5.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/1

(1)

Prováděcím nařízením (EU) č. 467/2010 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila Rada konečné antidumpingové clo ve výši 19 % na dovoz křemíku pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) pro všechny ostatní společnosti kromě společností uvedených v čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení, na základě přezkumu před pozbytím platnosti a částečného prozatímního přezkumu opatření uložených nařízením Rady (ES) č. 398/2004 (3). Původní nařízení rovněž zachovalo clo, které bylo na základě nařízení Rady (ES) č. 42/2007 (4) rozšířeno na dovoz křemíku zasílaného z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Korejské republiky, či nikoli. Tato opatření uložená původním nařízením jsou dále uváděna jako „platná opatření“ nebo „původní opatření“ a šetření, na jehož základě byla původním nařízením uložena příslušná opatření, je dále uváděno jako „původní šetření“.

(2)

Dne 15. května 2012 obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 3 základního nařízení, aby prošetřila možné obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz křemíku pocházejícího z ČLR a aby zavedla celní evidenci dovozu křemíku zasílaného z Tchaj-wanu, bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Tchaj-wanu.

(3)

Žádost byla podána výborem Euroalliages (tj. Styčný výbor odvětví feroslitin) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících 100 % výroby křemíkového kovu v Unii.

(4)

Žadatel tvrdil, že na Tchaj-wanu není žádná skutečná výroba křemíku a žádost obsahovala dostatečné důkazy prima facie, že po uložení platných opatření došlo k podstatné změně obchodních toků týkajících se vývozu z ČLR a Tchaj-wanu do Unie, pro kterou mimo uložení platných opatření neexistuje dostatečné opodstatnění nebo důvod. Tato změna obchodních toků údajně vyplývá z překládky křemíku pocházejícího z ČLR na Tchaj-wanu a následného dovozu do Unie.

(5)

Žadatel dále tvrdil, že důkazy poukazují na skutečnost, že byly mařeny vyrovnávací účinky platných opatření, pokud se jedná o množství i ceny. Z důkazů vyplynulo, že ceny u tohoto zvýšeného dovozu z Tchaj-wanu byly nižší než ceny, které nepůsobí újmu, stanovené v rámci původního šetření. Existovaly rovněž důkazy, že ceny křemíku zasílaného z Tchaj-wanu byly dumpingové ve srovnání s běžnou hodnotou, která byla dříve stanovena pro dotčený výrobek v původním šetření.

(6)

Poté, co bylo po konzultaci s poradním výborem shledáno, že existují dostatečné důkazy prima facie pro zahájení šetření podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, zahájila Komise nařízením (EU) č. 596/2012 (5) (dále jen „zahajovací nařízení“) šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz křemíku pocházejícího z ČLR a rovněž dala pokyn celním orgánům, aby evidovaly dovoz křemíku zasílaného z Tchaj-wanu, bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Tchaj-wanu.

(7)

Komise oficiálně informovala o zahájení šetření orgány ČLR a Tchaj-wanu, vyvážející výrobce v těchto zemích, známé dotčené dovozce do Unie a výrobní odvětví Unie.

(8)

Výrobcům/vývozcům na Tchaj-wanu, kteří byli Komisi známi, a prostřednictvím orgánů Tchaj-wanu při Evropské unii byly zaslány formuláře žádosti o osvobození. Výrobcům/vývozcům v ČLR, kteří byli Komisi známi, a prostřednictvím orgánů ČLR při Evropské unii byly zaslány dotazníky. Dotazníky byly rovněž zaslány známým dovozcům v Unii.

(9)

Zúčastněné strany dostaly možnost písemně vyjádřit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v zahajovacím nařízení. Všechny strany byly informovány, že odmítnutí spolupráce by mohlo vést k použití článku 18 základního nařízení a ke zjištěním založeným pouze na dostupných skutečnostech.

(10)

Přihlásili se tři výrobci/vývozci z Tchaj-wanu, náležící k jedné skupině, a tři dovozci do Unie, kteří nejsou ve spojení, a předložili odpovědi na formuláře žádosti o osvobození, respektive dotazníky.

(11)

Komise provedla inspekce na místě v prostorách těchto tří společností, které jsou ve spojení a tvoří skupinu zmíněnou v 10. bodě odůvodnění:

(12)

Šetření se vztahovalo na období od 1. ledna 2008 do 30. června 2012 (dále jen „období šetření“). Za období šetření byly shromážděny údaje za účelem prošetření mimo jiné údajné změny obchodních toků. Za období od 1. července 2011 do 30. června 2012 (dále jen „období, o němž se podává zpráva“ nebo „OZ“) byly shromážděny podrobnější údaje s cílem přezkoumat možné maření vyrovnávacího účinku platných opatření a existenci dumpingu.

(13)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení byla existence obcházení posouzena prostřednictvím postupné analýzy, jejímž účelem bylo zjistit, zda dochází ke změně obchodních toků mezi ČLR, Tchaj-wanem a Unií; zda je tato změna způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod; zda existují důkazy o újmě nebo o tom, že vyrovnávací účinky cla jsou mařeny, pokud se jedná o ceny a/nebo množství výrobku, který je předmětem šetření; a zda existují důkazy o dumpingu ve vztahu k běžné hodnotě určené dříve pro výrobek dotčený v původním šetření, v případě nutnosti v souladu s článkem 2 základního nařízení.

(14)

Výrobek dotčený možným obcházením je křemíkový kov pocházející z ČLR, v současnosti kódu KN 2804 69 00 (obsah křemíku menší než 99,99 % hmotnostních) (dále jen „dotčený výrobek“). Pouze z důvodu současné klasifikace v kombinované nomenklatuře je označován jako „křemík“. Křemík s vyšším stupněm čistoty, tj. obsahující nejméně 99,99 % hmotnostních křemíku, který se většinou používá v odvětví elektronických polovodičů, spadá pod jiný kód KN a není předmětem tohoto řízení.

(15)

Výrobek, který je předmětem šetření, je stejný jako výrobek výše uvedený, avšak zasílaný z Tchaj-wanu, bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Tchaj-wanu, v současnosti stejného kódu KN jako dotčený výrobek (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(16)

Z šetření vyplynulo, že výše definovaný křemík vyvážený do Unie z ČLR a křemík zasílaný do Unie z Tchaj-wanu má stejné základní fyzické i technické vlastnosti a využití, a musí být tedy považován za obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, pouze tři společnosti z Tchaj-wanu, náležející ke stejné skupině, předložily formuláře žádosti o osvobození. Srovnání jejich vývozu do Unie a údajů Eurostatu o dovozu ukázalo, že spolupracující společnosti představovaly 65 % vývozu výrobku, který je předmětem šetření, z Tchaj-wanu do Unie v období, o němž se podává zpráva.

(18)

Z vyvážejících výrobců křemíku z ČLR nespolupracoval žádný. Zjištění ohledně dovozu křemíku z ČLR do Unie a vývozu z ČLR do Tchaj-wanu je tudíž třeba učinit na základě údajů Eurostatu o dovozu, dovozních statistik Tchaj-wanu a údajů získaných od spolupracujících společností z Tchaj-wanu.

(19)

Tabulka 1 ukazuje dovoz křemíku z ČLR a Tchaj-wanu do Unie mezi lety 2004 a koncem období, o němž se podává zpráva.

Tabulka 1

(20)

Údaje Eurostatu jasně ukazují, že v roce 2004 nebyl žádný dovoz z Tchaj-wanu do Unie. Dovoz se zvýšil o více než 300 % v roce 2008 a zůstal velmi vysoký. Dovoz se znovu zdvojnásobil v roce 2010 v návaznosti na zavedení nových opatření proti ČLR.

(21)

V roce 2011 se dovoz do Unie z Tchaj-wanu snížil. Tento vývoj lze přičíst tomu, že v tomto období OLAF zahájil vyšetřování podvodů. Komise byla informována, že vydávající orgán Tchaj-wanu, Bureau of Foreign Trade of Taiwan (BOFT), odňal v roce 2011 osvědčení o původu křemíku všem výrobcům z Tchaj-wanu. Proti tomuto rozhodnutí o odnětí osvědčení se tři vývozci uvedení v 10. a 11. bodě odůvodnění výše (dále jen „skupina vývozců“) odvolali. Odvolací orgán zrušil rozhodnutí BOFT a daná osvědčení byla opět těmto třem výrobcům/vývozcům z Tchaj-wanu vydána, nikoliv však jiným výrobcům z Tchaj-wanu.

(22)

V této souvislosti Komise dále zmiňuje, že pro celní formality při dovozu do Unie není nutné předložit osvědčení o nepreferenčním původu a že v případě vážných pochybností nemůže takové osvědčení sloužit k prokázání nepreferenčního původu deklarovaného výrobku (článek 26 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (6)).

(23)

Dovoz křemíku z ČLR do Unie se od roku 2008 zvyšoval. Je zejména sledováno, že se tento dovoz po zavedení opatření v roce 2010 stále zvyšuje. Tento vývoj lze vysvětlit skutečností, že v roce 2010 došlo k podstatnému snížení antidumpingového cla, konkrétně ze 49 % na 19 %.

(24)

Tabulka 2 ukazuje dovoz do Tchaj-wanu z ČLR. Údaje z čínské databáze vývozu ukazují, že dovoz dosáhl nejvyšší úrovně v roce 2010 po zavedení původních opatření. Snížení v roce 2011 lze vysvětlit vyšetřováním podvodů, jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění.

(25)

Má se za to, že došlo ke změně obchodních toků, protože v roce 2004 neexistoval vůbec žádný dovoz křemíku z Tchaj-wanu do Unie. S dovozem se skutečně započalo v roce 2007 a v roce 2008 se stal velmi důležitým. A zůstal na vysoké úrovni až do období, o němž se podává zpráva, přičemž v roce 2011 došlo ke snížení, jehož možný důvod je vysvětlen v 21. bodě odůvodnění.

(26)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 základního nařízení vyžaduje, aby byla změna obchodních toků způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení vyrovnávacího cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce zahrnují mimo jiné zasílání výrobku, který je předmětem opatření, prostřednictvím třetích zemí. Stanoviskem Komise v dané věci je, že změny obchodních toků vyplývají ze zasílání výrobku, který je předmětem opatření, prostřednictvím třetí země.

(27)

Komise nejprve poznamenává, že na Tchaj-wanu není výroba křemíku. Ani jeden z výrobců/vývozců nepopřel, že křemík dováží z ČLR.

(28)

Zadruhé s výjimkou skupiny vývozců neuvedli výrobci/vývozci žádný hospodářský důvod své činnosti mimo uložení cla.

(29)

Skupina vývozců tvrdila, že ve vacích dováží z ČLR křemíkové hrudky velmi nízké kvality. Údajně jsou křemíkové hrudky následně leštěny, drceny, prosívány a baleny do vaků před jejich vývozem na trh Unie. Tvrdí, že po této operaci má výrobek vyšší kvalitu.

(30)

Tvrdí, že tato operace představuje unikátní metodu čištění vyvinutou ve spolupráci s Univerzitou v Taipei, která údajně odstraňuje 80 % nečistot hrudek křemíkového kovu dovezených z ČLR. Během šetření na místě však bylo shledáno, že jejich postup je jednoduchým leštěním, prosíváním a drcením, které odstraňuje některé povrchové nečistoty, například oxidaci a prach, avšak zejména neodstraňuje hlavní nečistoty uvnitř křemíkových hrud. Přepracovaný výrobek si tudíž zachoval stejné základní fyzické i technické vlastnosti jako dotčený výrobek.

(31)

Důkazy shromážděné a ověřené během šetření, zejména nákupní faktury, prodejní faktury a doprovodné dokumenty, jako např. náložný list a další celní doklady ukázaly, že výrobky nakupované a prodávané na vývoz skupinou vývozců měly ve většině případů stejné specifikace. Záznamy o zásobách ve skladech skupiny, umístěných blízko přístavů, rovněž ukázaly, že nebyl vždy čas na to, aby jimi zmiňovanou metodou byly zpracovány všechny šarže křemíku nakoupeného v ČLR. Dostupné informace, zejména od výrobců z Unie navíc ukazují, že aby byly odstraněny vnitřní nečistoty křemíkových hrudek musí po drcení následovat chemické ošetření nebo tavení. Skupina vývozců nepoužívala žádný z těchto postupů.

(32)

Stojí rovněž za zmínku, že v roce 2010 Soudní dvůr na při rozhodování o předběžné otázce podle článku 234 Smlouvy o založení Evropského společenství [nyní článek 267 Smlouvy o fungování Evropské unie], položené soudem Finanzgericht Düsseldorf (Hoesch Metals a Alloys GmbH v. Hauptzollamt Aachen), ve věci související s antidumpingovými opatřeními proti křemíku z ČLR, rozhodl: “…oddělování, drcení a čištění křemíkových bloků, jakož i následné filtrování, třídění a balení křemíkových zrn vzniklých drcením, jaká byla provedena ve věci v původním řízení, nepředstavují zpracování nebo opracování určující původ ve smyslu článku 24 nařízení Rady (EHS) 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství“ (7). Proces čištění prováděný skupinou vývozců se považuje za podobný tomu, který je popsán v daném rozhodnutí.

(33)

Šetření rovněž odhalilo, že čištění činí méně než 5 % celkových nákladů skupiny vývozců. Dále bylo potvrzeno, že u ceny křemíku prodávaného do Unie skupinou vývozců a ceny křemíku nakupovaného touto skupinou v ČLR během období šetření nebyl nikdy vykázán rozdíl větší než 11 %.

(34)

Ve světle těchto úvah se vyvozuje závěr, že rovněž u skupiny vývozců se dovoz křemíku z ČLR a jeho následný vývoz do EU považuje za překládku, a tudíž za obcházení ve smyslu článku 13 základního nařízení.

(35)

Vyvozuje se proto závěr, že během šetření nevyšlo najevo žádné jiné dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod překládky kromě snahy vyhnout se platným opatřením týkajícím se dotčeného výrobku, konkrétně 19 % antidumpingovému clu na ČLR. Kromě cla nebyly zjištěny žádné jiné skutečnosti, jež bylo možné považovat za vyrovnání nákladů na překládku, zejména pokud jde o náklady na dopravu a opětné naložení, křemíku pocházejícího z ČLR přes Tchaj-wan.

(36)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení bylo zkoumáno, zda existují důkazy o dumpingu ve vztahu k běžné hodnotě určené při původním šetření.

(37)

V původním nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě cen v Brazílii, jež byla v případě ČLR během uvedeného šetření považována za vhodnou srovnatelnou zemi s tržním hospodářstvím. V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení bylo považováno za vhodné použít běžnou hodnotu, jak byla dříve stanovena v původním šetření. Dvě kódová čísla výrobku z předchozích šetření odpovídají dvěma kódovým číslům výrobků vyvážejících společností. Vývozní ceny byly stanoveny podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení, konkrétně ceny skutečně zaplacené nebo ceny, které je třeba zaplatit, za vývoz výrobku, který je předmětem šetření, do Unie.

(38)

V zájmu spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy za účelem zohlednění rozdílů, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Proto byla vývozní cena upravena o dopravu a pojištění, aby se ceny dostaly na stejnou obchodní úroveň. V souladu s čl. 2 odst. 11 a čl. 2 odst. 12 základního nařízení byl dumping vypočten srovnáním upravené vážené průměrné běžné hodnoty stanovené v původním nařízení a odpovídajících vážených průměrných vývozních cen dovozu z Tchaj-wanu v průběhu tohoto období šetření, o němž se podává zpráva, a je vyjádřen jako procento z ceny CIF na hranici Unie před proclením.

(39)

Srovnání vážené průměrné běžné hodnoty a v rámci šetření stanovené vážené průměrné vývozní ceny doložilo existenci dumpingu.

(40)

Ze srovnání úrovně pro odstranění újmy stanovené v původním opatření a vážené průměrné vývozní ceny je zřejmé, že docházelo k výraznému podbízení a prodeji pod cenou. Z toho důvodu byl vyvozen závěr, že vyrovnávací účinky platných opatření jsou mařeny z hlediska cen i množství.

(41)

Na základě výše uvedeného se má za to, že původní opatření, tj. konečné antidumpingové clo uložené na dovoz křemíku pocházejícího z ČLR bylo podle čl. 13 odst. 1 základního nařízení obcházeno překládkou přes Tchaj-wan.

(42)

V souladu s první větou čl. 13 odst. 1 základního nařízení by působnost platných opatření na dovoz dotčeného výrobku měla být rozšířena na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, tj. stejného výrobku, jako je dotčený výrobek, avšak zasílaného z Tchaj-wanu, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Tchaj-wanu či nikoli.

(43)

Působnost opatření stanoveného v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 467/2010 na „všechny ostatní společnosti“ z ČLR je proto třeba rozšířit na dovoz z Tchaj-wanu. Sazba cla, která se vztahuje na čistou cenu franko hranice Unie před proclením, se stanoví na 19 %.

(44)

V souladu s čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, které stanoví, že případné rozšířené opatření se použije pro dovážené výrobky, které na území Unie vstoupily v rámci evidence uložené zahajovacím nařízením, by mělo být vybráno clo z tohoto evidovaného dovozu křemíku zaslaného z Tchaj-wanu.

(45)

Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, tři společnosti v Tchaj-wanu, náležející k jedné skupině, požádaly v souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení příslušnými formuláři o osvobození od možných rozšířených opatření.

(46)

Vzhledem ke zjištěním ohledně změny obchodních toků, neexistence skutečné výroby na Tchaj-wanu a vývozu pod stejným celním kódem, uvedeným v 19. až 29. bodě odůvodnění, nebylo v souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení možné udělit osvobození, o které tyto tři společnosti požádaly.

(47)

Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 11 odst. 3 základního nařízení, budou muset ti potenciální vývozci/výrobci na Tchaj-wanu, kteří se v rámci tohoto řízení nepřihlásili a během období šetření nevyváželi výrobek, který je předmětem šetření, pokud zamýšlejí podat žádost o osvobození od rozšířeného antidumpingového cla podle čl. 11 odst. 4 a čl. 13. odst. 4 základního nařízení, vyplnit formulář pro osvobození, aby Komise mohla jejich žádost o osvobození posoudit. Osvobození tohoto druhu lze udělit po posouzení tržní situace, výrobní kapacity a využití kapacity, nákupu a prodeje a pravděpodobnosti přetrvávání praktik, pro něž neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod, jakož i důkazy o dumpingu. Komise v takovém případě rovněž zpravidla provede ověřovací návštěvu na místě. V případě, že budou splněny podmínky stanovené v čl. 11 odst. 4 a čl. 13 odst. 4 základního nařízení, osvobození lze udělit.

(48)

V případě, že je osvobození odůvodněné, může Komise po konzultaci s poradním výborem prostřednictvím rozhodnutí povolit, aby byl dovoz uskutečňovaný společnostmi, jež neobcházejí antidumpingová opatření uložená prováděcím nařízením (EU) č. 467/2010, osvobozen od cla rozšířeného podle tohoto nařízení.

(49)

Žádost je třeba odeslat Komisi spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o změny činností společnosti spojené s výrobou a prodejem.

(50)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, které vedly k výše uvedeným závěrům, a bylo jim umožněno, aby se k nim vyjádřily. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k poskytnutým informacím.

(51)

Po zveřejnění informací byly obdrženy připomínky od skupiny vývozců a dvou dovozců.

(52)

Hlavní argument se týkal tvrzení, že výsledkem čistění prováděného skupinou vývozců bylo určení původu ve smyslu článku 24 nařízení (EHS) č. 2913/92. Dovozci předložili zprávu o testech vzorku vypracovanou Univerzitou v Taipei a analýzu nezávislého znalce. Zpráva o testech vzorku ukazuje, že po čištění dochází ke snížení strusky o 90,8 %. Analýza nezávislého znalce tvrdí, že pouze po čištění lze křemík použít pro některé tavení.

(53)

Poznamenává se, že zjištění Komise během šetření na místě uvedená v 31. bodě odůvodnění popírají tvrzení těchto dvou studií. Zejména je třeba připomenout, že výrobky nakupované a prodávané na vývoz skupinou vývozců měly podle faktur ve většině případů stejné specifikace.

(54)

Pokud by byla pravdivá tvrzení dovozců, měla by rovněž způsobit mnohem větší rozdíl mezi cenou, za kterou je křemík dovážen z ČLR, a cenou, za kterou je vyvážen do Unie.

(55)

Na základě kontroly na místě nástrojů, které se užívají pro údajné čistění křemíku, vyvozuje Komise rovněž názor, tyto nástroje neumožňují provádět ani jednu z dvou metod čištění, jež je popsána v 31. bodě odůvodnění.

(56)

Analýza nezávislého znalce konečně rovněž ignoruje skutečnost známou Komisi, že uživatelé před použitím křemík zpracovávají.

(57)

Z těchto důvodů připomínky stran nemohly zvrátit závěry, ke kterým Komise předběžně dospěla před poskytnutím informací,

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate H

Office: N-105 08/20

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax +32 22956505

5.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/8

(1)

Maďarské znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 244/2012 (2) obsahuje několik chyb.

(2)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 244/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem opraveno,

5.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/9

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 15. října 2008.

(2)

Dne 28. června 2012 zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) změny Mezinárodní standardu účetního výkaznictví (IFRS) 10 Konsolidovaná účetní závěrka, IFRS 11 Společná ujednání a IFRS 12 Zveřejnění podílů v jiných účetních jednotkách, dále jen „změny“) vyplývající z návrhů obsažených v jejím konzultačním dokumentu Přechodné pokyny, který byl zveřejněn v prosinci 2011. Cílem změn je vyjasnit záměr IASB sledovaný při prvotním vydání přechodných pokynů k IFRS 10. Změny také přinášejí přechodné zmírnění u IFRS 10, IFRS 11 a IFRS 12, když omezují požadavek na poskytnutí upravených srovnávacích informací pouze na předchozí srovnávací období. U zveřejnění souvisejících s nekonsolidovaně strukturovanými účetními jednotkami změny odstraňují požadavek na předložení srovnávacích informací za období před prvním použitím IFRS 12.

(3)

Změny IFRS 11 obsahují odkazy na IFRS 9, který v současné době nelze použít, neboť IFRS 9 Unie dosud nepřijala. Veškeré odkazy na IFRS 9 je proto, jak je stanoveno v příloze tohoto nařízení, třeba považovat za odkazy na Mezinárodní účetní standard 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování.

(4)

Výsledky konzultace skupiny technických odborníků (TEG) při Evropské poradní skupině pro účetní výkaznictví (EFRAG) potvrzují, že změny IFRS 10, IFRS 11 a IFRS 12 splňují technická kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002.

(5)

Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

a)

Mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 10 Konsolidovaná účetní závěrka se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

b)

IFRS 11 Společná ujednání se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

c)

IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví se mění v souladu s IFRS 11, jak je stanoveno v příloze tohoto nařízení.

d)

IFRS 12 Zveřejnění podílů v jiných účetních jednotkách se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

5.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/17

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

5.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/19

(1)

Směrnice 92/65/EHS stanoví podmínky pro dovoz mimo jiné spermatu, vajíček a embryí druhů koňovitých do Unie. Tyto podmínky musí být přinejmenším rovnocenné podmínkám platným pro obchod mezi členskými státy.

(2)

Směrnice 2009/156/ES stanoví veterinární pravidla pro dovoz živých koňovitých do Unie. Směrnice stanoví, že dovoz koňovitých do Unie je povolen pouze ze třetích zemí, které jsou po dobu dvou let prosté venezuelské encefalomyelidity koní.

(3)

Rozhodnutí Komise 2004/211/ES ze dne 6. ledna 2004, kterým se stanoví seznam třetích zemí a částí jejich území, ze kterých členské státy povolují dovoz živých koňovitých a spermatu, vajíček a embryí druhů koňovitých, a kterým se mění rozhodnutí 93/195/EHS a 94/63/ES (3), stanoví seznam třetích zemí nebo, v případě regionalizace, jejich částí, ze kterých členské státy musí povolit dovoz koňovitých a jejich spermatu, vajíček a embryí, a uvádí ostatní podmínky, které se na tento dovoz vztahují. Tento seznam je uveden v příloze I rozhodnutí 2004/211/ES.

(4)

Seznam v příloze I rozhodnutí 2004/211/ES uvádí, že dočasný dovoz evidovaných koní, zpětný dovoz evidovaných koní určených pro dostihy, soutěže a kulturní akce po jejich dočasném vývozu, dovoz evidovaných koňovitých a plemenných a užitkových koňovitých, a dovoz spermatu, vajíček a embryí druhů koňovitých z Mexika jsou povoleny, s výjimkou států Chiapas, Oaxaca, Tabasco a Veracruz.

(5)

V září 2012 Komise zveřejnila závěrečnou zprávu z auditu prováděného v Mexiku ve dnech 17. až 27. dubna 2012 s cílem přezkoumat veterinární kontroly a postupy certifikace pro vývoz živých koňovitých a jejich spermatu do Evropské unie (4), který odhalil řadu významných nedostatků, pokud jde o kontroly týkající se přesunu koňovitých v dané třetí zemi, a tedy o soulad se stanovenou regionalizací, o záruky pro vezikulární stomatitidu a nakažlivou chudokrevnost koní, jakož i o schvalování a dohled nad středisky pro odběr spermatu koňovitých. Tyto nedostatky nebyly příslušnými orgány Mexika v jejich reakci na doporučení, které Komise uvedla ve zprávě o auditu, ani v jejich následných opatřeních, dostatečně reflektovány.

(6)

Uvedená situace může představovat veterinární riziko pro populaci koňovitých v Unii, a dovoz koňovitých a spermatu, vajíček a embryí zvířat druhů koňovitých z Mexika by proto neměl být povolen.

(7)

Položka pro uvedenou třetí zemi v příloze I rozhodnutí 2004/211/ES by proto měla být změněna.

(8)

Rozhodnutí 2004/211/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

5.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/21

(1)

Obsah rozhodnutí ECB/2012/34 ze dne 19. prosince 2012 o dočasných změnách pravidel týkajících se způsobilosti zajištění denominovaného v cizí měně (2) by měl být začleněn do obecných zásad ECB/2012/18 ze dne 2. srpna 2012 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění a o změně obecných zásad ECB/2007/9 (3), které jsou základním právním aktem upravujícím dočasná opatření týkající se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění.

(2)

V zájmu jasnosti a konzistentnosti a s cílem zjednodušit rámec zajištění Eurosystému by měl být do obecných zásad upravujících dočasná opatření týkající se způsobilosti zajištění pro refinanční operace Eurosystému začleněn též obsah rozhodnutí ECB/2011/4 ze dne 31. března 2011 o dočasných opatřeních týkajících se způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo zaručených irskou vládou (4), rozhodnutí ECB/2011/10 ze dne 7. července 2011 o dočasných opatřeních týkajících se způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo zaručených portugalskou vládou (5) a rozhodnutí ECB/2012/32 ze dne 19. prosince 2012 o dočasných opatřeních týkajících se způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo plně zaručených Řeckou republikou (6).

(3)

Tyto kroky, které se uskutečňují prostřednictvím přepracovaného znění obecných zásad ECB/2012/18, by navíc měly umožnit národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro, aby provedly dodatečná opatření na zvýšenou podporu poskytování úvěrů ve smluvním a regulatorním rámci, který se uplatňuje na jejich protistrany.

(4)

Rozhodnutí ECB/2011/4, ECB/2011/10, ECB/2012/32 a ECB/2012/34 by proto měla být zrušena,

5.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/22

(1)

Podle článku 18.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky mohou Evropská centrální banka (ECB) a národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro (dále jen „národní centrální banky“), provádět úvěrové operace s úvěrovými institucemi a ostatními účastníky trhu s tím, že úvěry jsou dostatečně zajištěny. Obvyklé podmínky, za nichž jsou ECB a národní centrální banky připraveny provádět úvěrové operace, včetně kritérií, podle kterých se určuje způsobilost zajištění pro účely úvěrových operací Eurosystému, jsou stanoveny v příloze I obecných zásad ECB/2011/14 ze dne 20. září 2011 o nástrojích a postupech měnové politiky Eurosystému (1).

(2)

Podle oddílu 1.6 přílohy I obecných zásad ECB/2011/14 může Rada guvernérů ECB kdykoli měnit nástroje, podmínky, kritéria a postupy provádění operací měnové politiky Eurosystému.

(3)

Od 1. března 2015 by mělo být zcela vyloučeno používat vlastní nekryté bankovní dluhopisy zaručené státem jako zajištění při operacích měnové politiky Eurosystému, ať už přímo, nebo nepřímo v případě, kdy jsou součástí souboru krytých dluhopisů, které vydala protistrana, jež zároveň vydala nekryté bankovní dluhopisy, nebo které vydaly subjekty, s nimiž je tato protistrana úzce propojena. Za výjimečných okolností může Rada guvernérů udělit protistranám, které se účastní operací měnové politiky Eurosystému, dočasnou výjimku z tohoto zákazu.

(4)

Podmínky udělení takové výjimky by měly být stanoveny v rozhodnutí ECB,

5.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/23

(1)

Obecné zásady ECB/2012/18 ze dne 2. srpna 2012 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění a o změně obecných zásad ECB/2007/9 (1) byly podstatným způsobem změněny. Vzhledem k tomu, že je v nich třeba provést další změny, měly by být obecné zásady ECB/2012/18 v zájmu jasnosti přepracovány.

(2)

Podle článku 18.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky mohou Evropská centrální banka (ECB) a národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro (dále jen „národní centrální banky“), provádět úvěrové operace s úvěrovými institucemi a ostatními účastníky trhu s tím, že úvěry jsou dostatečně zajištěny. Obecné podmínky, za nichž jsou ECB a národní centrální banky připraveny provádět úvěrové operace, včetně kritérií, podle kterých se určuje způsobilost zajištění pro účely úvěrových operací Eurosystému, jsou stanoveny v příloze I obecných zásad ECB/2011/14 ze dne 20. září 2011 o nástrojích a postupech měnové politiky Eurosystému (2).

(3)

S cílem podpořit poskytování úvěrů bankami a likviditu na peněžním trhu eurozóny Rada guvernérů dne 8. prosince 2011 a 20. června 2012 rozhodla o dalších opatřeních na zvýšenou podporu poskytování úvěrů včetně opatření, která jsou upravena rozhodnutím ECB/2011/25 ze dne 14. prosince 2011 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění (3). Kromě toho bylo třeba přizpůsobit odkazy na sazbu minimálních rezerv v obecných zásadách ECB/2007/9 ze dne 1. srpna 2007 o měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů (4) změnám nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9 (5)) zavedeným nařízením (EU) č. 1358/2011 (6).

(4)

Rozhodnutí ECB/2012/4 ze dne 21. března 2012, kterým se mění rozhodnutí ECB/2011/25 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění (7) stanovilo, že národní centrální banky nejsou povinny přijímat jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému způsobilé bankovní dluhopisy zaručené členským státem, na který se vztahuje program Evropské unie / Mezinárodního měnového fondu, nebo zaručené členským státem, jehož úvěrové hodnocení nesplňuje referenční hodnotu Eurosystému pro minimální požadavek na vysoké úvěrové standardy.

(5)

Rozhodnutí ECB/2012/12 ze dne 3. července 2012, kterým se mění rozhodnutí ECB/2011/25 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění (8) rovněž přezkoumalo výjimku ze zákazu úzkého propojení uvedenou v oddíle 6.2.3.2 přílohy I obecných zásad ECB/2011/14, pokud jde o státem zaručené bankovní dluhopisy vydané protistranami a jimi používané jako zajištění.

(6)

Protistranám, které se účastní úvěrových operací Eurosystému, by mělo být ve výjimečných případech umožněno, aby s předchozím souhlasem Rady guvernérů zvýšily úroveň používání vlastních bankovních dluhopisů zaručených státem nad úroveň dosaženou k 3. červenci 2012. K žádosti o předchozí souhlas Rady guvernérů by měl být přiložen plán financování.

(7)

Dne 2. srpna 2012 bylo rozhodnutí ECB/2011/25 nahrazeno obecnými zásadami ECB/2012/18, které národní centrální banky provedly v příslušné smluvní nebo regulatorní úpravě.

(8)

Obecné zásady ECB/2012/18 byly dne 10. října 2012 změněny obecnými zásadami ECB/2012/23 (9), jimiž byla dočasně rozšířena kritéria určující způsobilost aktiv používaných jako zajištění při operacích měnové politiky Eurosystému tak, že jako způsobilá aktiva pro operace měnové politiky byly přijaty obchodovatelné dluhové nástroje denominované v librách šterlinků, jenech nebo amerických dolarech. Na tyto obchodovatelné dluhové nástroje bylo uplatněno snížení ceny při ocenění zohledňující historickou volatilitu příslušných směnných kurzů.

(9)

Obecné zásady ECB/2013/2 ze dne 23. ledna 2013, kterými se mění obecné zásady ECB/2012/18 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění (10), blíže vymezují postup při předčasném splacení dlouhodobějších refinančních operací protistranami s cílem zajistit, aby všechny národní centrální banky uplatňovaly stejné podmínky. Zejména stanoví, že sankční režim vymezený v dodatku 6 k příloze I obecných zásad ECB/2011/14 se uplatní v případě, kdy protistrana, která se rozhodla pro předčasné splacení, do dne splatnosti úplně nebo částečně nevypořádá částku, kterou má splatit příslušné národní centrální bance.

(10)

V obecných zásadách ECB/2012/18 je nyní třeba provést další změny s cílem začlenit do nich obsah rozhodnutí ECB/2012/34 ze dne 19. prosince 2012 o dočasných změnách pravidel týkajících se způsobilosti zajištění denominovaného v cizí měně (11) a zajistit, aby národní centrální banky nebyly povinny jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému přijímat způsobilé nekryté bankovní dluhopisy, které: a) vydaly protistrany, jež je používají, nebo které vydaly subjekty, s nimiž jsou tyto protistrany úzce propojeny, a b) jsou plně zaručeny členským státem, jehož úvěrové hodnocení nesplňuje vysoké úvěrové standardy Eurosystému a který podle Rady guvernérů plní program Evropské unie / Mezinárodního měnového fondu.

(11)

V zájmu jasnosti a zjednodušení by měl být obsah rozhodnutí ECB/2011/4 ze dne 31. března 2011 o dočasných opatřeních týkajících se způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo zaručených irskou vládou (12), rozhodnutí ECB/2011/10 ze dne 7. července 2011 o dočasných opatřeních týkajících se způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo zaručených portugalskou vládou (13) a rozhodnutí ECB/2012/32 ze dne 19. prosince 2012 o dočasných opatřeních týkajících se způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo plně zaručených Řeckou republikou (14) začleněn do těchto obecných zásad spolu se všemi ostatními dočasnými opatřeními týkajícími se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění.

(12)

Dodatečná opatření uvedená v těchto obecných zásadách by se měla uplatňovat dočasně, a to do doby, kdy Rada guvernérů usoudí, že již nejsou nezbytná k zajištění náležitého fungování transmisního mechanismu měnové politiky,

a)

aktiva, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, patří do jedné z těchto tříd aktiv: i) hypoteční úvěry na bydlení, ii) úvěry malým a středním podnikům, iii) hypoteční úvěry na komerční účely, iv) úvěry na pořízení automobilu, v) leasing, vi) spotřebitelské úvěry;

b)

aktiva, která vytvářejí peněžní toky, nesmějí zahrnovat aktiva různých tříd;

c)

aktiva, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, nesmějí zahrnovat úvěry, které:

d)

dokumenty o transakci s cennými papíry krytými aktivy obsahují ustanovení o kontinuitě obsluhy.

1)

„hypoteční úvěr na bydlení“ zahrnuje vedle úvěrů na bydlení zajištěných hypotékou zaručené úvěry na bydlení (bez hypotéky), pokud je záruka v případě prodlení s jejich splácením okamžitě splatná. Tato záruka může mít různou smluvní formu, včetně pojistných smluv, za předpokladu, že je poskytnuta subjektem veřejného sektoru nebo finanční institucí podléhající veřejnému dohledu. Pro účely těchto záruk musí úvěrové hodnocení ručitele odpovídat stupni úvěrové kvality 3 harmonizované ratingové stupnice Eurosystému po dobu trvání transakce;

2)

„malým podnikem“ a „středním podnikem“ se rozumí subjekt vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu na jeho právní formu, jehož vykazovaný obrat, nebo vykazovaný obrat konsolidačního celku, je-li daný subjekt součástí konsolidačního celku, činí méně než 50 milionů EUR;

3)

„nesplácený úvěr“ zahrnuje úvěry, u nichž úroky či jistina nejsou splaceny po dobu 90 nebo více dnů po lhůtě splatnosti a u dlužníka došlo k selhání ve smyslu bodu 44 přílohy VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (17), nebo úvěry, u nichž existují závažné důvody pochybovat o tom, že budou splaceny v plném rozsahu;

4)

„strukturovaným úvěrem“ se rozumí struktura, která zahrnuje podřízené úvěrové pohledávky;

5)

„syndikovaným úvěrem“ se rozumí úvěr poskytnutý skupinou věřitelů v rámci syndikátu věřitelů;

6)

„úvěrem s vysokou finanční pákou“ se rozumí úvěr poskytnutý společnosti, která je již značně zadlužena, např. za účelem financování odkupu či převzetí, kdy tento úvěr slouží k nabytí účasti na společnosti, která je rovněž dlužníkem z tohoto úvěru;

7)

„ustanoveními o kontinuitě obsluhy“ se rozumějí ta ustanovení právní dokumentace k cenným papírům krytým aktivy, která zajišťují, aby selhání obsluhovatele nevedlo k ukončení obsluhy, a která zahrnují důvody pro jmenování náhradního obsluhovatele, jakož i akční plán na vysoké úrovni, jenž vymezí provozní kroky, které je třeba učinit po jmenování náhradního obsluhovatele, a způsob, jakým bude převedena správa úvěrů.