24.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 89/1

(1)

Článek 76 evropsko – středomořské dohody zmocňuje Radu přidružení vydávat vhodná doporučení za účelem dosažení cílů této dohody.

(2)

Podle článku 86 evropsko-středomořské dohody přijmou strany všechna obecná nebo zvláštní opatření potřebná ke splnění svých závazků vyplývajících z této dohody a dohlížejí na to, aby bylo dosaženo cílů vyjádřených v dohodě.

(3)

Strany evropsko – středomořské dohody se dohodly na znění akčního plánu EU–Libanon.

(4)

Akční plán EU – Libanon bude podporovat provádění evropsko-středomořské dohody prostřednictvím vypracování a dohodnutí konkrétních kroků, které poskytnou praktické vodítko pro takové provádění.

(5)

Akční plán má za dvojí cíl stanovit konkrétní kroky pro splnění závazků stran podle evropsko-středomořské dohody a poskytnout širší rámec pro další posílení vztahů mezi EU a Libanonem, aby se v souladu s celkovými cíli evropsko-středomořské dohody dosáhlo významného stupně ekonomické integrace a prohloubení politické spolupráce,

24.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 89/2

1)

Dne 27.března 2007 posoudila Rada aktualizovaný program stability Belgie na období 2006–2010 (2).

2)

Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že růst reálného HDP bude klesat z 2,7 % v roce 2006 na průměrnou úroveň 2,2 % po zbytek programového období. Na základě informací, které jsou v současné době k dispozici, se zdá, že tento scénář vychází z reálných předpokladů růstu. Předpovědi týkající se inflace uvedené v programu se rovněž jeví reálně.

3)

Současná aktualizace programu stability je založena na předpokladu vyrovnaného rozpočtu v roce 2006. Tento předpoklad se zdá být v podstatě potvrzen nejnovějšími údaji, zatímco podzimní prognóza útvarů Komise předpokládala schodek ve výši 0,2 % HDP. Podmínky hospodářského cyklu byly v roce 2006 mnohem lepší, než se předpokládalo v předešlé aktualizaci programu, a výdaje se vyvíjely podle prognózy, avšak příjmy byly nižší, než se očekávalo (zejména z důvodu podhodnocení závěrečné fáze reformy přímých daní z roku 2001, zaměřené na snížení daňového zatížení). Toto snížení příjmů bylo částečně kompenzováno skutečností, že plánovaná jednorázová opatření přinesla více, než se předpokládalo, jakož i některými dalšími jednorázovými opatřeními omezené působnosti. Proto se strukturální saldo (tj. saldo očištěné o cyklické vlivy a bez jednorázových a jiných dočasných opatření) v roce 2006 významně zhoršilo, především vzhledem k opatřením snižujícím příjmy.

4)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie programu je zajištění soustavného snižování stále vysoké míry zadlužení (téměř 90 % v roce 2006) na méně než 75 % HDP v roce 2010 prostřednictvím postupného navyšování nominálních rozpočtových přebytků (z 0,3 % HDP v roce 2007 na 0,9 % v roce 2010) s cílem čelit krizi, kterou vyvolá stárnutí obyvatelstva. Primární přebytek, který se od roku 2001 stále snižuje (tehdy dosahoval výše 7 % HDP), se má ustálit na zhruba 4,1 % HDP. Celkové úpravy se dosáhne téměř výhradně snížením výdajů (o 1,25 procentního bodu HDP v období let 2006 až 2010). Snížení výdajů je možné přičíst snížení nákladů na úroky (o 0,75 procentního bodu), které vyplývá ze soustavného snižování zadlužení a snižování primárních výdajů (o 0,5 procentního bodu). To je částečně kompenzováno snížením příjmů veřejných financí (o 0,5 procentního bodu). Předpověď na období po roce 2007 uvedená v programu ve velké míře odpovídá předpovědím o neměnících se politikách, přestože se zdá, že program (nepřímo) počítá s použitím dalších jednorázových opatření pro dosažení rozpočtových cílů. Tato strategie je v podstatě obdobná jako strategie, jež byla předložena v rámci předešlé aktualizace programu stability, přičemž všeobecný makroekonomický scénář zůstává beze změn.

5)

Vzhledem k tomu, že program neuvádí informace o použití jednorázových a jiných dočasných opatření po roce 2007, nelze na základě informací uvedených v programu vypočítat strukturální saldo od roku 2008. Za předpokladu, že relativní dopad jednorázových opatření se po roce 2007 nezmění, by se strukturální saldo vypočítané podle společně dohodnuté metodiky mělo zlepšit a zvýšit z okolo –0,4 % HDP v roce 2006 na 0,7 % na konci programového období. Stejně jako předešlá aktualizace programu stability i tento program definuje střednědobé cíle stavu rozpočtu jako strukturální přebytek ve výši 0,5 % HDP, jehož se podle programu dosáhne v roce 2008. To znamená o jeden rok později, než bylo uvedeno v předešlé aktualizaci programu. Jelikož je střednědobý cíl náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1,25 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl se nachází v rozmezí, které pro eurozónu a pro členské státy ERM-II uvádí Pakt o stabilitě a růstu a kodex chování, a je náročnější než to, co vyplývá z předpokládané míry zadlužení a dlouhodobého průměrného růstu potenciálního produktu.

6)

Rozpočtové výsledky by mohly být o něco horší, než je uvedeno v programu. To platí zejména v případě předpovědí na rok 2007, neboť se zdá, že rozpočet je spíše optimistický a v některých případech chybí přesné údaje o navrhovaných opatřeních (zejména jednorázová opatření v oblasti prodeje nemovitostí nebo převodu důchodových povinností z veřejných společností nejsou dostatečným způsobem upřesněna). Belgie má celkové dobrou historii dosahování svých nominálních rozpočtových cílů, avšak tak jako v posledních letech, pro dosažení cílů na rok 2007 bude nutné provádět důsledné monitorování situace. Příští kontrola rozpočtu by měla konkrétně stanovit veškerá nutná doplňující opatření. Horší výsledky v roce 2007, než které se předpokládaly, by se mohly rovněž převést do dalších let. Od roku 2008 také existuje riziko, že jednorázová opatření, jejichž platnost bude ukončena, nebudou nahrazena strukturálními opatřeními.

7)

Vzhledem k tomuto posouzení rizik se rozpočtová strategie uvedená v programu může jevit jako nedostatečná pro dosažení střednědobého cíle do roku 2008, jak je uvedeno v programu. Střednědobý cíl je však, jak je uvedeno výše, náročnější, než to, co vyplývá z předpokládané míry zadlužení a dlouhodobého průměrného růstu potenciálního produktu. Rozpočtová strategie se zdá být dostačující pro dosažení strukturálního stavu rozpočtu, který lze na základě paktu považovat za přiměřený od roku 2008. Navíc se zdá, že přístup k rozpočtu vyjádřený v programu poskytuje dostatečnou bezpečnostní rezervu proti překročení prahové hodnoty schodku 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech v průběhu programového období. Tempo změn vedoucích k dosažení střednědobého cíle programu by mělo být zrychleno, aby bylo plně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který stanoví, že meziroční zlepšení strukturálního salda v eurozóně a v členských státech ERM-II by mělo představovat 0,5 % HDP, chápané jako referenční hodnota, a že v případě příznivých hospodářských podmínek by úpravy měly být větší a naopak v případě nepříznivých hospodářských podmínek mohou být menší. Berouc v úvahu zejména rizika, úprava nemusí dosáhnout referenčního cíle v roce 2007 a vývoj může poté zpomalit.

8)

Výše zadlužení uvedená v programu je 87,7 % HDP na rok 2006, tento údaj však nezohledňuje převzetí dluhů belgické železniční společnosti SNCB za rok 2005, což podle Eurostatu zvýší zadlužení ve stejném roce o 1,7 % HDP. Proto se útvary Komise domnívají, že hrubý veřejný dluh dosahuje v roce 2006 výše 89,4 % HDP, což stále značně přesahuje referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě, i když během několika posledních let výše dluhu významně poklesla. Program předpokládá rychlý pokles míry zadlužení zhruba o 15 procentních bodů během programového období. Vzhledem k posouzení rizik, a zejména rizik týkajících se plnění výše uvedených rozpočtových cílů, se bude míra zadlužení pravděpodobně vyvíjet méně příznivěji, než je uvedeno v programu. Zdá se však, že se míra zadlužení během programového období stále dostatečně snižuje k referenční hodnotě.

9)

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatel na rozpočet je v Belgii vyšší než je průměr EU, zejména z důvodu významného zvýšení výdajů na důchody vyjádřených v procentech HDP v příštích desetiletích. Původní rozpočtová situace s vysokým primárním přebytkem, která sice není tak dobrá jako v roce 2005, přispívá ke zmírňování plánovaných dlouhodobých účinků stárnutí populace na rozpočet, avšak ne v míře dostatečné k úplnému pokrytí značného zvýšení výdajů. Současná úroveň hrubého dluhu však přes svoje snižování zůstává stále mnohem vyšší než je referenční hodnota uvedená ve Smlouvě. Stálé snižování míry zadlužení vyžaduje dlouhodobé udržení vysokých primárních přebytků, což by pomohlo snížit rizika udržitelnosti veřejných financí. Celkově se zdá, že rizika pro udržitelnost veřejných financí Belgie jsou na střední úrovni.

10)

Program stability neobsahuje kvalitativní posouzení celkového dopadu zprávy o provádění národního programu reforem z října 2006 v rámci střednědobé fiskální strategie. Dále neposkytuje žádné systematické informace o přímých rozpočtových nákladech nebo úsporách plynoucích z hlavních reforem předpokládaných v národním programu reforem, ale zdá se, že jeho rozpočtové odhady berou v úvahu dopady opatření popsané v národním programu reforem na veřejné finance. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá program stability, se zdají být v souladu s kroky plánovanými v rámci národního programu reforem. Oba programy zejména předpokládají postupné provádění „generačního paktu “(komplexní plán, jehož cílem je zvýšit zaměstnanost a posílit sociální bezpečnost), další postupné snižování daňové zátěže spojené se zaměstnáváním a přijetí opatření na podporu výzkumu a podnikání.

11)

Rozpočtová strategie v programu je vcelku v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005–2008.

12)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program neobsahuje některé povinné i nepovinné údaje (3).

i)

zajistit dodržení rozpočtového cíle na rok 2007 a poté urychlit tempo úprav vedoucích k dosažení střednědobých cílů, včetně za méně častého používání jednorázových opatření.

ii)

vzhledem k vysoké míře zadlužení a předpokládanému zvýšení výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva lépe řešit otázku dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí přinejmenším splněním střednědobých cílů a provedením reforem.

24.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 89/7

1)

Dne 27. března 2007 posoudila Rada aktualizovaný program stability Španělska na období 2006–2009 (2).

2)

Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že růst reálného HDP bude klesat z 3,8 % v roce 2006 na průměrnou úroveň 3,3 % po zbytek programového období. Na základě informací, které jsou v současné době k dispozici, se zdá, že tento scénář vychází z reálných předpokladů růstu. Předpovědi týkající se inflace uvedené v programu se rovněž jeví reálně. Předpokládaný rozdíl v míře inflace vůči eurozóně je, ačkoli se postupně snižuje, stále značný. I když se v krátkodobém výhledu mohou předpoklady zlepšit, existuje rovněž riziko zhoršení tohoto scénáře ve střednědobém výhledu, v souvislosti s nerovnováhou hospodářství, tzn. rostoucí zadlužení domácností, růst schodku běžného účtu a možnost rychlejšího skončení rozmachu bytové výstavby, než se předpokládalo v programu.

3)

Prognóza útvarů Komise z podzimu 2006 předpokládala, že v souladu s aktualizovaným programem stability bude celkový přebytek veřejných financí v roce 2006 činit 1,5 % HDP, i přesto že v předchozí aktualizaci programu stability se předpokládalo, že dosáhne 0,9 % HDP. Tento pozitivní výsledek způsobily příjmy, které byly vyšší, než se předpokládalo, a které byly důsledkem vysokého nárůstu pracovních míst a rostoucích zisků podniků, což podle odhadu zvýšilo příjmy z přímých daní značně nad nominální růst HDP.

4)

Cílem této aktualizace je i) zachovat makroekonomickou a rozpočtovou stabilitu a ii) posílit produktivitu prostřednictvím rozvoje infrastruktury a lidského a technologického kapitálu. Předpokládá se, že se celkový přebytek veřejných financí sníží z hodnoty 1,4 % HDP v roce 2006 na přibližně 1 % v roce 2009. Změny primárního přebytku budou mít stejný průběh a sníží se z hodnoty 3 % HDP dosažené v roce 2006 na hodnotu 2,25 % v roce 2009. I když by se v průběhu programového období měly příjmy snížit o 0,2 % HDP, primární výdaje by se měly zvýšit o přibližně 0,5 % HDP a být částečně vyrovnané snížením zatížení v souvislosti s úroky. Předchozí aktualizace předpokládala nižší přebytky, při přibližně stejných makroekonomických výhledech. Rozdíl mezi oběma aktualizacemi spočívá v mnohem vyšším přebytku v roce 2006, než se předpokládalo o rok dříve, což má podle předpokladů přenesení pozitivních dopadů na celé programové období.

5)

Plánuje se, že se strukturální saldo (tj. saldo očištěné o cyklické vlivy bez zohlednění jednorázových a jiných prozatímních opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky bude nepatrně snižovat z přibližně 1,75 % HDP v roce 2006 na 1,5 % na konci programového období. Stejně jako v případě předchozí aktualizace programu stability, je střednědobým cílem pro stav rozpočtu uvedeným v programu vyvážený stav rozpočtu ze strukturálního hlediska, přičemž se předpokládá, že tohoto cíle bude dosaženo s velkou bezpečnostní rezervou v celém programovém období. Jelikož je střednědobý cíl náročnější než minimální referenční hodnota (při odhadovaném schodku kolem 1,25 % HDP by se jejím dosažením měl splnit cíl zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku). Střednědobý cíl leží v rozmezí stanoveném pro eurozónu a pro členské státy ERM-II v Paktu o stabilitě a růstu a kodexu chování a je náročnější než to, co vyplývá z dlouhodobě předpokládané míry zadlužení a průměrného růstu potenciálního produktu.

6)

Rizika zatěžující rozpočtové výhledy se v programu jeví jako víceméně vyrovnaná. Makroekonomický scénář, z něhož aktualizace vychází, je realistický a zdá se, že výhledy příjmů odráží opatrné předpoklady. Pokud jde o výdaje, existuje riziko jejich překročení a v některých případech (na úrovni regionálních orgánů) se potvrdí trendy z minula v oblasti vzdělávání a zdravotní péče.

7)

S ohledem na toto posouzení rizik se zdá, že je rozpočtová strategie dostatečná k udržení střednědobého cíle v celém programovém období, jak se předpokládalo v program. Navíc poskytuje dostatečnou bezpečnou rezervu proti překročení prahové hodnoty schodku ve výši 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech v jednotlivých letech. Strategie fiskální politiky, kterou program předpokládá, je v souladu s Paktem o stabilitě a růstu.

8)

Odhaduje se, že hrubý veřejný dluh se v roce 2006 snížil na úroveň nižší než 40 % HDP, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Aktualizace předpokládá další pokles míry zadlužení o 8 procentních bodů v průběhu programového období.

9)

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je ve Španělsku vysoce nad průměrem EU, což je hlavně způsobeno poměrně značným nárůstem výdajů na důchody v poměru k HDP v průběhu nadcházejících desetiletí. Původní stav rozpočtu se v porovnání s rokem 2005 zlepšil a přispívá tak ke zmírnění dlouhodobých předpokládaných dopadů stárnutí obyvatelstva na rozpočet, nestačí však k úplnému pokrytí zásadního zvýšení výdajů souvisejících se stárnutím populace. Udržení vysokých primárních přebytků ve střednědobém výhledu a provádění dalších opatření zaměřených na omezení značného nárůstu výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, by přispělo ke snížení rizik ohrožujících udržitelnost veřejných financí. Celkově se zdá, že jsou rizika pro udržitelnost veřejných financí ve Španělsku na střední úrovni.

10)

Program stability obsahuje kvalitativní posouzení celkového dopadu zprávy o provádění národního programu reforem z října roku 2006 v rámci střednědobé fiskální strategie. Poskytuje určité informace, i když nesystematickým způsobem, o přímých rozpočtových nákladech nebo o úsporách vyplývajících z hlavních reforem uvedených v národním programu reforem, a zdá se, že rozpočtové prognózy zohledňují dopady opatření vyplývajících z národního programu reforem na veřejné finance. Zdá se, že opatření v oblasti veřejných financí předpokládaná programem stability jsou slučitelná s opatřeními uvedenými v národním programu reforem. Oba programy zejména předpokládají postupné zvyšování veřejných výdajů na výzkum a vývoj a na investice do infrastruktur.

11)

Rozpočtová strategie uvedená v programu je vcelku v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005–2008.

12)

Pokud jde o požadavky na poskytování údajů vyplývající z kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program poskytuje veškeré povinné údaje a většinu nepovinných údajů (3).

24.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 89/11

1)

Dne 27. března 2007 Rada posoudila konvergenční program Bulharska na období 2006–2009.

2)

Bulharsko dosáhlo vysoké úrovně makroekonomické stability podpořené zdravými veřejnými financemi. Hospodářský růst byl silný a stabilní, v posledních letech se zvýšil na přibližně 5,5 %, přesto však zůstává HDP na obyvatele (měřený paritou kupní síly) nízký, v roce 2005 představoval 32,9 % průměru EU-25. Bulharsko má tedy ještě velký prostor pro zlepšení a vyrovnání se ostatním zemím pro něj představuje ze střednědobého i dlouhodobého hlediska hlavní prioritu. Od zavedení pevných směnných kurzů v roce 1997 do roku 1999 se inflace snížila na jednomístnou úroveň, v posledních letech se však proces snižování inflace zastavil a inflace měřená indexem spotřebitelských cen dosáhla v roce 2006 7,3 %.

3)

Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že růst reálného HDP zůstane vysoký, konkrétně se mírně zvýší z 5,9 % v roce 2006 na průměrně 6,1 % ve zbývající části programového období. Podle údajů, které jsou v současné době k dispozici, se zdá, že tento scénář je založen na reálných předpokladech růstu. Vysoké vnější nerovnováhy však zůstanou ve střednědobém horizontu rizikovým faktorem, zejména vzhledem k tomu, že vnější schodek činil v roce 2006 16 % HDP, přestože financování schodku bylo plně pokryto přílivem přímých zahraničních investic. Předpovědi míry inflace uvedené v programu se jeví reálně.

4)

V prognóze útvarů Komise z podzimu 2006 se odhaduje, že přebytek veřejných financí za rok 2006 dosáhne 3,3 % HDP, zatímco podle předvstupního hospodářského programu (PHP) z prosince 2005 se mělo dosáhnout vyrovnaného rozpočtu a v konvergenčním programu se předpokládal přebytek ve výši 3,2 % HDP. Podstatně lepšího rozpočtového výsledku bylo dosaženo zejména díky vyšším příjmům, než se předpokládalo v opatrné předpovědi příjmů v PHP, díky vyššímu růstu výstupu a kvalitnějšímu výběru příjmů. Oproti odhadům uvedeným v PHP se rovněž snížily výdaje, o 1 % HDP, zejména kvůli nižším běžným výdajům.

5)

Cílem střednědobé rozpočtové strategie vymezené v konvergenčním programu je udržet přebytek veřejných financí v rozmezí 0,8–1,5 % HDP, a tak zachovat makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí. V roce 2007 se plánuje velké fiskální uvolnění, které by vedlo ke snížení rozpočtového přebytku z 3,2 % HDP v roce 2006 na 0,8 %. V letech 2008 a 2009 by se měl přebytek veřejných financí znovu zvýšit a ustálit se na úrovni kolem 1,5 % HDP. V souvislosti se snížením výdajů na úroky přibližně o 0,25 % HDP během programového období by se měl primární přebytek snížit z 4,5 % HDP v roce 2006 na 2,25 % HDP v roce 2007 a poté se mírně zvýšit na 2,75 % HDP v letech 2008 a 2009. Fiskální uvolnění v roce 2007 by se odehrávalo téměř výhradně na straně výdajů. Ty by se měly zvýšit o 2,75 % HDP, přičemž by se tato tendence zvrátila až v roce 2008 (o 0,75 % HDP). Předpokládaný nárůst výdajů v roce 2007 by se týkal zejména „ostatních výdajů “(+ 2,5 % HDP) a dotací (+ 0,5 % HDP). Nárůst „ostatních výdajů “odpovídá příspěvku Bulharska do EU (1,25 % HDP) a zvýšení výdajů na projekty financované v rámci strukturálních fondů EU (0,25 % HDP), které by bylo plně pokryto vyššími příjmy z grantů EU, a ze zvýšení „ostatních běžných výdajů “(1 % HDP). Plánované snížení daní z příjmů právnických a fyzických osob v roce 2007 by mělo být téměř plně kompenzováno zlepšením daňové kázně a kvalitnějším výběrem daní. Celkové příjmy by proto měly zůstat v průběhu celého programového období v podstatě stejné (vyjádřeno jako procento HDP). V programu se rovněž uvádí, že i když rozpočet na rok 2007 by měl skončit přebytkem veřejných financí ve výši 0,8 % HDP, při skutečném plnění rozpočtu by se usilovalo o dosažení vyššího přebytku ve výši 2 % HDP. Bylo by to možné díky ustanovení v zákoně o rozpočtu, podle něhož lze vydat 10 % běžných primárních výdajů uvedených v rozpočtu pouze v případě, že by se neprohloubil vnější schodek. Ve srovnání s předvstupním hospodářským programem z roku 2005 se rozpočtové cíle výrazně zvýšily díky podstatně lepším příjmům v roce 2006, následným převodům do dalších let a poněkud příznivějšímu předpokladu růstu výstupu.

6)

Plánuje se, že se strukturální saldo (tj. saldo očištěné o cyklické vlivy a jednorázová a jiná dočasná opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky zvýší ze zhruba 3,25 % HDP v roce 2006 na 1 % v roce 2007 a na 2 % HDP v letech 2008 a 2009. Kdyby bylo při plnění rozpočtu na rok 2007 dosaženo vyššího nominálního přebytku ve výši 2 % HDP, jak je uvedeno v programu, byla by cesta k celkové nápravě jednodušší. Podle programu je střednědobým rozpočtovým cílem strukturálně vyvážený rozpočet, který má být s dostatečnou rezervou udržen během celého programového období. Jelikož je střednědobý cíl náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1,25 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl je také náročnější, než vyplývá z míry zadlužení a dlouhodobého průměrného růstu potenciálního produktu.

7)

Rozpočtový výsledek za rok 2007 by mohl být lepší, než se plánuje v programu, a rizika ohrožující rozpočtové odhady na roky 2008 a 2009 se zdají zhruba vyrovnaná. S ohledem na dobré výsledky při dosahování rozpočtových cílů a na ustanovení v zákonu o rozpočtu na rok 2007 omezujícím výdaje při plnění rozpočtu se zdá, že předpoklad vyššího přebytku za rok 2007 je realistický, přestože odhady příjmů na rok 2007 by mohly být ohroženy určitými riziky, neboť nižší příjmy vyplývající ze snížení daní by nemusely být plně vyváženy příjmy z lepší daňové kázně a kvalitnějšího výběru daní. Přestože program neobsahuje podrobnější údaje o strategii úprav od roku 2008, zdá se, že rozpočtové cíle stanovené až do konce programového období jsou v podstatě důvěryhodné, pokud bude v roce 2007 dosaženo lepších rozpočtových výsledků, než se v současné době plánuje.

8)

Podle výše uvedeného vyhodnocení rizik se zdá, že rozpočtová strategie popsaná v programu zajistí dosažení střednědobého rozpočtového cíle s velkou rezervou během celého programového období. Navíc je při běžných makroekonomických výkyvech v programovém období zajištěna bezpečná rezerva vůči překročení 3 % referenční hodnoty schodku HDP. Přístup k fiskální politice uvedený v programu je v roce 2007 expanzivní, což by mohlo být při dobrém vývoji procyklické. To by nebylo zcela v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Zejména jde o to, že v roce 2007, kdy se očekávají dobré výsledky, by se mělo strukturální saldo snížit podle programu o přibližně 2,25 % a podle předpovědí útvarů Komise z podzimu 2006 o 1,5 %.

9)

Odhaduje se, že hrubý státní dluh dosáhl v roce 2006 hodnoty 25,25 % HDP, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Podle programu by se měla míra zadlužení snížit během programového období o 4 procentní body.

10)

Bez dlouhodobých odhadů výdajů souvisejících se stárnutím obyvatel, které by byly založeny na společných makroekonomických předpokladech Výboru pro hospodářskou politiku a Komise, není na rozdíl od ostatních členských států, pro něž jsou tyto odhady k dispozici, možné srovnatelným a spolehlivým způsobem vyhodnotit dopad stárnutí populace v Bulharsku. S ohledem na současnou demografickou strukturu však nelze vyloučit značný dopad stárnutí na výdaje. Výchozí stav rozpočtu s významným strukturálním přebytkem výrazně přispívá ke stabilizaci zadlužení, aniž by se zohlednil dlouhodobý dopad stárnutí obyvatel na rozpočet. Udržení vysokých primárních přebytků ve střednědobém horizontu by pomohlo snížit rizika, která ohrožují udržitelnost veřejných financí.

11)

Rozpočtová strategie v programu je částečně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005–2008. V souladu s programem je přístup k fiskální politice v roce 2007 expanzivní, což by mohlo být při dobrém vývoji procyklické a existují rizika zhoršení již tak vysokého vnějšího schodku. Přestože byla přijata opatření na zlepšení dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému, bylo oznámeno jen velmi málo konkrétních opatření na zlepšení efektivity veřejných výdajů, zejména výdajů v oblasti zdravotní péče, kde se opakovaně vyskytují problémy se sledováním a kontrolou výdajů a kvalitou poskytovaných služeb.

12)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program vykazuje určité nedostatky jak u požadovaných, tak u nepovinných údajů. (2)

i)

dosáhlo v roce 2007 vyššího rozpočtového přebytku, než se plánuje v programu, a udrželo si v dalších letech silnou pozici s cílem podpořit makroekonomickou stabilitu a snížit vysoký vnější schodek;

ii)

dále posílilo efektivitu veřejných výdajů, zejména reformou systému zdravotní péče.

24.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 89/15

1)

Dne 27. března 2007 Rada posoudila aktualizovaný konvergenční program Lotyšska na období 2006–2009 (2). Dne 6. března 2007 Lotyšská vláda oznámila plán zaměřený na boj s inflací. Ten zahrnuje revizi rozpočtových cílů vyrovnaného rozpočtu v letech 2007 a 2008 a přebytku počínaje rokem 2009. Toto stanovisko Rady je založeno na konvergenčním programu.

2)

Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, předpokládá stabilizaci hospodářství, zpomalení růstu reálného HDP z 11,5 % v roce 2006 na průměrnou výši 8,0 % po zbývající část programového období. Na základě posouzení údajů, které jsou v současné době k dispozici, se scénář zdá být založen na realistických předpokladech růstu. Existují však značná nebezpečí méně příznivého makroekonomického rozvoje s ohledem na případy velké vnější nerovnováhy, vysokou inflaci a narůstající známky přehřátí lotyšského hospodářství. Předpoklady inflace vyplývající z programu se zdají být mírně optimistické.

3)

Prognóza útvarů Komise z podzimu roku 2006 předpokládala, že celkový schodek veřejných financí dosáhne v roce 2006 výše 1,0 % HDP, zatímco cíl stanovený v předcházející aktualizaci konvergenčního programu představoval 1,5 % HDP. Aktualizovaný program uvádí prognózu schodku ve výši 0,4 % HDP, což je přijatelné s ohledem na vyšší než očekávané příjmy a navzdory dopadu rozpočtových změn přijatých v říjnu roku 2006, které zvýšily výdaje přibližně o 1,5 % HDP.

4)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie je postupně zlepšit fiskální výhled a do roku 2010 dosáhnout vyváženého rozpočtu. K dosažení tohoto cíle bude třeba vyvinout značné úsilí, co se týče konsolidace po zhoršení stavu rozpočtu o téměř 1,5 procentního bodu HDP v letech 2006 a 2007. Předpokládaná úprava je stejná jak pro souhrnný schodek, tak pro primární saldo a představuje 0,4 procentního bodu HDP v roce 2008 a 0,5 procentního bodu HDP v roce 2009. Ve srovnání s předchozí aktualizací jsou plánované rozpočtové cíle mnohem přísnější, ale na pozadí příznivějšího makroekonomického prostředí by mělo k úpravě dojít ke konci programového období. Program předpokládá, že po značném uvolnění poměru výdajů vůči HDP v roce 2007 dojde v letech 2008 a 2009 ke konsolidaci rozpočtu tím, že se každoročně zvýší poměr příjmů vůči HDP o 0,4 procentního bodu a současně zachová stabilní poměr výdajů vůči HDP. Plánuje se, že se poměr příjmů k HDP zvýší hlavně na základě vyšších „jiných “příjmů, které představují vyšší částku prostředků poskytovaných z fondů EU. Na základě toho se zvyšují složky hrubých kapitálových investic, což bude po roce 2007 obecně vykompenzováno snížením „jiných “výdajů (v programu je částečně tvoří výdaje na konečnou spotřebu) o 0,75 procentního bodu v roce 2008 a snížením sociálních transferů o 0,5 procentního bodu v roce 2009.

5)

Plánuje se, že se strukturální saldo (tj. saldo očištěné o cyklické vlivy a jednorázová a jiná prozatímní opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky bude zhoršovat ze schodku ve výši 1 % HDP v roce 2006 na 1,75 % HDP v roce 2007 a následně se zlepší na přebytek ve výši 0,25 % do roku 2009. Střednědobý cíl pro stav rozpočtu vyplývající z programu představuje strukturální schodek ve výši 1 % HDP, program – stejně jako předchozí aktualizace – usiluje o dosažení této hodnoty přibližně v roce 2008. Jelikož je střednědobý cíl náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 2 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl se nachází v rozpětí, které pro eurozónu a členské státy ERM-II uvádí Pakt o stabilitě a růstu a kodex chování, a přiměřeně odráží míru zadlužení a dlouhodobý průměrný růst potenciálního produktu.

6)

Rizika ohrožující rozpočtové výhledy uvedené v programu jsou pro rok 2007 pravděpodobně vyvážená, ale vzhledem k rizikům ohrožujícím makroekonomický scénář by mohly být rozpočtové výsledky oproti předpokladům vyplývajícím z programu od roku 2008 horší. Rozpočtová strategie vychází ze zvýšení poměru příjmů vůči HDP a ze snížení poměru sociálních transferů a „ostatních výdajů “(v programu je částečně tvoří výdaje na konečnou spotřebu) vůči HDP, což by mohlo být více konkretizováno, zejména s ohledem na skutečnost, že podle aktualizace se od roku 2008 plánuje zavedení formálního střednědobého rámce pro plánování a kontrolu veřejných financí.

7)

S ohledem na toto posouzení rizik je možné, že stav rozpočtu nebude v rámci programu dostatečný pro dosažení střednědobých cílů do roku 2008, jak program předpokládá. Zdá se však, že stav rozpočtu poskytuje dostatečnou bezpečnou rezervu proti překročení referenční hodnoty ve výši 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech po celou dobu trvání programu. Kromě roku 2007 je tempo změn vedoucích k dosažení střednědobého cíle vyplývajících z programu obecně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, ve kterém se uvádí, že v případě hospodářsky příznivých podmínek by změny měly být větší a v případě hospodářsky nepříznivých hospodářských podmínek by mohly být menší. Je však zřejmé, že v roce 2007 dojde k odklonu od plnění střednědobých cílů v hospodářsky příznivém období, což není v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Bylo by vhodné provést silnější strukturální úpravu na počátku programového období, aby se podpořil proces stabilní makroekonomické konvergence a zmírnila rizika nevyváženého hospodářského růstu.

8)

Podle Paktu o stabilitě a růstu by měly být při určování úprav za účelem dosažení střednědobých cílů zohledněny „významné strukturální reformy “s ověřitelným dopadem na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Střednědobá rozpočtová strategie vyplývající z programu představuje dočasnou odchylku od postupu úprav směřujících k dosažení střednědobých cílů v roce 2007. Program uvádí, že probíhající důchodová reforma postupně sníží příspěvky na sociální zabezpečení v saldu veřejných financí a že se příspěvky na systém důchodového zabezpečení druhého pilíře do roku 2006 zvýší z 0,4 % HDP v roce 2009 na 1,7 % HDP. Zhoršení strukturálního salda, které program předpokládá a které se změnilo v souvislosti s dopadem postupného zavádění důchodové reformy, by v roce 2007 představovalo 0,5 % HDP; následně by došlo ke zlepšení, a to na 1,5 % HDP v roce 2008 a 1,25 % v roce 2009. I když náklady důchodové reformy mohou být při posuzování postupu úpravy za účelem plnění střednědobých cílů zohledněny, úprava pro rok 2007 i při zohlednění těchto nákladů není v souladu s paktem. Na druhou stranu reforma zdravotnictví a projekty veřejných investic uvedené v programu nepředstavují strukturální reformy, které mohou odůvodnit dočasnou odchylku, protože tato opatření nejsou dost podrobná a program neodráží jejich významný přínos pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

9)

Odhaduje se, že hrubý veřejný dluh v roce 2006 dosáhl hodnoty 10,7 % HDP, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Program předpokládá pokles míry dluhu o 1,3 procentního bodu v období pokrytém programem tak, že v roce 2009 bude představovat 9,4 % HDP.

10)

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je v Lotyšsku nižší než průměr EU a předpokládá se, že výdaje související se stárnutím populace jako podíl HDP v následujících desetiletích klesnou, protože budou ovlivněny dopadem důchodové reformy snižující výdaje. Stávající míra hrubého veřejného dluhu je v Lotyšsku velmi nízká a podle předpokladů vyplývajících z aktualizace konvergenčního programu by zlepšení strukturálního rozpočtu mělo přispět k omezení rizik ohrožujících dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Celkově se zdá, že je udržitelnost veřejných financí v Lotyšsku vystavena nízkému riziku.

11)

Konvergenční program obsahuje kvalitativní posouzení celkového dopadu zprávy o provádění národního programu reforem z října roku 2006 v rámci střednědobé fiskální strategie. Poskytuje navíc informace o přímých rozpočtových nákladech nebo o úsporách vyplývajících z reforem uvedených v národním programu reforem a rozpočtové prognózy výslovně zohledňují dopady opatření vyplývajících z národního programu reforem na veřejné finance. Zdá se, že opatření v oblasti veřejných financí předpokládaná konvergenčním programem odpovídají opatřením uvedeným v národním programu reforem. Oba programy především předpokládají značné zvýšení veřejných investic a konvergenční program dále zahrnuje opatření, která mají být provedena za účelem zlepšení institucionálních prvků veřejných financí, včetně zavedení víceletého rozpočtového rámce.

12)

Rozpočtová strategie uvedená v programu je pouze částečně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005–2008. Předpokládaný stav veřejných financí zejména nedostatečně přispívá k prosazování větší udržitelnosti účtu zahraničního obchodu.

13)

Pokud jde o požadavky na poskytování údajů vyplývající z kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program poskytuje veškeré povinné údaje a většinu nepovinných údajů (3). Vyskytly se však určité nedostatky v případě standardní tabulky č. 2.

i)

snížilo rizika makroekonomické nestability tím, že v roce 2007 v rámci širší reformní strategie důsledně provede opatření k dosažení podstatně lepšího rozpočtového cíle, než se v programu předpokládá. Na základě výše uvedených aspektů by v rámci širší reformní strategie měla být co nejdříve prováděna opatření k posílení konsolidace, která by šla v dalších letech nad rámec střednědobých cílů;

ii)

vytvořilo jasnější a závaznější střednědobý rámec pro plánování a kontrolu veřejných financí.

24.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 89/19

(1)

Dne 27. března 2007 posoudila Rada konvergenční program Rumunska na období let 2006–2009.

(2)

Rumunsko prožívalo v posledních pěti letech období silného hospodářského růstu, avšak jeho HDP na obyvatele (vyjádřený v paritě kupní síly) je stále nízký a činí 34 % průměru EU 25 za rok 2005. Rumunsko má tudíž dosud velký prostor pro zlepšení; vyrovnání se ostatním zemím pro něj představuje ze střednědobého i dlouhodobého hlediska hlavní prioritu. V období let 2001–2005 se zlepšila makroekonomická stabilita, což dokládá jak razantní a setrvalý pokles inflace, tak i konsolidace veřejných financí. Průměrná míra inflace činila v roce 2006 6,6 %.

(3)

Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že se růst reálného HDP bude postupně snižovat z 8 % v roce 2006, která značně převyšuje hospodářský potenciál, na setrvalou hodnotu 5,9 % v roce 2009. Podle údajů, které jsou v současné době k dispozici, se scénář zdá být založen na realistických předpokladech růstu. Předpovědi míry inflace uvedené v programu se zdají být nižší, neboť jsou založeny na předpokladu stálého snižování růstu úvěrů a soukromé spotřeby, který nemusí být splněn. Narozdíl od uvedeného programu přepokládá prognóza útvarů Komise z podzimu 2006 další prohlubování vnějšího schodku v létech 2007 a 2008; vychází z domněnky, že dovozy budou v důsledku silné osobní spotřeby a investic i nadále vyšší než vývozy.

(4)

Pro rok 2006 odhadly útvary Komise ve své prognóze z podzimu 2006, že bude výše celkového schodku veřejných financí činit 1,4 % HDP v porovnání s cílovou hodnotou 0,7 % HDP stanovenou v předvstupním hospodářském programu z prosince 2005. Schodek odhadovaný v konvergenčním programu činí 2,3 % HDP, ale předběžné údaje naznačují ještě horší výsledek. Pokles vůči původnímu cíli odráží významné další výdaje, zejména běžné výdaje, zčásti v důsledku opětovného přidělení nespotřebovaných výdajů na veřejné investice, které více než vyrovnaly růst příjmů, jenž byl silnější, než se očekávalo.

(5)

Hlavním cílem programu je prosazovat rozpočtovou konsolidaci tak, aby bylo dosaženo střednědobého cíle strukturálního schodku (podle salda očištěného o cyklické vlivy a o jednorázová a jiná dočasná opatření) ve výši 0,9 % HDP v roce 2011, čili po ukončení daného programového období. Program se zaměřil na malé snížení celkového schodku veřejných financí z 2,3 % HDP v roce 2006 na 2 % HDP v roce 2009 po zvýšení na 2,7 % HDP v roce 2007. Primární schodek by se měl vyvíjet obdobně a ke konci programového období by měl činit přibližně 1 % HDP.

(6)

Úprava, která je marginální a zacílená spíše na konec programového období, se provádí cestou zvyšování poměru příjmu k HDP, jež je poněkud vyšší než nárůst poměru výdajů k HDP (téměř 4 procentní body ve srovnání s 3,5 procentního bodu). Na příjmové straně pochází většina nárůstu z daní (zejména v roce 2007) a z „dalších příjmů “(podle všeho souvisejících s přísunem prostředků z EU). Vzestup poměru výdajů k HDP je do značné míry zapříčiněn velmi významným zvýšením veřejných investic, jež se má (jakožto procentní poměr HDP) více než zdvojnásobit v důsledku předpokládaného podstatného nárůstu čerpání finančních prostředků z EU. Ve srovnání s předvstupním hospodářským programem z prosince 2005 jsou rozpočtové cíle výrazně méně ambiciózní, třebaže předpoklady růstu, z nichž program vychází, jsou obdobné.

(7)

Strukturální saldo (tedy saldo očištěné o cyklické vlivy bez jednorázových a dalších dočasných opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky by se mělo dále zhoršit ze 3 % HDP v roce 2006 na zhruba 3,5 % HDP v roce 2007, před tím, než se zlepší na 2,25 % HDP v roce 2009. Jak již bylo uvedeno, je střednědobým cílem pro stav rozpočtu strukturální deficit ve výši 0,9 % HDP, jehož se má podle programu dosáhnout do roku 2011, čili až po ukončení daného programového období. Vzhledem k tomu, že střednědobý cíl je náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1,75 % HDP), jeho dosažením by měla být zajištěna bezpečná rezerva proti výskytu nadměrného schodku. Ve střednědobém cíli programu se adekvátně odráží zadlužení a dlouhodobý průměrný růst potenciálního produktu.

(8)

Zdá se, že rizika zatěžující rozpočtové výhledy programu na rok 2007 jsou vesměs vyrovnaná, ale rozpočtové výsledky by mohly být horší, než se očekává v navazujícím programu. V roce 2007 by mohly být výdaje i příjmy nižší, než bylo plánováno: výdaje proto, že pravděpodobně nebude dosaženo plánovaného stavu veřejných investic a příjmy proto, že předpokládané daňové příjmy z hospodářské činnosti se jeví jako velmi příznivé. Počínaje rokem 2008 je rozpočtová strategie definována nedostatečně: některé položky jsou neurčité a zároveň se předpokládá neopodstatněné zpřísnění v roce 2009. Pokles výdajů projevující se v posledních letech v důsledku častých změn rozpočtu, nejistota ohledně celkové částky kompenzace vyplácené občanům z veřejných rozpočtů za neprovedení restituce majetku znárodněného v době komunistického režimu a potenciálních zrušení nesplacených dluhů veřejných podniků vůči státní pokladně naznačují riziko překračování výdajů, třebaže úroveň plánovaných výdajů na investice bude pravděpodobně nižší. Navíc přílišné zdroje určené na investice mohou být přesměrovány na spotřebu, jak již to bylo pozorováno v minulosti, což by bylo spojeno s negativním dopadem na kvalitu veřejných výdajů.

(9)

Vzhledem k tomuto posouzení rizik se zdá, že rozpočtová strategie uvedená v programu je nedostatečná k dosažení střednědobého cíle po celé programové období, jak bylo stanoveno v programu. Navíc se zdá, že přístup neposkytuje dostatečnou rezervu proti překročení prahové hodnoty schodku 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech v průběhu programu. Tempo dosahování střednědobého cíle stanovené programem je zjevně nedostatečné a mělo by být významně posíleno v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který stanoví, že v případě hospodářsky příznivých podmínek by náprava měla být větší a naopak v případě hospodářsky nepříznivých hospodářských podmínek menší. Zejména v kontextu hospodářský příznivých podmínek je strukturální zlepšování marginální a je plně zaměřeno na konec sledovaného období, se zhoršením v roce 2007, zatímco plánované změny, zejména v roce 2009, nejsou podpořeny opatřeními.

(10)

Odhaduje se, že hrubý veřejný dluh v roce 2006 dosáhl hodnoty přibližně 13 % HDP, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Program předpokládá v programovém období pokles míry dluhu přibližně o jeden procentní bod HDP.

(11)

Bez dlouhodobých odhadů výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, které by byly založeny na společných makroekonomických předpokladech Výboru pro hospodářskou politiku a Komise, není narozdíl od ostatních členských států, pro něž jsou tyto odhady k dispozici, možné srovnatelným a spolehlivým způsobem vyhodnotit dopad stárnutí populace v Rumunsku. S ohledem na současnou demografickou strukturu však nelze vyloučit značný dopad stárnutí na výdaje. Výchozí stav rozpočtu s významným strukturálním schodkem nepostačuje ke stabilizaci zadlužení, aniž by se zohlednil dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet. Zlepšení strukturovaného rozpočtu ve střednědobém horizontu by pomohlo snížit rizika, která ohrožují udržitelnost veřejných financí.

(12)

Rozpočtová strategie v programu je částečně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005–2008. Zejména rozpočtové přizpůsobení střednědobému cíli je viditelně nedostatečné a mělo by být v průběhu programového období výrazně posíleno. Navíc fiskální strategie obsažená v programu, konkrétně uvolnění fiskální politiky do roku 2007, vyvolává pochybnosti ohledně udržitelnosti vysokého růstu a vnějšího schodku, který podle odhadů dosáhl v roce 2006 výše 10,3 % HDP.

(13)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program vykazuje určité nedostatky jak u požadovaných, tak u nepovinných údajů (2).

i)

využilo příznivých podmínek k významnému posílení tempa úprav k dosažení střednědobého cíle zaměřením na náročnější rozpočtové cíle v roce 2007 a v následujících letech;

ii)

omezilo zamýšlené velké zvýšení veřejných výdajů a přehodnotilo jejich složení tak, aby bylo zajištěno zvýšení růstového potenciálu a zlepšení plánování i provádění veřejných výdajů v závazném střednědobém rámci.

24.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 89/23

24.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 89/26

Název produktu

Popis produktu

X

Zeměpisná oblast

Důkaz původu

Způsob produkce

Odkaz

Označování

X

Vnitrostátní požadavky

—

Departement Drôme:

—

Departement Vaucluse:

—

Kanton Nyons: Arpavon, Aubres, Châteauneuf-de-Bordette, Condorcet, Curnier, Eyroles, Mirabel-aux-Baronnies, Montaulieu, Nyons, Le Pègue, Piégon, Les Pilles, Rousset-les-Vignes, Saint-Ferréol-Trente-Pas, Saint-Maurice-sur-Eygues, Saint-Pantaléon-les-Vignes, Venterol, Vinsobres.

—

Kanton Buis-les-Baronnies: Beauvoisin, Benivay-Ollon, Buis-les-Baronnies, Eygaliers, Mérindol-les-Oliviers, Mollans-sur-Ouvèze, La Penne-sur-l'Ouvèze, Pierrelongue, Plaisians, Propiac, La Roche-sur-le-Buis, Vercoiran.

—

Kanton Remuzat: Montréal-les-Sources, Saint-May, Sahune, Villeperdrix.

—

Kanton Saint-Paul-Trois-Châteaux: Tulette.

—

Kanton Malaucène: Brantes, Entrechaux, Malaucène (oddíl AI).

—

Kanton Vaison-la-Romaine: Buisson, Cairanne, Crestet, Faucon, Puymeras, Rasteau, Roaix, Séguret, Saint-Marcellin-lès-Vaison, Saint-Romain-en-Viennois, Saint-Roman-de-Malegarde, Vaison-la-Romaine, Villedieu.

—

Kanton de Valréas: Valréas, Visan.

—

Pěstování olivovníku sahá v této oblasti až do vrcholné antiky a udrželo se při životě až do začátku 20. století. Jeho úpadek se zejména přičítá konkurenci olejů ze semen, která pěstování oliv učinila doplňkovým. S cílem zabránit vymizení kultury pěstování oliv se producenti po velkých mrazech v zimě v roce 1956 spojili na záchranu tohoto kulturního dědictví. Rozsudek soudu ve Valence z roku 1968 přiznal olivám „l'Olive Noire de Nyons “chráněné označení původu.

—

Odrůdou typickou pro tuto oblast je „tanche“, která je zvláť přizpůsobená místnímu proměnlivému klimatu. Know-how a vytrvalost zpracovatelů pomohly tuto tradiční výrobu zachovat.

24.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 89/30

24.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 89/37

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32007M4566. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes Internet. (http://eur-lex.europa.eu)

24.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 89/38

24.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 89/39

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

Hauptzollamt Hamburg-Jonas

Süderstraße 63

D-20097 Hamburg

Hauptzollamt Hamburg-Jonas

Süderstraße 63

D-20097 Hamburg

1.

2.

1.

2.

3.

4.

5.

ONIFLHOR

164, rue de Javel

F-75739 Paris Cedex 15

Tél. (33-1) 44 25 36 77

Fax (33-1) 44 54 31 69

AGEA

Via Torino, 45

I-00184 Roma

AVEPA

Centro Tommaseo

Via N. Tommaseo, 67 C

I-35131 Padova

ARTEA

Via San Donato, 42/1

I-50127 Firenze

Agencja Rynku Rolnego

ul. Nowy Świat 6/12

PL-00-400 Warszawa

Tel. (48-22) 661-72-72

Fax (48-22) 628-93-53

IFADAP/INGA

Instituto de Financiamento e Apoio ao Desenvolvimento da Agricoltura e Pescas/

Instituto Nacional de Intervenção e Garantia Agrícola

Rua Fernando Curado Ribeiro, n.o 4 G

P-1600 Lisboa

Tel. (351-21) 751 85 00

Fax (351-21) 751 86 11/2

Pôdohospodárska platobná agentúra

Dobrovičova 12

SK-815 26 Bratislava

24.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 89/42

1.

Komise dne 17. dubna 2007 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 a na základě postoupení podle čl. 4 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Bridgestone Americas Holding Inc („Bridgestone“, USA) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií kontrolu nad podnikem Bandag Incorporated („Bandag“, USA).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.4564 – Bridgestone/Bandag na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

24.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 89/43

1.

Komise obdržela dne 17. dubna 2007 oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik The Apollo Group („Apollo“, Spojené státy americké) ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady získává na základě nákupu akcií kontrolu nad celým podnikem Claire's Stores, Inc („Claire's“, Spojené státy americké).

2.

Předmět podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném přezkoumání zjistila, že se na oznamovanou transakci vztahuje nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. Podle oznámení Komise o zjednodušeném řízení pro posuzování některých spojení podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tento případ může být posouzen v řízení dle tohoto oznámení.

4.

Komise vyzývá dotčené třetí strany, aby Komisi předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů od zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou, s uvedením čísla jednacího COMP/M.4665 – The Apollo Group/Claire's Stores, na následující adresu: