EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document C:2005:257:FULL

Úřední věstník Evropské unie, C 257, 15. říjen 2005


Display all documents published in this Official Journal
 

ISSN 1725-5163

Úřední věstník

Evropské unie

C 257

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 48
15. října 2005


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   Informace

 

Soudní dvůr

 

SOUDNÍ DVŮR

2005/C 257/1

Věc C-396/03 P: Opravný prostředek podaný dne 24. září 2003 Magnusem Killingerem proti usnesení Soudu prvního stupně Evropských společenství vydanému dne 8. července 2003 ve věci T-186/03, Magnus Killinger proti Spolkové republice Německo, Radě Evropské unie a Komisi Evropských společenství

1

2005/C 257/2

Věc C-279/05: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozsudkem College van Beroep voor het Bedrijfsleven ze dne 30. června 2005 ve věci Vonk Dairy Products B.V. proti Productschap Zuivel

1

2005/C 257/3

Věc C-288/05: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Bundesgerichtshof ze dne 30. června 2005 v trestním řízení proti Jürgenovi Kretzingerovi

2

2005/C 257/4

Věc C-295/05: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Tribunal Supremo, Sala de lo Contencioso-Administrativo ze dne 1. dubna 2005 ve věci Asociación Nacional de Empresas Forestales (ASEMFO) proti Transformación Agraria SA (TRAGSA) a Administración del Estado

2

2005/C 257/5

Věc C-306/05: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Audiencia Provincial de Barcelona (Španělsko) ze dne 7. června 2005 ve věci Sociadead General de Autores y Editores de España (SGAE) proti Rafael Hoteles, S.A.

3

2005/C 257/6

Věc C-307/05: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Juzgado de lo Social de San Sebastián (Španělsko) ze dne 6. července 2005 ve věci Yolanda Del Cerro Alonso proti Osakidetza (Servicio Vasco de Salud)

3

2005/C 257/7

Věc C-316/05: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Högsta domstolen ze dne 9. srpna 2005 ve věci Nokia Corporation proti Joacimovi Wärdellovi

4

2005/C 257/8

Věc C-318/05: Žaloba podaná dne 17. srpna 2005 Komisí Evropských společenství proti Spolkové republice Německo

4

2005/C 257/9

Věc C-319/05: Žaloba podaná dne 19. srpna 2005 Komisí Evropských společenství proti Spolkové republice Německo

5

2005/C 257/0

Věc C-321/05: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Østre Landsret (Dánsko) ze dne 3. srpna 2004 ve věci Hans Markus Kofoed proti Skatteministeriet

6

2005/C 257/1

Věc C-322/05 P: Opravný prostředek podaný 24. srpna 2005 Hippocratem Vounakisem proti usnesení vydanému dne 2. června 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (třetím senátem) ve věci T-326/03, Hippocrate Vounakis v. Komise Evropských společenství

6

2005/C 257/2

Věc C-327/05: Žaloba podaná dne 30. srpna 2005 Komisí Evropských společenství proti Dánskému království

7

 

SOUD PRVNÍHO STUPNĚ

2005/C 257/3

Věc T-53/02: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. září 2005 – Ricosmos v. Komise (Celní právo — Operace vnějšího tranzitu Společenství týkající se cigaret — Podvod — Žádost o prominutí dovozního cla — Nařízení (EHS) č. 2913/92 — Nařízení (EHS) č. 2454/93 — Ustanovení o ekvitě — Dodržování lhůt — Práva obhajoby — Zásada proporcionality — Pojem hrubé nedbalosti)

8

2005/C 257/4

Věc T-140/02: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. září 2005 – Sportwetten v. OHIM (Ochranná známka Společenství — Návrh na prohlášení neplatnosti — Obrazová ochranná známka Společenství obsahující slovní prvek INTERTOPS — Ochranná známka odporující veřejnému pořádku nebo dobrým mravům — Článek 7 odst. 1 písm. f) a odst. 2 a článek 51 nařízení (ES) č. 40/94)

8

2005/C 257/5

Věc T-99/03: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. září 2005 – Atienza Morales v. Komise (Úředníci — Odměna — Příspěvek za práci v zahraničí — Článek 4 odst. 1 písm. a) přílohy VII služebního řádu — Pojem mezinárodní organizace)

9

2005/C 257/6

Spojené věci T-178/03 a T-179/03: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. září 2005 – CeWe Color v. OHIM (Ochranná známka Společenství — Slovní označení DigiFilm a DigiFilmMaker — Absolutní důvod pro zamítnutí — Článek 7 odst. 1 písm b) a c) nařízení (ES) č. 40/94)

9

2005/C 257/7

Věc T-272/03: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. září 2005 – Fernández Gómez v. Komise (Veřejná služba — Dočasný zaměstnanec — Článek 2 písm. a) ŘOZ — Přípustnost — Potvrzující akt — Omezení trvání smlouvy — Možnost prodloužení — Pravidlo vyloučení souběhu — Doba odpracovaná jako vyslaný národní expert — Diskreční pravomoc Komise)

9

2005/C 257/8

Věc T-283/03: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. září 2005 – Recalde Langarica v. Komise (Úředníci — Příspěvek za práci v zahraničí — Čl. 4 odst. 1 písm. a) přílohy VII služebního řádu — Práva obhajoby — Článek 26 služebního řádu — Zjevně nesprávné posouzení — Pojem obvyklé bydliště — Práce konaná pro některý jiný stát)

10

2005/C 257/9

Věc T-72/04: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. září 2005 – Hosman-Chevalier v. Komise (Úředníci — Odměna — Příspěvek za práci v zahraničí — Článek 4 odst. 1 písm. a) přílohy VII služebního řádu — Pojem práce konaná pro některý jiný stát)

10

2005/C 257/0

Věc T-181/04: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 7. září 2005 – Heinen v. Komise (Úředníci — Vnitřní výběrové řízení — Ústní zkouška — Nezapsání na seznam vhodných kandidátů — Výběr jazyka — Porušení oznámení o výběrovém řízení — Rovné zacházení)

11

2005/C 257/1

Věc T-320/04: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 12. září 2005 – Dionyssopoulou v. Rada (Úředník — Invalidní důchod — Korekční koeficient — Pojem trvalého pobytu — Spojené království)

11

2005/C 257/2

Věc T-376/04 R: Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 22. července 2005 – Polyelectrolyte Producers Group v. Rada a Komise (Žaloba na neplatnost — Rozhodnutí Rady, kterým se zaujímá postoj Společenství — Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP — Námitka nepřípustnosti — Napadnutelný akt — Aktivní legitimace — Nepřípustnost)

11

2005/C 257/3

Věc T-85/05 R: Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 23. května 2005 – Dimos Ano Liosion a další (Řecko) v. Komise Evropských společenství (Řízení o předběžných opatřeních — Fond soudržnosti — Rozhodnutí o spolufinancování — Projekt hygienického hlubinného ukládání domácího odpadu — Přípustnost — Fumus boni juris — Naléhavost — Nedostatek)

12

2005/C 257/4

Věc T-290/05: Žaloba podaná dne 25. července 2005 – Friedrich Weber v. Komise

12

2005/C 257/5

Věc T-296/05: Žaloba podaná dne 28. července 2005 – Luigi Marcuccio v. Komise Evropských společenství

13

2005/C 257/6

Věc T-297/05: Žaloba podaná dne 29. července 2005 – IPK International – World Tourism Marketing Consultants v. Komise

13

2005/C 257/7

Věc T-299/05: Žaloba podaná dne 26. července 2005 – Shanghai Excell M&E Entreprise and Shanghai Adaptech Precision v. Rada

14

2005/C 257/8

Věc T-303/05: Žaloba podaná dne 3. srpna 2005 – ACEA Electrabel Produzione S.p.A. v. Komise Evropských společenství

14

2005/C 257/9

Věc T-304/05: Žaloba podaná dne 4. srpna 2005 – Cain Cellars, Inc. v. OHIM

15

2005/C 257/0

Věc T-308/05: Žaloba podaná dne 10. srpna 2005 – Italská republika v. Komise Evropských společenství

16

2005/C 257/1

Věc T-313/05: Žaloba podaná dne 10. srpna 2005 – Microsoft v. Komise

16

2005/C 257/2

Věc T-325/05: Žaloba podaná dne 30. srpna 2005 – TUI AG v. OHIM

17

2005/C 257/3

Věc T-329/05: Žaloba podaná dne 26. srpna 2005 – Movimondo ONLUS v. Komise Evropských společenství

18

 

III   Oznámení

2005/C 257/4

Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 243, 1.10.2005

20

CS

 


I Informace

Soudní dvůr

SOUDNÍ DVŮR

15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/1


Opravný prostředek podaný dne 24. září 2003 Magnusem Killingerem proti usnesení Soudu prvního stupně Evropských společenství vydanému dne 8. července 2003 ve věci T-186/03, Magnus Killinger proti Spolkové republice Německo, Radě Evropské unie a Komisi Evropských společenství

(Věc C-396/03 P)

(2005/C 257/01)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byl předložen dne 24. září 2003 opravný prostředek podaný Magnusem Killingerem, zastoupeným T. Scheuernstuhlem, advokátem, Würzburger Straße 2, D-97440, proti usnesení Soudu prvního stupně Evropských společenství vydanému dne 8. července 2003 ve věci T-186/03, Magnus Killinger proti Spolkové republice Německo, Radě Evropské unie a Komisi Evropských společenství.

Soudní dvůr Evropských společenství (čtvrtý senát) zamítl opravný prostředek usnesením ze dne 3. června 2005 a rozhodl, že účastník řízení podávající opravný prostředek ponese vlastní náklady řízení.


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/1


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozsudkem College van Beroep voor het Bedrijfsleven ze dne 30. června 2005 ve věci Vonk Dairy Products B.V. proti Productschap Zuivel

(Věc C-279/05)

(2005/C 257/02)

Jednací jazyk: nizozemština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla rozsudkem College van Beroep voor het Bedrijfsleven (Nizozemsko) ze dne 30. června 2005 ve věci Vonk Dairy Products B.V. proti Productschap Zuivel, který došel kanceláři Soudního dvora dne 11. července 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

College van Beroep voor het Bedrijfsleven žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následujících otázkách:

1)

Je třeba vykládat články 16 až 18 nařízení (EHS) č. 3665/87 (1), ve znění použitelném v rozhodné době, v tom smyslu, že pokud byly po přijetí dovozních dokumentů s konečnou platností zaplaceny diferencované vývozní náhrady, může vést opakovaný vývoz zboží, vzešlý poté ve známost, pouze v případě zneužití ze strany vývozce k tomu, že platba nebyla dlužná?

2)

Jestliže je třeba na první otázku odpovědět záporně, jaká kritéria potom platí, aby bylo možno posoudit, kdy musí vést opakovaný vývoz zboží k závěru, že platba s konečnou platností poskytnutých diferencovaných vývozních náhrad nebyla dlužná?

3)

Jaká kritéria platí, aby bylo možno posoudit, zda se jedná o pokračující nebo opakované nesrovnalosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95? (2) College by zejména rád věděl, zda se jedná o pokračující nebo opakovanou nesrovnalost, jestliže se nesrovnalost vztahuje na poměrně malou část všech operací a operace, u kterých byla nesrovnalost zjištěna, se týkají vždy různých položek?


(1)  Nařízení Komise (EHS) č. 3665/87 ze dne 27. listopadu 1987, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty (Úř. věst. L 351, s. 1).

(2)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, s. 1).


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/2


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Bundesgerichtshof ze dne 30. června 2005 v trestním řízení proti Jürgenovi Kretzingerovi

(Věc C-288/05)

(2005/C 257/03)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla usnesením Bundesgerichtshof (Německo) ze dne 30. června 2005 v trestním řízení proti Jürgenovi Kretzingerovi, které došlo kanceláři Soudního dvora dne 19. července 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Bundesgerichtshof žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následujících otázkách souvisejících s výkladem článku 54 Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu k provedení Schengenské dohody mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (dále jen SPÚ):

1.

Jedná se o trestní stíhání „téhož činu“ ve smyslu článku 54 SPÚ (1), pokud byl obviněný italským soudem odsouzen kvůli dovozu pašovaného zahraničního tabáku do Itálie a jeho držení zde, jakož i kvůli nezaplacení cla za tabák při dovozu, a poté německým soudem s ohledem na předtím nastalé převzetí dotčeného zboží v Řecku kvůli obcházení (formálního) řeckého dovozního cla, které mělo být zaplaceno při dovozu třetí osobou do Řecka, pokud bylo od počátku úmyslem obviněného zboží převést po převzetí v Řecku přes Itálii do Velké Británie?

2.

Je sankce ve smyslu článku 54 SPÚ „již vykonána“, nebo „právě vykonávána“,

a)

pokud byl obviněný odsouzen k trestu odnětí svobody, jehož výkon byl podle práva státu, kde byl rozsudek vynesen, podmíněně odložen;

b)

pokud byl obviněný krátkodobě vzat do policejní nebo vyšetřovací vazby, a doba tohoto odnětí svobody se podle práva státu, kde byl rozsudek vynesen, započte při pozdějším výkonu trestu odnětí svobody.

3.

Ovlivní výklad pojmu výkonu ve smyslu článku 54 SPÚ skutečnost,

a)

že je stát, který vynesl rozsudek jako první, na základě vnitrostátního provedení rámcového rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, 18. 7. 2002), oprávněn svůj podle vnitrostátního práva pravomocný rozsudek vykonat;

b)

že žádosti státu, kde byl rozsudek vynesen, o právní pomoc k vydání odsouzeného zatím nebylo vyhověno, nebo k vykonání rozsudku vnitrostátně zatím nedošlo, protože byl rozsudek vydán v nepřítomnosti?


(1)  Úř. věst. 2000, L 239, s. 19


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/2


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Tribunal Supremo, Sala de lo Contencioso-Administrativo ze dne 1. dubna 2005 ve věci Asociación Nacional de Empresas Forestales (ASEMFO) proti Transformación Agraria SA (TRAGSA) a Administración del Estado

(Věc C-295/05)

(2005/C 257/04)

Jednací jazyk: španělština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla usnesením Tribunal Supremo, Sala de lo Contencioso-Administrativo ze dne 1. dubna 2005 ve věci Asociación Nacional de Empresas Forestales (ASEMFO) proti Transformación Agraria SA (TRAGSA) a Administración del Estado, které došlo kanceláři Soudního dvora dne 21. července 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Tribunal Supremo žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následujících otázkách:

1)

Je s ohledem na čl. 86 odst. 1 Smlouvy o ES přípustné, aby členský stát stanovil ex lege pro podnik veřejného práva takový právní režim, který mu umožňuje provádět veřejné práce bez toho, aby podléhal obecnému režimu zadávání veřejných zakázek prostřednictvím veřejné soutěže, aniž by existovaly zvláštní okolnosti naléhavosti nebo veřejného zájmu, a to jak pod, tak nad finanční prahovou hodnotu stanovenou za tímto účelem evropskými směrnicemi?

2)

Je takový právní režim slučitelný se směrnicemi Rady 93/36/EHS (1) a 93/37/EHS (2) ze dne 14. června 1993 a směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 97/52/ES ze dne 13. října 1997 (3) a Komise 2001/78//ES (4), které mění předchozí směrnice – právní úpravou, která byla nedávno změněna směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 (5)?

3)

Jsou tvrzení obsažená v rozsudku Soudního dvora Evropských společenství ze dne 8. května 2003 (věc C-349/97, Španělské království v. Komise) použitelná v každém případě na TRAGSA a její pobočky, s ohledem na judikaturu Soudního dvora v oblasti zadávání veřejných zakázek a skutečnost, že správní orgány svěřují TRAGSA značný počet prací, které nepodléhají režimu volné hospodářské soutěže, a že tato okolnost může způsobit výrazné narušení relevantního trhu?


(1)  Směrnice 93/36/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky (Úř. věst. L 199, s. 1)

(2)  Směrnice 93/37/EHS o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce (Úř. věst. L 199, s. 54)

(3)  Směrnice 97/52/ES, kterou se mění směrnice 92/50/EHS, 93/36/EHS a 93/37/EHS, které koordinují postupy při zadávání veřejných zakázek na služby, dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 328, s. 1)

(4)  Směrnice 2001/78/ES, kterou se mění příloha IV směrnice Rady 93/36/EHS, přílohy IV, V a VI směrnice Rady 93/37/EHS, přílohy III a IV směrnice Rady 92/50/EHS ve znění směrnice 97/52/ES, a přílohy XII až XV, XVII a XVIII směrnice Rady 93/38/EHS ve znění směrnice 98/4/ES (Směrnice o použití jednotných formulářů při zveřejňování vyhlášení veřejné zakázky) (Úř. věst. L 285, s. 1)

(5)  Směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, s. 114)


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/3


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Audiencia Provincial de Barcelona (Španělsko) ze dne 7. června 2005 ve věci Sociadead General de Autores y Editores de España (SGAE) proti Rafael Hoteles, S.A.

(Věc C-306/05)

(2005/C 257/05)

Jednací jazyk: španělština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla usnesením Audiencia Provincial de Barcelona (Španělsko) ze dne 7. června 2005 ve věci Sociadead General de Autores y Editores de España (SGAE) proti Rafael Hoteles, S.A., které došlo kanceláři Soudního dvora dne 3. srpna 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Audiencia Provincial de Barcelona (Španělsko) žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následujících otázkách:

1)

Představuje umístění televizních přístrojů, do kterých je kabelem šířen televizní signál zachycený satelitem nebo pozemní cestou, v hotelových pokojích akt sdělování veřejnosti, na který se vztahuje předpokládaná harmonizace vnitrostátních právních předpisů o ochraně autorského práva stanovená v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES (1) ze dne 22. května 2001?

2)

Je v rozporu s ochrannou autorského práva stanovenou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001, pokud je hotelový pokoj chápán jako čistě soukromý prostor, takže sdělování prostřednictvím televizních přístrojů, do kterých je šířen signál zachycený předtím hotelem, není považováno za sdělování veřejnosti?

3)

Pro účely ochrany autorského práva vůči sdělování veřejnosti stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001, lze považovat sdělování, které se uskutečňuje prostřednictvím televizního přijímače v hotelové ložnici, za sdělování veřejnosti, protože k dílu má přístup po sobě následující veřejnost?


(1)  Směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10)


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/3


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Juzgado de lo Social de San Sebastián (Španělsko) ze dne 6. července 2005 ve věci Yolanda Del Cerro Alonso proti Osakidetza (Servicio Vasco de Salud)

(Věc C-307/05)

(2005/C 257/06)

Jednací jazyk: španělština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla usnesením Juzgado de lo Social de San Sebastián (Španělsko) ze dne 6. července 2005 ve věci Yolanda Del Cerro Alonso proti Osakidetza (Servicio Vasco de Salud), které došlo kanceláři Soudního dvora dne 4. srpna 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Juzgado de lo Social de San Sebastián žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následujících otázkách:

1)

Když směrnice 1999/70/ES (1) stanoví, že se zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou nesmí být zacházeno méně příznivě než se zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou, odkazuje rovněž na finanční podmínky?

V případě kladné odpovědi:

2)

Je dostatečným objektivním důvodem k tomu, aby nebyl přiznán finanční příplatek za odpracovaná léta poskytovaný zaměstnancům v pracovním poměru na dobu neurčitou skutečnost, že článek 44 zákona 55/2003 ze dne 16. prosince 2003 o rámcovém řádu statutárních zaměstnanců ve zdravotnictví stanoví, že není možné jej pobírat?

3)

Představují dohody podepsané mezi odborovým zastoupením zaměstnanců a správou dostatečné objektivní důvody k tomu, aby zaměstnancům na dobu určitou nebyl přiznán příplatek za odpracovaná léta?


(1)  Směrnice Rady ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 175, 10.7.1999, s. 43)


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/4


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Högsta domstolen ze dne 9. srpna 2005 ve věci Nokia Corporation proti Joacimovi Wärdellovi

(Věc C-316/05)

(2005/C 257/07)

Jednací jazyk: švédština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla usnesením Högsta domstolen (Nejvyšší soud) ze dne 9. srpna 2005 ve věci Nokia Corporation proti Joacimovi Wärdellovi, které došlo kanceláři Soudního dvora dne 16. srpna 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce:

Högsta domstolen žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následujících otázkách:

1)

Má být výraz „zvláštní důvody“ uvedený v čl. 98 odst. 1 první větě nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství vykládán tak, že soud, který nalezne, že žalovaný porušil ochrannou známku Společenství, se může bez ohledu na ostatní okolnosti zdržet vydání zvláštního zákazu pokračujícího porušení, pokud usoudí, že nebezpečí pokračujícího porušení není zjevné nebo že je jinak pouze omezené?

2)

Má být výraz „zvláštní okolnosti“ uvedený v čl. 98 odst. 1 první větě nařízení o ochranné známce Společenství vykládán tak, že se soud, který nalezne, že žalovaný porušil ochrannou známku Společenství, může i přesto, že neexistuje důvod pro zdržení se vydání zákazu pokračujícího porušení uvedený v první otázce, zdržet vydání takového zákazu na základě toho, že je zjevné, že pokračující porušení je pokryto obecným zákazem porušení stanoveným vnitrostátními právními předpisy, jakož i to, že žalovanému může být uložena trestní sankce v případě, že pokračující porušení je způsobeno úmyslně či z důvodu hrubé nedbalosti?

3)

Je-li odpověď na druhou otázku záporná, je v takovém případě namístě přijmout zvláštní opatření, kdy zákaz je například spojen s pokutou, za účelem zajištění plnění zákazu, přestože je zjevné, že pokračující porušení je pokryto obecným zákazem porušení stanoveným vnitrostátními právními předpisy a že žalovanému může být uložena trestní sankce, pokud je pokračující poručení způsobeno úmyslně či hrubou nedbalostí?

4)

Je-li odpověď na třetí otázku kladná, platí toto i v případě, že podmínky pro přijetí takového zvláštního opatření v případě odpovídajícího porušení národní ochranné známky by nebyly považovány za splněné?


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/4


Žaloba podaná dne 17. srpna 2005 Komisí Evropských společenství proti Spolkové republice Německo

(Věc C-318/05)

(2005/C 257/08)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 17. srpna 2005 žaloba směřující proti Spolkové republice Německo podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou Richardem Lyalem a Kilianem Grossem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.

určil, že Spolková republika tím, že vyloučila platby školného na školách v zahraničí bez výjimky z odpočtu zvláštních výdajů stanoveného v § 10 odst. 1 č. 9 zákona o daních z příjmů (EStG), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 18, 39, 43 a 49 ES.

2.

uložil Spolkové republice Německo náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Podle názoru Evropské komise je úprava stanovená v § 10 odst. 1 č. 9 německého zákona o dani z příjmu v rozporu s volným pohybem služeb a s právy na volný pohyb stanovenými ve Smlouvě o ES.

Podle § 10 odst. 1 č. 9 EStG má osoba povinná k dani v Německu možnost odečíst jako zvláštní výdaje 30 % školného zaplaceného na státem schválených nebo uznaných soukromých školách od celkové částky svých zdanitelných příjmů. Pro školné na soukromých školách, které mají sídlo v jiném členském státě, tato možnost odpočtu neexistuje.

Komise považuje obecné vyloučení zahraničních soukromých škol z uvedeného daňového zvýhodnění za diskriminační. Daňové znevýhodnění zahraničních soukromých škol porušuje podle jejího názoru volný pohyb služeb zahraničních škol jakož i v Německu usazené osoby povinné k dani, která by ráda vyslala své děti na zahraniční soukromou školu.

Zahraniční soukromé školy jsou kromě toho nuceny k tomu, aby se v Německu usazovaly, pokud se chtějí vyhnout znevýhodnění v hospodářské soutěži způsobenému daňovým znevýhodněním jejich zákazníků. Tím je nepřípustně ohrožována svoboda usazování.

Konečně omezení možnosti odpočtu porušuje práva na volný pohyb občanů z jiných států EU, kteří se chtějí přistěhovat do Německa, ale zároveň chtějí nechat vyučovat své děti nadále na soukromých školách v zemi původu. Totéž platí pro německé státní příslušníky, kteří žijí v jiném členském státně, ale v Německu jsou dále neomezeně povinni k dani. Taktéž oni jsou znevýhodněni, jestliže chtějí vyslat své děti na soukromou školu mimo Německo.


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/5


Žaloba podaná dne 19. srpna 2005 Komisí Evropských společenství proti Spolkové republice Německo

(Věc C-319/05)

(2005/C 257/09)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 19. srpna 2005 žaloba směřující proti Spolkové republice Německo podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou Brunem Stromskym a Bernhardem Schimou, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.

rozhodl, že Spolková republika tím, že klasifikuje česnekový preparát v kapslích, jež svým označením nespadá do definice léčivého přípravku, jako léčivý přípravek, nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 28 a 30 ES;

2.

uložil Spolkové republice Německo náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Komise směřuje svou žalobu proti tomu, že německé orgány klasifikují česnekový preparát v kapslích jako léčivý přípravek.

Výrobek není dle názoru Komise léčivým přípravkem. Česnek je velmi rozšířenou potravinou. Obchod s česnekem není omezen z důvodu ochrany zdraví. Výrobek není podle svého označení léčivým přípravkem, neboť není označen nebo doporučován jako prostředek k léčení chorob nebo jejich předcházení a ani jinak není upravován způsobem typickým pro léčivé přípravky.

Nejedná se o léčivý přípravek ani z funkčního hlediska. Mírný preventivní účinek česneku proti arterioskleróze nepropůjčuje výrobku vlastnost léčivého přípravku. Takového účinku lze totiž docílit zaprvé požíváním česneku jako potraviny v nejrůznějších formách. Zadruhé mohou i další potraviny, jako například různé druhy ryb, působit preventivně proti arterioskleróze. Zatřetí zcela obecně snižují různé potraviny riziko různých onemocnění (rajčata, brokolice, kakao…). Tento pozitivní zdravotní účinek nemůže vést dle názoru Komise k tomu, aby byly tyto potraviny kvalifikovány jako léčivé přípravky.

Rizika, jež mohou být s požíváním česneku v určitých situacích spojena, rovněž neodůvodňují klasifikaci dotčeného výrobku jako léčivého přípravku. Těmto rizikům lze totiž čelit mírnějšími prostředky.

Dotčený výrobek tedy není léčivým přípravkem ve smyslu práva Společenství. Skutečnost, že v Německu je přesto klasifikován jako léčivý přípravek, představuje překážku volného pohybu zboží. Není zřejmé, že by tato překážka byla odůvodněna ochranou veřejného zdraví.


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/6


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Østre Landsret (Dánsko) ze dne 3. srpna 2004 ve věci Hans Markus Kofoed proti Skatteministeriet

(Věc C-321/05)

(2005/C 257/10)

Jednací jazyk: dánština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla usnesením Østre Landsret (Dánsko) ze dne 3. srpna 2004 ve věci Hans Markus Kofoed proti Skatteministeriet, které došlo kanceláři Soudního dvora dne 23. srpna 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Østre Landsret žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následující otázce:

Musí být čl. 2 písm. d) směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států vykládán v tom smyslu, že k výměně akcií ve smyslu směrnice nedojde, pokud účastníci výměny akcií současně s dohodou o výměně oznámili, bez toho, aby tím byli právně vázáni, že zamýšlejí, aby na první valné hromadě nabývající společnosti, která se uskuteční po provedení výměny, bylo hlasováno o rozdělení dividend vyšších nežli 10 % jmenovité hodnoty cenných papírů, které byly převedeny v souvislosti s výměnou akcií, a tato dividenda byla skutečně poskytnuta?


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/6


Opravný prostředek podaný 24. srpna 2005 Hippocratem Vounakisem proti usnesení vydanému dne 2. června 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (třetím senátem) ve věci T-326/03, Hippocrate Vounakis v. Komise Evropských společenství

(Věc C-322/05 P)

(2005/C 257/11)

Jednací jazyk: francouzština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byl předložen 24. srpna 2005 opravný prostředek podaný Hippocratem Vounakisem, zastoupeným S. Orlandim, A. Coolenem, J.-N. Louisem a E. Marchalem, advokáty, proti usnesení vydanému dne 2. června 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (třetím senátem) ve věci T-326/03, Hippocrate Vounakis v. Komise Evropských společenství.

Účastník řízení podávající opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

Rozhodl, že

se usnesení Soudu (třetího senátu) ze dne 2. června 2005 ve věci T-326/03 (Hippocrate Vounakis v. Komise Evropských společenství) v celém rozsahu zrušuje;

Dále rozhodl, že

je žaloba na neplatnost směřující proti rozhodnutí Komise o nezařazení jména účastníka řízení podávajícího opravný prostředek do seznamu osob povýšených do platové třídy A4 za hodnotící období pro povýšení 2002 přípustná,

se žalované v řízení v prvním stupni a v řízení o opravném prostředku ukládá náhrada nákladů řízení vzniklých v řízení v prvním stupni a v řízení o opravném prostředku.

Důvody opravného prostředku a hlavní argumenty:

Na podporu svého opravného prostředku účastník řízení podávající opravný prostředek konstatuje, že Soud provedl nesprávné právní posouzení, když posuzoval rozhodnutí napadené účastníkem řízení podávajícím opravný prostředek.

Soud měl totiž nesprávně za to, že rozhodnutí napadené účastníkem řízení podávajícím opravný prostředek je rozhodnutím týkajícím se vyhotovení seznamu povýšených osob vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí bylo tvořeno soubory aktů individuální povahy, které jsou určeny povýšeným úředníkům, zatímco napadené rozhodnutí o nezařazení jména účastníka řízení podávajícího opravný prostředek do seznamu povýšených osob je rozhodnutí striktně individuální.

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o povýšení ostatních úředníků, nesprávně považovaná za napadený akt, nebyla určena účastníku řízení podávajícímu opravný prostředek, měl Soud za to, že se musí uplatnit čl. 90 odst. 2 druhá odrážka druhá věta služebního řádu, a že tedy, i když měl dovolenou za kalendářní rok do 16. září a uvedené rozhodnutí bylo zveřejněno dne 14. srpna 2002, byl začátkem jeho lhůty pro podání stížnosti v každém případě den zveřejnění uvedeného seznamu.

Tímto Soud porušil čl. 90 odst. 2 druhou odrážku první větu služebního řádu, pokud je napadeným rozhodnutím právě individuální rozhodnutí o nepovýšení účastníka řízení podávajícího opravný prostředek po srovnávacím přezkumu zásluh úředníků určených k povýšení, a nikoli individuální rozhodnutí o povýšení ostatních úředníků, kteří jej nenapadají.

Pokud se jedná o individuální rozhodnutí, toto rozhodnutí mu musí být „užitečně“ oznámeno.

Ze všech výše uvedených důvodů se jeví, že Soud provedl nesprávné právní posouzení.


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/7


Žaloba podaná dne 30. srpna 2005 Komisí Evropských společenství proti Dánskému království

(Věc C-327/05)

(2005/C 257/12)

Jednací jazyk: dánština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 30. srpna 2005 žaloba směřující proti Dánskému království podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou N.B. Rasmussenem a A. Caeirosem, zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.

určil, že Dánské království tím, že zavedlo a ponechalo v platnosti ustanovení, jež činí zprostředkovatele v distribučním řetězci odpovědné za stejných podmínek jako výrobce v rozporu s čl. 3 odst. 3 směrnice 85/374/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice;

2.

uložil Dánskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Odstavec 10 dánského Produktansvarslov (zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku) stanoví, že zprostředkovatel je „je přímo odpovědný za vadné výrobky vůči poškozené straně a následným zprostředkovatelům v distribučním řetězci“.

Výsledkem dánských pravidel o odpovědnosti za jiného zprostředkovatelů je to, že poškozené strany mohou podat žalobu přímo proti zprostředkovateli (což je pojem, který je zahrnut v pojmu „dodavatelé“, definovaném v čl. 3 odst. 3 směrnice), za předpokladu, že jsou splněny nezbytné podmínky, kterými se řídí žaloba týkající se odpovědnosti za vadu výrobku vůči výrobci, tj. v rozsahu, v němž může poškozená strana prokázat, že škoda vznikla v důsledku vadného výrobku. Otázka, zda se zprostředkovatel dopustil nedbalostního jednání či nikoliv je tudíž irelevantní pokud jde o založení odpovědnosti za jiného. Určujícím faktorem je to, že odpovědnost za vadu výrobku lze přiznat výrobci.

Kdokoliv, komu byla jako zprostředkovateli přiznána odpovědnost ze jiného může podle odst. 11 bodu 3 Produktansvarslov podat žalobu na náhradu škody proti jak předchozímu zprostředkovateli tak výrobci.

Tato odpovědnost za jiného uložená zprostředkovateli je v rozporu se směrnicí. Důvodem j, že směrnice stanoví, že objektivní odpovědnost za vadné výrobky může být uložena výrobci – a pouze výrobci. Odpovědnost za vadné výrobky může být přiznána zprostředkovateli pouze v případech stanovených směrnicí (čl. 3 odst. 3) a na objektivním základě.

Dánská pravidla se odchylují od tohoto systému tím, že zavádí objektivní odpovědnost nahradit škodu ve formě objektivní odpovědnosti zprostředkovatelů ve všech případech, kdy by odpovědnost za vadné výrobky mohla být na objektivním základě uložena výrobci.


SOUD PRVNÍHO STUPNĚ

15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/8


Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. září 2005 – Ricosmos v. Komise

(Věc T-53/02) (1)

(„Celní právo - Operace vnějšího tranzitu Společenství týkající se cigaret - Podvod - Žádost o prominutí dovozního cla - Nařízení (EHS) č. 2913/92 - Nařízení (EHS) č. 2454/93 - Ustanovení o ekvitě - Dodržování lhůt - Práva obhajoby - Zásada proporcionality - Pojem hrubé nedbalosti“)

(2005/C 257/13)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ricosmos BV (Delfzijl, Nizozemsko) (právní zástupci: původně M. Chatelin, M. Fleers a P. Metzler, poté J. Hertoghs, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (právní zástupci: původně M. van Beek a R. Tricot, poté M. van Beek a B. Stromsky, jako zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise REM 09/00 ze dne 16. listopadu 2001, které prohlašuje, že prominutí dovozního cla ve prospěch žalobkyně, které je předmětem žádosti podané Nizozemským královstvím, není odůvodněné

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Žalobkyně ponese vlastní náklady řízení a náklady řízení vynaložené Komisí.


(1)  Úř. věst. C 118, 18.5.2002


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/8


Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. září 2005 – Sportwetten v. OHIM

(Věc T-140/02) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Návrh na prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Společenství obsahující slovní prvek INTERTOPS - Ochranná známka odporující veřejnému pořádku nebo dobrým mravům - Článek 7 odst. 1 písm. f) a odst. 2 a článek 51 nařízení (ES) č. 40/94“)

(2005/C 257/14)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sportwetten GmbH Gera (Gera, Německo) (zástupce: A. Zumschlinge, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: D. Schennen a G. Schneider, jako zmocněnci)

Druhý účastník řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastník před Soudem: Intertops Sporwetten GmbH (Salcburk, Rakousko) (zástupce: původně H. Pfeifer, dále R. Heimler, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 21. února 2002 (věc R 338/2000-4), týkajícímu se návrhu na prohlášení neplatnosti obrazové ochranné známky Společenství INTERTOPS

Výrok rozsudku

1)

Není na místě rozhodovat o návrhu žalobkyně směřujícímu k prohlášení obrazové ochranné známky Společenství obsahující slovní prvek INTERTOPS za neplatnou a ani o návrhu vedlejšího účastníka řízení směřujícímu k přiložení písemnosti do spisu.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Žalobkyni se ukládá náhrada veškerých nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 169, 13.7.2002.


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/9


Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. září 2005 – Atienza Morales v. Komise

(Věc T-99/03) (1)

(„Úředníci - Odměna - Příspěvek za práci v zahraničí - Článek 4 odst. 1 písm. a) přílohy VII služebního řádu - Pojem ‚mezinárodní organizace‘“)

(2005/C 257/15)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Maria Luisa Atienza Morales (Brusel, Belgie) (zástupce: É. Boigelot, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Curral a V. Joris, zmocněnci)

Předmět věci

Jednak návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 20. června 2002 a ze dne 13. prosince 2002 o odmítnutí přiznat žalobkyni nárok na příspěvek za práci v zahraničí stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. a) přílohy VII služebního řádu úředníků Evropských společenství a zamítnutí stížnosti podané za tímto účelem, a jednak návrh na výplatu tohoto příspěvku od 1. dubna 2002

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Každý účastník řízení ponese své náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 124, 24.5.2003


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/9


Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. září 2005 – CeWe Color v. OHIM

(Spojené věci T-178/03 a T-179/03) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Slovní označení DigiFilm a DigiFilmMaker - Absolutní důvod pro zamítnutí - Článek 7 odst. 1 písm b) a c) nařízení (ES) č. 40/94“)

(2005/C 257/16)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: CeWe Color AG & Co. OHG (Oldenburg, Německo) (zástupci: C. Spintig, S. Richter, U. Sander a H. Förster, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: I. Mayer a G. Schneider, jako zmocněnci)

Předmět věci

Dvě žaloby podané proti rozhodnutím třetího odvolacího senátu OHIM ze dne 12. března 2003 (ve věcech R 638/2002-3 a R 641/2002-3), týkajícím se zápisu slovních označení DigiFilmMaker a DigiFilm jako ochranných známek Společenství

Výrok rozsudku

1)

Žaloby se zamítají.

2)

Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 184, 2.8.2003.


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/9


Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. září 2005 – Fernández Gómez v. Komise

(Věc T-272/03) (1)

(„Veřejná služba - Dočasný zaměstnanec - Článek 2 písm. a) ŘOZ - Přípustnost - Potvrzující akt - Omezení trvání smlouvy - Možnost prodloužení - Pravidlo vyloučení souběhu - Doba odpracovaná jako vyslaný národní expert - Diskreční pravomoc Komise“)

(2005/C 257/17)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Maria Dolores Fernández Gómez (Brusel, Belgie) (zástupci: původně J. Iturriagagoitia Bassas a K. Delvolvé, poté J. Iturriagagoitia Bassas, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně J. Currall, H. Tserepa-Lacombe a F. Clotuche-Duvieusart, poté J. Currall a H. Tserepa-Lacombe, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh, domáhající se jednak zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného k uzavírání pracovních smluv ze dne 12. května 2003 o zamítnutí žádosti o prodloužení smlouvy dočasného zaměstnance žalobkyně, a jednak uložení Komisi, aby uhradila částku 101 328,60 eur zvýšenou o úroky z prodlení jako náhradu vzniklé újmy

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí orgánu oprávněného k uzavírání pracovních smluv ze dne 12. května 2003 o zamítnutí žádosti o prodloužení smlouvy žalobkyně se zrušuje.

2)

Komisi se ukládá, aby žalobkyni uhradila částku 50 000 eur (padesát tisíc eur) jako náhradu vzniklé újmy.

3)

Komise ponese své náklady řízení a náklady řízení vzniklé žalobkyni, včetně nákladů řízení vztahujících se k řízení o předběžném opatření.


(1)  Úř. věst. C 251, 18.10.2003.


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/10


Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. září 2005 – Recalde Langarica v. Komise

(Věc T-283/03) (1)

(„Úředníci - Příspěvek za práci v zahraničí - Čl. 4 odst. 1 písm. a) přílohy VII služebního řádu - Práva obhajoby - Článek 26 služebního řádu - Zjevně nesprávné posouzení - Pojem obvyklé bydliště - Práce konaná pro některý jiný stát“)

(2005/C 257/18)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Lucía Recalde Langarica (Brusel, Belgie) (zástupci: R. García-Gallardo Gil-Fournier a D. Domínguez Pérez, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall, zmocněnec, ve spolupráci s J. Rivasem Andrésem a J. Gutiérrezem Gisbertem, advokáty)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise, kterým se žalobkyni odebírá příspěvek za práci v zahraničí

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 239, 4.10.2003


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/10


Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. září 2005 – Hosman-Chevalier v. Komise

(Věc T-72/04) (1)

(„Úředníci - Odměna - Příspěvek za práci v zahraničí - Článek 4 odst. 1 písm. a) přílohy VII služebního řádu - Pojem ‚práce konaná pro některý jiný stát‘“)

(2005/C 257/19)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sonja Hosman-Chevalier (Brusel, Belgie) (Zástupci: J.-R. García-Gallardo Gil-Fournier, E. Wouters a A. Syagués Torres, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (Zástupci: J. Currall a M. Velardo, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 29. října 2003, kterým se žalobkyni zamítá nárok na příspěvek za práci v zahraničí stanovený v článku 4 přílohy VII služebního řádu úředníků Evropských společenství, jakož i na příspěvky s ním související.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí ze dne 8. dubna a 29. října 2003 se zrušují v rozsahu, v němž se týkají zamítnutí přiznat žalobkyni nárok na příspěvek za práci v zahraničí, stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. a) přílohy VII služebního řádu úředníků Evropských společenství, jakož i nárok na příspěvek na zařízení, stanovený v čl. 5 odst. 1 této přílohy.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Komise ponese veškeré náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 94, 17. 4. 2004


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/11


Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 7. září 2005 – Heinen v. Komise

(Věc T-181/04) (1)

(„Úředníci - Vnitřní výběrové řízení - Ústní zkouška - Nezapsání na seznam vhodných kandidátů - Výběr jazyka - Porušení oznámení o výběrovém řízení - Rovné zacházení“)

(2005/C 257/20)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nathalie Heinen (Ottignies, Belgie) (Zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a É. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Komise (Zástupci: L. Lozano Palacios a M. Velardo, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí komise vnitřního výběrového řízení COM/PB/02 přidělující žalobkyni za ústní zkoušku počet bodů nedostatečný na to, aby umožnil její zápis na seznam vhodných kandidátů.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 190, 24.7.2004.


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/11


Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 12. září 2005 – Dionyssopoulou v. Rada

(Věc T-320/04) (1)

(„Úředník - Invalidní důchod - Korekční koeficient - Pojem trvalého pobytu - Spojené království“)

(2005/C 257/21)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Triantafyllia Dionyssopoulou [Zástupci: C. Quackels a M.-C. Gautier, advokáti]

Žalovaná: Rada Evropské unie [Zástupci: M. Sims a I. Díez Parra, zmocněnci]

Předmět věci

Jednak návrh na zrušení rozhodnutí Rady ze dne 12. prosince 2003 používající korekční koeficient platný v Řecku na důchod žalobkyně a jednak návrh na náhradu škody.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Každý účastník řízení ponese vlastní náklady.


(1)  Úř. věst. C 273, 6.11.2004


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/11


Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 22. července 2005 – Polyelectrolyte Producers Group v. Rada a Komise

(Věc T-376/04 R) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Rozhodnutí Rady, kterým se zaujímá postoj Společenství - Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP - Námitka nepřípustnosti - Napadnutelný akt - Aktivní legitimace - Nepřípustnost“)

(2005/C 257/22)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Polyelectrolyte Producers Group (Brusel, Belgie) (zástupci: K. Van Maldegem a C. Mereu, advokáti)

Žalované: Rada Evropské unie (zástupci: J.-P. Hix a B. Hoff-Nielsen, jako zmocněnci) a Komise Evropských společenství (zástupci: J. Forman a M. Wilderspin, jako zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení aktů žalovaných, kterými se Norskému království povoluje používat přísnější koncentrační limity akrylamidu, nežli jsou limity použitelné v Evropském společenství, a které jsou uvedené v rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 59/2004 ze dne 26. dubna 2004, kterým se mění příloha II (Technická nařízení, standardy, zkoušky a certifikace) k Dohodě o EHP (Úř. věst. L 277, s. 30), jakož i zrušení postoje Společenství týkajícího se tohoto rozhodnutí

Výrok usnesení

1)

Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)

Žalobce ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Komisí a Radou.


(1)  Úř. věst. C 284 z 20.11.2004.


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/12


Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 23. května 2005 – Dimos Ano Liosion a další (Řecko) v. Komise Evropských společenství

(Věc T-85/05 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Fond soudržnosti - Rozhodnutí o spolufinancování - Projekt hygienického hlubinného ukládání domácího odpadu - Přípustnost - Fumus boni juris - Naléhavost - Nedostatek“)

(2005/C 257/23)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dimos Ano Liosion a další (Řecko) (Zástupce: G. Kalavros, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (Zástupci: D. Triantafyllou a L. Flynn, jako zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Komise E (2004) 5522 ze dne 21. prosince 2004 ohledně poskytnutí finanční pomoci z Fondu soudržnosti na výstavbu fáze I druhého areálu skládky sanitárního odpadu (XYTA) západní Atiky, v areálu Skalistiri ve městě Fyli v Atice (Řecko),

Výrok usnesení

1)

Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)

O nákladech řízení bude rozhodnuto později.


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/12


Žaloba podaná dne 25. července 2005 – Friedrich Weber v. Komise

(Věc T-290/05)

(2005/C 257/24)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Friedrich Weber (Kolín, Německo) (Zástupce): W. Declair, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhy žalobce

změnit rozhodnutí žalované ze dne 27. května 2005 tak, že jí bude uloženo poskytnout žalobci v souladu s jeho dopisy ze dne 23. dubna 2005 a ze dne 27. dubna 2005 přístup k dokumentům, v souvislosti s řízením o podpoře E 3/2005 o financování veřejnoprávních rozhlasů v Německu, podle nařízení (ES) č. 1049/2001.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V napadeném rozhodnutí Komise s odkazem na čl. 4 odst. 2 třetí odrážku a čl. 4 odst. 3 první pododstavec nařízení o přístupu veřejnosti k dokumentům (1) zamítla žádost žalobce na přístup k dokumentům v souvislosti s řízením o podpoře E 3/2005 o financování veřejnoprávních rozhlasů v Německu.

Žalobce uplatňuje, že existuje veřejný zájem na zveřejnění dotčených dokumentů.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43).


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/13


Žaloba podaná dne 28. července 2005 – Luigi Marcuccio v. Komise Evropských společenství

(Věc T-296/05)

(2005/C 257/25)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Luigi Marcuccio (Trifase/Itálie) [Zástupce: Alessandro Distante, advokát]

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhy žalobce

zrušit rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost zaslaná žalobcem společnému režimu nemocenského pojištění Evropských Společenství;

uložit žalované, aby zaplatila žalobci jakožto úhradu doplňkové částky do 100 % lékařských výloh, které mu vznikly a o jejichž úhradu požádal společný režim v období od 4. ledna 2002 do 19. května 2004, rozdíl mezi tím, co bylo již žalobci zaplaceno jakožto úhrada lékařských výloh a 100 % lékařských výloh, to jest částku 2 572,32 EUR nebo nižší či vyšší částku, jež Soud uzná za spravedlivou;

uložit žalované, aby zaplatila žalobci úroky z prodlení ve výši 10 %;

uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V projednávané věci žalobce napadá zamítnutí žalobkyní uhrazení 100 % lékařských výloh, které mu vznikly.

Na podporu svých tvrzení žalobce uplatňuje porušení článku 72 Statutu a povinnosti promptnosti a řádného úředního postupu, jakož i absolutní porušení povinnosti uvést odůvodnění a zjevně nesprávné posouzení.


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/13


Žaloba podaná dne 29. července 2005 – IPK International – World Tourism Marketing Consultants v. Komise

(Věc T-297/05)

(2005/C 257/26)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: IPK International – World Tourism Marketing Consultants GmbH (Mnichov, Německo) (právní zástupci: H.-J. Prieß, Rechtsanwalt, M. Niestedt, Rechtsanwalt, a C. Pitschas, Rechtsanwalt)

Žalovaná: Komise Evropských Společenství

Návrhy žalobkyně

prohlášení rozhodnutí Komise ze dne 13. května 2005 [Az.: ENTR/01/Audit/RVDZ/ss D(2005) 11382] o zrušení povolení poskytnout žalobkyni příspěvek ve výši 530 000 ECU v rámci projektu ECODATA ze dne 4. srpna 1992 (Az.: 003977/XXIII/A3 – S92/DG/ENV8/LD/kz) za neplatné

uložení Komisi náhrady nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise povolila žalobkyni dne 4. srpna 1992 příspěvek ve výši 530 000 ECU pro zřízení databáze pro ekologický cestovní ruch v Evropě. Toto rozhodnutí bylo žalovanou zrušeno napadeným rozhodnutím ze dne 13. května 2005.

Žalobkyně uplatňuje, že napadené rozhodnutí je protiprávní. V odůvodnění své žaloby žalobkyně uvádí, že nebyly splněny předpoklady pro zrušení rozhodnutí, protože hlediska uvedená Komisí pro odůvodnění jejího rozhodnutí jsou věcně neodůvodněná a kromě toho kvůli uplynutí lhůty již není možné zrušit povolení příspěvku. Kromě toho žalobkyně uplatňuje, že napadené rozhodnutí porušuje zásadu dobré správy, jakož i zásadu povinnosti uvést odůvodnění podle článku 253 Smlouvy o ES. Konečně žalobkyně vytýká porušení zákazu opakování řízení pro rozhodnutí prohlášené za neplatné.


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/14


Žaloba podaná dne 26. července 2005 – Shanghai Excell M&E Entreprise and Shanghai Adaptech Precision v. Rada

(Věc T-299/05)

(2005/C 257/27)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Shanghai Excell M&E Entreprise Co Ltd a Shanghai Adeptech Precision Company Limited (Shanghai, Čína) (Zástupce: R. MacLean, solicitor)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhy žalobkyně

zrušení nařízení Rady (ES) č. 692/2005 (1) ze dne 28. dubna 2005 v rozsahu, v němž se vztahuje na žalobkyni, a

uložení Radě náhrady nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Napadené nařízení uložilo antidumpingové clo na vývozy elektronických vah žalobkyněmi, které se rovněž zpětně vztahovalo na dovozy těchto výrobků zaregistrovaných podle nařízení Komise (ES) č. 1408/2004 (2). Celním orgánům v EU bylo také nařízeno ukončit registraci dovozů výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky v případě žalobkyň.

Žalobkyně navrhují, aby Soud zrušil toto nařízení. Na podporu své žaloby uplatňují porušení čl. 2 odst. 7 písm. c) druhého pododstavce nařízení Komise (ES) č. 384/1996 z důvodu, že Komise vymezila otázku zacházení v tržním hospodářství v případě žalobkyň po uplynutí lhůty tří měsíců stanovené v tomto článku. Žalobkyně dále uplatňují zjevně nesprávné posouzení týkající se určení, zda žalobkyně působily v podmínkách tržního hospodářství. Žalobkyně považují tato namítaná pochybení za porušení čl. 2 A odst. 7 písm. c) prvního pododstavce nařízení (ES) č. 384/1996.

Napadené nařízení bylo přijato po „úvodním šetření“ ve vztahu k žalobkyním. Žalobkyně tvrdí, že v tomto šetření orgány Společenství nepřijaly stejný postup, který používaly v původním šetření, které vedlo k uložení cla, a že byl tedy porušen čl. 11 odst. 9 nařízení (ES) č. 384/1996.

Žalobkyně také tvrdí, že orgány Společenství nepoužily řádná standardní kritéria při posouzení běžné hodnoty, vývozní ceny a zisku, a že tedy byly porušeny články 2 A odst. 7 písm. a) a čl. 2 C odst. 10 nařízení (ES) č. 384/1996.

Nakonec žalobkyně tvrdí, že napadené nařízení je řádně neidentifikuje, jelikož uvádí nesprávnou adresu obou žalobkyň. Považují tuto skutečnost za podstatné nesprávné skutkové zjištění.


(1)  Úř. věst. L 112, 3.5.2005, s. 42.

(2)  Úř. věst. L 256, 3.8.2004, s. 8.


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/14


Žaloba podaná dne 3. srpna 2005 – ACEA Electrabel Produzione S.p.A. v. Komise Evropských společenství

(Věc T-303/05)

(2005/C 257/28)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: ACEA Electrabel Produzione S.p.A. (Řím, Itálie) (Zástupci: Luca G. Radicati di Brozolo, Massimo Merola, Chiara Bazoli, Fabrizio D'Alessandri, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhy žalobkyně

zrušit rozhodnutí Komise ze dne 16. března 2005 o podpoře pro snížení skleníkového efektu prostřednictvím využívání alternativních zdrojů energie (státní podpora č. C 35/03) v části, v níž kvalifikuje finanční opatření pro výstavbu tepelné sítě v oblasti Torrino-Mezzocammino jako státní podpory, jakož i v části, v níž pozastavuje vyplacení podpory až do okamžiku, kdy Itálie poskytne důkaz o navrácení podpory od ACEA, která byla prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s rozhodnutím 2003/193/ES ze dne 5. června 2002 o daňových úlevách pro bývalé obecní podniky;

uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně v projednávané věci je společnost ovládaná Electrabel SA a ACEA. Konkrétněji byla tato společnost jednou ze tří společností ovládaných holdingem ACEA Electrabel Holding S.p.A., joint venture vytvořeným Electrabel a ACEA za účelem působení v oblasti elektrické energie a plynu.

Žaloba je podána proti rozhodnutí ze dne 16. března 2005, kterým Komise ukončila řízení zahájené podle čl. 88 odst. 2 ES za účelem přezkoumání slučitelnosti financování regionem Latium rozšíření tepelné sítě v oblasti Torrino-Mezzocammino blízko Říma s právem Společenství (státní podpora č. C-35/03 – ex NN 90/2002).

Žalobkyně navrhuje, aby Soud prvního stupně Evropských společenství určil neplatnost rozhodnutí v části, v níž kvalifikuje finanční opatření pro výstavbu tepelné sítě v oblasti Torrino-Mezzocammino jako státní podporu, a v části, v níž pozastavuje vyplacení podpory až do okamžiku, kdy Itálie poskytne důkaz o navrácení podpory od ACEA, která byla prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s rozhodnutím 2003/193/ES ze dne 5. června 2002 o daňových úlevách pro bývalé obecní podniky („rozhodnutí o daňových úlevách“).

Žaloba se zakládá zejména na těchto hlavních důvodech:

a)

Dotčené opatření není státní podporou, neboť nemůže mít vliv na hospodářskou soutěž a v každém případě není na újmu obchodu uvnitř Společenství. Toto opatření má totiž účinky pouze na místní úrovni, jelikož je určeno k podpoře projektu (výstavba tepelné sítě ve čtvrti blízko Říma), ze kterého bude mít prospěch omezený počet uživatelů v oblasti omezené na italské území a dokonce pouze satelitní čtvrť města;

b)

příjemce opatření (tj. žalobkyně) se neshoduje s příjemcem podpory, která je předmětem rozhodnutí o daňových úlevách (tj. ACEA) a ani s ním nevytváří jediný hospodářský subjekt, a tudíž je pozastavení vyplacení podpory neopodstatněné;

c)

i kdybychom chtěli nepřihlížet k pochybení v určení příjemce podpory a považovat (quod non) ACEA za skutečného příjemce předmětného financování, použití rozsudku Deggendorf  (1) v projednávaném případě není relevantní. Komise neprokázala zejména existenci domněnek (a to konkrétně vliv kumulace předchozích opatření s novými opatřeními), které podle zásad uvedených v témže rozsudku musejí být opodstatněné pro to, aby mohly pozastavit vyplacení podpory.


(1)  Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. září 2003 ve spojených věcech T-244/93 a T-486/93, TWD v. Komise (Recueil, s. II-2265) potvrzený rozsudkem Soudního dvora ze dne 15. května 1997 ve věci C-355/95 (Recueil, s. I-2549).


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/15


Žaloba podaná dne 4. srpna 2005 – Cain Cellars, Inc. v. OHIM

(Věc T-304/05)

(2005/C 257/29)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Cain Cellars, Inc. (St. Helena, Spojené státy) (zástupci: W.-W. Wodrich a J. K. F. Albrecht, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhy žalobkyně

zrušení rozhodnutí žalovaného (první odvolací senát) ze dne 23. května 2005 (odvolání R 0975/2004-1);

uložení žalovanému náhrady nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovaná ochranná známka Společenství: obrazová pentagonální ochranná známka pro výrobek „víno“ třídy 33 – žádost č. 3 425 121

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí žádosti

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání žalobkyně

Dovolávané žalobní důvody: z právního hlediska je irelevantní, že ochranná známka, jejíž přihlášení je požadováno, je geometrický vzor, protože k tomu, aby označení fungovalo jako ochranná známka a bylo způsobilé k obchodnímu označení výrobku, je určující pouze vnímání běžně informovaného, přiměřeně pozorného a obezřetného průměrného spotřebitele. Toto kritérium posouzení bylo v napadeném rozhodnutí žalovaným porušeno. Geometrický pentagonální vzor je neobvyklý a nápadný, a má tedy rozlišovací charakter, stejně tak uvádí obchodní původ výrobku. V důsledku toho nebrání překážka zapsání podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993, o ochranné známce Společenství, zápisu ochranné známky žalobkyně, jejíž ochrana je požadována.


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/16


Žaloba podaná dne 10. srpna 2005 – Italská republika v. Komise Evropských společenství

(Věc T-308/05)

(2005/C 257/30)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Italská republika (Zástupce: Antonio Cingolo, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhy žalobkyně

zrušit přípis Komise Evropských společenství ze dne 7. června 2005 č. 05272, generální ředitelství pro regionální politiku – Programy a projekty na Kypru, v Řecku, Maďarsku, Itálii, na Maltě a v Nizozemsku, jejichž předmětem je regionální operativní program Kampanie cíl 1 2000-2006 (č. CCI 1999 IT 16 1 PO 007) – Prohlášení o dočasných výdajích a žádost o platbu;

zrušit přípis Komise Evropských společenství ze dne 8. června 2005 č. 05453, generální ředitelství pro regionální politiku – Programy a projekty na Kypru, v Řecku, Maďarsku, Itálii, na Maltě a v Nizozemsku, jejichž předmětem je jednotný programový dokument (DOCUP) cíl 2 – Latium 2000-2006 (č. CCI 2000 IT 16 2 DO 009) – Platba jiné než požadované částky Komisí;

zrušit přípis Komise Evropských společenství ze dne 17. června 2005 č. 05726, generální ředitelství pro regionální politiku – Programy a projekty na Kypru, v Řecku, Maďarsku, Itálii, na Maltě a v Nizozemsku, jejichž předmětem je regionální operativní program Puglia 2000-2006 (č. CCI 1999 IT 16 PO 009) – Platby jiné než požadované částky Komisí;

zrušit přípis Komise Evropských společenství ze dne 17. června 2005 č. 05728, generální ředitelství pro regionální politiku – Programy a projekty na Kypru, v Řecku, Maďarsku, Itálii, na Maltě a v Nizozemsku, jejichž předmětem je regionální operativní program Puglia 2000-2006 (č. CCI 1999 IT 16 PO 009) – Platby jiné než požadované částky Komisí;

zrušit přípis Komise Evropských společenství ze dne 23. června 2005 č. 05952, generální ředitelství pro regionální politiku – Programy a projekty na Kypru, v Řecku, Maďarsku, Itálii, na Maltě a v Nizozemsku, jejichž předmětem je regionální operativní program Puglia 2000-2006 (č. CCI 1999 IT 16 PO 009) – Platby jiné než požadované částky Komisí;

zrušit všechny akty s nimi související a předpokládané; v důsledku toho uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou totožné se žalobními důvody a hlavními argumenty ve věci T-345/04, Italská republika v. Komise (1).


(1)  Úř. věst. C 262, 23.10.2004, s. 55.


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/16


Žaloba podaná dne 10. srpna 2005 – Microsoft v. Komise

(Věc T-313/05)

(2005/C 257/31)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Microsoft Corporation (Washington, USA) [Zástupci: J.-F. Bellis, I. Forrester, advokáti]

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhy žalobkyně

zrušení rozhodnutí Komise ze dne 1. června 2005;

uložení Komisi náhrady nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na základě rozhodnutí Komise ze dne 24. března 2004, napadeného ve věci T-201/04 (1), podle kterého je žalobkyně povinna zpřístupnit specifikace některých protokolů Windows za účelem zajištění interoperability se systémem Windows, Komise dopisem ze dne 1. června 2005 informovala žalobkyni, že žalobkyně je podle ní povinna umožnit třetím stranám – které nemají licenci – distribuci softwaru ve formě zdrojového kódu vyvinutého konkurenty na základě zpřístupněných specifikací protokolu Windows, pokud software nezahrnuje vynález žalobkyně, splňující kritéria novosti a vynalézavosti.

Žalobkyně napadá dopis Komise ze dne 1. června 2005 tvrzením, že distribuce dotčeného softwaru ve formě zdrojového kódu by umožnila stranám, které nemají licenci, přístup k jejímu obchodnímu tajemství, aniž by jí byla dána možnost zajistit, že je s obchodním tajemstvím důvěrně zacházeno podle licenčních podmínek, jak je tomu v případě držitelů licence.

Žalobkyně se domnívá, že dopis ze dne 1. června 2005 představuje protiprávní zásah do jejích vlastnických práv a že Komise neměla pravomoc uložit povinnosti nad rozsah povinností požadovaných rozhodnutím ze dne 24. března 2004, neboť dopis Komise ze dne 1. června 2005 zamýšlí provést toto rozhodnutí.

Žalobkyně dále tvrdí, že dopis ze dne 1. června 2005 porušuje zásadu proporcionality tím, že jde nad rámec toho, co je nezbytné k nápravě zneužití zjištěného v rozhodnutí ze dne 24. března 2004.

Krom toho žalobkyně tvrdí, že test novosti a vynalézavosti stanovený v dopise ze dne 1. června 2005 porušuje zásadu právní jistoty, jelikož ho nelze jasně, přesně a jednoduše použít, aby měl význam v souvislosti s obchodním tajemstvím.

Konečně žalobkyně uplatňuje, že dopis ze dne 1. června 2005 je v rozporu se zásadami mezinárodního práva veřejného, kterým je Společenství vázáno, jelikož má za následek celosvětové a extrateritoriální zpřístupnění vlastnických práv žalobkyně.


(1)  Úř. věst. C 179 ze dne 10. července 2004, s. 18.


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/17


Žaloba podaná dne 30. srpna 2005 – TUI AG v. OHIM

(Věc T-325/05)

(2005/C 257/32)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: TUI AG (Hannover, Německo) (Zástupce: D. von Schulz, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhy žalobkyně

zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 25. května 2005 – R 0183/2004-4;

uložit Úřadu pro harmonizaci, aby zapsal přihlášenou ochrannou známku EU 002851681 „Fliegen zum Taxipreis“ [Létání za cenu jízdy taxi] pro všechny služby uvedené v přihlášce;

uložit Úřadu pro harmonizaci náhradu nákladů probíhajícího žalobního řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „Fliegen zum Taxipreis“ pro služby ve třídách 36 a 39 – přihláška č. 2 851 681.

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky pro služby ve třídě 39.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94, jelikož není pravdou, že přihlašovaná ochranná známka nemá rozlišovací způsobilost.


15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/18


Žaloba podaná dne 26. srpna 2005 – Movimondo ONLUS v. Komise Evropských společenství

(Věc T-329/05)

(2005/C 257/33)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Movimondo ONLUS (Řím, Itálie) (Zástupci: Paolo Vitali, Giulia Verusio, Gian Michele Roberti a Alessandra Franchi, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhy žalobkyně

určit, že Komise Evropských společenství (Služba ECHO) nesplnila své smluvní povinnosti vyplývající z dohod o subvencování (Grant Agreements) uzavřených na základě rámcové dohody o partnerství (Framework Partnership Agreement) číslo 3-314, a v důsledku toho

uložit Komisi Evropských společenství, aby zaplatila Movimondo následující částky:

36 500,51 eur týkajících se projektu MAGUINDANAO: ECHO/PHL/210/02003 zvýšených o úroky z prodlení od 25. září 2004;

150 000,00 eur týkajících se projektu ECHO 9 PALESTINE: ECHO/TPS/210/2003/08018 zvýšených o úroky z prodlení od 16. září 2004;

52 500,00 eur týkajících se projektu DIPECHO INDE: ECHO/TPS/210/2003/03005 zvýšených o úroky z prodlení od 24. března 2005;

50 865,96 eur týkajících se projektu ECHO LIBAN: ECHO/TPS/210/2003/08020 zvýšených o úroky z prodlení od 15. srpna 2005;

119 485,70 eur týkajících se projektu ECHO BAJO YUNA: ECHO/CR/BUD/2004/01006 zvýšených o úroky z prodlení od 12. června 2005;

28 500,00 eur splatných pro projekt ECHO RUNDU II: ECHO/AGO/BUD/2004/01018 zvýšených o úroky z prodlení od 13. července 2005;

70 085,00 eur týkajících se projektu ECHO SAMANA': ECHO/DOM/BUD/2004/01001 zvýšených o úroky z prodlení od 16. května 2005;

uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Podpůrně:

zrušit rozhodnutí o přerušení lhůt pro platbu obsažené v dopise ze dne 17. června 2005 generálního ředitele Antonia Cavacoa, Úřad pro humanitární pomoc ECHO 3 (Ref. D 6613), jehož předmětem je „příkaz vyplatit Movimondo částky, které jí ještě nebyly vyplaceny“ („injunction to pay outstanding payments due to Movimondo“), a v důsledku toho uložit Komisi Evropských společenství, aby Movimondo zaplatila výše uvedené částky;

uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou žalující společnost – nevládní organizace pro spolupráci a mezinárodní solidaritu – navrhuje na základě článku 238 ES uložit Komisi Evropských společenství zaplatit částky splatné na základě smluvních povinností vyplývajících z různých dohod o subvencování (Grant Agreements) uzavřených na základě rámcové dohody o partnerství (Framework Partnership Agreement) číslo 3-314, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2003 a jejímž předmětem je financování Komisí humanitárních zásahů, které byly řádně uskutečněny a odůvodněny, pokud jde o účtový rozvrh.

Podpůrně žalobkyně rovněž navrhuje na základě čl. 230 čtvrtého pododstavce ES zrušit rozhodnutí o přerušení lhůt pro platbu obsažené v dopise ze dne 17. června 2005 generálního ředitele Antonia Cavacoa, Úřad pro humanitární pomoc ECHO 3 (Ref. D 6613), jehož předmětem je „příkaz vyplatit Movimondo částky, které jí ještě nebyly vyplaceny“ („injunction to pay outstanding payments due to Movimondo“), a rozhodnutí ze dne 27. července 2005 generálního ředitele Antonia Cavacoa, Úřad pro humanitární pomoc ECHO 3 (Ref. D 8136).

Na podporu své žaloby, kterou se domáhá zrušení rozhodnutí o přerušení lhůt pro platbu obsaženého v dopise ze dne 17. června 2005, se žalobkyně dovolává zejména tří žalobních důvodů.

Prvním žalobním důvodem uplatňuje, že tím, že služby ECHO rozhodly o přerušení lhůt pro platbu, se dopustily zneužití pravomoci, když vzaly za právní základ napadeného rozhodnutí čl. 106 odst. 4 nařízení č. 2342/2002 (1) nad rámec zvláštních případů a podmínek stanovených tímto ustanovením. Druhým žalobním důvodem se dovolává nedostatku odůvodnění napadených rozhodnutí v rozporu s článkem 253 ES a čl. 106 odst. 4 nařízení č. 2342/2002; konečně třetím žalobním důvodem se rovněž z procesního hlediska dovolává porušení čl. 106 odst. 4 uvedeného nařízení z důvodu, že služby ECHO neinformovaly Movimondo o přerušení přímo.

Naproti tomu se žalobkyně na podporu své žaloby na neplatnost rozhodnutí ze dne 27. července 2005 dovolává čtyř žalobních důvodů.

Prvním žalobním důvodem se dovolává nedostatku odůvodnění napadeného rozhodnutí; druhým žalobním důvodem se dovolává porušení obecné zásady presumpce neviny, jakož i porušení práv obhajoby, jelikož služby ECHO ji neinformovaly o opatřeních, která zamýšlely v tomto ohledu přijmout, a jelikož jí nedaly možnost být vyslechnuta v této souvislosti. Třetím žalobním důvodem se dovolává porušení čl. 106 odst. 4 nařízení č. 2342/2002 a rovněž uplatňuje, že se služby ECHO dopustily zneužití pravomoci. Konečně čtvrtým žalobním důvodem se žalobkyně dovolává porušení zásady ochrany legitimního očekávání.


(1)  Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 145).


III Oznámení

15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/20


(2005/C 257/34)

Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unie

Úř. věst. C 243, 1.10.2005

Dřívější publikace

Úř. věst. C 229, 17.9.2005

Úř. věst. C 217, 3.9.2005

Úř. věst. C 205, 20.8.2005

Úř. věst. C 193, 6.8.2005

Úř. věst. C 182, 23.7.2005

Úř. věst. C 171, 9.7.2005

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

 

EUR-Lex: http://europa.eu.int/eur-lex

 

CELEX: http://europa.eu.int/celex


Top