1.ÚVOD
Rozmanitost je jádrem Evropské unie. Článek 2 Smlouvy o Evropské unii uvádí, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Článek 3 dále stanoví, že Unie respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví. Tato rozmanitost je proto nedílnou součástí evropské identity.
Dodržování práv příslušníků menšin je zaručeno prostřednictvím existujícího právního rámce. Článek 21 Listiny základních práv zakazuje diskriminaci na základě rasy, etnického původu, náboženství, příslušnosti k národnostní menšině a také jazyka. Článek 22 Listiny stanoví, že Unie respektuje kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitost. Tato ustanovení podporují konkrétní iniciativy zakazující diskriminaci, jako je rámcové rozhodnutí Rady o boji proti rasismu a xenofobii.
Obecný rámec je dále podpořen zvláštními politickými rámci a tato Komise se zavázala, že jej bude rozvíjet jako součást Unie rovnosti. Patří sem například akční plán EU proti rasismu, strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025 a strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů.
EU však zároveň s tím nemá obecnou normotvornou pravomoc konkrétně zaměřenou na ochranu národnostních menšin. Článek 2 Smlouvy o EU uvádí „práva příslušníků menšin“ jako jednu z hodnot, na nichž je Unie založena, a která by tedy měla být zohledněna při provádění politik Unie. Články 21 a 22 Listiny základních práv nezakládají jiné normotvorné pravomoci v oblasti ochrany národnostních menšin než ty, které Unii přiznávají právní základy uplatňující se v konkrétních politických oblastech.
Ustanovení čl. 11 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii upravuje evropskou občanskou iniciativu. Podle tohoto článku se může nejméně jeden milion občanů Unie pocházejících z podstatného počtu členských států ujmout iniciativy a vyzvat Evropskou komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh k otázkám, k nimž je podle mínění těchto občanů nezbytné přijetí právního aktu Unie pro účely provedení Smluv. Podrobná pravidla fungování evropské občanské iniciativy jsou stanovena v nařízení, které bylo v roce 2019 revidováno, aby byl naplno využit její potenciál jakožto nástroje na podporu diskuse.
Minority SafePack – one million signatures for diversity in Europe („Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“) je pátou evropskou občanskou iniciativou, která splnila požadavky stanovené v nařízení o evropské občanské iniciativě. Jejím cílem je zlepšit ochranu příslušníků národnostních a jazykových menšin a posílit kulturní a jazykovou rozmanitost v Unii. Vyzývá EU, aby přijala soubor právních aktů na zlepšení ochrany příslušníků národnostních a jazykových menšin a na posílení kulturní a jazykové rozmanitosti v Unii.
Nařízení o evropské občanské iniciativě stanoví rámec, v němž má Komise registrovat občanské iniciativy, jsou-li splněny podmínky registrace. Jakmile je občanská iniciativa zaregistrována, mohou její organizátoři začít sbírat podpisy. Rozhodnutí Komise rovněž vymezuje rozsah iniciativy. Jednou z podmínek registrace je, že iniciativa, nebo její části, nespadá zjevně mimo rámec pravomocí Komise na předložení návrhu právního aktu Unie pro účely provedení Smluv.
|
Návrhy předložené organizátory a uznané rozhodnutím Komise o registraci
–
doporučení Rady „týkající se ochrany a podpory kulturní a jazykové rozmanitosti v Unii“,
–
rozhodnutí nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady, jehož cílem je upravit „programy financování tak, aby byly přístupné malým regionálním a menšinovým jazykovým komunitám“,
–
rozhodnutí nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady, jehož cílem je vytvořit centrum jazykové rozmanitosti, které by posílilo povědomí o významu regionálních a menšinových jazyků a podpořilo rozmanitost na všech úrovních a které by bylo financováno převážně Unií,
–
nařízení upravující všeobecná pravidla upravující úkoly, prioritní cíle a uspořádání strukturálních fondů tak, aby zohledňovaly ochranu menšin a podporu kulturní a jazykové rozmanitosti za předpokladu, že financovaná opatření povedou k posílení ekonomické, sociální a územní soudržnosti Unie,
–
nařízení Evropského parlamentu a Rady, jehož cílem by bylo změnit nařízení o programu „Horizont 2020“ za účelem zlepšení výzkumu přidané hodnoty příspěvku národnostních menšin a kulturní a jazykové rozmanitosti k sociálnímu a hospodářskému rozvoji v regionech EU,
–
změna právních předpisů EU za účelem zajištění téměř rovného zacházení s osobami bez státní příslušnosti a s občany Unie,
–
nařízení Evropského parlamentu a Rady za účelem zavedení jednotného autorského práva, které by umožňovalo považovat celou Unii za vnitřní trh v oblasti autorských práv,
–
změna směrnice 2010/13/EU za účelem zajištění volného pohybu služeb a příjmu audiovizuálního obsahu v regionech, v nichž žijí národnostní menšiny,
–
nařízení nebo rozhodnutí Rady směřující k blokové výjimce pro projekty podporující národnostní menšiny a jejich kulturu z postupů uvedených v čl. 108 odst. 2 SFEU.
|
Rozhodnutí Komise umožnilo organizátorům zahájit sběr prohlášení o podpoře této iniciativy. Organizátoři oficiálně předložili svou iniciativu Komisi dne 10. ledna 2020. K tomuto datu bylo vnitrostátními orgány zkontrolováno a potvrzeno 1 128 422 prohlášení o podpoře, která dosáhla prahových hodnot v 11 členských státech. Komise se s organizátory setkala dne 5. února 2020.
Dne 15. října 2020 představili organizátoři svou iniciativu a její návrhy na veřejném slyšení pořádaném v Evropském parlamentu. Nařízení o evropské občanské iniciativě stanoví, že od tohoto okamžiku má Komise tři měsíce na to, aby přijala sdělení uvádějící její právní a politické závěry ohledně dané iniciativy.
Na základě návrhu usnesení podle čl. 222 odst. 8 jednacího řádu byla evropská občanská iniciativa Minority SafePack projednána na plenárním zasedání Evropského parlamentu dne 14. prosince 2020. Usnesení přijaté dne 17. prosince 2020 vyjádřilo svou podporu evropské občanské iniciativě Minority SafePack, vyzvalo Komisi, aby na ni reagovala a navrhla právní akty, poukázalo na to, že iniciativa registrovaná Komisí vyzývá k předložení legislativních návrhů v devíti různých oblastech, a zdůraznilo očekávání, že každý jednotlivý návrh by měl být ověřen a posouzen samostatně s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality.
Komise během diskuse zdůrazňovala, že začlenění a respektování bohaté kulturní rozmanitosti Evropy patří mezi její hlavní cíle a priority. Uvedla, že jakákoli diskriminace na základě příslušnosti k národnostní menšině je výslovně zakázána článkem 21 Listiny základních práv Unie. Komise rovněž potvrdila svůj závazek, pokud jde o politickou podporu i financování.
Toto sdělení se zabývá otázkami uvedenými v usnesení a obsahuje reakci na každý z devíti návrhů iniciativy „Minority SafePack“.
2.HODNOCENÍ NÁVRHŮ
2.1
Doporučení Rady týkající se ochrany a podpory kulturní a jazykové rozmanitosti v Unii
Zamýšlený účel
Organizátoři iniciativy Minority SafePack navrhují přijmout doporučení, v němž by EU stanovila způsoby ochrany a podpory kulturní a jazykové rozmanitosti, zejména pokud jde o ochranu používání regionálních a menšinových jazyků v oblastech veřejné správy, veřejných služeb, vzdělávání, kultury, soudnictví, médií, zdravotní péče, obchodu a ochrany spotřebitele (včetně označování).
Analýza
Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) představuje dodržování práv příslušníků menšin jednu ze základních hodnot EU. Články 21 a 22 Listiny základních práv navíc zakazují diskriminaci na jakémkoli základě, včetně příslušnosti k národnostní menšině. Vyžadují rovněž, aby Unie respektovala kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitost.
Unie nemá ohledně používání regionálních nebo menšinových jazyků ve veřejném školství nebo kdekoliv jinde žádnou normotvornou pravomoc. Jedná se o oblast, za kterou odpovídají členské státy.
Stávající nástroje a probíhající iniciativy
Záležitosti, kterými by se doporučení Rady mělo zabývat, jsou již předmětem dvou významných mezinárodních nástrojů:
•Evropské charty regionálních či menšinových jazyků Rady Evropy (1992). EU vybízí členské státy k podpisu této charty a pravidelně na ni odkazuje jako na právní nástroj definující pokyny pro podporu a ochranu regionálních a menšinových jazyků.
•Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (2005), jejíž stranou je jak samotná EU, tak i všechny členské státy EU. Článek 7 úmluvy uvádí, že „strany usilují o to, aby na svých územích vytvořily prostředí, jež by podněcovalo jednotlivce a sociální skupiny k tomu, aby tvořili, produkovali a šířili své vlastní kulturní projevy a aby k nim měli přístup, a to včetně osob náležejících k menšinám“. Úmluva rovněž připomíná, že jazyková rozmanitost je základním prvkem kulturní rozmarnosti, a potvrzuje zásadní úlohu, již při ochraně a podpoře kulturních projevů hraje vzdělávání.
Komise článek 7 úmluvy z roku 2005 aktivně provádí tím, že mezi členskými státy a odvětvím kultury pořádá dialogy na téma kultura pro sociální začlenění a mezikulturní dialog. Tato fóra se konkrétně zabývala rolí kultury v otázkách zahrnujících začlenění národnostních/jazykových menšin, Romů, uprchlíků a migrantů.
Podle pracovního plánu Rady pro kulturu má nová odborná skupina pro mnohojazyčnost a překlad doporučit konkrétní opatření, která lze v rámci programu Kreativní Evropa přijmout na podporu jazykové rozmanitosti a šíření evropských děl v kulturních a kreativních odvětvích.
V rámci své působnosti Komise v současné době rovněž spolupracuje s členskými státy na provádění několika doporučení Rady a dalších politických dokumentů, které zahrnují aspekty uvedené v občanské iniciativě:
•
Doporučení Rady (2018/C 195/01) o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce (přijato v květnu 2018), jehož cílem je posílit sociální soudržnost a přispět k boji proti vzestupu populismu, xenofobie, rozdělujícího nacionalismu a šíření dezinformací. Doporučení vyzývá členské státy, aby podporovaly porozumění evropským souvislostem a společnému dědictví a hodnotám a povědomí o jednotě a sociální, kulturní i historické rozmanitosti Unie a jejích členských států. Doporučení by mělo pomoci podpořit hlubší pocit sounáležitosti na místní, celostátní a evropské úrovni.
•
Doporučení Rady (2019/C 189/03) o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků (přijato v květnu 2019), které uznává obrovskou jazykovou rozmanitost v Evropě a ve 14. bodě odůvodnění výslovně odkazuje na regionální a menšinové jazyky.
•
Sdělení Komise o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 (přijato v září 2020). Členské státy se vyzývají, aby přezkoumaly své jazykové politiky pro školy v souladu s doporučením Rady o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků. Pojem „povědomí o významu jazyků“, rozvedený v příloze doporučení, zahrnuje postupy uplatňované v dvojjazyčných a vícejazyčných regionech, kde se spolu s jinými vyučovacími jazyky vyučují také „domácí“ jazyky, tedy regionální nebo menšinové jazyky.
•
Strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů na období 2020–2030 a návrh na doporučení Rady o rovnosti, začlenění a účasti Romů (v současné době je projednává Rada). Nová iniciativa zahrnuje pokyny ohledně podpory romského umění, historie a kultury (a povědomí o nich) a sociálních inovací a experimentování s politikami. Vyzývá členské státy, aby zahrnuly romský jazyk a historii Romů do školních osnov a učebnic pro romské i neromské žáky a aby ve školách podporovaly multikulturní činnosti a kampaně zaměřené na zvyšování povědomí. Aby Komise podpořila rovnost Romů tím, že přispěje k řešení problému „protiromského smýšlení“, podpoří v rámci programu Občané, rovnost, práva a hodnoty činnosti zaměřené na podporu pozitivního obrazu Romů a romských vzorů, boj proti negativním stereotypům, zvyšování povědomí o romské historii a kultuře a prosazování pravdy a usmíření.
Jak je uvedeno ve strategii Komise v oblasti základních práv, bude Komise od roku 2021 nově předkládat výroční zprávy o uplatňování Listiny základních práv v EU, v nichž se bude podrobněji zabývat uplatňováním Listiny v členských státech a získané informace bude dále využívat k posuzování souladu vnitrostátních právních předpisů s právem EU. Výroční zprávy budou tematické a budou se zaměřovat na oblasti, které mají strategický význam a řídí se právem EU. Otázky týkající se práv příslušníků menšin a spadající do oblasti působnosti práva EU proto budou v příslušných případech nedílnou součástí tematické zprávy, zejména pokud jde o uplatňování článků 21 a 22 Listiny základních práv.
Výše uvedené nástroje představují významný soubor opatření zaměřených na dosažení cílů předloženého návrhu. Jelikož se jedná o nedávné iniciativy EU, jejich účinky a konkrétní výstupy budou patrné až v dalších letech. Komise bude i nadále plně zapojena do zajištění jejich účinného provádění.
2.2
Rozhodnutí nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady, jejichž cílem je upravit „programy financování tak, aby byly přístupné malým regionálním a menšinovým jazykovým komunitám“
Zamýšlený účel
Organizátoři iniciativy Minority SafePack se domnívají, že současné programy financování v oblasti vzdělávání, kultury, médií a mládeže a úsilí těchto programů o zahrnutí menšinových komunit jsou příliš složité a příliš zatěžující pro malé kulturní a jazykové komunity. Kromě toho ve stávajících programech, například v programu kultury, stále existují kritéria vylučující menšinové jazyky.
Stávající nástroje a budoucí iniciativy
Zastřešujícím cílem programu Erasmus+ je podpora studia jazyků a jazykové rozmanitosti. K mobilitám pro studenty a učitele, jakož i strategickým partnerstvím organizací, mají přístup projekty v oblastech regionálních a menšinových jazyků bez ohledu na status těchto jazyků v příslušných členských státech. Pokud jde o projekty jazykového vzdělávání, program Erasmus+ je k dispozici pro všechny jazyky, bez ohledu na jejich status.
Projekty Erasmus+ se mohou zabývat také menšími regionálními a menšinovými jazyky. Navrhovaný nástupce programu Erasmus+ by zavedl možnosti partnerství v malém měřítku, což usnadní přístup malým organizacím, včetně těch, které propagují regionální a menšinové jazyky.
Ve všech zemích účastnících se programu Erasmus+ byly zřízeny národní agentury. Prostřednictvím těchto agentur mohou organizace působící v oblasti regionálních a menšinových jazyků získat informace a technickou pomoc při podávání žádostí o finanční prostředky z programu.
Podobně program Kreativní Evropa je rovněž nediskriminačně přístupný žadatelům se sídlem v zúčastněných zemích. Program Kreativní Evropa již nyní umožňuje vytvářet partnerství malého rozsahu za účelem spolupráce na projektech, přičemž je navrženo, aby tato možnost existovala i v budoucím programu, a to s dalším zjednodušením postupů. Celkem 70 % finančních prostředků získávají mikroorganizace (s méně než 10 zaměstnanci) nebo malé organizace (s méně než 50 zaměstnanci).
Mezi příklady projektů spolupráce zabývajících se menšinovými jazyky patří:
·projekt „
Other Words – Literary Circuit for Small and Minority Languages
“ („Jinými slovy – Literární okruh pro malé a menšinové jazyky“), jehož cílem je vytvořit síť tvůrčích pracovních stáží pro evropské spisovatele. Síť obdržela v letech 2015 až 2019 z programu Kreativní Evropa finanční podporu ve výši 200 000 EUR,
·projekt „Minority languages – good travelling companions“ („Menšinové jazyky – dobří společníci na cesty“). Jednalo se o školní partnerství zaměřené na regionální nebo menšinové jazyky ze Španělska, Itálie a Belgie. Toto partnerství získalo z programu Erasmus+ finanční podporu ve výši téměř 80 000 EUR na své aktivity v letech 2015 až 2017.
Těmito a mnoha dalšími příklady financovaných projektů na podporu regionálních nebo menšinových jazyků se dále zabývá brožura Komise „Linguistic diversity in the European Union – the case of regional and minority languages“ („Jazyková rozmanitost v Evropské unii – případ regionálních a menšinových jazyků“).
V rámci programu Kreativní Evropa navíc existuje iniciativa v oblasti literárního překladu, která konkrétně podporuje kulturní a jazykovou rozmanitost v EU a v zúčastněných zemích posilováním nadnárodního šíření a rozmanitosti literárních děl. Přístup k tomuto programu má jakýkoliv jazyk uznaný v zúčastněných zemích. Program Kreativní Evropa dosud financoval více než 2 700 překladů, publikací a propagací knih z více než 40 evropských jazyků, včetně menšinových jazyků.
Finanční nástroje v rámci nového víceletého finančního rámce na období 2021–2027 byly přepracovány tak, aby byly přístupnější a uživatelsky přívětivější. Pracuje se například na vytvoření jednotných kontaktních míst pro žadatele prostřednictvím sítě kanceláří programu Kreativní Evropa ve všech zúčastněných členských státech. Kanceláře a jejich síť by zprostředkovávaly všem kulturním a kreativním organizacím přístup k informacím a k technické pomoci, aby tyto organizace mohly podávat žádosti v rámci veškerých opatření a iniciativ, na něž se vztahuje program Kreativní Evropa, a také v rámci dalších příslušných příležitostí financování z nástrojů EU. Komise rovněž poskytne žadatelům další instrukce a objasnění v příslušných pokynech.
Po přijetí nových programů Erasmus+ a Kreativní Evropa by národní agentury pro provádění programu Erasmus+ a síť kanceláří programu Kreativní Evropa mohly poskytovat další pokyny a pořádat setkání s vnitrostátními zástupci malých národních kulturních a jazykových komunit, aby jim prakticky pomohly s podáváním žádostí o finanční podporu. Tím by byl zajištěn přístup malých regionálních a menšinových jazykových komunit k těmto programům.
2.3 Rozhodnutí nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady, jehož cílem je vytvořit centrum jazykové rozmanitosti, které by posílilo povědomí o významu regionálních a menšinových jazyků a podpořilo rozmanitost na všech úrovních a které by bylo financováno převážně Unií
Zamýšlený účel
Organizátoři iniciativy Minority SafePack navrhují vytvoření center jazykové rozmanitosti, která by byla vzájemně propojená a koordinovala by své činnosti. Tato centra by byla financována z prostředků EU a měla by mandát zvyšovat povědomí o důležitosti jazykové rozmanitosti a studia jazyků. Rozhodnutí Komise z roku 2017 (viz bod 1 výše) zaregistrovalo tento předmět návrhu jako „centrum jazykové rozmanitosti“.
Probíhající iniciativy: Evropské středisko pro moderní jazyky při Radě Evropy
Úsilí EU v oblasti zvyšování povědomí o důležitosti jazykové rozmanitosti, včetně využívání znakového jazyka a studia jazyků, se zaměřuje na úzkou spolupráci s Radou Evropy, jejíž Evropská charta regionálních či menšinových jazyků poskytuje pro její činnost v této oblasti pevný rámec. Konkrétně Evropské středisko pro moderní jazyky při Radě Evropy (ECML), které Evropská komise podporuje a se kterým spolupracuje, slouží jako kompetenční centrum pro výuku a studium jazyků, a to i ve vícejazyčných učebnách, a podporuje výuku v mateřském jazyce studenta, včetně menšinových jazyků.
Komise spolupracuje se střediskem ECML na základě zvláštních společných dohod zaměřených na zlepšování kvality, účinnosti a atraktivity jazykového vzdělávání a další rozvoj testování a hodnocení výsledků učení, čímž postupně vytváří společný základ pro národní systémy hodnocení založené na společném evropském referenčním rámci pro jazyky. Na rok 2021 vyčlenila Komise na společné aktivity se střediskem ECML 700 000 EUR.
Středisko ECML rovněž plánuje v rámci svého dalšího programu (2020–2023) řadu aktivit zaměřených na pokroky a výzvy v mnohojazyčných přístupech (kulturně senzitivní pedagogika, povědomí o významu jazyků, jazykově senzitivní výuka atd.). Regionální a menšinové jazyky jsou do tohoto přístupu plně zahrnuty a středisko ECML podporuje výuku a studium těchto jazyků v různých národních kontextech. V příští dohodě o spolupráci mezi Evropskou komisí a střediskem ECML, která se v současné době projednává, bude Komise věnovat zvýšenou pozornost potřebám v oblasti jazykové rozmanitosti. Pravděpodobně například existuje prostor pro další rozvíjení výsledků současné experimentální politiky Rady Evropy v oblasti vícejazyčného přístupu k začleňování romských dětí při školním vzdělávání. Došlo by tak k propojení nového strategického rámce EU pro rovnost, začlenění a účast Romů s konkrétními opatřeními Rady Evropy v oblasti jazyků.
Komise podporovala členské státy EU při provádění doporučení Rady o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků z roku 2019, přičemž regionální či menšinové jazyky byly často prezentovány jako příklady osvědčených postupů pro dvojjazyčné nebo vícejazyčné vzdělávání. V poslední době se objevilo několik pozitivních náznaků oživení některých regionálních jazyků.
Komise se domnívá, že úzká spolupráce s Radou Evropy a jejím Evropským střediskem pro moderní jazyky je účinným způsobem, jak zvýšit povědomí o důležitosti jazykové rozmanitosti a studia jazyků.
2.4
Nařízení upravující všeobecná pravidla upravující úkoly, prioritní cíle a uspořádání strukturálních fondů tak, aby zohledňovaly ochranu menšin a podporu kulturní a jazykové rozmanitosti za předpokladu, že financovaná opatření povedou k posílení ekonomické, sociální a územní soudržnosti Unie
Zamýšlený účel
Organizátoři iniciativy Minority SafePack navrhují, aby byly projekty legislativního rámce z fondů politiky soudržnosti navrženy tak, aby zohledňovaly ochranu menšin a podporu kulturní a jazykové rozmanitosti, s hlavním cílem posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost.
Stávající nástroje a probíhající iniciativy
Fondy politiky soudržnosti patří mezi největší investiční nástroje EU, které se zabývají sociálními a územními nerovnostmi napříč Evropou. Podpora zahrnuje opatření, jejichž cílem je napomoci integraci marginalizovaných skupin obyvatel, etnických menšin včetně Romů a osob přistěhovaleckého původu, aby se mohly plně zapojit do všech aspektů společnosti.
S patřičným ohledem na zásadu zákazu diskriminace je návrh již upraven v regulačním rámci politiky soudržnosti. Nařízení o politice soudržnosti zahrnují v současném programovém období i v období po roce 2020 tzv. „horizontální zásady“. Ty vyžadují, aby veškeré investice EU podporovaly rovné příležitosti pro všechny, bez diskriminace, a to i bez diskriminace na základě rasy nebo etnického původu. Kromě toho bude v novém nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027 požadavek na zákaz diskriminace dále posílen zajištěním souladu se začleněním Listiny základních práv jako horizontální zásady a horizontální základní podmínky vztahující se na všechny oblasti politiky. Znamená to, že členské státy budou muset zajistit zavedení účinných mechanismů zaručujících soulad programů s Listinou, včetně ujednání o podávání zpráv a o zrušení podpory v případě nedodržení Listiny. Komise k tomu, aby členské státy při provádění evropských strukturálních a investičních fondů dodržovaly Listinu, včetně jejích ustanovení o nediskriminaci a jazykové rozmanitosti, vypracovala příslušné pokyny.
Aby bylo zajištěno účinné a efektivní využívání fondů, bylo navíc v zájmu zachování příznivého investičního rámce zavedeno nebo navrženo několik dalších základních podmínek a kritérií pro jejich hodnocení. Podobně jako v předchozím období se pro programové období 2021–2027 zavádí zvláštní tematická základní podmínka, a to existence národního rámce strategické politiky začleňování Romů. Jde o podmínku pro využití fondů při investování do specifického cíle podpory sociálně-ekonomické integrace marginalizovaných komunit, jako jsou například Romové. Kritéria pro splnění základní podmínky souvisejí například s rozmanitostí romské populace, se zaměřením na mladé lidi, děti a ženy, se silnějším zaměřením na boj proti diskriminaci a „protiromskému smýšlení“, s kombinací účinného „mainstreamingu“ začleňování Romů na regionální a místní úrovni a z toho vyplývající potřebou spolupráce na všech úrovních správy a spotřebou zvýšeného úsilí v oblasti desegregace.
V programovém období 2014–2020 bylo z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) na podporu priorit inkluzivního růstu (jako je zaměstnanost, sociální začlenění či vzdělávání) přiděleno 21,5 miliardy EUR. To zahrnuje finanční prostředky přidělené na investice do rozvoje infrastruktury a vybavení a přístupu ke službám v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, zdraví, bydlení a sociální péče, mimo jiné s cílem podpořit sociálně-ekonomickou integraci etnických menšin a marginalizovaných komunit. Prostředky z fondů kromě toho přispěly i k posílení spolupráce a výměny zkušeností v daných oblastech. Projekty financované v programovém období 2014–2020 zahrnovaly podporu kulturní soudržnosti prostřednictvím vývoje nových metod výuky vícejazyčnosti a kulturního povědomí. Například v rámci programu URBACT byl devíti evropskými městy vytvořen projekt ROMA-NeT, jehož cílem bylo zlepšení sociálního začleňování a komunitní rozvoj romských čtvrtí. Jakožto mezinárodní síť pro výměnu a učení umožnil projekt ROMA-NeT devíti evropským městům sdílet své zkušenosti za účelem zlepšení porozumění společným evropským hodnotám s ohledem na integraci Romů.
Na opatření v oblasti sociálního začleňování bylo v programovém období 2014–2020 z ESF naplánováno 22,3 miliardy EUR, včetně 1,5 miliardy EUR na integraci marginalizovaných komunit, jako jsou Romové. Například ve Španělsku získalo podporu díky opatřením v rámci ESF více než 600 000 osob zahraničního/přistěhovaleckého původu a příslušníků jiných menšin (včetně marginalizovaných skupin obyvatel, jako jsou Romové). Mezi podporovaná opatření patří individualizované poradenství při hledání zaměstnání, odborné vzdělávání s cílem zlepšit vyhlídky na získání zaměstnání, zlepšení digitální gramotnosti, podpora při vzdělávání atd.
Jako hlavní nástroj EU pro investice do lidí a provádění evropského pilíře sociálních práv bude Evropský sociální fond plus (ESF+) podporovat politiky členských států v oblasti zajišťování rovných příležitostí, přístupu na trh práce, spravedlivých pracovních podmínek, sociální ochrany a začleňování, doplňovat je a přidávat jim hodnotu. Nařízení o Evropském sociálním fondu plus (ESF+), navržené pro nové období financování, stanoví další požadavky a opatření pro zajištění rovnosti a nediskriminace: všechny členské státy mají povinnost zavést dvojitý přístup, tj. 1) uplatňovat zákaz diskriminace a zároveň začleňovat rovnost žen a mužů v průběhu přípravy, provádění, monitorování a hodnocení a 2) podporovat konkrétní cílená opatření na prosazování těchto zásad.
V právním rámci nařízení o politice soudržnosti na období 2021–2027 je posílena „zásada partnerství“ a evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci. Ty zajišťují zapojení příslušných partnerů do plánování a provádění programů politiky soudržnosti. Jedná se o regionální, místní, městské a jiné orgány veřejné správy, hospodářské a sociální partnery, subjekty zastupující občanskou společnost, partnery v oblasti ochrany životního prostředí a subjekty odpovědné za podporu sociálního začleňování, ochranu základních práv, práv osob se zdravotním postižením, prosazování rovnosti žen a mužů a dodržování zákazu diskriminace. Mohou sem patřit také subjekty zastupující menšinové komunity.
Vzhledem k tomu, že se fondy politiky soudržnosti provádějí prostřednictvím sdíleného řízení, jsou za provádění fondů a dodržování horizontálních principů odpovědné členské státy a regionální a místní orgány.
Nový legislativní rámec bude poskytovat významné příležitosti k podpoře potřeb a zájmů menšin. Evropský parlament a Rada dosáhly v prosinci 2020 celkové dohody o politických cílech nařízení o politice soudržnosti na období 2021–2027 a nařízení o společných ustanoveních. Pokračování podpory z fondů EU po roce 2020 je naplánováno prostřednictvím zvláštního politického cíle s názvem „sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv“. Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) podporuje začleňování financováním infrastruktury, vybavení a přístupu ke službám v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení, sociální péče, zdravotnictví a péče o děti. Důraz bude kladen na opatření na integraci členů marginalizovaných skupin obyvatel, včetně etnických skupin, v úzké spolupráci s podporou ESF+.
2.5
Nařízení Evropského parlamentu a Rady, jehož cílem by bylo změnit nařízení o programu „Horizont 2020“ za účelem zlepšení výzkumu přidané hodnoty příspěvku národnostních menšin a kulturní a jazykové rozmanitosti k sociálnímu a hospodářskému rozvoji v regionech EU
Zamýšlený účel
Organizátoři iniciativy Minority SafePack navrhují, aby program „Horizont 2020“ zařadil mezi priority výzkum společenských výzev, včetně role národnostních menšin a kulturní a jazykové rozmanitosti ve vztahu k demografickým změnám, přeshraničnímu hospodářskému a sociálnímu rozvoji a jejich dopadu na regiony v Evropě.
Stávající nástroje a probíhající iniciativy
V rámci programu Horizont 2020 měli výzkumní pracovníci a instituce zabývající se národnostními menšinami a kulturní a jazykovou rozmanitostí řadu příležitostí k podání žádosti o finanční podporu, například ve výzvách založených na přístupu „zdola nahoru“ v rámci akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA) a Evropské rady pro výzkum (ERV). Příklady podpořených projektů jsou Voices of Belonging („Minority Identities, Language and Education in the Netherlands“, MSCA, 2017–2021), COLING („Minority Languages, Major Opportunities. Collaborative Research, Community Engagement and Innovative Educational Tools“, MSCA, 2018–2021), N-T-AUTONOMY („Non-Territorial Autonomy as Minority Protection in Europe: An Intellectual and Political History of a Travelling Idea, 1850–2000“, ERV, 2018–2023), LaFS („Language, Families, and Society“, MSCA, 2019–2021), YEELP („Youth Engagement in European Language Preservation, 1900–2020“, ERV, 2019–2024) a Speaking Freely („Linguistic Domination, Republicanism and Federalism“, MSCA, 2021–2023).
Příležitosti poskytovaly také pracovní programy Společenské výzvy založené na přístupu „shora dolů“, a to i pro výzkumné činnosti zaměřené na menšiny jako součást evropské identity. Obzvláště relevantní byl program věnovaný společenským a humanitním vědám nazvaný „Evropa v měnícím se světě: inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“. Mezi podpořené projekty týkající se menšin patřily projekty EduMAP („Adult Education as a Means for Active Participatory Citizenship“, 2016–2019), REACH („Re-designing access to CH for a wider participation in preservation, (re)use and management of European culture“, 2017–2020), CHIEF („Cultural Heritage and Identities of Europe's Future“, 2018–2021), IMPACTOUR („Improving Sustainable Development Policies and Practices to assess, diversify and foster Cultural Tourism in European regions and areas“, 2020–2023). Dalším projektem podpořeným z jiného programu Horizont 2020 je ENGHUM („Engaged humanities in Europe: Capacity building for participatory research in linguistic-cultural heritage“, 2016–2018). Evropská komise zahájila v lednu 2021 projekt kompetenčního centra pro digitální a jiné uchovávání kulturního dědictví financovaný z programu Horizont 2020, který bude fungovat jako virtuální infrastruktura poskytující odborné znalosti, poradenství a služby s využitím nejmodernějších informačních a komunikačních technologií se zvláštním zaměřením na technologii 3D.
Připravovaný rámcový program pro výzkum a inovace (2021–2027) Horizont Evropa pokrývá celou škálu výzkumu a poskytuje výzkumným pracovníkům a institucím možnosti financování s cílem posílit excelenci ve vědě, řešení společenských výzev a inovace. Základní akty nejsou normativní, neboť pouze označují hlavní směry výzkumu v různých oblastech, aniž by se zabývaly konkrétními oblastmi výzkumu. Výzvy a témata na podporu výzkumu v konkrétních oblastech budou určeny v pracovních programech. V rámci klastru „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“ (klastr 2) druhého pilíře programu Horizont Evropa nazvaného „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ mohou být poskytnuty výzkumné příležitosti na základě přístupu „shora dolů“ týkající se národnostních menšin nebo kulturní a jazykové rozmanitosti v souvislosti se sociálním a hospodářským rozvojem evropských regionů a/nebo jako součást evropské identity. Ty mohou být realizovány v jedné nebo více ze tří „oblastí intervence“ tohoto klastru, kterými jsou demokracie a správa věcí veřejných, kulturní dědictví a sociální a hospodářská transformace. Výzkum národnostních menšin nebo kulturní a jazykové rozmanitosti je možné provádět z různých perspektiv a za použití metodik různých společenských a humanitních věd.
V „Orientačním dokumentu k prvnímu strategickému plánu pro Horizont Evropa“ je jasně uvedeno, že činnosti v oblasti výzkumu a inovací v rámci klastru 2 napomohou k ochraně jazyků jako součásti evropského kulturního dědictví. V dokumentu je konkrétně uvedeno, že tyto činnosti „rovněž napomohou k zachování ohrožených jazyků“. V souvislosti s tím je tedy pravděpodobné, že v pracovních programech Horizontu Evropa pro tuto oblast bude věnována značná pozornost výzkumným činnostem zaměřeným na ochranu menšinových, regionálních a místních jazyků, podporu kulturní a jazykové rozmanitosti v Evropě a podporu sociálního a hospodářského rozvoje různých evropských regionů. Tyto činnosti mohou zahrnovat účast regionálních a místních komunit, univerzit a organizací, které se zabývají menšinovými jazyky.
Program Horizont Evropa do všech svých klastrů začlení průřezovou dimenzi, která zohlední potřeby různých sociálních skupin, včetně etnických a národnostních menšin, v oblastech, jako jsou zdraví, kultura, bezpečnost, digitální průmysl, klima a zemědělství. Výzkumné projekty a jejich výsledky tedy budou zaměřeny na zajištění inkluzivnějšího společenského dopadu a řešení prolínajících se nerovností vyplývajících z etnického původu, pohlaví, věku, náboženství, společenské třídy či jiných sociálních kategorií.
Výzkumní pracovníci a instituce budou mít rovněž možnost žádat o podporu výzkumu řízeného „zdola nahoru“, kterou nový rámcový program Horizont Evropa poskytne v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA) a Evropské rady pro výzkum (ERV). Komise se proto domnívá, že v příštím období financování budou existovat velké množství příležitostí k podpoře kulturní a jazykové rozmanitosti.
2.6
Změna právních předpisů EU za účelem zajištění téměř rovného zacházení s osobami bez státní příslušnosti a s občany Unie
Zamýšlený cíl
Organizátoři iniciativy Minority SafePack navrhují změnu směrnic, která by umožnila přiblížení práv osob, které jsou dlouhodobě bez státní příslušnosti, a jejich rodin právům občanů EU. Žádají o rozšíření práv souvisejících s občanstvím na osoby bez státní příslušnosti a jejich rodiny, které žijí v zemi původu po celý svůj život.
Stávající nástroje a probíhající iniciativy
Ustanovení čl. 67 odst. 2 SFEU stanoví, že pro účely hlavy V (prostor svobody, bezpečnosti a práva) se s osobami bez státní příslušnosti zachází jako se státními příslušníky třetích zemí.
Článek 79 SFEU pokládá právní základy pro rozvoj společné přistěhovalecké politiky, jejímž cílem je zajistit mimo jiné spravedlivé zacházení pro státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členských státech.
Od roku 2003 bylo přijato několik směrnic upravujících práva některých kategorií státních příslušníků třetích zemí. Tyto směrnice zakotvují zásadu rovného zacházení se státními příslušníky třetích zemí a státními příslušníky EU v mnoha důležitých oblastech života, jako je práce, sociální zabezpečení, přístup ke zboží a službám a ke vzdělání. Na základě čl. 67 odst. 2 Smlouvy se tyto směrnice vztahují také na osoby bez státní příslušnosti.
Iniciativa Minority SafePack navrhuje změnu směrnice 2003/109/ES o dlouhodobě pobývajících rezidentech tak, aby byl osobám bez státní příslušnosti usnadněn přístup k získání postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, a aby jim bylo přiznáno více práv (ve srovnání se státními příslušníky třetích zemí).
Ve svém novém paktu o migraci a azylu, přijatém dne 23. září 2020, Komise oznámila, že navrhne revizi směrnice 2003/109/ES s cílem vytvořit skutečné právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU, zejména posílením práva dlouhodobě pobývajících rezidentů na přestěhování a práci v jiných členských státech.
Analýza
V mezích čl. 67 odst. 2 SFEU by mohl být přijat právní akt v oblasti práv státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě. V této fázi však Komise nevidí žádné konkrétní důvody pro změnu stávajících právních předpisů s cílem dále sbližovat práva státních příslušníků třetích zemí s právy přiznanými občanům EU.
Současně však lze přijmout další opatření k řešení specifické situace osob bez státní příslušnosti. K tomu by mohlo dojít buď lepším prováděním stávajících právních předpisů, nebo prostřednictvím jiných nástrojů, jako je nástroj financování pro oblast azylu, migrace a integrace, a obecněji prostřednictvím politiky EU v oblasti integrace migrantů.
Důležitým nástrojem v této oblasti je nový komplexní akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027, který Komise přijala dne 24. listopadu 2020. Tento akční plán se vztahuje mimo jiné na všechny státní příslušníky třetích zemí, kteří legálně pobývají v EU (včetně osob bez státní příslušnosti), jakož i státní příslušníky EU z přistěhovaleckého prostředí s ohledem na jejich rodiny a hostitelské společnosti. Provádění akčního plánu bude brát ohled na situaci osob bez státní příslušnosti a státních příslušníků EU náležejících k národnostním menšinám, zejména jejich potřebu lepší integrace do společnosti prostřednictvím lepšího zaměstnání, vzdělávání a sociálních příležitostí. Opatření akčního plánu budou podporována novým Azylovým a integračním fondem na programové období 2021–2027 a také fondem ESF+ a Evropským fondem pro regionální rozvoj.
2.7
Nařízení Evropského parlamentu a Rady za účelem zavedení jednotného autorského práva, které by umožňovalo považovat celou Unii za vnitřní trh v oblasti autorských práv
Zamýšlený cíl
Organizátoři iniciativy Minority SafePack navrhují vytvoření jednotného evropského autorského práva, jehož prostřednictvím by byla celá EU považována za jednotný vnitřní trh autorských práv. Toto řešení povede k odstranění licenčních překážek v Unii a umožní příslušníkům národnostních menšin přístup k obsahu na rovnoprávném základě s občany z členských států, kde je služba nabízena.
Analýza
Článek 118 SFEU stanoví zvláštní právní základ pro vytvoření evropských práv duševního vlastnictví, která zajistí jednotnou ochranu práv duševního vlastnictví v Unii.
Autorské právo již prošlo značnou harmonizací, zejména s ohledem na čl. 53 odst. 1 a články 62 a 114 SFEU. Zejména nejnovější opatření přijatá v roce 2019 jsou významným krokem k řešení problémů uváděných organizátory iniciativy Minority SafePack.
Stávající nástroje a probíhající iniciativy
V posledních letech bylo přijato několik legislativních nástrojů k modernizaci rámce EU v oblasti autorských práv. Jedním z cílů bylo usnadnit přeshraniční přístup k obsahu a odstranit překážky v přístupu ke kulturně a jazykově rozmanitému obsahu. Pro zmírnění obtíží s vypořádáním licenčních práv, která jsou nezbytná pro přeshraniční nabízení obsahu, byly přijaty tyto právní nástroje:
·Směrnice (směrnice (EU) 2017/1564) a nařízení (nařízení (EU) 2017/1563), kterými se provádí Marrákešská smlouva v EU, usnadňují osobám nevidomým, osobám se zrakovým postižením nebo osobám s jinými poruchami čtení přístup k více knihám a dalším tištěným materiálům v přístupných formátech z celé Evropské unie a možnost sdílet je se zbytkem světa.
·Směrnice o online vysílání vysílacích organizací a převzatých vysílání (směrnice (EU) 2019/789) si klade za cíl poskytnout Evropanům širší výběr televizních a rozhlasových programů pocházejících z jiných členských států EU, a to zejména těch, které jsou významné pro jazykové menšiny. Směrnice přispěje ke zvýšení přeshraničního přístupu k televizním a rozhlasovým programům tím, že zjednoduší vypořádávání práv k některým typům online vysílání vysílacích organizací a převzatých vysílání. Členské státy mají povinnost provést nová pravidla podle této směrnice do 7. června 2021.
·Nařízení o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah (nařízení (EU) 2017/1128) umožňuje spotřebitelům, kteří si koupí nebo se přihlásí k odběru on-line služeb poskytujících obsah (aby mohli sledovat filmy nebo sportovní přenosy, poslouchat hudbu, stahovat e-knihy a hrát hry), zachovat si přístup k těmto službám při cestování v jiných zemích EU. Byla zahájena studie za účelem přípravy zprávy o uplatňování nařízení o přenositelnosti.
•
Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu (směrnice (EU) 2019/790) obsahuje opatření, která zjednoduší poskytování licencí a usnadní přístup k obsahu. Zejména zavádí právní mechanismus, který institucím kulturního dědictví usnadní digitalizaci děl „nedostupných na trhu“, která mají ve svých sbírkách, a jejich přeshraniční zpřístupnění. Obsahuje také mechanismus vyjednávání k usnadnění poskytování licencí k dílům na platformách videa na vyžádání. Kromě toho modernizuje pravidla EU vztahující se na klíčové výjimky a omezení v oblasti výuky, výzkumu a ochrany kulturního dědictví se zaměřením zejména na digitální a přeshraniční využití. Tato směrnice musí být rovněž provedena do 7. června 2021.
Komise bude i nadále sledovat a zajišťovat řádné provádění těchto nástrojů. V případě směrnice (EU) 2019/789 a směrnice (EU) 2019/790, které mají být provedeny ve vnitrostátním právu do června 2021, Komise pomáhá členským státům při zajišťování včasného a účinného provedení do vnitrostátního práva za účelem jejich účinného provádění. Jakmile bude provedení dokončeno, Komise posoudí veškeré případné problémy při provádění. Problémy budou moci Komisi ohlašovat všechny dotčené strany.
Pokud jde o potenciální jednotné autorské právo a úplnou harmonizaci autorských práv v EU, vzhledem k nedávné modernizaci pravidel EU v oblasti autorských práv a zvláštních pravidel přijatých k usnadnění přístupu k obsahu, jak je popsáno výše, se Komise domnívá, že tyto pracovní postupy představují důležitou politickou reakci na obavy uváděné organizátory iniciativy Minority SafePack.
Nařízení o zeměpisném blokování (nařízení (EU) 2018/302), které řeší neoprávněné zeměpisné blokování založené na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu, se na audiovizuální obsah nevztahuje a na jiné typy obsahu chráněného autorským právem (hudba, e-knihy, hry/software) se vztahuje pouze částečně. Komise v prosinci 2020 zveřejnila přezkum, ve kterém vyhodnotila dopad rozšíření pravidel zeměpisného blokování na online služby umožňující přístup k obsahu chráněnému autorskými právy (audiovizuálnímu a neaudiovizuálnímu). Zpráva zdůrazňuje možné přínosy pro evropské spotřebitele v dostupnosti širší nabídky zahraničního obsahu v případě, že by působnost nařízení byla rozšířena na audiovizuální obsah. Zpráva rovněž dospěla k závěru, že je třeba dále posoudit možný dopad takového rozšíření na celkovou dynamiku audiovizuálního odvětví. Z těchto důvodů, a jako součást mediálního a audiovizuálního akčního plánu, zahájí Komise před tím, než bude zvažovat jakákoliv další opatření, dialog zúčastněných stran se zástupci audiovizuálního odvětví s cílem projednat konkrétní způsoby, jak podpořit šíření audiovizuálního obsahu a zlepšit přístup spotřebitelů k tomuto obsahu v celé EU.
2.8
Změna směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb za účelem zajištění volného pohybu služeb a příjmu audiovizuálního obsahu v regionech, v nichž žijí národnostní menšiny
Zamýšlený účel
Organizátoři iniciativy Minority SafePack navrhují změnu, jejímž cílem je zajistit v regionech, v nichž žijí národnostní menšiny, volný pohyb služeb a příjmu audiovizuálního obsahu (jak analogového/digitálního vysílání, tak i služeb na vyžádání, pozemního i satelitního vysílání).
Analýza
Šíření audiovizuálního mediálního obsahu má pro společnost stále větší význam a je důležité jak s ohledem na svobodu informací, svobodu a pluralitu médií, tak i na podporu vzdělávání a kultury. Směrnice o audiovizuálních mediálních službách je založena na zásadě země původu, podle které musí poskytovatelé dodržovat pouze pravidla svého členského státu, nikoliv více zemí. Vlády zemí EU tedy nemohou omezovat audiovizuální mediální služby pocházející z jiných členských států, pokud tyto služby splňují pravidla směrnice platné v členském státě původu.
Směrnice o audiovizuálních mediálních službách usnadňuje přeshraniční pohyb audiovizuálních služeb a zároveň zajišťuje existenci minimálních harmonizovaných pravidel obecného veřejného zájmu (např. ochrana nezletilých osob, propagace evropských děl, reklama atd.). Nevztahuje se však na problematiku autorských práv u převzatých vysílání.
Stávající nástroje a probíhající iniciativy
Pokud jde o zásadu země původu, revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách umožní lépe určit členský stát, jehož pravidla se použijí, a uvádí v soulad postupy pro udělování výjimek pro provozovatele televizního vysílání a poskytovatele služeb na vyžádání, jakož i možnosti pro odchylky v případě obav o veřejnou bezpečnost a závažných rizik pro veřejné zdraví. Termín pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu byl 19. září 2020.
V souladu s revidovanou směrnicí se použití některých pravidel vztahujících se na audiovizuální obsah (např. pro reklamu, ochranu nezletilých osob, ochranu veřejnosti před podněcováním k násilí nebo nenávisti nebo veřejným podněcováním ke spáchání teroristických trestných činů) rozšiřuje také na platformy pro sdílení videonahrávek. Je důležité poznamenat, že revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách také posílila propagaci evropských děl a zajistila, aby poskytovatelé videí na vyžádání (jako je Netflix, Amazon atd.) aktivně přispívali k dosažení cíle podpory kulturní rozmanitosti v EU tím, že minimálně 30 % děl v katalozích budou tvořit evropská díla a budou řádně zviditelněna. V pokynech vydaných k výpočtu podílu evropských děl zastávala Komise názor, že tohoto cíle kulturní rozmanitosti lze účinně dosáhnout pouze tehdy, je-li 30% podíl evropských děl zajištěn v každém z vnitrostátních katalogů nabízených poskytovateli videí na vyžádání působících ve více zemích. To zajistí, že diváci v každém členském státě, kde poskytovatel vnitrostátní katalogy nabízí, budou mít v požadované míře k dispozici nabídku evropských děl. Tento přístup má rovněž tu výhodu, že bude pravděpodobně stimulovat pohyb a dostupnost evropských děl v rámci Unie.
Komise bude pravidelně sledovat uplatňování pravidel týkajících se propagace evropských děl na základě zpráv členských států a nezávislé studie.
Přestože směrnice o audiovizuálních mediálních službách usnadňuje volný pohyb audiovizuálního obsahu prostřednictvím zásady země původu a přístupu minimální harmonizace, přeshraniční dostupnost audiovizuálního obsahu může být ovlivněna důvody mimo oblast působnosti směrnice, jako jsou práva duševního vlastnictví, dostupnost technických zdrojů nebo obchodní či finanční faktory.
Tento legislativní rámec by měl zajistit výraznou podporu cílů organizátorů. Vzhledem k nedávné revizi směrnice o audiovizuálních mediálních službách se v nejbližší budoucnosti neočekává žádný nový legislativní podnět. Komise však bude sledovat obecné uplatňování směrnice:
·nejpozději 19. prosince 2022 a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování této směrnice,
·nejpozději 19. prosince 2026 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě ex post hodnocení dopadu směrnice a její přidané hodnoty, případně doplněné o návrhy na přezkum směrnice.
2.9
Nařízení nebo rozhodnutí Rady směřující k blokové výjimce pro projekty podporující národnostní menšiny a jejich kulturu z postupů uvedených v čl. 108 odst. 2 SFEU
Zamýšlený účel
Organizátoři iniciativy Minority SafePack požadují blokovou výjimku pro činnosti podporující menšinové komunity a jejich kulturu. Požadují výjimku, která zohledňuje rovněž podporu jazyků a regionální rozmanitosti a respektuje práva příslušníků menšin.
Stávající pravidla
Pokud je finanční podpora poskytována jednotlivcům, kteří nevykonávají hospodářskou činnost, nebo pokud dotčený projekt neovlivňuje obchod mezi členskými státy, nepředstavuje financování státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
Podle článku 53 (podpora kultury a zachování kulturního dědictví do výše 75 milionů EUR nebo 150 milionů EUR ročně) a článku 54 (režimy podpory audiovizuálních děl do výše 50 milionů EUR ročně) ve spojení s čl. 4 odst. 1 písm. z) a aa) nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za určitých podmínek za slučitelné s vnitřním trhem.
Další potenciál pro podporu práv příslušníků menšin a jejich kultury poskytuje čl. 2 odst. 1 písm. a) pro financování až do výše 15 milionů EUR ročně a/nebo čl. 2 odst. 1 písm. c) pro péči a sociální začleňování zranitelných skupin, spolu s dalšími příslušnými podmínkami stanovenými v rozhodnutí Komise 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu.
Financování až do výše 200 000 EUR během tří fiskálních let se v případě jakéhokoliv projektu považuje za podporu de minimis podle nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis.
Financování až do výše 500 000 EUR během tří fiskálních let pro podnik poskytující službu obecného hospodářského zájmu podle nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 SFEU se rovněž považuje za podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu.
Opatření, která splňují výše uvedené podmínky, nevyžadují oznámení ze strany dotčeného členského státu Komisi. Ačkoliv se Komise domnívá, že současná pravidla pro státní podporu jsou dostatečně pružná, aby vyhověla potřebám žádosti, konkrétně výjimce z oznamování projektů podporujících národnostní menšiny a jejich kulturu Komisi, je vždy ochotna poskytnout členským státům potřebné pokyny.
Průběžná podpora
Komise je i nadále připravena poskytovat podporu v případech, kdy se členské státy potýkají s potížemi při zajišťování souladu svých zamýšlených opatření na podporu práv příslušníků národnostních menšin a jejich kultury se stávajícími pravidly pro státní podporu.
3.ZÁVĚR
Začlenění a respektování bohaté kulturní rozmanitosti Evropy patří mezi cíle a priority Evropské komise. Komise je odhodlána v tomto ohledu i nadále poskytovat politickou podporu a financování.
S ohledem na pravomoci svěřené Komisi a vzhledem ke stávajícím a probíhajícím iniciativám, které v posledních letech proběhly v souvislosti s návrhy obsaženými v občanské iniciativě, která byla původně předložena v roce 2013, se Komise domnívá, že v řadě oblastí lze přijmout následná opatření.
3.1
Pokud jde konkrétní o návrh (viz návrh 2.1 výše) doporučení Rady týkající se ochrany a podpory kulturní a jazykové rozmanitosti Unie,
·Komise bude pozorně sledovat provádění řady iniciativ EU přijatých od roku 2017, které zahrnují aspekty uvedené v občanské iniciativě. Prioritní cíl tvorby Evropského prostoru vzdělávání by měl podporovat členské státy při dosahování cílů stanovených v souvisejících doporučeních, mimo jiné při prosazování společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a škol prosazujících jazykové povědomí.
·Komise rovněž konstatuje, že strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů na období 2020–2030 a návrh doporučení Rady o rovnosti, začlenění a účasti Romů (v současné době projednáván Radou) podpoří romské umění, historii a kulturu (a povědomí o nich), sociální inovace a experimentování s politikami.
·Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že žádný další právní akt není nutný.
3.2
Pokud jde o návrh (viz návrh 2.2 výše) rozhodnutí nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady, jejichž cílem je upravit „programy financování tak, aby byly přístupné malým regionálním a menšinovým jazykovým komunitám“, Komise má za to, že další legislativní podnět není zapotřebí.
·Komise rovněž poznamenává, že po nedávném přijetí nových programů Erasmus+ a Kreativní Evropa by se národní agentury pro provádění programu Erasmus+ a síť kanceláří programu Kreativní Evropa měly setkat s vnitrostátními zástupci pro malé národní kulturní a jazykové komunity, aby jim poskytly praktickou podporu při podávání žádostí o financování. Prostřednictvím sítě kanceláří Kreativní Evropa, zřízených ve všech zemích zapojených do programů, by mělo pokračovat úsilí o vytvoření jednotného kontaktního místa pro žadatele. Kanceláře a jejich síť by umožnily všem kulturním a kreativním organizacím získat informace a technickou pomoc, aby mohly podávat žádosti v rámci veškerých opatření a iniciativ, na něž se vztahuje program Kreativní Evropa, a také v rámci dalších příležitostí financování z nástrojů EU, které jsou pro ně relevantní. Komise rovněž poskytne v rámci svých pokynů další instrukce a objasnění. Díky tomu budou programy financování přístupnější pro malé komunity regionálních a menšinových jazyků.
·Komise bude i nadále sledovat projekty týkající se regionálních nebo menšinových jazyků a analyzovat jejich potenciální dopad na politiky v dotčených zemích. V minulosti podpořené projekty, jako jsou ty uvedené v brožuře Komise „Linguistic diversity in the European Union – the case of regional and minority languages“ (Jazyková rozmanitost v Evropské unii – případ regionálních a menšinových jazyků), mohou inspirovat žadatele o nové projekty na místní, regionální nebo národní úrovni, v souladu s cíli budoucího programu Erasmus na období 2021–2027 v oblasti výuky jazyků, začleňování a podpory hodnot EU.
·Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že žádný další právní akt není nutný.
3.3
Pokud jde o návrh (viz návrh 2.3 výše) rozhodnutí nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady, jehož cílem je vytvořit centrum jazykové rozmanitosti posilující povědomí o významu regionálních a menšinových jazyků a podporující rozmanitost na všech úrovních, které by bylo financováno převážně Unií:
·Komise považuje za zásadní udržovat a rozvíjet spolupráci prostřednictvím Evropského střediska pro moderní jazyky Rady Evropy a také poskytovat podporu Komise členským státům při provádění doporučení Rady z roku 2019. Tím bude zajištěna odpovídající pozornost ze strany EU a zamezí se riziku zdvojování úsilí a vynakládání zdrojů z dalších center.
·Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že žádný další právní akt není nutný.
3.4
Pokud jde o návrh (viz návrh 2.4 výše) nařízení upravujícího všeobecná pravidla upravující úkoly, prioritní cíle a uspořádání strukturálních fondů tak, aby zohledňovaly ochranu menšin a podporu kulturní a jazykové rozmanitosti za předpokladu, že financovaná opatření povedou k posílení ekonomické, sociální a územní soudržnosti Unie,
·Komise konstatuje, že v nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027 je zákaz diskriminace dále posílen zajištěním souladu s Listinou základních práv jako horizontálním principem a horizontální základní podmínkou vztahující se na všechny oblasti politiky.
·Komise rovněž zdůrazňuje, že fondy politiky soudržnosti budou i nadále k dispozici k podpoře sociálně-ekonomické integrace etnických menšin a marginalizovaných komunit, podle potřeb, které budou členskými státy zjištěny na celostátní, regionální a místní úrovni.
·S ohledem na výše uvedené skutečnosti má Komise za to, že další legislativní podnět, ani žádné další úpravy legislativního rámce fondů politiky soudržnosti nejsou zapotřebí.
3.5
Pokud jde o návrh (viz návrh 2.5 výše) nařízení Evropského parlamentu a Rady, jehož cílem by bylo změnit nařízení o programu „Horizont 2020“ za účelem zlepšení výzkumu přidané hodnoty příspěvku národnostních menšin a kulturní a jazykové rozmanitosti k sociálnímu a hospodářskému rozvoji v unijních regionech,
·Komise upozorňuje na různé projekty v oblasti jazykového a kulturního dědictví a menšinových jazyků financované v rámci programu Horizont 2020 a skutečnost, že tyto příležitosti k ochraně jazyků jako součásti evropského kulturního dědictví se převádějí do výzkumných a inovačních činností nového programu Horizont Evropa a budou se v něm dále rozvíjet.
·Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že žádný další právní akt není nutný.
3.6
Pokud jde o návrh (viz návrh 2.6 výše) změny právních předpisů EU za účelem zajištění téměř rovného zacházení s osobami bez státní příslušnosti a s občany Unie,
·provádění nového komplexního akčního plánu pro integraci a začleňování na období 2021–2024 může brát ohled na situaci osob bez státní příslušnosti a státních příslušníků EU náležejících k národnostním menšinám, zejména jejich potřebu lepší integrace do společnosti prostřednictvím lepšího zaměstnání, vzdělávání a sociálních příležitostí.
·Opatření akčního plánu budou podporována novým Azylovým a integračním fondem na programové období 2021–2027 a také fondem ESF+ a Evropským fondem pro regionální rozvoj.
·Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že žádný nový právní akt není nutný.
3.7
Pokud jde o návrh (viz návrh 2.7 výše) nařízení Evropského parlamentu a Rady za účelem zavedení jednotného autorského práva, které by umožňovalo považovat celou Unii za vnitřní trh v oblasti autorských práv,
·Komise konstatuje, že mezi lety 2017 a 2019 bylo přijato několik legislativních nástrojů s lhůtami pro provedení do června 2021. Provádění těchto legislativních nástrojů bude Komise pečlivě sledovat.
·Komise v prosinci 2020 zveřejnila přezkum, ve kterém vyhodnotila dopad rozšíření pravidel zeměpisného blokování na online služby umožňující přístup k obsahu chráněnému autorskými právy (audiovizuálnímu a neaudiovizuálnímu). Komise před tím, než bude zvažovat jakákoliv další opatření, zahájí dialog zúčastněných stran se zástupci audiovizuálního odvětví s cílem projednat konkrétní způsoby, jak podpořit šíření audiovizuálního obsahu a zlepšit přístup spotřebitelů k tomuto obsahu v celé EU.
·Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že žádný další právní akt není nutný.
3.8
Pokud jde o návrh (viz návrh 2.8 výše) změny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb za účelem zajištění volného pohybu služeb a příjmu audiovizuálního obsahu v regionech, v nichž žijí národnostní menšiny,
·Komise se domnívá, že nedávno revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách zajišťuje, aby poskytovatelé videí na vyžádání (jako je Netflix, Amazon atd.) aktivně přispívali k dosažení cíle podpory kulturní rozmanitosti v Unii. V pokynech vydaných k výpočtu podílu evropských děl zastávala Komise názor, že tohoto cíle kulturní rozmanitosti lze účinně dosáhnout pouze tehdy, je-li 30% podíl evropských děl zajištěn v každém z vnitrostátních katalogů nabízených poskytovateli videí na vyžádání působících ve více zemích. To zajistí, že diváci v každém členském státě, kde poskytovatel vnitrostátní katalogy nabízí, budou mít v požadované míře přístup k evropským dílům. Tento přístup má rovněž tu výhodu, že bude pravděpodobně stimulovat pohyb a dostupnost evropských děl v rámci Unie.
·Komise bude pravidelně sledovat uplatňování pravidel týkajících se propagace evropských děl na základě zpráv členských států a nezávislé studie a rovněž bude sledovat obecné uplatňování směrnice.
·S ohledem na výše uvedené skutečnosti má Komise za to, že stávající pravidla jsou dostačující a není zapotřebí provádět žádné další změny směrnice.
3.9
Pokud jde o návrh (viz návrh 2.9 výše) nařízení nebo rozhodnutí Rady směřující k blokové výjimce pro projekty podporující národnostní menšiny a jejich kulturu z postupů uvedených v čl. 108 odst. 2 SFEU,
·Komise se domnívá, že stávající pravidla jsou dostačující k tomu, aby členské státy podporovaly práva příslušníků národnostních menšin a jejich kulturu.
·Komise bude i nadále poskytovat podporu v případech, kdy by se členské státy potýkaly s potížemi při zajišťování souladu svých zamýšlených opatření na podporu práv příslušníků národnostních menšin a jejich kultury se stávajícími pravidly pro státní podporu.
·Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že žádný další právní akt není nutný.
