Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.10997 – NB / ARDIAN / MEDIOLANUM / NEOPHARMED)

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 123/01)

Dne 27. února 2023 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32023M10997. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Stažení oznámení o spojení podniků

(Věc M.11085 – FRASERS / GO SPORT)

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 123/02)

Evropská komise dne 21. března 2023 obdržela oznámení (1) o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) („nařízení o spojování“).

Oznamující strana dne 30. března 2023 Komisi sdělila, že své oznámení stahuje.

---

(1)  Úř. věst. C 114, 29.3.2023, s. 8.

(2)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.11028 – THE HANWHA GROUP / DAEWOO SHIPBUILDING MARINE ENGINEERING)

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 123/03)

Dne 31. března 2023 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32023M11028. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Směnné kurzy vůči euru (1)

4. dubna 2023

(2023/C 123/04)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,0901
JPY	japonský jen	144,94
DKK	dánská koruna	7,4513
GBP	britská libra	0,87333
SEK	švédská koruna	11,2525
CHF	švýcarský frank	0,9954
ISK	islandská koruna	149,30
NOK	norská koruna	11,2345
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	23,418
HUF	maďarský forint	376,83
PLN	polský zlotý	4,6718
RON	rumunský lei	4,9330
TRY	turecká lira	20,9609
AUD	australský dolar	1,6154
CAD	kanadský dolar	1,4641
HKD	hongkongský dolar	8,5569
NZD	novozélandský dolar	1,7336
SGD	singapurský dolar	1,4467
KRW	jihokorejský won	1 434,69
ZAR	jihoafrický rand	19,4414
CNY	čínský juan	7,5034
IDR	indonéská rupie	16 251,48
MYR	malajsijský ringgit	4,8030
PHP	filipínské peso	59,436
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	37,314
BRL	brazilský real	5,5121
MXN	mexické peso	19,6561
INR	indická rupie	89,5900

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Nová národní strana euromincí určených k oběhu

(2023/C 123/05)

Národní strana nové dvoueurové pamětní mince určené k oběhu a vydávané Lucemburskem

Euromince určené k oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. S cílem informovat širokou veřejnost a všechny, kdo přicházejí s mincemi do styku, Komise zveřejňuje popis návrhů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry Rady ze dne 10. února 2009 (2) v této věci se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu s Evropskou unií, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k oběhu, zejména za podmínky, že jde výlučně o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají stejné technické vlastnosti jako ostatní dvoueurové mince, ale na jejich národní straně je vyobrazen pamětní motiv, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.

Vydávající země: Lucembursko

Pamětní motiv: 175. výročí lucemburského parlamentu

Popis návrhu: Návrh vyobrazuje portrét velkovévody Jindřicha na levé straně a budovu poslanecké sněmovny na pravé straně. Budovu obklopuje vyražený rok „1848“ a nápis „Chambre des députés“. Ve spodní části mince stojí název vydávající země „LUXEMBOURG“ a rok vydání „2023“.

Na mezikruží mince je dvanáct hvězd evropské vlajky.

Odhadovaný objem emise:500 000 mincí

Datum emise: únor 2023

---

(1)  Národní strany všech mincí, které byly vydány v roce 2002, naleznete v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1.

(2)  Viz závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).

Nová národní strana euromincí určených k oběhu

(2023/C 123/06)

Národní strana nové dvoueurové pamětní mince určené k oběhu a vydávané Německem

Euromince určené k oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. S cílem informovat širokou veřejnost a všechny, kdo přicházejí s mincemi do styku, Komise zveřejňuje popis návrhů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry Rady ze dne 10. února 2009 (2) v této věci se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu s Evropskou unií, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k oběhu, zejména za podmínky, že jde výlučně o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají stejné technické vlastnosti jako ostatní dvoueurové mince, ale na jejich národní straně je vyobrazen pamětní motiv, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.

Vydávající země: Německo

Pamětní motiv: Série věnovaná spolkovým zemím – Hamburk

Popis návrhu: Návrh vyobrazuje koncertní sál Elbphilharmonie, který je nejnovější dominantou Hamburku. Koncertní budova je vykreslena působivě a podrobně a je zasazena do přímořské městské krajiny. Scéna tak mimořádně přesvědčivým způsobem představuje spolkovou zemi Hamburk. Na levé polovině středu mince je vyražen kód vydávající země – Německa – „D“, rok „2023“ a mincovní značka příslušné mincovny („A“, „D“, „F“, „G“ nebo „J“). Na pravé polovině jsou uvedeny iniciály umělce a pod budovou stojí nápis „HAMBURG“.

Na mezikruží mince je dvanáct hvězd evropské vlajky.

Odhadovaný objem emise: 30 milionů mincí

Datum emise: leden 2023

---

(1)  Národní strany všech mincí, které byly vydány v roce 2002, naleznete v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1.

(2)  Viz závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).

Nová národní strana euromincí určených k oběhu

(2023/C 123/07)

Národní strana nové dvoueurové pamětní mince určené k oběhu a vydávané Německem

Euromince určené k oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. S cílem informovat širokou veřejnost a všechny, kdo přicházejí s mincemi do styku, Komise zveřejňuje popis návrhů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry Rady ze dne 10. února 2009 (2) v této věci se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu s Evropskou unií, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k oběhu, zejména za podmínky, že jde výlučně o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají stejné technické vlastnosti jako ostatní dvoueurové mince, ale na jejich národní straně je vyobrazen pamětní motiv, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.

Vydávající země: Německo

Pamětní motiv: 1275. výročí narození Karla Velikého (748–814), franského krále a římského císaře

Popis návrhu: Návrh kombinuje dva soudobé prvky: osobní monogram Karla Velikého a osmihran katedrály Panny Marie v Cáchách. Oba motivy jsou zručně spojeny do osobitého uměleckého díla. Návrh je dynamický a trojrozměrný, v čemž spočívá jeho síla. Celkově se jedná o inovativní poctu výjimečné osobnosti evropských dějin. V horní polovině vnitřního okruží mince je vyražen nápis „KARL DER GROßE“ („Karel Veliký“) a v dolní polovině se nachází rok vydání „2023“, data „748–814“, kód vydávající země – Německa – „D“, mincovní značka příslušné mincovny („A“, „D“, „F“, „G“ nebo „J“) a iniciály umělce („TW“).

Na mezikruží mince je dvanáct hvězd evropské vlajky.

Odhadovaný objem emise: 20 milionů mincí

Datum emise: březen 2023

---

(1)  Národní strany všech mincí, které byly vydány v roce 2002, naleznete v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1.

(2)  Viz závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).

Propojení organizací působících v oblastech působnosti Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA)

(2023/C 123/08)

Čl. 36 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002 (1) stanoví, že „[s]právní rada [Evropského úřadu pro bezpečnost potravin] vypracuje na návrh výkonného ředitele seznam příslušných organizací jmenovaných členskými státy, které mohou úřadu pomáhat v jeho poslání, buď jednotlivě, nebo v rámci síťového propojení. Tento seznam se zveřejní.“

Poprvé byl seznam správní radou úřadu EFSA vypracován dne 19. prosince 2006 a od té doby:

i.	je pravidelně aktualizován na základě návrhu výkonného ředitele úřadu, s ohledem na revize nebo nové návrhy ke jmenování ze strany členských států (v souladu s čl. 2 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 2230/2004 (2)); a

ii.	zveřejňován na webových stránkách úřadu EFSA, kde se zveřejňuje nejnovější aktualizovaná verze seznamu příslušných organizací.

Tyto informace jsou k dispozici na webových stránkách úřadu EFSA na níže uvedených odkazech:

i.	poslední aktualizace seznamu příslušných organizací provedená správní radou úřadu EFSA dne 23 března 2023 – https://www.efsa.europa.eu/en/events/94th-management-board-web-meeting; a

ii.	aktualizovaný seznam příslušných organizací – http://www.efsa.europa.eu/en/partnersnetworks/scorg.

Úřad EFSA toto oznámení pravidelně aktualizuje, zejména pokud jde o uvedené odkazy na webové stránky.

Více informací získáte na adrese Cooperation.Article36@efsa.europa.eu.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1–24).

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 2230/2004 ze dne 23. prosince 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, která se týkají sítě organizací působících v oblastech, které podléhají poslání Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (Úř. věst. L 379, 24.12.2004, s. 64), ve znění pozdějších předpisů.

Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské statistice o obyvatelstvu, domech a bytech

(2023/C 123/09)

(Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese https://edps.europa.eu)

Dne 20. ledna 2023 vydala Evropská komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské statistice o obyvatelstvu, domech a bytech, kterým se mění nařízení (ES) č. 862/2007 a zrušují nařízení (ES) č. 763/2008 a (EU) č. 1260/2013 (1).

Návrh obsahuje ustanovení, jejichž cílem je usnadnit přístup k dostupným zdrojům údajů, které zlepší procesy tvorby a obecnou kvalitu sociálních statistik. V této souvislosti se evropský inspektor ochrany údajů domnívá, že body odůvodnění návrhu by měly konkrétně zahrnovat odkaz na dodržování ochranných opatření týkajících se zpracování pro statistické účely podle článku 89 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (2) a článku 13 nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů (3) orgány, institucemi a jinými subjekty Unie. Kromě toho by měl návrh vyjasnit, že pro statistické účely budou využívány a sdíleny v zásadě pouze anonymizované nebo pseudonymizované údaje.

Vysoce kvalitní statistiky jsou nezbytné na podporu navrhování, naplňování a hodnocení politik Unie, včetně politik v oblasti základních práv. Evropský inspektor ochrany údajů rovněž uznává, že nové inovativní přístupy mohou být představovat potenciál pro statistiku a výzkum. Evropský inspektor ochrany údajů má však vážné obavy, pokud jde o uvedení toho, že informace týkající se konkrétních osob mohou být získány z jakéhokoli zdroje, včetně digitálních stop, které se vztahují ke konkrétním osobám. Evropský inspektor ochrany údajů se proto domnívá, že poslední věta čl. 2 bodu 3 návrhu, která odkazuje na použití jakéhokoli vhodného zdroje nebo kombinace zdrojů, včetně digitálních stop, které se vztahují k dané osobě, by měla být zrušena.

Evropský inspektor ochrany údajů se dále domnívá, že je třeba další objasnění zdrojů a kategorií údajů, k nimž budou mít členské státy a Komise (Eurostat) přístup a které budou používat, zejména pokud jde o zdroje administrativních údajů a údaje v držení soukromých subjektů. Údaje v držení soukromých subjektů mohou být různorodé, jelikož se má za to, že zahrnují obrovské množství údajů v držení podniků, včetně údajů shromážděných prostřednictvím záznamů mobilních telefonů, lokalizačních údajů, údajů ze sociálních médií, ale také prostřednictvím internetu věcí a poskytování digitálních služeb. Evropský inspektor ochrany údajů se domnívá, že shromažďování osobních údajů z těchto zdrojů nemusí být přiměřené sledovaným cílům s ohledem na potenciální rizika pro práva a svobody subjektů údajů. Vzhledem k tomu, že cílem návrhu je poskytnout právní základ pro zpracování osobních údajů členskými státy nebo Komisí, je nezbytné poskytnout jasný a ucelený přehled kategorií osobních údajů, které mohou být podle návrhu zpracovávány, a to s přihlédnutím k požadavkům na nezbytnost a přiměřenost. Kromě toho by měly být ve vlastním návrhu jasně stanoveny zdroje, z nichž lze tyto kategorie osobních údajů získat.

Pokud jde o shromažďování statistických údajů z rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, evropský inspektor ochrany údajů uvedl, že je třeba změnit článek 10 návrhu. Návrh by měl zejména vyjasnit, že statistiky týkající se rozsáhlých informačních systémů se budou shromažďovat (výhradně) z centrálního úložiště pro podávání zpráv a statistiky (CRRS). Pokud by Komise chtěla zavést přechodná opatření do doby, než CRRS bude plně funkční, mělo by se jednat o konkrétní přechodná opatření.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá, že návrh předpokládá testování a používání technologií zvyšujících ochranu soukromí, které zajišťují záměrnou minimalizaci údajů. Evropský inspektor ochrany údajů si je vědom potenciálu technologií zvyšujících ochranu soukromí jako faktorů umožňujících sdílení údajů, které chrání soukromí a jsou sociálně prospěšné, a v této souvislosti plně podporuje využívání těchto technologií. Evropský inspektor ochrany údajů zároveň připomíná, že jakékoli sdílení osobních údajů musí být v každém případě v souladu se všemi příslušnými ustanoveními obecného nařízení o ochraně osobních údajů a v souladu se všemi příslušnými ustanoveními nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, včetně čl. 89 odst. 1 obecného nařízení o ochraně osobních údajů a článku 13 nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.

Pokud jde o zřízení bezpečné infrastruktury, která má takové sdílení údajů usnadnit, evropský inspektor ochrany údajů konstatuje, že návrh neupřesňuje úlohy a povinnosti Komise (Eurostatu) a příslušných vnitrostátních orgánů ve smyslu právních předpisů o ochraně údajů. Ačkoli podrobná ujednání o zajištění souladu s požadavky na ochranu údajů lze stanovit prostřednictvím prováděcího aktu, evropský inspektor ochrany údajů se domnívá, že v normativní části návrhu by měly být jasně stanoveny úlohy různých zúčastněných subjektů, například správce, společného správce nebo zpracovatele.

1.   ÚVOD

1.	Dne 20. ledna 2023 vydala Evropská komise (dále jen „Komise“) návrh nařízení o evropské statistice o obyvatelstvu, domech a bytech, kterým se mění nařízení (ES) č. 862/2007 (4) a zrušují nařízení (ES) č. 763/2008 (5) a (EU) č. 1260/2013 (6) (dále jen „návrh“).

2.

Cílem návrhu je usnadnit přístup k dostupným zdrojům údajů, které by zlepšily procesy tvorby a obecnou kvalitu sociálních statistik. Obsahuje rovněž ustanovení, která mají posílit vazby mezi všemi sociálními statistikami EU založenými na osobách a domácnostech a jejich obecnou konzistentnost, jakož i ustanovení, jejichž cílem je vypracovat harmonizovanou definici obyvatelstva založenou na spolehlivých statistických pojmech pro všechny výstupy. Návrh rovněž obsahuje ustanovení, která mají dále sladit statistiku o obyvatelstvu a mezinárodní migraci se statistikou správních a soudních událostí týkajících se azylu, legální a nelegální migrace podle článků 4, 5, 6 a 7 nařízení (ES) č. 862/2007 (7).

3.

Toto stanovisko evropského inspektora ochrany údajů je vydáno v reakci na konzultaci Evropské komise ze dne 20. ledna 2023 podle čl. 42 odst. 1 nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie. Evropský inspektor ochrany údajů vítá odkaz na tuto konzultaci ve 40. bodě odůvodnění návrhu.

5.   ZÁVĚRY

Vzhledem k výše uvedenému vydává evropský inspektor ochrany údajů tato doporučení:

(1)

zahrnout do bodu odůvodnění návrhu odkaz na dodržování ochranných opatření týkajících se zpracování pro statistické účely podle článku 89 obecného nařízení o ochraně osobních údajů a článku 13 nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie;

(2)	v návrhu vyjasnit, že pro statistické účely budou využívány a sdíleny v zásadě pouze anonymizované nebo pseudonymizované údaje;

(3)	zrušit poslední větu čl. 2 bodu 3 návrhu, která odkazuje na použití jakéhokoli vhodného zdroje nebo kombinace zdrojů, včetně digitálních stop, které se vztahují k dané osobě;

(4)	vzhledem k tomu, že cílem návrhu je poskytnout právní základ pro zpracování osobních údajů, poskytnout jasný a ucelený přehled kategorií osobních údajů, které mohou být zpracovávány, a zdrojů, z nichž lze tyto kategorie údajů získat;

(5)

změnit článek 10 návrhu a vyjasnit, že statistiky týkající se rozsáhlých informačních systémů se budou shromažďovat (výhradně) z CRRS zřízeného příslušnými nástroji. Pokud by Komise chtěla zavést přechodná opatření do doby, než CRRS bude plně funkční, mělo by se jednat o konkrétní přechodná opatření;

(6)	upřesnit úlohy Komise a členských států podle právních předpisů o ochraně údajů ve vztahu k bezpečné infrastruktuře, která má být zřízena v souladu s čl. 13 odst. 2 návrhu.

---

(1)  COM/2023/31 final.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů údajů ao zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany ao zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik zahraničních pracovníků (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 23).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 14).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o evropské demografické statistice (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 39).

(7)  COM(2023) 31 final, s. 3.

Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky

(2023/C 123/10)

Kontrolní úřad ESVO nevznáší námitky vůči tomuto opatření státní podpory:

Datum přijetí rozhodnutí	7. prosince 2022
Věc č.	89612
Rozhodnutí č.	224/22/KOL
Stát ESVO	Norsko
Název (a/nebo jméno příjemce)	Dočasný krizový rámec: Změna režimu grantů v důsledku mimořádně vysokého zvýšení cen energií
Právní základ	Rozhodnutí Parlamentu o schválení opatření a jeho rozpočtu, jak je uvedeno v Innst. 34 S (2022–2023), a nařízení o jeho správě, které má přijmout ministerstvo pro klima a životní prostředí
Druh opatření	Režim
Cíl	Podpořit podniky při přizpůsobování se vyšším nákladům na energie a motivovat je k investicím do úspor energie a její výroby
Forma podpory	Granty
Rozpočet	2,8 miliardy NOK
Intenzita	Až 50 %
Doba trvání	1. října 2022 – 31. prosince 2023
Hospodářská odvětví	Všechna odvětví kromě odvětví těžby ropy, energeticky náročných odvětví a podniků vykonávajících činnosti spadající pod kódy 35.1 a 35.3 SN 2007
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	Enova SF Poštovní adresa: Postboks 5700 Torgarden 7437 Trondheim NORWAY

Závazné znění rozhodnutí bez důvěrných údajů je k dispozici na internetových stránkách Kontrolního úřadu ESVO: http://www.eftasurv.int/state-aid/state-aid-register/decisions/

Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky

(2023/C 123/11)

Kontrolní úřad ESVO nevznáší námitky vůči tomuto opatření státní podpory:

Datum přijetí rozhodnutí	7. prosince 2022
Věc č.	89590
Rozhodnutí č.	219/22/KOL
Stát ESVO	Norsko
Název (a/nebo jméno příjemce)	Prodloužení a změny norského režimu inovací a rozvoje pro zpravodajská média
Právní základ	Pozměněné nařízení o podpoře inovací a rozvoje pro zpravodajská média
Druh opatření	Režim
Cíl	Podporovat rozvoj redakčního obsahu a rozvoj či uplatňování nových řešení při tvorbě, zveřejňování nebo šíření redakčního obsahu, a to včetně projektů, které se zaměřují na zvýšení konzumace tohoto obsahu u široké veřejnosti nebo u specifických skupin obyvatelstva
Forma podpory	Grant
Rozpočet	30 milionů NOK
Intenzita	40 % (75 % pro malá místní zpravodajská média)
Doba trvání	1. ledna 2023 – 31. prosince 2028
Hospodářská odvětví	Úrovně skupin NACE:   J58.1 – Vydávání knih, periodických publikací a ostatní vydavatelské činnosti   J58.13 – Vydávání novin   J60.1 – Rozhlasové vysílání   J60.2 – Tvorba televizních programů a televizní vysílání   J63.99 – Ostatní informační činnosti j. n.
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	The Norwegian Media Authority, Nygata 4, NO-1607 FREDRIKSTAD

Závazné znění rozhodnutí bez důvěrných údajů je k dispozici na internetových stránkách Kontrolního úřadu ESVO:

http://www.eftasurv.int/state-aid/state-aid-register/decisions/

Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky

(2023/C 123/12)

Kontrolní úřad ESVO nevznáší námitky vůči tomuto opatření státní podpory:

Datum přijetí rozhodnutí	7. prosince 2022
Věc č.	89585
Rozhodnutí č.	220/22/KOL
Stát ESVO	Norsko
Název (a/nebo jméno příjemce)	Režim grantů pro produkci zpravodajských médií 2023–2029
Právní základ	Zákon č. 153 ze dne 18. prosince 2020 o hospodářské podpoře sdělovacích prostředků a o novém nařízení o podpoře produkce zpravodajských a publicistických médií
Druh opatření	Režim
Cíl	Rozmanitost a pluralita médií
Forma podpory	Grant
Rozpočet	400 milionů NOK ročně
Doba trvání	1. ledna 2023 – 31. prosince 2028
Hospodářská odvětví	Úroveň skupin NACE: J58.13 – Vydávání novin
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	Norwegian Media Authority Nygata 4 NO-1607 Fredrikstad NORSKO

Závazné znění rozhodnutí bez důvěrných údajů je k dispozici na internetových stránkách Kontrolního úřadu ESVO:

http://www.eftasurv.int/state-aid/state-aid-register/decisions/

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.11027 – HSBC / AXA / INTU MILTON KEYNES)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 123/13)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Zveřejnění schválené standardní změny specifikace produktu se zeměpisným označením v odvětví lihovin, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1235

(2023/C 123/14)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 8 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1235 (1).

„Eau-de-vie de Cognac / Eau-de-vie des Charentes / Cognac“

EU č.: PGI-FR-02043-AM01

Předáno 10.1.2023

1.   Změna

1.1.   Vysvětlení, že daná změna (dané změny) spadá (spadají) pod definici „standardní změny“ stanovenou v článku 31 nařízení (EU) 2019/787

Provedené změny nezahrnují změnu názvu, nemění zákonný název ani kategorii lihoviny, nepředstavují riziko zhoršení kvality, pověsti nebo jiných vlastností lihoviny a nevedou k novým omezením uvádění výrobku na trh.

1.2.   Popis a důvody ke změně

1.   Odkaz na nařízení

Popis

Odkaz na nařízení (ES) č. 110/2008 byl změněn na odkaz na nařízení (EU) 2019/787.

Shrnutí důvodů, pro které je změna požadována

Došlo ke změně nařízení.

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument

2.   Zeměpisná oblast

Popis

Zeměpisná oblast byla upravena tak, aby byla popsána po obcích a nikoli po kantonech (které se mohou v průběhu času měnit). Tato aktualizace je čistě redakční a nevedla k žádným změnám v oblasti produkce.

Shrnutí důvodů, pro které je změna požadována

Tato změna byla provedena, protože popis zeměpisné oblasti po obcích je v čase stabilnější.

Změna se týká jednotného dokumentu

3.   Agroenvironmentální opatření

Popis

Doplňují se agroenvironmentální opatření:

Celkové chemické odplevelování pozemků je zakázáno.

V prostoru mezi řadami vinice je zajišťována kontrola přirozené či zaseté vegetace mechanickými nebo fyzickými prostředky.

Chemické odplevelování mezí je zakázáno.

Shrnutí důvodů, pro které je změna požadována

Snaha omezit používání chemických herbicidů za účelem zlepšení biologické rozmanitosti na pozemku vedl orgán pro ochranu a řízení (ODG) k zavedení těchto agroenvironmentálních opatření, která odpovídají společenským očekáváním většího ohledu k životnímu prostředí.

Změna se týká jednotného dokumentu

4.   Přechodná opatření

Popis

Z textu byla odstraněna přechodná opatření, která už neplatí.

Shrnutí důvodů, pro které je změna požadována

Redakční změna

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument

5.   Odkaz na vnitrostátní předpisy

Popis

Byly vypuštěny následující neplatné texty:

—	zákon ze dne 20. února 1928, kterým se upravuje slovo „fine“ (jemný) v obchodě s destiláty,

—	zákon ze dne 4. července 1934 o zajištění ochrany označení původu „Cognac“ a „Armagnac“,

Byl doplněn odkaz na vyhlášku ze dne 16. prosince 2016 o označování lihovin, jejich složení a podmínkách výroby.

Shrnutí důvodů, pro které je změna požadována

Aktualizace předpisů

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument

6.   Zrání

Popis

Byla přidána kategorie zrání: „XXO“ neboli „Extra Extra Old“, která odpovídá destilátům zrajícím nejméně čtrnáct let.

Tímto dodatkem se změnila pravidla označování

Shrnutí důvodů, pro které je změna požadována

Přidání kategorie XXO pro destiláty starší čtrnácti let odpovídá přirozené segmentaci trhu s koňakem, neboť segment dražších výrobků se stále více rozvíjí.

Změna se týká jednotného dokumentu

7.   Klimatická rezerva

Popis

Specifikace byla upravena tak, aby definovala pojem individuální klimatické rezervy, její správy a způsoby monitorování.

Tato změna vede také ke změně oznamovací povinnosti.

Tato rezerva představuje výjimku ze zásady, že destiláty se dávají zrát nejpozději do jednoho měsíce po ukončení destilace.

Shrnutí důvodů, pro které je změna požadována

Individuální klimatická rezerva je rezerva mezioborového typu, která umožňuje vytvořit zásobu alkoholu, již lze použít v případě klimatických výkyvů, které v posledních letech narůstají.

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument

8.   Obsah alkoholu v % objemových

Popis

Maximální obsah alkoholu v destilátech získaných destilací byl upraven ze 72,4 % na 73,7 % objemových.

Shrnutí důvodů, pro které je změna požadována

K této změně dochází v souvislosti se zvyšujícími se teplotami v důsledku klimatických změn, což vede ke zvýšení obsahu alkoholu ve vínech v % objemových.

Změna se týká jednotného dokumentu

9.   Hlavní body ke kontrole

Popis

Hlavní body ke kontrole byly harmonizovány v návaznosti na změny klimatické rezervy

Shrnutí důvodů, pro které je změna požadována

Redakční změna

Tato změna nemá vliv na jednotný dokument

2.   Jednotný dokument

2.1.   Název

„Eau-de-vie de Cognac / Eau-de-vie des Charentes / Cognac“

2.2.   Kategorie lihoviny

4.

Vinný destilát

2.3.   Země žadatele

Francie

2.4.   Jazyk žádosti:

Francouzský jazyk

2.5.   Popis lihoviny

Fyzikální, chemické a organoleptické vlastnosti produktu a zvláštní vlastnosti produktu ve srovnání s lihovinami stejné kategorie

1.   Fyzikální, chemické vlastnosti:

Při prodeji spotřebiteli mají destiláty minimální obsah alkoholu 40 % objemových, obsah těkavých látek nejméně 200 gramů na jeden hektolitr čistého alkoholu a maximální obsah methanolu méně než 100 gramů na jeden hektolitr čistého alkoholu.

Jejich barva odpovídá minimální absorbanci při 420 nm 0,1 pro optickou dráhu 10 mm.

2.   Organoleptické vlastnosti:

Destiláty Cognac mají svou vlastní jedinečnou rovnováhu a aromatický charakter. Jejich senzorický profil, který se vyznačuje komplexností a jemností, se vyvíjí s délkou zrání.

Nejmladší destiláty se vyznačují květinovými a ovocnými tóny, jako jsou květy vinné révy nebo akácie, hrozny, hrušky nebo některé exotické ovoce. Při kontaktu s dubovým dřevem získávají charakteristické tóny, jako je vanilka, kokos nebo tóny po pražení.

Jejich zrání se také odráží ve zvýšení bohatosti a komplexnosti jejich aromatického profilu, který zahrnuje zejména tóny kandovaného ovoce, koření, dřeva, tabáku a sušeného ovoce. Všechny tyto tóny tvoří komplexní a specifický aromatický profil, který je v literatuře popisován jako „rancio Charentais“ (Flanzy, 1998).

Tento aromatický vývoj je doprovázen vývojem chuti. To se projevuje zjemněním vjemů v ústech, rozvojem charakteristické kulatosti a objemu, jakož i výraznou delší aromatickou dochutí.

Mezi jednotlivými oblastmi (crus) existují určité nuance, které posloužily jako základ pro vymezení, jež na konci 19. století stanovil Coquand.

—	Grande Champagne dává vzniknout velmi jemným destilátům, které se vyznačují celou řadu výrazných znaků a dlouhou dochutí s převážně květinovým buketem. Tyto destiláty zrají pomalu a k dosažení plné zralosti je třeba dlouhého zrání v dubových sudech.

—	Petite Champagne má víceméně stejné vlastnosti jako Grande Champagne, přičemž optimální kvality dosahuje po kratší době zrání než destiláty Grande Champagne.

—	Destiláty „Cognac“ uváděné s doplňkovým zeměpisným názvem „Fine Champagne“ mají organoleptické vlastnosti vyplývající ze smíchání destilátů z Grande Champagne (nejméně polovina) a Petite Champagne

—	Vinice Borderies produkuje plné sladké destiláty s výrazným buketem, které se vyznačují vůní fialek. Jsou známé tím, že získávají optimální kvalitu po kratší době zrání než destiláty „Champagne“.

—	Z největší vinice Fins Bois se vyrábí plné jemné destiláty, které poměrně rychle zrají a mají ovocný buket připomínající lisované hrozny.

—	Bois (Bons Bois, Bois Ordinaires nebo Bois à terroirs) produkují destiláty s ovocnou vůní, které rychle zrají.

S délkou zrání se mění i barva destilátů. Od světle žluté postupně zesiluje, až dosáhne zlatožlutých odstínů, u nejstarších destilátů pak odstínů jantarových a mahagonových.

Fyzikální, chemické a organoleptické vlastnosti produktu a zvláštní vlastnosti produktu ve srovnání s lihovinami stejné kategorie

„Esprit de Cognac“ má obsah alkoholu 80 až 85 % objemových.

2.6.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Všechny fáze výroby vedoucí k získání chráněného označení původu „Cognac“ nebo „Eau-de-vie de Cognac“ nebo „Eau-de-vie des Charentes“ probíhají v zeměpisné oblasti původně vymezené nařízením ze dne 1. května 1909 v novelizovaném znění, jejíž obvod zahrnuje na základě oficiálního zeměpisného kodexu k 1. lednu 2020 území těchto obcí:

V departementu Charente obce:

Agris, Aigre, Ambérac, Ambleville, Anais, Angeac-Champagne, Angeac-Charente, Angeduc, Angoulême, Ars, Asnières-sur-Nouère, Aubeterre-sur-Dronne, Aunac-sur-Charente, Aussac-Vadalle, Baignes-Sainte-Radegonde, Balzac, Barbezières, Barbezieux-Saint-Hilaire, Bardenac, Barret, Bassac, Bazac, Bécheresse, Bellevigne, Bellon, Berneuil, Bessac, Bessé, Birac, Blanzaguet-Saint-Cybard, Boisbreteau, Boisné-La Tude, Bonnes, Bonneuil, Bors (kanton Tude-et-Lavalette), Bors (kanton Charente-Sud), Bouëx, Bourg-Charente, Bouteville, Boutiers-Saint-Trojan, Brettes, Bréville, Brie, Brie-sous-Barbezieux, Brie-sous-Chalais, Brossac, Bunzac, Cellettes, Chadurie, Chalais, Challignac, Champagne-Vigny, Champmillon, Champniers, Chantillac, La Chapelle, Charmé, Charras, Chassors, Châteaubernard, Châteauneuf-sur-Charente, Châtignac, Chazelles, Chenon, Cherves-Richemont, Chillac, Claix, Cognac, Combiers, Condéon, Coteaux-du-Blanzacais, Coulgens, Coulonges, Courbillac, Courcôme, Courgeac, Courlac, La Couronne, Criteuil-la-Magdeleine, Curac, Deviat, Dignac, Dirac, Douzat, Ébréon, Échallat, Édon, Les Essards, Étriac, Feuillade, Fléac, Fleurac, Fontclaireau, Fontenille, Fouquebrune, Fouqueure, Foussignac, Garat, Gardes-le-Pontaroux, Genac-Bignac, Gensac-la-Pallue, Genté, Gimeux, Gond-Pontouvre, Les Gours, Grassac, Graves-Saint-Amant, Guimps, Guizengeard, Gurat, Hiersac, Houlette, L’Isle-d’Espagnac, Jarnac, Jauldes, Javrezac, Juignac, Juillac-le-Coq, Juillé, Julienne, Lachaise, Ladiville, Lagarde-sur-le-Né, Laprade, Lichères, Ligné, Lignières-Sonneville, Linars, Longré, Lonnes, Louzac-Saint-André, Lupsault, Luxé, Magnac-Lavalette-Villars, Magnac-sur-Touvre, Maine-de-Boixe, Mainxe-Gondeville, Mainzac, Mansle, Marcillac-Lanville, Mareuil, Marsac, Marthon, Médillac, Mérignac, Merpins, Mesnac, Les Métairies, Mons, Montboyer, Montignac-Charente, Montignac-le-Coq, Montmérac, Montmoreau, Mornac, Mosnac, Moulidars, Mouthiers-sur-Boëme, Mouton, Moutonneau, Nabinaud, Nanclars, Nercillac, Nersac, Nonac, Oradour, Oriolles, Orival, Palluaud, Passirac, Pérignac, Pillac, Plassac-Rouffiac, Poullignac, Poursac, Pranzac, Puymoyen, Puyréaux, Raix, Ranville-Breuillaud, Reignac, Réparsac, Rioux-Martin, Rivières, La Rochefoucauld-en-Angoumois, La Rochette, Ronsenac, Rouffiac, Rougnac, Rouillac, Roullet-Saint-Estèphe, Ruelle-sur-Touvre, Saint-Amant-de-Boixe, Saint-Amant-de-Nouère, Saint-Aulais-la-Chapelle, Saint-Avit, Saint-Bonnet, Saint-Brice, Saint-Ciers-sur-Bonnieure, Saint-Cybardeaux, Saint-Félix, Saint-Fort-sur-le-Né, Saint-Fraigne, Saint-Front, Saint-Genis-d’Hiersac, Saint-Germain-de-Montbron, Saint-Groux, Saint-Laurent-de-Cognac, Saint-Laurent-des-Combes, Saint-Martial, Saint-Médard, Saint-Même-les-Carrières, Saint-Michel, Saint-Palais-du-Né, Saint-Preuil, Saint-Quentin-de-Chalais, Saint-Romain, Saint-Saturnin, Sainte-Sévère, Saint-Séverin, Saint-Simeux, Saint-Simon, Sainte-Souline, Saint-Sulpice-de-Cognac, Saint-Vallier, Saint-Yrieix-sur-Charente, Salles-d’Angles, Salles-de-Barbezieux, Salles-de-Villefagnan, Salles-Lavalette, Sauvignac, Segonzac, Sers, Sigogne, Sireuil, Souffrignac, Souvigné, Soyaux, Le Tâtre, Torsac, Tourriers, Touvérac, Touvre, Triac-Lautrait, Trois-Palis, Tusson, Val-d’Auge, Val-de-Bonnieure, Val des Vignes, Valence, Vars, Vaux-Lavalette, Vaux-Rouillac, Verdille, Verrières, Verteuil-sur-Charente, Vervant, Vibrac, Vignolles, Moulins-sur-Tardoire, Villebois-Lavalette, Villefagnan, Villejoubert, Villognon, Vindelle, Vœuil-et-Giget, Vouharte, Voulgézac, Vouzan, Xambes, Yviers.

V departementu Charente-Maritime obce:

Agudelle, Aigrefeuille-d’Aunis, Ile d’Aix, Allas-Bocage, Allas-Champagne, Anais, Angliers, Angoulins, Annepont, Annezay, Antezant-la-Chapelle, Arces, Archiac, Archingeay, Ardillières, Ars-en-Ré, Arthenac, Arvert, Asnières-la-Giraud, Aujac, Aulnay, Aumagne, Authon-Ébéon, Avy, Aytré, Bagnizeau, Balanzac, Ballans, Ballon, La Barde, Barzan, Bazauges, Beaugeay, Beauvais-sur-Matha, Bedenac, Belluire, Benon, Bercloux, Bernay-Saint-Martin, Berneuil, Beurlay, Bignay, Biron, Blanzac-lès-Matha, Blanzay-sur-Boutonne, Bois, Le Bois-Plage-en-Ré, Boisredon, Bords, Boresse-et-Martron, Boscamnant, Bougneau, Bouhet, Bourcefranc-le-Chapus, Bourgneuf, Boutenac-Touvent, Bran, La Brée-les-Bains, Bresdon, Breuil-la-Réorte, Breuillet, Breuil-Magné, Brie-sous-Archiac, Brie-sous-Matha, Brie-sous-Mortagne, Brives-sur-Charente, Brizambourg, La Brousse, Burie, Bussac-sur-Charente, Bussac-Forêt, Cabariot, Celles, Cercoux, Chadenac, Chaillevette, Chambon, Chamouillac, Champagnac, Champagne, Champagnolles, Champdolent, Chaniers, Chantemerle-sur-la-Soie, La Chapelle-des-Pots, Chartuzac, Le Château-d’Oléron, Châtelaillon-Plage, Chatenet, Chaunac, Le Chay, Chenac-Saint-Seurin-d’Uzet, Chepniers, Chérac, Cherbonnières, Chermignac, Chevanceaux, Chives, Cierzac, Ciré-d’Aunis, Clam, Clavette, Clérac, Clion, La Clisse, La Clotte, Coivert, Colombiers, Consac, Contré, Corignac, Corme-Écluse, Corme-Royal, La Couarde-sur-Mer, Coulonges, Courant, Courcelles, Courcerac, Courçon, Courcoury, Courpignac, Coux, Cozes, Cramchaban, Cravans, Crazannes, Cressé, Croix-Chapeau, La Croix-Comtesse, Dampierre-sur-Boutonne, La Devise, Dœuil-sur-le-Mignon, Dolus-d’Oléron, Dompierre-sur-Charente, Dompierre-sur-Mer, Le Douhet, Échebrune, Échillais, Écoyeux, Écurat, Les Éduts, Les Églises-d’Argenteuil, L’Éguille, Épargnes, Esnandes, Les Essards, Étaules, Expiremont, Fenioux, Ferrières, Fléac-sur-Seugne, Floirac, La Flotte, Fontaine-Chalendray, Fontaines-d’Ozillac, Fontcouverte, Fontenet, Forges, Le Fouilloux, Fouras, Geay, Gémozac, La Genétouze, Genouillé, Germignac, Gibourne, Le Gicq, Givrezac, Les Gonds, Gourvillette, Le Grand-Village-Plage, Grandjean, La Grève-sur-Mignon, Grézac, La Gripperie-Saint-Symphorien, Le Gua, Le Gué-d’Alleré, Guitinières, Haimps, L’Houmeau, La Jard, Jarnac-Champagne, La Jarne, La Jarrie, La Jarrie-Audouin, Jazennes, Jonzac, Juicq, Jussas, Lagord, La Laigne, Landes, Landrais, Léoville, Loire-les-Marais, Loiré-sur-Nie, Loix, Longèves, Lonzac, Lorignac, Loulay, Louzignac, Lozay, Luchat, Lussac, Lussant, Macqueville, Marennes-Hiers-Brouage, Marignac, Marsais, Marsilly, Massac, Matha, Les Mathes, Mazeray, Mazerolles, Médis, Mérignac, Meschers-sur-Gironde, Messac, Meursac, Meux, Migré, Migron, Mirambeau, Moëze, Mons, Montendre, Montguyon, Montils, Montlieu-la-Garde, Montpellier-de-Médillan, Montroy, Moragne, Mornac-sur-Seudre, Mortagne-sur-Gironde, Mortiers, Mosnac, Le Mung, Muron, Nachamps, Nancras, Nantillé, Néré, Neuillac, Neulles, Neuvicq, Neuvicq-le-Château, Nieul-lès-Saintes, Nieul-le-Virouil, Nieul-sur-Mer, Nieulle-sur-Seudre, Les Nouillers, Nuaillé-d’Aunis, Nuaillé-sur-Boutonne, Orignolles, Ozillac, Paillé, Pérignac, Périgny, Pessines, Le Pin, Essouvert, Pisany, Plassac, Plassay, Polignac, Pommiers-Moulons, Pons, Pont-l’Abbé-d’Arnoult, Port-d’Envaux, Port-des-Barques, Les Portes-en-Ré, Pouillac, Poursay-Garnaud, Préguillac, Prignac, Puilboreau, Puy-du-Lac, Puyravault, Puyrolland, Réaux sur Trèfle, Rétaud, Rivedoux-Plage, Rioux, Rochefort, La Rochelle, Romazières, Romegoux, Rouffiac, Rouffignac, Royan, Sablonceaux, Saint-Agnant, Saint-Aigulin, Saint-André-de-Lidon, Saint-Augustin, Saint-Bonnet-sur-Gironde, Saint-Bris-des-Bois, Saint-Césaire, Saint-Christophe, Saint-Ciers-Champagne, Saint-Ciers-du-Taillon, Saint-Clément-des-Baleines, Sainte-Colombe, Saint-Coutant-le-Grand, Saint-Crépin, Saint-Cyr-du-Doret, Saint-Denis-d’Oléron, Saint-Dizant-du-Bois, Saint-Dizant-du-Gua, Saint-Eugène, Saint-Félix, Saint-Fort-sur-Gironde, Saint-Froult, Sainte-Gemme, Saint-Genis-de-Saintonge, Saint-Georges-Antignac, Saint-Georges-de-Didonne, Saint-Georges-de-Longuepierre, Saint-Georges-des-Agoûts, Saint-Georges-des-Coteaux, Saint-Georges-d’Oléron, Saint-Georges-du-Bois, Saint-Germain-de-Lusignan, Saint-Germain-de-Vibrac, Saint-Germain-du-Seudre, Saint-Grégoire-d’Ardennes, Saint-Hilaire-de-Villefranche, Saint-Hilaire-du-Bois, Saint-Hippolyte, Saint-Jean-d’Angély, Saint-Jean-d’Angle, Saint-Jean-de-Liversay, Saint-Julien-de-l’Escap, Saint-Just-Luzac, Saint-Laurent-de-la-Prée, Saint-Léger, Sainte-Lheurine, Saint-Loup, Saint-Maigrin, Saint-Mandé-sur-Brédoire, Saint-Mard, Sainte-Marie-de-Ré, Saint-Martial, Saint-Martial-de-Mirambeau, Saint-Martial-de-Vitaterne, Saint-Martial-sur-Né, Saint-Martin-d’Ary, Saint-Martin-de-Coux, Saint-Martin-de-Juillers, Saint-Martin-de-Ré, Saint-Médard, Saint-Médard-d’Aunis, Sainte-Même, Saint-Nazaire-sur-Charente, Saint-Ouen-d’Aunis, Saint-Ouen-la-Thène, Saint-Palais-de-Négrignac, Saint-Palais-de-Phiolin, Saint-Palais-sur-Mer, Saint-Pardoult, Saint-Pierre-La-Noue, Saint-Pierre-d’Amilly, Saint-Pierre-de-Juillers, Saint-Pierre-de-l’Isle, Saint-Pierre-d’Oléron, Saint-Pierre-du-Palais, Saint-Porchaire, Saint-Quantin-de-Rançanne, Sainte-Radegonde, Sainte-Ramée, Saint-Rogatien, Saint-Romain-de-Benet, Saint-Saturnin-du-Bois, Saint-Sauvant, Saint-Sauveur-d’Aunis, Saint-Savinien, Saint-Seurin-de-Palenne, Saint-Sever-de-Saintonge, Saint-Séverin-sur-Boutonne, Saint-Sigismond-de-Clermont, Saint-Simon-de-Bordes, Saint-Simon-de-Pellouaille, Saint-Sorlin-de-Conac, Saint-Sornin, Sainte-Soulle, Saint-Sulpice-d’Arnoult, Saint-Sulpice-de-Royan, Saint-Thomas-de-Conac, Saint-Trojan-les-Bains, Saint-Vaize, Saint-Vivien, Saint-Xandre, Saintes, Saleignes, Salignac-de-Mirambeau, Salignac-sur-Charente, Salles-sur-Mer, Saujon, Seigné, Semillac, Semoussac, Semussac, Le Seure, Siecq, Sonnac, Soubise, Soubran, Soulignonne, Souméras, Sousmoulins, Surgères, Taillant, Taillebourg, Talmont-sur-Gironde, Tanzac, Ternant, Tesson, Thaims, Thairé, Thénac, Thézac, Thors, Le Thou, Tonnay-Boutonne, Tonnay-Charente, Torxé, Les Touches-de-Périgny, La Tremblade, Trizay, Tugéras-Saint-Maurice, La Vallée, Vanzac, Varaize, Varzay, Vaux-sur-Mer, Vénérand, Vergeroux, Vergné, La Vergne, Vérines, Vervant, Vibrac, Villars-en-Pons, Villars-les-Bois, La Villedieu, Villedoux, Villemorin, Villeneuve-la-Comtesse, Villexavier, Villiers-Couture, Vinax, Virollet, Virson, Voissay, Vouhé, Yves.

V departementu Dordogne obce:

Parcoul-Chenaud, La Roche-Chalais, Saint Aulaye-Puymangou.

V departementu Deux-Sèvres obce:

Beauvoir-sur-Niort, Le Bourdet, La Foye-Monjault, Granzay-Gript, Mauzé-sur-le-Mignon, Plaine-d’Argenson, Prin-Deyrançon, La Rochénard, Val-du-Mignon, Le Vert.

Mapy znázorňující vymezenou zeměpisnou oblast jsou dostupné na internetových stránkách Státního ústavu pro původ a jakost (INAO).

2.7.   Oblast NUTS

1.	FR531 – Charente

2.	FR532 – Charente-Maritime

3.	FR53 – Poitou-Charentes

4.	FR533 – Deux-Sèvres

5.	FR6 – SUD-OUEST

6.	FR5 – OUEST

7.	FR611 – Dordogne

8.	FR – FRANCE

2.8.   Metoda produkce lihoviny

Vína určená k výrobě destilátů se vyrábějí z těchto odrůd révy vinné:

—	Colombard B, Folle blanche B, Montils B, Sémillon B, Ugni blanc B,

—	Folignan B, který představuje maximálně 10 % odrůdové skladby.

a)   – Hustota výsadby

Vinice mají minimální hustotu výsadby 2 200 rostlin na hektar.

b)   – Vzdálenost mezi řádky

Maximální vzdálenost mezi řádky na vinici je 3,50 metru.

c)   – Typ prořezávání

Prořezávání je povinné každý rok. Všechny metody prořezávání jsou povoleny.

d)   – Počet oček na hektar

Počet oček je omezen na 80 000 na hektar.

e)   – První produkce mladých vinic

Chráněné označení původu „Cognac“ může být uděleno pouze destilátům, k jejichž výrobě byla použita vína z mladých vinic od druhého roku následujícího po roce, v němž byla výsadba provedena před 31. červencem.

f)   – Odumřelé nebo chybějící keře

—	U vinic s hustotou počáteční výsadby nebo hustotou výsadby po dokončení přeměny parcely nejvýše 2 500 rostlin na hektar je procentní podíl odumřelých nebo chybějících keřů vinné révy podle článku D.645-4 zákoníku o zemědělství a námořním rybolovu stanoven na 20 %.

—	U vinic s hustotou počáteční výsadby nebo hustotou výsadby po dokončení přeměny parcely více než 2 500 a nejvýše 2 900 rostlin na hektar je procentní podíl odumřelých nebo chybějících keřů vinné révy podle článku D.645-4 zákoníku o zemědělství a námořním rybolovu stanoven na 25 %.

—	U vinic s hustotou počáteční výsadby nebo hustotou výsadby po dokončení přeměny parcely více než 2 900 rostlin na hektar je procentní podíl odumřelých nebo chybějících keřů vinné révy podle článku D.645-4 zákoníku o zemědělství a námořním rybolovu stanoven na 35 %.

g)   – Agroenvironmentální opatření

Celkové chemické odplevelování pozemků je zakázáno.

V prostoru mezi řadami vinice je zajišťována kontrola přirozené či zaseté vegetace mechanickými nebo fyzickými prostředky.

Maximální povolený roční výnos odpovídá maximálnímu množství hroznů nebo odpovídajícímu objemu vína nebo moštu sklizeného na hektar, vyjádřenému v hektolitrech vína na hektar při referenčním obsahu alkoholu 10 % objemových. Je stanoven v rámci limitu konečného výnosu 160 hektolitrů vína na hektar při referenčním obsahu alkoholu 10 % objemových.

Pro manipulaci s hrozny je zakázáno používat odstředivá lopatková čerpadla.

Používání lisů s Archimedovým šroubem, tzv. kontinuálních lisů, je zakázáno.

Všechny metody obohacování jsou zakázány.

Použití oxidu siřičitého během kvašení je zakázáno.

Při destilaci mají vína minimální obsah alkoholu 7 % objemových a maximální obsah alkoholu 12 % objemových. Obsah těkavých kyselin je nejvýše 12,25 miliekvivalentů na litr.

a)   – Období destilace

Na chráněné označení původu „Cognac“ mají nárok pouze destiláty získané destilací vín daného hospodářského roku.

Destilace musí být dokončena do 31. března roku následujícího po sklizni.

b)   – Princip destilace

Destilace se provádí dle principu jednoduché přerušované destilace, označované jako „à repasse“ nebo dvojitá destilace. Tato metoda se skládá ze dvou po sobě jdoucích fází, které se nazývají „chauffes“ (zahřívání):

—	při první „chauffe“ probíhá destilace vína a získává se jí tekutina zvaná „brouillis“,

—	druhá „chauffe“ neboli „repasse“ nebo také „bonne chauffe“ označuje destilaci „brouillis“ a po vyřazení frakcí na počátku a na konci destilace (tyto frakce se označují také jako „flegmes“) se jí získává destilát Cognac,

—	během prvního nebo druhého zahřívání se mohou k vínu nebo „brouillis“ přidat frakce ze začátku a konce předchozích destilací, které se neponechaly pro destilát Cognac.

c)   – Popis destilačního zařízení

Destilační přístroj, tzv. charentský alembik, se skládá z kotle vyhřívaného přímo na ohni, kopule, labutího krku s ohřívačem vína nebo bez něj a spirály s chladicím zařízením.

Kotel, kopule, labutí krk, spirála a držák otevřeného alkoholometru musí být vyrobeny z mědi.

Celkový objem kotle nesmí překročit 30 hektolitrů (s tolerancí 5 %) a objem náplně je omezen na 25 hektolitrů (s tolerancí 5 %) na jedno zahřívání.

Je však možné použít kotle s kapacitou vyšší, než je maximální kapacita stanovená v předchozím odstavci, pokud jsou používány výhradně pro první zahřívání k získání „brouillis“ a pokud splňují podmínku, že celková kapacita kotle nepřesáhne 140 hektolitrů (s tolerancí 5 %) a objem použitého vína je omezen na 120 hektolitrů (s tolerancí 5 %) na jedno zahřívání.

d)   – Obsah alkoholu v destilátech

Po dvojité destilaci nesmí obsah alkoholu v destilátu překročit 73,7 % objemových při 20 °C v nádobě, kde se shromažďuje destilát vyrobený v daném dni.

e)   – Výroba „Esprit de Cognac“

Tento produkt se vyrábí po dodatečné destilaci druhé „chauffe“ v alembiku, jak je popsáno výše. Obsah alkoholu musí být mezi 80 % a 85 % objemových.

f)   – Provádění destilace při změnách „crus“

Výraz „crus“ (oblasti) zahrnuje doplňková zeměpisná označení, jejichž zeměpisná oblast je definována v oddíle o dalších zeměpisných označeních.

Pokud do destilace vstupují vína z různých oblastí, mohou být frakce ze začátku a konce destilace při druhém zahřívání („bonne chauffe“) přidány do „brouillis“ nebo do vín odpovídajících jiné oblasti pouze za těchto podmínek:

—	před změnou musí být poslední zahřívání destilované odrůdy provedeno s využitím maximálně 33 % kapacity destilačního zařízení, pokud se skládá alespoň ze tří alembiků,

—	přidání frakcí ze začátku a konce destilace při druhém zahřívání („bonne chauffe“) je omezeno na maximálně 8 % objemu náplně použitého alembiku.

Nedílnou součástí výroby produktu „Cognac“ je míchání destilátů různého stáří a profilu. Díky tomu se konzistentně získává výrobek s požadovanými přesnými a harmonickými organoleptickými vlastnostmi.

Povoleny jsou pouze tyto metody:

—	dobarvení pomocí karamelu E150a (běžný karamel),

—	slazení pomocí produktů definovaných v čl. 3 písm. a) přílohy I nařízení (ES) č. 110/2008 za účelem dotvoření konečné chuti,

—	přidání výluhu z dubových hoblin vylouhovaných v horké vodě.

Jejich vliv na navýšení obsahu alkoholu v destilátu je nejvýše 4 % objemových. Navýšený obsah alkoholu vyjádřený v % objemových se získá jako rozdíl mezi skutečným obsahem alkoholu v % objemových a surovým obsahem alkoholu v % objemových.

Přidávání výluhu z dubových hoblin je tradiční metodou: druh použitého dřeva je v souladu s druhem materiálu nádoby uvedeným ve specifikaci a výluh je případně stabilizován přidáním destilátu odpovídajícího cílovému destilátu.

Zrání destilátů Cognac probíhá bez přerušení výhradně v nádobách z dubového dřeva.

Aby mohly být destiláty dodávány k přímé lidské spotřebě, musí zrát nejméně dva roky. Tyto první dva roky zrání probíhají v dané oblasti.

2.9.   Zvláštní pravidla pro označování

2.9.1.   Obecné požadavky

Název „Cognac“ může být použit bez slov „appellation contrôlée“ (chráněné označení), pokud není spojen s žádným doplňkovým zeměpisným názvem.

2.9.2.   Uvádění stáří

Minimální stáří dodávaných destilátů Cognac musí odpovídat:

—	Stupni 2 pro označení: „3 Etoiles“, „Sélection“, „VS“, „De Luxe“ a „Very Special“ a „Millésime“,

—	Stupni 3 pro označení: „Supérieur“, „Cuvée Supérieure“, „Qualité Supérieure“,

—	Stupni 4 pro označení: „V.S.O.P.“, „Réserve“, „Vieux“, „Rare“ a „Royal“,

—	Stupni 5 pro označení: „Vieille Réserve“, „Réserve Rare“ a „Réserve Royale“,

—	Stupni 6 pro označení: „Napoléon“, „Très Vieille Réserve“, „Très Vieux“, „Héritage“, „Très Rare“, „Excellence“ a „Suprême“,

—	Stupni 10 pro označení: „XO“, „Hors d’âge“, „Extra“, „Ancestral“, „Ancêtre“, „Or“, „Gold“, „Impérial“, „Extra Old“, „XXO“, „Extra Extra Old“.

—	Označení „XXO“ a „Extra Extra Old“ jsou specifické termíny, které označují destiláty zrající 14 a více let.

S výjimkou výše uvedených složených označení stáří, která jsou přiřazena k určitému konkrétnímu věkovému stupni, nemění použití několika označení stáří patřících ke stejnému věkovému stupni na jednom štítku konečný věkový stupeň.

Použití několika označení stáří patřících k různým věkovým stupňům na stejné etiketě vyžaduje odstranění nejstaršího použitého stupně.

Označení údajů o zrání a použitých metodách nesmí uvést kupujícího nebo spotřebitele v omyl ohledně stáří a podstatných vlastností produktu „Cognac“.

2.10.   Popis souvislosti mezi lihovinou a jejím zeměpisným původem, případně včetně zvláštních údajů týkajících se popisu výrobku nebo výrobního postupu, které souvislost odůvodňují:

„Destiláty Cognac“ mají svou vlastní jedinečnou rovnováhu a aromatický charakter odpovídající dodržování všech součástí specifikace označení, pokud jde o zeměpisný původ, odrůdy hroznů, obhospodařování vinic, techniky používané při výrobě vín, jejich destilaci a zrání destilátů.

1°   Popis přírodních a lidských faktorů vazby s oblastí

a)   – Podnebí

Vymezená oblast „Cognac“, která zahrnuje téměř celý departement Charente-Maritime, velkou část departementu Charente a několik obcí v departementech Dordogne a Deux-Sèvres, se nachází na severu Akvitánské pánve, u pobřeží Atlantského oceánu. Na západě ji ohraničují břehy řeky Gironde a ostrovy (Ré a Oléron) a na východě směrem k Angoulême předhůří Massif Central. Oblastí protéká řeka Charente, kterou napájejí malé říčky: Né, Antenne, Seugne atd.

Mírné oceánské podnebí je poměrně homogenní, s výjimkou pobřežních oblastí, které jsou slunečnější a mají menší tepelné výkyvy. Vzhledem k blízkosti oceánu se kdykoli během roku mohou vyskytnout srážky, i když v zimě jsou hojnější. Sucha jsou proto vzácná, což zajišťuje pravidelnou vláhu pro vinnou révu. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 13 °C a zimy jsou poměrně mírné. Teploty jsou dostatečné k zajištění dobré zralosti hroznů, ale ne příliš vysoké, takže nedojde k jejich spálení.

b)   – Vinice

V polovině 19. století zkoumal profesor geologie Henri Coquand (1811–1881) geologii regionu a spolu s degustátorem vytvořil klasifikaci jednotlivých oblastí podle kvality destilátů, které se v nich vyrábějí.

Jejich práce vedla k vymezení různých oblastí („crus“) kolem roku 1860 a posloužila jako základ pro nařízení ze dne 13. ledna 1938, kterým se tyto oblasti vymezují. Zeměpisná označení doplňující označení „Cognac“ se stále používají pod svými historickými názvy: „Grande Champagne“, „Petite Champagne“, „Fine Champagne“, „Borderies“, „Fins bois“, „Bons Bois“, ke kterým je třeba doplnit „Bois ordinaires“ nebo „Bois à terroir“.

Je třeba poznamenat, že zeměpisné označení „Fine Champagne“ neodpovídá území jako takovému.

Jeho použití je vyhrazeno pro směs destilátů pocházející výhradně ze dvou doplňkových zeměpisných označení „Grande Champagne“ a „Petite Champagne“, který obsahuje nejméně 50 % destilátů z „Grande Champagne“.

Podle tehdy provedených prací lze převládající půdní typ, který charakterizuje tato značení, shrnout následovně:

—	Grande a Petite Champagne: poměrně mělké jílovito-vápencové půdy na měkkých křídových vápencích z období křídy,

—	Borderies: křemičito-jílovité půdy s příměsí křemene, který vznikl dekarbonizací vápence,

—	Fins Bois: většinu zabírají „groies“, červené a velmi kamenité povrchové jílovito-vápencové půdy, zbytek tvoří tvrdé jurské vápence a velmi jílovité půdy,

—	Bois (Bons Bois, Bois ordinaires a Bois à terroirs): písčité půdy v pobřežních oblastech, v některých údolích a v celé jižní části vinice. Jedná se o písky, které eroze přinesla z pohoří Massif central.

Vinice určené k výrobě destilátu „Cognac“ dnes zabírají přibližně 75 000 hektarů, což je 95 % plochy vinic v oblasti (tj. přibližně 9 % zemědělské plochy vymezeného regionu). Nejrozšířenější odrůdou vinné révy je Ugni blanc: dnes představuje téměř 98 % vinic oblasti Cognac.

c)   – Hospodářství oblasti „Cognac“:

Hospodářství oblasti je historicky spjato s prosperitou destilátu „Cognac“, kolem kterého se rozvinula řada řemesel a souvisejících oborů, které vytvořily profesionální komunitu zaměřenou výhradně na výrobu a obchod s produktem „Cognac“.

Společnosti, které se zabývají výrobou produktu „Cognac“ (přibližně 5 500 vinařů, 110 profesionálních destilérů a 300 obchodníků), tvoří silnou profesní komunitu čítající přibližně 12 000 lidí: bednáři, kotláři, sklářské a tiskařské firmy, výrobci kartonových krabic a zátek, dopravci, enologické laboratoře, výrobci zemědělské techniky atd.

2°   Historické prvky týkající se faktorů vazby na pěstitelskou oblast

Archeologický výzkum v oblasti Charentes prokázal, že první vinařské plantáže se objevily již na konci 1. století našeho letopočtu. Vykopávky navíc ukázaly, že v regionu existovalo velké množství hospodářských budov, určených zejména pro výrobu vína, což je důkazem této výroby v oblasti již v době vrcholné římské říše.

Díky řece Charente se ve středověku v regionu rozvinul způsob myšlení nakloněný mezinárodnímu obchodu. Město Cognac bylo již dříve známé obchodem s vínem, kromě toho zde fungoval sklad soli, známý již od 11. století. Vína z vinic Poitou, která odvážely nizozemské lodě připlouvající pro sůl z pobřeží Atlantiku, byla ceněna v zemích ležících u Severního moře.

V 15. století se Holanďané rozhodli zdejší vína v zájmu delší trvanlivosti destilovat. V období renesance došlo k rozkvětu obchodu. Nizozemské lodě připlouvaly do oblasti Cognac a přístavů v Charente pro proslulá vína z „Champagne“ a „Borderies“.

Těmto vínům s nízkým obsahem alkoholu však nesvědčily dlouhé plavby po moři. Holanďané ovládali umění destilace, což je vedlo k tomu, aby si víno destilovali doma, a lépe ho tak uchovávali. Říkali mu „brandwijn“ (což doslova znamená „pálené víno“), z čehož vznikl název „brandy“, vinná pálenka.

Na počátku 15. století se začala používat dvojitá destilace, která umožnila, aby produkt putoval v podobě destilátu mnohem koncentrovanějšího než víno, který neměnil vlastnosti. První destilační přístroje alembiky, které do oblasti Charente Holanďané přivezli, byly postupně upravovány; místní obyvatelé si osvojili a zdokonalili techniku dvojité destilace.

V polovině 19. století se zrodila řada obchodních společností, které začaly dodávat brandy v lahvích namísto sudů.

Tato nová forma obchodu dala vzniknout souvisejícím průmyslovým odvětvím: sklářství (které rozvíjelo místní know-how pro mechanizaci procesů výroby lahví), výrobě obalů a zátek a tiskařství.

Kolem roku 1875 se v oblasti Charente objevila mšička révokaz, hmyz z řádu Hemiptera, který napadal vinnou révu a vysával mízu z kořenů. Zničila většinu vinic, které v roce 1893 zaujímaly pouze 40 600 hektarů, zatímco před napadením mšičkou to bylo 280 000 hektarů. Stejně jako jinde v Evropě byly vinice v oblasti Charente obnoveny pomocí amerických podnoží. Tato událost však vedla v roce 1888 k vytvoření vinařského výboru, který se v roce 1892 stal vinařskou stanicí, mezioborovou strukturou pro kvalitativní výzkum věnovaný produktu „Cognac“.

Tato organizace výrazně investovala do výzkumu odrůd. Díky její práci se Ugni blanc stala v polovině 20. století nejrozšířenější odrůdou. Ugni blanc je odolnější než tradiční odrůdy používané před napadením mšičkou révokazem (Colombard, Folle blanche atd.), které byly oslabeny roubováním.

Byla také oblíbená pro svou produktivitu (výnos se pohybuje kolem 120 až 130 hektolitrů na hektar), míru kyselosti a nízký obsah cukru, jehož výsledkem je víno s nízkým obsahem alkoholu. Jedná se o italskou odrůdu (známou pod názvem „Trebbiano Toscano“), pro kterou tento region představuje severní hranici oblasti, kde dozrává.

3°   Historické aspekty související s pověstí výrobku

Od konce 17. století a zejména od století následujícího docházelo k organizaci trhu a pro uspokojení poptávky vznikaly obchodní podniky. V největších městech regionu vznikaly filiálky („comptoirs“), některé anglosaského původu: například Martell v roce 1715, Rémy Martin v roce 1724, Delamain v roce 1759, Hennessy v roce 1765, Godet v roce 1782, Hine v roce 1791 a Otard v roce 1795.

Díky podepsání obchodní smlouvy mezi Francií a Anglií, ke kterému došlo 23. ledna 1860 na popud Napoleona III., zažil „Cognac“ raketový vzestup, který dosáhl svého vrcholu v roce 1879 (vznik obchodních společností: Bisquit v roce 1819, Courvoisier v roce 1843, Royer v roce 1853, Meukow v roce 1862, Camus a Hardy v roce 1863).

V první polovině 20. století byly přijaty právní předpisy týkající se produktu „Cognac“, které zakotvily místní poctivé a stálé postupy:

—	1909: vymezení zeměpisné oblasti produkce,

—	1936: uznání označení „Cognac“ jako chráněného označení původu,

—	1938: vymezení regionálních označení (oblastí „crus“ nebo zeměpisných označení).

Během druhé světové války byl zřízen orgán „Bureau de répartition des vins et eaux-de-vie“ (Úřad pro distribuci vína a destilátů), který zajišťoval ochranu zásob produktu „Cognac“. Po osvobození byl v roce 1946 nahrazen orgánem Bureau national interprofessionnel du Cognac (BNIC – Národní mezioborový úřad pro koňak), k němuž byla v roce 1948 připojena vinařská stanice. Vinaři a obchodníci s produktem „Cognac“ se dohodli na vymezení obecného poslání úřadu BNIC, kterým je rozvoj produktu „Cognac“ a zastupování a hájení společných zájmů výrobců. BNIC se zasazuje zejména o propagaci, obranu a podporu označení původu „Cognac“ a o podporu vztahů mezi obchodními a vinařskými společnostmi. Je rovněž pověřen výkonem veřejné služby a zajišťuje sledování zrání, kontrolu stáří a kontrolu kvality produktu „Cognac“ a vydává certifikáty nezbytné pro vývoz.

Více než 95 % produktu „Cognac“, který byl historicky exportním produktem, se nyní spotřebuje v zahraničí, a to v téměř 160 různých zemích. Od Dálného východu přes Evropu až po americký kontinent je „Cognac“ pro své milovníky synonymem velmi kvalitního destilátu a symbolem francouzského způsobu života.

4°   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí, jakostí a vlastnostmi produktu

Odrůdy vinné révy v této oblasti, zejména Ugni blanc, se vyznačují vysokou produktivitou a pozdním dozráváním, což má mnoho výhod pro výrobu nízkoalkoholických a kyselých vín určených pro destilaci. Tyto dvě vlastnosti jsou pro konečnou kvalitu produktu „Cognac“ zásadní.

Vína určená k výrobě „destilátu Cognac“ jsou výrazně specifická, což je již více než sto let opakovaně popisováno ve vědecké a technické literatuře.

Snaha o dosažení nízkoalkoholických a kyselých vín je zvláštní a neměnnou vlastností výroby „destilátu Cognac“ (Ravaz (1900), Lafon a kol. (1964), Lurton a kol. (2011)).

Kyselost totiž umožňuje přirozenou konzervaci vína během zimních měsíců až do destilace a nízký obsah alkoholu umožňuje dosáhnout žádoucí koncentrace aromat obsažených ve víně.

Nízký výnos se odráží ve vyšším obsahu alkoholu v procentech objemových a ve snížení kyselosti a obsahu dusíku v hroznech. Zvýšení výnosu má za následek opačný trend, tedy pokles obsahu alkoholu a zvýšení kyselosti.

Pokud je však výnos příliš vysoký, zvyšují se další parametry, jako je podíl kyseliny jablečné, snižuje se vyzrálost látek podílejících se na aromatech, dochází k jejich zředění a révu častěji napadá plíseň (Botrytis), což snižuje kvalitu destilátu.

Tento soubor parametrů tedy vede k vymezení rozpětí optimálního výnosu, které se každý rok mění v závislosti na vlastnostech sklizně.

Stanovení maximálního ročního výnosu v závislosti na vývoji těchto parametrů proto umožňuje zajistit, aby se výroba nacházela v rozpětí optimálního výnosu pro výrobu vín s nejlepší vyvážeností mezi jednotlivými parametry jakosti nezbytnými pro výrobu „destilátu Cognac“. Tento roční výnos se tedy pohybuje v optimálním rozmezí, v jeho rámci se nachází klimatická rezerva.

Riziko zhoršení jakosti vyráběných vín při nadměrném zvýšení výnosu vede rovněž k zavedení dalších opatření týkajících se produktivity vinice, včetně stanovení maximálního konečného výnosu.

Aromatická jakost destilátů závisí do značné míry na vlastnostech použitých vín.

Výběr odrůd vinné révy a dodržování zvláštních pravidel pro zpracování vína, která jsou uvedena ve specifikaci označení „Cognac“, umožňují vyrábět vína s jemnými a lahodnými aromaty, která jsou nezbytná pro výrobu vysoce kvalitních destilátů. Tato vína nesmějí mít žádné příznaky snižující se jakosti, jako jsou rostlinné vlastnosti, nadbytek acetaldehydu (oxidativní charakter), vyšších alkoholů (těžkost) nebo některých sloučenin způsobujících změnu vína během jeho uchovávání. Kromě specifikace existuje řada vhodných doporučení, která jsou pravidelně aktualizována a široce distribuována mezi vinaře v oblasti produkce a obsahují rady týkající se sklizně a lisování, průběhu kvašení a uchovávání vín čekajících na destilaci.

Know-how v oblasti prořezávání a výroby vína:

Kyselost a nízký stupeň podporuje způsob řezu, který vinař volí podle několika faktorů:

—	vzdálenost mezi řádky,

—	výška kmene a vegetace,

—	samotný způsob vedení révy: řez na tažně, kordonové vedení (vysoké vedení v závěsu, nízké vedení na špalír atd.).

Hrozny se lisují ihned po sklizni v tradičních horizontálních nebo pneumatických lisech. Používání kontinuálních lisů s Archimedovým šroubem je zakázáno. Získaná šťáva se ihned nechá kvasit. Chaptalizace je zakázána.

Lisování a kvašení jsou pečlivě sledovány, protože mají rozhodující vliv na konečnou kvalitu destilátů. Pro zachování kvality budoucích destilátů se nesmí do vín určených k destilaci během kvašení přidávat oxid siřičitý.

Lhůta pro destilaci bílých vín určených k výrobě produktu „Cognac“ je proto stanovena do 31. března roku následujícího po sklizni, aby nedošlo k ohrožení uchovávání vín.

Destilace:

Destilační proces používaný v Cognacu má stanovený princip metody destilace: přerušovaná destilace neboli dvojitá destilace, označovaná jako „à repasse“, a používaný destilační přístroj: tzv. charentský alembik, jehož tvar, materiál, kapacita a způsob zahřívání jsou definovány již od roku 1936 a mají naprosto zásadní význam pro kvalitu destilátu.

A sice:

—	tvar přístrojů přispívá k výběru těkavých látek,

—	zahříváním přímo na ohni dochází k syntéze doplňkových aromat, jakmile se víno dostane do kontaktu se dnem kotle (vaření),

—	části alembiku, které přicházejí do styku s vínem, parami nebo destiláty, jsou vyrobeny výhradně z mědi vzhledem k fyzikálním vlastnostem tohoto kovu (tvárnost, dobrá tepelná vodivost) a jeho chemické reaktivitě s určitými složkami vína.

Tento typ destilačních přístrojů vyžaduje při každé destilaci citlivé zacházení: „řezání“, které spočívá v rozdělení toku destilátu podle jeho obsahu alkoholu v procentech objemových a podílu těkavých látek na tzv. srdce destilátu a části určené k novému použití při následných destilacích. Z tohoto důvodu a kvůli omezenému objemu náplně při druhém zahřívání zůstává destilace v Cognacu tradičním úkonem, který řídí destilér na základě svých zkušeností. V závislosti na kvalitě vín (obsah kalů, obsah alkoholu v procentech objemových, kyselost atd.) a jejich kvalitativních cílech tak destilatéři posoudí správný okamžik pro provedení tohoto řezání a způsoby nového použití při následných destilacích.

Charakteristika destilátů podle zeměpisného označení:

Destiláty se při výstupu z destilačního zařízení vyznačují velkou analytickou a organoleptickou rozmanitostí, která je dána zejména jejich původem. Tato rozmanitost vyžaduje použití různých technik zrání po různě dlouhou dobu.

Grande Champagne:

Grande Champagne dává vzniknout velmi jemným destilátům, které se vyznačují celou řadou výrazných znaků a dlouhou dochutí s převážně květinovým buketem. Tyto destiláty zrají pomalu a k dosažení plné zralosti je třeba dlouhého zrání v dubových sudech.

Petite Champagne:

Tyto destiláty mají víceméně stejné vlastnosti jako Grande Champagne, chybí jim však jejich mimořádná jemnost.

Fine Champagne:

Destiláty „Cognac“ uváděné pod názvem „Fine Champagne“ mají organoleptické vlastnosti vyplývající ze smíchání Grande Champagne (nejméně z poloviny) a Petite Champagne.

Borderies:

Tato vinice produkuje plné sladké destiláty s výrazným buketem, které se vyznačují vůní fialek. Jsou známé tím, že získávají optimální kvalitu po kratší době zrání než destiláty „Champagne“.

Fins Bois:

Fins Bois je největší vinice. Z této vinice se vyrábí plné jemné destiláty, které poměrně rychle zrají a mají ovocný buket připomínající lisované hrozny.

Bois (Bons Bois, Bois à Terroir nebo Bois Ordinaires):

Bons Bois produkují destiláty s ovocnou vůní, které rychle zrají.

Zrání:

Nové destiláty, které vycházejí z destilačního zařízení, jsou z velké části odrazem kvality vín, z nichž se vyrábějí.

Zrání destilátů je proces, který umožňuje dosáhnout jejich zralosti, tj. fáze vývoje, která odpovídá jejich nejharmoničtějším organoleptickým vlastnostem.

Probíhá výhradně v dubových nádobách, které jako jediné umožňují zrání produktů.

Doba zrání je dána vlastnostmi zrajících destilátů, kvalitativním profilem požadovaného produktu a také typem a stářím dubových nádob použitých ke zrání.

Zahrnuje výluh látek ze dřeva, jakož i oxidaci a řadu fyzikálně-chemických změn, které jsou nezbytné pro získání senzorických vlastností zrajících destilátů, včetně dobarvování.

Zrání produktu „Cognac“ je proces, který využívá jak klimatické podmínky specifické pro tento region, tak know-how, které se v regionu v průběhu historie vyvinulo. Během procesu zrání zůstává nový destilát po výstupu z destilačního zařízení v nádobě z dubového dřeva několik let (někdy i několik desetiletí); poté dochází k různým fyzikálním a chemickým jevům: odpařování vody a alkoholu, koncentrace různých látek, výluh látek ze dřeva, oxidace atd. Tyto jevy se řídí výchozími vlastnostmi destilátu (obsah alkoholu a kyselost), typem nádoby, v níž je uchováván, a fyzikálními vlastnostmi vinného sklepa, v němž je nádoba umístěna (teplota, vlhkost vzduchu a větrání).

Pro proces zrání v mírném oceánském podnebí zeměpisné oblasti „Cognac“ je typické to, že jsou destiláty vystaveny středně vlhkým podmínkám a střídání ročních dob, které nevykazují žádné extrémy. Umístění a konstrukce sklepů jsou uzpůsobeny tak, aby poskytovaly vyvážené podmínky pro zjemnění a harmonické stárnutí destilátu.

V závislosti na použití byl vybrán dub s jemným zrnem (dubový háj Tronçais) nebo s hrubým zrnem (kraj Limousin), dub zimní (Quercus petraea) nebo dub letní (Quercus robur), a to kvůli jejich schopnosti umožnit dlouhodobé vzájemné ovlivňování mezi destilátem, vnějším prostředím a dřevem. Řada bednářských společností, které v této zeměpisné oblasti vznikly, dokázaly v úzké spolupráci s mistry sklepů označení „Cognac“ vybudovat své know-how v oblasti výroby nejvhodnějších nádob pro zrání produktu „Cognac“. Je na sklepmistrech, aby zvolili nejvhodnější nádoby v závislosti na počátečních vlastnostech nových destilátů, fázi zrání a kvalitativních cílech.

Během doby, kdy je „Cognac“ v kontaktu s dubovým dřevem a vzduchem, postupně ztrácí odpařováním část vody a alkoholu, které obsahuje. Tyto alkoholové výpary (poeticky nazývané „andělská daň“) představují ekvivalent několika milionů lahví ročně a v blízkosti sklepů živí plíseň Torula compniacensis, která pokrývá kameny v oblasti, a ty díky ní získávají černou barvu.

Zrání koňaku je neoddělitelně spjato s uměním mísení. Toto umění je nejdůležitější částí profese sklepmistrů společností vyrábějících produkt „Cognac“. Stejně jako malíř pracuje s barevnou paletou , tak i sklepmistr vybírá různé šarže produktu „Cognac“ z více zdrojů: různé „crus“, různé stupně zrání, produkt „Cognac“ zrající v nových sudech, starších sudech (v nichž již produkt „Cognac“ zrál) a sudech různého původu a umístěných v různých typech sklepů (vlhkých nebo suchých).

Každý destilát má totiž v závislosti na procesu zrání své vlastní organoleptické vlastnosti, které se posílí vlastnostmi ostatních destilátů, s nimiž se mísí.

Vzhledem ke složitosti nelze tohoto uvážlivého míchání dosáhnout pouhým použitím technických receptur. Sklepmistr se opírá o empirické znalosti (znalost rozmanitosti surovin a charakteristiky označení původu, zkušenosti s interakcemi mezi těmito surovinami a faktory zrání, zvládnutí nezbytných technik), které vyžadují stálou kontrolu prostřednictvím ochutnávek a vyžadují velkou senzorickou paměť destilátů v různých fázích výroby.

Toto know-how, které vyžaduje dlouholetou praxi v kontaktu s nejzkušenějšími mistry oboru, se podařilo diferencovat, udržet a předávat díky husté síti podniků v oblasti a spolupráci, která probíhá v rámci profesní komunity v oblasti označení mezi sklepmistry, vinaři, obchodníky a zprostředkovateli.

Odkaz na specifikaci produktu

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-74d0b925-ab4b-432e-8c31-de7ab38499e9

---

(1)  Úř. věst. L 270, 29.7.2021, s. 1.

Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2023/C 123/15)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Българско кисело мляко / Bulgarsko kiselo mlyako“

EU č.: PDO-BG-02657 – 4. 2. 2021

CHOP (X) CHZO ( )

1.   Název (názvy) [CHOP nebo CHZO]

„Българско кисело мляко / Bulgarsko kiselo mlyako“

2.   Členský stát nebo třetí země

Bulharská republika

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.4. Ostatní produkty živočišného původu (vejce, med, různé mléčné výrobky kromě másla atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Българско кисело мляко / Bulgarsko kiselo mlyako“ je zakysaný mléčný výrobek ze syrového ovčího, kravského, buvolího nebo kozího mléka vyprodukovaného v Bulharsku, nebo jejich směsi, a symbiotické startovací kultury z bakterií Lactobacillicus delbrueckii ssp.bulgaricus a Streptococcus thermophilus, které nebyly geneticky modifikovány. Vyznačuje se specifickou svěží chutí po kyselině mléčné a vůní, která je způsobena 34 druhy aromatických látek (acetaldehyd, aceton, etanol, diacetyl, acetoin atd.) vznikajících při fermentaci mléka kombinovaným působením uvedených dvou bakterií. Ty přeměňují laktózu na kyselinu mléčnou a malé množství acetaldehydu a diacetylu, které patří mezi hlavní chuťové a aromatické složky produktu. Vědci se domnívají, že chuť a vůně jsou způsobeny tvorbou těkavých a netěkavých kyselin a karbonylových sloučenin během kvašení. Harmonická kombinace těchto látek dodává produktu jeho typickou chuť a vůni.

„Българско кисело мляко / Bulgarsko kiselo mlyako“ má vyšší kyselost než jiné podobné produkty a homogenní a krémovou konzistenci.

Hotový produkt obsahuje živé bakterie kyseliny mléčné:

—	Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus – 1,0×107 KTJ/g (tolerance – 1,0×106 KTJ/g);

—	Streptococcus thermophilus – 1,0×108 KTJ/g (tolerance – 1,0×107 KTJ/g).

Hodnoty představují povinný minimální obsah obou bakterií do konce doby použitelnosti produktu. Od ostatních podobných produktů se produkt liší vysokým obsahem živých mléčných bakterií.

Organoleptické a fyzikálně-chemické ukazatele

Ukazatele	Charakteristiky a požadavky
	„Българско кисело мляко / Bulgarsko kiselo mlyako“
	Kravské mléko	Ovčí mléko	Buvolí mléko	Kozí mléko	Směs kravského a buvolího mléka	Směs kravského a ovčího mléka
Organoleptické vlastnosti:
Povrch	Hladký, lesklý se slabě viditelnou vrstvou mléčného tuku či bez ní
Barva	Bílá, s nádechem krémových tónů v závislosti na druhu mléka
Typ sraženiny	Plná a hladká; v závislosti na druhu mléka a obsahu tuku je při naklonění obalu přípustná boční trhlina
Textura	Hladký povrch s výraznou zrnitou strukturou nebo bez ní u ovčího a buvolího mléka nebo směsi mlék, s mírnou separací mléčného séra nebo bez ní
Konzistence po rozpadu sraženiny	Homogenní, krémová, s mírně zrnitou strukturou v ovčím a buvolím mléce nebo směsi mlék
Chuť a vůně	Výrazné svěží charakteristiky kyseliny mléčné u použitého druhu mléka a aromatické vlastnosti startovacích kultur
Fyzikálně-chemické vlastnosti:
Sušina (%) Nejméně — u plnotučného mléka — u polotučného mléka	11,8 10,3	16,5 –	16,0 –	11,0 –	13,75 –	14,25 –
Obsah mléčných bílkovin (%) nejméně	3,2	5,2	4,2	3,0	3,6	4,10
Obsah tuku (%) nejméně: — u vysokotučného mléka — u plnotučného mléka — u polotučného mléka	4,5 3,6 2,0	6,5 –	7,0 –	3,0 –	5,0	5,0
Kyselost v Thörnerových stupních (°T)	od 90,0 do 150,0

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Ročně musí být 80 % krmiva pro zvířata chovaná na mléko vyprodukováno v Bulharské republice. Krmivo pocházející z území mimo zeměpisnou oblast tvoří až 20 % ročně. V nepříznivých klimatických podmínkách zeměpisné oblasti je nutné přikrmování. Zvířata dostávají pouze malé množství krmiva pocházejícího z území mimo zeměpisnou oblast, což nemá vliv na vlastnosti produktu, které jsou dány zeměpisným prostředím.

Kromě krmiva jsou zvířata krmena pastvou. Pastviny se nacházejí po celé zemi. Období pastvy trvá od března do listopadu. Přírodní a klimatické podmínky v Bulharsku jsou příznivé pro chov dobytka a celoroční krmení zvířat směsí trav, které se používají jak v čerstvém stavu, tak v podobě sena a siláže. Díky delšímu období pastvy se syrové mléko vyznačuje rozmanitostí minerálních látek a vitaminů. Má specifický vyvážený obsah hlavních složek, jako jsou draslík, hořčík, fosfor a vápník, bílkoviny a vitaminy (A, B, E, D a kyselina listová). Obsah kyseliny listové v hotovém produktu se v porovnání s množstvím v syrovém mléce zvyšuje. Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus thermophilus jsou symbiotické, což usnadňuje mléčné kvašení a zvyšuje obsah kyseliny listové.

Syrové mléko používané k výrobě produktu „Българско кисело мляко / Bulgarsko kiselo mlyako“ pochází z Bulharské republiky. Charakteristickým znakem syrového mléka je vysoký obsah Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus.

Symbiotické startovací kultury nepodléhají genetické modifikaci a musí být vyrobeny v Bulharské republice.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny fáze výroby produktu „Българско кисело мляко / Bulgarsko kiselo mlyako“ probíhají na území Bulharské republiky.

Fáze 1 – Příjem, klasifikace, čištění a skladování syrového mléka

Fáze 2 – Standardizace mléka

Fáze 3 – Homogenizace

Fáze 4 – Pasterizace

Fáze 5 – Chlazení

Fáze 6 – Kysání

Fáze 7 – Zpracování a balení – produkt musí být zabalen v zeměpisné oblasti, protože fermentace probíhá v samotném obalu. Balení je součástí výrobního procesu a musí probíhat v mlékárně v Bulharské republice, kde se produkt vyrábí. V opačném případě hrozí riziko změn fyzikálně-chemických, mikrobiologických a chuťových vlastností produktu.

Fáze 8 – Kvašení

Fáze 9 – Chlazení

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Produkt je balen podle popisu ve fázi 7 do nádob z materiálů určených pro styk s potravinami z hlediska specifické a celkové migrace:

—	plastové nádoby o obsahu nepřesahujícím 2 kg,

—	skleněné nádoby o obsahu nepřesahujícím 1 kg,

—	keramické nádoby o obsahu nepřesahujícím 1 kg.

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisnou oblastí, kde se „Българско кисело мляко / Bulgarsko kiselo mlyako“ vyrábí, je Bulharská republika.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

„Българско кисело мляко / Bulgarsko kiselo mlyako“ je produkt známý pod tímto názvem v Bulharsku i ve světě. Je předmětem četných vědeckých časopisů, událostí a publikací. Jogurt se vyrábí po celé zemi tradiční bulharskou technikou, v domácnostech i v průmyslových výrobnách. Příznivé přírodní a klimatické podmínky v Bulharsku přispívají k rozvoji mléčné bakterie Lactobacillicus delbrueckii subsp. bulgaricus, která se používá při jeho výrobě. Tyčinkovitou bakterii objevil v bulharském jogurtu v roce 1905 Dr. Stamen Grigoroff z Ženevské univerzity. V roce 1907 byl mikroorganismus objevený Dr. Grigoroffem po něm pojmenován jako Bacillus bulgaricus (Grigoroff) a podle Bergeyho klasifikace je znám jako Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus (název zdůrazňuje souvislost s územím). Prof. Ilja Mečnikov, nositel Nobelovy ceny, objev Dr. Grigoroffa potvrdil a rozvinul jeho teorii stárnutí spojenou s tímto produktem. Od té doby si bakterie získala mezinárodní věhlas. V roce 2005 se v Sofii konalo mezinárodní sympozium o originálním bulharském jogurtu.

5.1.   Specifičnost zeměpisné oblasti

Pro zeměpisnou oblast, kde se „Българско кисело мляко / Bulgarsko kiselo mlyako“ vyrábí, tedy Bulharsko, je typické poměrně mírné klima s mírným množstvím tepla a vlhkosti. Průměrná roční teplota v Bulharsku se pohybuje mezi 10 °C a 14 °C, což je typické pro mírné zeměpisné pásmo. Přírodní a klimatické podmínky jsou příznivé pro výskyt pastvin v nížinách i v horských oblastech, a tedy i pro produkci mléka. Na pastvinách a loukách rostou trávy, luštěniny, obiloviny a více než 2 000 druhů bylin, jako je komonice, pelyněk ladní, kokoška pastuší tobolka a další. Zvířatům poskytují vyváženou a rozmanitou stravu a ovlivňují kvalitu, vůni a složení syrového mléka. Pastva zvířat a jejich přikrmování krmivem pocházejícím ze zeměpisné oblasti zvyšuje obsah minerálních látek a vitaminů v surovině.

Klimatické podmínky přispívají k rozvoji bakterií kyseliny mléčné, jako je Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus, která byla izolována v různých částech Bulharska. Na stranách 9–10 své knihy Българското кисело мляко по света [Bulharský jogurt ve světě] (Sofie, 2002) vysvětluje Dr. Todor Minkov charakteristické vlastnosti této oblasti: „Mikroflóra se za tisíce let své existence v našich zemích výrazně nezměnila a díky klimatu si do značné míry zachovala své genetické vlastnosti […]. Tyto vlastnosti jsou předpokladem pro úrodnou půdu v regionu a také pro nejaktivnější formy mléčných mikroorganismů, v tomto případě Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus.“ Bakterie je přirozeně dostupná v Bulharsku, kde se vyskytuje ve velkém množství, v jeho flóře a fauně a v rose trav na loukách a v pramenitých vodách. Odborný vědecký časopis Scripta Scientifica Pharmaceutica (sv. 1, 2014, s. 25) uvádí, že „Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus se množí pouze na území dnešního Bulharska […]. V jiných částech světa mutuje a přestává se množit po 1–2 fermentacích.“ Tato bakterie ovlivňuje specifické vlastnosti produktu.

5.2.   Lidské faktory

Výroba produktu „Българско кисело мляко / Bulgarsko kiselo mlyako“ má v Bulharsku staletou historii a tradici.

V průběhu času se zemědělci zdokonalovali ve výrobě jogurtu zahříváním různých druhů syrového mléka a přidáváním startovací kultury. Etnoložka Maria Markova popisuje zvyky a tradiční technologie spojené s jogurtem v různých částech Bulharska ve svém článku „Традиционна технология на българското кисело мляко“ [Tradiční technologie bulharského jogurtu] (Миналото [Minulost], 2006, sv. 2, s. 48–56). Někteří používali jako startovací kulturu „kyselé trní“ (větvičky držené v mraveništi), jiní používali rosu sebranou na den sv. Jiří, kdy byla koncentrace bulharské bakterie nejvyšší, a také různé kůry stromů a byliny. Nejběžnějším způsobem kvašení, který se stále používá, je použití malého množství jogurtu vyrobeného v předchozích dnech, který se přidá do vařeného mléka. Umění vybrat vhodnou startovací kulturu a vytvořit podmínky pro kvašení se dědí z generace na generaci. Publikace „Българско кисело мляко“ [Bulharský jogurt] (vedoucí výzkumná inženýrka Maria Kondratenko et al., Sofia, Zemizdat, 1985, s. 28–29) uvádí: „V naší zemi pastýři, domácnosti a malí výrobci bulharského jogurtu po staletí používali přírodní kombinace startovacích kultur, jejichž dokonalost vyplývá z dlouhého přirozeného výběru. Nejlepší startovací kultury, které se určovaly hlavně podle chuti a vůně, se předávaly z pastýře na pastýře, z domácnosti na domácnost a od výrobce k výrobci.“ Znalosti a dovednosti související s přípravou startovacích kultur jsou klíčové pro dosažení chuti, vůně a konzistence produktu.

Ve druhé polovině 20. století byly v rámci přechodu na průmyslovou výrobu s využitím zavedených postupů vytvořeny původní bulharské startovací kultury. Vědecké pracoviště pod vedením vedoucí výzkumné inženýrky Marie Kondratenko provedlo studie ke stanovení typické chuti produktu a k výběru mikroorganismů, které se mají používat při výrobě produktu „Българско кисело мляко / Bulgarsko kiselo mlyako“. Tým po dobu dvou let sbíral vzorky domácích jogurtů i přírodních zdrojů. Nejlepší kmeny Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus thermophilus byly izolovány, studovány a vybrány v laboratorních podmínkách. To byl začátek průmyslové výroby symbiotických startovacích kultur pro tento produkt.

5.3.   Vlastnosti produktu

Charakteristická svěží chuť a vůně produktu po kyselině mléčné je způsobena metabolickými látkami, včetně 34 druhů vonných látek. Uvolňují se během mléčného kvašení v důsledku symbiotické činnosti Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus thermophilus. Chuť a vůni produktu určuje složení startovací kultury. Tato startovací kultura je příčinou odlišné chuti a vůně „Българско кисело мляко / Bulgarsko kiselo mlyako“ ve srovnání s jogurtem vyrobeným ze startovacích kultur izolovaných a vyrobených mimo Bulharsko.

Na straně 61 své knihy Българско кисело мляко [Bulharský jogurt] (Sdružení producentů mléčných výrobků v Bulharsku, Sofia, 2003) vedoucí výzkumná inženýrka M. Kondratenko a prof. Dr. Eng. J. Simov uvádějí, že bulharské symbiotické kvasinky „přispívají k typičnosti a naprosté jedinečnosti původního bulharského jogurtu. Díky svému vztahu mění Streptococcus thermophilus a bulharská tyčinka [Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus] složení mléka, zvyšují jeho nutriční a biologickou hodnotu, vytvářejí jeho chuť a vůni a dodávají mu charakteristický profil. Oba mikroorganismy uvolňují aromatické látky, jejichž množstevní kombinace vytváří výjimečné aroma originálního bulharského jogurtu.“

Výrobek má vyšší kyselost a homogenní krémovou konzistenci.

Charakteristické vlastnosti produktu jsou dány také syrovým mlékem, jak je popsáno v bodě 3.3. Charakteristickým rysem produktu „Българско кисело мляко / Bulgarsko kiselo mlyako“ ve srovnání s jinými podobnými výrobky je velké množství živých bakterií Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus thermophilus v konečném produktu, což z něj činí přírodní probiotikum.

5.4.   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Přírodní a klimatické podmínky zeměpisné oblasti, které se vyznačují mírným teplem a vlhkostí, podporují rozvoj mléčných bakterií typických pro regionální mikroflóru, jako je Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus. Zdrojem k izolaci bakterií je flóra, fauna, travní rosa a pramenité vody.

Během mléčného kvašení rozvíjejí dvě symbiotické bakterie v bulharských startovacích kulturách, Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus thermophilus, specifickou svěží chuť a vůni produktu „Българско кисело мляко / Bulgarsko kiselo mlyako“ po kyselině mléčné. Za své charakteristické vlastnosti vděčí produkt také syrovému mléku, které musí pocházet z dané zeměpisné oblasti. Pastva dojnic je příčinou vůně a chuti syrového mléka a vysokého obsahu Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus. Díky delšímu období pastvy se syrové mléko vyznačuje rozmanitostí minerálních látek a vitaminů. Syrové mléko má rovněž specifický vyvážený obsah hlavních složek, jako jsou draslík, hořčík, fosfor a vápník, bílkoviny a vitaminy (A, B, E, D a kyselina listová). Tradice kysání mléka se v domácnostech rozvinula a udržovala v průběhu času. Dr. K. Popdimitrov ve své knize Българското кисело мляко [Bulharský jogurt] (1938) uvádí, že „[…] přednosti mikroflóry v bulharském jogurtu jsou způsobeny masovou selekcí, která probíhá během každodenního kvašení mléka. Startovací kultura se obvykle odebírá z nejkvalitnějšího zakysaného jogurtu, čímž se vytváří přirozený výběr mikroflóry.“ Tato dovednost se předává z generace na generaci.

„Българско кисело мляко / Bulgarsko kiselo mlyako“ se vyrábí pomocí symbiotických bulharských startovacích kultur za použití zavedeného a standardizovaného postupu. Z toho vyplývá další vlastnost produktu, tedy velké množství živých bakterií Lactobacillicus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus thermophilus a jejich probiotický účinek.

Díky tomu všemu je „Българско кисело мляко / Bulgarsko kiselo mlyako“ skutečně „plodem našich klimatických podmínek a tradic našich prarodičů“ (Българско кисело мляко [Bulharský jogurt], vedoucí výzkumná inženýrka Maria Kondratenko et al., s. 9).

Odkaz na zveřejnění specifikace

https://www.mzh.government.bg/bg/politiki-i-programi/politiki-i-strategii/politiki-po-agrohranitelnata-veriga/zashiteni-naimenovaniya/blgarsko-kiselo-mlyako/

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.