se programu účastnily a vyvinuly/přijaly inovační metody

(c) podpořit vznik evropského prostoru celoživotního učení, zahajovat reformy politik na vnitrostátní úrovni, prosazovat modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy, včetně neformálního učení, a podporovat evropskou spolupráci v oblasti mládeže, zejména zvýšenou politickou spoluprací, lepším využíváním nástrojů uznávání a transparentnosti a šířením osvědčených postupů;

– související ukazatel: počet členských států, které při vypracovávání své vnitrostátní politiky využívají výsledky otevřených metod koordinace

(d) rozšířit mezinárodní rozměr vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, zejména ve vysokoškolském vzdělávání, prostřednictvím zvýšení přitažlivosti vysokoškolských institucí v Unii a vnější činnosti Unie včetně jejích rozvojových cílů pomocí podpory mobility a spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi EU a třetích zemí a cíleného budování kapacit v třetích zemích.

– související ukazatel: počet vysokoškolských institucí v zemích mimo EU, které se účastní akcí mobility a spolupráce

(e) zlepšit výuku a studium cizích jazyků a podporovat jazykovou rozmanitost;

– související ukazatel: % účastníků, kteří rozšířili své jazykové schopnosti

(f) podporovat excelenci ve výuce a výzkumu v oblasti evropské integrace prostřednictvím činností Jean Monnet po celém světě, jak je uvedeno v článku 10.

– související ukazatel: počet studentů, kteří získali odborné vzdělání prostřednictvím činností Jean Monnet

Článek 6

Akce v rámci programu

1.           V oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže bude program sledovat své cíle prostřednictvím těchto tří typů akcí:

(a) mobilita ve vzdělávání jednotlivců;

(b) spolupráce na inovacích a osvědčených postupech;

(c) podpora reformy politiky.

2.           Zvláštní činnosti Jean Monnet jsou popsány v článku 10.

Článek 7

Mobilita ve vzdělávání jednotlivců

1.           Opatření mobilita ve vzdělávání jednotlivců podpoří:

(a)     nadnárodní mobilitu vysokoškolských studentů a studentů odborné přípravy i mladých lidí zapojených do neformálních činností mezi zúčastněnými zeměmi, jak je uvedeno v článku 18. Tato mobilita může mít podobu studia v partnerské instituci, stáží v zahraničí nebo účasti na mládežnických aktivitách, zejména dobrovolnictví. Mobilita v rámci magisterského programu bude podporována prostřednictvím nástroje pro záruky za studentské půjčky uvedeného v čl. 14 odst. 3.

(b)     nadnárodní mobilitu pracovníků v rámci zúčastněných zemí uvedených v článku 18. Tato mobilita může mít podobu výuky nebo účasti na činnostech profesního rozvoje v zahraničí.

2.           Tato akce bude také podporovat nadnárodní mobilitu studentů, mladých lidí a pracovníků do a z třetích zemí v souvislosti s vysokoškolským vzděláváním včetně mobility organizované na základě společných, dvojích nebo vícenásobných diplomů vysoké kvality či společných výzev a neformálního učení.

Článek 8

Spolupráce na inovacích a osvědčených postupech

1.           Opatření spolupráce na inovacích a osvědčených postupech podpoří:

(d) nadnárodní strategická partnerství mezi organizacemi podílejícími se na vzdělávání, odborné přípravě nebo mládežnických aktivitách či jinými příslušnými odvětvími, která vyvíjejí a uskutečňují společné iniciativy a podporují výměnu zkušeností a know-how;

(e) nadnárodní partnerství mezi podniky a vzdělávacími institucemi ve formě:

– znalostních aliancí mezi vysokoškolskými institucemi a podniky, které podporují kreativitu, inovace a podnikání tím, že nabízejí příslušné příležitosti k učení, včetně rozvoje nových školních osnov;

– aliance odvětvových dovedností mezi poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy a podniky podporující zaměstnavatelnost, vytvářející nové osnovy specifické pro jednotlivá odvětví, vyvíjející inovativní způsoby odborné výuky a přípravy a uvádějící do praxe nástroje pro uznávání kvalifikací v celé Unii.

(f) podpůrné informační platformy, včetně elektronického partnerství, které zahrnují vzdělávací odvětví a mládež, umožňují vzájemné učení, virtuální mobilitu a výměnu osvědčených postupů a otvírají přístup účastníkům ze sousedních zemí.

2.           Toto opatření také podpoří rozvoj, budování kapacit, regionální integraci, výměnu znalostí a modernizační procesy prostřednictvím partnerství mezi vysokoškolskými institucemi z Unie a třetích zemí i v odvětví mládeže, zejména pokud jde o vzájemné učení a společné vzdělávací projekty, a bude prosazovat regionální spolupráci, především v sousedních zemích.

Článek 9

Podpora reformy politiky

1.           Opatření podpory reformy politiky zahrnuje činnosti zahájené na úrovni Unie, které se týkají:

(g) činností spojených s naplňováním politické agendy Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže (otevřené metody koordinace) a boloňského a kodaňského procesu a strukturovaného dialogu s mladými lidmi.

(h) zavádění nástrojů transparentnosti Unie v zúčastněných zemích, zejména Europassu, evropského rámce kvalifikací, evropského systému přenosu a akumulace kreditů, evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) a podpory celounijních sítí;

(i) politického dialogu s příslušnými evropskými zainteresovanými subjekty v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže;

(j) Evropského fóra mládeže, národních informačních středisek pro akademické uznávání (NARIC), sítí Eurydice, Euroguidance a Eurodesk i národních podpůrných středisek pro akci e-Twinning, národních středisek Europass a vnitrostátních úřadů v sousedních a přistupujících zemích, kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích, které se plně neúčastní programu.

2.           Toto opatření rovněž podpoří politický dialog s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

Článek 10

Činnosti Jean Monnet

Cílem činností Jean Monnet je:

(k) prosazovat výuku a výzkum evropské integrace po celém světě mezi specializovanými akademiky, studenty a občany, zejména vytvářením kateder Jean Monnet, jinými akademickými činnostmi a poskytováním podpory na jiné činnosti v oblasti budování znalostí ve vysokoškolských institucích;

(l) podporovat činnosti akademických institucí nebo sdružení, která působí v oblasti studia evropské integrace, a prosazovat známku Jean Monnet udělovanou za excelenci;

(m) podporovat tyto evropské akademické instituce, které sledují jakýkoliv cíl v evropském zájmu:

(i)      Evropský univerzitní institut ve Florencii,

(ii)      Evropskou univerzitu (v Brugách a Natolinu);

(n) podporovat politickou debatu a výměny mezi akademickým světem a tvůrci politik v souvislosti s politickými prioritami Unie.

KAPITOLA III

Sport

Článek 11

Specifické cíle

V souladu s obecným cílem sleduje program tyto specifické cíle v oblasti sportu:

(o) vypořádat se s nadnárodními hrozbami v oblasti sportu, jako je doping, manipulace s výsledky zápasů, násilí, rasismus a nesnášenlivost;

– související ukazatel: % účastníků, kteří používají výsledky přeshraničních projektů pro boj proti hrozbám ve sportu;

(p)    podporovat řádnou správu a řízení ve sportu a dvojí kariéru sportovců;

– související ukazatel: % účastníků, kteří používají výsledky přeshraničních projektů pro zlepšení řádné správy a řízení a dvojích kariér;

(q)    podporovat sociální začlenění, rovné příležitosti a zdraví upevňující tělesné aktivity větším zapojením do sportu;

– související ukazatel: % účastníků, kteří používají výsledky přeshraničních projektů pro zvýšení podílů sociálního začlenění, rovných příležitostí a účasti.

Článek 12

Činnosti

1.           Cíle spolupráce ve sportu budou naplňovány prostřednictvím těchto nadnárodních činností:

(r) podpora nadnárodních projektů spolupráce;

(s)    podpora nekomerčních evropských sportovních událostí, které zahrnují několik evropských zemí;

(t)    podpora posilování základních podkladů pro tvorbu politiky;

(u)    podpora budování kapacit sportovních organizací;

(v)    dialog s příslušnými evropskými zúčastněnými subjekty.

2.           Podporované sportovní činnosti v příslušných případech získají doplňkové financování prostřednictvím partnerství s třetími stranami, jako jsou soukromé podniky.

KAPITOLA IV

Finanční ustanovení

Článek 13

Rozpočet

1.           Finanční krytí pro provádění tohoto programu od 1. ledna 2014 se stanoví na 17 299 000 000 EUR.

Na akce programu budou přiděleny následující částky

a)       16 741 738 000 EUR na akce v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1;

b)       318 435 000 EUR na činnosti Jean Monnet, jak je uvedeno v článku 10;

c)       238 827 000 EUR na akce v oblasti sportu, jak je uvedeno v kapitole III.

2.           Kromě finančního krytí uvedeného v odstavci 1 a za účelem podpory mezinárodního rozměru vysokoškolského vzdělávání bude přidělena orientační částka 1 812 100 000 EUR[29] z různých vnějších nástrojů (finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, evropský nástroj sousedství, nástroj předvstupní pomoci, nástroj partnerství a Evropský rozvojový fond) na opatření v oblasti mobility ve vzdělávání do nebo z jiných zemí, než jsou země uvedené v čl. 18 odst. 1, a na spolupráci a politický dialog s orgány/institucemi/organizacemi z těchto zemí v souladu s prioritami vnější činnosti EU, případně včetně rozvojových cílů. Na použití uvedených fondů se uplatní ustanovení tohoto nařízení.

Financování se zpřístupní prostřednictvím dvou víceletých přídělů pouze na pokrytí prvních 4 let, respektive zbývajících 3 let. Toto financování se zohlední ve víceletému orientačnímu programování těchto nástrojů v souladu se zjištěnými potřebami a prioritami dotčených zemí. Tyto příděly mohou být v případě závažných nepředvídaných okoností nebo důležitých politických změn mohou být upraveny v souladu s vnějšími prioritami EU. Spolupráce s nezúčastněnými zeměmi může být v případě potřeby založena na dodatečných rozpočtových prostředcích přidělených partnerskými zeměmi v souladu s postupy dohodnutými s těmito zeměmi.

3.           V souladu s předpokládanou přidanou hodnotou tří typů akcí uvedených v čl. 6 odst. 1 a se zásadami kritického množství, koncentrace, účinnosti a výkonnosti bude částka uvedená v čl. 13 odst. 1 písm. a) orientačně rozdělena takto:

– [65 %] této částky se přiděluje na mobilitu ve vzdělávání jednotlivců,

– [26 %] této částky se přiděluje na spolupráci na inovacích a osvědčených postupech,

– [4 %] této částky se přidělují na podporu reformy politiky,

– [3 %] této částky pokryjí granty národním agenturám na provozní náklady,

– [2 %] této částky pokryjí administrativní výdaje.

4.           Z finančních prostředků určených pro program lze rovněž hradit výdaje související s činnostmi v rámci přípravy, monitorování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou potřebné pro řízení programu a dosažení jeho cílů, zejména výdaje na studie, schůze, informační a komunikační činnosti, včetně korporátní komunikace v souvislosti s politickými prioritami Evropské unie za předpokladu, že se týkají obecných cílů tohoto nařízení, výdaje spojené s informačními technologiemi zaměřenými na zpracovávání a výměnu informací, jakož i veškeré jiné výdaje na technickou a administrativní pomoc, které Komisi vzniknou na základě řízení programu.

5.           Z finančních prostředků lze rovněž hradit výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytnou pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními podle rozhodnutí č. 1720/2006/ES, kterým se zavádí program celoživotního učení, rozhodnutí č. 1719/2006/ES, kterým se zavádí program Mládež v akci, a rozhodnutí č. 1298/2008/ES, kterým se zavádí program Erasmus Mundus. V případě potřeby by mohly být k pokrytí obdobných výdajů zahrnuty prostředky do rozpočtu na období po roce 2020, aby bylo možné řídit opatření, jež nebyla dokončena do 31. prosince 2020.

6.           Finanční prostředky na mobilitu ve vzdělávání jednotlivců, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 písm. a), které má spravovat národní agentura, jsou přidělovány na základě počtu obyvatel a životních nákladů v dotyčném členském státě, vzdálenosti mezi hlavními městy členských států a výkonnosti. Parametr výkonnosti tvoří 25 % celkových finančních prostředků podle kritérií uvedených v odstavcích 7 a 8.

7.           Přidělování finančních prostředků na základě výkonnosti se uplatňuje s cílem podpořit účinné a efektivní využívání zdrojů. Kritéria použitá k měření výkonnosti budou vycházet z nejnovějších dostupných údajů. Jedná se o tato kritéria:

(w) úroveň ročních uskutečněných výstupů, které souvisejí s dohodnutými výstupy a výsledky;

(x)    úroveň ročních uskutečněných plateb.

Tato kritéria mohou být během programu přezkoumávána v souladu s postupem, jenž se vztahuje na akty v přenesené pravomoci, jak je uvedeno v článku 28.

8.           Finanční prostředky na rok 2014 se přidělují na základě nejnovějších dostupných údajů o výstupech a čerpání rozpočtu v rámci předchozího programu celoživotního učení a programů Mládež v akci a Erasmus Mundus prováděných do 1. ledna 2014.

9.           Program může poskytovat podporu zvláštními inovačními způsoby financování, zejména způsoby stanovenými v čl. 14 odst. 3.

Článek 14

Zvláštní způsoby financování

1.           Komise provádí finanční podporu Unie v souladu s nařízením XX/2012 [finanční nařízení].

2.           Komise může zveřejnit společné výzvy s třetími zeměmi nebo jejich organizacemi a agenturami ke společnému financování projektů. Projekty lze hodnotit a vybírat prostřednictvím společných hodnotících a výběrových postupů, které budou dohodnuty zúčastněnými financujícími agenturami v souladu se zásadami stanovenými v hlavě VI nařízení XX/2012[30] [finanční nařízení].

3.           Komise poskytne financování na záruky za půjčky studentům, kteří mají bydliště v zúčastněné zemi, jak definuje čl. 18 odst. 1, a studují celé magisterské studium v jiné zúčastněné zemi, přičemž uvedené půjčky budou poskytnuty prostřednictvím správce s pověřením realizovat je na základě fiduciárních dohod, jež stanoví podrobná pravidla a požadavky, které upravují provádění finančního nástroje i příslušné povinnosti stran. Finanční nástroj musí být v souladu s ustanoveními, která se vztahují na finanční nástroje a jsou součástí finančního nařízení a aktů v přenesené pravomoci nahrazujících prováděcí pravidla. V souladu s čl. 18 odst. 2 nařízení (ES, Euroatom) č. 1605/2002 by příjmy a vrácené prostředky získané ze záruk měly být účelově vázány na finanční nástroj. Tento finanční nástroj, včetně potřeb trhu a tržního uplatnění, bude předmětem monitorování a hodnocení podle čl. 15 odst. 2.

4.           Má se za to, že veřejné subjekty, jakož i školy, vysokoškolské instituce a organizace v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, které během posledních dvou let získaly více než 50 % svého ročního příjmu z veřejných zdrojů, mají potřebnou finanční, odbornou a správní způsobilost k provádění činností v rámci programu. Nemusí předkládat další dokumentaci k doložení uvedené způsobilosti.

5.           Granty na mobilitu ve vzdělávání poskytnuté jednotlivcům jsou osvobozeny od veškerých daní a sociálních příspěvků. Totéž osvobození se vztahuje na zprostředkovatelské subjekty, které tuto finanční podporu poskytují dotčeným jednotlivcům.

6.           Částka uvedená v čl. 127 odst. 1 finančního nařízení se nevztahuje na finanční podporu mobility ve vzdělávání poskytovanou jednotlivcům.

KAPITOLA V

Výsledky výkonnosti a šíření

Článek 15

Monitorování a hodnocení výkonnosti a výsledků

1.           Komise ve spolupráci s členskými státy pravidelně monitoruje výkonnost a výsledky programu v porovnání s jeho cíli, zejména pokud jde o:

(a) evropskou přidanou hodnotu uvedenou v článku 3;

(b) rozdělení finančních prostředků v souvislosti s hlavními vzdělávacími odvětvími s cílem zajistit do konce programu přidělení financování, které zaručí významný systémový dopad.

2.           Kromě průběžného monitorování Komise nejpozději do konce roku 2017 zavede hodnotící zprávu za účelem posouzení účinnosti v dosahování cílů, efektivity programu a jeho evropské přidané hodnoty s ohledem na rozhodnutí o obnovení, změně nebo pozastavení programu. Hodnocení se navíc zaměří na prostor ke zjednodušení, na vnitřní a vnější soudržnost, na trvalou relevantnost všech cílů, jakož i na příspěvek opatření k naplňování priorit Unie v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Hodnocení zohlední také výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu předcházejících opatření (celoživotní učení, Mládež v akci, Erasmus Mundus a další mezinárodní programy vysokoškolského vzdělávání).

3.           Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v kapitole VII a povinnosti národních agentur uvedené v článku 22, členské státy Komisi předloží do 31. března 2017 zprávy o provádění programu a do 30. června 2019 zprávy o jeho dopadu.

Článek 16

Komunikace a šíření

1.           Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí šíření informací, publicitu a návaznost v souvislosti s akcemi podporovanými v rámci programu i šíření výsledků předchozí generace programů celoživotní učení, Erasmus Mundus a Mládež v akci.

2.           Příjemci projektů podporovaných prostřednictvím opatření a činností uvedených v článcích 6, 10 a 12 by měli zajistit řádnou komunikaci a šíření dosažených výsledků a dopadů.

3.           Národní agentury uvedené v článku 22 vypracují konzistentní politiku, která se týká účinného šíření a využívání výsledků činností podporovaných v rámci akcí, jež pod záštitou programu řídí, a pomáhají Komisi s obecným úkolem šíření informací o programu a jeho výsledcích.

4.           Veřejné i soukromé subjekty v hlavních odvětvích vzdělávání, na která se program vztahuje, využívají značku „Erasmus“ pro účely komunikace a šíření informací týkajících se programu; značka bude spojována s těmito hlavními odvětvími vzdělávání:

– „Erasmus vysokoškolské vzdělávání“, které se týká všech typů vysokoškolského vzdělávání v Evropě i ve světě,

– „Erasmus odborná příprava“, které se týká odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých,

– „Erasmus školy“, které se týká školního vzdělávání,

– „Erasmus účast mládeže“, které se týká neformálního učení mládeže.

5.           Komunikační činnosti také přispívají ke korporátní komunikaci v souvislosti s politickými prioritami Unie za předpokladu, že se týkají obecných cílů tohoto nařízení.

KAPITOLA VI

Přístup k programu

Článek 17

Přístup

1.           Programu se může účastnit jakýkoli veřejný či soukromý subjekt, který působí v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a místního sportu.

2.           Komise a členské státy vynaloží při provádění programu zvláštní úsilí na usnadnění účasti osob s potížemi ze vzdělávacích, sociálních, fyzických, psychologických, zeměpisných, ekonomických a kulturních důvodů a z důvodu pohlaví.

Článek 18

Účast zemí

1.           Programu se mohou účastnit tyto země (dále jen „zúčastněné země“):

(y) členské státy;

(z)    přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidátské země, které využívají předvstupní strategie, v souladu se všeobecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách, rozhodnutích Rady přidružení nebo podobných dohodách;

(aa)   země ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, v souladu s ustanoveními uvedené dohody;

(bb) Švýcarská konfederace za předpokladu, že se s touto zemí uzavře dvoustranná dohoda upravující její účast.

2.           Na zúčastněné země uvedené v odstavci 1 se vztahují všechny povinnosti a všechny úkoly stanovené tímto nařízením ve vztahu k členským státům.

3.           Program podpoří spolupráci s partnery ze třetích zemí, zejména partnery ze sousedních zemí, v akcích a činnostech uvedených v článcích 6 a 10.

KAPITOLA VII

Systém řízení a auditu

Článek 19

Vzájemné doplňování

Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkovou soudržnost a doplňkovost s:

(cc) příslušnými politikami Unie, zejména v oblasti kultury, sdělovacích prostředků, zaměstnanosti, zdraví, výzkumu, inovací, podniků, spravedlnosti, spotřebitelů, rozvoje a politiky soudržnosti;

(dd) ostatními příslušnými zdroji financování Unie v oblasti politik vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, zejména s Evropským sociálním fondem a dalšími finančními nástroji, které se týkají zaměstnanosti a sociálního začleňování, Evropským fondem pro regionální rozvoj, programy pro výzkum a inovace, s finančními nástroji, které se týkají spravedlnosti, občanství a zdraví, s programy vnější spolupráce a s předvstupními nástroji.

Článek 20

Prováděcí subjekty

Program provádějí tyto subjekty:

(g) Komise na úrovni Unie;

(h) národní agentury na vnitrostátní úrovni pro provádění ve zúčastněných zemích, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 1.

Článek 21

Vnitrostátní orgán

1.           Do jednoho měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost členské státy prostřednictvím formálního oznámení předaného jejich stálým zastoupením oznámí Komisi osoby, které jsou ze zákona oprávněny jednat jejich jménem jako „vnitrostátní orgán“ pro účely tohoto nařízení. V případě nahrazení vnitrostátního orgánu v průběhu trvání programu to členský stát Komisi okamžitě oznámí stejným způsobem.

2.           Členský stát přijme veškerá vhodná opatření k odstranění právních a správních překážek řádného fungování programu, včetně správy víz.

3.           Do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vnitrostátní orgán určí jeden koordinační subjekt, dále jen „národní agentura“. Vnitrostátní orgán Komisi předloží příslušné posouzení shody ex ante dokládající, že národní agentura splňuje ustanovení čl. 55 odst. 1 písm. b) bodu vi) a čl. 57 odst. 1, 2 a 3 nařízení č. XX/2012 a článku X nařízení v přenesené pravomoci č. XX/2012 jakož i požadavky Unie, které se týkají norem vnitřní kontroly národních agentur a pravidel pro jejich řízení finančních prostředků programu určených na grantovou podporu.

4.           Vnitrostátní orgán pověří nezávislý auditorský subjekt, jak je uvedeno v článku 24.

5.           Vnitrostátní orgán monitoruje program na vnitrostátní úrovní a dohlíží na jeho řízení. Informuje Komisi Komisiu a konzultuje s ní v dostatečném předstihu před tím, než přijme rozhodnutí, které může mít dopad na řízení programu, zejména pokud jde o národní agenturu.

6.           Při posouzení shody ex ante bude vnitrostátní orgán vycházet z vlastních kontrol a auditů a/nebo kontrol a auditů provedených nezávislým auditorským subjektem uvedeným v článku 24.

7.           V případě, že národní agentura určená pro tento program je shodná s národní agenturou určenou pro předchozí program celoživotního učení nebo program Mládež v akci, může být rozsah kontrol a auditů v rámci posouzení shody ex ante omezen na požadavky, které jsou nové a specifické pro tento program.

8.           V případě, že Komise na základě svého hodnocení posouzení shody ex ante zamítne určení národní agentury, vnitrostátní orgán zajistí přijetí nezbytných nápravných opatření, aby subjekt určený jako národní agentura splňoval minimální požadavky stanovené Komisí, nebo jako národní agenturu určí jiný orgán.

9.           Vnitrostátní orgán poskytne adekvátní spolufinancování na operace národní agentury, aby se zajistilo, že program je řízen podle platných pravidel Unie.

10.         Na základě ročního prohlášení řídícího subjektu národní agentury o věrohodnosti, stanoviska nezávislého auditu na ně a analýzy dodržování předpisů a výkonnosti národní agentury provedené Komisí vnitrostátní orgán do 30. října každého roku informuje Komisi o činnostech v oblasti sledování programu a dozoru nad ním.

11.         Vnitrostátní orgán převezme zodpovědnost za řádné řízení finančních prostředků Unie převedených Komisí národní agentuře za účelem grantové podpory, která má být v rámci programu poskytnuta.

12.         V případě jakékoliv nesrovnalosti, nedbalosti nebo podvodu, který lze přičíst národní agentuře, jakož i v případě závažných nedostatků nebo nízké výkonnosti národní agentury, kdy uvedená skutečnost vede ke vzniku nároku Komise vůči národní agentuře, zodpovídá vnitrostátní orgán Komisi za prostředky, jež nejsou získány zpět.

13.         V případech uvedených v odstavci 11 může vnitrostátní orgán národní agenturu zrušit buď ze své vlastní iniciativy, nebo na žádost Komise. V případě, že vnitrostátní orgán chce národní agenturu zrušit z jiných oprávněných důvodů, oznámí toto zrušení Komisi alespoň šest měsíců před předpokládaným datem ukončení pověření národní agentury. V tomto případě se vnitrostátní orgán a Komise formálně dohodnou na zvláštních načasovaných opatřeních pro přechod.

14.         V případě zrušení provede vnitrostátní orgán potřebné kontroly v souvislosti s finančními prostředky Unie svěřenými zrušené národní agentuře a zajistí hladký převod těchto finančních prostředků i všech dokumentů a řídicích nástrojů potřebných k řízení programu na novou národní agenturu. Vnitrostátní orgán poskytne zrušené národní agentuře finanční podporu potřebnou k pokračování v plnění svých smluvních povinností k příjemcům programu a Komisi až do jejich převodu na novou národní agenturu.

Článek 22

Národní agentura

1.           Národní agentura:

(a) má právní subjektivitu nebo je součástí subjektu, který právní subjektivitu má, a řídí se právem dotyčného členského státu. Za národní agenturu nelze určit ministerstvo;

(b)    má adekvátní řídicí schopnosti, zaměstnance a infrastrukturu k uspokojivému plnění svých úkolů a zajistí účinné a efektivní řízení programu a řádné finanční řízení finančních prostředků Unie;

(c)    má provozní a právní prostředky k uplatňování správních a smluvních pravidel a pravidel finančního řízení stanovených na úrovni Unie;

(d)    nabízí odpovídající finanční záruky, vydané pokud možno orgánem veřejné moci, které odpovídají míře prostředků Unie, jež bude spravovat;

(e)    je určena na dobu trvání programu.

2.           Národní agentura odpovídá za určité akce programu řízené na vnitrostátní úrovni v souladu s čl. 55 odst. 1 písm. b) bodem vi) nařízení č. XXX/2012 [budoucí finanční nařízení] a s článkem X nařízení v přenesené pravomoci č. XXX/2012 [budoucí prováděcí pravidla]. Těmito akcemi jsou:

(f) všechny akce programu v rámci klíčové akce Mobilita ve vzdělávání jednotlivců, s výjimkou mobility pořádané na základě společných nebo dvojích diplomů a systému záruk Unie za půjčky;

(g)    akce programu Strategická partnerství v rámci klíčové akce Spolupráce na inovacích a osvědčených postupech;

(h)    řízení místních aktivit v rámci klíčové akce Podpora reformy politiky.

3.           Národní agentura je pověřena řízením všech fází životního cyklu projektů v rámci akcí programu uvedených v odstavci 2, s případnou výjimkou rozhodnutí o výběru a udělení u strategických partnerství uvedených v tomtéž odstavci.

4.           Národní agentura poskytne grantovou podporu příjemcům prostřednictvím grantové dohody nebo rozhodnutí o grantu, jak pro dotčenou akci v rámci programu specifikuje Komise.

5.           Národní agentura podává Komisi a svému vnitrostátnímu orgánu každoročně zprávy v souladu s ustanoveními čl. 57 odst. 5 finančního nařízení č. XX/2012. Národní agentura odpovídá za provádění připomínek Komise na základě jí provedené analýzy prohlášení řídícího subjektu národní agentury o věrohodnosti, jakož i stanoviska nezávislého auditu na ně.

6.           Národní agentura nesmí na žádnou třetí stranu přenést žádný úkol v rámci programu ani plnění rozpočtu, kterým byla pověřena, bez předchozího písemného povolení od vnitrostátního orgánu a Komise. Národní agentura zůstává plně odpovědna za úkoly, kterými pověřila třetí stranu.

7.           V případě nahrazení národní agentury zůstává zrušená národní agentura právně odpovědná za provádění svých smluvních povinností k příjemcům programu a Komisi až do jejich převodu na novou národní agenturu.

8.           Národní agentura je pověřena řízením a ukončováním finančních dohod, které se týkají předchozího programu celoživotního učení a programu Mládež v akci (2007–2013) a které ještě nejsou ukončené při zahájení tohoto programu.

Článek 23

Evropská komise

1.           Do dvou měsíců od obdržení posouzení shody ex ante podle čl. 21 odst. 3 od vnitrostátního orgánu Komise určení národní agentury přijme, podmíněně přijme, nebo zamítne. Komise uzavře s národní agenturou smluvní vztah až po přijetí posouzení shody ex ante. V případě podmíněného přijetí může Komise uplatnit na svůj smluvní vztah s národní agenturou přiměřená preventivní opatření.

2.           Komise formalizuje právní odpovědnost v souvislosti s finančními dohodami, které se týkají předchozího programu celoživotního učení a programu Mládež v akci (2007–2013) a které na začátku programu ještě nejsou ukončené, po přijetí posouzení shody ex ante národní agentury určené pro program.

3.           Dokument, který upravuje smluvní vztah mezi Komisí a národní agenturou:

(a) stanoví normy vnitřní kontroly pro národní agentury a pravidla pro řízení finančních prostředků Unie národními agenturami na grantovou podporu;

(b) obsahuje pracovní program národní agentury, který zahrnuje řídicí úkoly národní agentury, na něž je poskytnuta podpora EU;

(c) stanoví požadavky na národní agenturu na podávání zpráv.

4.           Komise národní agentuře každoročně v rámci programu poskytne tyto finanční prostředky:

(i) finanční prostředky na grantovou podporu v členském státě pro opatření v rámci programu, jejichž řízením je národní agentura pověřena;

(j) finanční příspěvek na podporu úkolů národní agentury v oblasti řízení programu. Ten bude poskytnut v podobě paušálního příspěvku na provozní náklady národní agentury. Bude stanoven na základě částky finančních prostředků Unie na grantovou podporu svěřených národní agentuře.

5.           Komise stanoví požadavky pro pracovní program národní agentury. Komise poskytne národní agentuře finanční prostředky v rámci programu až poté, co formálně schválí příslušný pracovní program této agentury.

6.           Na základě požadavků pro národní agentury týkajících se shody uvedených v čl. 21 odst. 3 Komise přezkoumá vnitrostátní systém řízení a kontrol, zejména posuzováním posouzení shody ex ante vnitrostátního orgánu, ročního prohlášení řídícího subjektu národní agentury o věrohodnosti a stanoviska nezávislého auditorského subjektu na ně, s přihlédnutím k roční zprávě vnitrostátního orgánu o jeho činnostech v oblasti sledování programu a dozoru nad ním.

7.           Poté, co Komise posoudí roční prohlášení řídícího subjektu národní agentury o věrohodnosti a stanovisko nezávislého auditorského subjektu na ně, zašle své stanovisko a připomínky národní agentuře a vnitrostátnímu orgánu.

8.           V případě, že Komise nemůže každoroční prohlášení řídícího subjektu národní agentury o věrohodnosti a stanovisko nezávislého auditorského subjektu na ně přijmout, nebo v případě neuspokojivého provádění připomínek Komise ze strany národní agentury, může Komise přijmout předběžná či nápravná opatření nezbytná k ochraně finančních zájmů Unie v souladu s čl. 57 odst. 4 finančního nařízení č. XX/2012.

9.           Komise bude pořádat pravidelné schůzky se sítí národních agentur, aby zajistila soudržné provádění programu ve všech zúčastněných zemích.

10.         Komise může požadovat, aby vnitrostátní orgány určily instituce nebo organizace či druhy takových institucí a organizací, jež by mohly být považovány za způsobilé pro účast na zvláštních akcích programu na jejich území.

Článek 24

Auditorský subjekt

1.           Nezávislý auditorský subjekt vydá stanovisko k ročnímu prohlášení řídícího subjektu národní agentury o věrohodnosti uvedenému v čl. 57 odst. 5 písm. d) a e) finančního nařízení č. XX/2012.

2.           Nezávislý auditorský subjekt:

(k) musí mít nezbytnou odbornou způsobilost k provádění auditů ve veřejném sektoru;

(l) zajistí, aby byly při auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy;

(m) není v pozici představující střet zájmů s ohledem na právní subjekt, jehož je národní agentura součástí. Zejména je funkčně nezávislý s ohledem na právní subjekt, jehož je národní agentura součástí, a neprovádí žádné jiné kontroly nebo audity tohoto právního subjektu ani pro něj.

3.           Nezávislý auditorský subjekt poskytne Komisi a jejím zástupcům jakož i Účetnímu dvoru plný přístup ke všem dokumentům a zprávám, na základě nichž vydal své auditní stanovisko k ročnímu prohlášení řídícího subjektu národní agentury o věrohodnosti.

KAPITOLA VIII

Kontrolní systém

Článek 25

Zásady kontrolního systému

1.           Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi .

2.           Komise odpovídá za kontrolní šetření týkající se činností programu řízených národními agenturami. Stanoví minimální požadavky na kontroly prováděné národní agenturou a nezávislým auditorským subjektem.

3.           Národní agentura je zodpovědná za primární kontroly příjemců grantů na akce programu, jak je uvedeno v čl. 22 odst. 2. Tyto kontroly poskytnou přiměřené ujištění, že udělené granty jsou využívány tak, jak bylo zamýšleno, a v souladu s platnými pravidly Unie.

4.           Pokud jde o finanční prostředky v rámci programu převedené národním agenturám, Komise zajistí řádnou koordinaci svých kontrol s vnitrostátními orgány a národními agenturami na základě zásady jednotného auditu a analýzy rizik. Toto ustanovení neplatí pro vyšetřování prováděné Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 26

Ochrana finančních zájmů Evropské unie

1.           Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří podle tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky Unie. Mohou rovněž provádět audity a kontroly národních agentur.

2.           Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

3.           Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat.

KAPITOLA IX

Přenesení pravomoci a prováděcí ustanovení

Článek 27

Přenesení pravomocí na Komisi

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 týkající se změny čl. 13 odst. 7, který se vztahuje na kritéria výkonnosti, a čl. 22 odst. 2, který obsahuje ustanovení o činnostech řízených národními agenturami.

Článek 28

Výkon přenesené pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.           Přenesená pravomoc uvedená v článku 27 se Komisi svěřuje na dobu sedmi let od data vstupu tohoto nařízení v platnost a na dobu trvání programu.

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesenou pravomoc uvedenou v článku 27 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nemá vliv na platnost aktů v přenesené pravomoci, které jsou již v platnosti.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise bezodkladně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 27 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi uvědomí, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 29

Provádění programu

Za účelem provádění programu Komise přijme roční pracovní programyve formě prováděcích aktů v souladu s postupem přezkumu uvedeným v čl. 28 odst. 2. Stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provádění a jejich celkovou výši. Zároveň obsahují popis akcí, které budou financovány, částku přidělenou každé akci i rozdělení finančních prostředků mezi členské státy na akce řízené prostřednictvím národních agentur a orientační harmonogram provádění. V případě grantů obsahují také priority, základní hodnotící kritéria a maximální míru spolufinancování.

Článek 30

Postup projednávání ve výboru

1.           Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA X

Závěrečná ustanovení

Článek 31

Zrušení – přechodná ustanovení

1.           Rozhodnutí č. 1720/2006/ES, kterým se zavádí program celoživotního učení, rozhodnutí č. 1719/2006/ES, kterým se zavádí program Mládež v akci, a rozhodnutí č. 1298/2008/ES, kterým se zavádí program Erasmus Mundus, se zrušují ode dne 1. ledna 2014.

2.           Akce zahájené do 31. prosince 2013 (včetně) na základě rozhodnutí č. 1720/2006/ES, rozhodnutí č. 1719/2006/ES a rozhodnutí č. 1298/2008/ES jsou v příslušných případech spravovány v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

3.           Členské státy zajistí na vnitrostátní úrovni hladký přechod mezi akcemi prováděnými v souvislosti s předcházejícími programy v oblastech celoživotního učení, mládeže a mezinárodní spolupráce ve vysokoškolském vzdělávání a akcemi, které mají být uskutečňovány v rámci tohoto programu.

Článek 32

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY

[přiložený ke všem návrhům nebo podnětům předkládaným legislativnímu orgánu

(článek 28 finančního nařízení a článek 22 prováděcích pravidel)]

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se zavádí opatření Erasmus pro všechny, program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport.

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[31]

Hlava 15 Vzdělávání a kultura

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

xNávrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[32]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Strategie Evropa 2020

Priorita: Inteligentní růst podporující začlenění, jeden program pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport

Cíle: Vzdělání/dovednosti

Stěžejní iniciativy: Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa, Mládež v pohybu

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1:

Zlepšit úroveň klíčových schopností a dovedností, zejména pokud jde o jejich význam pro trh práce a společnost, a zapojení mladých lidí do demokratického života v Evropě, především prostřednictvím větších příležitostí mobility ve vzdělávání pro mladé lidi, studenty, pracovníky a pracovníky s mládeží a prostřednictvím posílené spolupráce mezi vzděláváním/mládeží a prostředím trhu práce.

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2:

Podporovat zlepšování kvality, špičkovou kvalitu inovací a internacionalizaci na úrovni vzdělávacích institucí i v práci s mládeží, zejména prostřednictvím lepší nadnárodní spolupráce mezi poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy / mládežnickými organizacemi a jinými zúčastněnými subjekty.

SPECIFICKÝ CÍL Č. 3:

Podpořit vznik evropského prostoru celoživotního učení, zahajovat reformy politik na vnitrostátní úrovni, prosazovat modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy, včetně neformálního učení, a podporovat evropskou spolupráci v oblasti mládeže, zejména zvýšenou politickou spoluprací, lepším využíváním nástrojů uznávání a transparentnosti a šířením osvědčených postupů.

SPECIFICKÝ CÍL Č. 4:

Rozšířit mezinárodní rozměr vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, zejména ve vysokoškolském vzdělávání, prostřednictvím zvýšení přitažlivosti vysokoškolských institucí v Unii a podpory rozvojových cílů Unie pomocí podpory mobility a spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi EU a třetích zemí a cíleného budování kapacit ve třetích zemích.

SPECIFICKÝ CÍL Č. 5:

Zlepšit výuku a studium cizích jazyků a podporovat jazykovou rozmanitost.

SPECIFICKÝ CÍL Č. 6:

Podporovat excelenci ve výuce a výzkumu v oblasti evropské integrace prostřednictvím činností Jean Monnet po celém světě.

SPECIFICKÝ CÍL Č. 7:

Vypořádat se s nadnárodními hrozbami v oblasti sportu, jako je doping, manipulace s výsledky zápasů, násilí, rasismus a nesnášenlivost.

SPECIFICKÝ CÍL Č. 8:

Podporovat řádnou správu a řízení ve sportu a dvojí kariéru sportovců.

SPECIFICKÝ CÍL Č. 9:

Podporovat sociální začlenění, rovné příležitosti a zdraví upevňující tělesné aktivity větším zapojením do sportu.

Příslušné aktivity ABM/ABB

Navržena nová aktivita ABM/ABB:

15.02 Vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Podporou nadnárodní mobility ve formálním i neformálním vzdělávání a spoluprací, a to jak v Unii, tak mimo ni, pomůže Erasmus pro všechny členským státům dosáhnout významného systémového dopadu na jejich systémy vzdělávání, odborné přípravy a mládeže. Předpokládané výhody zdaleka nezaznamenají jen dotčení jedinci; program pomůže mladým lidem osvojit si nové dovednosti a zvýšit svou zaměstnatelnost; díky němu budou vzdělávací instituce efektivnější, otevřenější a více mezinárodní a program také zajistí nástroje kvality, analýzu a výzkum.

V oblasti neformálního učení a práce s mládeží se očekávají nejvýraznější dopady na vzdělávací a profesní rozvoj jednotlivců, včetně podpory zapojení mládeže do společnosti i sportu. Program také zformuje politické iniciativy, jako je Evropská dobrovolná služba, které prohloubí spolupráci v oblasti dobrovolnických činností pro mladé lidi.

Co se týče kandidátských a třetích zemí, návrh zvýší jejich potenciál uzavírat partnerství zaměřená na užší spolupráci zejména v činnostech mobility. Hlubší spolupráce podpoří budování kapacit a modernizaci vysokoškolského vzdělávání v partnerských zemích a přispěje k přitažlivosti Evropy.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Ukazatele || Zdroje údajů || Cíl

– Dosažené terciární vzdělání – Osoby předčasně opouštějící vzdělávací systém || Evropa 2020 Zprávy o ET 2020 Eurostat || Do roku 2020 by alespoň 40 % osob ve věku 30–34 let mělo být absolventy vysokých škol. Do roku 2020 bude mít nejvýše 10 % osob ve věku 18–24 let pouze nižší sekundární vzdělání a nebude se vzdělávat ani procházet odbornou přípravou.

% účastníků, kteří rozšířili své klíčové schopnosti a/nebo dovednosti významné pro jejich zaměstnatelnost || Eurostat Závěrečná zpráva příjemce Průzkumy/Eurobarometr || Do roku 2020 bude alespoň 95 % lidí uvádět, že získali nebo zlepšili své klíčové schopnosti účastí v projektu programu

% mladých účastníků, kteří prohlašují, že jsou lépe připraveni zapojit se do společenského a politického života || Závěrečná zpráva příjemce Průzkumy/Eurobarometr || Do roku 2020 bude 70 % mladých lidí uvádět, že jsou díky své účasti v projektu programu lépe připraveni zapojit se do společenského a politického života

% organizací, které se programu účastnily a vyvinuly/přijaly inovační metody || Průzkumy/Eurobarometr Závěrečná zpráva || Meziroční zvýšení

Počet členských států, které při vypracovávání své vnitrostátní politiky využívají výsledky otevřené metody koordinace || ET 2020 || Všechny členské státy do roku 2020 systematicky zohlední příslušné informace/výsledky dostupné díky otevřené metodě koordinace ve vzdělávání a odborné přípravě.

Počet vysokoškolských institucí v zemích mimo Unii, které se účastní akcí mobility a spolupráce || Závěrečná zpráva Informační monitorovací nástroj Průzkumy/Eurobarometr || Meziroční zvýšení

% účastníků, kteří rozšířili své jazykové schopnosti || || Do roku 2020 se alespoň 80 % žáků v nižším sekundárním vzdělávání bude učit dva nebo více cizích jazyků

% zvýšení počtu projektů Jean Monnet na celém světě || Závěrečná zpráva Informační monitorovací nástroj Průzkumy/Eurobarometr || Meziroční zvýšení

– % účastníků, kteří používají výsledky přeshraničních projektů pro boj proti hrozbám ve sportu. – % účastníků, kteří používají výsledky přeshraničních projektů pro zlepšení řádné správy a řízení a dvojích kariér – % účastníků, kteří používají výsledky přeshraničních projektů pro zvýšení podílů sociálního začlenění, rovných příležitostí a účasti || Závěrečná zpráva Informační monitorovací nástroj Průzkumy/Eurobarometr || Meziroční zvýšení

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

- nabídnout vyšší počet příležitostí mobility ve vzdělávání studentům, mladým lidem, učitelům, školitelům i pracovníkům s mládeží,

- podporovat nadnárodní spolupráci mezi vzdělávacími, školícími a mládežnickými organizacemi za účelem prosazení inovačních metod výuky a výměny osvědčených postupů,

- posílit mezinárodní rozměr vzdělávání hlubší spoluprací s některými světovými regiony, zejména se sousedy Unie,

- podporovat reformu politiky v členských státech,

- prosazovat sportovní činnosti se zaměřením na boj proti dopingu, násilí a rasismu a na podporu nadnárodních činností.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení Unie

Jak zdůraznil přezkum rozpočtu Unie, „rozpočet Unie by se měl využívat k financování veřejných statků Unie a opatření, která členské státy a regiony nemohou financovat samy a u nichž dokáže Unie zajistit lepší výsledky“. Průběžná hodnocení současných programů, které se zabývají vzděláváním, odbornou přípravou a mládeží (hlavně programu celoživotního učení a programu Mládež v akci), prokázala, že se hlavní evropská přidaná hodnota programu odvozuje od nadnárodního a inovačního charakteru prováděných činností, produktů a partnerství, jež pomáhá rozvíjet. Podpora úspěšné spolupráce mezi systémy vzdělávání, odborné přípravy a mládeže členských států by pomohla zjistit a uskutečňovat politiky a praktiky, které fungují a podněcují ke vzájemnému učení.

Právní návrh dodržuje zásadu subsidiarity, jelikož úkoly pro přijetí pobídkových opatření v dotčené oblasti jsou stanoveny ve Smlouvě (články 165 a 166 Smlouvy o EU). Politiky jsou uskutečňovány při plném respektování odpovědnosti členských států zejména za obsah výuky a za organizaci vnitrostátních vzdělávacích systémů a jejich kulturní a jazykové rozmanitosti a v souladu se zásadou nepřímého centralizovaného řízení.

Nástroj Unie bude zaměřen na mobilitu studentů a učitelů, rozvoj výměn informací a osvědčených postupů, přizpůsobení průmyslovým změnám prostřednictvím odborného vzdělávání a rekvalifikace a na usnadnění přístupu k nim.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

V oblasti vzdělávání a kultury je stávající program celoživotního učení výsledkem integrace tří předchozích programů[33] do jednoho. Jak je uvedeno v průběžném hodnocení programu celoživotního učení, byla tato integrace úspěšná hlavně v souvislosti s celkovým řízením díky značnému správnímu zjednodušení i v souvislosti s šířením informací cílovým skupinám.

Další zjednodušení se nyní očekává od integrace programu celoživotního učení s programem Mládež v akci a s různými programy mezinárodní spolupráce. Sdílejí totiž již podobné řídicí struktury (národní agentury, výkonná agentura) a týkají se velmi podobných typů akcí (hlavně projektů mobility a spolupráce).

Co se týče politického obsahu, hodnocení ukazují, že současné programy Společenství na podporu nadnárodní mobility ve formálním a neformálním vzdělávání a spolupráce, a to jak v Unii, tak mimo ni, již dosáhly významného systémového dopadu, který přesahuje výhody pro dotčené jednotlivce.

Hodnocení konzistentně ukazují, že vnitřní složitost zbývající roztříštěnosti současného programu celoživotního učení na 6 podprogramů, více než 50 cílů a více než 60 akcí je příliš složitá; nese s sebou riziko překrývání, brání rozvoji soudržného přístupu k celoživotnímu učení a omezuje prostor pro úspory z důvodu vyšší efektivity a nákladovou efektivitu. Některé současné akce postrádají kritické množství nutné pro dlouhotrvající dopad. Kromě toho musí být plně využity podobnosti mezi obecnými cíli a mechanismy plnění podprogramů programu celoživotního učení a programu Mládež v akci, které jsou oba zaměřeny na mobilitu, spolupráci a lidský kapitál, zejména co se týče řízení a uskutečňování programu.

Hodnocení programu celoživotního učení v polovině období naznačuje, že jeden program by měl potenciál zvýšit soudržnost mezi různými možnostmi financování nabízenými příjemcům a posílit přístup k celoživotnímu učení propojením všech programů, které se zabývají formálním a neformálním učením, ve všech fázích vzdělávání a odborné přípravy. Rozšíří prostor pro strukturovaná partnerství jak mezi různými odvětvími vzdělávání, tak s pracovním prostředím a jinými příslušnými aktéry. Na úrovni řízení mohou být úspory z rozsahu dosti značné, budou-li mít akce podobné povahy podobná prováděcí pravidla a postupy, což přinese zjednodušení příjemcům i řídícím subjektům na úrovni Unie i jednotlivých států. Program také poskytne pružnost a pobídky, takže rozdělení rozpočtu mezi akce, příjemce a země bude lépe odrážet výkonnost a potenciální dopad.

Totéž platí pro mezinárodní spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání, která se také vyznačuje roztříštěností nástrojů Unie, což studentům i institucím ztěžuje přístup k různým příležitostem a brání Unii zviditelnit se v mezinárodním měřítku. Podobné programy mají různé cíle, rozsah působnosti, formy operací a kalendář a ne snadno se vzájemně doplňují; nedostatek předvídatelnosti a přerušovaný roční cyklus financování některých akcí ztěžuje vysokoškolským institucím zapojení se do dlouhodobé spolupráce.

1.5.4.     Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Erasmus pro všechny není jediný program Unie, který se zabývá oblastmi vzdělávání a mládeže. Také strukturální fondy a budoucí program výzkumu a inovací Horizont 2020 jsou pevně odhodlány prosazovat strategii Unie 2020 a její související hlavní cíle zejména v oblasti vysokoškolského vzdělávání a předčasného ukončování školní docházky. Součinnost mezi nástroji bude zajištěna zřetelným rozlišením typů investic / podporovaných cílových skupin: Vzdělávací infrastruktura bude podporována fondem EFRR, osoby na trhu práce, odborné vzdělávání a mobilita ve vzdělávání dospělých fondem ESF a mobilita výzkumných pracovníků programem Horizont 2020. Kromě toho Erasmus pro všechny podporuje pouze nadnárodní projekty, kdežto strukturální fondy jsou zaměřeny na vnitrostátní nebo regionální rozměr.

Cílem je umožnit členským státům otestovat a vyzkoušet nástroje a metody, které vyplynou z nadnárodní spolupráce prostřednictvím programu Erasmus pro všechny, a pak je zavést na svém území prostřednictvím strukturálních fondů.

Pro vysokoškolské vzdělávání, včetně jeho mezinárodního rozměru, kde bude posílena excelence a výzkum na univerzitách, bude mít velký význam doplňkovost s programem Horizont 2020.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

x Časově omezený návrh/podnět

– x Návrh/podnět s platností 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020

– x Finanční dopad od roku 2014 do roku 2025

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od roku RRRR do roku RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[34]

x Přímé centralizované řízení Komisí

x Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– x výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[35]

– x vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

x Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Pokud jde o iniciativu mobility pro vysokoškolské studenty na magisterské úrovni, tzv. magisterské studium Erasmus, uvedenou v čl. 14 odst. 3, Komise zamýšlí uplatnit systém společného řízení s mezinárodními organizacemi. V závislosti na podrobných jednáních o smluvních podmínkách je pravděpodobné, že jako správce pro provádění záruky bude zvolena skupina Evropské investiční banky.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Budou stanovena pravidla pro sledování a podávání zpráv s ohledem na účinnost a nákladovou efektivitu na základě zkušeností získaných v současných programech.

Za účelem dosažení tohoto cíle bude do procesu řízení grantů zavedena řada zjednodušení, jejichž hlavními záměry bude snížit administrativní pracovní zátěž a související náklady účastníků programu, omezit náklady řídících subjektů na sledování a kontrolu, zvýšit kvalitu shromažďovaných údajů a zredukovat míru chybovosti.

Za účelem dosažení tohoto zjednodušení budou zavedena tato opatření:

-        racionalizace struktury programu a akcí: drastické snížení počtu různých akcí s různými pravidly řízení; administrativní zázemí všech akcí by mělo být sjednoceno a zefektivněno,

-        v maximální možné míře bude generalizováno využívání jednorázových a paušálních příspěvků / grantů založených na jednotkových nákladech. Granty pro jednotlivce na akce mobility ve vzdělávání budou mít bez výjimky podobu jednorázových příspěvků. Podávání zpráv a kontrola se tedy zaměří na uskutečňování podporované činnosti a na dosažené výsledky, a nikoliv na způsobilost vzniklých nákladů, což sníží pracovní zátěž a prostor pro chyby účastníků programu i řídících subjektů,

-        u projektů spolupráce a podpory reformy politiky bude kladen větší důraz na výstupy, což umožní zvýšení jednorázových příspěvků. Budou-li granty vycházet ze skutečných nákladů, poputuje grantový příspěvek v zásadě na přímé náklady,

-        příjemci programu poskytnou potřebné informace o řízení ve své grantové žádosti a zprávách. Požadavky na podávání zpráv budou úměrné rozsahu grantu a délce a složitosti podporované akce. V právním východisku jsou stanoveny ukazatele, aby byl poskytnut stabilní základ pro sběr a využívání údajů s ohledem na sledování a podávání zpráv,

-        omezený počet akcí bude podpořen elektronickými formuláři pro žádosti a podávání zpráv příjemci. To usnadní sběr a využívání údajů pro sledování a podávání zpráv na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Rizika zjištěná při uskutečňování současných programů spadají hlavně do těchto kategorií:

-        chyby vzniklé kvůli složitosti pravidel: Současné programy ukazují, že míra chybovosti a finanční úpravy jsou vyšší v případě akcí se složitějšími pravidly finančního řízení, zejména pokud granty vycházejí ze skutečných nákladů,

-        spolehlivost kontrolního řetězce a zachování auditní stopy: Současné programy řídí velký počet prostředníků, národních agentur, auditorských subjektů a členských států,

-        neúčinné využití správních zdrojů: Studie nákladů na kontroly u akcí řízených národními agenturami v rámci současných programů ukázala, že v mnoha zemích zavádějí národní agentury v současnosti podstatně přísnější a četnější kontroly, než vyžaduje Komise. Kromě toho velký počet zejména velmi malých grantů na mobilitu pro jednotlivce značně zatěžuje účastníky i národní agentury. Národní agentury, které spravují poměrně nízké částky finančních prostředků Unie, mají také mnohem vyšší náklady na řízení než agentury, jež spravují částky vyšší,

-        zvláštní cílové skupiny obyvatelstva: Zejména v odvětví mládeže, ale do určité míry také v oblasti vzdělávání dospělých nemusí mít účastníci potřebnou finanční stabilitu nebo důmyslné řídicí struktury, např. skupiny mladých lidí, které jsou vytvořeny výhradně za účelem řízení projektu výměnných pobytů mládeže. Tento nedostatek formální struktury může mít dopad na jejich finanční a provozní způsobilost ke spravování finančních prostředků Unie,

-        potenciální překrývání financování jednotlivých akcí kvůli jejich široké působnosti: Akce v rámci současného programu řídí síť národních agentur, výkonná agentura a Komise. Tito aktéři používají různé informační řídicí systémy. Zároveň je současná definice akcí programu dost široká, což v zásadě umožňuje určité překrývání financování.

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

Kontrolní systém u nového programu bude stanoven tak, aby se zajistila účinnost a nákladová efektivita kontrol.

1. Snížit chyby vzniklé kvůli složitým pravidlům

Jak je stanoveno v bodě 2.1 výše, hlavním zjednodušením za účelem snížení míry chybovosti kvůli složitosti finančních pravidel bude široké využívání grantů v podobě paušálních částek, pevných sazeb a sazebníků jednotkových nákladů.

To je v souladu se studií nákladů na kontroly, která analyzovala náklady na kontroly 4 různých typů akcí programu celoživotního učení řízených národními agenturami:

- mobilita Erasmus: Velké granty pro jednotlivé univerzity založené na paušálních částkách a pevných sazbách pro stále se opakující příjemce; granty činí 50 % rozpočtu programu,

- mobilita Leonardo a projekty zaměřené na přenos inovací: středně velké granty založené na pevných sazbách a velké granty založené na skutečných nákladech pro mnohostranná partnerství,

- partnerství: Malé granty pro školy a organizace, které se zabývají odborným vzděláváním a přípravou a vzděláváním dospělých, založené na jednorázových příspěvcích,

- individuální mobilita: Velmi malé granty pro jednotlivé pedagogické pracovníky ve školách a ve vzdělávání dospělých.

Ze studie vyplývají pro program celoživotního učení tyto výsledky:

Typ opatření || Rutinní kontrola || Dokumentární kontrola || Ex post

Mobilita Erasmus || 0,16 % || 0,32 % || 0,17 %

Projekty Leonardo || 2,55 % || 1,67 % || 1,77 %

Partnerství || 0,25 % || 0,36 % || nepoužije se

Individuální mobilita || 0,66 % || 0,93 % || nepoužije se

Průměr pro program celoživotního učení || 0,81 % || 1,05 % || 0,40 %

I když průměrné finanční úpravy po rutinních kontrolách závěrečných zpráv (zkontrolováno 100 % grantových dohod) činí 0,81 %, pohybuje se tato míra od 0,16 % u mobility Erasmus po 2,55 % u projektů Leonardo. Obdobně v případě dokumentárních kontrol na základě podkladových dokumentů u vzorku grantových dohod (má být zkontrolováno 10 až 25 % z celkového počtu) činí průměrná míra 1,05 %, přičemž se pohybuje od 0,32 % u mobility Erasmus po 1,67 % u projektů Leonardo. Tentýž vzorec se potvrzuje u kontrol na místě ex post.

Jak vyplývá z výše uvedeného, chybové rozpětí činí asi 0,50 %. Tuto nízkou míru chybovosti potvrzují také nezávislé finanční audity dohod mezi Komisí a národními agenturami (v roce 2010 0,07 %).

U programu Mládež v akci se míra chybovosti zjišťuje obtížněji. Na základě finančních auditů dohod mezi Komisí a národními agenturami provedených v roce 2010 činila míra chybovosti 1,71 %, ale je velice ovlivněna systematickými chybami u dohod mezi Komisí a národní agenturou z let 2005 a 2007 v jedné velké zemi.

Průměrná míra chybovosti u obou programů dohromady činila 0,3 %.

Vzhledem k tomu, že v rámci nového programu bude asi 80 % rozpočtu přiděleno na akce mobility ve vzdělávání a že u těchto akcí budou mít granty podobu paušálních částek a sazebníků jednotkových nákladů, lze předpokládat, že to umožní zachovat, nebo dokonce dále snížit již tak nízkou míru chybovosti u celého programu.

Kromě toho se předpokládá přeměna dohod o grantech na individuální mobilitu na dohody řízené organizacemi s cílem zlepšit míru chybovosti na úroveň jako u mobility Erasmus.

U akcí v rámci spolupráce na inovacích a osvědčených postupech a v rámci podpory reformy politiky bude Komise, kdykoliv to bude možné, a zejména u strategických partnerství, zavádět jednorázové a paušální příspěvky v souvislosti s očekávanými výsledky a výstupy (srvn. s mechanismem financování srovnatelným s mechanismem financování partnerství ve výše uvedené tabulce). Z tohoto důvodu obsahuje návrh právního východiska odchylku od stropu sazeb paušálních příspěvků (až do výše 250 000 EUR).

U menšiny akcí, u kterých mohou granty zůstat (částečně) založeny na skutečných nákladech, by mělo zjednodušení řízení grantů přinést zejména nové vymezení způsobilých nákladů a omezení příspěvku Unie na zvláštní typy přímých nákladů v souladu s doporučeními vnitřního auditu míry chybovosti v přímém řízení provedeného GŘ EAC. Pro granty založené na skutečných nákladech se předpokládají tyto modely financování:

-        zjednodušené proplácení skutečných přímých nákladů,

-        zřetelná definice přímých osobních nákladů za účelem poskytnutí právní jistoty příjemcům a snížení chyb,

-        právní jistota, pokud jde o záznamy o pracovní době, stanovením zřetelného a jednoduchého souboru minimálních podmínek v pravidlech pro účast,

-        zrušení povinností vést záznamy o pracovní době pracovníků, kteří 100% pracují na projektu Unie,

-        možnost využívat jednotkové osobní náklady (průměrné osobní náklady) poskytnutá příjemcům, pro které je to jejich obvyklá účetní metoda,

-        jedna jednotná pevná sazba, která pokrývá nepřímé náklady, uplatňovaná pouze u přímých osobních nákladů,

-        u akcí řízených výkonnou agenturou využívání osvědčení o auditu u grantů nad určitý práh, kterými auditoři potvrdí zákonnost a shodu finančních výkazů.

Tato opatření by měla vést k nižší míře chybovosti u typů projektů, které se v současnosti vyznačují poměrně vysokou mírou chybovosti, např. přenos inovací Leonardo a zejména akce řízené přímo Komisí a výkonnou agenturou.

Očekávané výsledky / cíl vnitřní kontroly

Již v rámci současných programů jsou pro každý typ akce stanoveny velmi podrobné požadavky na kontrolu na základě analýzy rizik, která zohledňuje výši grantu, složitost akce, počet partnerů a opětovný výskyt příjemců. K novému programu bude zaujat podobný přístup, ten však bude rovněž brát v úvahu menší riziko, které vyplývá z předpokládaného zjednodušení. Toto snížení je navíc podloženo trvale nízkou mírou chybovosti ve velké části současných programů. Dobrá znalost kontrolních systémů a jejich výsledků umožní stanovit cíle kontroly na základě podstupovaného rizika.

Na základě výše uvedeného se pro akce, které budou řízeny národními agenturami, předpokládají tyto orientační cíle kontroly:

|| Mobilita ve vzdělávání || Projekty spolupráce

Systémové kontroly opakujících se příjemců a příjemců více grantů na místě (včetně případné finanční kontroly poslední uzavřené dohody na místě) || U nových příjemců: 1 kontrola během programového období na opakujícího se příjemce pobírajícího roční grant >250 000 EUR || 1 kontrola během programového období na příjemce pobírajícího více grantů, přičemž roční výše grantu >1.000.000 EUR

U příjemců, kteří byli kontrolováni v rámci předchozích programů v souvislosti s podobnými akcemi, budou systémové kontroly záviset na výsledcích předchozích kontrol.

Kontroly neopakujících se příjemců na místě během akce || 1 % v závislosti na výši grantu a typu příjemce

Rutinní kontroly závěrečných zpráv || 100 %

Dokumentární kontroly podkladových dokumentů || 2–5 % v závislosti na výši grantu a typu příjemce || 2–10 % v závislosti na výši a typu grantu a typu příjemce

Finanční kontroly na místě ex post || 0,25–1 % v závislosti na výši grantu, typu grantu, typu příjemce a výsledcích předchozích kontrol.

Pro zvlášť malé země s velmi omezeným počtem účastníků v rámci dané akce lze přijmout zvláštní cíle kontroly, aby se předešlo tomu, že titíž příjemci musí kvůli minimálním množstevním požadavkům podstupovat hloubkové kontroly každý rok.

Kontroly na místě během akce budou pečlivě vybírány, jelikož obvykle nevedou k finančním úpravám, ale představují pro národní agentury velmi vysoké náklady. Mohou být omezeny na zvláštní oblasti, například s velmi vysokým zapojením podniků, na subjekty s omezenější finanční způsobilostí nebo na neformální skupiny (zejména v odvětví mládeže) a mohou vycházet z rizik zjištěných na základě vytěžování údajů.

Pokud jsou u příslušného příjemce zjištěny závažné problémy, může být četnost systémových kontrol opakujících se příjemců na místě během programového období zvýšena.

2. Spolehlivost kontrolního řetězce a auditní stopa

U současného programu celoživotního učení a programu Mládež v akci byly zavedeny solidní kontrolní systémy na kontrolu využívání finančních prostředků Unie na akce řízené národními agenturami – které představují ¾ rozpočtu programu – v členských státech. Systém byl vytvořen v roce 2007 a v uplynulých letech se značně vyvinul, což vedlo k uznání jeho stability Účetním dvorem (prohlášení o věrohodnosti z let 2008, 2009 a 2010) a Útvarem interního auditu (audit řídicích a kontrolních systémů národních agentur v rámci programu celoživotního učení provedený v období 2009–2010).

Nové finanční nařízení, které navrhuje Komise, zavádí nový prvek, který bude nutné v kontrolním řetězci zohlednit. Čl. 57 odst. 5 písm. d) vyžaduje, aby subjekty, jako jsou národní agentury, každoročně vydávaly „prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti ohledně úplnosti, přesnosti a pravdivosti účetní závěrky, řádného fungování systémů vnitřní kontroly, zákonnosti a správnosti uskutečněných operací a dodržování zásady řádného finančního řízení“. Čl. 57 odst. 5 písm. e) dále vyžaduje „stanovisko nezávislého auditorského subjektu k prohlášení řídícího subjektu uvedené pod písmenem d), které se vztahuje na všechny jeho prvky“. Nové finanční nařízení stanoví, že národní agentury jsou povinny předložit Komisi prohlášení řídícího subjektu do 1. února a stanovisko nezávislého auditu do 15. března roku následujícího po roce, za který se zpráva podává.

V důsledku této změny ve finančním nařízení bude přijat kontrolní řetězec akcí programu řízených národními agenturami, který zároveň bude i nadále stavět na stávajících osvědčených postupech, a zajistí tak správné využívání prostředků Unie.

Pro akce uskutečňované národními agenturami se předpokládá tento systém:

-        kontroly budou organizovány na třech úrovních: národními agenturami, nezávislými auditorskými subjekty určenými členskými státy a Komisí, přičemž Komise přihlédne ke kontrolám provedeným ostatními subjekty, aby se zajistila nákladová efektivita. Za tímto účelem bude Komise pořádat v rámci víceletého auditního výhledu pravidelnou výměnu plánů kontrol a auditů mezi dotčenými aktéry,

-        zatímco národní agentury budou mít na starosti primární kontroly příjemců, jejich systém vnitřní kontroly a souladu budou sledovat a dohlížet na něj členské státy a audit tohoto systému bude provádět nezávislý auditorský subjekt. Komise stanoví požadavky na kontroly na vnitrostátní úrovni za účelem zajištění soudržnosti a spolehlivosti kontrol na úrovni členských států a dozoru nad jejich prováděním. Tato praxe je již Komisí dobře zavedena – Komise každoročně vydává tzv. Pokyny pro národní agentury, které stanoví minimální požadavky, cíle kontrol a technické pokyny pro národní agentury týkající se primárních kontrol příjemců programu. Totéž se týká Pokynů pro vnitrostátní orgány, jež určují minimální rozsah sekundárních kontrol a stanoví metodické pokyny za účelem zajištění přijatelné věrohodnosti, soudržnosti a srovnatelnosti kontrol. Jelikož však finanční nařízení zavedlo nové požadavky na národní agentury (srvn. zejména čl. 57 odst. 5 písm. d) a e)), budou v novém programu pokyny pro vnitrostátní orgány nahrazeny „dohodnutými postupy“ pro nezávislé auditorské subjekty.

-        současný těžkopádný systém každoročních prohlášení o věrohodnosti předkládaných členskými státy bude nahrazen účinnějším uspořádáním:

▪        členské státy určí svou národní agenturu a poskytnou posouzení shody ex ante, které se týká toho, zda národní agentura dodržuje minimální požadavky stanovené Komisí, pokud jde o normy vnitřní kontroly a pravidla Unie pro řízení životního cyklu projektu u decentralizovaných akcí,

▪        národní agentury budou Komisi společně s výroční zprávou o řízení a uskutečňování programu, včetně finančního výkaznictví a zpráv o kontrolách příjemců, předkládat roční prohlášení řídícího subjektu národní agentury o věrohodnosti,

▪        roční prohlášení řídícího subjektu národní agentury o věrohodnosti bude podléhat přezkumu nezávislým auditorským subjektem, který má potřebnou odbornou kvalifikaci pro provádění auditů veřejných subjektů. Členský stát určí nezávislý auditorský subjekt a zajistí, aby tento subjekt splňoval minimální požadavky stanovené Komisí;

▪        zatímco nezávislý auditorský subjekt bude odpovědný za provádění kontrol a auditů národní agentury v souladu s novými požadavky finančního nařízení, členské státy budou sledovat a dohlížet na to, zda národní agentura splňuje požadavky Komise, a každoročně o svých činnostech v oblasti sledování a dozoru Komisi informovat.

▪        Komise bude sama dohlížet na celý kontrolní systém prostřednictvím provádění kontrol a auditů (jak systémových, tak finančních auditů) na vnitrostátní úrovni, s řádným přihlédnutím ke kontrolám a auditům prováděným ostatními subjekty. Kontroly Komise budou tedy úměrné důkladnosti vnitrostátních kontrolních systémů. Bude docházet k pravidelné výměně informací o vnitrostátních a evropských kontrolách a auditech, aby se zabránilo mezerám a překrývání.

Na rozdíl od současných programů by členské státy z důvodů účinnosti a nákladové efektivity již nemusely poskytovat každoroční prohlášení o věrohodnosti vzhledem k novým požadavkům finančního nařízení pro národní agentury (srvn. čl. 57 odst. 5).

Zůstávají však stále odpovědné za sledování a dozor nad prováděním programu na vnitrostátní úrovni a budou o těchto činnostech Komisi každoročně informovat.

Za účelem poskytnutí vysoce kvalitních podkladů pro roční prohlášení generálního ředitele o věrohodnosti bude stanoven stálý kontrolní systém tvořený následujícími prvky:

▪        prohlášení řídícího subjektu národní agentury o věrohodnosti, které se předkládá do 1. února roku následujícího po roce, na který se vztahuje,

▪        stanovisko nezávislého auditu, které se předkládá do 15. března roku následujícího po roce, na který se vztahuje,

▪        Komisí prováděná analýza prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti a stanoviska nezávislého auditu na ně a zpětné vazby poskytnuté národní agentuře a členskému státu, včetně formálních připomínek a doporučení v případě nedodržování předpisů nebo nízké výkonnosti národní agentury,

▪        informace od členských států týkající se jejich činností v oblasti sledování a dozoru nad prováděním programu na vnitrostátní úrovni, které se předkládají do 30. října každého roku.

V kombinaci se systémovými kontrolami a finančními audity Komise se předpokládá, že se náklady na kontroly dále sníží přímo úměrně k nižším nákladům na kontrolu programu celoživotního učení (tyto náklady představují v současnosti necelá 2 % ročního rozpočtu UNIE na akce řízené národními agenturami, rozdělené na 0,23 % pro EK, 0,16 % pro členské státy a 1,59 % pro národní agentury, oproti celkovým nákladům na program Mládež v akci ve výši 5,75 %, které tvoří z 1,00 % EK, z 0,82 % členské státy a ze 3,93 % národní agentury).

Náklady na kontroly by se měly snížit zejména na dvou úrovních: na úrovni EK, protože tentýž počet úředníků bude spravovat podstatně větší rozpočet s nižším počtem národních agentur; na úrovni členských států, protože jejich dohled bude vyžadovat méně přímých kontrol vzhledem k roli nezávislého auditorského subjektu. Předpokládá se, že se náklady na kontroly na úrovni národních agentur také sníží, ale méně: zatímco se na jedné straně sníží minimální procento příjemců, kteří mají být zkontrolováni, budou národní agentury spravovat větší rozpočty, a tedy více příjemců.

V závislosti na výsledcích svých kontrol a auditů může Komise uložit národním agenturám preventivní opatření (například pozastavení závazků nebo plateb) i nápravná opatření (zejména finanční opravy). Oba typy opatření se již využívají a ukázaly se jako účinné při řešení vážných problémů s nedodržováním předpisů a nízkou výkonností.

Akce řízené výkonnou agenturou

Komise bude uplatňovat kontrolní opatření požadovaná pro výkonné agentury v souladu s článkem 59 finančního nařízení [v souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 o výkonných agenturách].

Kromě toho bude Komise sledovat a kontrolovat, zda výkonná agentura naplňuje příslušné cíle kontroly stanovené pro akce, jejichž řízením bude pověřena. Tento dohled bude začleněn do podmínek spolupráce mezi mateřským GŘ a výkonnou agenturou a do zpráv agentury předkládaných za příslušná období.

V roce 2010 vyslovila výkonná agentura výhradu k řízení současného (2007–2013) programu Mládež v akci. U tohoto programu činila významnost ohrožené hodnoty v roce 2010 7,38 %, což však představuje méně než 0,5 % z celkového rozpočtu plateb výkonné agentury na rok 2010. Vzhledem k tomuto velmi nízkému číslu byla celková věrohodnost prohlášení agentury zachována. Analýza chyb ukázala, že se týkají hlavně toho, že je pro některé příjemce obtížné vypracovat adekvátní zdůvodňující dokumenty, a nedodržování některých pravidel způsobilosti.

Pro všechny programy řízené agenturou byl v roce 2011 zpracován a zaveden akční plán zaměřený na zlepšení informací poskytovaných příjemcům o finančních povinnostech, auditech a kontrolách ex post (zpracováním informačního balíčku nebo zlepšením účinnosti a efektivity monitorovacích návštěv), na zlepšení strategií kontrol dokumentů a na konsolidaci auditní strategie agentury.

Předpokládá se, že plnění akčního plánu agenturou sníží míru chybovosti do konce současného víceletého finančního rámce. Co se týče roku 2011, je možné již nyní konstatovat, že odhadovaná chybovost by měla u programu Mládež v akci být 1 %. Na základě střednědobé tendence by tudíž úroveň nedodržování předpisů u akcí plánovaných v rámci nového programu měla být značně nižší než 2% práh.

Kromě toho by rizika chyb měla dále snížit zjednodušující opatření uvedená v navrhovaném programu.

Akce řízené přímo Komisí

Komise má v úmyslu řídit přímo pouze minimum grantů a smluv o službách.

V letech 2009 a 2010 vyslovilo GŘ EAC výhradu k uskutečňování centralizovaných přímých akcí. Tak jako v případě výkonné agentury analýza zpozorovaných chyb ukazuje, že se převážně týkají neschopnosti příjemců zpracovat zdůvodňující dokumenty nebo nedostatečné kvality těchto dokumentů.

Nápravná opatření, která byla přijata, by měla zpozorované chyby omezit do konce současného víceletého finančního rámce. Opatření zahrnují informativní opatření u příjemců, aby si byli vědomi svých povinností, přechod k uzavírání projektů založenému více na výsledcích nebo k paušálnímu přístupu, zavedení „dohodnutých postupů“ pro certifikační audity vykazovaných výdajů počátkem roku 2010 a kontroly zdůvodňujících dokumentů založené na výběru vzorku. Navíc se zavádí centralizovanější finanční okruh za účelem sdružení odborných finančních znalostí, aby bylo možné spravovat omezený počet transakcí.

Také v případě centralizovaných přímých transakcí plánovaná zjednodušení pomohou snížit riziko chyb.

3. Neúčinné využití správních zdrojů

Studie nákladů na kontroly ukázala, že podstatný počet národních agentur provádí četnější a důkladnější kontroly, než požaduje EK, aniž by nutně vedly k přesvědčivé přidané hodnotě. Komise odhaduje náklady na tyto dodatečné kontroly téměř na 20 % z celkových nákladů na kontroly národních agentur.

V souvislosti se snižováním veřejných výdajů by tyto dodatečné kontroly měly být v novém programu omezeny na rizika nebo na případy, kdy byly zjištěny problémy. Proto Komise dále specifikuje požadavky na kontrolu a poskytne národním agenturám kontrolní nástroje jako například kontrolní seznamy, aby zajistila, že ve všech zemích budou na tytéž akce uplatňována tatáž pravidla kontroly.

Další zisk, pokud jde o využívání správních zdrojů, přinese zrušení grantových dohod o individuální mobilitě. Tzn. že všechny granty na mobilitu ve vzdělávání pro jednotlivce budou národní agentury převádět subjektu pořádajícímu mobilitu (např. univerzitám, školám, poskytovatelům odborného vzdělávání), a nikoliv jednotlivým studentům a učitelům. To by mělo podstatně snížit počet dohod a zároveň i příslušnou pracovní zátěž účastníků a řídících subjektů ve všech fázích životního cyklu projektu.

Studie nákladů na kontroly ukázala, že náklady na kontroly částečně závisejí na výši části rozpočtu spravované národními agenturami. U programu celoživotního učení tyto náklady sahají od 1,26 % u 6 největších zemí po 3,35 % u 6 nejmenších zemí. U programu Mládež v akci (který spravuje asi 1/6 rozpočtu na program celoživotního učení) je tento rozsah ještě větší: od 3,66 % do 12,62 %. Vzhledem k těmto rozdílům Komise ve svém návrhu prosazuje, že by pro každou zemi měla být určena jedna národní agentura, aby se zvýšilo kritické množství a snížily náklady na řízení.

4. Řešení nedostatků zvláštních cílových skupin

Díky zjednodušením navrhovaným pro řízení grantů, jako je zejména větší využívání jednorázových a paušálních příspěvků, by se míra chybovosti měla také snížit u účastníků s méně pevnou organizační strukturou a menší finanční způsobilostí, především v odvětví mládeže, ale rovněž v komunitě vzdělávání dospělých.

Na základě těchto zjednodušujících opatření Komise uznává, že bude zapotřebí akceptovat zbytkové riziko, které souvisí s politickou volbou poskytovat podporu UNIE s ohledem na cíle programu těmto typům účastníků.

5. Předcházení potenciálnímu dvojímu financování

Viz bod 2.3 níže.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Je nutné poznamenat, že celkově došlo v rámci současných programů pouze k velmi omezenému počtu případů podvodů. To v kombinaci s velmi nízkou mírou chybovosti odůvodňuje skutečnost, že opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí v novém programu budou muset být přiměřená a nákladově efektivní.

Na základě doporučení o vnitřním auditu Komise analyzovala potenciální oblasti překrývání / dvojího financování v rámci programu celoživotního učení a programu Mládež v akci. I když teoreticky je dvojí financování možné, je mu účinně zamezeno preventivními kontrolami již ve výběrové fázi prováděnými národními agenturami i výkonnou agenturou.

Na základě výše uvedeného jsou za účelem dalšího omezení potenciálních podvodů a nesrovnalostí navržena pro nový program tato opatření:

-        zamezení potenciálních podvodů a nesrovnalostí je zohledněno již v uspořádání programu. Zatímco v rámci současných programů množství rozmanitých akcí umožňuje určité překrývání činností a účastníků, mělo by tomu v budoucnu zamezit uspořádání, které zřetelně rozlišuje mezi jednotlivými akcemi a brání tomu, aby titíž účastníci mohli provádět podobné činnosti v rámci různých akcí,

-        bude zavedena registrace účastníků v jednom ústředním registru (možná na stávajícím účastnickém portálu EK), která umožní křížovou kontrolu zapojení organizací do různých akcí programu a v různých zúčastněných zemích ex ante. To zamezí potenciální manipulaci s granty v různých zúčastněných zemích,

-        pro všechny akce programu (centralizované i decentralizované) bude zřízen datový sklad, budou-li nadále využívány různé informační nástroje řízení,

-        kontrola účastníků mobility ve vzdělávání bude možná prostřednictvím tzv. informační aplikace Nástroj mobility, která v současnosti již zajišťuje registraci všech účastníků mobility v rámci projektů mobility Leonardo da Vinci v programu celoživotního učení,

-        národní agentury i výkonná agentura budou muset oznamovat potenciální podvody a nesrovnalosti Komisi ad hoc i v rámci svých pravidelných zpráv. Budou také muset zahájit stíhání za účelem zpětného získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků,

-        co se týče případů podvodů, nesrovnalostí nebo nedbalosti, které lze připsat národní agentuře a které povedou ke ztrátě finančních prostředků UNIE, jež nelze získat zpět, právní východisko stanoví – tak jako v současnosti – že za tyto ztráty jsou zodpovědné členské státy a musejí je Komisi nahradit.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie[36]

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

číslo [název………………………...……….] || RP/NRP ([37]) || zemí ESVO[38] || kandidátských zemí[39] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

5 || 15.01 Správní výdaje v oblasti politiky „Vzdělávání a kultura“, články 1–3 || NRP || ANO || ANO || ANO/NE || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

číslo [Okruh………………………...……….] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

1 || 15.01.04.01 Erasmus pro všechny – výdaje na administrativní řízení || NRP || ANO || ANO || ANO/NE || NE

4 || 15.01.04.02 Erasmus pro všechny – mezinárodní – výdaje na administrativní řízení || NRP || ANO || ANO || ANO/NE || NE

1 || 15.02.01 Erasmus pro všechny || RP || ANO || ANO || ANO/NE || NE

4 || 15.02.02 Erasmus pro všechny – mezinárodní || RP || ANO || ANO || ANO/NE || NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) - současné ceny

Okruh víceletého finančního rámce: || 1 || Jednotné vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport Erasmus pro všechny

GŘ: EAC || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Po roce 2020 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || || ||

15.02.01 Erasmus pro všechny || Závazky || (1) || 1,467 || 1,763 || 2,072 || 2,390 || 2,722 || 3,065 || 3,421 || 0 || 16,899

Platby || (2) || 1,174 || 1,692 || 1,989 || 2,294 || 2,613 || 2,942 || 3,285 || 911 || 16,899

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[40] || || || || || || || || ||

15.01.04.01 Erasmus pro všechny – výdaje na administrativní řízení[41] || || (3) || 43,118 || 48,218 || 51,247 || 56,904 || 61,481 || 67,313 || 71,595 || 0 || 400

CELKEM prostředky pro GŘ EAC || Závazky || =1+1a +3 || 1,510 || 1,811 || 2,123 || 2,447 || 2,783 || 3,132 || 3,493 || 0 || 17,299

Platby || =2+2a +3 || 1,217 || 1,740 || 2,040 || 2,351 || 2,674 || 3,009 || 3,356 || 911 || 17,299

GŘ: EAC || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Po roce 2020 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky z okruhu 1 CELKEM || Závazky || (4) || 1,467 || 1,763 || 2,072 || 2,390 || 2,722 || 3,065 || 3,421 || 0 || 16,899

Platby || (5) || 1,174 || 1,692 || 1,989 || 2,294 || 2,613 || 2,942 || 3,285 || 911 || 16,899

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 43,118 || 48,218 || 51,247 || 56,904 || 61,481 || 67,313 || 71,595 || 0 || 400

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 víceletého finančního rámce || Závazky || (7) =4+ 6 || 1,510 || 1,811 || 2,123 || 2,447 || 2,783 || 3,132 || 3,493 || 0 || 17,299

Platby || (8) =5+ 6 || 1,217 || 1,740 || 2,040 || 2,351 || 2,674 || 3,009 || 3,356 || 911 || 17,299

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Okruh 4: || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Po roce 2020 || CELKEM

Ÿ 15.02.02 Erasmus pro všechny – mezinárodní – operační prostředky CELKEM || Závazky || (1) || 270 || 283 || 295 || 304 || 316 || 330 || 344 || 0 || 2 142

Platby || (2) || 216 || 272 || 283 || 292 || 303 || 317 || 330 || 129 || 2 142

Ÿ 15.01.04.02 – Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (3) || 3 || 3 || 3 || 4 || 4 || 4 || 4 || 0 || 25

CELKEM prostředky z OKRUHU 4 víceletého finančního rámce || Závazky || (7) =4+ 6 || 273 || 286 || 298 || 308 || 320 || 334 || 348 || 0 || 2 167

Platby || (8) =5+ 6 || 219 || 275 || 286 || 296 || 307 || 321 || 334 || 129 || 2 167

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Po roce 2020 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce  (referenční částka) || Závazky || =7+9+11 || 1,783 || 2,097 || 2,421 || 2,755 || 3,103 || 3,466 || 3,841 || 0 || 19,466

Platby || =8+10+11 || 1,436 || 2,015 || 2,326 || 2,647 || 2,982 || 3,330 || 3,690 || 1,040 || 19,466

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 ||  Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) – ceny pro rok 2011

|| || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

GŘ: EAC ||

Ÿ Lidské zdroje[42] || 170 * 0,127 +0,064 * 16 + 0,073 * 18 =23,928 || 170 * 0,127 +0,064 * 16 + 0,073 * 18 =23,928 || 170 * 0,127 +0,064 * 16 + 0,073 * 18 =23,928 || 170 * 0,127 +0,064 * 16 + 0,073 * 18 =23,928 || 170 * 0,127 +0,064 * 16 + 0,073 * 18 =23,928 || 170 * 0,127 +0,064 * 16 + 0,073 * 18 =23,928 || 170 * 0,127 +0,064 * 16 + 0,073 * 18 =23,928 ||  167,496

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,3834 || 0,3834 || 0,3834 || 0,3834 || 0,3834 || 0,3834 || 0,3834 || 2,684

GŘ EAC CELKEM || Prostředky || 24,311 || 24,311 || 24,311 || 24,311 || 24,311 || 24,311 || 24,311 || 170,180

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 24,311 || 24,311 || 24,311 || 24,311 || 24,311 || 24,311 || 24,311 || 170,180

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) – současné ceny

|| || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Po roce 2020 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 1,808 || 2,121 || 2,445 || 2,779 || 3,127 || 3,490 || 3,865 || 0 || 19,636

Platby || 1,446 || 2,036 || 2,347 || 2,668 || 3,002 || 3,350 || 3,711 || 1,075 || 19,636

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– x Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) – současné ceny

Uveďte cíle a výstupy ò || Rok ð || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Mobilita ve vzdělávání jednotlivců || Druh výstupu[43] || Průměrné náklady výstupu || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

Pracovníci (VŠV-OVP - školy - dospělí - pracovníci s mládeží) || Individuální mobilita || 0,00157 || 80 000 || 117,073 || 103 847 || 155,029 || 125 229 || 190,665 || 146 498 || 227,510 || 170 723 || 270,426 || 194 152 || 313,734 || 221 851 || 365,617 || 1 042 300 || 1 640

Studenti (VŠV) || Individuální mobilita || 0,00238 || 230 000 || 512,530 || 250 767 || 570,048 || 269 387 || 624,549 || 287 908 || 680,843 || 309 004 || 745,321 || 329 407 || 810,541 || 353 527 || 887,181 || 2 030 000 || 4 831

Studenti (OVP) || Individuální mobilita || 0,00216 || 70 000 || 141,131 || 82 114 || 168,886 || 92 976 || 195,026 || 103 780 || 222,044 || 116 086 || 253,333 || 127 987 || 284,934 || 142 058 || 322,543 || 735 000 || 1 588

Mladí studenti || Individuální mobilita || 0,00155 || 75 000 || 109,032 || 75 865 || 112,509 || 76 641 || 115,919 || 77 413 || 119,428 || 78 292 || 123,196 || 79 142 || 127,043 || 80 147 || 131,213 || 542 500 || 838

|| || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezinárodní mobilita studentů O4[44] || Individuální mobilita || 0,00733 || 21 176 || 155,239 || 22 162 || 162,471 || 23 074 || 169,157 || 23 811 || 174,555 || 24 750 || 181,443 || 25 817 || 189,265 || 26 942 || 197,514 || 167 732 || 1 230

|| || || || || || || || || || || || || || || ||

Společné diplomy[45] || Individuální mobilita || 0,03411 || 2 198 || 98,686 || 2 937 || 120,416 || 3 752 || 140,865 || 4 732 || 162,002 || 6 031 || 186,520 || 6 759 || 211,275 || 7 619 || 240,791 || 34 028 || 1 161

Magistři (záruky za půjčky) || Individuální mobilita || 0,00266 || 11 966 || 31,834 || 24 413 || 64,949 || 41 497 || 110,400 || 55 026 || 146,392 || 64 759 || 172,286 || 66 064 || 175,758 || 67 377 || 179,251 || 331 100 || 881

Mezisoučet za mobilitu ve vzdělávání jednotlivců || 490 339 || 1,166 || 562 105 || 1,354 || 632 556 || 1,547 || 699 166 || 1,733 || 769 645 || 1,933 || 829 329 || 2,113 || 899 521 || 2,324 || 4 882 660 || 12,168

Spolupráce na inovacích a osvědčených postupech || Druh výstupu || Průměrné náklady výstupu || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

Strategická partnerství (malá) || Nadnárodní projekty || 0,11389 || 1 550 || 164,476 || 1 838 || 198,958 || 2 141 || 236,369 || 2 442 || 275,043 || 2 786 || 319,970 || 3 228 || 378,213 || 3 510 || 419,447 || 17 495 || 1 992,476

Strategická partnerství (středně velká) || Nadnárodní projekty || 0,30928 || 325 || 93,115 || 500 || 146,085 || 657 || 195,714 || 813 || 247,037 || 990 || 307,046 || 1 193 || 377,379 || 1 365 || 440,419 || 5 842 || 1 806,795

Znalostní aliance / aliance odvětvových dovedností || Nadnárodní projekty || 0,86238 || 14 || 11,142 || 29 || 23,632 || 43 || 35,319 || 56 || 47,407 || 71 || 61,575 || 86 || 75,861 || 104 || 93,097 || 404 || 348,033

Internetové platformy || Internetové platformy || 7,27300 || 3 || 22,284 || 3 || 22,732 || 3 || 23,184 || 3 || 23,648 || 3 || 24,120 || 3 || 24,606 || 3 || 26,604 || 3 || 167,179

Mezinárodní budování kapacit ve VŠV || Nadnárodní projekty || 0,73278 || 157 || 115,177 || 164 || 120,543 || 171 || 125,503 || 177 || 129,509 || 184 || 134,619 || 192 || 140,423 || 200 || 146,543 || 1 245 || 912,316

Mezisoučet za spolupráci na inovacích a osvědčených postupech || 2 046 || 406,195 || 2 531 || 511,951 || 3 011 || 616,090 || 3 488 || 722,643 || 4 031 || 847,330 || 4 699 || 996,481 || 5 179 || 1 126,110 || 24 986 || 5 226,799

|| || || || || || || || || || || || || || || ||

Podpora reformy politiky || Druh výstupu || Průměrné náklady výstupu || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

- podpora reformy politiky || Vícečetný || 102,332 || Nepoužije se || 74,014 || Nepoužije se || 78,537 || Nepoužije se || 84,405 || Nepoužije se || 104,727 || Nepoužije se || 110,818 || Nepoužije se || 123,212 || Nepoužije se || 140,610 || Nepoužije se || 716,323

|| || || || || || || || || || || || || || || ||

Činnosti Jean Monnet || Druh výstupu || Průměrné náklady výstupu || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

- činnosti Jean Monnet || Vícečetný || 45,491 || Nepoužije se || 36,834 || Nepoužije se || 38,475 || Nepoužije se || 42,120 || Nepoužije se || 46,044 || Nepoužije se || 48,943 || Nepoužije se || 51,444 || Nepoužije se || 54,575 || Nepoužije se || 318,435

|| || || || || || || || || || || || || || || ||

Sportovní činnosti || Druh výstupu || Průměrné náklady výstupu || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

- sportovní činnosti || Nadnárodní projekty || 34,118 || Nepoužije se || 16,978 || Nepoužije se || 23,815 || Nepoužije se || 32,016 || Nepoužije se || 36,035 || Nepoužije se || 39,052 || Nepoužije se || 44,525 || Nepoužije se || 46,406 || Nepoužije se || 238,827

|| || || || || || || || || || || || || || || ||

Provozní grant || Druh výstupu || Průměrné náklady výstupu || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

- provozní grant || Řízení programu || 63,189 || Nepoužije se || 47,751 || Nepoužije se || 48,712 || Nepoužije se || 55,200 || Nepoužije se || 61,935 || Nepoužije se || 68,915 || Nepoužije se || 76,162 || Nepoužije se || 83,650 || Nepoužije se || 442,325

NÁKLADY na okruh 1 a 4 CELKEM || || 1 737 || || 2 046 || || 2 366 || || 2 694 || || 3 038 || || 3 394 || || 3 765 || || 19 041

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– x Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) – ceny pro rok 2011

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || ||

Lidské zdroje ||  23,928 ||  23,928 ||  23,928 ||  23,928 ||  23,928 ||  23,928 ||  23,928 ||  167,496

Ostatní správní výdaje || 0,3834 || 0,3834 || 0,3834 || 0,3834 || 0,3834 || 0,3834 || 0,3834 || 2,684

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 24,311 || 24,311 || 24,311 || 24,311 || 24,311 || 24,311 || 24,311 ||  170,180

Mimo OKRUH 5[46] víceletého finančního rámce || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy[47] || 46,118 || 51,218 || 54,247 || 59,904 || 65,481 || 71,313 || 76,595 || 424,876

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 46,118 || 51,218 || 54,247 || 59,904 || 65,481 || 71,313 || 76,595 || 424,876

CELKEM || 70,429 || 75,529 || 78,558 || 84,215 || 89,792 || 95,624 || 100,906 || 595,056

3.2.3.2.            Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– x Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

|| || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

|| 15 01 01 01 (ústředí a kanceláře zastoupení Komise) || 170 || 170 || 170 || 170 || 170 || 170 || 170

|| XX 01 01 02 (delegace) || || || || || || ||

|| XX 01 05 01 (nepřímý výzkum) || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (přímý výzkum) || || || || || || ||

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[48] ||

|| 15 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 34 || 34 || 34 || 34 || 34 || 34 || 34

|| XX 01 02 02 (SZ, DZ, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 04 yy [49] || - v ústředí[50] || || || || || || ||

|| - při delegacích || || || || || || ||

|| XX 01 05 02 (SZ, DZ, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, VNO, DZ v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

|| CELKEM || 204 || 204 || 204 || 204 || 204 || 204 || 204

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Částky a imputace budou upraveny v závislosti na výsledcích předpokládaného využívání externích agentur.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Řízení programu

Externí zaměstnanci || Řízení programu

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– x Návrh/podnět je v souladu s víceletým finančním rámcem 2014-2020 navrhovaným Komisí ve sdělení KOM(2011)500.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Vysvětlete, jaká změna plánu se vyžaduje, zároveň specifikujte rozpočtové linie, kterých se to týká, a odpovídající částky.

[…]

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[51].

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné dotčené okruhy, rozpočtové linie a odpovídající částky.

[…]

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Celkem

Uveďte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Návrh stanoví příspěvky třetích stran od zemí ESVO, Švýcarska, Turecka, i přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí, které využívají předvstupní strategie.

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– x Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

¨ na vlastní zdroje

¨         na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[52]

2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

Článek …………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

[…]

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[…]

[1]               KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010.

[2]               KOM(2011) 500 v konečném znění, 29.6.2011.

[3]               Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.

[4]               Úř. věst. C, ,s. .

[5]               Úř. věst. C, ,s. .

[6]               KOM(2011) 500 v konečném znění, 29.6.2011.

[7]               Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 45.

[8]               Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 30.

[9]               Úř. věst. L 340, 19.1.2008, s. 83.

[10]             Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.

[11]             KOM(2010) 2020, 3.3.2010.

[12]             KOM(2010) 477 v konečném znění, 15.9.2010.

[13]             KOM(2010) 682 v konečném znění, 26.11.2010.

[14]             Úř. věst. C 311, 19.12.2009, s. 1. Usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže (2010–2018).

[15]             Úř. věst. L 375, 23.12.2004, s. 12.

[16]             KOM(2008) 425 v konečném znění, 3.7.2008.

[17]             Úř. věst. C 319, 13.12.2008, s. 20. Závěry Rady o školách pro 21. století.

[18]             Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2. Závěry Rady o ET 2020.

[19]             Úř. věst. C 300, 12.12.2007, s. 6. Závěry Rady o zlepšování kvality vzdělávání učitelů. Úř. věst. C 302, 12.12.2009, s. 6. Závěry Rady o profesním rozvoji učitelů a vedoucích pracovníků škol.

[20]             Úř. věst. C 301, 11.12.2009, s. 5. Závěry Rady o vzdělávání dětí z rodin migrantů.    Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 2. Závěry Rady o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy.

[21]             Úř. věst. C, ,s. .

[22]             KOM(2011) 12 v konečném znění, 18.11.2011.

[23]             Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6.

[24]             Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.

[25]             Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 11.

[26]             KOM(2001) 303 v konečném znění, 25.5.2011.

[27]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[28]             Úř. věst. L, s.

[29]             Tato částka vychází z úrovně výdajů v období let 2007–2013 s připočítáním ratingového faktoru zohledňujícího míru navýšení nástrojů okruhu 4.

[30]             Úř. věst. L, s.

[31]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[32]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[33]             Socrates, Leonardo da Vinci a e-učení.

[34]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[35]             Uvedené v čl. 185 finančního nařízení.

[36]             Rozpočtové linie pro výkonnou agenturu, které budou vymezeny, jakmile se stabilizují údaje o výdajích.

[37]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[38]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[39]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[40]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[41]             Zahrnuje správní výdaje výkonné agentury, která může být pověřena prováděním části programu v souladu s postupem při nadměrném vytížení. Správní výdaje by byly dlouhodobě konstantní.

[42]             Celkový počet 204 pracovních míst na plný úvazek zahrnuje: řízení vnitrostátních agentur, přímé řízení ze strany Komise, dohled a koordinaci s výkonnou agenturou i veškerý personál pro podporu a koordinaci programu.

[43]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[44]             Včetně poplatků za mobilitu

[45]                    Společné diplomy magisterského a doktorandského studia vybrané pro pět ročníků v rámci akce 1 programu Erasmus Mundus v období 2009–2013 budou nadále financovány v rámci programu Erasmus pro všechny pro zbývající ročníky přičemž podléhají postupu každoročního obnovování na základě zpráv o pokroku a rozpočtovým možnostem.

[46]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[47]             Zahrnuje O1 a O4. GŘ EAC předpokládá (částečné) provádění programu prostřednictvím výkonné agentury EACEA a vnitrostátních agentur. Výše uvedené hodnoty a rozpočtové linie budou v případě potřeby upraveny v souladu s plánovaným využitím externích agentur.

[48]             SZ = smluvní zaměstnanec; DZ = dočasný zaměstnanec; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník;

[49]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[50]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[51]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[52]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.