DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Návrh Komise týkající se víceletého finančního rámce na roky 2014–2020[1] stanoví rozpočtový rámec a hlavní orientaci společné zemědělské politiky (SZP). Na tomto základě Komise předkládá soubor nařízení, jimiž se stanoví legislativní rámec pro SZP v období let 2014–2020, spolu s posouzením dopadů alternativních scénářů pro rozvoj této politiky.

Stávající reformní návrhy vycházejí ze sdělení o budoucnosti SZP do roku 2020[2], které vymezilo široké politické možnosti s cílem reagovat na budoucí úkoly zemědělství a venkovských oblastí a splnit cíle stanovené pro SZP, kterými jsou zejména 1) životaschopná produkce potravin; 2) udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a 3) vyvážený územní rozvoj. Reformním orientacím ve sdělení se již dostalo široké podpory během interinstitucionální debaty[3] a konzultace zúčastněných stran, které proběhly v rámci posouzení dopadů.

Společným tématem, které z tohoto procesu vyplynulo, je potřeba podpořit účinnost zdrojů k dosažení inteligentního a udržitelného růstu zemědělství a venkovských oblastí EU podporujícího začlenění v souladu se strategií Evropa 2020 a zachovat strukturu SZP ve dvou pilířích, které k dosažení stejných cílů využívají vzájemně se doplňující nástroje. Pilíř I se vztahuje na přímé platby a tržní opatření k poskytování podpory základního ročního příjmu zemědělců EU a podpory v případě konkrétního narušení trhu, zatímco pilíř II se zaměřuje na rozvoj venkova, kdy členské státy vypracovávají a spolufinancují víceleté plány podle společného rámce[4].

Následné reformy SZP vedly ke zvýšení tržní orientace zemědělství při poskytování podpory příjmu producentů, lépe začlenily požadavky v oblasti životního prostředí a posílily podporu rozvoje venkova jako integrované politiky určené pro rozvoj venkovských oblastí v celé EU. Tento reformní proces však také přinesl požadavky na lepší rozdělování podpory mezi členské státy a v členských státech a rovněž požadavky na lepší zaměření opatření, jejichž účelem je řešení úkolů v oblasti životního prostředí, a na účinnější odstraňování zvýšené nestability trhů.

V minulosti reformy především reagovaly na vnitřní problémy, od obrovských přebytků po krize bezpečnosti potravin. Sloužily EU dobře jak na domácí, tak na mezinárodní scéně. Většina dnešních úkolů však vyplývá z faktorů, které se nacházejí vně zemědělství, a proto si vyžadují politickou reakci širšího záběru.

Očekává se, že tlak na příjmy zemědělství bude trvat i nadále, neboť zemědělci čelí většímu počtu rizik, zpomalování produktivity a snižování marží z důvodu zvyšujících se cen vstupů. Proto je nezbytné zachovat podporu příjmů a posílit nástroje, aby bylo možné lépe řešit rizika a reagovat na krizové situace. Silné zemědělství má zásadní význam pro potravinářský průmysl EU a celosvětové zabezpečení potravin.

Po zemědělství a venkovských oblastech se zároveň požaduje, aby zvýšily úsilí o dosažení ambiciózních cílů v oblasti klimatu, energie a strategie biologické rozmanitosti, jež jsou součástí strategie Evropa 2020. Zemědělcům, kteří jsou spolu s lesníky hlavními hospodáři s půdou, bude muset být poskytnuta podpora při příjímání a udržování zemědělských systémů a postupů, jež co nejvíce přispívají ke splnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu, neboť tržní ceny neodrážejí poskytování těchto veřejných statků. Zásadní význam pro růst podporující začlenění a soudržnost bude mít také co nejlepší využití rozmanitých možností venkovských oblastí.

Tato reforma urychlí proces integrace environmentálních požadavků. Poprvé zavádí do prvního pilíře SZP silnou ekologickou složku, která zajistí, aby všichni zemědělci, kteří jsou příjemci podpory, šli nad rámec požadavků podmíněnosti a v rámci své každodenní činnosti jednali ve prospěch životního prostředí a klimatu. S ekologizací bude nyní svázáno třicet procent přímých plateb a tyto platby zajistí, aby všechny zemědělské podniky jednaly ve prospěch životního prostředí a klimatu, a to prostřednictvím uhlíku vázaného v půdě a travinných stanovišť díky stálým pastvinám, ochranou vod a stanovišť díky vytvoření ploch využívaných v ekologickém zájmu a zvýšením regeneračních schopností půdy a ekosystémů díky diverzifikaci plodin. Dojde k posílení schopnosti půdy a přírodních ekosystémů, které tak budou moci více přispívat k dosažení hlavních cílů EU v oblasti biologické rozmanitosti a přizpůsobování změně klimatu. Předpokladem vyplácení přímých plateb nadále zůstane podmíněnost, která se více zaměří na ochranu mokřadů a půdy bohaté na uhlík, a její zefektivnění zároveň přinese snížení administrativní zátěže. Komise hodlá do požadavků podmíněnosti zahrnout rovněž rámcovou směrnici o vodě, jakmile ji členské státy plně provedou, zejména pokud jde o stanovení jasných povinností pro zemědělce. Také v oblasti rozvoje venkova jsou upřednostňovány cíle udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu, jako je např. obnova, zachování a posílení ekosystémů, podpora účinnosti zdrojů a nízkouhlíkové zemědělství odolné vůči klimatu. Rozvoj venkova umožní výrazně přispět k dokončení provedení směrnice o síti Natura 2000 a rámcové směrnice o vodě a rovněž do roku 2020 dosáhnout cílů strategie EU zaměřené na biologickou rozmanitost.

Budoucí SZP tedy nebude jen politikou, která se zabývá pouze malou, i když zásadní částí ekonomiky EU, ale také politikou strategického významu pro zabezpečení potravin, pro životní prostředí a územní rovnováhu. V tom spočívá přidaná hodnota skutečně společné politiky EU, která co nejúčinněji využívá omezených rozpočtových zdrojů a v celé EU zachovává udržitelné zemědělství, řeší důležité přeshraniční otázky, jako jsou klimatické změny, posiluje solidaritu mezi členskými státy a zároveň umožňuje pružnost v uspokojování místních potřeb.

Rámec stanovený v návrhu víceletého finančního rámce předpokládá, že SZP by si měla uchovat svou strukturu dvou pilířů s rozpočtem pro každý pilíř v nominální hodnotě na úrovni roku 2013 a jasné zaměření na dosahování výsledků v oblasti hlavních priorit EU. Přímé platby by měly podporovat udržitelnou produkci díky tomu, že se 30 % jejich rozpočtového finančního krytí přidělí závazným opatřením, která jsou příznivá pro klima a životní prostředí. Úrovně plateb by se měly postupně sbližovat a pro platby velkým příjemcům by se měly postupně stanovit stropy. Rozvoj venkova by měl být s ostatními sdíleně řízenými fondy EU s posíleným postupem zaměřeným na výstupy začleněn do společného strategického rámce a měl by podléhat jasnější a vylepšené podmíněnosti ex-ante. Pokud jde o tržní opatření, mělo by financování SZP rovněž být posíleno dvěma nástroji vně víceletého finančního rámce: 1) nouzovou rezervou pro reakci na krizové situace a 2) rozšířením oblasti působnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

Na tomto základě jsou hlavní prvky legislativního rámce pro SZP během období 2014–2020 stanoveny v těchto nařízeních:

– v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky (dále jen „nařízení o přímých platbách“),

– v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (nařízení o jednotné společné organizaci trhů) (dále jen „nařízení o jednotné společné organizaci trhů“),

– v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (dále jen „nařízení o rozvoji venkova“),

– v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (dále jen „horizontální nařízení“),

– v návrhu nařízení Rady, kterým se určují opatření na stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty,

– v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům pro rok 2013,

– v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy.

Nařízení o rozvoji venkova vychází z návrhu předloženého Komisí dne 6. října 2011, který stanoví společná pravidla pro všechny fondy fungující podle společného strategického rámce[5]. Bude následovat nařízení o režimu pro nejchudší osoby, pro který jsou finanční prostředky v současné době zařazeny v rámci jiné linie víceletého finančního rámce.

Vzhledem k námitkám vysloveným Soudním dvorem Evropské unie se kromě toho rovněž připravují nová pravidla o zveřejňování informací o příjemcích, jejichž záměrem je najít nejvhodnější způsob, jak sloučit právo příjemců na ochranu osobních údajů se zásadou transparentnosti.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Posouzení dopadů na základě zhodnocení stávajícího politického rámce a analýzy budoucích úkolů a potřeb posuzuje a srovnává dopad tří alternativních scénářů. Jedná se o výsledek dlouhého procesu zahájeného v dubnu 2010 a řízeného meziútvarovou skupinou, která shromáždila rozsáhlou kvantitativní a kvalitativní analýzu, stanovila výchozí hodnotu v podobě střednědobých projekcí pro zemědělské trhy a příjem do roku 2020 a vymodelovala dopad různých politických scénářů na ekonomiku odvětví.

Tři scénáře vypracované v posouzení dopadů jsou: 1) scénář přizpůsobení, který pokračuje ve stávajícím politickém rámci a řeší jeho největší nedostatky, jako je rozdělování přímých plateb; 2) scénář integrace, který přináší zásadní změny politiky ve formě silnějšího zaměření a ekologizace přímých plateb a posíleného strategického zaměření politiky rozvoje venkova v lepší koordinaci s ostatními politikami EU a rozšiřuje právní základ pro širší oblast působnosti spolupráce producentů, a 3) scénář nového zaměření, který přesměrovává politiku výlučně na životní prostředí a navrhuje postupné ukončení přímých plateb za předpokladu, že produkční kapacitu lze udržet bez podpory a že sociálně ekonomické potřeby venkovských oblastí vyřeší ostatní politiky.

Na pozadí hospodářské krize a tlaku na veřejné finance, na něž EU reagovala strategií Evropa 2020 a návrhem víceletého finančního rámce, přikládají všechny tři scénáře jinou váhu každému ze tří politických cílů budoucí SZP, jež se zaměřuje na konkurenceschopnější a udržitelnější zemědělství v dynamických venkovských oblastech. S cílem dosáhnout lepšího souladu se strategií Evropa 2020, zejména pokud jde o účinnost zdrojů, bude mít zvýšení zemědělské produktivity za podpory výzkumu, předávání znalostí a podpory spolupráce a inovací (včetně evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti) stále zásadnější význam. Vzhledem k tomu, že zemědělská politika EU již nepůsobí v politickém prostředí narušujícím obchod, očekává se další tlak na odvětví v důsledku pokračující liberalizace, zejména v rámci rozvojového programu z Dohá nebo dohody o volném obchodu s organizací Mercosur.

Tyto tři politické scénáře byly vypracovány s ohledem na preference vyjádřené v konzultaci, která proběhla v souvislosti s posouzením dopadů. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby mezi 23. listopadem 2010 a 25. lednem 2011 předložily příspěvky, a 12. ledna 2011 byl zorganizován poradní výbor. Hlavní body jsou shrnuty níže[6]:

– Mezi zúčastněnými stranami panuje široká shoda, že pro řešení úkolů v oblasti zabezpečení potravin, udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a územního rozvoje je zapotřebí silná SZP založená na dvoupilířové struktuře.

– Většina respondentů se domnívá, že SZP by měla hrát roli při stabilizaci trhů a cen.

– Zúčastněné strany mají rozdílné názory na zaměření podpory (zejména přerozdělování přímé podpory a omezení plateb).

– Panuje shoda, že oba pilíře mohou hrát důležitou roli při zvýšení úsilí v oblasti ochrany klimatu a posílení environmentálního profilu ve prospěch společnosti EU. Širší veřejnost argumentuje, že platby v rámci pilíře I mohou být účinněji využity, ačkoli mnoho zemědělců věří, že tomu tak je již dnes.

– Respondenti si přejí, aby součástí budoucího růstu a rozvoje byly všechny oblasti EU, včetně znevýhodněných oblastí.

– Mnoho respondentů zdůraznilo potřebu integrace SZP s ostatními politikami, jako jsou politika životního prostředí, zdravotní politika, politika obchodu a rozvoje.

– Inovace, rozvoj konkurenceschopných podniků a poskytování veřejných statků občanům EU jsou vnímány jako způsoby, jak sladit SZP se strategií Evropa 2020.

Posouzení dopadů tedy porovnalo tři alternativní politické scénáře:

Scénář nového zaměření by urychlil strukturální přizpůsobení v odvětví zemědělství a posunul produkci do nákladově nejúčinnějších oblastí a nejziskovějších odvětví. Přestože by výrazně zvýšil finanční prostředky pro životní prostředí, kvůli omezenému rozsahu tržní intervence by odvětví rovněž vystavil větším rizikům. Kromě toho by představoval výrazné náklady pro společnost i životní prostředí, neboť méně konkurenceschopné oblasti by musely čelit podstatné ztrátě příjmů a zhoršení životního prostředí, jelikož politika by přišla o výhodu přímých plateb spojených s podmíněností.

Na druhé straně spektra by scénář přizpůsobení svým omezeným, nicméně hmatatelným zlepšením konkurenceschopnosti zemědělství a environmentálního profilu nejlépe umožňoval politickou kontinuitu. Lze však vážně pochybovat o tom, zda by tento scénář mohl odpovídajícím způsobem řešit důležité budoucí úkoly v oblasti klimatu a životního prostředí, na kterých také stojí dlouhodobá udržitelnost zemědělství.

Scénář integrace přináší zásadní změnu ve formě většího zaměření a ekologizace přímých plateb. Analýza ukazuje, že ekologizace je možná za rozumných nákladů pro zemědělce, ačkoli jisté administrativní zátěži se vyhnout nelze. Rovněž je možné dát rozvoji venkova nový podnět za předpokladu, že členské státy a regiony účinně využijí nových možností a že společný strategický rámec spolu s ostatními fondy EU neodstraní synergie s pilířem I nebo neoslabí hlavní silné stránky rozvoje venkova. Dojde-li k dosažení správné rovnováhy, tento scénář nejlépe vyřeší dlouhodobou udržitelnost zemědělství a venkovských oblastí.

Posouzení dopadů proto dospělo k závěru, že scénář integrace je nejvyrovnanější, neboť postupně uvádí SZP v soulad se strategickými cíli EU, a tuto rovnováhu lze rovněž nalézt při provádění různých prvků legislativních návrhů. Bude také nezbytné vypracovat hodnotící rámec pro měření výkonnosti SZP pomocí společného souboru ukazatelů napojených na politické cíle.

V průběhu celého procesu bylo významným hlediskem zjednodušení, jehož by mělo být dosaženo různými způsoby, například zefektivněním podmíněnosti a tržních nástrojů nebo struktury režimu pro malé zemědělce. Ekologizace přímých plateb by kromě toho měla být strukturována tak, aby minimalizovala administrativní zátěž, včetně nákladů na kontroly.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Navrhuje se zachování stávající struktury SZP ve dvou pilířích s tím, že se každoroční závazná opatření s obecným použitím v pilíři I doplní o dobrovolná opatření, jež jsou lépe přizpůsobena vnitrostátním a regionálním zvláštnostem v rámci víceletého programového pojetí v pilíři II. Účelem nové struktury přímých plateb je však lepší využití synergií s pilířem II, který je pak umístěn do společného strategického rámce, aby bylo možné zajistit lepší koordinaci s ostatními sdíleně řízenými fondy EU.

Proto je rovněž zachována stávající struktura čtyř základních právních nástrojů, ačkoli je oblast působnosti nařízení o financování rozšířena, aby spojila společná ustanovení do nástroje nyní zvaného horizontální nařízení.

Návrhy jsou v souladu se zásadou subsidiarity. SZP je vskutku společná politika: jedná se o oblast sdílených pravomocí mezi EU a členskými státy, která je spravována na úrovni EU s cílem zachovat udržitelné a rozmanité zemědělství v celé EU, řešit důležité přeshraniční otázky, jako je změna klimatu, a posílit solidaritu mezi členskými státy. S ohledem na význam budoucích úkolů v oblasti zabezpečení potravin, životního prostředí a územní rovnováhy zůstává SZP strategicky důležitou politikou, která je nejúčinnější reakcí na politické úkoly a zajišťuje nejefektivnější využití rozpočtových zdrojů. Dále se navrhuje zachování stávající struktury nástrojů ve dvou pilířích, kdy členské státy mají více prostoru přizpůsobit řešení místním zvláštnostem a spolufinancovat pilíř II. Do pilíře II jsou rovněž umístěny nové evropské inovační partnerství a soubor nástrojů pro řízení rizik. Politika zároveň bude v lepším souladu se strategií Evropa 2020 (včetně společného rámce s ostatními fondy EU) a byla by zavedena řada zlepšení a zjednodušujících prvků. Analýza provedená v rámci posouzení dopadů dále jasně ukazuje cenu, kterou by bylo nutno zaplatit, kdyby nebylo přijato žádné opatření, v podobě negativních důsledků pro hospodářství, životní prostředí a společnost.

Nařízení o přímých platbách stanoví společná pravidla pro režim základní platby a související platby. Nařízení vychází z reformy z roku 2003 a z kontroly stavu reformy z roku 2008, během nichž byly přímé platby odděleny od produkce a současně bylo jejich vyplácení podmíněno dodržováním požadavků podmíněnosti, a snaží se zaměřit podporu více na určitá opatření, oblasti nebo příjemce a zároveň otevřít cestu ke sbližování dosud rozdílných výší podpory v členských státech i mezi nimi. Nařízení rovněž obsahuje část týkající se podpory vázané na produkci.

Režim jednotné platby a režim jednotné platby na plochu nahradí od roku 2014 jednotný režim pro celou EU – režim základní platby. Tento režim bude fungovat na základě platebních nároků přiznaných na úrovni členských států nebo regionů všem zemědělcům podle způsobilých hektarů v prvním roce podání žádosti. Dojde tak k všeobecnému uplatňování regionálního modelu, který byl dosud nepovinný, a také k účinnému zapojení veškeré zemědělské půdy do režimu. Pravidla týkající se správy nároků a vnitrostátní rezervy vycházejí z velké míry z pravidel stávajících.

V zájmu rovnoměrnějšího rozdělování podpory by mělo na úrovni členských států nebo regionů proběhnout sbližování hodnoty nároků tak, aby mohlo být dosaženo jednotné hodnoty. Aby změny nebyly příliš prudké, děje se tak postupně.

Důležitý prvek představuje zvýšení celkové environmentální výkonnosti SZP prostřednictvím ekologizace přímých plateb pomocí některých zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí, kterými se budou muset řídit všichni zemědělci, které jdou nad rámec podmíněnosti a tvoří základ pro opatření druhého pilíře.

Definováním aktivního zemědělce bude možno podporu více zaměřit na zemědělce, kteří jsou skutečně zapojeni do zemědělských činností, a tudíž podporu legitimizovat. Navíc se počítá s postupným snižováním a omezováním podpor velkým příjemcům, samozřejmě s ohledem na zaměstnanost.

Poskytují se také tyto platby:

– platba (30 % z ročního vnitrostátního stropu) pro zemědělce uplatňující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí: diverzifikaci plodin, zachování stálých pastvin a plochy využívané v ekologickém zájmu. Této platby využívá ekologické zemědělství automaticky, zatímco zemědělci z oblastí sítě Natura 2000 budou muset splnit příslušné požadavky, aby bylo dosaženo souladu s právními předpisy týkajícími se sítě Natura 2000,

– nepovinná platba (až 5 % ročního vnitrostátního stropu) pro zemědělce v oblastech se zvláštními přírodními omezeními (oblastech vymezených stejným způsobem jako pro účely rozvoje venkova); tato platba vychází z nutnosti zvýšit podporu příjmu v zájmu zachování zemědělských podniků v oblastech se zvláštními přírodními omezeními a doplňuje stávající podporu v rámci rozvoje venkova;

– platba (až 2 % ročního vnitrostátního stropu) pro mladé zemědělce na zřízení podniku; tato platba může být doplněna podporou na zahájení činnosti v rámci rozvoje venkova. a

Současně stanoví nařízení zjednodušený režim pro malé zemědělce (až 10 % ročního vnitrostátního strop), kterým může být tudíž vyplácena paušální částka nahrazující všechny přímé platby, což vede ke zjednodušení administrativy a ke snížení povinností těchto zemědělců, pokud jde o uplatňování ekologického hlediska, podmíněnost a kontroly .

U specifických druhů zemědělské činnosti nebo specifických zemědělských systémů, u kterých se objevily určité problémy a které jsou zvláště významné z ekonomických anebo sociálních důvodů, se počítá s nepovinným režimem podpory vázané na produkci; podpora se bude poskytovat v takové míře, aby byla zachována současná úroveň produkce (až 5 % ročního vnitrostátního stropu s možností ještě vyššího podílu ve zvláštních případech).

Kromě toho zachovává nařízení i možnost poskytnout v Bulharsku a Rumunsku doplňkovou vnitrostátní přímou platbu a dále zvláštní podporu pro bavlnu.

V zájmu zjednodušení bude nový režim přímých plateb založen na jednotném typu platebních nároků a jednodušších pravidlech pro jejich převod, čímž dojde i ke zjednodušení jejich správy; harmonizace ustanovení o platbách vázaných na produkci do jednoho celku přinese snadněji použitelný právní rámec a režim pro malé zemědělce a zjednodušené požadavky a postupy sníží byrokratickou zátěž malých zemědělců a posílí jejich konkurenceschopnost.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Víceletý finanční rámec stanoví, že by velká část rozpočtu EU měla i nadále být určena pro zemědělství, které je společnou politikou strategického významu. Proto se navrhuje, že SZP by měla být během období 2014–2020 zaměřena na své hlavní činnosti a pilíři I by mělo být přiděleno 317,2 miliardy EUR a pilíři II 101,2 miliardy EUR v dnešních cenách.

Financování pilíře I a II je doplněno o dodatečné finanční prostředky ve výši 17,1 miliardy EUR, které sestávají z 5,1 miliardy EUR na výzkum a inovace, 2,5 miliardy EUR na bezpečnost potravin a 2,8 miliardy EUR na potravinovou podporu pro nejchudší osoby v ostatních okruzích víceletého finančního rámce a rovněž 3,9 miliardy EUR na novou rezervu pro případ krizí v odvětví zemědělství a až 2,8 miliardy EUR na Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci mimo víceletý finanční rámec, čímž celkový rozpočet na období 2014–2020 dosáhne výše 435,6 miliardy EUR.

Pokud jde o rozdělení podpory mezi členské státy, navrhuje se, aby všechny členské státy s přímými platbami pod hranicí 90 % průměru EU dosáhly snížení této mezery o jednu třetinu. Na tomto základě jsou vypočítány vnitrostátní stropy v nařízení o přímých platbách.

Rozdělení podpory rozvoje venkova je založeno na objektivních kritériích spojených s politickými cíli s ohledem na stávající rozdělení. Stejně jako dnes by méně rozvinuté regiony měly i nadále využívat vyšších sazeb spolufinancování, které se rovněž uplatní na některá opatření, jako je předávání znalostí, seskupení producentů, spolupráce a iniciativa Společenství pro rozvoj venkova („Leader“).

Zavádí se určitá pružnost u přesunů mezi pilíři (až do výše 5 % přímých plateb), a to z pilíře I do pilíře II, což členským státům umožní posílit politiku rozvoje venkova, a z pilíře II do pilíře I pro ty členské státy, u kterých úroveň přímých plateb zůstává pod hranicí 90 % průměru EU.

Podrobnosti finančního dopadu návrhů na reformu SZP jsou uvedeny ve finančním výkazu, který je k návrhům přiložen.

2011/0280 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení z roku 1979, a zejména na odstavec 6 protokolu č. 4 o bavlně připojeného k tomuto aktu,

s ohledem na návrh Evropské komise[7],

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[8],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[9],

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů[10],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky“[11] se zabývá potenciálními problémy, cíli a směry společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. Na základě diskuze o tomto sdělení by měla být SZP reformována s účinností od 1. ledna 2014. Tato reforma by měla zahrnovat všechny hlavní nástroje SZP, včetně nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003[12]. S ohledem na rozsah reformy je vhodné zrušit nařízení (ES) č. 73/2009 a nahradit je novým zněním. Reforma by rovněž měla co nejvíce zefektivnit a zjednodušit předpisy.

(2) Toto nařízení by mělo obsahovat všechny základní prvky týkající se vyplácení podpory Unie zemědělcům a stanovit kritéria a podmínky přístupu k těmto platbám, které jsou nerozlučně spojeny s uvedenými základními prvky.

(3) Mělo by být vysvětleno, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […] ze dne … o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky[13] (horizontální nařízení o SZP: „horizontální nařízení“) a ustanovení přijatá na jeho základě by se měly použít na opatření stanovená v tomto nařízení. V zájmu souladu s jinými právními nástroji týkajícími se SZP se některá pravidla, která byla dosud obsažena v nařízení (ES) č. 73/2009, nyní nacházejí v nařízení (EU) č. […][horizontální nařízení]; zejména se jedná o pravidla na zajištění dodržování povinností stanovených v ustanoveních o přímých platbách, včetně kontrol a používání administrativních opatření a administrativních sankcí v případě jejich nedodržování, pravidla týkající se podmíněnosti, jako jsou např. povinné požadavky na hospodaření, dobrý zemědělský a environmentální stav, dohledu a hodnocení příslušných opatření a pravidla týkající se zpětného získání neoprávněně vyplacených částek.

(4) Aby bylo možno doplnit nebo změnit některé prvky tohoto nařízení, které nejsou podstatné, měla by se na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy přenést pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci. Je důležité, aby Komise v průběhu přípravné práce prováděla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a soustavné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(5) V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení a zamezení nekalé soutěži nebo diskriminaci mezi zemědělci by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci, pokud jde o každoroční stanovování vnitrostátních stropů pro režim základní platby, přijetí pravidel pro žádosti o přiznání platebních nároků, přijetí opatření týkajících se navracení neaktivovaných platebních nároků do vnitrostátní rezervy, přijetí požadavků týkajících se oznamování převodu platebních nároků na vnitrostátní orgány a lhůty, během nichž musí být tato oznámení učiněna, stanovování ročního stropu plateb vyplácených u zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí, každoroční stanovování stropu plateb vyplácených v oblastech s přírodními omezeními, každoroční stanovování stropu platby pro mladé zemědělce, každoroční stanovování stropů u nepovinné podpory vázané na produkci, přijetí pravidel pro postup při posuzování a schvalování rozhodnutí v rámci nepovinné podpory vázané na produkci, přijetí pravidel pro postup schvalování a oznámení producentům souvisejících se schválením půdy a odrůd u zvláštní podpory pro bavlnu, stanovení pravidel pro výpočet snížení částky zvláštní podpory pro bavlnu a přijetí pravidel týkajících se obecných oznamovacích požadavků. Tyto pravomoci by se měly vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[14].

(6) V řádně odůvodněných případech vyžadujících výjimečná řídící opatření by Komise měla neprodleně přijmout příslušné prováděcí akty, pokud pro to existují závažné a naléhavé důvody a je nutno vyřešit naléhavé a neočekávané problémy, které se objeví v jednom nebo několika členských státech.

(7) Vzhledem k provázanosti tohoto nařízení s ostatními nástroji SZP, k velikosti rozdílů mezi různými venkovskými oblastmi a k omezeným finančním zdrojům členských států v rozšířené Unii lze cílů tohoto nařízení účinněji dosáhnout na úrovni Unie prostřednictvím víceleté záruky financování ze strany Unie a soustředěním se na jasně stanovené priority. Toto nařízení je proto v souladu se zásadou subsidiarity podle čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii. Vzhledem k tomu, že je oblast působnosti tohoto nařízení omezena tím, co je nezbytné pro dosažení jeho cílů, respektuje také zásadu proporcionality podle čl. 5 odst. 4 uvedené Smlouvy.

(8) Aby bylo možno zohlednit nové právní předpisy týkající se režimů podpory, které mohou být přijaty po vstupu tohoto nařízení v platnost, měla by být za účelem změn seznamu režimů podpory, na které se toto nařízení vztahuje, na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290.

(9) S ohledem na specifické nové prvky a v zájmu zajištění ochrany práv příjemců by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem stanovení dalších definic týkajících se přístupu k podpoře podle tohoto nařízení, stanovení rámce, v němž budou členské státy definovat minimální činnost prováděnou na plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném k pastvě nebo pro pěstování plodin, a rovněž kritérií, která musí zemědělci splňovat, aby mohla být jejich povinnost udržovat zemědělskou plochu ve stavu vhodném pro produkci považována za splněnou, a kritérií pro stanovení převahy trav a jiných zelených pícnin, pokud jde o trvalé travní porosty.

(10) V zájmu zajištění ochrany práv příjemců by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy přenesena na Komisi za účelem přijetí pravidel týkajících se základu pro výpočet snížení, která mají členské státy použít při uplatňování finanční kázně u zemědělců.

(11) S cílem zajistit, aby částky určené k financování SZP byly v souladu s ročními stropy stanovenými v čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení], je třeba zachovat možnost úpravy výše přímé podpory v kterémkoli kalendářním roce. Úprava přímých plateb by se měla vztahovat pouze na ty platby poskytované zemědělcům, které v příslušném kalendářním roce překročí částku 5 000 EUR. Vzhledem k výši přímých plateb poskytovaných zemědělcům v Bulharsku a Rumunsku v rámci uplatňování mechanismu postupného zavádění na všechny přímé platby poskytované v těchto členských státech by se měl uvedený nástroj finanční kázně používat v těchto členských státech až od 1. ledna 2016.

(12) V zájmu zohlednění změn týkajících se celkové maximální výše přímých plateb, které mohou být poskytnuty, včetně těch, které vyplývají z rozhodnutí členských států ohledně přesunu mezi prvním a druhým pilířem, by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy přenesena na Komise za účelem přezkumu vnitrostátních stropů a čistých stropů stanovených v tomto nařízení.

(13) Zkušenosti z uplatňování různých režimů podpory určených zemědělcům ukazují, že podpora byla v řadě případů poskytnuta příjemcům, jejichž podnikatelská činnost se nezaměřovala na zemědělskou činnost nebo se na ni zaměřovala pouze okrajově (letiště, železnice, realitní společnosti a společnosti spravující sportovní hřiště). V zájmu lepšího zacílení podpor by členské státy neměly poskytovat přímé platby těmto fyzickým a právnickým osobám. Naproti tomu menší zemědělci na částečný úvazek přispívají přímo k životaschopnosti venkovských oblastí a z toho důvodu by měli mít možnost pobírat přímé platby.

(14) V zájmu snížení přílišné administrativní zátěže zapříčiněné správou plateb malých částek by členské státy měly obecně přestat poskytovat přímé platby v případech, kdy by platba byla nižší než 100 EUR nebo kdy by plocha zemědělského podniku žádajícího o podporu, na kterou lze poskytnout podporu, byla menší než jeden hektar. Nicméně jelikož se struktury zemědělských ekonomik členských států značně liší a mohou se výrazně odchylovat od průměrné struktury zemědělského podniku v Unii, měly by mít členské státy možnost uplatňovat minimální prahové hodnoty odpovídající jejich konkrétní situaci. Vzhledem k velmi specifické struktuře zemědělských podniků v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři by měly mít členské státy možnost rozhodnout, zda by měly být minimální prahové hodnoty uplatňovány na tyto regiony. Kromě toho by členské státy s přihlédnutím ke zvláštnostem struktury svých zemědělských odvětví měly mít možnost rozhodnout se pro uplatňování jednoho ze dvou typů minimálních prahových hodnot. Vzhledem k tomu, že by platby mohly být poskytovány zemědělcům s tzv. zemědělskými podniky „bez půdy“, nemělo by použití prahové hodnoty založené na hektarech žádný účinek. Na tyto zemědělce by se proto měla vztahovat minimální částka svázaná s podporou. V zájmu zajištění rovného zacházení se zemědělci v Bulharsku a Rumunsku, kde dochází k postupnému zavádění přímých plateb, by minimální prahové hodnoty měly vycházet z konečných částek, které mají být poskytovány na konci celého tohoto procesu.

(15) Pro rozdělování přímé podpory příjmů mezi zemědělce je charakteristické přidělování nepoměrných částek spíše malému počtu velkých příjemců. Vzhledem k úsporám z rozsahu nepotřebují větší příjemci stejnou míru jednotné podpory, aby mohli účinně dosáhnout cíle, kterým je podpora příjmů. Navíc mohou větší příjemci díky svému potenciálu přizpůsobit se fungovat s nižší mírou jednotné podpory. Je tedy spravedlivé zavést pro velké příjemce systém, kdy bude výše podpory postupně snižována a nakonec omezena, aby se zlepšilo rozdělování plateb mezi zemědělce. Tento systém by však měl brát do úvahy náročnost práce odměňované pevným platem, aby nedocházelo k nepřiměřeným dopadům na velké zemědělské podniky s vysokým počtem zaměstnanců. Tyto maximální limity by se neměly vztahovat na platby poskytované zemědělcům uplatňujícím zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, neboť by se tím mohly snížit užitečné cíle, které sledují. Aby bylo toto omezování podpor účinné, měly by členské státy stanovit některá kritéria, jak zabránit zemědělcům ve snahách toto omezení obcházet. Zisky plynoucí ze snižování a omezení podpor velkým příjemcům by měly zůstat v členských státech, v nichž byly vytvořeny, a měly by být využity na financování projektů, které významně přispívají k inovacím podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […] o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)[15] [rozvoj venkova].

(16) V zájmu snazšího uskutečňování omezení plateb, zejména pokud jde o postupy poskytování přímých plateb zemědělcům a přesuny do programů rozvoje venkova, je třeba pro každý členský stát stanovit čisté stropy, jejichž pomocí by se po uplatnění tohoto omezení vymezily platby zemědělcům. Aby se zohlednily zvláštnosti podpory poskytované v rámci SZP podle nařízení Rady (ES) č. 247/2006 ze dne 30. ledna 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie[16], a nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 ze dne 18. září 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a mění nařízení (ES) č. 1782/2003[17], a skutečnost, že se na tyto přímé platby omezení nevztahuje, neměl by čistý strop pro dotčené členské státy tyto přímé platby zahrnovat.

(17) Je třeba stanovit, že se na ustanovení tohoto nařízení, která by mohla vést k případnému poskytnutí státní podpory členským státem, nevztahují pravidla o státní podpoře vzhledem k tomu, že dotčená ustanovení obsahují příslušné podmínky pro poskytnutí podpory nebo počítají se stanovením těchto podmínek Komisí, aby se zabránilo nežádoucímu narušení hospodářské soutěže.

(18) V zájmu dosažení cílů SZP bude zřejmě třeba přizpůsobovat režimy podpor měnícími se okolnostem, případně i v krátkých lhůtách. Příjemci tudíž nemohou počítat s neměnností podmínek pro poskytování podpor a je třeba umožnit eventuální přezkum režimů, zejména s ohledem na hospodářský vývoj nebo stav rozpočtu.

(19) Zemědělci v nových členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo po tomto datu, dostávali přímé platby na základě mechanismu postupného zavádění stanoveného v příslušných aktech o přistoupení. V Bulharsku a Rumunsku bude tento mechanismus v platnosti ještě v roce 2014 a 2015. V uvedených členských státech bylo navíc dovoleno poskytovat doplňkové vnitrostátní přímé platby. Možnost poskytovat tyto platby by měla být v Bulharsku a Rumunsku zachována až do doby, kdy bude proces postupného zavádění ukončen.

(20) Aby bylo zajištěno lepší rozdělování podpory mezi zemědělské pozemky v Unii, včetně těch členských států, které uplatňují režim jednotné platby na plochu podle nařízení (ES) č. 73/2009, by režim jednotné platby, jenž byl zaveden nařízením Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce[18], a jenž pokračoval podle nařízení (ES) č. 73/2009, které spojilo dříve existující mechanismy podpory do jednotného režimu přímých plateb oddělených od produkce, měl nahradit nový režim základní platby. Tato změna s sebou nese uplynutí doby platnosti platebních nároků získaných podle uvedených nařízení a přiznání nároků nových, nicméně stále založených na počtu způsobilých hektarů, které mají zemědělci k dispozici v prvním roce provádění režimu.

(21) Vzhledem k postupnému zapojování různých odvětví do režimu jednotné platby a k následnému období poskytnutého zemědělcům na přizpůsobení je stále obtížnější odůvodnit existenci výrazných individuálních rozdílů ve výši podpory na hektar vyplývající z používání historických referenčních údajů. Přímá podpora příjmu by proto měla být rozdělena mezi členské státy spravedlivěji, a to omezením jejího napojení na historické referenční údaje a s ohledem na celkový rámec rozpočtu Unie. Aby se zajistilo rovnoměrnější rozdělování přímých podpor a současně se zohlednily rozdíly existující ve výši mezd a ve vstupních nákladech, měly by se částky přímých podpor na hektar upravovat postupně. Členské státy, kde jsou přímé platby pod hranicí 90 % průměru, by měly tento rozdíl mezi jejich současnou úrovní a tímto průměrem snížit o třetinu. Toto sbližování hodnot by měly financovat poměrným dílem všechny členské státy s přímými platbami vyššími, než je průměr Unie. Kromě toho by v roce 2019 měly mít všechny platební nároky aktivované v členském státě nebo v regionu jednotnou jednotkovou hodnotu a za tím účelem by mělo během přechodného období dojít k lineárnímu sbližování na tuto hodnotu. Aby se však zabránilo ničivým finančním důsledkům pro zemědělce, měly by členské státy, které používaly režim jednotné platby, a zejména historický model, mít možnost při výpočtu hodnoty platebních nároků v prvním roce uplatňování nového režimu částečně zohledňovat historické faktory. Diskuze o příštím víceletém finančním rámci na období od roku 2021 by se měla zaměřit také na cíl, kterým je dokončit v daném období sbližování rovnoměrným rozdělováním přímé podpory v celé Evropské unii.

(22) Zkušenosti z používání režimu jednotné platby ukazují, že některé z jeho hlavních prvků by měly být zachovávány, včetně stanovení vnitrostátních stropů, aby bylo zajištěno, že celková úroveň podpory nepřesáhne současná rozpočtová omezení. Členské státy by rovněž měly dále spravovat vnitrostátní rezervu, která by se měla využívat pro usnadnění účasti nových mladých zemědělců v režimu nebo kterou by mělo být možno využívat pro zohlednění zvláštních potřeb v určitých regionech. Pravidla týkající se převodu a využívání platebních nároků by měla být zachována, ale tam, kde to bude možné, zjednodušena.

(23) S cílem zaručit ochranu práv příjemců a vysvětlit specifické situace, které by mohly nastat při uplatňování režimu základní platby, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přijímat akty o způsobilosti a přístupu zemědělců k režimu základní platby v případě dědictví a předpokládaného dědictví, dědictví v pronájmu, změny právního postavení nebo názvu a v případě fúze nebo rozdělení hospodářství; přijímat pravidla pro výpočet hodnoty a počtu či zvýšení hodnoty platebních nároků v souvislosti s přiznáním platebních nároků, včetně pravidel týkajících se možnosti prozatímní hodnoty a počtu či prozatímního zvýšení platebních nároků přiznaných na základě žádosti zemědělce, podmínek pro stanovení prozatímní a konečné hodnoty a počtu platebních nároků a případů, kdy by mohla přiznání platebních nároků ovlivnit smlouva o prodeji či pronájmu; přijímat pravidla pro stanovení a výpočet hodnoty a počtu platebních nároků získaných z vnitrostátní rezervy; přijímat pravidla pro úpravu jednotkové hodnoty platebních nároků v případě částí platebních nároků a kritéria pro přiznání platebních nároků na základě využívání vnitrostátní rezervy a v případě zemědělců, kteří v roce 2011 o podporu nepožádali.

(24)             Za účelem zajištění řádné správy platebních nároků by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přijímat pravidla pro ohlašování a aktivaci platebních nároků.

(25) Pokud jde o konopí, měla by být zachována zvláštní opatření zajišťující, aby se mezi plodinami, které využívají základní platbu, nemohly skrývat nedovolené plodiny a nepoškozovalo to společnou organizaci trhu s konopím. Platby by proto měly být i nadále poskytovány pouze na plochy oseté odrůdami konopí poskytujícími určité záruky ohledně obsahu psychotropních látek. V zájmu ochrany veřejného zdraví by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přijímat pravidla podmiňující poskytnutí plateb používáním certifikovaných osiv určitých odrůd konopí a pravidla pro stanovení postupu při určování odrůd konopí a ověřování obsahu tetrahydrokanabinolu v těchto odrůdách.

(26) Jedním z cílů nové SZP je posílení environmentálního profilu zavedením povinné „ekologické“ složky přímých plateb, která podpoří používání zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí v celé Unii. Pro tento účel by členské státy měly použít část svých vnitrostátních stropů na přímé platby a poskytovat k základní platbě každoroční platbu na povinné postupy, které musí zemědělci dodržovat, jestliže se prioritně zaměřují na cíle v oblasti klimatu a v oblasti životního prostředí. Tyto postupy by měly mít podobu jednoduchých, všeobecných, mimosmluvních každoročních opatření, která by šla nad rámec podmíněnosti a byla spojená se zemědělstvím, např. diverzifikace plodin, zachování trvalých travních porostů a plocha využívaná v ekologickém zájmu. Povinný charakter těchto postupů by se měl vztahovat i na zemědělce, jejichž zemědělské podniky se plně nebo částečně nacházejí v lokalitách sítě „Natura 2000“, na něž se vztahuje směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin[19] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků[20], pokud jsou tyto postupy slučitelné s cíli uvedených směrnic. Zemědělci, kteří splňují podmínky stanovené v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91,[21] by měli mít vzhledem k uznávané prospěšnosti systémů ekologického zemědělství pro životní prostředí možnost využívat výhod „ekologické“ složky, aniž by museli splňovat nějakou další povinnost. Nedodržování „ekologické“ složky by mělo vést k uložení sankcí na základě článku 65 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení].

(27) S cílem zajistit, aby se povinnosti uvedené v opatření „diverzifikace plodin“ uplatňovaly přiměřeným a nediskriminačním způsobem a vedly k větší ochraně životního prostředí, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přijmout definici výrazu „plodiny“ a pravidla týkající se uplatňování tohoto opatření.

(28) Ve snaze zajistit, aby zemědělci zachovávali půdu s trvalými travními porosty jako takovou, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přijmout pravidla týkající se uplatňování tohoto opatření.

(29) K zajištění účinného a koherentního uplatňování opatření „plocha využívaná v ekologickém zájmu“ a zároveň s přihlédnutím ke zvláštnostem členských států by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přesněji definovat druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu uvedené v tomto opatření a doplnit a definovat další druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu, které je možno zohlednit v zájmu dodržení procentního podílu uvedeného v tomto opatření.

(30) S cílem podporovat udržitelný rozvoj zemědělství v oblastech se zvláštními přírodními omezeními by měly mít členské státy možnost využít část svých vnitrostátních stropů pro přímé platby a poskytovat k základní platbě každoroční platbu založenou na ploše všem zemědělcům působícím v těchto oblastech. Tato platba by neměla nahrazovat podpory poskytované v rámci programů rozvoje venkova a neměla by být poskytována zemědělcům v oblastech, které byly určeny v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)[22], ale nebyly určeny v souladu s čl. 46 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […] ze dne …. o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)[23] [rozvoj venkova].

(31) Vytváření a rozvoj nových hospodářských činností v odvětví zemědělství mladými zemědělci jsou finančně náročné a představují prvek, které by měl být zvážen při přidělování a zaměřování přímých plateb. Tyto podnikatelské iniciativy jsou pro konkurenceschopnost zemědělství v Unii zásadní a z toho důvodu je třeba zavést podporu příjmů mladých zemědělců zahajujících svoji zemědělskou činnost, aby se jim usnadnilo zahájení činnosti a po něm i strukturální úprava jejich podniků. Členské státy by měly mít možnost použít část svých vnitrostátních stropů na přímé platby a poskytovat mladým zemědělcům k základní platbě každoroční platbu založenou na ploše. Tato platba měla být poskytována pouze během období nejvýše pěti let, neboť by se měla vztahovat jen na vybudování podniku, a neměla by se stát provozní podporou.

(32) S cílem zaručit ochranu práv příjemců a zamezit diskriminaci mezi nimi by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla stanovit podmínky, za jakých mohou být právnické osoby považovány za způsobilé pro obdržení platby pro mladé zemědělce, zejména uplatňování věkového limitu na jednu nebo více fyzických osob, které tvoří právnickou osobu.

(33) Členským státům by mělo být povoleno, aby u jasně definovaných případů v určitých odvětvích použily část svých vnitrostátních stropů na přímé platby pro podporu vázanou na produkci. Výše prostředků, které mohou být použity na podporu vázanou na produkci, by měla být přiměřeně omezena a tuto podporu by mělo být možno poskytovat v členských státech nebo v jejich konkrétních regionech, kde se uplatňují z hospodářských, environmentálních a/nebo sociálních důvodů mimořádně důležité zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví. Členské státy by měly mít možnost použít na tuto podporu až 5 % svých vnitrostátních stropů, nebo případně až 10 % , pokud výše podpory vázané na produkci překročila alespoň v jednom roce v období 2010–2013 hodnotu 5 %. V řádně odůvodněných případech, kdy byly v regionu prokázány určité citlivé potřeby, by však mělo být členským státům po schválení Komisí povoleno použít více než 10 % jejich vnitrostátního stropu. Podpora vázaná na produkci by měla být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v uvedených regionech. Tato podpora by rovněž měla být k dispozici zemědělcům, jimž ke dni 31. prosince 2013 náležejí zvláštní platební nároky přiznané podle nařízení (ES) č. 1782/2003 a nařízení (ES) č. 73/2009 a kteří nemají hektary způsobilé pro aktivaci platebních nároků. Pokud jde o schvalování nepovinné podpory vázané na produkci, která je vyšší než 10 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného pro jednotlivé členské státy, měla by být Komise zmocněna přijímat prováděcí akty bez použití nařízení (EU) č. 182/2011.

(34) Za účelem zajištění efektivního a cíleného využívání finančních prostředků Unie a k zamezení dvojího financování podle jiných podobných nástrojů podpory, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy pro účely vymezení přijetí pravidel, která se týkají podmínek pro udělení nepovinné podpory vázané na produkci a pravidel o jejím souladu s jinými opatřeními Unie a o kumulaci podpor.

(35) Pokud jde o podporu pro odvětví bavlny, považovalo nařízení (ES) č. 73/2009 za nutné, aby část podpory byla prostřednictvím zvláštní podpory na hektar, na který lze poskytnout podporu, i nadále spojena s pěstováním bavlny, aby se zabránilo jakémukoli riziku narušení produkce v regionech s produkcí bavlny, přičemž se vzaly do úvahy všechny faktory, které toto rozhodnutí ovlivňují. Tato praxe by měla být zachována v souladu s cíli stanovenými v protokolu č. 4 o bavlně připojeném k aktu o přistoupení z roku 1979.

(36) S cílem umožnit účinné uplatňování zvláštní platby pro bavlnu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem přijetí pravidel a podmínek pro schvalování půd a odrůd, pokud jde o zvláštní platbu pro bavlnu, a pravidel týkajících se podmínek poskytování této zvláštní platby, požadavků na způsobilost a agronomických postupů, kritérií pro schvalování mezioborových organizací, povinností producentů a situace, kdy schválená mezioborová organizace uvedená kritéria nedodržuje.

(37) Kapitola 2 nařízení Rady (ES) č. 637/2008 ze dne 23. června 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003 a zavádí národní programy restrukturalizace odvětví bavlny[24], stanovila, že každý producentský členský stát musí Komisi předložit buď jednou za čtyři roky, a to poprvé do 1. ledna 2009, návrh čtyřletého restrukturalizačního programu, nebo do 31. prosince 2009 jediný návrh pozměněného restrukturalizačního programu na dobu osmi let. Zkušenosti ukázaly, že pro restrukturalizaci odvětví bavlny by lépe vyhovovala jiná opatření, jako např. opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována podle nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova], jež by rovněž umožnila lepší koordinaci s opatřeními v jiných odvětvích. Měla by však být ochráněna nabytá práva a oprávněná očekávání podniků, které jsou již do restrukturalizačních programů zapojeny. Probíhající programy v délce čtyř nebo osmi let by proto měly pokračovat až do konce. Na konci uvedeného období by však programy měly být ukončeny. Prostředky, které jsou k dispozici z čtyřletých programů, by pak mohly být od roku 2014 začleněny do prostředků Unie, které jsou k dispozici na opatření v rámci rozvoje venkova. Použít prostředky, které budou k dispozici po uplynutí osmiletých programů, v programech rozvoje venkova v roce 2018 by nebylo účelné vzhledem k programovému období, a bylo by tudíž lépe je převést na programy podpory podle tohoto nařízení, jak je již stanoveno v čl. 5 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 637/2008. Nařízení (ES) č. 637/2008 se proto v členských státech se čtyřletým programem stane bezpředmětným od 1. ledna 2014 a v členských státech s osmiletým programem od 1. ledna 2018. Nařízení (ES) č. 637/2008 by proto mělo být zrušeno.

(38) Měl by být zaveden jednoduchý režim zaměřený konkrétně na malé zemědělce, aby se snížily administrativní náklady na řízení a kontrolu přímé podpory. Pro tento účel by měla být stanovena paušální platba, která nahradí všechny přímé platby. Měla by být zavedena pravidla, která se zaměří na zjednodušení formalit pro malé zemědělce a mimo jiné zredukují jejich povinnosti, např. povinnosti vztahující se k žádosti o podporu, k zemědělským postupům příznivým pro klima a životní prostředí, k podmíněnosti a ke kontrolám stanoveným v nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení], aniž by bylo ohroženo dosahování celkových cílů reformy, samozřejmě s tím, že se na malé zemědělce vztahují právní předpisy Unie uvedené v příloze II nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení]. Cílem uvedeného režimu by měla být podpora stávající zemědělské struktury malých hospodářství v Unii, která by nebránila rozvoji směrem ke konkurenceschopnějším strukturám. Z toho důvodu by se měl přístup k režimu omezit na stávající podniky.

(39) Za účelem ochrany práv zemědělců by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem přijetí pravidel týkajících se účasti v režimu pro malé zemědělce v případě, že se situace zemědělce, který se režimu účastní, změní.

(40) V zájmu zjednodušení a zohlednění zvláštní situace nejvzdálenějších regionů by se měly přímé platby v těchto regionech spravovat v rámci podpůrných programů podle nařízení (ES) č. 247/2006. V důsledku toho by se na tyto oblasti neměla vztahovat ustanovení tohoto nařízení týkající se režimu základní platby a souvisejících plateb a rovněž podpory vázané na produkci.

(41) Pro účely použití tohoto nařízení a pro účely sledování, analýzy a správy přímých plateb se od členských států vyžadují oznámení. S cílem zajistit řádné uplatňování pravidel obsažených v tomto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem přijetí nezbytných opatření, pokud jde o oznámení, která mají podávat členské státy pro účely přezkumu, kontrol, sledování, hodnocení a auditů přímých plateb, uzavírání mezinárodních dohod, včetně oznamovacích povinností v rámci těchto dohod, pravidel pro stanovení povahy a druhu oznamovaných informací, způsoby oznamování a právo na přístup k informacím nebo informačním systémům a podmínky a způsoby zveřejňování informací.

(42) Použijí se právní předpisy Unie o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[25] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[26].

(43) S ohledem na posílení jejich politiky rozvoje venkova by měl být členským státům umožněn převod finančních prostředků z jejich stropů přímých plateb do jejich podpor určených na rozvoj venkova. Zároveň by měla být členským státům, ve kterých úroveň přímé podpory zůstává nižší než 90 % průměrné výše podpory v Unii, dána možnost převádět prostředky z jejich podpory určené na rozvoj venkova do stropů jejich přímých plateb. Tato volba by měla proběhnout jednorázově a za určitých podmínek a měla by platit po celou dobu použitelnosti tohoto nařízení.

(44) S cílem zajistit hladký přechod od režimů stanovených v nařízení (ES) č. 73/2009 k režimům, které jsou stanoveny v tomto nařízení, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem přijetí nezbytných opatření na ochranu nabytých práv a oprávněných očekávání zemědělců,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

OBSAH

DŮVODOVÁ ZPRÁVA.............................................................................................................. 2

1........... SOUVISLOSTI NÁVRHU........................................................................................... 2

2........... VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ    5

3........... PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU................................................................................... 6

4........... ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY...................................................................................... 8

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky.............................................................. 10

HLAVA I OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE................................................................... 23

HLAVA II OBECNÁ USTANOVENÍ O PŘÍMÝCH PLATBÁCH.......................................... 26

KAPITOLA 1 Společná pravidla pro přímé platby...................................................................... 26

KAPITOLA 2 Ustanovení týkající se Bulharska a Rumunska....................................................... 30

HLAVA III REŽIM ZÁKLADNÍ PLATBY A SOUVISEJÍCÍ PLATBY................................... 31

KAPITOLA 1 Režim základní platby.......................................................................................... 31

Oddíl 1 Vytvoření režimu základní platby..................................................................................... 31

Oddíl 2 Vnitrostátní rezerva......................................................................................................... 34

Oddíl 3 Provádění režimu základní platby.................................................................................... 36

KAPITOLA 2 Platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí...................... 39

KAPITOLA 3 Platba na oblasti s přírodními omezeními............................................................... 41

KAPITOLA 4 Platby pro mladé zemědělce................................................................................ 42

HLAVA IV PODPORA VÁZANÁ NA PRODUKCI............................................................... 44

KAPITOLA 1 Nepovinná podpora vázaná na produkci.............................................................. 44

KAPITOLA 2 Zvláštní podpora pro bavlnu................................................................................ 47

HLAVA V Režim pro malé zemědělce........................................................................................ 49

HLAVA VI Národní restrukturalizační programy pro odvětví bavlny............................................ 52

HLAVA VII ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ............................................................................ 52

KAPITOLA 1 Oznámení a mimořádné situace............................................................................ 52

KAPITOLA 2 Přenesení pravomocí a prováděcí ustanovení........................................................ 54

KAPITOLA 3 Přechodná a závěrečná ustanovení....................................................................... 55

PŘÍLOHA I Seznam režimů podpory.......................................................................................... 57

PŘÍLOHA II Vnitrostátní stropy uvedené v článku 6................................................................... 58

PŘÍLOHA III Čisté stropy uvedené v článku 7............................................................................ 60

PŘÍLOHA IV Koeficienty, které se mají použít podle čl. 10 odst. 1............................................. 62

PŘÍLOHA V Finanční ustanovení pro Bulharsko a Rumunsko uvedená v článcích 16 a 17........... 63

PŘÍLOHA VI Průměrná velikost zemědělského podniku, která se má použít podle čl. 36 odst. 5. 64

PŘÍLOHA VII SROVNÁVACÍ TABULKA............................................................................. 65

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ..................................................................................... 73

HLAVA I OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví:

a)           společná pravidla pro platby poskytované přímo zemědělcům v rámci režimů podpor uvedených v příloze I (dále jen „přímé platby“);

b)           zvláštní pravidla týkající se:

i)       základní platby pro zemědělce (dále jen „režim základní platby“),

ii)       platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí,

iii)      nepovinné platby pro zemědělce v oblastech s přírodními omezeními,

iv)      platby pro mladé zemědělce, kteří zahajují zemědělskou činnost,

v)      nepovinného režimu podpory vázané na produkci,

vi)      zvláštní podpory pro bavlnu,

vii)     zjednodušeného režimu pro malé zemědělce,

viii)    rámce, který Bulharsku a Rumunsku umožní doplňovat přímé platby.

Článek 2

Změna přílohy I

Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, aby mohla měnit seznam režimů podpory uvedený v příloze I.

Článek 3

Použití na nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři

Článek 11 se nepoužije na regiony Unie uvedené v článku 349 Smlouvy, dále jen „nejvzdálenější regiony“, a na přímé platby poskytnuté na menších ostrovech v Egejském moři v souladu s nařízením (ES) č. 1405/2006.

Hlavy III, IV a V se nepoužijí na nejvzdálenější regiony.

Článek 4

Definice

1.           Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)           „zemědělcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob, bez ohledu na právní formu skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů, jejíž zemědělský podnik se nachází na území Unie podle článku 52 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s články 349 a 355 Smlouvy o fungování Evropské unie a která vykonává zemědělskou činnost;

b)           „zemědělským podnikem“ se rozumí soubor všech produkčních jednotek využívaných k zemědělské činnosti a spravovaných zemědělcem, které se nacházejí na území stejného členského státu;

c)           „zemědělskou činností“ se rozumí:

– chov zvířat nebo pěstování zemědělských produktů, včetně sklizně, dojení, plemenářské činnosti a chovu zvířat pro zemědělské účely,

– udržování zemědělských ploch ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin bez zvláštní přípravy, která jde nad rámec tradičních způsobů zemědělské produkce a použití strojů, nebo

– provádění minimální činnosti, kterou stanoví členské státy a která je prováděna na zemědělské ploše přirozeně ponechávané ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin;

d)           „zemědělskými produkty“ se rozumějí produkty uvedené v příloze I Smlouvy, avšak s výjimkou produktů rybolovu, a rovněž bavlna;

e)           „zemědělskou plochou“ se rozumí jakákoli plocha orné půdy, trvalých travních porostů nebo trvalých kultur;

f)            „ornou půdou“ se rozumí půda obdělávaná za účelem produkce plodin nebo plochy, které jsou k dispozici pro rostlinnou výrobu, ale leží ladem, včetně ploch vyňatých z produkce v souladu s články 22, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1257/1999, s článkem 39 nařízení (ES) č. 1698/2005 a s článkem 29 nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova], bez ohledu na to, zda se nachází pod skleníky nebo pevným či mobilním krytem;

g)           „trvalými kulturami“ se rozumějí kultury jiné než trvalé travní porosty, které nejsou pěstované systémem střídání plodin, jsou na dané půdě pěstovány nejméně pět let a poskytují opakované sklizně, včetně školek, a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích;

h)           „trvalými travními porosty“ se rozumí půda využívaná k pěstování trav nebo jiných zelených pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v hospodářství po dobu pěti a více let; mohou sem patřit i jiné druhy vhodné pro pastvu, pokud trávy a jiné zelené pícniny i nadále převažují;

i)            „trávami nebo jinými zelenými pícninami“ se rozumí všechny byliny obvykle se vyskytující na přírodních pastvinách nebo běžně obsažené v osevných směsích pro pastviny nebo louky v členském státě (bez ohledu na to, zda jsou využity pro pastvu dobytka či nikoliv);

j)            „školkami“ se rozumí tyto plochy s mladými dřevinami pěstovanými ve volné krajině za účelem pozdějšího přesazení:

– révové a podnožové školky,

– ovocnářské školky a školky bobulovin,

– školky okrasných rostlin,

– komerční lesní školky (s výjimkou lesních školek v lesích pro vlastní potřeby zemědělského podniku),

– stromy a keře pro přesazení do zahrad, parků, podél silnic a na nábřežích (např. rostliny pro živé ploty, keře růží a jiné okrasné keře, okrasné jehličnany), ve všech případech včetně jejich semen a semenáčků;

k)           „rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích“ se rozumějí plochy osázené dřevinami kódu KN 06029041, které stanoví členské státy a které zahrnují dřevité trvalé porosty, přičemž podnože a výmladkové pařezy zůstávají po sklizni v zemi a v nové sezóně z nich vyrůstají nové výhonky; jejich maximální cyklus sklizně mají určit členské státy.

2.           Komise se zmocňuje přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, pokud jde o:

a)      vypracování dalších definic týkajících se přístupu k podpoře podle tohoto nařízení;

b)      vytvoření rámce, ve kterém členské státy definují minimální činnosti, které mají být provedeny na plochách přirozeně ponechaných ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin;

c)      stanovení kritérií, která musí zemědělci splňovat, aby mohla být jejich povinnost udržovat zemědělské plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin podle odst. 1 písm. c) považována za splněnou;

d)      stanovení kritérií pro určení převahy trav a jiných zelených pícnin pro účely odst. 1 písm. h).

HLAVA II OBECNÁ USTANOVENÍ O PŘÍMÝCH PLATBÁCH

KAPITOLA 1 Společná pravidla pro přímé platby

Článek 5

Financování přímých plateb

Režimy podpor uvedené v příloze I tohoto nařízení jsou financovány v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení].

Článek 6

Vnitrostátní stropy

1.           V příloze II jsou pro každý členský stát a pro každý rok stanoveny vnitrostátní stropy sestávající z celkové hodnoty všech přiznaných nároků, z vnitrostátní rezervy a ze stropů stanovených v souladu s články 33, 35, 37 a 39.

2.           S cílem zohlednit vývoj v souvislosti s celkovými maximálními částkami přímých plateb, které mohou být poskytnuty, včetně těch, které vyplývají z rozhodnutí přijatých členskými státy v souladu s článkem 14, se Komise za účelem přezkoumání vnitrostátních stropů stanovených v příloze II zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55.

Článek 7

Čisté stropy

1.           Aniž je dotčen článek 8, celková částka přímých plateb, která může být poskytnuta v členském státě podle hlavy III, IV a V na kalendářní rok po použití článku 11, nesmí být vyšší než stropy stanovené v příloze III tohoto nařízení.

Aby se zabránilo tomu, že celková částka přímých plateb je vyšší než stropy stanovené v příloze III, provedou členské státy lineární snížení částek všech přímých plateb, s výjimkou přímých plateb poskytovaných podle nařízení (ES) č. 247/2006 a (ES) č. 1405/2006.

2.           Pro každý členský stát a pro každý rok jsou odhadované prostředky získané z omezení podle článku 11, které se odrážejí v rozdílu mezi vnitrostátními stropy stanovenými v příloze II, k nimž se připočte částka dostupná v souladu s článkem 44, a čistými stropy stanovenými v příloze III, k dispozici jako podpora Unie na opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována v rámci EZFRV podle nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova].

3.           Komise se zmocňuje k příjímání aktů akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 za účelem úpravy stropů stanovených v příloze III.

Článek 8

Finanční kázeň

1.           Míra úpravy stanovená v souladu s článkem 25 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení] se vztahuje pouze na přímé platby nad 5 000 EUR poskytované zemědělcům v příslušném kalendářním roce.

2.           V rámci postupného zavádění přímých plateb, jak je stanoveno v článku 16, se odstavec 1 tohoto článku použije v případě Bulharska a Rumunska od dne 1. ledna 2016.

3.           Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, pokud jde o pravidla týkající se základu pro výpočet snížení, která mají být uplatněna členskými státy na zemědělce podle odstavců 1 a 2 tohoto článku.

Článek 9

Aktivní zemědělec

1.         Přímé platby se neposkytují fyzickým nebo právnickým osobám, nebo skupinám fyzických nebo právnických osob, pokud platí jedna z těchto skutečností:

a)         roční částka přímých plateb je nižší než 5 % celkových příjmů, které získaly z nezemědělské činnosti v posledním účetním období; nebo

b)         jejich zemědělské plochy jsou převážně plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném k pastvě nebo k pěstování plodin a na uvedených plochách nevykonávají minimální činnost stanovenou členskými státy podle čl. 4 odst. 1 písm. c).

2.         Odstavec 1 se nevztahuje na zemědělce, kteří získali za předchozí rok méně než 5 000 EUR přímých plateb.

3.         Komise se zmocňuje přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 pro účely stanovení:

a)         kritérií pro stanovení výše přímých plateb pro účely odstavců 1 a 2, zejména v prvním roce přiznání platebních nároků, pokud není hodnota platebních nároků zatím definitivně stanovena, a rovněž u nových zemědělců;

b)         výjimek z pravidla, že je třeba zohlednit příjmy z posledního účetního období, pokud nejsou příslušné údaje k dispozici; a

c)         kritérií, kdy má být zemědělská plocha považována za plochu převážně přirozeně ponechávanou ve stavu vhodném k pastvě nebo k pěstování plodin.

Článek 10

Minimální požadavky na získání přímých plateb

1.           Členské státy rozhodnou, že neposkytnou zemědělci přímé platby v jednom z těchto případů:

a)      pokud je celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta před uplatněním snížení a vyloučení podle článku 65 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení] v daném kalendářním roce, nižší než 100 EUR;

b)      pokud je plocha zemědělského podniku, na kterou lze poskytnout podporu, u níž bylo zažádáno o přímé platby nebo u níž mají být přímé platby poskytnuty před uplatněním snížení a vyloučení podle článku 65 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení], menší než jeden hektar.

Členské státy mohou upravit prahové hodnoty uvedené v písmenech a) a b), a to v rámci limitů stanovených v příloze IV, s ohledem na strukturu své zemědělské ekonomiky.

2.           Pokud mají zemědělci, kteří dostávají podporu vázanou na produkci v živočišné výrobě podle hlavy IV, méně hektarů než je prahová hodnota zvolená členským státem pro účely odst. 1 písm. b), uplatňuje tento členský stát ustanovení odst. 1 písm. a).

3.           Příslušné členské státy mohou rozhodnout, že nepoužijí odstavec 1 v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři.

4.           V Bulharsku a Rumunsku se částka, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta podle odstavce 1 v letech 2014 a 2015, vypočte na základě částky, která je stanovena v příloze V bodě A pro odpovídající rok.

Článek 11

Postupné snižování a omezení platby

1.           Částka přímých plateb, která má být poskytnuta zemědělci podle tohoto nařízení v daném kalendářním roce, se snižuje takto:

– o 20 % u tranše vyšší než 150 000 EUR až do výše 200 000 EUR;

– o 40 % u tranše vyšší než 200 000 EUR až do výše 250 000 EUR;

– o 70 % u tranše vyšší než 250 000 EUR až do výše 300 000 EUR;

– o 100 % u tranše vyšší než 300 000 EUR.

2.           Částka uvedená v odstavci 1 se vypočte odečtením mezd skutečně vyplacených a ohlášených zemědělcem v předcházejícím roce, včetně daní a sociálních příspěvků na zaměstnanost, od celkové částky přímých plateb, která původně náležela zemědělci, aniž by byly brány v úvahu platby, které mají být poskytnuty v souladu s hlavou III kapitolou 2 tohoto nařízení.

3.           Členské státy zajistí, aby zemědělcům, u nichž je zjištěno, že po zveřejnění tohoto návrhu nařízení Komise, uměle vytvořili podmínky, aby se vyhnuli účinkům tohoto článku, nebyly vyplaceny žádné platby.

Článek 12

Kumulace podpor

Plocha, která odpovídá počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu, a na kterou zemědělec předložil žádost o základní platbu podle hlavy III kapitoly 1, může být předmětem žádosti o jinou přímou platbu i o jinou podporu, na kterou se toto nařízení nevztahuje, nestanoví-li toto nařízení výslovně jinak.

Článek 13

Státní podpora

Odchylně od čl. 146 odst. 1 nařízení [jednotná společná organizace trhů] se články 107, 108 a 109 Smlouvy nevztahují na platby uskutečněné členskými státy podle tohoto nařízení a ve shodě s ním.

Článek 14

Flexibilita mezi pilíři

1.       Před 1. srpnem 2013 mohou členské státy rozhodnout, že uvolní až 10 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II tohoto nařízení na kalendářní roky 2014 až 2019 jako dodatečnou podporu na opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována v rámci EZFRV podle nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova]. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici pro poskytování přímých plateb.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci oznámí členské státy Komisi do data uvedeného ve zmíněném pododstavci.

Procentní podíl oznámený v souladu s druhým pododstavcem je stejný pro roky uvedené v prvním pododstavci.

2.       Před 1. srpnem 2013 mohou Bulharsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Spojené království, Španělsko a Švédsko rozhodnout, že uvolní v období 2015–2020 až 5 % částky přidělené na opatření podpory v rámci programů rozvoje venkova financované z EZFRV podle nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova] jako prostředky na přímé platby podle tohoto nařízení v období 2015–2020. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici na podpory v rámci programů rozvoje venkova.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci oznámí členské státy Komisi do data uvedeného ve zmíněném pododstavci.

Procentní podíl oznámený v souladu s druhým pododstavcem je stejný pro roky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci.

Článek 15

Přezkum

Režimy podpor uvedené v příloze I se použijí, aniž je dotčen případný přezkum, který se provádí kdykoli s ohledem na hospodářský vývoj a stav rozpočtu.

KAPITOLA 2 Ustanovení týkající se Bulharska a Rumunska

Článek 16

Postupné zavádění přímých plateb

V Bulharsku a Rumunsku se vnitrostátní stropy pro platby uvedené v článcích 33, 35, 37, 39 a 51 v letech 2014 a 2015 stanovují na základě částek uvedených v příloze V bodě A.

Článek 17

Doplňkové vnitrostátní přímé platby a přímé platby

1.           V roce 2014 a 2015 mohou Bulharsko a Rumunsko použít vnitrostátní přímé platby na doplnění plateb poskytovaných v režimu základní platby podle hlavy III kapitoly 1 a v případě Bulharska rovněž doplňovat platby poskytované v rámci zvláštní podpory pro bavlnu podle hlavy IV kapitoly 2.

2.           Celková částka doplňkových vnitrostátních přímých plateb k režimu základní platby, která může být poskytnuta na rok 2014 a 2015, nesmí překročit částky stanovené v příloze V bodě B pro jednotlivé roky.

3.           V případě Bulharska nesmí celková částka doplňkových vnitrostátních přímých plateb ke zvláštní podpoře pro bavlnu překročit částky stanovené v příloze V bodě C pro jednotlivé roky uvedené v této příloze.

4.           Doplňkové vnitrostátní přímé platby se poskytují v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.

HLAVA III REŽIM ZÁKLADNÍ PLATBY A SOUVISEJÍCÍ PLATBY

KAPITOLA 1 Režim základní platby

Oddíl 1 Vytvoření režimu základní platby

Článek 18

Platební nároky

1.           Podpora v rámci režimu základní platby se zemědělcům poskytne, pokud získají platební nároky podle tohoto nařízení na základě prvotního přidělení podle článku 21, z vnitrostátní rezervy podle článku 23 nebo převodem podle článku 27.

2.           Platnost platebních nároků získaných v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003 a s nařízením (ES) č. 73/2009 uplyne dne 31. prosince 2013.

Článek 19

Strop v režimu základní platby

1.           Komise stanoví každoročně prostřednictvím prováděcích aktů vnitrostátní strop pro režim základní platby tak, že odečte od ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II roční částky, které se stanoví v souladu s články 33, 35, 37 a 39. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.

2.           Pro každý členský stát a každý rok se celková hodnota všech přiznaných platebních nároků a vnitrostátní rezervy rovná příslušnému vnitrostátnímu stropu, který Komise přijala podle odstavce 1.

3.           V případě změny stropu, který Komise přijala podle odstavce 1, oproti předchozímu roku musí členský stát lineárně snížit nebo zvýšit hodnotu všech platebních nároků, aby zajistil soulad s odstavcem 2.

Článek 20

Regionální rozdělení vnitrostátních stropů

1.           Členské státy se mohou před 1. srpnem 2013 rozhodnout, že budou uplatňovat režim základní platby na regionální úrovni. V tom případě členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou jejich agronomické a ekonomické rysy a jejich regionální zemědělský potenciál, nebo jejich institucionální nebo administrativní struktura.

2.           Členské státy rozdělí vnitrostátní strop uvedený v čl. 19 odst. 1 mezi regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií.

3.           Členské státy mohou rozhodnout o podrobení těchto regionálních stropů postupným ročním úpravám v souladu s předem stanovenými ročními kroky a objektivními a nediskriminačními kritérii, jako jsou zemědělský potenciál a environmentální kritéria.

4.           Pokud je to nutné pro dodržení platných regionálních stropů stanovených v souladu s odstavci 2 a 3, provedou členské státy v jednotlivých regionech lineární snížení nebo zvýšení hodnoty platebních nároků.

5.           Členské státy oznámí Komisi před 1. srpnem 2013 rozhodnutí podle odstavce 1 spolu s opatřeními přijatými pro účely použití odstavců 2 a 3.

Článek 21

První přiznání platebních nároků

1.           S výhradou odstavce 2 se platební nároky přiznají zemědělcům, pokud požádají o přiznání platebních nároků v režimu základní platby do 15. května 2014, s výjimkou případu vyšší moci a mimořádných okolností.

2.           Zemědělci, kteří v roce 2011 aktivovali alespoň jeden platební nárok v režimu jednotné platby nebo požádali o podporu v režimu jednotné platby na plochu, v obou případech v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009, obdrží platební nároky v prvním roce použití režimu základní platby za předpokladu, že mají nárok na poskytnutí přímých plateb v souladu s článkem 9.

Odchylně od prvního pododstavce obdrží zemědělci platební nároky v prvním roce použití režimu základní platby, pokud mají nárok na poskytnutí přímých plateb v souladu s článkem 9 a pokud v roce 2011:

a)           neaktivovali v režimu jednotné platby žádný nárok, ale produkovali výhradně ovoce, zeleninu a/nebo obhospodařovali výhradně vinice;

b)         nepožádali v režimu jednotné platby na plochu o žádnou podporu a měli pouze zemědělskou půdu, která nebyla ke dni 30. června 2003 v dobrém zemědělském stavu podle čl. 124 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.

S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností se počet platebních nároků přiznaných jednomu zemědělci musí rovnat počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu, ve smyslu čl. 25 odst. 2, které zemědělec ohlásí v souladu s čl. 26 odst. 1 na rok 2014.

3.           V případě prodeje nebo pronájmu svého podniku nebo jeho části mohou fyzické nebo právnické osoby, které splňují odstavec 2, na základě smlouvy podepsané před 15. květnem 2014 převést právo na platební nároky podle odstavce 1 pouze na jednoho zemědělce, pokud tento splňuje podmínky uvedené v článku 9.

4.           Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla týkající se žádostí o přiznání platebních nároků předložených v roce přiznání platebních nároků, pokud nemohly být tyto nároky dosud definitivně stanoveny a pokud je přiznání ovlivněno zvláštními okolnostmi. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.

Článek 22

Hodnota platebních nároků a její sbližování

1.           Pro každý příslušný rok se jednotková hodnota platebních nároků vypočítá vydělením vnitrostátního nebo regionálního stropu stanoveného v souladu s články 19 nebo 20 po uplatnění lineárního snížení podle čl. 23 odst. 1 počtem platebních nároků přiznaných na vnitrostátní nebo regionální úrovni podle čl. 21 odst. 2 pro rok 2014.

2.           Členské státy, které použily režim jednotné platby podle nařízení (ES) č. 73/2009, mohou omezit výpočet jednotkové hodnoty platebních nároků podle odstavce 1 na částku, která odpovídá nejméně 40 % vnitrostátního nebo regionálního stropu stanoveného v souladu s články 19 nebo 20 po uplatnění lineárního snížení podle čl. 23 odst. 1.

3.           Členské státy, které využijí možnosti uvedené v odstavci 2, použijí část stropu, která zůstává po použití uvedeného odstavce, ke zvýšení hodnoty platebních nároků v případech, kdy celková hodnota platebních nároků zemědělce v režimu základní platby vypočtená podle odstavce 2 je nižší než celková hodnota platebních nároků, včetně zvláštních nároků, jejichž držitelem byl zemědělec ke dni 31. prosince 2013 v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009. Za tím účelem se vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota každého platebního nároku dotyčného zemědělce zvýší o část rozdílu mezi celkovou hodnotou platebních nároků v režimu základní platby vypočtenou podle odstavce 2 a celkovou hodnotou platebních nároků, včetně zvláštních nároků, jejichž držitelem byl zemědělec ke dni 31. prosince 2013 v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009.

Pro výpočet zvýšení může členský stát vzít také v úvahu podporu poskytnutou v kalendářním roce 2013 podle článku 52, čl. 53 odst. 1 a čl. 68 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 za předpokladu, že členský stát rozhodne nepoužít v příslušných odvětvích nepovinnou podporu vázanou na produkci podle hlavy IV tohoto nařízení.

Pro účely prvního pododstavce se má za to, že zemědělec je držitelem platebních nároků ke dni 31. prosince 2013, pokud platební nároky byly tomuto zemědělci přiznány nebo na něj byly trvale převedeny do uvedeného data.

4.           Pro účely odstavce 3 může členský stát na základě objektivních kritérií stanovit, že v případě prodeje, postoupení či skončení pronájmu zemědělských ploch v celém či v částečném rozsahu po dni stanoveném podle článku 35 nařízení (ES) č. 73/2009 a před dnem stanoveným podle článku 26 tohoto nařízení, se zvýšení nebo část zvýšení hodnoty platebních nároků, které by byly dotyčnému zemědělci přiděleny, převedou do vnitrostátní rezervy, pokud by toto zvýšení vedlo k neočekávaným ziskům pro dotyčného zemědělce.

Uvedená objektivní kritéria musí být stanovena tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, a zahrnují alespoň následující:

a)      minimální dobu trvání pronájmu;

b)      poměrnou část obdržené platby, která se převede do vnitrostátní rezervy.

5.           Nejpozději od roku podání žádosti 2019 musí mít veškeré platební nároky v členském státě, nebo v případě použití článku 20 v regionu, jednotnou jednotkovou hodnotu.

6.           Při použití odstavců 2 a 3 uskuteční členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Unie kroky ke sbližování hodnot platebních nároků na vnitrostátní nebo regionální úrovni. Za tímto účelem stanoví členské státy do 1. srpna 2013 kroky, které mají být přijaty. Tyto kroky zahrnují každoroční postupné úpravy platebních nároků v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii.

Kroky uvedené v prvním pododstavci oznámí členské státy Komisi do data uvedeného ve zmíněném pododstavci.

Oddíl 2 Vnitrostátní rezerva

Článek 23

Zřízení a využívání vnitrostátní rezervy

1.           Každý členský stát zřídí vnitrostátní rezervu. Za účelem vytvoření této vnitrostátní rezervy přistoupí členské státy v prvním roce uplatňování režimu základní platby k lineárnímu procentnímu snížení stropu režimu základní platby na vnitrostátní úrovni. Toto snížení nesmí být vyšší než 3 % s výjimkou případu, kdy je to nutné pro potřeby přiznání platebních nároků podle odstavce 4 pro rok 2014.

2.           Členské státy mohou spravovat vnitrostátní rezervu na regionální úrovni.

3.           Členské státy stanoví výši platebních nároků z vnitrostátní rezervy v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.

4.           Členské státy použijí vnitrostátní rezervu k přiznání platebních nároků prioritně mladým zemědělcům, kteří zahajují zemědělskou činnost.

Pro účely prvního pododstavce se „mladými zemědělci, kteří zahajují zemědělskou činnost“ rozumí zemědělci, kteří splňují podmínky stanovené v čl. 36 odst. 2 a během pěti let předcházejících zahájení nové zemědělské činnosti neprovozovali zemědělskou činnost svým jménem a na svůj účet ani nevykonávali kontrolu nad právnickou osobou provozující zemědělskou činnost. V případě právnické osoby nesmějí fyzické osoby, které vykonávají kontrolu nad právnickou osobu, po dobu pěti let před zahájením zemědělské činnosti právnickou osobou provozovat jakoukoliv zemědělskou činnost svým jménem a na svůj účet nebo vykonávat kontrolu nad právnickou osobou provozující zemědělskou činnost.

5.           Členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby:

a)      přiznaly platební nároky zemědělcům v oblastech, na něž se vztahují restrukturalizační programy a/nebo programy rozvoje v souvislosti s nějakou formou veřejné intervence, aby nedocházelo k opouštění půdy a/nebo aby se zemědělcům kompenzovaly zvláštní nevýhody v uvedených oblastech;

b)      lineárně zvýšily hodnotu platebních nároků v režimu základní platby na vnitrostátní nebo regionální úrovni, jestliže vnitrostátní rezerva překročí 3 % v kterémkoli daném roce a pokud zůstane k dispozici dostatečná částka pro přiznání nároků podle odstavce 4, písmene a) tohoto odstavce a podle odstavce 7.

6.           Při uplatňování odstavce 4 a odst. 5 písm. a) stanoví členské státy hodnotu platebních nároků přiznaných zemědělcům na základě vnitrostátní nebo regionální průměrné hodnoty platebních nároků v roce jejich přiznání.

7.           Pokud má zemědělec nárok na získání platebních nároků nebo zvýšení hodnoty stávajících nároků na základě konečného soudního rozhodnutí nebo na základě konečného správního aktu příslušného orgánu členského státu, obdrží zemědělec počet a hodnotu platebních nároků stanovené ve zmíněném rozhodnutí nebo aktu ke dni, který určí členský stát. Toto datum však nesmí být pozdější než datum pro podání žádosti v režimu základní platby následující po dni soudního rozhodnutí nebo správního aktu, s přihlédnutím k uplatňování článků 25 a 26.

Článek 24

Naplnění vnitrostátní rezervy

1.           Vnitrostátní rezerva se doplňuje částkami vyplývajícími z:

a)      platebních nároků neopravňující k platbám během dvou po sobě následujících let v důsledku uplatnění:

i)        článku 9,

ii)       čl. 10 odst. 1;

b)      platebního nároku, který nebyl aktivován v souladu s článkem 25 po dobu dvou let, s výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností;

c)      platebních nároků dobrovolně navrácených zemědělci;

d)      uplatňování čl. 22 odst. 4.

2.           Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů nezbytná opatření týkající se vracení neaktivovaných platebních nároků do vnitrostátní rezervy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.

Oddíl 3 Provádění režimu základní platby

Článek 25

Aktivace platebních nároků

1.           Podpora v režimu základní platby se poskytuje zemědělcům po aktivaci platebních nároků na hektar, na který lze poskytnout podporu, prostřednictvím ohlášení v souladu s čl. 26 odst. 1 v členském státě, kde byla přiznána. Aktivované platební nároky opravňují k vyplacení stanovených ročních částek, aniž je dotčeno uplatňování finanční kázně, postupného snižování a omezení, lineárních snížení v souladu s článkem 7, čl. 37 odst. 2 a čl. 51 odst. 1 a jakéhokoli snížení a vyloučení uložených podle nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení].

2.           Pro účely této hlavy se „hektarem, na který lze poskytnout podporu“ rozumí:

a)      jakákoli zemědělská plocha zemědělského podniku, která je využívána k zemědělské činnosti, nebo, pokud je plocha využívána rovněž k nezemědělské činnosti, která je převážně využívána k zemědělské činnosti; nebo

b)      jakákoli plocha, která v roce 2008 opravňovala k platbám v režimu jednotné platby nebo režimu jednotné platby na plochu stanoveným v hlavě III a v hlavě V kapitole 2 nařízení (ES) č. 73/2009, a která:

i)            již neodpovídá definici „na kterou lze poskytnout podporu“ podle písmene a) v důsledku provádění směrnice 92/43/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky,[27] a směrnice 2009/147/ES; nebo

ii)       je po dobu trvání příslušného závazku jednotlivého zemědělce zalesněnou plochou podle článku 31 nařízení (ES) č. 1257/1999 nebo článku 43 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo spadá do vnitrostátního režimu, jehož podmínky jsou v souladu s čl. 43 odst. 1, 2 a 3 nařízení (ES) č. 1698/2005 a článku 23 nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova]; nebo

iii)      je po dobu trvání příslušného závazku jednotlivého zemědělce plochou vyňatou z produkce podle článků 22, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1257/1999 nebo článku 39 nařízení (ES) č. 1698/2005 a článku 29 nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova].

Pokud je zemědělská plocha zemědělského podniku využívána také k nezemědělské činnosti, považuje se tato plocha pro účely písm. a) prvního pododstavce za plochu využívanou převážně k zemědělské činnosti za předpokladu, že uvedenou zemědělskou činnost lze vykonávat bez podstatného omezení intenzitou, povahou, trváním a harmonogramem nezemědělské činnosti. Členské státy stanoví kritéria pro provádění tohoto pododstavce na svém území.

Aby byly způsobilé pro podporu, musí být plochy v souladu s definicí hektarů, na které lze poskytnout podporu, v celém kalendářním roce, s výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností.

3.           Na plochy využívané k produkci konopí lze poskytnout podporu pouze tehdy, pokud je obsah tetrahydrokannabinolu v použitých odrůdách nejvýše 0,2 %.

Článek 26

Ohlášení hektarů, na které lze poskytnout podporu

1.           Pro účely čl. 25 odst. 1 ohlásí zemědělec pozemky odpovídající ploše hektarů, na které lze poskytnout podporu a k nimž se váže platební nárok. S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností musí zemědělec těmito pozemky disponovat ke dni stanovenému členským státem a toto datum nesmí být pozdější než datum stanovené v uvedeném členském státě pro změnu žádosti o podporu podle čl. 73 odst. 1 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení].

2.           Členské státy mohou v řádně odůvodněných případech dovolit, aby zemědělec své ohlášení změnil, pod podmínkou, že dodrží alespoň počet hektarů odpovídající jeho platebním nárokům a splní podmínky stanovené pro poskytnutí základní platby na dotyčnou plochu.

Článek 27

Převod platebních nároků

1.           Platební nároky mohou být převáděny pouze na zemědělce ze stejného členského státu, kromě případu převodu dědictví nebo předpokládaného dědictví.

I v případě dědictví nebo předpokládaného dědictví se však mohou platební nároky využít pouze v členském státě, kde byly stanoveny.

2.           Platební nároky mohou být převáděny pouze ve stejném regionu nebo mezi regiony jednoho členského státu, je-li hodnota platebních nároků na hektar vyplývající z uplatňování čl. 22 odst. 1 nebo čl. 22 odst. 2 stejná.

3.           Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů nezbytné požadavky týkající se oznamování převodu platebních nároků na vnitrostátní orgány a lhůty, během nichž musí být tato oznámení učiněna. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.

Článek 28

Přenesené pravomoci

Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, pokud jde o:

a)      pravidla pro poskytnutí podpory a přístup zemědělců k režimu základní platby, v případě dědictví nebo předpokládaného dědictví, dědictví, které je v pronájmu, změny právní formy nebo názvu a v případech sloučení či rozdělení zemědělského podniku;

b)      pravidla pro výpočet hodnoty a počtu nebo zvýšení či snížení hodnoty platebních nároků v souvislosti s přiznáním platebních nároků podle některého ustanovení této hlavy, včetně pravidel:

i)        týkajících se možnosti stanovit prozatímní hodnotu a počet či prozatímní zvýšení platebních nároků přiznaných na základě žádosti zemědělce,

ii)       týkajících se podmínek pro stanovení prozatímní a konečné hodnoty a počtu platebních nároků,

iii)      pro případy, kdy by mohla přiznání platebních nároků ovlivnit smlouva o prodeji či pronájmu;

c)      pravidla pro stanovení a výpočet hodnoty a počtu platebních nároků získaných z vnitrostátní rezervy;

d)      pravidla o úpravě jednotkové hodnoty platebních nároků v případě částí platebních nároků;

e)      kritéria, která mají členské státy použít při přiznávání platebních nároků zemědělcům, kteří v roce 2011 neaktivovali žádný nárok ani v roce 2011 nepožádali o podporu v režimu jednotné platby na plochu podle čl. 21 odst. 2, a při přiznávání platebních nároků v případě použití smluvního ustanovení podle čl. 21 odst. 3;

f)       kritéria pro přiznání platebních nároků na základě čl. 23 odst. 4 a 5;

g)      pravidla pro ohlašování a aktivaci platebních nároků;

h)      pravidla podmiňující poskytnutí plateb používáním certifikovaných osiv některých odrůd konopí a pravidla pro stanovení postupu pro určování odrůd konopí a ověřování obsahu tetrahydrokanabinolu v těchto odrůdách podle čl. 25 odst. 3.

KAPITOLA 2 Platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí

Článek 29

Obecná pravidla

1.           Zemědělci, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1, musí dodržovat na svých hektarech, na něž lze poskytnout podporu podle čl. 25 odst. 2, tyto zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí:

a)           pěstovat na své orné půdě tři různé plodiny, pokud orná půda zemědělce zahrnuje více než 3 hektary a po významnou část roku není zcela využívána k produkci trávy (seté nebo přírodní), neleží zcela ladem nebo není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě;

b)           zachovávat ve svém zemědělském podniku stávající trvalé travní porosty; a

c)           mít v rámci svých zemědělských ploch plochu využívanou v ekologickém zájmu.

2.       Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4 a uplatňování finanční kázně, lineární snížení v souladu s článkem 7 a veškerá snížení a sankce uložené podle nařízení (EU) č. XX […] [horizontální nařízení], poskytují členské státy platbu uvedenou v této kapitole zemědělcům, kteří dodržují ty ze tří postupů uvedených v odstavci 1, které se jich týkají, a kteří jednají v souladu s články 30, 31 a 32.

3.           Zemědělci, jejichž zemědělské podniky se zcela nebo zčásti nacházejí v oblastech, na které se vztahuje směrnice 92/43/EHS nebo 2009/147/ES, mají nárok na platbu uvedenou v této kapitole za předpokladu, že dodržují postupy uvedené v této kapitole tak, aby byly v dotyčném podniku slučitelné s cíli uvedených směrnic.

4.           Zemědělci, kteří splňují požadavky stanovené v čl. 29 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007, pokud jde o ekologické zemědělství, jsou tím oprávněni k platbě uvedené v této kapitole.

První pododstavec se použije pouze na jednotky podniku, které se používají pro ekologickou produkci v souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 834/2007.

5.           Platba podle odstavce 1 se poskytuje formou roční platby na způsobilý hektar ohlášený v souladu s čl. 26 odst. 1; částka se vypočítává každoročně vydělením částky vyplývající z použití čl. 33 odst. 1 celkovým počtem způsobilých hektarů ohlášených v dotyčném členském státě podle článku 26.

Článek 30

Diverzifikace plodin

1.           Pokud orná půda zemědělce zahrnuje více než 3 hektary a po významnou část roku není zcela využívána k produkci trávy (seté nebo přírodní), neleží zcela ladem nebo není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě, musí na ní být pěstovány alespoň tři různé plodiny. Žádná z těchto tří plodin nesmí pokrývat méně než 5 % orné půdy a hlavní plodina nesmí přesáhnout 70 % orné půdy.

2.           Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, kterými se stanoví definice „plodin“ a pravidla týkající se používání přesného výpočtu podílu různých plodin.

Článek 31

Trvalé travní porosty

1.           Zemědělci musí zachovávat plochy v jejich podniku, které v žádosti podle čl. 74 odst. 1 nařízení (EU) č. XXX (HZ) pro rok 2014 ohlásili jako trvalé travní porosty, dále jen „referenční plochy s trvalými travními porosty“, jako trvalé travní porosty.

Referenční plochy s trvalými travními porosty se zvětší v případech, kdy je povinností zemědělce přeměnit plochy na trvalé travní porosty v roce 2014 a/nebo 2015 v souladu s článkem 93 nařízení (EU) č. […] horizontální nařízení.

2.           Zemědělci mohou přeměnit maximálně 5 % svých referenčních ploch s trvalými travními porosty. Uvedený limit se nepoužije v případě vyšší moci nebo mimořádných okolností.

3.           Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, kterými se stanoví prováděcí pravidla týkající se zvětšení referenčních ploch s trvalými travními porosty podle odst. 1 druhého pododstavce, obnovy trvalých travních porostů, přeměny zemědělské plochy na plochy s trvalými travními porosty v případě, že je překročen povolený procentní podíl uvedený v odstavci 2, jakož i změny referenčních ploch s trvalými travními porosty v případě převodu pozemku.

Článek 32

Plocha využívaná v ekologickém zájmu

1.           Zemědělci zajistí, aby nejméně 7 % hektarů, na něž lze poskytnout podporu podle čl. 25 odst. 2, s výjimkou ploch porostlých trvalými travními porosty, bylo plochou využívanou v ekologickém zájmu, jako jsou např. pozemky ležící ladem, terasy, krajinné znaky, ochranné pásy a zalesněné oblasti uvedené v čl. 25 odst. 2 písm. b) bod ii).

2.           Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, aby mohla přesněji definovat druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu podle odstavce 1 tohoto článku a doplnit a definovat další druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu, které lze vzít v úvahu při dodržování procentního podílu uvedeného ve zmíněném odstavci.

Článek 33

Finanční ustanovení

1.           Na financování platby uvedené v této kapitole použijí členské státy 30 % ročního vnitrostátní stropu stanoveného v příloze II.

2.           Členské státy použijí platbu uvedenou v této kapitole na vnitrostátní nebo, při uplatňování článku 20, na regionální úrovni. Při uplatňování na regionální úrovni použijí členské státy v každém regionu podíl stropu stanoveného podle odstavce 3. Pro každý region se tento podíl vypočítá vydělením příslušného regionálního stropu stanoveného v souladu s čl. 20 odst. 2 stropem stanoveným podle čl. 19 odst. 1.

3.           Komise stanoví každoročně prostřednictvím prováděcích aktů odpovídající strop pro platbu podle této kapitoly. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.

KAPITOLA 3 Platba na oblasti s přírodními omezeními

Článek 34

Obecná pravidla

1.           Členské státy mohou poskytnout platbu zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1 a jejichž zemědělské podniky se plně nebo částečně nacházejí v oblastech s přírodními omezeními určených členskými státy v souladu s čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova].

2.           Členské státy mohou rozhodnout o poskytnutí platby podle odstavce 1 na všechny oblasti, které spadají do oblasti působnosti uvedeného odstavce, nebo alternativně a na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, o omezení platby na některé z oblastí uvedených v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova].

3.           Aniž je dotčen odstavec 2 a uplatňování finanční kázně, postupné snižování a omezení, lineární snížení podle článku 7 a veškerá snížení a vyloučení uložená podle článku 65 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení], poskytne se platba uvedená v odstavci 1 každoročně na hektar, na který lze poskytnout podporu a který se nachází v oblastech, u nichž členské státy rozhodly o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, a musí být vyplacena po aktivaci platebních nároků na tyto hektary, jejichž držitelem je dotyčný zemědělec.

4.           Platba na hektar uvedená v odstavci 1 se vypočítá vydělením částky vyplývající z použití článku 35 počtem způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 26 odst. 1, které se nacházejí v oblastech, u nichž členské státy rozhodly o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

5.           Členské státy mohou uplatnit platbu uvedenou v této kapitole na regionální úrovni za podmínek stanovených v tomto odstavci.

V takovém případě členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je povaha jejich přírodního omezení a agronomické podmínky.

Členský stát rozdělí vnitrostátní strop uvedený v čl. 35 odst. 1 mezi regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií.

Platba na regionální úrovni se vypočítá vydělením regionálního stropu vypočteného v souladu s třetím pododstavcem počtem způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 26 odst. 1, které se nacházejí v oblastech, u nichž členské státy rozhodly o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

Článek 35

Finanční ustanovení

1.           Členské státy mohou do 1. srpna 2013 rozhodnout, že na financování platby uvedené v článku 34 použijí až 5 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci oznámí členské státy Komisi do data uvedeného ve zmíněném pododstavci.

Členské státy mohou do 1. srpna 2016 přezkoumat své rozhodnutí s účinkem od 1. ledna 2017.

2.           Podle procentního podílu vnitrostátního stropu, který mají členské státy podle odstavce 1 použít, stanoví Komise každoročně prostřednictvím prováděcích aktů odpovídající strop pro tuto platbu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.

KAPITOLA 4 Platby pro mladé zemědělce

Článek 36

Obecná pravidla

1.           Členské státy poskytnou roční platbu mladým zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1.

2.           Pro účely této kapitoly se „mladými zemědělci“ rozumějí:

a)      fyzické osoby, které poprvé zahajují činnost zemědělského podniku jako jeho vedoucí, nebo kteří již zřídili takový podnik během pěti let před prvním předložením žádosti v režimu základní platby podle čl. 73 odst. 1 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení], a

b)           kteří jsou v okamžiku předložení žádosti uvedené v písmenu a) mladší 40 let.

3.           Aniž je dotčeno uplatňování finanční kázně, postupného snižování a omezení, lineárních snížení uvedených v článku 7 a veškerých snížení a vyloučení uložených podle článku 65 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení], poskytuje se každoročně platba uvedená v odstavci 1 tohoto článku po aktivaci platebních nároků zemědělce.

4.           Platba uvedená v odstavci 1 se poskytuje jednomu zemědělci po dobu nejvýše pěti let. Tato doba se zkracuje o počet let, které uplynuly od zřízení podniku do prvního podání žádosti uvedené v odst. 2 písm. a).

5.           Členské státy vypočítají každý rok částku platby uvedené v odstavci 1 vynásobením hodnoty, která odpovídá 25 % průměrné hodnoty platebních nároků, jejichž držitelem je zemědělec, počtem nároků, které aktivoval v souladu s čl. 26 odst. 1.

Při použití prvního pododstavce členské státy dodržují tyto maximální limity u počtu aktivovaných platebních nároků, které mají být vzaty v úvahu:

a)      v členských státech, v nichž je průměrná velikost zemědělských podniků podle přílohy VI menší než 25 hektarů nebo je této velikosti rovna, činí maximální limit 25;

b)      v členských státech, v nichž průměrná velikost zemědělských podniků podle přílohy VI překračuje 25 hektarů, se tento limit může pohybovat mezi 25 (minimálně) a průměrnou velikostí (maximálně).

6.           Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 týkajících se podmínek, za jakých může být právnická osoba považována za způsobilou k získání platby uvedené v odstavci 1, zejména uplatňování věkového limitu podle odst. 2 písm. b) na jednu nebo více fyzických osob, které tvoří právnickou osobu.

Článek 37

Finanční ustanovení

1.       Na financování platby uvedené v článku 36 použijí členské státy procentní podíl ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, který nesmí být vyšší než 2 %. Odhadovaný procentní podíl potřebný k financování uvedené platby oznámí Komisi do 1. srpna 2013 .

Členské státy mohou do 1. srpna 2016 přezkoumat svůj odhadovaný procentní podíl s účinkem od 1. ledna 2017. Tento přezkoumaný procentní podíl oznámí Komisi do 1. srpna 2016.

2.           Aniž je dotčen 2% limit stanovený v odstavci 1, použijí členské státy lineární snížení na všechny platby, které mají být poskytnuty všem zemědělcům v souladu s článkem 25, pokud celková částka platby, o niž je zažádáno v členském státě v daném roce, překročí strop stanovený podle odstavce 4 a pokud je tento strop nižší než 2 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II.

3.           Pokud celková částka platby, o niž je zažádáno v členském státě v daném roce, překročí strop stanovený podle odstavce 4 a pokud tento strop činí 2 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, použijí členské státy lineární snížení u částek, které mají být vyplaceny v souladu s článkem 36, aby byl tento strop dodržen.

4.           Na základě odhadovaného procentního podílu oznámeného členskými státy podle odstavce 1 stanoví Komise každoročně prostřednictvím prováděcích aktů odpovídající strop pro platbu podle článku 36. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.

HLAVA IV PODPORA VÁZANÁ NA PRODUKCI

KAPITOLA 1 Nepovinná podpora vázaná na produkci

Článek 38

Obecná pravidla

1.           Členské státy mohou poskytnout podporu vázanou na produkci zemědělcům za podmínek stanovených v této kapitole.

Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta na tato odvětví a tyto produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích.

2.           Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v odvětvích nebo regionech členského státu, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví čelí určitým obtížím a přitom jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních a/nebo environmentálních důvodů.

3.           Odchylně od odstavce 2 se podpora vázaná na produkci může poskytnout také zemědělcům, kteří jsou ke dni 31. prosince 2013 držiteli platebních nároků udělených v souladu s hlavou III kapitolou 3 oddílem 2 a článkem 71m nařízení (ES) č. 1782/2003 a v souladu s článkem 60 a článkem 65 čtvrtým pododstavcem nařízení (ES) č. 73/2009 a kteří nemají hektary způsobilé pro aktivaci platebních nároků v režimu základní platby podle hlavy III kapitoly 1 tohoto nařízení.

4.           Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných regionech.

5.           Podpora vázaná na produkci se poskytuje formou roční platby, a to na základě pevně stanovených kvantitativních podmínek, stanovených ploch a výnosů nebo počtu zvířat.

6.           Podpora vázaná na produkci poskytnutá podle tohoto článku musí být v souladu s dalšími opatřeními a politikami Unie.

7.           Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, pokud jde o:

a)      podmínky pro poskytnutí podpory uvedené v této kapitole;

b)      pravidla týkající se souladu s dalšími opatřeními Unie a kumulace podpor.

Článek 39

Finanční ustanovení

1.           Členské státy mohou rozhodnout do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku provádění této podpory, že na financování nepovinné podpory vázané na produkci použijí až 5 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II.

2.           Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že použijí až 10 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II za předpokladu, že:

a)       používají do 31. prosince 2013 režim jednotné platby na plochu podle hlavy V nařízení (ES) č. 73/2009, nebo financují opatření podle článku 111 uvedeného nařízení, nebo se na ně vztahuje odchylka stanovená v čl. 69 odst. 5, nebo v případě Malty, v čl. 69 odst. 1 uvedeného nařízení; a/nebo

b)       v průběhu alespoň jednoho roku v období 2010–2013 přidělily více než 5 % částky, kterou měly k dispozici na poskytnutí přímých plateb podle hlav III, IV a V nařízení (ES) č. 73/2009, s výjimkou hlavy IV kapitoly 1 oddílu 6, na financování opatření uvedených v hlavě III kapitole 2 oddíle 2 nařízení (ES) č. 73/2009, podpory uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodech i) až iv) a v čl. 68 odst. 1 písm. b) a e) uvedeného nařízení nebo opatření kapitoly 1, s výjimkou hlavy IV oddílu 6 uvedeného nařízení.

3.           Odchylně od odstavce 2 členské státy, které v průběhu alespoň jednoho roku v období 2010–2013 přidělily více než 10 % částky, kterou měly k dispozici na poskytnutí přímých plateb podle hlav III, IV a V nařízení (ES) č. 73/2009, s výjimkou hlavy IV kapitoly 1 oddílu 6, na financování opatření uvedených v hlavě III kapitole 2 oddíle 2 nařízení (ES) č. 73/2009, podpory uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodech i) až iv) a v čl. 68 odst. 1 písm. b) a e) uvedeného nařízení nebo opatření kapitoly 1, s výjimkou hlavy IV oddílu 6 uvedeného nařízení, mohou rozhodnout, že použijí více než 10 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II po schválení Komisí v souladu s článkem 41.

4.           Členské státy mohou do 1. srpna 2016 přezkoumat své rozhodnutí podle odstavců 1, 2 a 3 a rozhodnout s účinkem od roku 2017:

a)      že zvýší procentní podíl stanovený v souladu s odstavci 1 a 2, případně v rámci omezení stanovených tamtéž, a pokud je to vhodné, upraví podmínky pro poskytnutí podpory;

b)      že sníží procentní podíl použitý na financování podpory vázané na produkci a případně upraví podmínky pro poskytování této podpory;

c)      že ukončí poskytování podpory podle této kapitoly.

5.           Na základě rozhodnutí přijatého jednotlivými členskými státy podle odstavců 1 až 4 ohledně podílu vnitrostátního stropu, který má být použit, stanoví Komise každoročně prostřednictvím prováděcích aktů odpovídající strop pro podpory. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.

Článek 40

Oznámení

1.           Rozhodnutí uvedená v článku 39 se oznámí Komisi do data uvedeného v daném článku a s výjimkou rozhodnutí podle čl. 39 odst. 4 písm. c) musí oznámení obsahovat informace o dotyčných regionech, vybraných druzích zemědělské činnosti nebo odvětvích a výši podpory, která má být poskytnuta.

2.           Rozhodnutí uvedená v čl. 39 odst. 2 a 3, nebo případně v čl. 39 odst. 4 písm. a) musí rovněž obsahovat podrobný popis zvláštní situace v daném regionu a zvláštností druhů zemědělské činnosti nebo zvláštních zemědělských odvětví, kvůli kterým je procentní podíl uvedený v čl. 39 odst. 1 nedostatečný pro řešení těžkostí uvedených v čl. 38 odst. 2 a které odůvodňují vyšší úroveň podpory.

Článek 41

Schválení Komisí

1.           Komise schvaluje prováděcím aktem rozhodnutí uvedené v čl. 39 odst. 3, nebo případně v čl. 39 odst. 4 písm. a), pokud se prokáže jedna z následujících potřeb v dotčeném regionu nebo odvětví:

a)      nutnost zachovat určitou úroveň zvláštní produkce vzhledem k neexistenci alternativ a snížit riziko ukončení produkce a následných sociálních a/nebo environmentálních problémů;

b)      nutnost poskytovat stabilní dodávky místnímu zpracovatelskému průmyslu, čímž se zabrání negativním sociálním a ekonomickým důsledkům jakékoli následné restrukturalizace;

c)      nutnost kompenzovat nevýhody, které ovlivňují zemědělce v určitém odvětví a které jsou důsledkem pokračujících narušení trhu;

d)      nutnost zasáhnout v případě, že je jiná podpora podle tohoto nařízení, nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova] nebo jiný schválený režim státní podpory považován za nedostatečný ke splnění potřeb uvedených v písmenech a), b) a c).

2.           Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla pro postup posuzování a schvalování rozhodnutí uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.

KAPITOLA 2 Zvláštní podpora pro bavlnu

Článek 42

Oblast působnosti

Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují bavlnu kódu KN 5201 00, za podmínek stanovených v této kapitole („zvláštní podpora pro bavlnu“).

Článek 43

Způsobilost

1.           Zvláštní podpora pro bavlnu se poskytuje na hektar plochy, na kterou lze poskytnout podporu, oseté bavlnou. K tomu, aby bylo možné na plochu poskytnout podporu, musí ležet na zemědělské půdě schválené členským státem pro produkci bavlny, být oseta povolenými odrůdami a skutečně sklizena za běžných vegetačních podmínek.

Zvláštní podpora pro bavlnu se vyplácí na bavlnu řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

2.           Členské státy schvalují půdu a povolují odrůdy uvedené v odstavci 1 podle pravidel a podmínek, které mají být přijaty podle odstavce 3.

3.           K zajištění účinné správy zvláštní podpory pro bavlnu se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 týkajících se pravidel a podmínek pro povolení půdy a odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu.

4.           Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla pro schvalovací postup a pro oznamování informací producentům v souvislosti s tímto schválením. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.

Článek 44

Základní plochy, stanovené výnosy a referenční částky

1.           Stanoví se tyto vnitrostátní základní plochy:

– Bulharsko: 3 342 ha,

– Řecko: 250 000 ha,

– Španělsko: 48 000 ha,

– Portugalsko: 360 ha.

2.           Stanoví se tyto výnosy v referenčním období:

– Bulharsko: 1,2 tuny/ha,

– Řecko: 3,2 tuny/ha,

– Španělsko: 3,5 tuny/ha,

– Portugalsko: 2,2 tuny/ha.

3.           Výše zvláštní platby na hektar plochy způsobilé pro podporu se stanoví tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:

– Bulharsko: 523,02 EUR v roce 2014; 588,06 EUR v roce 2015 a 661,79 EUR v roce 2016 a v dalších letech

– Řecko: 238,86 EUR

– Španělsko: 369,33 EUR

– Portugalsko: 232,57 EUR

4.           Pokud plocha, na kterou lze poskytnout podporu, osetá bavlnou přesáhne v daném členském státě a v daném roce základní plochu uvedenou v odstavci 1, sníží se částka uvedená v odstavci 3 pro daný členský stát poměrně k překročení základní plochy.

5.           S cílem umožnit uplatňování zvláštní podpory pro bavlnu se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, pokud jde o pravidla týkající se podmínek pro poskytnutí zvláštní podpory pro bavlnu, požadavků způsobilosti a agronomických postupů.

6.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro výpočet snížení podle odstavce 4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.

Článek 45

Schválené mezioborové organizace

1.           Pro účely této kapitoly se „schválenou mezioborovou organizací“ rozumí právnická osoba složená ze zemědělců produkujících bavlnu a nejméně jedné vyzrňovací stanice, která provádí např. následující činnosti:

a)      pomoc při koordinaci lepšího způsobu uvádění bavlny na trh, zejména prostřednictvím výzkumných studií a průzkumů trhu;

b)      vypracovávání vzorů smluv slučitelných s pravidly Unie;

c)      orientaci produkce na produkty, které jsou lépe přizpůsobeny potřebám trhu a poptávce spotřebitelů, zejména z hlediska jakosti a ochrany spotřebitele;

d)      aktualizaci metod a prostředků zlepšování jakosti produktu;

e)      rozvíjení marketingových strategií na podporu odvětví bavlny prostřednictvím systémů certifikace jakosti.

2.           Členský stát, v němž se nacházejí vyzrňovací stanice, schválí mezioborové organizace, které splňují kritéria, jež budou stanovena podle odstavce 3.

3.           Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, pokud jde o:

a)      kritéria pro schválení mezioborových organizací;

b)      povinnosti pro producenty;

c)      pravidla pro situace, kdy schválená mezioborová organizace uvedená kritéria nedodržuje.

Článek 46

Poskytnutí platby

1.           Zemědělcům se poskytuje zvláštní podpora pro bavlnu na hektar, na který lze poskytnout podporu, jak je stanoveno v článku 44.

2.           Zemědělcům, kteří jsou členy schválené mezioborové organizace, se poskytuje zvláštní podpora pro bavlnu na hektar, na který lze poskytnout podporu, v rámci základní plochy stanovené v čl. 44 odst. 1, zvýšená o částku 2 EUR.

HLAVA V Režim pro malé zemědělce

Článek 47

Obecná pravidla

1.           Zemědělci, kterým přísluší platební nároky přidělené v roce 2014 podle článku 21 a splňující minimální požadavky stanovené v čl. 10 odst. 1, se mohou rozhodnout pro účast na zjednodušeném režimu za podmínek stanovených v této hlavě, dále jen „režim pro malé zemědělce“.

2.           Platby v režimu pro malé zemědělce nahradí platby, které mají být poskytnuty na základě hlavy III a IV.

3.           Zemědělci účastnící se režimu pro malé zemědělce jsou osvobozeni od dodržování zemědělských postupů uvedených v hlavě III kapitole 2.

4.           Členské státy zajistí, aby zemědělcům, u nichž je zjištěno, že po zveřejnění tohoto návrhu nařízení Komise rozdělili svůj zemědělský podnik za jediným účelem, a to využít režimu pro malé zemědělce, nebyly vyplaceny žádné platby. Výše uvedené se vztahuje i na zemědělce, jejichž podniky vznikly tímto rozdělením.

Článek 48

Účast

Zemědělci, kteří se chtějí účastnit režimu pro malé zemědělce, podají žádost do 15. října 2014.

Zemědělci, kteří nepožádali o účast v režimu pro malé zemědělce do 15. října 2014 nebo se rozhodli žádost po tomto datu stáhnout, nebo kteří byli vybráni k podpoře podle čl. 20 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova], nemají dále právo účastnit se uvedeného režimu.

Článek 49

Výše platby

1. Členské státy stanoví částku roční platby v režimu pro malé zemědělce na jedné z těchto úrovní, s výhradou odstavců 2 a 3:

a)      částka nepřesahující 15 % vnitrostátní průměrné platby na jednoho příjemce;

b)      částka odpovídající vnitrostátní průměrné platbě na jeden hektar vynásobená počtem maximálně tří hektarů.

Vnitrostátní průměr uvedený v prvním pododstavci písm. a) určují členské státy na základě vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro kalendářní rok 2019 a počtu zemědělců, kteří obdrželi platební nároky podle čl. 21 odst. 1.

Vnitrostátní průměr uvedený v prvním pododstavci písm. b) určují členské státy na základě vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro kalendářní rok 2019 a počtu způsobilých hektarů ohlášených v souladu s článkem 26 v roce 2014.

2. Částky uvedené v odstavci 1 nesmí být nižší než 500 EUR a nesmí být vyšší než 1 000 EUR. Aniž je dotčen čl. 51 odst. 1, pokud povede uplatňování odstavce 1 k částce nižší než 500 EUR nebo vyšší než 1 000 EUR, zaokrouhluje se částka nahoru nebo dolů tak, aby bylo dosaženo minimální nebo maximální částky.

3. Odchylně od odstavce 2 může být na Kypru a Maltě částka uvedená v odstavci 1 stanovena na nižší hodnotu než 500 EUR, ale ne méně než 200 EUR.

Článek 50

Zvláštní podmínky

1. Během účasti v režimu pro malé zemědělce:

a)      si zemědělci ponechávají alespoň takový počet hektarů, který odpovídá počtu platebních nároků, jichž jsou držiteli;

b)      zemědělci splňují minimální požadavek stanovený v čl. 10 odst. 1 písm. b).

2. Platební nároky aktivované v roce 2014 podle článků 25 a 26 zemědělcem, který se účastní režimu pro malé zemědělce, se považují za aktivované po dobu trvání účasti zemědělce v tomto režimu.

Platební nároky, jichž je zemědělec držitelem během své účasti v tomto režimu, se nepovažují za nevyužité platební nároky vratné do vnitrostátní rezervy ve smyslu čl. 24 odst. 1 písm. b).

3. Odchylně od článku 27 nejsou platební nároky, které přísluší zemědělcům účastnícím se režimu pro malé zemědělce, přenosné, s výjimkou případu dědictví nebo předpokládaného dědictví.

Zemědělci, kteří formou dědictví nebo předpokládaného dědictví získají platební nároky od zemědělce, který se účastní režimu pro malé zemědělce, jsou způsobilí k účasti v uvedeném režimu, pokud splňují požadavky, aby mohli využívat režim základní platby, a pokud zdědili všechny platební nároky, které příslušely zemědělci, od nějž platební nároky získali.

4. Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 týkajících se podmínek účasti na režimu v případě změny situace zúčastněného zemědělce.

Článek 51

Finanční ustanovení

5. Na financování platby uvedené v této hlavě si členské státy z celkové částky, která je k dispozici pro příslušné platby, odečtou částky odpovídající částkám, na které by měl nárok malý zemědělec jako na základní platbu podle hlavy III kapitoly 1, jako na platbu na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí podle hlavy III kapitoly 2 a případně jako na platbu na oblasti s přírodními omezeními podle hlavy III kapitoly 3, jako na platbu pro mladé zemědělce podle hlavy III kapitoly 4 a jako na podporu vázanou na produkci podle hlavy IV.

Rozdíl mezi součtem všech plateb v režimu pro malé zemědělce a celkovou částkou financovanou v souladu s prvním pododstavcem je financován uplatněním lineárního snížení na všechny platby, které mají být poskytnuty v souladu s článkem 25.

Prvky, na jejichž základě se stanovují částky uvedené v prvním pododstavci, zůstávají stejné pro celou dobu trvání účasti zemědělce v režimu.

6. Pokud celková částka plateb v režimu pro malé zemědělce překročí 10 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, použijí členské státy lineární snížení na částky, které mají být vyplaceny v souladu s touto hlavou, aby byl dodržen uvedený procentní podíl.

HLAVA VI Národní restrukturalizační programy pro odvětví bavlny

Článek 52

Použití ročního rozpočtu na restrukturalizační programy

1.           V členských státech, které uplatňují první pododstavec čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 637/2008 se příslušný roční rozpočet, který je k dispozici v souladu s čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení, převádí s účinkem ode dne 1. ledna 2014 jako dodatečné finanční prostředky Unie na opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována podle nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova].

2.           V členských státech, které uplatňují druhý pododstavec čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 637/2008, se jejich roční rozpočet podle čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení zařazuje s účinkem od 1. ledna 2017 do jejich vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II tohoto nařízení.

HLAVA VII ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1 Oznámení a mimořádné situace

Článek 53

Oznamovací povinnost

1.           Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 týkajících se nezbytných opatření ohledně oznámení, která mají podávat členské státy pro účely tohoto nařízení nebo pro účely přezkumu, kontrol, sledování, hodnocení a auditů přímých plateb, uzavírání mezinárodních dohod, včetně oznamovacích povinností v rámci těchto dohod. Zohlední přitom potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů.

Získané informace mohou být v případě potřeby předávány nebo zpřístupňovány mezinárodním organizacím i příslušným orgánům třetích zemí a mohou být zveřejněny, s výhradou ochrany osobních údajů a oprávněného zájmu podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.

2.           Aby byla oznámení uvedená v odstavci 1 rychlá, účinná, přesná a efektivní z hlediska nákladů, zmocňuje se Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 za účelem stanovení:

a)      povahy a druhu oznamovaných informací;

b)      způsobů oznamování;

c)      pravidel týkajících se přístupových práv k informacím nebo dostupným informačním systémům;

d)      podmínek a způsobu zveřejnění informací.

3.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme:

a)      pravidla pro poskytování nezbytných informací pro účely použití tohoto článku;

b)      režimy pro správu oznamovaných informací a pravidla týkající se obsahu, formy, časového rozvrhu, četnosti a lhůt oznámení;

c)      pravidla pro předávání nebo zpřístupňování informací a dokumentů členským státům, mezinárodním organizacím, příslušným orgánům třetích zemí nebo veřejnosti, s výhradou ochrany osobních údajů a oprávněných zájmů zemědělců a podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.

Článek 54

Opatření k řešení zvláštních problémů

1.           K řešení zvláštních problémů přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů opatření nezbytná a odůvodněná v mimořádných situacích. Tato opatření se mohou odchýlit od tohoto nařízení, avšak pouze v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.

2.           V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech vztahujících se na opatření uvedená v odstavci 1 přijme Komise okamžitě příslušné prováděcí akty postupem uvedeným v čl. 56 odst. 3.

KAPITOLA 2 Přenesení pravomocí a prováděcí ustanovení

Článek 55

Výkon přenesené pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.           Přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení na Komisi platí na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v tomto nařízení kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto nařízení vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada Komisi uvědomí, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 56

Postup projednávání ve výboru

1.           Komisi je nápomocen výbor nazvaný „Výbor pro přímé platby“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

KAPITOLA 3 Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 57

Zrušení

1.           Nařízení (ES) č. 637/2008 se zrušuje.

Nadále se však používá do dne 31. prosince 2017 v členských státech, které využily možnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci uvedeného nařízení.

2.           Nařízení (ES) č. 73/2009 se zrušuje.

Aniž je dotčen odstavec 3, odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení a je nutno je číst v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VII.

3.           Odkazy uvedené v tomto nařízení na nařízení (ES) č. 73/2009 a (ES) č. 1782/2003 se považují za odkazy na uvedená nařízení ve zněních platných před jejich zrušením.

Článek 58

Přechodná pravidla

S cílem zajistit hladký přechod z režimů stanovených v nařízení (ES) č. 73/2009 na režimy, které jsou stanoveny v tomto nařízení, se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, které se týkají nezbytných opatření na ochranu nabytých práv a oprávněných očekávání zemědělců.

Článek 59

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost [sedmým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Článek 14, čl. 20 odst. 5, čl. 22 odst. 6, čl. 35 odst. 1, čl. 37 odst. 1 a článek 39 se však použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne .

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I Seznam režimů podpory

Odvětví || Právní základ || Poznámky

Základní platba || Hlava III kapitola 1 tohoto nařízení || Platba oddělená od produkce

Platba pro zemědělce uplatňující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí || Hlava III kapitola 2 tohoto nařízení || Platba oddělená od produkce

Platba pro zemědělce v oblastech se zvláštními přírodními omezeními || Hlava III kapitola 3 tohoto nařízení || Platba oddělená od produkce

Platby pro mladé zemědělce || Hlava III kapitola 4 tohoto nařízení || Platba oddělená od produkce

Nepovinná podpora vázaná na produkci || Hlava IV kapitola 1 tohoto nařízení ||

Bavlna || Hlava IV kapitola 2 tohoto nařízení || Platba na plochu

Platba pro malé zemědělce || Hlava V tohoto nařízení || Platba oddělená od produkce

Posei || Hlava III nařízení (ES) č. 247/2006 || Přímé platby na základě opatření stanovených v programech

Ostrovy v Egejském moři || Kapitola III nařízení (ES) č. 1405/2006 || Přímé platby na základě opatření stanovených v programech

PŘÍLOHA II Vnitrostátní stropy uvedené v článku 6

|| || || || || || (v tisících EUR)

Kalendářní rok || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 a další rok

Belgie || 553 521 || 544 065 || 534 632 || 525 205 || 525 205 || 525 205

Bulharsko || 655 661 || 737 164 || 810 525 || 812 106 || 812 106 || 812 106

Česká republika || 892 698 || 891 875 || 891 059 || 890 229 || 890 229 || 890 229

Dánsko || 942 931 || 931 719 || 920 534 || 909 353 || 909 353 || 909 353

Německo || 5 275 876 || 5 236 176 || 5 196 585 || 5 156 970 || 5 156 970 || 5 156 970

Estonsko || 108 781 || 117 453 || 126 110 || 134 749 || 134 749 || 134 749

Irsko || 1 240 652 || 1 239 027 || 1 237 413 || 1 235 779 || 1 235 779 || 1 235 779

Řecko || 2 099 920 || 2 071 481 || 2 043 111 || 2 014 751 || 2 014 751 || 2 014 751

Španělsko || 4 934 910 || 4 950 726 || 4 966 546 || 4 988 380 || 4 988 380 || 4 988 380

Francie || 7 732 611 || 7 694 854 || 7 657 219 || 7 619 511 || 7 619 511 || 7 619 511

Itálie || 4 023 865 || 3 963 007 || 3 902 289 || 3 841 609 || 3 841 609 || 3 841 609

Kypr || 52 273 || 51 611 || 50 950 || 50 290 || 50 290 || 50 290

Lotyšsko || 163 261 || 181 594 || 199 895 || 218 159 || 218 159 || 218 159

Litva || 396 499 || 417 127 || 437 720 || 458 267 || 458 267 || 458 267

Lucembursko || 34 313 || 34 250 || 34 187 || 34 123 || 34 123 || 34 123

Maďarsko || 1 298 104 || 1 296 907 || 1 295 721 || 1 294 513 || 1 294 513 || 1 294 513

Malta || 5 316 || 5 183 || 5 050 || 4 917 || 4 917 || 4 917

Nizozemsko || 806 975 || 792 131 || 777 320 || 762 521 || 762 521 || 762 521

Rakousko || 707 503 || 706 850 || 706 204 || 705 546 || 705 546 || 705 546

Polsko || 3 038 969 || 3 066 519 || 3 094 039 || 3 121 451 || 3 121 451 || 3 121 451

Portugalsko || 573 046 || 585 655 || 598 245 || 610 800 || 610 800 || 610 800

Rumunsko || 1 472 005 || 1 692 450 || 1 895 075 || 1 939 357 || 1 939 357 || 1 939 357

Slovinsko || 141 585 || 140 420 || 139 258 || 138 096 || 138 096 || 138 096

Slovensko || 386 744 || 391 862 || 396 973 || 402 067 || 402 067 || 402 067

Finsko || 533 932 || 534 315 || 534 700 || 535 075 || 535 075 || 535 075

Švédsko || 710 853 || 711 798 || 712 747 || 713 681 || 713 681 || 713 681

Spojené království || 3 624 384 || 3 637 210 || 3 650 038 || 3 662 774 || 3 662 774 || 3 662 774

PŘÍLOHA III Čisté stropy uvedené v článku 7

|| || || || || || (v milionech EUR)

Kalendářní rok || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 a další rok

Belgie || 553,5 || 544,1 || 534,6 || 525,2 || 525,2 || 525,2

Bulharsko || 656,2 || 733,6 || 799,7 || 801,2 || 801,2 || 801,2

Česká republika || 892,5 || 891,7 || 890,9 || 890,0 || 890,0 || 890,0

Dánsko || 942,8 || 931,6 || 920,4 || 909,3 || 909,3 || 909,3

Německo || 5 275,3 || 5 235,6 || 5 196,1 || 5 156,5 || 5 156,5 || 5 156,5

Estonsko || 108,8 || 117,5 || 126,1 || 134,7 || 134,7 || 134,7

Irsko || 1 240,7 || 1 239,0 || 1 237,4 || 1 235,8 || 1 235,8 || 1 235,8

Řecko || 2 253,2 || 2 226,5 || 2 199,8 || 2 173,1 || 2 173,1 || 2 173,1

Španělsko || 4 978,9 || 4 994,4 || 5 010,0 || 5 031,4 || 5 031,4 || 5 031,4

Francie || 7 732,6 || 7 694,9 || 7 657,2 || 7 619,5 || 7 619,5 || 7 619,5

Itálie || 4 023,6 || 3 962,8 || 3 902,1 || 3 841,4 || 3 841,4 || 3 841,4

Kypr || 52,3 || 51,6 || 51,0 || 50,3 || 50,3 || 50,3

Lotyšsko || 163,3 || 181,6 || 199,9 || 218,2 || 218,2 || 218,2

Litva || 396,5 || 417,0 || 437,6 || 458,1 || 458,1 || 458,1

Lucembursko || 34,3 || 34,2 || 34,2 || 34,1 || 34,1 || 34,1

Maďarsko || 1 289,2 || 1 288,0 || 1 286,8 || 1 285,7 || 1 285,7 || 1 285,7

Malta || 5,3 || 5,2 || 5,0 || 4,9 || 4,9 || 4,9

Nizozemsko || 807,0 || 792,1 || 777,3 || 762,5 || 762,5 || 762,5

Rakousko || 707,5 || 706,9 || 706,2 || 705,5 || 705,5 || 705,5

Polsko || 3 038,9 || 3 066,4 || 3 093,9 || 3 121,4 || 3 121,4 || 3 121,4

Portugalsko || 573,2 || 585,8 || 598,4 || 611,0 || 611,0 || 611,0

Rumunsko || 1 468,0 || 1 684,0 || 1 880,9 || 1 924,0 || 1 924,0 || 1 924,0

Slovinsko || 141,6 || 140,4 || 139,3 || 138,1 || 138,1 || 138,1

Slovensko || 384,4 || 389,5 || 394,5 || 399,4 || 399,4 || 399,4

Finsko || 533,9 || 534,3 || 534,7 || 535,1 || 535,1 || 535,1

Švédsko || 710,9 || 711,8 || 712,7 || 713,7 || 713,7 || 713,7

Spojené království || 3 534,9 || 3 547,1 || 3 559,2 || 3 571,3 || 3 571,3 || 3 571,3

PŘÍLOHA IV Koeficienty, které se mají použít podle čl. 10 odst. 1

Členský stát || Hranice pro prahovou hodnotu v EUR (čl. 10 odst. 1 písm. a)) || Hranice pro prahovou hodnotu v hektarech (čl. 10 odst. 1 písm. b))

Belgie || 400 ||                                 2

Bulharsko || 200 ||                                 0,5

Česká republika || 200 ||                                 5

Dánsko || 300 ||                                 5

Německo || 300 ||                                 4

Estonsko || 100 ||                                 3

Irsko || 200 ||                                 3

Řecko || 400 ||                                 0,4

Španělsko || 300 ||                                 2

Francie || 300 ||                                 4

Itálie || 400 ||                                 0,5

Kypr || 300 ||                                 0,3

Lotyšsko || 100 ||                                 1

Litva || 100 ||                                 1

Lucembursko || 300 ||                                 4

Maďarsko || 200 ||                                 0,3

Malta || 500 ||                                 0,1

Nizozemsko || 500 ||                                 2

Rakousko || 200 ||                                 2

Polsko || 200 ||                                 0,5

Portugalsko || 200 ||                                 0,3

Rumunsko || 200 ||                                 0,3

Slovinsko || 300 ||                                 0,3

Slovensko || 200 ||                                 2

Finsko || 200 ||                                 3

Švédsko || 200 ||                                 4

Spojené království || 200 ||                                 5

PŘÍLOHA V Finanční ustanovení pro Bulharsko a Rumunsko uvedená v článcích 16 a 17

A.        Částky pro výpočet vnitrostátních stropů pro platby uvedené v článku 16:

(v tisících EUR)

|| 2014 || 2015

Bulharsko || 805 847 || 808 188

Rumunsko || 1 802 977 || 1 849 068

B.         Celková částka doplňkových vnitrostátních přímých plateb k režimu základní platby uvedená v čl. 17 odst. 2:

(v tisících EUR)

|| 2014 || 2015

Bulharsko || 150 186 || 71 024

Rumunsko || 330 971 || 156 618

C.        Celková částka doplňkových vnitrostátních přímých plateb ke zvláštní podpoře pro bavlnu uvedená v čl. 17 odst. 3:

(v eurech)

|| 2014 || 2015

Bulharsko || 556 523 || 295 687

PŘÍLOHA VI Průměrná velikost zemědělského podniku, která se má použít podle čl. 36 odst. 5

Členský stát || Průměrná velikost zemědělského podniku (v hektarech)

Belgie || 29

Bulharsko || 6

Česká republika || 89

Dánsko || 60

Německo || 46

Estonsko || 39

Irsko || 32

Řecko || 5

Španělsko || 24

Francie || 52

Itálie || 8

Kypr || 4

Lotyšsko || 16

Litva || 12

Lucembursko || 57

Maďarsko || 7

Malta || 1

Nizozemsko || 25

Rakousko || 19

Polsko || 6

Portugalsko || 13

Rumunsko || 3

Slovinsko || 6

Slovensko || 28

Finsko || 34

Švédsko || 43

Spojené království || 54

PŘÍLOHA VII SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení Rady (ES) č. 73/2009. || Toto nařízení || Nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení]

Článek 1 || Článek 1 || –

– || Článek 2 || –

Článek 2 || Článek 4 || –

– || Čl. 5 odst. 2 || –

Článek 3 || Článek 5 || –

Čl. 4 odst. 1 || – || Článek 91

Čl. 4 odst. 2 || – || Článek 95

Článek 5 || – || Článek 93

Čl. 6 odst. 1 || – || Článek 94

Čl. 6 odst. 2 || – || –

Článek 7 || – || –

Čl. 8 odst. 1 a 2 || Čl. 7 odst. 1 a 3 || –

– || Čl. 7 odst. 2 || –

Článek 9 || – || –

Článek 10 || – || –

Čl. 11 odst. 1 a 2 || – || Čl. 25 odst. 1 a 2

– || Článek 8 || –

Čl. 12 odst. 1 a 2 || – || Článek 12

Čl. 12 odst. 3 || – || Článek 14

Čl. 12 odst. 4 || – || –

Článek 13 || – || Čl. 13 odst. 2

Článek 14 || – || Článek 68

Článek 15 || – || Článek 69

Článek 16 || – || Článek 70

Článek 17 || – || Článek 71

Článek 18 || – || Článek 72

Článek 19 || – || Článek 73

Článek 20 || – || Článek 75

Článek 21 || – || Čl. 75 odst. 4

Článek 22 || – || Článek 96

Článek 23 || – || Článek 97

Článek 24 || – || Článek 99

Článek 25 || – || Článek 100

Článek 26 || – || Článek 63

Čl. 27 odst. 1 || – || Čl. 102 odst. 3

Čl. 27 odst. 2 || – || Článek 49

Čl. 27 odst. 3 || – || Čl. 69 odst. 3

– || Článek 9 || –

Čl. 28 odst. 1 a 2 || Čl. 10 odst. 1, 3 a 4 || –

– || Čl. 10 odst. 2 || –

Čl. 28 odst. 3 || Čl. 23 odst. 1 písm. a) bod ii) || –

– || Čl. 23 odst. 1 písm. a) bod i), písm. c) a d) || –

– || Článek 11 || –

Článek 29 || – || Článek 76

Článek 30 || – || Článek 62

Článek 31 || – || Čl. 2 odst. 2

Článek 32 || Článek 15 || –

Čl. 33 odst. 1 || Čl. 18 odst. 1 || –

– || Čl. 18 odst. 2 || –

Čl. 34 odst. 1 a 2 || Čl. 25 odst. 1 a 2 || –

Článek 35 || Článek 26 || –

Článek 36 || – || –

Článek 37 || Článek 12 || –

– || Článek 14 || –

Článek 38 || – || –

Čl. 39 odst. 1 || Čl. 25 odst. 3 || –

Čl. 40 odst. 1 || Čl. 6 odst. 1 || –

Čl. 40 odst. 2 || Čl. 19 odst. 3 || –

Čl. 41 odst. 1 || Čl. 23 odst. 1 || –

Čl. 41 odst. 2 || Čl. 23 odst. 3 a 4 || –

Čl. 41 odst. 3 || Čl. 23 odst. 5 písm. a) || –

Čl. 41 odst. 5 || Čl. 23 odst. 5 písm. b) || –

– || Čl. 23 odst. 2, 6 a 7 || –

Čl. 41 odst. 6 || Čl. 22 odst. 4 || –

Článek 42 || Čl. 24 odst. 1 písm. b) || –

Čl. 43 odst. 1 a 2 || Čl. 25 odst. 1 a 2 || –

Čl. 43 odst. 3 || – || –

Článek 44 || – || –

Článek 45 || – || –

– || – || –

– || Čl. 19 odst. 1 a 2 || –

Čl. 46 odst. 1 až 4 || Čl. 20 odst. 1 až 4 || –

Čl. 46 odst. 5 || – || –

– || Článek 21 ||

Čl. 47 odst. 1 || – || –

Čl. 47 odst. 2 || Čl. 22 odst. 1 regionální použití || –

– || Čl. 22 odst. 1 vnitrostátní použití || –

– || Čl. 22 odst. 2, 3, 5, 6 a 7 || –

Článek 48 || – || –

Článek 49 || – || –

Článek 50 || – || –

Článek 51 || – || –

Článek 52 || – || –

Článek 53 || – || –

Článek 54 || – || –

Článek 55 || – || –

Článek 56 || – || –

Článek 57 || – || –

Článek 58 || – || –

Článek 59 || – || –

Článek 60 || – || –

Článek 61 || – || –

Článek 62 || – || –

Článek 63 || – || –

Článek 64 || – || –

Článek 65 || – || –

Článek 66 || – || –

Článek 67 || – || –

Článek 68 || – || –

Článek 69 || – || –

Článek 70 || – || –

Článek 71 || – || –

Článek 72 || – || –

Článek 73 || – || –

Článek 74 || – || –

Článek 75 || – || –

Článek 76 || – || –

Článek 77 || – || –

Článek 78 || – || –

Článek 79 || – || –

Článek 80 || – || –

Článek 81 || – || –

Článek 82 || – || –

Článek 83 || – || –

Článek 84 || – || –

Článek 85 || – || –

Článek 86 || – || –

Článek 87 || – || –

Článek 88 || Článek 42 || –

Článek 89 || Článek 43 || –

Článek 90 || Článek 44 || –

Článek 91 || Článek 45 || –

Článek 92 || Článek 46 || –

Článek 93 || – || –

Článek 94 || – || –

Článek 95 || – || –

Článek 96 || – || –

Článek 97 || – || –

Článek 98 || – || –

Článek 99 || – || –

Článek 100 || – || –

Článek 101 || – || –

Článek 102 || – || –

Článek 103 || – || –

Článek 104 || – || –

Článek 105 || – || –

Článek 106 || – || –

Článek 107 || – || –

Článek 108 || – || –

Článek 109 || – || –

Článek 110 || – || –

Článek 111 || – || –

Článek 112 || – || –

Článek 113 || – || –

Článek 114 || – || –

Článek 115 || – || –

Článek 116 || – || –

Článek 117 || – || –

Článek 118 || – || –

Článek 119 || – || –

Článek 120 || – || –

Článek 121 || Článek 16 || –

Článek 122 || – || –

Článek 123 || – || –

Článek 124 || – || –

Čl. 124 odst. 6 || – || Článek 98

Článek 125 || – || –

Článek 126 || – || –

Článek 127 || – || –

Článek 128 || – || –

Článek 129 || – || –

Článek 130 || – || –

Článek 131 || – || –

Článek 132 || Článek 17 || –

Článek 133 || – || –

– || Článek 28 || –

– || Článek 29 || –

– || Článek 20 || –

– || Článek 31 || –

– || Článek 32 || –

– || Článek 33 || –

– || Článek 34 || –

– || Článek 35 || –

– || Článek 36 || –

– || Článek 37 || –

– || Článek 47 || –

– || Článek 48 || –

– || Článek 49 || –

– || Článek 50 || –

– || Článek 51 || –

Článek 134 || – || –

Článek 135 || – || –

Článek 136 || – || –

– || Článek 52 || –

Článek 137 || – || –

Článek 138 || Článek 3 || –

Článek 139 || Článek 13 || –

Článek 140 || Článek 53 || –

Článek 141 || Článek 56 || –

Článek 142 || Článek 55 || –

Čl. 142 písm. r) || Článek 54 || –

Článek 143 || – || –

Článek 144 || – || –

Článek 145 || – || –

Článek 146 || Článek 55 || –

Článek 146a || – || –

Článek 147 || Článek 56 || –

Článek 148 || – || –

Článek 149 || Článek 57 || –

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

-        návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky,

-        návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (nařízení o jednotné společné organizaci trhů),

-        návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV),

-        návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky,

-        návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům pro rok 2013,

-        návrh nařízení Rady, kterým se stanoví opatření na stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty,

-        návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy.

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[28]

Oblast politiky hlavy 05 z okruhu 2

1.3. Povaha návrhu/podnětu (legislativní rámec pro SZP po roce 2013)

x Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[29]

x Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

x Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

V zájmu podpory účinnosti zdrojů s ohledem na inteligentní a udržitelný růst zemědělství EU podporující začlenění a rozvoj venkova v souladu se strategií Evropa 2020 jsou cíli SZP:

– životaschopná produkce potravin,

– udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu,

– vyvážený územní rozvoj.

1.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifické cíle pro oblast politiky 05:

Specifický cíl č. 1:

Poskytovat environmentální veřejné statky

Specifický cíl č. 2:

Kompenzace za obtíže při produkci v oblastech se zvláštními přírodními omezeními

Specifický cíl č. 3:

Provádět opatření zaměřená na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování

Specifický cíl č. 4:

Spravovat rozpočet EU (SZP) v souladu s vysokými standardy finančního řízení

Specifický cíl pro ABB 05 02 – Intervence na zemědělských trzích:

Specifický cíl č. 5:

Zlepšit konkurenceschopnost odvětví zemědělství a zvýšit podíl jeho hodnoty v potravinovém řetězci

Specifický cíl pro ABB 05 03 – Přímé podpory:

Specifický cíl č. 6:

Přispět k příjmům zemědělských podniků a omezit kolísavost příjmu zemědělských podniků

Specifický cíl pro ABB 05 04 – Rozvoj venkova:

Specifický cíl č. 7:

Podporovat ekologický růst inovacemi

Specifický cíl č. 8:

Podpořit zaměstnanost na venkově a zachovat sociální strukturu ve venkovských oblastech

Specifický cíl č. 9:

Zlepšit venkovské hospodářství a podporovat diverzifikaci

Specifický cíl č. 10:

Umožnit strukturální rozmanitost v zemědělských systémech

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

V této fázi není možné stanovit kvantitativní cíle pro ukazatele dopadu. Ačkoli může politika jít určitým směrem, závisely by široké ekonomické, environmentální a sociální výsledky měřené těmito ukazateli v konečném důsledku také na dopadu řady externích faktorů, které jsou podle nedávných zkušeností výrazné a nepředvídatelné. Probíhá další analýza, která bude k dispozici pro období po roce 2013.

Pokud jde o přímé platby, budou členské státy mít možnost v omezeném rozsahu rozhodnout o provádění některých součástí režimů přímých plateb.

U rozvoje venkova budou očekávané výsledky a dopad záviset na programech rozvoje venkova, které členské státy předloží Komisi. Členské státy budou požádány, aby ve svých programech stanovily cíle.

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Návrhy stanoví zřízení společného rámce pro sledování a hodnocení s cílem měřit výkonnost společné zemědělské politiky. Tento rámec zahrnuje všechny nástroje týkající se sledování a hodnocení opatření SZP, a zejména přímých plateb, tržních opatření, opatření pro rozvoj venkova a uplatňování podmíněnosti.

Dopad těchto opatření SZP se měří ve vztahu k těmto cílům:

a)       životaschopná produkce potravin zaměřená na příjmy zemědělství, zemědělskou produktivitu a cenovou stabilitu;

b)       udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu zaměřené na emise skleníkových plynů, biologickou rozmanitost, půdu a vodu;

c)       vyvážený územní rozvoj zaměřený na zaměstnanost, růst a chudobu ve venkovských oblastech.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů vymezí soubor zvláštních ukazatelů pro tyto cíle a oblasti.

Pokud jde o rozvoj venkova, navrhuje se mimo jiné posílený systém společného sledování a hodnocení. Cílem tohoto systému je a) prokázat pokrok a dosažené výsledky politiky rozvoje venkova a posoudit dopad, účinnost, účelnost a význam intervencí politiky rozvoje venkova, b)        přispět k lépe zaměřené podpoře rozvoje venkova a c) podpořit společný proces získávání poznatků týkajících se sledování a hodnocení. Komise prostřednictvím prováděcích aktů sestaví seznam společných ukazatelů, které souvisejí s politickými prioritami.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Cílem návrhů je stanovit legislativní rámec společné zemědělské politiky pro období po roce 2013, aby bylo možné dosáhnout víceletých strategických cílů SZP, jež přímo vyplývají ze strategie Evropa 2020 pro evropské venkovské oblasti, a splnit příslušné požadavky Smlouvy.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Budoucí SZP nebude jen politikou, která se zabývá malou, i když zásadní částí ekonomiky EU, ale také politikou strategického významu pro zabezpečení potravin, pro životní prostředí a územní rovnováhu. SZP tedy jako skutečně společná politika co nejúčinněji využívá omezených rozpočtových zdrojů a zároveň v celé EU zachovává udržitelné zemědělství, řeší důležité přeshraniční otázky, jako jsou klimatické změny, a posiluje solidaritu mezi členskými státy.

Jak uvádí sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“[30], je SZP skutečně evropskou politikou. Místo 27 samostatných zemědělských politik a rozpočtů spojily členské státy své zdroje na provádění jednotné evropské politiky s jednotným evropským rozpočtem. To přirozeně znamená, že na SZP připadá významná část rozpočtu EU. Tento přístup je však daleko účinnější a hospodárnější než nekoordinovaný vnitrostátní přístup.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Na základě zhodnocení stávajícího politického rámce, široké konzultace se zúčastněnými stranami a analýzy budoucích úkolů a potřeb bylo provedeno komplexní posouzení dopadů. Další podrobnosti jsou uvedeny v posouzení dopadů a v důvodové zprávě, jež jsou připojeny k návrhům právních předpisů.

1.5.4. Provázanost a možná synergie s dalšími finančními nástroji

Návrhy právních předpisů, na něž se vztahuje tento finanční výkaz, by měly být chápány v širších souvislostech návrhu nařízení o jednotném rámci se společnými pravidly pro fondy společného strategického rámce (EZFRV, EFRR, ESF, Fond soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond). Toto rámcové nařízení významně přispěje ke snížení administrativní zátěže, k vynakládání finančních prostředků EU účinným způsobem a k zavedení zjednodušení do praxe. Rovněž je základem nových koncepcí společného strategického rámce pro všechny tyto fondy a budoucí smlouvy o partnerství, které se na tyto fondy rovněž budou vztahovat.

Společný strategický rámec, který bude stanoven, převede cíle a priority strategie Evropa 2020 na priority EZFRV a rovněž EFRR, ESF, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, které zajistí integrované využívání fondů v zájmu splnění společných cílů.

Společný strategický rámec rovněž stanoví koordinační mechanismy s ostatními příslušnými politikami a nástroji Unie.

Pokud jde o SZP, bude harmonizací a sblížením pravidel řízení a kontroly u prvního (EZZF) a druhého (EZFRV) pilíře SZP navíc dosaženo významných synergií a zjednodušení. Měla by být zachována silná vazba mezi EZZF a EZFRV a rovněž by měly být udrženy stávající struktury v členských státech.

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

x Časově omezený návrh/podnět (u návrhů nařízení o režimech přímých plateb, nařízení o rozvoji venkova a přechodných opatřeních)

– x   Návrh/podnět s platností 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020

– x   Finanční dopad pro období příštího víceletého finančního rámce. U rozvoje venkova dopad na platby do roku 2023.

x Časově neomezený návrh/podnět (u návrhu nařízení o jednotné společné organizaci trhů a horizontálního nařízení)

– Provádění od roku 2014.

1.7. Předpokládaný způsob řízení[31]

x Přímé centralizované řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨  výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[32]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

x Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Poznámky

Žádná podstatná změna ve srovnání se současným stavem, tj. většina výdajů, kterých se dotýkají legislativní návrhy reformy SZP, bude řízena sdíleným řízením s členskými státy. Velmi malá část však bude i nadále spadat pod přímé centralizované řízení Komisí.

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Pokud jde o sledování a hodnocení SZP, předloží Komise každé čtyři roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu, přičemž první zpráva má být předložena nejpozději na konci roku 2017.

Ta je doplněna o zvláštní ustanovení ve všech oblastech SZP; různé požadavky na komplexní zprávy a oznámení budou vymezeny v prováděcích pravidlech.

Pokud jde o rozvoj venkova, jsou rovněž stanovena pravidla pro sledování programů, jež budou sblížena s ostatními fondy a jež budou spojena s hodnoceními ex-ante, průběžnými hodnoceními a hodnoceními ex-post.

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

Existuje více než sedm milionů příjemců SZP, kteří dostávají podporu v rámci řady různých režimů podpory, z nichž každý má podrobná a někdy komplexní kritéria způsobilosti.

Snižování míry chybovosti v oblasti společné zemědělské politiky již lze považovat za trend. Nejnovější míra chybovosti, jež se blíží 2 %, potvrzuje celkové pozitivní hodnocení minulých let. Záměrem je pokračovat v započatém úsilí a dosáhnout míry chybovosti nižší než 2 %.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

Legislativní balíček, zejména návrh nařízení o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, předpokládá zachování a posílení stávajícího systému zřízeného nařízením (ES) č. 1290/2005. Stanoví povinnou správní strukturu na úrovni členských států, jež je soustředěna kolem akreditovaných platebních agentur, které jsou odpovědné za provádění kontrol u příjemců v souladu se zásadami stanovenými v bodě 2.3. Řídící subjekt každé platební agentury musí každý rok předložit prohlášení o důvěryhodnosti, které se týká úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetních závěrek, řádného fungování systémů vnitřní kontroly a zákonnosti a správnosti uskutečněných operací. Ke všem třem prvkům musí poskytnout stanovisko nezávislý auditní subjekt.

Komise bude i nadále provádět audit zemědělských výdajů za použití přístupu založeného na hodnocení rizik, aby zajistila, že se její audity zaměří na nejvíce rizikové oblasti. Prokáží-li tyto audity, že výdaje vznikly v rozporu s pravidly Unie, vyloučí v souladu se systémem schvalování souladu dotčené částky z financování Unií.

Pokud jde o náklady na kontroly, je podrobná analýza obsažena v příloze 8 k posouzení dopadu, jež je připojeno k legislativním návrhům.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Legislativní balíček, zejména návrh nařízení o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, předpokládá zachování a posílení stávajícího podrobného systému kontrol a sankcí uplatňovaných platebními agenturami a základní rysy a zvláštní pravidla přizpůsobená zvláštnostem každého režimu podpory. Systémy obecně stanoví podrobné správní kontroly 100 % žádostí o podporu, případné křížové kontroly s ostatními databázemi a kontroly minimálního počtu operací na místě před provedením plateb, a to v závislosti na riziku, které daný režim představuje. Pokud tyto kontroly na místě odhalí vysoký počet nesrovnalostí, musí být provedeny dodatečné kontroly. V této souvislosti je vůbec nejdůležitějším systémem integrovaný administrativní a kontrolní systém, který v rozpočtovém roce 2010 pokrýval přibližně 80 % celkových výdajů v rámci EZZF a EZFRV. V případě členských států s řádně fungujícími kontrolními systémy a nízkou mírou chybovosti bude Komise zmocněna povolit snížení počtu kontrol na místě.

Balíček dále stanoví, že členské státy musí předcházet nesrovnalostem a podvodům, zjišťovat a napravovat je, ukládat účinné, odrazující a přiměřené sankce stanovené v právních předpisech Unie nebo členských států, a zpětně získávat neoprávněné platby i s úroky. Sem patří automatický mechanismus účetní závěrky u případů nesrovnalostí, který stanoví, že nedojde-li ke zpětnému získání plateb do čtyř let od data žádosti o zpětné získání plateb, nebo do osmi let v případě, že dojde k soudnímu řízení, nese finanční důsledky toho, že platby nebyly získány zpět, dotyčný členský stát. Tento mechanismus bude silným motivačním faktorem, který přiměje členské státy k co nejrychlejšímu zpětnému získávání neoprávněných plateb.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

Částky uvedené v tomto finančním výkaze jsou vyjádřeny v běžných cenách a v závazcích.

Kromě změn vyplývajících z legislativních návrhů uvedených v tabulkách níže přináší legislativní návrhy další změny, které nemají žádný finanční dopad.

Pro kterýkoli z roků v období 2014–2020 nelze v této fázi vyloučit uplatnění finanční kázně. To však nebude záviset na reformních návrzích jako takových, ale na jiných faktorech, jako je čerpání přímých podpor nebo budoucí vývoj na zemědělských trzích.

Pokud jde o přímé podpory, jsou rozšířené čisté stropy pro rok 2014 (kalendářní rok 2013) zařazené do návrhu týkajícího se přechodných opatření vyšší než částky přidělené přímým podporám uvedeným v přiložených tabulkách. Aniž je dotčena možná potřeba uplatnění mechanismu finanční kázně, je účelem tohoto rozšíření zajistit pokračování stávajících právních předpisů ve scénáři, v němž by všechny ostatní prvky zůstaly nezměněné.

Reformní návrhy obsahují ustanovení, jež poskytují členským státům jistou míru flexibility v souvislosti s přidělováním přímých podpor, respektive rozvojem venkova. Rozhodnou-li se členské státy této flexibility využít, bude to mít finanční následky v rámci daných částek, které nelze v této fázi kvantifikovat.

Tento finanční výkaz nezohledňuje možné využití rezervy pro případ krizí. Je třeba zdůraznit, že částky zohledněné u výdajů souvisejících s trhem nejsou založeny na nákupu v rámci veřejné intervence a ostatních opatřeních týkajících se krizových situací v jakémkoli odvětví.

3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

Tabulka 1: Prostředky pro SZP včetně doplňujících prostředků stanovené v návrzích víceletého finančního rámce a v návrzích reformy SZP

V milionech EUR (běžné ceny)

Rozpočtový rok || 2013 || 2013 upravený (1) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020

|| || || || || || || || || ||

V rámci víceletého finančního rámce || || || || || || || || || ||

Okruh 2 || || || || || || || || || ||

Přímé podpory a výdaje související s trhem (2) (3) (4) || 44 939 || 45 304 || 44 830 || 45 054 || 45 299 || 45 519 || 45 508 || 45 497 || 45 485 || 317 193

Odhadované účelově vázané příjmy || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 4 704

P1 Přímé podpory a výdaje související s trhem (s účelově vázanými příjmy) || 45 611 || 45 976 || 45 502 || 45 726 || 45 971 || 46 191 || 46 180 || 46 169 || 46 157 || 321 897

P2 Rozvoj venkova (4) || 14 817 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 101 157

Celkem || 60 428 || 60 428 || 59 953 || 60 177 || 60 423 || 60 642 || 60 631 || 60 620 || 60 608 || 423 054

Okruh 1 || || || || || || || || || ||

Společný strategický rámec pro zemědělství: Zemědělský výzkum a inovace || nepoužije se || nepoužije se || 682 || 696 || 710 || 724 || 738 || 753 || 768 || 5 072

Nejchudší osoby || nepoužije se || nepoužije se || 379 || 387 || 394 || 402 || 410 || 418 || 427 || 2 818

Celkem || nepoužije se || nepoužije se || 1 061 || 1 082 || 1 104 || 1 126 || 1 149 || 1 172 || 1 195 || 7 889

Okruh 3 || || || || || || || || || ||

Bezpečnost potravin || nepoužije se || nepoužije se || 350 || 350 || 350 || 350 || 350 || 350 || 350 || 2 450

|| || || || || || || || || ||

Mimo víceletý finanční rámec || || || || || || || || || ||

Rezerva na zemědělské krize || nepoužije se || nepoužije se || 531 || 541 || 552 || 563 || 574 || 586 || 598 || 3 945

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) || || || || || || || || || ||

Z toho maximálně dostupné pro zemědělství: (5) || nepoužije se || nepoužije se || 379 || 387 || 394 || 402 || 410 || 418 || 427 || 2 818

|| || || || || || || || || ||

CELKEM || || || || || || || || || ||

Návrhy Komise (víceletý finanční rámec + mimo víceletý finanční rámec) + účelově vázané příjmy CELKEM || 60 428 || 60 428 || 62 274 || 62 537 || 62 823 || 63 084 || 63 114 || 63 146 || 63 177 || 440 156

Návrhy víceletého finančního rámce (tj. kromě rezervy a EFG) + účelově vázané příjmy CELKEM || 60 428 || 60 428 || 61 364 || 61 609 || 61 877 || 62 119 || 62 130 || 62 141 || 62 153 || 433 393

Poznámky:

(1)           S ohledem na již schválené legislativní změny, tj. dobrovolná modulace pro Spojené království a článek 136 „nevyužité prostředky“ přestanou platit do konce roku 2013.

(2)           Prostředky se týkají navrhovaného ročního stropu pro první pilíř. Je však třeba vzít na vědomí, že se navrhuje přesun negativních výdajů ze schválení účetních závěrek (nyní v rozpočtové položce 05 07 01 06) do účelově vázaných příjmů (položka 67 03). Podrobnosti viz tabulka s odhady příjmů na další stránce.

(3)           Údaje za rok 2013 obsahují prostředky pro veterinární a fytosanitární opatření, jakož i tržní opatření pro odvětví rybolovu.

(4)           Prostředky ve výše uvedené tabulce jsou v souladu s prostředky uvedenými ve sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 v konečném znění, 29. června 2011). Je však třeba rozhodnout, zda víceletý finanční rámec zohlední přesun, který se navrhuje od roku 2014 pro finanční krytí jednoho členského státu, a to z národního restrukturalizačního programu v odvětví bavlny do rozvoje venkova, který znamená úpravu (4 miliony EUR ročně) prostředků pro dílčí strop EZZF, respektive pilíř 2. V následujících tabulkách níže byly prostředky přesunuty, a to bez ohledu na to, zda je zohlední víceletý finanční rámec.

(5)           V souladu se sdělením Komise „Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 v konečném znění) bude celková částka ve výši až 2,5 miliardy EUR v cenách roku 2011 k dispozici v rámci Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, a to na další podporu zemědělcům, kteří trpí následky globalizace. Ve výše uvedené tabulce je rozpis podle roků v běžných cenách pouze orientační. Předloha interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (KOM(2011) 403 v konečném znění, 29. června 2011) stanoví pro EFG celkovou maximální roční částku ve výši 429 milionů EUR v cenách roku 2011.

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

Tabulka 2: Odhadované příjmy a výdaje pro oblast politiky 05 v rámci okruhu 2

V milionech EUR (běžné ceny)

Rozpočtový rok || 2013 || 2013 upravený || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020

PŘÍJMY || || || || || || || || || ||

123 – Dávka z výroby cukru (vlastní zdroje) || 123 || 123 || 123 || 123 || || || || || || 246

|| || || || || || || || || ||

67 03 – Účelově vázané příjmy || 672 || 672 || 741 || 741 || 741 || 741 || 741 || 741 || 741 || 5 187

 z toho: ex 05 07 01 06 – Schválení účetních závěrek || 0 || 0 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483

Celkem || 795 || 795 || 864 || 864 || 741 || 741 || 741 || 741 || 741 || 5 433

VÝDAJE || || || || || || || || || ||

05 02 - Trhy (1) || 3 311 || 3 311 || 2 622 || 2 641 || 2 670 || 2 699 || 2 722 || 2 710 || 2 699 || 18 764

05 03 – Přímé podpory (před omezením) (2) || 42 170 || 42 535 || 42 876 || 43 081 || 43 297 || 43 488 || 43 454 || 43 454 || 43 454 || 303 105

05 03 – Přímé podpory (po omezení) (2) || 42 170 || 42 535 || 42 876 || 42 917 || 43 125 || 43 303 || 43 269 || 43 269 || 43 269 || 302 027

|| || || || || || || || || ||

05 04 – Rozvoj venkova (před omezením) || 14 817 || 14 451 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 101 185

05 04 – Rozvoj venkova (po omezení) || 14 817 || 14 451 || 14 455 || 14 619 || 14 627 || 14 640 || 14 641 || 14 641 || 14 641 || 102 263

|| || || || || || || || || ||

05 07 01 06 – Schválení účetních závěrek || –69 || –69 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Celkem || 60 229 || 60 229 || 59 953 || 60 177 || 60 423 || 60 642 || 60 631 || 60 620 || 60 608 || 423 054

ČISTÝ ROZPOČET po zohlednění účelově vázaných příjmů || || || 59 212 || 59 436 || 59 682 || 59 901 || 59 890 || 59 879 || 59 867 || 417 867

Poznámky:

(1)           Pro rok 2013 předběžný odhad založený na návrhu rozpočtu na rok 2012 a zohledňující právní úpravy schválené pro rok 2013 (např. strop pro víno, zrušení prémie na bramborový škrob, sušená krmiva), jakož i předpokládaný vývoj. Pro všechny roky odhady předpokládají, že nedojde k další potřebě financování podpůrných opatření z důvodu narušení trhu nebo krizí.

(2)           Prostředky pro rok 2013 zahrnují odhad klučení vína v roce 2012.

Tabulka 3: Výpočet finančního dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o příjmy a výdaje SZP, podle rozpočtových kapitol

V milionech EUR (běžné ceny)

Rozpočtový rok || 2013 || 2013 upravený || || CELKEM 2014–2020

|| || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 ||

PŘÍJMY || || || || || || || || || ||

123 – Dávka z výroby cukru (vlastní zdroje) || 123 || 123 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

|| || || || || || || || || ||

67 03 – Účelově vázané příjmy || 672 || 672 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483

 z toho: ex 05 07 01 06 – Schválení účetních závěrek || 0 || 0 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483

Celkem || 795 || 795 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483

VÝDAJE || || || || || || || || || ||

05 02 - Trhy (1) || 3 311 || 3 311 || –689 || –670 || –641 || –612 || –589 || –601 || –612 || –4 413

05 03 – Přímé podpory (před omezením) (2) || 42 170 || 42 535 || –460 || –492 || –534 || –577 || –617 || –617 || –617 || –3 913

05 03 – Přímé podpory – Odhadovaný výsledek omezení přesunutý do rozvoje venkova || || || 0 || –164 || –172 || –185 || –186 || –186 || –186 || –1 078

05 04 – Rozvoj venkova (před omezením) || 14 817 || 14 451 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 28

05 04 – Rozvoj venkova – Odhadovaný výsledek omezení přesunutý z přímých podpor || || || 0 || 164 || 172 || 185 || 186 || 186 || 186 || 1 078

05 07 01 06 – Schválení účetních závěrek || –69 || –69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483

Celkem || 60 229 || 60 229 || –1 076 || –1 089 || –1 102 || –1 115 || –1 133 || –1 144 || –1 156 || –7 815

ČISTÝ ROZPOČET po zohlednění účelově vázaných příjmů || || || –1 145 || –1 158 || –1 171 || –1 184 || –1 202 || –1 213 || –1 225 || –8 298

Poznámky:

(1)           Pro rok 2013 předběžný odhad založený na návrhu rozpočtu na rok 2012 a zohledňující právní úpravy schválené pro rok 2013 (např. strop pro víno, zrušení prémie na bramborový škrob, sušená krmiva), jakož i předpokládaný vývoj. Pro všechny roky odhady předpokládají, že nedojde k další potřebě financování podpůrných opatření z důvodu narušení trhu nebo krizí.

(2)           Prostředky pro rok 2013 zahrnují odhad klučení vína v roce 2012.

Tabulka 4: Výpočet finančního dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o výdaje související s trhem

V milionech EUR (běžné ceny)

ROZPOČTOVÝ ROK || || Právní základ || Odhadované potřeby || Změny oproti roku 2013 ||

|| || || 2013 (1) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020

Výjimečná opatření: efektivnější a rozšířená oblast působnosti právního základu || || články 154, 155, 156 || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm

Zrušení intervence pro pšenici tvrdou a čirok || || bývalý článek 10 || pm || – || – || – || – || – || – || – || –

Potravinové programy pro nejchudší osoby || (2) || bývalý článek 27 nařízení 1234/2007 || 500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –3 500,0

Soukromé skladování (lněné vlákno) || || článek 16 || nepoužije se || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || Pm

Podpora odvětví bavlny – restrukturalizace || (3) || bývalý článek 5 nařízení 637/2008 || 10,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –28,0

Poskytování podpory pro seskupení producentů v odvětví ovoce a zeleniny || || bývalý článek 117 || 30,0 || 0,0 || 0,0 || 0,0 || –15,0 || –15,0 || –30,0 || –30,0 || –90,0

Projekt „Ovoce do škol“ || || článek 21 || 90,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 420,0

Zrušení organizací producentů chmele || || bývalý článek 111 || 2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –15,9

Volitelné soukromé skladování sušeného odstředěného mléka || || článek 16 || nepoužije se || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm

Zrušení podpory pro použití odstředěného mléka / sušeného odstředěného mléka jako krmiva/kaseinu a použití kaseinu || || bývalé články 101, 102 || pm || – || – || – || – || – || – || – || –

Volitelné soukromé skladování másla || (4) || článek 16 || 14,0 || [–1,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–85,0]

Zrušení propagační dávky na mléko || || bývalý článek 309 || pm || – || – || – || – || – || – || – || –

05 02 CELKEM || || || || || || || || || || ||

Čistý dopad reformních návrhů (5) || || || || –446,3 || –446,3 || –446,3 || –461,3 || –461,3 || –476,3 || –476,3 || –3 213,9

Poznámky:

(1)           Potřeby pro rok 2013 jsou odhady založené na návrhu rozpočtu Komise pro rok 2012, s výjimkou a) odvětví ovoce a zeleniny, kde jsou potřeby založeny na finančním výkaze příslušných reforem, a b) veškerých již schválených právních změn.

(2)           Prostředky pro rok 2013 odpovídají návrhu Komise KOM(2010) 486. Od roku 2014 bude opatření financováno v rámci okruhu 1.

(3)           Finanční krytí pro restrukturalizační program v odvětví bavlny pro Řecko (4 miliony EUR/rok) bude od roku 2014 převedeno na rozvoj venkova. Finanční krytí pro Španělsko (6,1 milionu EUR/rok) bude od roku 2018 převedeno na režim jednotné platby (schváleno).

(4)           Odhadovaný účinek v případě neuplatnění opatření.

(5)           Kromě výdajů v rámci kapitol 05 02 a 05 03 se očekává, že přímé výdaje v kapitolách 05 01, 05 07 a 05 08 budou financovány z příjmů, které budou účelově vázány na EZZF.

Tabulka 5: Výpočet finančního dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o přímé podpory

V milionech EUR (běžné ceny)

ROZPOČTOVÝ ROK || || Právní základ || Odhadované potřeby || Změny oproti roku 2013 ||

|| || 2013 (1) || 2013 upravený (2) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020

|| || || || || || || || || || || ||

Přímé podpory || || || 42 169,9 || 42 535,4 || 341,0 || 381,1 || 589,6 || 768,0 || 733,2 || 733,2 || 733,2 || 4 279,3

– již schválené změny: || || || || || || || || || || || ||

začleňování EU 12 || || || || || 875,0 || 1 133,9 || 1 392,8 || 1 651,6 || 1 651,6 || 1 651,6 || 1 651,6 || 10 008,1

restrukturalizace odvětví bavlny || || || || || 0,0 || 0,0 || 0,0 || 0,0 || 6,1 || 6,1 || 6,1 || 18,4

kontrola stavu || || || || || –64,3 || –64,3 || –64,3 || –90,0 || –90,0 || –90,0 || –90,0 || –552,8

předchozí reformy || || || || || –9,9 || –32,4 || –32,4 || –32,4 || –32,4 || –32,4 || –32,4 || –204,2

|| || || || || || || || || || || ||

– změny v návaznosti na nové návrhy reformy SZP || || || –459,8 || –656,1 || –706,5 || –761,3 || –802,2 || –802,2 || –802,2 || –4 990,3

z toho: omezení || || || || || 0,0 || –164,1 || –172,1 || –184,7 || –185,6 || –185,6 || –185,6 || –1 077,7

|| || || || || || || || || || || ||

05 03 CELKEM || || || || || || || || || || || ||

Čistý dopad reformních návrhů || || || || || –459,8 || –656,1 || –706,5 || –761,3 || –802,2 || –802,2 || –802,2 || –4 990,3

CELKOVÉ VÝDAJE || || || 42 169,9 || 42 535,4 || 42 876,4 || 42 916,5 || 43 125,0 || 43 303,4 || 43 268,7 || 43 268,7 || 43 268,7 || 302 027,3

Poznámky:

(1)           Prostředky pro rok 2013 zahrnují odhad klučení vína v roce 2012.

(2)           S ohledem na již schválené legislativní změny, tj. dobrovolná modulace pro Spojené království a článek 136 „nevyužité prostředky“ přestanou platit do konce roku 2013.

Tabulka 6: Složky přímých podpor

V milionech EUR (běžné ceny)

ROZPOČTOVÝ ROK || || || || || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020

Příloha II || || || || || 42 407,2 || 42 623,4 || 42 814,2 || 42 780,3 || 42 780,3 || 42 780,3 || 256 185,7

Platby pro zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (30 %) || || || || || 12 866,5 || 12 855,3 || 12 844,3 || 12 834,1 || 12 834,1 || 12 834,1 || 77 068,4

Maximální částka, která může být přidělena platbám pro mladé zemědělce (2 %) || || || || || 857,8 || 857,0 || 856,3 || 855,6 || 855,6 || 855,6 || 5 137,9

Režim základní platby, platby na oblasti s přírodními omezeními, nepovinná podpora vázaná na produkci || || || || || 28 682,9 || 28 911,1 || 29 113,6 || 29 090,6 || 29 090,6 || 29 090,6 || 173 979,4

Maximální částka, která může být z výše uvedených linií použita na financování režimu pro malé zemědělce (10 %) || || || || || 4 288,8 || 4 285,1 || 4 281,4 || 4 278,0 || 4 278,0 || 4 278,0 || 25 689,3

Přesuny v odvětví vína uvedené v příloze II[33] || || || || || 159,9 || 159,9 || 159,9 || 159,9 || 159,9 || 159,9 || 959,1

Omezení || || || || || –164,1 || –172,1 || –184,7 || –185,6 || –185,6 || –185,6 || –1 077,7

Bavlna || || || || || 256,0 || 256,3 || 256,5 || 256,6 || 256,6 || 256,6 || 1 538,6

POSEI / menší ostrovy v Egejském moři || || || || || 417,4 || 417,4 || 417,4 || 417,4 || 417,4 || 417,4 || 2 504,4

Tabulka 7: Výpočet finančního dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o přechodná opatření pro poskytování přímých podpor v roce 2014

V milionech EUR (běžné ceny)

ROZPOČTOVÝ ROK || || Právní základ || Odhadované potřeby || Změny oproti roku 2013

|| || || 2013 (1) || 2013 upravený || 2014 (2)

Příloha IV nařízení Rady (ES) č. 73/2009 || || || 40 165,0 || 40 530,5 || 541,9

Začleňování EU 10 || || || || || 616,1

Kontrola stavu || || || || || –64,3

Předchozí reformy || || || || || –9,9

05 03 CELKEM || || || || ||

CELKOVÉ VÝDAJE || || || 40 165.0 || 40 530.5 || 41 072,4

Poznámky:

(1)           Prostředky pro rok 2013 zahrnují odhad klučení vína v roce 2012.

(2)           Rozšířené čisté stropy zahrnují odhad přesunů v odvětví vína na režim jednotné platby na základě rozhodnutí přijatých členskými státy pro rok 2013.

Tabulka 8: Výpočet finančního dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o rozvoj venkova

V milionech EUR (běžné ceny)

ROZPOČTOVÝ ROK || || Právní základ || Prostředky na rozvoj venkova || Změny oproti roku 2013 ||

|| || || 2013 || 2013 upravený (1) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020

Programy pro rozvoj venkova || || || 14 788,9 || 14 423,4 || || || || || || || ||

Podpora odvětví bavlny – restrukturalizace || (2) || || || || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 28,0

Výsledek omezení přímých podpor || || || || || || 164,1 || 172,1 || 184,7 || 185,6 || 185,6 || 185,6 || 1 077,7

Finanční krytí pro rozvoj venkova vyjma technické pomoci || (3) || || || || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –59,4

Technická pomoc || (3) || || 27,6 || 27,6 || 8,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 29,4

Cena za projekty místní inovativní spolupráce || (4) || || nepoužije se || nepoužije se || 0,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 30,0

05 04 CELKEM || || || || || || || || || || || ||

Čistý dopad reformních návrhů || || || || || 4,0 || 168,1 || 176,1 || 188,7 || 189,6 || 189,6 || 189,6 || 1 105,7

CELKOVÉ VÝDAJE (před omezením) || || || 14 816,6 || 14 451,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 101 185,5

CELKOVÉ VÝDAJE (po omezení) || || || 14 816,6 || 14 451,1 || 14 455,1 || 14 619,2 || 14 627,2 || 14 639,8 || 14 640,7 || 14 640,7 || 14 640,7 || 102 263,2

Poznámky:

(1)           Úpravy v souladu se stávajícími právními předpisy se použijí pouze do konce rozpočtového roku 2013.

(2)           Prostředky tabulce 1 (oddíl 3.1) jsou v souladu s prostředky uvedenými ve sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 v konečném znění). Je však třeba rozhodnout, zda víceletý finanční rámec zohlední přesun, který se navrhuje od roku 2014 pro finanční krytí jednoho členského státu, a to z národního restrukturalizačního programu v odvětví bavlny do rozvoje venkova, který znamená úpravu (4 miliony EUR ročně) prostředků pro dílčí strop EZZF, respektive pilíř 2. V tabulce 8 výše byly prostředky přesunuty, a to bez ohledu na to, zda je zohlední víceletý finanční rámec.

(3)           Prostředky na technickou pomoc pro rok 2013 byly stanoveny na základě původního finančního krytí pro rozvoj venkova (přesuny z pilíře 1 nejsou zahrnuty).

Technická pomoc pro období 2014–2020 je stanovena ve výši 0,25 % celkového finančního krytí pro rozvoj venkova.

(4)           Pokryto prostředky, jež jsou k dispozici pro technickou pomoc.

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Pozn.:    Odhaduje se, že legislativní návrhy nebudou mít dopad na prostředky správní povahy, tj. záměrem je provedení legislativního rámce se stávající úrovní lidských zdrojů a správních výdajů.

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

GŘ: AGRI ||

Ÿ Lidské zdroje || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 958,986

Ÿ Ostatní správní výdaje || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 67,928

GŘ AGRI CELKEM || Prostředky || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 1 026,914

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 1 026.914

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok N[34] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || || || || || || || ||

Platby || || || || || || || ||

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– x   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady

SPECIFICKÝ CÍL Č. 5: Zlepšit konkurenceschopnost odvětví zemědělství a zvýšit podíl jeho hodnoty v potravinovém řetězci || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Ovoce a zelenina: Uvádění na trh organizacemi producentů (OP)[35] || Podíl hodnoty produkce uváděné na trh OP na hodnotě celkové produkce || || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 5 810.0

– Víno: Finanční krytí v členských státech – RestrukturalizaceError! Bookmark not defined. || Počet hektarů || || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || || 3 326.0

– Víno: Finanční krytí v členských státech – InvesticeError! Bookmark not defined. || || || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || || 1 252.6

– Víno: Finanční krytí v členských státech – Destilace vedlejších produktůError! Bookmark not defined. || Hektolitry || || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || || 686.4

– Víno: Finanční krytí v členských státech – Konzumní alkoholError! Bookmark not defined. || Počet hektarů || || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || || 14.2

– Víno: Finanční krytí v členských státech – Použití zahuštěného moštuError! Bookmark not defined. || Hektolitry || || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || || 261.8

– Víno: Finanční krytí v členských státech – PropagaceError! Bookmark not defined. || || || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 1 875.3

– Ostatní: || || || || 720,2 || || 739,6 || || 768,7 || || 797,7 || || 820,3 || || 808,8 || || 797,1 || || 5 452.3

Mezisoučet za specifický cíl č. 5 || || 2 621,8 || || 2 641,2 || || 2 670,3 || || 2 699,3 || || 2 721,9 || || 2 710,4 || || 2 698,7 || || 18 763,5

SPECIFICKÝ CÍL Č. 6: Přispět k příjmům zemědělských podniků a omezit kolísavost příjmu zemědělských podniků || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Přímá podpora příjmů[36] || Počet placených hektarů (v milionech) || || 161,014 || 42 876,4 || 161,014 || 43 080,6 || 161,014 || 43 297,1 || 161,014 || 43 488,1 || 161,014 || 43 454,3 || 161,014 || 43 454,3 || 161,014 || 43 454,3 || 161.014 || 303 105.0

Mezisoučet za specifický cíl č. 6 || || 42 876,4 || || 43 080,6 || || 43 297,1 || || 43 488,1 || || 43 454,3 || || 43 454,3 || || 43 454,3 || || 303 105,0

NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || || || || || ||

Pozn.: Bude třeba určit výstupy pro specifické cíle 1 až 4 a 7 až 10 (viz oddíl 1.4.2 výše).

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– x   Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje[37] || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 958,986

Ostatní správní výdaje || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 67,928

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 1 026,914

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– x   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Pozn.: Odhaduje se, že legislativní návrhy nebudou mít dopad na prostředky správní povahy, tj. záměrem je provedení legislativního rámce se stávající úrovní lidských zdrojů a správních výdajů. Údaje za období 2014–2020 jsou založeny na stavu pro rok 2011.

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 1 034 || 1 034 || 1 034 || 1 034 || 1 034 || 1 034 || 1 034

XX 01 01 02 (při delegacích) || 3 || 3 || 3 || 3 || 3 || 3 || 3

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[38] ||

XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 78 || 78 || 78 || 78 || 78 || 78 || 78

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 04 yy || – v ústředí || || || || || || ||

– při delegacích || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

CELKEM[39] || 1 115 || 1 115 || 1 115 || 1 115 || 1 115 || 1 115 || 1 115

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci ||

Externí zaměstnanci ||

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– x   Návrh/podnět je v souladu s NÁVRHY víceletého finančního rámce NA OBDOBÍ 2014–2020.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– X  Návrh/podnět týkající se rozvoje venkova (EZFRV) počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát

Spolufinancované prostředky CELKEM[40] || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

– x   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– x   dopad na vlastní zdroje

– x   dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[41]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

|| || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Viz tabulky 2 a 3 v oddíle 3.2.1.

[1]               Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Rozpočet – Evropa 2020, KOM(2011) 500 v konečném znění, 29.6.2011.

[2]               Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky, KOM(2010) 672 v konečném znění, 18.11.2010.

[3]               Viz zejména usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011, 2011/2015(INI), a závěry předsednictví ze dne 18. března 2011.

[4]               Stávající legislativní rámec tvoří nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (přímé platby), nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (tržní nástroje), nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (rozvoj venkova) a nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 (financování).

[5]               Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006, KOM(2011) 615 ze dne 6. října 2011.

[6]               Přehled 517 obdržených příspěvků viz příloha 9 posouzení dopadů.

[7]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[8]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[9]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[10]             Úř. věst. C […], […], s. […].

[11]             KOM(2010) 672 v konečném znění, 18.11.2010.

[12]             Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.

[13]             Úř. věst. L …

[14]             Úř. věst. L 55, 28.02.2011, s. 13.

[15]             Úř. věst. L […], […], s. […].

[16]             Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 1.

[17]             Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 1.

[18]             Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení zrušené a nahrazené nařízením (ES) č. 73/2009.

[19]             Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

[20]             Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7.

[21]             Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

[22]             Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1. Nařízení zrušené a nahrazené nařízením (EU) č. …/… [rozvoj venkova].

[23]             Úř. věst. L …

[24]             Úř. věst. L 178, 5.7.2008, s. 1.

[25]             Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[26]             Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[27]             Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

[28]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[29]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[30]             KOM(2011) 500 v konečném znění, 29. června 2011.

[31]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[32]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[33]             Přímé podpory pro období 2014–2020 zahrnují odhad přesunů v odvětví vína na režim jednotné platby na základě rozhodnutí přijatých členskými státy pro rok 2013.

[34]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[35]             Založeno na předchozím čerpání a odhadech v návrhu rozpočtu na rok 2012. U organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny jsou prostředky v souladu s reformou tohoto odvětví a podle výkazů o činnosti návrhu rozpočtu na rok 2012 budou výstupy známy až koncem roku 2011.

[36]             Založeno na možných způsobilých oblastech pro rok 2009.

[37]             Založeno na průměrných nákladech ve výši 127 000 EUR na pracovní místa podle plánu pracovních míst úředníků a dočasných zaměstnanců.

[38]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[39]             Nezahrnuje dílčí strop rozpočtové linie 05.010404.

[40]             Bude stanoveno v programech rozvoje venkova předkládaných členskými státy.

[41]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.