VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO POSOUZENÍ DOPADŮ

Tímto dokumentem mají být veřejnost a zúčastněné strany informovány o budoucí legislativní činnosti Komise. Mohou se tak vyjádřit k tomu, jak na problém nahlíží Komise. Současně mohou poskytnout připomínky k možným řešením a veškeré relevantní informace, kterými případně disponují, mimo jiné ohledně možných dopadů zvažovaných opatření.

Název iniciativy

Akt o pokročilých materiálech

Příslušné GŘ (odpovědné oddělení)

RTD. E3 – Průmyslová transformace

Pravděpodobný druh iniciativy

Legislativní – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady

Předběžný harmonogram

4. čtvrtletí 2026

Další informace

https://research-and-innovation.ec.europa.eu/research-area/industrial-research-and-innovation/chemicals-and-advanced-materials/advanced-materials-industrial-leadership_cs

Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

Pokročilé materiály jsou definovány podle pracovního popisu OECD jako materiály, které jsou „racionálně navrženy tak, aby měly i) nové nebo vylepšené vlastnosti a/nebo ii) cílené nebo vylepšené strukturální vlastnosti s cílem dosáhnout specifické nebo vylepšené funkčnosti“. Zahrnují jak nově vznikající vyráběné materiály (materiály vysoké technické úrovně), tak materiály, které se vyrábějí z tradičních materiálů (materiály nízké technické úrovně). 

Mezi příklady pokročilých materiálů patří biologické materiály se zvýšenou izolační schopností a oběhovostí, recyklovatelné plasty vyztužené uhlíkem pro lopatky větrných mlýnů nebo letecké aplikace, sodíkové baterie s potenciálem vyhnout se používání kritických surovin, jako je lithium, a nátěry na bázi biologických materiálů nahrazující per- a polyfluorované alkylové sloučeniny (PFA).

Pokročilé materiály poskytují inovativní řešení pro účinnější, udržitelnější a konkurenceschopnější průmysl a hrají klíčovou roli při dosahování cílů EU, kterými jsou zvýšení konkurenceschopnosti a dosažení klimatické neutrality do roku 2050, jak je uvedeno v Dohodě o čistém průmyslu. Hrají také klíčovou roli v oblastech, jako je vesmír a obrana, protože mají lepší vlastnosti v náročných podmínkách, čímž umožňují správné fungování zařízení a strategické infrastruktury. Očekává se proto, že poptávka po pokročilých materiálech v nadcházejících letech výrazně vzroste, což otevře inovační trhy a vytvoří investiční příležitosti v EU. S podporou pokročilých materiálů se počítá v návrhu Komise týkajícím se příštího víceletého finančního rámce podle Evropského fondu pro konkurenceschopnost a programu Horizont Evropa. Pokud jde o současný výzkum a inovace, v roce 2025 bylo v rámci programu Horizont Evropa založeno partnerství Inovativní materiály pro EU. Předsedkyně von der Leyenová v politických směrech na období 2024–2029 stanovila priority, podle nichž se výzkum a inovace stanou středobodem hospodářství EU, přičemž se posílí globální konkurenceschopnost průmyslu EU, podpoří se ekologická a digitální transformace prostřednictvím inovací a investic do klíčových technologií a budou pokračovat práce na přechodu k oběhovému a odolnějšímu hospodářství. Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2025 také zdůraznila, že „budoucnost čistých technologií se bude i nadále utvářet v Evropě. K tomu však musíme také zajistit, aby náš průmysl měl zde v Evropě k dispozici suroviny“.

V pověřovacím dopise pro komisařku Zacharievovou bylo rovněž oznámeno vypracování aktu o pokročilých materiálech, jenž podpoří proces výzkumu a inovací až po výrobu a zavádění, jelikož roste význam a poptávka po pokročilých materiálech, které by posílily konkurenceschopnost průmyslu EU a souběžnou ekologickou a digitální transformaci.  

Akt o pokročilých materiálech bude vycházet ze sdělení z února 2024 Pokročilé materiály pro vedoucí postavení v průmyslu, jehož cílem bylo sladit priority a cíle EU a členských států v oblasti výzkumu a inovací, pokud jde o pokročilé materiály. Doplňuje další nedávno přijaté iniciativy EU, s nimiž je úzce provázán, jako je akt o kritických surovinách, akt o průmyslu pro nulové čisté emise, Akční plán pro kontinent umělé inteligence, Strategie pro evropské vědy o živé přírodě, Strategie EU pro startupy a scaleupy,  Strategie EU pro výzkumné a technologické infrastruktury, Platforma strategických technologií pro Evropu, unie dovedností, jakož i připravované iniciativy EU, jako je evropský inovační akt, biohospodářská strategie, akt EU o biotechnologiích, akt o oběhovém hospodářství, změna evropského aktu o čipech, akt pro rozvoj cloudu a umělé inteligence  a Strategie pro umělou inteligenci ve vědě. Pokročilé materiály jsou rovněž zařazeny na seznam deseti technologických oblastí s kritickým významem pro hospodářskou bezpečnost EU v příloze doporučení Komise C(2023) 6689.

Akt o pokročilých materiálech rovněž přispěje ke zjednodušujícím opatřením a lepšímu provádění politik a právních předpisů EU, což usnadní a urychlí podnikání a investice v Evropě. Přinese revoluci v ekosystému pokročilých materiálů v EU tím, že uvolní průlomové inovace a urychlí zavádění přelomových technologií, čímž se zvýší konkurenceschopnost průmyslu EU. 

Problém, který má iniciativa řešit

Doba od objevu nových materiálů do jejich použití ve výrobcích a procesech je obvykle delší než deset let. Aby bylo možné plně využít výhod pokročilých materiálů, transformovat průmysl a změnit životy lidí, je nezbytné výrazně zkrátit dobu potřebnou k uvedení na trh, což je v souladu s výzvou předsedkyně von der Leyenové obsaženou v projevu o stavu Unie k urychlenému přijetí opatření na podporu průmyslu EU, od čistých a digitálních technologií až po obranu.

Akt o pokročilých materiálech bude mít zásadní význam pro inteligentnější výrobu, neboť podpoří investice do chybějících kritických výrobních kapacit v EU. Bude se zabývat překážkami, které omezují konkurenceschopnost EU, a to řešením následujících nedostatků ve vývoji, výrobě a využívání pokročilých materiálů.

·Neefektivní ekosystém výzkumu a inovací v oblasti pokročilých materiálů: Globální pozice EU, pokud jde o průmyslové patenty na pokročilé materiály, je oslabována v důsledku neefektivního ekosystému výzkumu a inovací. Tím je oslabována její střednědobá až dlouhodobá konkurenceschopnost. Technologický průmysl, zejména startupy a malé a střední podniky (MSP), nemá přístup ke sdíleným výzkumným a technologickým zařízením se specializovaným vybavením, které by podporovalo celý cyklus výzkumu a inovací v oblasti pokročilých materiálů, přičemž zaostává i digitalizace. Odvětví výzkumu a inovací spojené s pokročilými materiály v EU se rovněž potýká s nedostatkem talentů, neboť existuje vysoká poptávka po výzkumných pracovnících a inovátorech, kteří mají jak rozsáhlé technické znalosti, tak schopnost uplatňovat interdisciplinární přístupy, a dokáží tak vyvinout udržitelná řešení připravená pro trh.

·Nedostatek výrobních kapacit: EU se mnohdy z důvodu nákladové konkurenční nevýhody nedaří převádět inovativní nápady v oblasti pokročilých materiálů do nových a na trhu uplatnitelných technologií a začlenit tyto technologie do průmyslové základny. Předpokladem pro uvádění pokročilých materiálů a inovativních výrobků z vyspělých materiálů na trh a pro zamezení závislosti na zemích mimo EU jsou dostatečná výrobní kapacita a infrastruktura a kvalifikovaná pracovní síla schopná vyvíjet a zpracovávat pokročilé materiály, které vytvářejí nové funkce. EU rovněž postrádá mechanismy, jež by dokázaly stimulovat poptávku v rámci celého jednotného trhu a zajistit dostupnost pokročilých materiálů, které hrají klíčovou roli v dobách, které se vyznačují narušením dodávek nebo geopolitickým napětím.

·Nedostatečný pokrok v rozvoji oběhovosti, materiálové účinnosti a udržitelnosti: Bez inovací vedoucích k zavádění oběhových pokročilých materiálů nebude EU schopna vytvořit uzavřené výrobní systémy a podpořit udržitelný a konkurenceschopný průmysl. Výroba v uzavřeném systému a recyklace pokročilých materiálů umožní snížit náklady a množství odpadu a zároveň řešit geopolitickou závislost a zranitelnost dodavatelského řetězce kritických surovin používaných v tomto odvětví. 

·Zdlouhavé schvalovací postupy a regulační zátěž: Regulační postupy zdržují zavádění pokročilých materiálů, což brání inovacím a oslabuje konkurenceschopnost EU. EU a její členské státy mívají zpravidla zdlouhavé postupy schvalování, administrativní požadavky a někdy i složité provádění. 

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

Právní základ

Očekává se, že akt o pokročilých materiálech bude přijat na základě i) článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) o přijímání opatření k zajištění vytvoření a fungování vnitřního trhu nebo ii) čl. 173 odst. 3 SFEU na podporu činností prováděných v členských státech k zajištění existence podmínek nezbytných pro konkurenceschopnost a inovační kapacitu EU a k zajištění přizpůsobování průmyslu strukturálním změnám v důsledku rychlých inovačních cyklů. V závislosti na konečném rozsahu této iniciativy mohou být zváženy další právní základy.

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

Akt o pokročilých materiálech se bude zabývat výzvami, které lze nejlépe řešit na úrovni EU, čímž se vytvoří a podpoří konkurenceschopný a udržitelný průmysl. V rámci politik EU v oblasti konkurenceschopnosti, jejichž cílem je vytvořit rovné podmínky a zabránit roztříštěnosti právních předpisů, je třeba přijmout zvláštní opatření k urychlení bezproblémového zavádění pokročilých materiálů na celém jednotném trhu. Tím se inovativní produkty stanou jednotně dostupnými a přijatelnými, čehož by bylo obtížné dosáhnout pouhým úsilím na úrovni jednotlivých států. Zavedením soudržného legislativního rámce EU lze zjednodušit stávající i budoucí pravidla, a usnadnit tak výzkumným pracovníkům, startupům, scaleupům, malým a středním podnikům a podnikům se střední tržní kapitalizací přístup k financování a spolupráci napříč odvětvími a hranicemi a podpořit jejich růst.

B. Cíle a zvažovaná opatření

Hlavním cílem aktu o pokročilých materiálech je podpora inovací a zavádění pokročilých materiálů. Jeho regulační rámec se bude soustředit na čtyři specifické cíle.

1. Zvýšení kapacit EU v oblasti výzkumu a inovací a využívání pokročilých materiálů

Posílení kapacit v oblasti výzkumu a inovací, zejména v případě startupů a scaleupů, usnadněním financování a zefektivněním postupů tím, že budou zavedeny strategické projekty v oblasti výzkumu a inovací; zlepšení digitalizace procesu výzkumu a inovací využitím silných stránek EU v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence a dat velkého objemu, které urychlí propojení významných vnitrostátních iniciativ a budování nových kapacit v celé EU, a zajištění většího průmyslového využití pokročilých materiálů tím, že se průmyslu poskytnou pobídky k vývoji udržitelnějších výrobků s lepší výkonností, čímž se posílí postavení EU jako světového lídra při přechodu na oběhové a nízkouhlíkové hospodářství a zároveň se posílí konkurenceschopnost EU.

2. Zvýšení výrobní kapacity a dostupnosti v EU

Zabezpečení dodavatelských řetězců, zvýšení odolnosti hospodářství (např. snížením závislosti na kritických surovinách) a minimalizování dopadů na životní prostředí (např. zavedením strategických projektů v oblasti výroby a zavádění, včetně přeshraničních projektů); zajištění odborné přípravy a poskytování kvalifikované pracovní síly; rozvíjení investičních kapacit členských států a zajištění lepšího využívání patentů tím, že se bude využívat nedostatečně využívané duševní vlastnictví, čímž se podpoří výzkumní pracovníci, startupy a průmyslová odvětví v uvádění nových produktů a služeb na trh. Kromě toho budou v zájmu zabezpečení dodavatelských řetězců zváženy možnosti politiky, jako je společné zadávání veřejných zakázek nebo zadávání veřejných zakázek jménem členských států, jiná opatření na podporu zadávání veřejných zakázek, opatření k předcházení nedostatku, vytváření zásob a/nebo kontroly vývozu.

3. Zlepšení oběhovosti a udržitelnosti

Zajištění větší míry opětovného použití, repasování, nového využití a recyklace pokročilých materiálů podporováním vyspělých technologií pro oběhové hospodářství (např. demontáž, rozebírání, třídění) a poskytováním pobídek průmyslu.

4. Využití potenciálu pro zjednodušení, snížení zátěže a urychlení postupů

Omezení regulačních překážek a administrativní zátěže spojené s výzkumem, výrobou, zaváděním a používáním pokročilých materiálů zjednodušením regulačních a povolovacích postupů nebo zřízením regulačních pískovišť, aby se podpořily inovace v oblasti pokročilých materiálů a zkrátila doba k jejich uvádění na trh, aniž by bylo ohroženo dosažení cílů v oblasti životního prostředí a bezpečnosti.

Akt o pokročilých materiálech by měl stanovit soubor horizontálních rámcových podmínek, které usnadní vývoj inovativních pokročilých materiálů a jejich uvádění na trh a z nich vycházející inovace ve všech odvětvích, a nikoli zavádět iniciativy v oblasti inovací pro jednotlivá odvětví.

C. Pravděpodobné dopady

Očekává se, že tato iniciativa zlepší podmínky výzkumných pracovníků, inovátorů, investorů a společností pro vývoj, výrobu a používání pokročilých materiálů v EU, a tím přispěje k rychlejšímu hospodářskému růstu na jednotném trhu a k vytváření pracovních míst.

Z hlediska hospodářského dopadu budou mít opatření, jako jsou strategické projekty, potenciál zlepšit celý podnikatelský a průmyslový ekosystém EU a přispět k odstranění rozdílů v oblasti inovací mezi EU a jejími globálními konkurenty. Tím, že se tato iniciativa bude zabývat celým hodnotovým řetězcem a strategickými závislostmi, sníží rizika mající dopad na dodávky a přispěje k technologické suverenitě, strategické autonomii a hospodářské bezpečnosti EU. Podporou digitalizace se také výrazně urychlí návrh, vývoj a testování nových pokročilých materiálů, čímž se zkrátí doba pro uvedení na trh a náklady na výzkum a inovace.

Pokud jde o dopady na životní prostředí, očekává se, že opatření k zajištění větší míry opětovného použití, repasování, nového využití a recyklace pokročilých materiálů tyto dopady sníží a celkově zlepší udržitelnost.

Usnadněním zavádění pokročilých materiálů bude mít tato iniciativa pozitivní dopad na šíření inovativních výrobků a technologií v EU, čímž přispěje ke zlepšení sociálního blahobytu v EU a k vytváření kvalitních pracovních míst.

D. Nástroje zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

V rámci přípravy této iniciativy bude provedeno posouzení dopadů, které bude rovněž podkladem pro návrh Komise. Posouzení bude vycházet ze získaných faktických podkladů a zkušeností získaných z provádění sdělení Pokročilé materiály pro vedoucí postavení v průmyslu z roku 2024. To zahrnuje probíhající studie zaměřené na i) výrobu a používání pokročilých materiálů, ii) mapování technologických infrastruktur, iii) analýzu patentů a iv) snižování závislosti na kritických surovinách pomocí inovací pokročilých materiálů. Posouzení dopadů rovněž zdokumentuje další výzvy, kterým čelí hodnotové řetězce pokročilých materiálů, a potenciální dopady navrhovaných možností politiky. V rámci posouzení dopadů Komise zváží řadu politických opatření k dosažení výše uvedených cílů. Do úvahy se vezmou také ukazatele pro monitorování, čímž bude možné posoudit pokrok při dosahování cílů.

Konzultační strategie

Pro tuto iniciativu se plánuje veřejná konzultace. Společně s touto výzvou k předložení faktických podkladů poskytne zúčastněným stranám příležitost podělit se o své názory a předložit příslušné důkazy. Konzultace potrvá dvanáct týdnů a bude k dispozici na portálu Podělte se o svůj názor ve všech úředních jazycích EU.

Doplňující cílené konzultace se mohou zaměřit na i) členské státy, ii) zástupce průmyslu, iii) zástupce malých a středních podniků, iv) zástupce komunity startupů, v) zástupce vysokoškolského vzdělávání a výzkumu, včetně univerzitních inkubátorů a podnikatelských akcelerátorů, a vi) zástupce finančního sektoru a odvětví regulace, normalizace, certifikace a zadávání veřejných zakázek. Cílené konzultace budou využity ke shromáždění názorů a důkazů týkajících se očekávaného dopadu možných opatření. Posouzení dopadů bude rovněž vycházet z diskusí s odborníky z Technologické rady pro pokročilé materiály a ze zpětné vazby od nich získané.

Konzultace bude propagována na internetových stránkách GŘ pro výzkum a inovace a osm týdnů po ukončení konzultace bude na této stránce zveřejněna její věcná souhrnná zpráva. Spolu se zprávou o posouzení dopadů bude vypracována také souhrnná zpráva shrnující všechny činnosti provedené v rámci konzultace.

Proč se konzultace koná?

V rámci konzultace budou shromážděny důkazy, zkušenosti a názory zúčastněných stran týkající se ekosystému EU pro výzkum a inovace v oblasti pokročilých materiálů a způsobu, jakým by jej bylo možné zlepšit, aby se zvýšila konkurenceschopnost EU. Výsledky konzultace pomohou Komisi řešit problémy zjištěné na základě získaných faktických podkladů a při přípravě iniciativy náležitě zohlednit možná řešení.

Cílová skupina

Nejdůležitějšími zúčastněnými stranami jsou orgány členských států odpovědné za provádění nebo koordinaci příslušných politik, jako je politika v oblasti výzkumu a inovací nebo politika v oblasti výroby nových technologií, recyklace nebo přepracování, a jednotlivci a podniky, včetně malých a středních podniků; zástupci průmyslových sdružení a zprostředkovatelů malých a středních podniků, komunity startupů nebo finančního sektoru; členové akademické obce a výzkumných institucí; zástupci subjektů výzkumné a technologické infrastruktury; vnitrostátní orgány a veřejné subjekty; nevládní organizace zastupující občanskou společnost, jakož i další zúčastněné strany, sociální partneři a sdružení spotřebitelů EU a členských států.