INT/1067

Boj proti padělání

STANOVISKO

sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba

Doporučení Komise o opatřeních k boji proti padělání a k lepšímu prosazování práv duševního vlastnictví

[C(2024) 1739 final]

Zpravodaj: Bruno CHOIX

1.DOPORUČENÍ

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá doporučení Komise a doplňuje následující doporučení:

1.1Zvýšit informovanost podniků o problematice duševního vlastnictví a boje proti padělání. EHSV vítá doporučení Evropské komise. Je obeznámen se všemi kroky, které již byly na evropské úrovni podniknuty na ochranu spotřebitelů a malých a středních podniků proti padělání, viz zveřejnění evropského nařízení o ochraně zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků a evropského nařízení o digitálních službách (Digital Service Act, DSA), která platí pro všechny online platformy od února 2024. Určité iniciativy Komise zařazené do doporučení jsou zvláště vítány, zejména co se týče posílení schopnosti malých a středních podniků chránit vlastní nehmotná aktiva mj. před krádežemi online, a to především zvyšováním informovanosti podniků o problematice duševního vlastnictví a boje proti padělání.

1.2Zvýšit náhrady škody u žalob pro padělání. EHSV se nicméně domnívá, že v podpoře malých a středních podniků lze jít i dále zvýšením náhrad škody u žalob pro padělání. Bylo by žádoucí doporučit členským státům, které tak nečiní, aby náhradu škody zakotvily ve svých vnitrostátních předpisech.

1.3Změnit vnímání padělání. Cílem je změnit vnímání padělání u vedení podniků. K tomu jsou zapotřebí komunikační kampaně. Bylo by užitečné slyšet více svědectví ředitelů podniků, kterým se podařilo zvítězit nad paděláním uplatněním práv duševního vlastnictví.

1.4Vytvořit pojištění proti padělání. Bylo by vhodné mít na evropské úrovni k dispozici pojištění proti padělání. Pojišťovací systémy uvádějí, že není možné určit hodnotu aktiv duševního vlastnictví, a tudíž nejsou schopny navrhnout konkrétní pojistné smlouvy tak, aby nebyly příliš nákladné. Proto by se členské státy měly zaměřit na otázku stanovení hodnoty aktiv, zejména aby bylo následně možno spolu s pojišťovnami vypracovat tento specifický druh pojištění.

1.5Zavést povinnost provozovatelů online platforem zpřístupnit jednotný formulář k nahlášení nezákonného obsahu. EHSV se zasazuje o jednodušší, rychlejší a efektivnější postupy nahlašování a odstraňování internetových inzerátů na padělané zboží, například v rámci jednání o memorandu o porozumění, která Evropská komise vede spolu s platformami a oprávněnými subjekty. Tyto inzeráty ohrožují spotřebitele, proto je třeba postupovat efektivněji. Zbývá ještě mnoho práce, než bude internet vyčištěn od padělků. EHSV bude sledovat, zda se povinnosti zakotvené v nařízení o digitálních službách skutečně projeví snížením nabídky padělků na internetu.

1.6Posílit evropskou spolupráci na uzavírání webů nabízejících padělky. EHSV bude sledovat, jak jsou realizována doporučení obsažená v souboru opatření EU proti padělání, jejichž účelem je posílit evropskou spolupráci na uzavírání webů nabízejících padělky.

1.7Zařadit padělání mezi priority Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Europolu. EHSV se domnívá, že padělání musí patřit mezi priority Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Europolu. Toto téma nemá chybět ani mezi prioritami politického cyklu EU (EMPACT 1 ).

1.8Systematicky téma padělání zapracovat do dvoustranného a mezinárodního obchodu. EHSV bude pečlivě ověřovat, zda je téma padělání řádně a systematicky zapracováno do obchodních dohod, které Evropa uzavírá se svými partnery. EHSV bude rovněž monitorovat uplatňování těchto dohod v praxi.

2.VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKY

Argumenty ve prospěch doporučení 1.1

2.1V Evropské unii znamená padělání ztrátu více než 800 000 pracovních míst a 16 miliard eur v daňových ztrátách každý rok, přičemž roste podíl výrobků ohrožujících zdraví a bezpečnost občanů. Padělané a pirátské výrobky se vyskytují ve všech odvětvích a ve všech kategoriích výrobků. Riziku zásahu do práv duševního vlastnictví tak čelí všechny podniky včetně malých a středních, jež duševní vlastnictví využívají ve svém obchodním modelu. Malé a střední podniky jsou důležitým prvkem většiny ekonomik. Ze společné zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), která byla pod názvem „Nezákonný obchod s padělanými výrobky a související rizika pro malé a střední podniky“ publikována 31. ledna 2023, vyplývá, že malé a střední podniky, do jejichž práv duševního vlastnictví bylo zasaženo, mají o 34 % nižší šanci na přežití po pěti letech. Toto riziko je zvláště markantní pro nezávislé malé a střední podniky, které nepatří do žádné velké skupiny, a dále pro malé a střední podniky, které se staly obětí porušení patentu. 40 % malých a středních podniků uvádí, že na svých trzích neprověřují zásahy do svých práv. Při odhalování padělků vycházejí pouze z informací poskytnutých zákazníky či obchodními partnery.

2.2Ve Francii byl od konce února do konce dubna 2023 proveden konjunkturální průzkum ve spolupráci Konfederace malých a středních podniků (CPME) a Státního institutu pro duševní vlastnictví (INPI) 2 , v němž byla část věnována padělání. Plyne z něj, že 70 % respondentů nepodniká žádné kroky na ochranu nehmotných aktiv a inovací. Uvádějí se čtyři důvody: podnik v tom nevidí žádnou výhodu, nedostatečná znalost práv duševního vlastnictví, podnik se necítí problémem dotčen nebo nebyly splněny podmínky registrace. Malé a střední podniky podle všeho vůbec neví, jaká opatření v případě padělání jejich výrobků učinit. Je třeba lépe informovat o opatřeních a postupu obrany proti padělání.

Argumenty ve prospěch doporučení 1.2

2.3Rovněž dle uvedené francouzské studie CPME–INPI zjišťujeme, že příliš mnoho podniků, které byly postiženy paděláním, odrazuje od podniknutí příslušných kroků obava z nízkého odškodnění. Pouze 26 % podniků, jež se považují za oběť padělání, se brání soudní cestou.

2.4Obranné reakce:

44 % podniků, které byly postiženy paděláním, dle svého prohlášení nezavedlo žádné opatření, a to z těchto důvodů:

·neznalost potřebných opatření: 33 %,

·nízká pravděpodobnost odškodnění: 31 %,

·příliš dlouhé soudní řízení: 24 %,

·příliš vysoké soudní výlohy: 17 %,

·obava ze soudní prohry: 7 %,

·vyzrazení důvěrných informací: 1 %.

Argumenty ve prospěch doporučení 1.3

2.5Podobně jako se vedení podniků domnívá, že při postupu proti padělání se dočkají jen nízkého odškodnění, si stejně často myslí, že padělání poškozuje pověst zboží, které bylo paděláno. Toto vnímání musíme změnit. Podniky se podle všeho obávají o svoji image. Je třeba je přesvědčit, že bránit se je možné, že postup je účinný a podnik nepoškodí. Především je zapotřebí, aby si podniky uvědomily rozsah svého nehmotného dědictví a chránily jej tak, aby z něj vytěžily maximum. V případě zásahu do některého z aktiv, jimiž je tvořeno, je mnoho v sázce. Je třeba je vybavit informacemi, aby jejich postoj byl proaktivní a byly schopny předvídat všechny problémy.

Argumenty ve prospěch doporučení 1.4

2.6Malé a střední podniky považují příslušné postupy za příliš zdlouhavé a nákladné. Jestliže je možné sjednat si pojistku proti krádeži, mělo by také existovat pojištění proti padělání, které je krádeží nehmotného majetku. Padělání způsobuje podniku různé finanční náklady:

-ušlý příjem (licenční poplatky, obrat aj.). Navíc dochází ke snížení hodnoty příslušného aktiva podniku, což se projeví, je-li toto právo duševního vlastnictví součástí rozvahy podniku;

-náklady spojené s kroky k zastavení padělání, včetně postupů alternativního řešení sporů, a uznání práv průmyslového vlastnictví 3 podniku a náhradu vzniklé újmy. Finanční náklady, především na advokátní zastoupení, závisí na povaze předmětného práva, ale také na územním rozsahu padělání, neboť někdy je zapotřebí zahájit více postupů v různých zemích. Někdy je třeba se též vyrovnat s technickou náročností, zejména pokud jde o patenty a odborné technické posudky (patentoví zástupci a zástupci pro ochranné známky), jež mohou být zapotřebí.

2.7Je třeba být připraven také na případy, kdy podnik zasáhne do práv duševního vlastnictví třetí strany. Mohou se vyskytnout dlouhé a nákladné postupy k určení, kdo je prvním tvůrcem nebo vynálezcem či legitimním držitelem daného práva. Podnik vystavený riziku padělání může v pojištění proti padělání spatřovat: 1) krytí nákladů sporu a alternativního řešení sporu, 2) způsob, jak pokrýt ukončení činnosti, stane-li se nutností.

Argumenty ve prospěch doporučení 1.5

2.8Je třeba pokročit v některých bodech a skutečně usnadnit práci držitelům práv, především zjednodušit a harmonizovat postupy nahlašování a stažení nezákonného obsahu. Tyto postupy se liší platformu od platformy a stát od státu a dle svědectví podnikatelů jsou příliš časově náročné. Kromě toho mají finanční náklady, zejména pokud jde o poskytovatele služeb. Dále vznikají náklady personální, neboť problém zaměstnává pracovníky podniku. Ten musí vyčlenit nejméně jednoho člověka na plný úvazek, který připraví dostatečně účinnou reakci na prodej padělaného zboží. Jeden podnik, který sestavil menší tým k nahlašování padělků, uvádí, že za jeden rok podal na platformách přes 5 800 hlášení a dosáhl díky nim otevření více než 30 konkrétních případů (většinou se jedná o provozovatele internetových stránek, jejichž poskytovatelé jsou na těchto online platformách). Tato hlášení si vyžádala přes 1 800 hodin práce (odvedené třemi osobami). Náklady na tyto úkoly převyšují 100 000 EUR, započteme-li platy a advokátní služby. Podniky uvádějí, že až do nynějška narážely na zeď: některé platformy odmítají uznat podnikové právníky za ohlašovatele, dožadují se doložení práv ohlašovatelů, své jednání podmiňují předchozím rozhodnutím soudu, namítají formální nedostatky ohlášení, odmítají uznat nárok značek, pokud padělatel deformuje nebo zkreslí část fotografie padělku, atp. Několikaleté snahy nevedou ke stažení padělků z některých platforem, což podniky považují za spolupachatelství padělání, neboť platformy mají z těchto prodejů provize. Podíl platformami zamítnutých hlášení může dosáhnout až 50 %.

Argumenty ve prospěch doporučení 1.6

2.9Bylo by vhodné efektivněji reagovat na rychlé znovuobjevení padělků v internetových obchodech uložením povinnosti, která by platformám přikazovala zavést jednoduchý a reaktivní systém hlášení.

2.10Například ve Francii byla možnost uzavřít určitý web poprvé využita v roce 2021 a týkala se internetové obchodní platformy Wish. Je naprosto nezbytné, aby prostředky sloužící k ohlašování, jež jsou nyní povinné na evropské úrovni, a jednání důvěryhodných ohlašovatelů dokázaly zabránit nekonečnému bujení nabídek padělaného zboží krátce po uzavření webů nebo stránek dotčených sankcí. Ze skutečnosti, že bylo možno znepřístupnit platformu Wish ve Francii, nikterak neplyne, že ostatní členské státy Unie učinily totéž.

2.11Postup varování je do určité míry automatický, jedná-li se o hlášení nebezpečných produktů, u padělání nebo nedodržení shody v případech, kdy nevzniká nebezpečí, následuje po vyřazení webu nebo stránek pouze prosté sdílení informací na úrovni pracovních skupin Unie a OECD. Každý vnitrostátní orgán může provádět kontroly dle svých vlastních kritérií a dospět k různým závěrům. V takovém případě výrobek zůstává přístupný na jiné evropské platformě.

2.12Pokud tedy vnitrostátní orgány konstatují, že určitá platforma prodává padělky, je nutně zapotřebí harmonizovaná reakce a ochranná opatření na úrovni Evropské unie.

Argumenty ve prospěch doporučení 1.7

2.13Tento jev se bohužel nestal prvním z cílů těchto orgánů pro spolupráci. Boj proti padělání je v akčních programech OLAF součástí cíle odhalování nezákonného obchodování. Posláním tohoto úřadu je především boj proti nezákonnému obchodování na základě dohod uzavřených s více než 80 státy. Hlavním úkolem je ochrana finančního zájmu EU. Vedle finančního zadání však úřad provádí též doprovodné činnosti, jako je koordinace celnic, která se odehrává v rámci nařízení (ES) č. 515/97. Tato opatření celní koordinace se vzhledem k nedostatečným zdrojům zaměřují na výrobky nebezpečné pro lidské zdraví a bezpečnost a pro životní prostředí.

2.14OLAF má značné pravomoci: může vést správní šetření, uzavírat dohody o správní spolupráci s celními úřady třetích zemí ke zjišťování, jak se padělky dostávají do Evropy, atd. Problémem bývá absence a nízká kvalita dat, zejména u elektronického obchodu. Úřad je oprávněn zabývat se dovozem padělaného zboží na vnitřní trh, žádá však o rozšíření pravomocí též na padělání uvnitř EU. Úřad měl k roku 2021 k dispozici 371 pracovníků. Oddělení pověřené operacemi a šetřením ovšem tvoří 3 osoby, které se zabývají cigaretami, a 4 až 5 osob, jež mají na starosti nebezpečné výrobky, to je celkem 7 až 8 osob. Úřad celkově přišel o 64 míst ve prospěch nové instituce evropského žalobce.

2.15EHSV s politováním konstatuje, že OLAF má na problematiku padělání pouze omezené zdroje, přitom tento problém zahrnuje velký objem toků a transakcí. Bylo by žádoucí posílit oddělení pověřené problematikou padělání a zvýšit jeho efektivitu v současné práci, a tím spíše v případě, že mu budou svěřeny též toky padělků uvnitř Evropské unie.

Argumenty ve prospěch doporučení 1.8

2.16Poslední zpráva Evropské komise o ochraně a dodržování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích, zveřejněná v květnu 2023 4 , uvádí seznam zemí podle priorit, na něž se EU musí zaměřit k zajištění účinnější ochrany práv duševního vlastnictví. Zdrojovými zeměmi hlavních toků padělaných výrobků dovážených do EU, a tedy i v popředí jejího zájmu jsou Čína a Hongkong 5 . Výrazný podíl na výrobě nebo tranzitu padělků mají též Indie a Turecko, v nichž je uplatňování práv duševního vlastnictví obtížné. Velkou část odpovědnosti za tranzit padělků nesou též další asijské, africké a jihoamerické státy.

2.17Ochranu práv duševního vlastnictví je třeba zakotvit ve všech dvoustranných dohodách podepsaných členskými státy a Evropskou unií.

2.18Zohlednit je třeba také úsilí některých třetích zemí v boji proti padělání, například prostřednictvím rozvojové pomoci. EHSV připomíná, že evropské podniky jsou povinny dodržovat lidská práva tím, že nebudou spolupracovat s partnery, kteří využívají nucenou práci určitých skupin obyvatel.

3.POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PŘEDLOŽENÉ K LEGISLATIVNÍMU NÁVRHU EVROPSKÉ KOMISE

Pozměňovací návrh 1

(souvisí s doporučením 1.2)

V Bruselu dne 1. října 2024.

předsedkyně sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba

Sandra PARTHIE

_____________

(1)    Evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti – https://home-affairs.ec.europa.eu/policies/law-enforcement-cooperation/empact-fighting-crime-together_en .

(2)     https://www.cpme.fr/publications/enquetes .

(3)    Cílem průmyslového vlastnictví je konkrétněji ochrana a zhodnocení vynálezů, inovací a výtvorů. Do duševního vlastnictví patří průmyslové vlastnictví a literární a umělecké vlastnictví.

(4)     https://policy.trade.ec.europa.eu/news/commission-releases-its-report-intellectual-property-rights-third-countries-2023-05-17_en .

(5)    Další užitečný pramen k pochopení, odkud přicházejí padělky a jaké náklady kvůli nim vznikají členským státům: https://www.oecd.org/en/publications/2021/06/global-trade-in-fakes_f64665b3.html .