3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/1

(1)

Dne 17. února 2005 přezkoumala Rada aktualizovaný program stability Belgie pro období let 2004 – 2008. Program v zásadě splňuje požadavky na údaje podle „souboru pravidel platných pro obsah a formu stabilizačních a konvergenčních programů“. Program neobsahuje povinné předpoklady v oblasti úrokových sazeb. Belgie se proto vyzývá, aby zajistila plný soulad s požadavky kladenými na údaje.

(2)

Makroekonomický scénář, ze kterého program vychází, předpokládá reálný růst HDP o 2,5 % v letech 2005 a 2006, který ke konci trvání programu zpomalí na 2,0 %. Na základě informací, které jsou v současné době k dispozici, odráží tento scénář hodnověrné předpoklady růstu. V programu obsažené předpovědi míry inflace se rovněž jeví jako realistické.

(3)

Strategie rozpočtu uvedená v aktualizaci se zaměřuje na udržení vyrovnaného nebo mírně přebytkového rozpočtu a zachování trendu snižování míry zadlužení s cílem připravit se na nepříznivý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet. Aktualizace předpokládá vyrovnaný rozpočet na rok 2005 a 2006 a přebytek ve výši 0,3 % HDP v roce 2007 a 0,6 % v roce 2008. Celkově tato současná aktualizace v porovnání s tou předcházející (která končila rokem 2007) v široké míře potvrzuje plánované úpravy na pozadí téměř nezměněného makroekonomického scénáře. S ohledem na dopady pokračujícího provádění reformy přímých daní z roku 2001 a očekávané vyšší veřejné investice v době před místními volbami v roce 2006 se předpokládá, že primární přebytek se v roce 2006 mírně sníží, ale v následujícím období opět vzroste. Program předpokládá klesající úrokovou zátěž, zejména v důsledku pokračujícího snižování zadluženosti. Do roku 2006 se očekává pokles příjmů, které by následně měly zůstat stabilní, zatímco primární výdaje se kolem roku 2008 mírně sníží. Předpokládá se, že cyklicky očištěné saldo (na základě údajů uvedených v programu při použití společně schválené metodiky) zůstane po celé programové období kladné, přičemž nejprve dojde k jeho snížení z přebytku ve výši 0,5 % HDP v roce 2004 na 0,1 % v roce 2006 a následně se opět zvýší na 0,9 % v roce 2008.

(4)

Rizika spojená s rozpočtovými výhledy se jeví jako víceméně vyvážená. Belgická vláda zejména dosud neoznámila, jaká opatření chce učinit, aby v roce 2006 udržela vyrovnaný rozpočet i navzdory poklesu HDP o 0,3 % v důsledku pokračujícího provádění reformy přímých daní z roku 2001 a navzdory tomu, že rozpočet na rok 2005 využívá celé řady menších jednorázových opatření (celkově přibližně 0,2 % HDP). I když je makroekonomický scénář hodnověrný, saldo belgických veřejných financí je stále poněkud citlivé na změny hospodářského růstu (citlivost ve výši 0,6). V neposlední řadě existuje také určité riziko, pokud jde o regulaci primárních výdajů, zejména na úrovni systému sociálního zabezpečení. Překročení výdajů v systému zdravotní péče zaznamenané v roce 2004 (i přes již tak vysoký cíl ročního reálného růstu ve výši 4,5 %) naznačuje pokračující výrazný růst těchto výdajů. Ke konci roku 2004 byla oznámena nová opatření pro snížení nákladů v oblasti zdravotnictví (celkem ve výši 0,2 % HDP), avšak jejich účinnost ještě nelze dostatečně posoudit. Na druhé straně dostal ministr sociálních věcí na větší část roku 2005 mandát, aby bez předchozích konzultací s parlamentem nebo jiných konzultací přijímal nezbytná opatření umožňující rychle reagovat na případné další překročení výdajů. Belgická vláda obecně získala důvěru, že dostojí svému závazku přijmout opatření pro udržení vyrovnaného rozpočtu.

(5)

Vzhledem k tomuto hodnocení rizik se rizika pro rozpočtové cíle jeví jako víceméně vyvážená a rozpočtová strategie v programu jako dostatečná k tomu, aby bylo možné splnit střednědobý cíl Paktu stability a růstu, tj. téměř vyrovnaný nebo přebytkový stav rozpočtu. Navíc existuje dostatečná rezerva proti riziku překročení referenční hodnoty schodku ve výši 3 % HDP v případě běžných cyklických výkyvů v každém roce.

(6)

Míra zadlužení dosáhla v roce 2004 podle odhadu 96,6 % HDP a výrazně tak přesahuje šedesátiprocentní referenční hodnotu HDP stanovenou ve Smlouvě. Program předpokládá pokles míry zadlužení za dobu jeho trvání o 12,4 procentních bodů na 84,2 % HDP v roce 2008. Tento údaj zahrnuje i převzetí dluhu ve výši 7,4 miliard EUR (2,5 % HDP) od státní železniční společnosti SNCB v roce 2005. Zahrnutí dluhu SNCB zpomalí snižování zadlužení v roce 2005, jinak je však plánované tempo snižování zadluženosti rychlejší, než se plánovalo v předchozí aktualizaci.

(7)

Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí se zdá, že se Belgie z důvodu současné úrovně hrubého dluhu nachází v určitém nebezpečí. I když se zadluženost snižuje, její míra je stále vysoká a rovnoměrné snižování závisí na tom, zda se dlouhodobě podaří udržet vysoké primární přebytky. Strategie pro zvládnutí rozpočtových výdajů na stárnoucí obyvatelstvo vytyčená v programu je založena především na snížení hrubého dluhu prostřednictvím udržení vyrovnaného nebo mírně přebytkového rozpočtu (což samo o sobě závisí především na omezení primárních výdajů) a na fondu pro problematiku stárnutí. Omezení primárních výdajů se může ukázat jako obtížné, zejména v oblasti zdravotní péče, ale s ohledem na vládní strategii snižování daňového zatížení s cílem vytvořit další pracovní příležitosti je důležité. Vzhledem k předpokládanému zvyšování indexu závislosti je dodržování této široké strategie pro dosažení dlouhodobé udržitelnosti rozhodující.

(8)

Hospodářské politiky uvedené v této aktualizaci jsou v zásadě v souladu s hlavními směry hospodářské politiky v oblasti veřejných financí, které si tato země vytyčila. Aktualizace zejména zabezpečuje, že míra zadlužení bude mít i nadále klesající tendenci. Vzhledem k nedávnému překračování výdajů ve zdravotnictví (pro které je cílová míra růstu v reálných hodnotách stanovena poměrně vysoko na 4,5 % ročně) existuje určité nebezpečí, že doporučení na omezení růstu reálných výdajů v jednotce I (federální vláda a sociální zabezpečení) na 1,5 % nebude dodrženo. Proto je důležité udržet vysoké primární přebytky a omezit růst reálných výdajů zejména s ohledem na finanční potřeby vyplývající ze stárnutí obyvatelstva.

3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/4

(1)

Dne 17. února 2005 Rada přezkoumala aktualizovaný konvergenční program Dánska, který se týká období let 2004 až 2010. Tento program plně odpovídá požadavkům stanoveným pro údaje v „souboru pravidel platných pro obsah a formu programů stability a konvergenčních programů“.

(2)

Makroekonomický scénář, z nějž tento program vychází, předpokládá, že reálný růst HDP se zvýší z 2,2 % v roce 2004 na 2,5 % v roce 2005 a dosáhne v průměru 1,7 % během let 2006 – 10. Na základě údajů dostupných v současné době se zdá, že tento scénář odráží poměrně opatrné předpoklady růstu. Předpovědi míry inflace uvedené v programu se jeví jako realistické.

(3)

(4)

Rizika pro rozpočtové výhledy jsou poměrně vyvážená, ačkoliv se do určité míry přiklánějí k výsledkům, které jsou lepší než se v prvních letech programu předpokládalo. Po řadu let vykazovalo Dánsko rozpočtové přebytky veřejných financí. Tak tomu bylo i v roce 2003, kdy přebytek dosáhl 1,0 % HDP, ačkoliv HDP vzrostl pouze o 0,5 %. Ceny ropy, vyšší než se předpokládalo v aktualizovaném programu, by také mohly přispět ke zlepšení stavu veřejných financí, protože Dánsko je malým čistým vývozcem ropy. Skladba růstu HDP v nadcházejících letech, vycházející především z domácí poptávky, by také měla zajistit trvalé příjmy, a podpořit tak příznivý vývoj veřejných financí. Ve střednědobém horizontu budou předpokládané výsledky ohroženy, pokud se nepodaří udržet růst veřejných výdajů ve stanoveném rozmezí, zejména na úrovni místní správy, nebo pokud se nepodaří dosáhnout střednědobých cílů vyšší zaměstnanosti.

(5)

Vzhledem k tomuto hodnocení rizik se rozpočtová strategie uvedená v programech jeví jako postačující k zachování střednědobého „téměř vyrovnaného nebo přebytkového“ stavu rozpočtu v souladu s Paktem stability a růstu po celé období programu. Poskytuje také dostatečnou rezervu zajišťující, aby při běžných makroekonomických výkyvech nedocházelo k překročení prahové hodnoty schodku HDP ve výši 3 %.

(6)

(7)

Pokud jde o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, zdá se, že situace Dánska je příznivá, a to i přes předpokládané značné rozpočtové náklady související se stárnutím obyvatelstva. Výsledkem rozpočtové strategie uvedené v programu, založené zejména na další konsolidaci dluhu prostřednictvím trvalých rozpočtových přebytků, by mělo být zajištění udržitelného stavu. Je však možné, že zajistit trvalou přísnou kontrolu výdajů a dosáhnout podstatného zvýšení zaměstnanosti, na čemž strategie také závisí, bude velmi náročné.

(8)

Celkově lze konstatovat, že hospodářská politika uvedená v aktualizovaném programu je v zásadě v souladu s hlavními směry hospodářské politiky stanovenými pro jednotlivé země v oblasti veřejných financí.

3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/7

(1)

Dne 17. února 2005 přezkoumala Rada aktualizovaný konvergenční program Estonska, který se týká období let 2004 až 2008. Tento program splňuje požadavky na údaje podle revidovaného „souboru pravidel platných pro obsah a formu stabilizačních a konvergenčních programů“.

(2)

Makroekonomický scénář, ze kterého program vychází, předpokládá, že reálný růst HDP vzroste z 5,6 % v roce 2004 na 6,0 % v průměru po zbytek doby platnosti programu. Na základě údajů, které jsou v současné době k dispozici, se zdá, že tento scénář odráží věrohodné předpoklady růstu. Předpovědi míry inflace obsažené v programu se rovněž jeví jako realistické.

(3)

Cílem Estonska je dosahovat po dobu platnosti programu téměř vyrovnaného nebo mírně přebytkového stavu rozpočtu. Pro rok 2004 je cílem programu přebytek rozpočtu ve výši 1 % HDP, což je o 0,3 % více než přebytek plánovaný v programu z května minulého roku. Od roku 2005 se předpokládají vyrovnané rozpočty, stejně jako tomu bylo u předchozího programu. Předpokládá se, že veřejné investice v roce 2004 vzrostou o jeden procentní bod HDP na 4,4 %, a pak do roku 2008 klesnou na 3,9 % a zůstanou tak značně nad průměrem EU (2,4 % HDP v roce 2004).

(4)

Rizika spojená s rozpočtovými výhledy se jeví jako víceméně vyvážená. Na jednu stranu z opatrného makroekonomického scénáře vyplývá, že by příjmy mohly být oproti rozpočtu vyšší a výdaje o něco nižší. Estonsko v několika posledních letech skutečně prokázalo schopnost prozíravého prognózování a opakovaného překračování fiskálních cílů. Na druhou stranu nelze zcela vyloučit neočekávané výpadky příjmů v důsledku plánovaného snížení daní nebo nepříznivý dopad na růst způsobený vnějšími šoky. Po zvážení bilance rizik se rozpočtová strategie uvedená v programu jeví jako dostatečná k udržení střednědobého cíle Paktu stability a růstu, jímž je téměř vyrovnaný stav rozpočtu, po celou dobu platnosti programu v letech 2004 – 2008. Rovněž se zdá, že poskytuje dostatečnou rezervu proti překročení prahové hodnoty schodku 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech.

(5)

Míra zadlužení se odhaduje na 4,8 % HDP v roce 2004, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP podle Smlouvy a samozřejmě nejnižší míra v EU. Program předpokládá další snížení míry zadlužení o 1,9 procentního bodu během doby platnosti programu.

(6)

Zdá se, že Estonsko se nachází v příznivém postavení, co se týče dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, i přes významné předpokládané rozpočtové výdaje související se stárnutím obyvatelstva. Nízká úroveň veřejného zadlužení, značné rezervy veřejných financí a střednědobá rozpočtová strategie, která je plně v souladu s cílem téměř vyrovnaného nebo přebytkového stavu rozpočtu, spolu s věrohodnými a důkladnými reformami důchodového a zdravotního systému, jež mají v dlouhodobém horizontu zadržet rozpočtové tlaky, by měly zajistit, že veřejné finance zůstanou na udržitelném základě.

(7)

Hospodářská politika uvedená v této aktualizaci je v zásadě v souladu s hlavními směry hospodářské politiky pro tuto zemi v oblasti veřejných financí. Přebytek rozpočtu v roce 2004, který byl vyšší než se předpokládalo, je v souladu s doporučením vyhnout se procyklickým fiskálním politikám. Nicméně vzhledem k tomu, že schodek zahraničního účtu se v roce 2004 s největší pravděpodobností významně nesnížil (pokud vůbec), je možné, že rychlé vyčerpání rozpočtového přebytku neposkytne z pohledu fiskální politiky dostatečnou podporu pro nápravu zahraniční nerovnováhy.

3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/9

(1)

Dne 17. února 2005 přezkoumala Rada aktualizovaný program stability Francie pro období let 2004 – 2008. Program v zásadě splňuje požadavky na údaje podle pozměněného „souboru pravidel platných pro obsah a formu stabilizačních a konvergenčních programů“. Neuvádí však předpoklady celkového růstu zaměstnanosti podle definice národních účtů, které jsou povinné. Francie se proto vyzývá, aby zajistila plný soulad s požadavky kladenými na údaje.

(2)

Makroekonomický scénář, na němž se program zakládá, předpokládá v letech 2004 až 2008 růst reálného HDP o 2,5 %, což je míra ležící nepatrně nad potenciálem. Na základě informací, které jsou v současné době k dispozici, se zdá, že tento scénář odráží hodnověrné předpoklady růstu, ačkoli Komise předpokládá růst poněkud nižší. V programu obsažené předpovědi míry inflace se rovněž jeví jako realistické.

(3)

Dne 3. června 2003 Rada rozhodla, že Francie vykazuje nadměrný schodek, a doporučila, aby byl nejpozději do roku 2004 odstraněn. Ve svém sdělení Radě ohledně „situace Německa a Francie v souvislosti s jejich povinností v rámci postupu při nadměrném schodku vyplývající z rozsudku Soudního dvora“, přijatém 14. prosince 2004 (2), došla Komise k závěru, že za příslušnou lhůtu k odstranění nadměrného schodku by měl být považován rok 2005, neboť závěry Rady z listopadu 2003 měly právní účinek, dokud je Soudní dvůr nezrušil. Prvotním cílem rozpočtové strategie programu je snížit do roku 2005 schodek pod 3 % HDP. Dalším cílem programu je zajistit trvalé snižování schodku veřejných financí v následujících letech. Předpokládá se, že počínaje rokem 2005 bude schodek trvale klesat o 0,6 – 0,7 procentního bodu HDP za rok, aby v roce 2008 dosáhl úrovně 0,9 % HDP. Tato současná aktualizace v porovnání s tou předcházející v zásadě potvrzuje plánované úpravy na pozadí o něco příznivějšího makroekonomického scénáře. Podle výpočtů Komise založených na předpovědích programu a společně schválené metodiky se cyklicky očištěné saldo rovněž zlepší přibližně o 0,6 – 0,7 procentního bodu ročně počínaje rokem 2005 a v roce 2008 dosáhne – 0,7 % HDP. Stejně jako u předchozích aktualizací je střednědobá rozpočtová strategie založena na stanovení víceletých cílů pro zvyšování veřejných výdajů v reálných hodnotách, které předpokládají snížení poměru výdajů k HDP zejména v důsledku provádění strukturálních reforem.

(4)

(5)

Vzhledem k tomuto hodnocení rizik se zdá, že rozpočtová strategie v programu neposkytuje dostatečnou rezervu, která by do roku 2007 při běžných makroekonomických výkyvech zamezila překročení prahové hodnoty 3 %; zároveň není dostatečná ani k tomu, aby během programového období zajistila dosažení střednědobého cíle Paktu stability a růstu, jímž je téměř vyrovnaný stav rozpočtu.

(6)

Odhaduje se, že v roce 2004 dosáhla míra zadlužení výše 64,8 % HDP, a tudíž převyšuje referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou Smlouvou. Program předpokládá, že od roku 2006 začne míra zadlužení klesat a v roce 2008 dosáhne 62 % HDP. Vývoj míry zadlužení je vystaven stejným rizikům jako cílové hodnoty schodku.

(7)

Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí se zdá, že Francie je stále ještě v určitém nebezpečí. Určitého zlepšení situace se dosáhlo provedením hlavních strukturálních reforem důchodového a zdravotního systému v letech 2003 a 2004. Aby se však zajistila plná udržitelnost veřejných financí, bylo by v následujících letech zapotřebí dalšího úsilí (další rozpočtová konsolidace a reformy).

(8)

Hospodářské politiky uvedené v aktualizaci z roku 2004 částečně odpovídají doporučením obsaženým v hlavních směrech hospodářské politiky, zejména doporučením s rozpočtovými důsledky. Francie provedla významné strukturální reformy, zvláště v oblasti zdravotního a důchodového systému, díky kterým má lepší postavení při řešení důsledků stárnutí obyvatelstva. Cyklicky-očištěný schodek se v roce 2004 sníží o 0,4 % HDP, což je méně, než bylo doporučeno. Státní příjmy, které byly vyšší než se očekávalo, však byly v plné míře použity na snížení schodku. Přestože je střednědobá úprava plánovaná v aktualizaci z roku 2004 významná, je celkově ovlivněna nejistotami a během období spadajícího do tohoto programu k téměř vyrovnanému rozpočtu v plném rozsahu nepovede.

i)

učinit vše potřebné pro nápravu nadměrného schodku v roce 2005,

ii)

zajistit, aby upevňování rozpočtu pokračovalo i po roce 2005 tak, aby bylo v roce 2008 dosaženo téměř vyrovnaného stavu rozpočtu a

iii)

pokračovat ve strukturálních reformách a kontrolovat výdaje, aby bylo zajištěno dodržení víceletých cílů pro objemy výdajů stanovených v programu.

3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/12

1.

Dne 17. února 2005 přezkoumala Rada aktualizovaný program stability Německa, který se týká období let 2004 – 2008. Program v zásadě splňuje požadavky na údaje podle revidovaného „souboru pravidel platných pro obsah a formu stabilizačních a konvergenčních programů“. Program pracuje převážně se zaokrouhlenými čísly a spojuje neslučitelné údaje. Je však konstatováno zlepšení v detailech, například v používání systému ESA 95 jakožto konzistentního statistického rámce v částech o makroekonomickém scénáři a rozpočtových výhledech. Proto se Německo vyzývá, aby zajistilo soulad s požadavky na údaje.

2.

Podle makroekonomického scénáře, z něhož program vychází, by měl reálný růst HDP v roce 2005 činit 1,7 %, což je hodnota prakticky shodná s očekávanou mírou růstu 1,8 % v roce 2004. Při očištění o podstatné kalendářní vlivy však tyto hodnoty naznačují zrychlení růstu v roce 2005 o 0,75 procentního bodu. Pro závěrečné tři roky programu se očekává ustálené tempo růstu na úrovni 2 % ročně. Ze současného pohledu se tento scénář jeví jako věrohodný, i když prognóza růstu na rok 2005 se zdá být dosti příznivá. Předpokládané hodnoty inflace v programu se zdají být nadhodnocené.

3.

Dne 21. ledna 2003 Rada rozhodla, že Německo vykazuje nadměrný schodek, a doporučila, aby byl nejpozději do roku 2004 odstraněn. Ovšem z důvodů vysvětlených ve sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o „situaci Německa a Francie vzhledem k jejich povinnostem podle postupu při nadměrném schodku na základě rozsudku Soudního dvora“ ze dne 14. prosince 2004 (2) dospěla Komise k závěru, že za příslušnou lhůtu pro odstranění nadměrného schodku by měl být považován rok 2005, neboť závěry zasedání Rady v listopadu 2003 jsou právně účinné, dokud je soud nezruší. V souladu s tímto sdělením je prvořadým cílem rozpočtové strategie programu snížit schodek do roku 2005 pod úroveň 3 % HDP. Program se také zaměřuje na soustavné snižování schodku veřejných financí v následujících letech. Předpokládá se, že schodek se bude od roku 2005 rovnoměrně snižovat o půl procentního bodu HDP ročně tak, aby v roce 2008 dosáhl úrovně zaokrouhlených 1,5 % HDP. Podle výpočtů Komise vycházejících z předpovědí programu a ze společně dohodnuté metodiky se bude cyklicky očištěný schodek snižovat od roku 2005 o něco méně než o 0,5 procentního bodu až na zhruba 1 % HDP v roce 2008. Podobně jako v předchozích aktualizacích usiluje střednědobá rozpočtová strategie o rovnováhu mezi strukturálními reformami, rozpočtovou konsolidací a cyklickou stabilizací.

4.

Na základě informací, které jsou v současnosti k dispozici, by opatření ohlášená německými orgány v listopadu roku 2004 měla postačovat k tomu, aby se schodek snížil na 2,9 % HDP v roce 2005, zatímco prognóza útvarů Komise z října roku 2004 předpokládala schodek ve výši 3,4 %. Rozpočtová situace však zůstává zranitelná. Odstranění nadměrného schodku vyžaduje účinné a úplné provedení všech předpokládaných opatření a případně i dalších opatření v případě nepříznivého vývoje, který by mohl ohrozit cílovou hodnotu schodku pod úrovní 3 % HDP v roce 2005. V období po roce 2005 by mohl být rozpočtový výsledek horší, než se v programu předpokládá, přestože schodek veřejných financí pravděpodobně pod úrovní 3 % HDP zůstane. Vzhledem ke zlepšení cyklicky očištěného salda ke konci doby platnosti programu o méně než 0,5 procentního bodu je úprava předpokládaná v aktualizaci dosti mírná, a to i přes provedení významných strukturálních reforem, které pravděpodobně sníží střednědobé výdaje. Mimoto se cesta k nápravě rozpočtu ke konci doby platnosti programu jeví jako spíše optimistická. Jednorázová opatření vyhlášená v listopadu roku 2004 za účelem snížení schodku pod 3 % HDP v roce 2005 navíc do určité míry oslabují rozpočtovou situaci ke konci doby platnosti programu a v následujících letech.

5.

Vzhledem k tomuto hodnocení rizik se zdá, že rozpočtová strategie uvedená v programu neposkytuje dostatečnou rezervu proti překročení prahové hodnoty schodku ve výši 3 % do roku 2008 při běžných makroekonomických výkyvech; zároveň nepostačuje ani k tomu, aby během programového období zajistila dosažení střednědobého cíle Paktu stability a růstu, jímž je téměř vyrovnaný stav rozpočtu.

6.

Míra zadlužení dosáhla v roce 2004 podle odhadu hodnoty 65,5 % HDP a leží tedy nad referenční hodnotou 60 % HDP podle Smlouvy. Program předpokládá, že míra zadlužení vzroste v letech 2005 a 2006 na 66 % a od roku 2007 bude klesat, takže v roce 2008 dosáhne 65 % HDP. S ohledem na výše uvedená rizika pro rozpočtové cíle je však pravděpodobné, že vývoj míry zadlužení bude méně příznivý, než se předpokládá.

7.

Pokud jde o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, zdá se, že je Německo vystaveno určitému riziku. Za předpokladu účinného provedení strukturálních reforem, z nichž program vychází, a pokračování v reformním úsilí za účelem dalšího zlepšení dlouhodobé udržitelnosti by se Německo mohlo nacházet v poměrně příznivé situaci. Ovšem dlouhodobá udržitelnost závisí především na tom, zda se ve střednědobém výhledu podaří dosáhnout plánované rozpočtové konsolidace, a na snížení úrovně zadlužení; svou úlohu v tomto ohledu hrají jak spolkové státy, tak i systémy sociálního zabezpečení. Již uzákoněné strukturální reformy „Agendy 2010“ a zvláště pak důchodová reforma zřejmě sníží dopady stárnutí obyvatelstva na rozpočet, přestože účinek probíhajících reforem na snížení výdajů je nejistý, zvláště pokud jde o zdravotní péči.

8.

Hospodářská politika uvedená v aktualizaci z roku 2004 je částečně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky pro tuto zemi v oblasti veřejných financí. Zejména v roce 2004 nedošlo k žádnému snížení cyklicky očištěného schodku. Plánovaná střednědobá náprava cyklicky očištěného salda od roku 2007 kromě toho zůstává pod úrovní 0,5 procentního bodu HDP a může být navíc snadno ohrožena. Během období, jehož se program týká, nepovede k téměř vyrovnanému stavu rozpočtu. Německo uskutečnilo významné strukturální reformy týkající se zejména trhu práce a důchodového systému, díky kterým je tato země v situaci, kdy dokáže lépe čelit důsledkům stárnutí obyvatelstva. Je i nadále nezbytné, aby se Německu podařilo dostat se na vyšší trajektorie skutečného i potenciálního růstu prostřednictvím mobilizace nedostatečně využitých rezerv v zaměstnanosti.

i)

učinit vše potřebné pro odstranění nadměrného schodku v roce 2005,

ii)

v období po roce 2005 provést rozpočtové nápravy a vynaložit nezbytné úsilí strukturální povahy pro dosažení téměř vyrovnaného stavu rozpočtu do konce období, kterého se program týká, a

iii)

pokračovat ve strukturálních reformách s cílem dále zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, zejména pokud jde o oblast zdravotnictví.

3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/15

(1)

Dne 17. února 2005 přezkoumala Rada aktualizovaný stabilizační program Irska, který se týká období let 2004 až 2007. Program splňuje požadavky kladené na údaje podle „souboru pravidel platných pro obsah a formu stabilizačních a konvergenčních programů“.

(2)

Makroekonomický scénář, ze kterého program vychází, předpokládá, že reálný růst HDP dosáhne v roce 2004 5,3 % a po zbytek programového období se bude stabilizovat v průměru okolo 5,2 %. Na základě údajů, které jsou v současné době k dispozici, se zdá, že tento scénář odráží hodnověrné předpoklady růstu. Programem předpokládaná inflace podle HISC je však spíše nízká.

(3)

Po původně neplánovaném přebytku v roce 2004, který je odrazem toho, že příjmy byly vyšší než se předpokládalo, i na základě jednorázových faktorů a určitého rozdílu ve výdajích plánovaných v rozpočtu, předpokládá strategie v aktualizaci od roku 2005 mírný a v zásadě stabilní deficit. Podíl výdajů a podíl příjmů mají v průběhu programového období klesající trend, ačkoliv první z nich se v roce 2005 v důsledku nedávných rozpočtových opatření zvýší. Zároveň je realizován významný program veřejných investic, jehož výsledkem je, že průměrný podíl veřejných investičních výdajů v programovém období bude těsně pod hodnotou 4 % HDP (což odpovídá hodnotě těsně pod 5 % HNP). Po očištění o odhadovaný dopad cyklu s použitím společné metodiky vykazuje cyklicky očištěné saldo přebytek během celého plánovaného období, s výjimkou mírného deficitu v roce 2005. Je však třeba poznamenat, že odhad produkční mezery, a tím i cyklicky očištěných sald, vykazuje neobvykle vysokou míru nejistoty vzhledem ke specifickým rysům irského hospodářství. Oproti předchozímu programu předpokládá současná aktualizace lepší saldo veřejných financí na pozadí příznivějšího makroekonomického scénáře.

(4)

Rizika spojená s rozpočtovými výhledy se jeví jako značně vyrovnaná. Na jedné straně se prognóza příjmů jeví jako věrohodná a zahrnutí rezerv pro nepředvídané události do výhledů na roky 2006 a 2007 může vést k lepšímu výsledku, než se předpokládalo. Pokud jde o výdaje, dosáhlo Irsko v poslední době také povzbudivého pokroku v dodržování výdajových cílů, což naznačuje, že nedávná opatření na posílení kontroly výdajů se ukazují jako účinná. Na druhé straně existují také určitá rizika vyšších celkových schodků. Zejména míra růstu výdajů se v posledních letech programu jeví poněkud omezená.

(5)

Vzhledem k tomuto hodnocení rizik se rozpočtová strategie uvedená v programu jeví jako postačující k dodržení střednědobého cíle Paktu stability a růstu, jímž je téměř vyrovnaný nebo přebytkový stav rozpočtu v období do roku 2007. Navíc tato strategie poskytuje dostatečnou rezervu, která by po celé období programu při běžných makroekonomických výkyvech zamezila překročení prahové hodnoty 3 % HDP.

(6)

Odhaduje se, že hrubý veřejný dluh klesl v roce 2004 na 30,5 % HDP, tedy značně pod referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Program předpokládá, že se míra zadlužení v období 2005 – 2007 stabilizuje zhruba na 30 % HDP. Pokud by Národní důchodový rezervní fond (NPRF) nezískal neveřejný vládní majetek, míra zadlužení by významně klesala během celého programového období.

(7)

Zdá se, že situace Irska je z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí relativně příznivá. Relativně nízká míra zadlužení v Irsku, již uzákoněná opatření k důchodové reformě a akumulace rezerv v NPRF přispějí k udržitelnosti rozpočtu a budou napomáhat zvládnutí důsledků stárnutí obyvatelstva. Strategie uvedená v programu je založena zejména na souladu s rámcem stanoveným Paktem stability a růstu a na další akumulaci majetku v NPRF. Celkově lze říci, že relativně nízká míra zdanění v Irsku by měla usnadnit vyrovnání každé mezery udržitelnosti, která může z hlediska dlouhodobější perspektivy vzniknout.

(8)

Aktualizace poskytuje přehled vládního programu strukturální reformy, která je zaměřena na zlepšování kvality veřejných služeb, zvyšování účinnosti veřejných výdajů a řešení potřeb infrastruktury irského hospodářství. Celkově jsou hospodářské politiky uvedené v aktualizaci v zásadě v souladu s hlavními směry hospodářské politiky pro období let 2003 – 2005 stanovenými pro tuto zemi v oblasti veřejných financí, které doporučily irským úřadům zvýšit účinnost veřejných výdajů, zlepšit střednědobý rozpočtový rámec a upřednostnit infrastrukturální prvky národního rozvojového plánu.

3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/18

1.

Dne 17. února 2005 přezkoumala Rada aktualizovaný program stability Itálie, který se týká období let 2004 až 2008. Program je částečně v souladu s požadavky na údaje podle „souboru pravidel platných pro obsah a formu stabilizačních a konvergenčních programů“. Pro přesné zhodnocení cesty k nápravě a struktury nápravy rozpočtu by bylo potřeba mít informace o doplňkových opatřeních, která jsou plánována pro dosažení rozpočtových cílů na období od roku 2006 dále. Itálie se proto vyzývá, aby zajistila plný soulad s požadavky souboru pravidel.

2.

Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, odráží informace, které byly k dispozici přibližně v polovině roku 2004. Předpokládá, že reálný růst HDP vzroste z úrovně 1,2 % v roce 2004 na 2,1 % v roce 2005 a po zbytek doby platnosti programu bude dosahovat v průměru kolem 2,3 %. Na základě informací, které jsou v současné době k dispozici, se zdá, že tento scénář odráží spíše příznivé předpoklady růstu, protože jak i) plánovaný růst v roce 2005 leží při horní hranici současného pásma prognóz, tak i ii) plánovaný vývoj růstu ve střednědobém horizontu se jeví poměrně optimisticky. Předpoklady vývoje cen v programu, měřeno deflátorem HDP, se jeví jako realistické (2).

3.

Cílem programu je postupně snižovat nominální schodek rozpočtu z předpokládaných 2,9 % HDP v roce 2004 přes cílovou hodnotu schodku 2,7 % HDP v roce 2005 na 0,9 % HDP v roce 2008. Cílem programu již tedy není téměř vyrovnaný nebo přebytkový stav rozpočtu ve střednědobém horizontu. V cyklicky očištěném vyjádření se předpokládá, že rozpočtové saldo se během doby platnosti programu zlepší o 1,1 procentního bodu v důsledku opatření trvalé povahy, přičemž se očekává, že podstatná část nápravy (0,5 procentního bodu) se uskuteční v roce 2006. Přestože v roce 2005 se v cyklicky očištěném vyjádření nepředpokládá žádné zlepšení, velká část jednorázových opatření bude nahrazena trvalými. V porovnání s předchozí aktualizací jsou nominální hodnoty schodku o více než jeden procentní bod vyšší a plánovaná náprava je vzhledem k poněkud méně příznivému makroekonomickému scénáři posunuto na konec programového období. Jelikož cyklické podmínky, měřeno mezerou výstupu, jsou však téměř nezměněné, lze největší část revize schodku považovat za strukturální.

4.

Existuje nebezpečí, že by výsledek rozpočtu mohl být horší, než se v programu předpokládá. Zvláště pokud jde o rok 2005, kdy jsou rezervy velmi malé, mohou hospodářský růst nižší než předpokládaný, malé odchylky od plánované nápravy rozpočtu přesahující 2 % HDP, jakož i rizika spojená s některými jednorázovými opatřeními a možná změna zařazení společnosti ANAS odpovídající za údržbu silnic znamenat riziko překročení referenční hodnoty 3 % HDP. V roce 2006 a v následujících letech nelze s ohledem na zkušenosti z minulosti vyloučit, že finanční náprava potřebná pro dosažení cílů uvedených v programu je podhodnocena. Vzhledem k tomuto hodnocení rizik se nezdá, že by rozpočtová strategie uvedená v programu poskytovala dostatečnou rezervu proti překročení prahové hodnoty schodku ve výši 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech alespoň do roku 2006. Ani dostatečně nezajišťuje, že do konce doby platnosti programu bude dosažen střednědobý cíl téměř vyrovnaného rozpočtového stavu podle Paktu stability a růstu.

5.

Odhaduje se, že míra zadlužení dosáhla v roce 2004 hodnoty 106 % HDP, což je jen mírně pod úrovní z roku 2003 a vysoko nad referenční hodnotou 60 % HDP podle Smlouvy. Program předpokládá, že míra zadlužení klesne během doby platnosti programu o více než 8 procentních bodů hlavně díky ambicióznímu privatizačnímu plánu spojenému se zlepšujícím se primárním saldem a zrychlujícím se hospodářským růstem. Rychlejšímu tempu snižování zadlužení brání operace pod čarou zvyšující dluh v průměru o více než 2 procentní body HDP ročně. Vývoj zadlužení může být méně příznivý, než se předpokládá, zejména s ohledem na výše uvedená rizika pro rozpočtové cíle a přetrvávající nejistoty týkající se vyrovnání stavových a tokových veličin (stock-flow adjustment).

6.

Pokud jde o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, zdá se, že je Itálie vystavena určitému riziku. Avšak přijetí důchodové reformy v roce 2004 je důležitým krokem směrem k vyřešení rozpočtových důsledků plynoucích ze stárnutí obyvatelstva a z tohoto hlediska přispěje ke zlepšení situace Itálie. Za předpokladu úplného provedení rozpočtových cílů, dosažení očekávaných úspor z důchodové reformy a neprodlené nápravy jakýchkoliv odchylek od strategie udržování vysokých primárních přebytků, která skutečně povede k rychlému snížení zadlužení, by se Itálie mohla nacházet v poměrně příznivé situaci.

7.

Hospodářská politika uvedená v programu je částečně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky pro tuto zemi v oblasti veřejných financí. Zaprvé program nepředpokládá téměř vyrovnaný nebo přebytkový stav rozpočtu ve střednědobém horizontu. Za druhé rozpočtové cíle nezajišťují zlepšení cyklicky očištěného salda rozpočtu alespoň o 0,5 procentního bodu ročně, přestože se uznává, že zlepšení strukturálního salda rozpočtu (bez jednorázových opatření) dosahuje v průměru 0,5 procentního bodu HDP za rok. Za třetí je část poklesu daní v roce 2005 financována prostřednictvím dočasných opatření. A konečně program neposkytuje dostatečné informace o tom, jak bude fungovat posílení konkrétních mechanismů na kontrolu výdajů, ani neuvádí jasný zdroj financování regionálních výdajů.

i)

učinit vše potřebné pro zajištění cílové hodnoty schodku na rok 2005,

ii)

v roce 2006 a v následujících letech vynaložit nezbytné úsilí strukturální povahy pro dosažení téměř vyrovnaného stavu rozpočtu do konce doby platnosti programu a

iii)

zajistit, aby poměr dluhu k HDP klesal k referenční hodnotě 60 % HDP stanovené ve Smlouvě vyšším tempem, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována faktorům jiným než čisté půjčky přispívajícím ke změně úrovně zadlužení.

3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/21

1.

Dne 17. února 2005 přezkoumala Rada aktualizovaný konvergenční program Malty, který se týká období let 2004 až 2007. Program v zásadě splňuje požadavky souboru pravidel, s výjimkou požadavku na rozčlenění číselných údajů pro předpokládané veřejné výdaje. Cenové údaje nejsou v souladu s maastrichtskými harmonizovanými definicemi. Proto se Malta vyzývá, aby zajistila soulad s požadavky na údaje.

2.

Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, předpokládá, že se reálný růst HDP zvýší z hodnoty 0,6 % v roce 2004 na průměrných 1,8 % po zbývající dobu platnosti programu. Na základě informací, které jsou v současné době k dispozici, se zdá, že tento scénář odráží hodnověrné předpoklady růstu. V programu obsažené předpovědi míry inflace se rovněž jeví jako realistické.

3.

Dne 5. července 2004 Rada rozhodla, že Malta vykazuje nadměrný schodek, a doporučila jeho odstranění do roku 2006.

4.

Cílem programu je snížit schodek do roku 2006 pod referenční hodnotu 3 % HDP. Základem fiskální konsolidace jsou jak opatření pro zvýšení příjmů, tak i omezování výdajů. Předpokládá se, že schodek veřejných financí klesne z 5,2 % HDP v roce 2004 na 2,3 % HDP v roce 2006 a dále na 1,4 % HDP v roce 2007. V porovnání s předchozím programem současná aktualizace v podstatě potvrzuje plánovanou nápravu vůči zásadně nezměněnému makroekonomickému scénáři.

5.

Rizika spojená s rozpočtovými výhledy uvedenými v programu se jeví jako víceméně vyvážená. Zejména se na jedné straně fiskální cíl schodku veřejných financí ve výši 5,2 % v roce 2004 zdá být dosažitelný, na druhé straně, pokud jde o rok 2005 a následující roky, díky obezřetnému makroekonomickému scénáři, z něhož program vychází, a díky povaze ohlášených opatření na snížení schodku, jakož i díky rozpočtovým výhledům uvedeným v programu, je způsob konsolidace v rámci aktuálně předpokládaného vnějšího prostředí věrohodný.

6.

Vzhledem k tomuto hodnocení rizik se rozpočtová strategie uvedená v programu jeví jako postačující k tomu, aby se schodek do roku 2006 snížil pod úroveň 3 % HDP, a zdá se, že také poskytuje dostatečnou rezervu proti překročení této prahové hodnoty při normálních makroekonomických výkyvech po dobu trvání programu. Nemusí však postačovat k tomu, aby během doby platnosti programu zajistila dosažení střednědobého cíle Paktu stability a růstu, jímž je téměř vyrovnaný stav rozpočtu.

7.

Podle programu by měla míra zadlužení v roce 2004 dosáhnout hodnoty 73,2 % HDP, což představuje nárůst v porovnání se 70,4 % HDP v roce 2003. Následně se předpokládá její pokles na 70,4 % HDP na konci období platnosti programu. Maltské orgány očekávají, že hnací silou snižování poměru dluhu k HDP od roku 2005 budou hospodářský růst, postupné zlepšování primárního salda a prodej majetku. Ovšem řada faktorů, které částečně vyrovnávají vlivy významných výnosů z privatizace (v letech 2005 a 2006 více než 2 % HDP), vyžaduje podrobnější informace a bližší sledování operací pod čarou.

8.

Existují rizika, pokud jde o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, která odrážejí předpokládané náklady na stárnutí obyvatelstva. V programu uvedená strategie pro zajištění udržitelnosti je závislá na tom, zda bude dosaženo rozpočtových cílů. Zahrnuje také reformy důchodového systému a systému zdravotní péče, které zatím nebyly definovány ani uskutečněny. Zatímco nedodržení rozpočtových cílů by zjevně ohrozilo udržitelnost, uskutečnění reformního procesu je důležité také proto, aby bylo možno z dlouhodobého pohledu zvládnout nárůst veřejných výdajů v souvislosti se stárnutím obyvatelstva.

9.

Celkově je hospodářská politika uvedená v aktualizaci v zásadě v souladu s hlavními směry hospodářské politiky stanovenými pro tuto zemi v oblasti veřejných financí. Program je zejména v souladu se snižováním schodku veřejných financí doporučeným Radou.

i)

učinit vše potřebné pro odstranění nadměrného schodku v roce 2006,

ii)

zajistit, aby míra zadlužení uspokojivým tempem klesala k referenční hodnotě 60 % HDP stanovené Smlouvou,

iii)

dále pokročit ve vypracování a provedení reforem důchodového systému a zdravotnictví.

3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/23

(1)

Dne 17. února 2005 přezkoumala Rada aktualizovaný konvergenční program Polska, který se týká období let 2004 až 2007. Program částečně splňuje požadavky na údaje podle „souboru pravidel platných pro obsah a formu stabilizačních a konvergenčních programů“. Kvalita údajů ESA95 týkajících se složení příjmů a výdajů veřejných financí neodpovídá plně statistickým normám ESA95. Program se také odchyluje od požadavků na údaje stanovených v souboru pravidel pro oblast dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Proto se Polsko vyzývá, aby zajistilo plný soulad s požadavky na tyto údaje.

(2)

Makroekonomický scénář, ze kterého program vychází, předpokládá zpomalení reálného růstu HDP z 5,7 % v roce 2004 na průměrných 4,9 % v letech 2005 a 2006 s následným oživením na úroveň 5,6 % v roce 2007. Na základě informací, které jsou v současnosti k dispozici, se zdá, že tento scénář odráží spíše optimistické růstové předpoklady. Zatímco odhady růstu na roky 2005 a 2006 jsou věrohodné, prognóza růstu na poslední rok programu se jeví jako nadhodnocená. Zvláště předpokládané zrychlení růstu HDP v roce 2007 odráží poměrně optimistické předpoklady růstu potenciálního výstupu a síly domácí poptávky. Předpokládané míry inflace uvedené v programu se jeví jako podhodnocené.

(3)

Dne 5. července 2004 Rada rozhodla, že Polsko vykazuje nadměrný schodek, a doporučila jeho odstranění do roku 2007. Cílem rozpočtové strategie, z níž aktualizovaný program vychází, je snížit schodek veřejných financí pod hodnotu 3 % HDP do roku 2007 a udržet míru zadlužení pod úrovní 60 % HDP při zahrnutí příspěvků do důchodových systémů druhého pilíře (odhadovaný dopad zhruba 1,5 % HDP ročně), které budou nejpozději do roku 2007 vyčleněny mimo veřejný sektor v souladu s rozhodnutím Eurostatu. Aktualizace předpokládá postupné snižování schodku z 5,4 % HDP v roce 2004 na 2,2 % HDP v roce 2007. V porovnání s programem z května roku 2004 spočívají nejvýznamnější rozdíly ve vysoké revizi směrem dolů u poměrů dluhu k HDP, které byly sníženy v průměru přibližně o 4,3 procentního bodu, a v revizi cílové hodnoty schodku veřejných financí v roce 2007 o 0,7 procentního bodu HDP směrem nahoru, a to i přes předpokládané oživení hospodářského růstu.

(4)

Fiskální konsolidace během období let 2005 – 2007 by mělo být dosaženo provedením komplexního souboru opatření obsažených v Hausnerově plánu, který, pokud bude úplně proveden, by měl celkový odhadovaný dopad na rozpočet ve výši 4,7 % HDP (což představuje revizi o 0,6 procentního bodu dolů oproti předchozímu programu). Současně je realizován významný program veřejných investic, kterým se veřejné investice zvyšují ze 3,4 % HDP v roce 2003 na průměrných 4,1 % během doby platnosti programu, přičemž průměr EU v roce 2004 činil 2,4 % HDP.

(5)

Existuje nebezpečí, že by rozpočtový výsledek mohl být horší, než se v programu, jenž usiluje o snížení schodku pod 3 % HDP do roku 2007, předpokládá. Riziko opožděného nebo neúplného provedení zamýšlených opatření Hausnerova plánu, jak jsou popsána v hodnocení z května roku 2004, se již nyní naplňuje. Stále zde panuje nejistota, pokud jde o provedení zbývajících opatření vyžadujících legislativní postupy, která však jsou v rozpočtu na rok 2005 již obsažena. Přestože Parlament dvě důležitá opatření zamítl, cílové hodnoty schodku zůstávají nezměněné. Téměř polovina opatření zaměřených na další příjmové a výdajové úspory, jež jsou v aktualizaci uvedeny, není jasně specifikována. Podmíněné závazky představují další riziko, které bude proto v tomto kontextu sledováno. Podmínkou pro dosažení cílových hodnot schodku je také to, aby se po celou dobu platnosti programu naplňoval předpokládaný vysoký růst HDP. Fondový důchodový systém je navíc i nadále zařazen do sektoru veřejných financí, jak to umožňuje přechodné období povolené Eurostatem. Od oznámení v březnu roku 2007 a následné změny zařazení bude muset být úroveň schodku upravena směrem nahoru o 1,5 procentního bodu. Tato úprava znamená, že pokud se vychází z aktualizace a pokud nebudou přijata dodatečná úsporná opatření, nebude Polsko schopné snížit schodek v posledním roce programu pod úroveň 3 %.

(6)

Podle odhadů v aktualizovaném programu dosáhla míra zadlužení v roce 2004 úrovně 45,9 % HDP oproti 49 % předpokládaným v konvergenčním programu z května roku 2004 a leží tedy pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou Smlouvou. Program předpokládá, že míra zadlužení vzroste během období 2004 – 2007 kumulativně o 1,8 procentního bodu, přičemž nárůst se zastaví až v posledním roce programu.

(7)

Vzhledem k neexistenci rozpočtových výhledů na období po roce 2020 je velmi obtížné posoudit dlouhodobou udržitelnost polských veřejných financí, protože většina rozpočtových dopadů souvisejících se stárnutím obyvatelstva se projeví až po roce 2020. Na základě dostupných informací ovšem nelze vyloučit určitá rizika. Stále přetrvávají nejistoty týkající se rozpočtového dopadu politik, jejichž cílem je posílit dlouhodobé rozpočtové trendy. Z dlouhodobého hlediska by k udržitelnému postavení mělo přispět rozhodné provedení plánované rozpočtové konsolidace ve střednědobém horizontu. Celkově je hospodářská politika uvedená v aktualizaci částečně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky pro tuto zemi v oblasti veřejných financí. Na jedné straně vyhovuje

(8)

program doporučení Rady na snižování schodku veřejných financí, přičemž základem pro toto snižování je realizace Hausnerova plánu. Na druhé straně nemusí být opatření tohoto programu dostatečná pro zabezpečení dlouhodobé stability veřejných financí.

i)

posílit fiskální nápravu po roce 2005 a snížit cílovou hodnotu schodku pro rok 2007;

ii)

zajistit úplné provedení strukturálních opatření obsažených v Hausnerově plánu a vynaložit další úsilí pro zavedení alternativních opatření, pokud by se rizika provádění naplnila.

3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/26

(1)

Dne 17. února 2005 přezkoumala Rada aktualizovaný konvergenční program Slovenska, který se týká období let 2004 až 2007. Program splňuje požadavky na údaje podle „souboru pravidel platných pro obsah a formu stabilizačních a konvergenčních programů“.

(2)

Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, předpokládá, že reálný HDP vzroste v průměru o 5 % – s očekávaným zpomalením na 4,5 % v roce 2005 (z důvodu klesajícího zahraničního příspěvku) a se zrychlením na téměř 5,5 % v roce 2007 (kdy se očekává opětovný nárůst zahraničního příspěvku). Na základě informací, které jsou v současné době k dispozici, se zdá, že tento scénář odráží hodnověrné předpoklady růstu. Předpokládané hodnoty inflace uvedené v programu jsou poněkud optimistické a možné pouze za předpokladu, že budou důsledně potlačeny sekundární účinky vysoké hladiny celkové inflace v roce 2004.

(3)

Dne 5. července 2004 Rada rozhodla, že Slovensko vykazuje nadměrný schodek a doporučila jeho odstranění do roku 2007. Cílem aktualizace programu je snížit schodek pod referenční hodnotu 3 % HDP v roce 2007, v souladu s doporučením Rady podle čl. 104 odst. 7 (bez příspěvků na fondový důchodový systém, jejichž výše se odhaduje na 0,4 % HDP v roce 2005, 1,0 % v roce 2006 a 1,1 % v roce 2007). Těžiště snížení celkového i primárního schodku veřejných financí je plánováno v závěru období: do roku 2006 mají oba schodky zůstat v podstatě na stejné úrovni, což představuje asi 3,8 % HDP u celkového a 1,5 % HDP u primárního schodku veřejných financí, a jejich plánovaná celková úprava o 0,8 procentního bodu je odložena na rok 2007. I bez dopadu vyplývajícího ze zavedení fondového důchodového pilíře v roce 2005 se největší část snížení schodku uskuteční v posledních dvou letech. Ve srovnání s programem z května roku 2004, kde se úprava zakládala na výdajích, aktualizace počítá s nápravou schodku omezením výdajů a zvýšením příjmů. Navzdory příznivějšímu makroekonomickému scénáři aktualizace v podstatě potvrzuje plánovanou cestu k nápravě stanovenou v předchozím programu, a jeví se proto jako méně ambiciózní. Přes značné úspěchy v oblasti konsolidace, jichž bylo až dosud dosaženo, a dopad důchodové reformy by rychlejší snižování schodku, zejména v roce 2005, usnadnilo Slovensku provádění strategie k přijetí eura, posílilo by finanční důvěryhodnost Slovenska v souvislosti s ERM2, podpořilo by proticyklické působení a mohlo by napomoci zmírnění tlaků na zhodnocování měny. Byla by tím rovněž připravena cesta pro téměř vyrovnaný nebo přebytkový stav strukturálního rozpočtu a dosáhlo by se dostatečné rezervy proti překročení referenční hodnoty 3 % HDP stanovené Smlouvou jako kritérium pro schodek při běžných makroekonomických výkyvech.

(4)

Rizika pro rozpočtové výhledy uvedené v programu se z pohledu programu jakožto celku jeví jako víceméně vyvážená. Na základě daných makroekonomických předpokladů se zdá, že na straně příjmů existuje riziko podhodnocení, a to v průběhu celého uvažovaného období. Nejistoty týkající se účinku důchodové reformy se vyvažují. Využití fondů EU (a spolufinancování) bude pravděpodobně nižší, než plánoval rozpočet na léta 2004 až 2006, jelikož absorpční kapacita se stále vyvíjí. Mohlo by však překročit částku plánovanou v rozpočtu pro rok 2007, pokud se dostatečně rychle doženou odložené výdaje. A konečně nejistoty vyvolávají rovněž parlamentní volby plánované na rok 2006, zejména pokud jde o rozsah, v jakém bude provedeno další omezení výdajů v roce 2007. V takovém případě by mohlo dojít k nesplnění nebo i k překročení stávajícího cíle. Vzhledem k tomuto hodnocení rizik se rozpočtová strategie uvedená v programu jeví jako dostatečná pro snížení schodku na hodnotu 3 % HDP do roku 2007, který je posledním rokem programu, ale nezajišťuje žádnou rezervu.

(5)

Odhaduje se, že míra zadlužení dosáhla v roce 2004 úrovně 43,0 % HDP, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou Smlouvou. Program předpokládá nárůst míry zadlužení o 2,5 procentního bodu během doby platnosti programu.

(6)

Pokud jde o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, se situace Slovenska zdá být poměrně příznivá především díky přijatým strukturálním reformám, zejména v oblasti důchodového systému a zdravotnictví. Klíčovou podmínkou však je úplné provedení těchto opatření, společně se splněním plánované cesty rozpočtové konsolidace během doby platnosti programu a do roku 2010.

(7)

Hospodářská politika uvedená v této aktualizaci je v zásadě v souladu s hlavními směry hospodářské politiky pro tuto zemi v oblasti veřejných financí. Slovensko je zejména na cestě k odstranění nadměrného schodku během lhůty stanovené Radou.

i)

využít všech příležitostí k urychlenému snížení schodku jak využitím vyšších než předpokládaných příjmů, tak úsporami na straně výdajů, a to zejména v roce 2005,

ii)

posílit závazný charakter střednědobých výdajových stropů,

iii)

dohlédnout na to, aby sekundární účinky vysoké inflace v roce 2004 neovlivnily cestu inflační konvergence předpokládanou v programu.

3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/29

(1)

Dne 17. února 2005 přezkoumala Rada aktualizovaný program stability Finska, který se týká období let 2004 až 2008. Program v zásadě splňuje požadavky na údaje podle pozměněného „souboru pravidel platných pro obsah a formu stabilizačních a konvergenčních programů“. Chybí některé proměnné týkající se základních předpokladů. Finsko bylo proto vyzváno, aby zajistilo plný soulad s požadavky na údaje.

(2)

Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, předpokládá zpomalení růstu reálného HDP z 3,2 % v roce 2004 na průměrně 2,4 % po zbývající dobu platnosti programu. Na základě informací, které jsou v současné době k dispozici, se zdá, že tento scénář odráží spíše opatrné růstové předpoklady. V programu uvedené předpovědi týkající se inflace se jeví jako realistické a v souladu s odhady útvarů Komise.

(3)

S předpokládaným průměrným ročním přebytkem ve výši 2 % HDP pro veřejné rozpočty dokáže aktualizace zachovat pohodlnou rozpočtovou situaci po celou dobu platnosti programu. Přebytek je v podstatě vytvářen v prostředcích na sociální zabezpečení, zatímco finance ústřední vlády, které jsou v současnosti vyrovnané, by měly v období let 2005 – 2007 vykazovat nepatrné schodky. Cílem je opětovné vyrovnání financí ústřední vlády v roce 2007. Za tímto účelem přijala vláda pro období let 2004 – 2007 roční výdajové limity. Ve srovnání s předchozí aktualizací se předpoklady pro přebytek veřejných financí od roku 2004 do roku 2007 v podstatě nezměnily.

(4)

Ačkoli Finsko míří k udržení příznivého přebytku ve veřejném sektoru, výsledek rozpočtu by mohl být horší, než se předpokládá, protože základní rozpočtový trend uvedený v aktualizaci zahrnuje jen zčásti daňové škrty ve výši 1,7 miliardy EUR, tzn. 1,2 % HDP, které doplňují dvou a půl roční komplexní dohodu o mzdách uzavřenou na konci listopadu roku 2004. Jelikož nebyly oznámeny žádné plány na další snižování výdajů v období let 2005 – 2007, bude schodek ústřední vlády v letech 2005 až 2007 vyšší, než se uvádí v programu, pokud nebudou přijata opatření ke zvýšení příjmů, což by také vedlo ke snížení přebytku veřejných financí. Vláda odhaduje, že dohoda o mzdách a daňové škrty sníží přebytek veřejných financí o 0,3 procentního bodu na přibližně 1,9 % HDP v roce 2007. Vláda však přesto očekává, že tento soubor opatření posílí dynamiku hospodářství zlepšením růstového potenciálu a vytvářením pracovních míst a tím také zvýší kapacitu tvorby příjmů.

(5)

Vzhledem k tomuto hodnocení rizik je rozpočtová strategie uvedená v programu dostatečná pro zachování střednědobého cíle Paktu stability a růstu, kterým je téměř vyrovnaný stav rozpočtu, pro období let 2004 – 2008. Zaručuje také dostatečnou rezervu proti překročení prahové hodnoty schodku ve výši 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech pro období let 2004 – 2008.

(6)

Odhaduje se, že míra zadlužení dosáhla v roce 2004 úrovně 44,6 % HDP, což je bezpečně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou Smlouvou. Program předpokládá pokles míry zadlužení o 3,5 procentního bodu během doby platnosti programu.

(7)

Zdá se, že Finsko se nachází v příznivé situaci, pokud jde o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, i přes předpoklad významných rozpočtových nákladů na stárnutí obyvatelstva. Strategie nastíněná v programu má široké základy a sestává z další stabilizace dluhu a strukturálních reforem, např. dalších fází důchodové reformy a opatření směrujících ke zvyšování věku pro odchod do důchodu. Schválené i plánované strukturální reformy by měly mít příznivý vliv na veřejné finance.

(8)

Hospodářská politika uvedená v této aktualizaci je v zásadě v souladu s hlavními směry hospodářské politiky pro tuto zemi v oblasti veřejných financí. Zdá se, že zejména víceleté výdajové limity zavedené v roce 2003 fungovaly velmi dobře v prvním roce, tj. v roce 2004, kdy byly konečné rozpočtové výdaje nižší než stropy, a výdaje navrhované v rozpočtu na rok 2005 jsou též v mezích těchto stropů. Dodržování výdajového rámce bude pokračovat i nadále, jelikož je politicky závazné.

3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/31

3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/32

(1)

Evropská komise obdržela dva soubory závazků formálně předložených skupinou společností De Beers Group of companies („De Beers“) a společností ALROSA Company Limited („ALROSA“) v průběhu šetření Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy a článků 53 a 54 Dohody o EHP ohledně obchodní dohody uzavřené mezi těmito dvěma společnostmi.

(2)

Zveřejněním tohoto oznámení Komise hodlá podrobit tržnímu testu navrhované závazky společností De Beers a ALROSA, jejichž účelem je reagovat na výhrady Komise ohledně hospodářské soutěže vyjádřené v jejím předběžném posouzení oznámené obchodní dohody. S výhradou výsledku tohoto tržního testu Komise zamýšlí přijmout rozhodnutí podle čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (1). Takové rozhodnutí by nestanovilo, zda zde bylo či stále ještě je porušení nebo zda nikoliv.

(3)

Dne 5. března 2002 oznámily Evropské komisi společnosti De Beers a ALROSA Company Limited v souladu s nařízením č. 17 obchodní dohodu ze dne 17. prosince 2001. Na základě této obchodní dohody by společnost ALROSA dodávala společnosti De Beers surové diamanty v hodnotě 800 milionů USD ročně po dobu pěti let. V okamžiku oznámení toto množství představovalo více než polovinu produkce společnosti ALROSA a v praxi odpovídalo množství surových diamantů, jaké společnost ALROSA v předchozích letech vyvážela ze zemí bývalého Sovětského svazu na základě obdobných obchodních dohod s De Beers. Uvedená obchodní dohoda stanoví, že její provádění závisí na potvrzení ze strany Evropské komise, že dohoda neporušuje články 81 a 82 Smlouvy.

(4)

De Beers je největší společností na světě zabývající se těžbou diamantů. Vedle toho, že je společnost De Beers jediným vlastníkem diamantových dolů v Jižní Africe, vstoupila do výrobních společných podniků s vládami Botswany, Namibie a Tanzánie. Společnost prosazuje své zájmy v transakcích po celém světě týkajících se průzkumu nalezišť, těžby, využívání, stanovení hodnoty surových diamantů, jejich uvádění na trh, obchodování s nimi a jejich řezání a leštění a prodej šperků, což v důsledku zahrnuje celou cestu diamantu od dolu až ke spotřebiteli.

(5)

ALROSA je druhou největší společností na světě zabývající se těžbou diamantů a podílí se z více než 98 % na ruské produkci diamantů, přičemž Rusko je po Botswaně zemí s druhou největší produkcí diamantů na světě, pokud jde o hodnotu této produkce. ALROSA prosazuje své zájmy v transakcích na území Ruské federace týkajících se průzkumu nalezišť, těžby, využívání, stanovení hodnoty surových diamantů, jejich řezání a leštění, jakož i výroby šperků.

(6)

Dne 14. ledna 2003 zahájila Komise řízení podle článku 81 Smlouvy proti společnostem De Beers a ALROSA a řízení podle článku 82 Smlouvy proti společnosti De Beers ohledně obchodní dohody oznámené dne 5. března 2002 a umožnila přístup ke spisu.

(7)

Dodatečná oznámení o námitkách byla stranám zaslána dne 1. července 2003. Jediným účelem těchto oznámení bylo přidat právní základ článků 53 a 54 Dohody o Evropském hospodářském prostoru do oznámení o námitkách ze dne 14. ledna 2003.

(8)

Oznámení o námitkách uvedená v 6. a 7. bodu odůvodnění se pokládají za předběžná posouzení ve smyslu čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003.

(9)

Podle předběžného posouzení zaujímá společnost De Beers dominantní postavení na světovém trhu se surovými diamanty. Uzavřením oznámené obchodní dohody se společností ALROSA, která je jejím největším konkurentem, by společnost De Beers získala kontrolu nad významným zdrojem nabídky na trhu se surovými diamanty, což by jí umožnilo získat dodatečný tržní podíl na uvedeném trhu a rovněž přístup k široké paletě diamantů, které by pro ni jinak byly nedostupné. To by ukončilo působení společnosti ALROSA jako dodavatele na trhu mimo území Ruska a posílilo již existující tržní sílu De Beers s tím účinkem, že by to bránilo růstu nebo zachování hospodářské soutěže na trhu se surovými diamanty.

(10)

V předběžném posouzení se rovněž poznamenává, že podle oznámené obchodní dohody by společnost De Beers jako největší producent diamantů na světě distribuovala zhruba polovinu produkce svého největšího konkurenta. S ohledem na skutečnost, že obchodovaná množství by byla podstatná a že dohoda je uzavřena mezi dvěma největšími podniky na trhu se surovými diamanty, by hospodářská soutěž na tomto trhu byla v důsledku obchodní dohody podstatně oslabená.

(11)

Strany, proti nimž je vedeno řízení, odpověděly na námitky Komise podáním ze dne 31. března 2003 a obhajovaly své argumenty při ústním slyšení konaném dne 7. července 2003, přičemž zdůraznily, že nesouhlasí s předběžným posouzením Komise. Strany nicméně nabídly, že dodrží soubor závazků, které reagují na výhrady Komise. Tyto závazky jsou stručně shrnuty v následujících bodech a jsou v plném rozsahu zveřejněny v anglickém znění na internetové stránce generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž: http://europa.eu.int/comm/competition/antitrust/cases.

(12)

De Beers a ALROSA se zavazují, že postupně sníží hodnotu vzájemných prodejů surových diamantů a že maximální množství surových diamantů, které ALROSA prodá De Beers, ročně nepřekročí množství stanovená v tabulce:

(13)

V roce 2011 a v letech následujících se De Beers a ALROSA zavazují, že maximální množství surových diamantů, které ALROSA prodá De Beers, ročně nepřekročí hodnotu 275 milionů USD.

(14)

De Beers a ALROSA se dále zavazují, že závazky provedou uzavřením obchodní dohody, která bude v zásadě obdobná (zejména pokud jde o cenová ustanovení, třídění a stanovení hodnoty) jako oznámená obchodní dohoda, ale která bude zahrnovat závazek společnosti ALROSA neprodávat společnosti De Beers a závazek společnosti De Beers nenakupovat od společnosti ALROSA surové diamanty v objemech vyšších, než jaké jsou stanoveny ve 12. a 13. bodu odůvodnění.

(15)

Jak De Beers, tak ALROSA ustaví nezávislou třetí stranu, která bude ověřovat dodržování závazků jednotlivých společností. Ustavení a mandát této nezávislé třetí strany bude podléhat schválení Komise. Zvláštní zpráva o dodržování závazků týkající se jednotlivě jak společnosti ALROSA, tak De Beers bude každoročně předložena Komisi.

(16)

S výhradou výsledku tohoto tržního testu Komise zamýšlí přijmout rozhodnutí podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003. V souladu s čl. 27 odst. 4 nařízení č. 1/2003 proto vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily svá vyjádření ve lhůtě jednoho měsíce od zveřejnění tohoto oznámení.

(17)

Zúčastněné třetí strany se rovněž vyzývají, aby předložily svá vyjádření ve znění bez důvěrných údajů, ze kterého budou vypuštěna obchodní tajemství a ostatní důvěrné pasáže, jež budou v případě potřeby nahrazeny shrnutím neobsahujícím důvěrné údaje nebo slovy „[obchodní tajemství]“ nebo „[důvěrné]“.

(18)

Vyjádření lze Komisi zaslat elektronickou poštou (COMP-GREFFE-ANTITRUST@cec.eu.int), faxem ((32-2) 295 01 28) nebo poštou na níže uvedenou adresu, s uvedením odkazu „COMP/B-2/38.381/De Beers-Alrosa“:

3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/34

1.

Komise obdržela dne 27. května 2005 oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky BP p.l.c. („BP“, Spojené království) a Nova Chemicals Corporation („Nova“, Kanada) ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady získávají společnou kontrolu nad podniky „DutchCo“ a „SwissCo“ na základě nákupu akcií ve dvou nově založených společnostech vytvářejících společný podnik.

2.

Předmět podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném přezkoumání zjistila, že se na oznamovanou transakci vztahuje nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá dotčené třetí strany, aby Komisi předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů od zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou, s uvedením čísla jednacího COMP/M.3578 – BP/Nova Chemicals/JV, na následující adresu:

3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/35

1.

Komise obdržela dne 17. května 2005 oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky Fortis Private Equity Holding Nederland B.V., kontrolovaný Fortis Bank Nederland (Holding) B.V. („Fortis“, Nizozemí) a NIBCapital Principal Investments B.V., kontrolovaný NIBCapital Bank N.V. („NIBCapital“, Nizozemí) ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady získávají společnou kontrolu nad podnikem Sandd B.V. („Sandd“, Nizozemí), společně s Trimoteur Distribution Services B.V. („Trimoteur“, Nizozemí), na základě nákupu akcií. V současnosti je Sandd kontrolován výhradně podnikem Trimoteur.

2.

Předmět podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném přezkoumání zjistila, že se na oznamovanou transakci vztahuje nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. Podle oznámení Komise o zjednodušeném řízení pro posuzování některých spojení podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2)je třeba uvést, že tento případ může být posouzen v řízení dle tohoto oznámení.

4.

Komise vyzývá dotčené třetí strany, aby Komisi předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů od zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou, s uvedením čísla jednacího COMP/M.3826 – Trimoteur/NIBCapital/Fortis/Sandd, na následující adresu:

3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/36

3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/37

—

Nds. Verwaltungskostengesetz vom 07.05.1962 (Nds. GVBL. s. 43), zuletzt geändert durch Artikel 20 des Gesetzes vom 20.11.2001 (Nds. GVBL. s. 701)

—

Gebührenordnung für die Veterinärverwaltung vom 22.03.1995 (Nds. GVBL. s. 63), zuletzt geändert durch die Verordnung zur Änderung der Gebührenordnung für die Veterinärverwaltung vom 14.09.2004 (Nds. GVBL. s. 322)

—

Erlasse zur BSE/TSE-Untersuchungsgebühr vom 15.12.2000, 10.01.2001, 30.04.2001, 24.01.2002 – Az. 107-42282/7-315

—

Décisions de la Commission du 16 novembre 2001 et du 8 décembre 2004 approuvant le programme d'initiative communautaire INTERREG III A entre la France et la Suisse, dans le cadre de la mise en œuvre du règlement no 1260/1999 du Conseil du 21 juin 1999 portant dispositions générales sur les fonds structurels,

—

Conseil Régional: Commission Permanente du 27 mai 2004,

—

Articles L 1511 et suivants du Code général des collectivités territoriales permettant aux collectivités territoriales d'intervenir dans le cadre de la création ou de l'extension d'activités économiques en accordant des aides directes et indirectes aux entreprises

M. le Président du Conseil Régional de Franche-Comté

Hotel de Region

4 Square Castan

F-25031 Besancon Cedex

—

Gebührengesetz NRW vom 23.8.1999 (GV NRW 1999 S 528)

—

Verwaltungsgebührenordnung des Landes Nordrhein-Westfalen vom 3. Juli 2001 in der jeweils geltenden Fassung (GV. NRW 2001 S. 262) zur BSE/TSE-Untersuchungsgebühr

—

Erlass zur BSE/TSE-Untersuchungsgebühr vom 8.12.2003 – Az. VI-1-42.21.09, 18.2.2004 – Az. VI-1-17.80.06 u. 42.21.00, 14.9.04 – Az. VI-1-17.80.06 u. 42.21.00

—

Tierseuchengesetz vom 11.4.2001 in der jeweils geltenden Fassung (BGBl. I. S. 506)

—

§ 23 des Ausführungsgesetzes zum Tierseuchengesetz vom 4.6.63 (GV.NRW 1963 S. 203) zur Kostenträgerschaft der Kreise und kreisfreien Städte für Probennahme und -versand

—

TSE-Überwachungsverordnung vom 13.12.2001 (BGBl. I. S. 4532) in der jeweils geltenden Fassung

—

Beihilfebeschluss der Tierseuchenkasse für Schlachtschafe und Schlachtziegen

—

Prostředky z rozpočtu: 990 000 EUR

—

Částka podpory: 990 000 EUR

—

Poskytovaná podpora spočívá v neúčtování poplatků.

—

v případě úředního zjištění BSE u skotu,

—

v rámci opatření na tlumení jiných chorob zvířat, s výjimkou epizooticky probíhajících chorob zvířat

—

usmrceny v rámci kampaně na tlumení choroby,

—

poraženy pro lidskou spotřebu.

3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/40

3.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/41

—

Smlouva o prodeji a nákupu ze dne 2. dubna 1997 mezi státní akciovou společností, neziskovou organizací – privatizační agenturou, státní akciovou společností v privatizaci Latvijas Gaze, akciovou společností Ruhrgas a akciovou společností PreussenElektra.

—

Arbitrážní rozhodnutí vydané ve Stockholmu, ve Švédsku, dne 19. června 2003 mezi státní akciovou společností Latvijas Gaze a Lotyšskou republikou.

a)

Zákon č. 303/1995 Z.z. o rozpočtových pravidlách v znení neskorších predpisov;

b)

Zákon č. 231/1999 Z.z. o štátnej pomoci v znení zákona č. 203/2004 – §4 ods. 1, písm. d);

c)

Výnos MK SR-480/2004-1 o poskytovaní dotácií v pôsobnosti MK SR