VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO INICIATIVU (bez posouzení dopadů)

Název iniciativy

Strategie EU pro občanskou společnost 

Příslušné GŘ – odpovědné oddělení

GŘ pro spravedlnost a spotřebitele – oddělení C.2

Pravděpodobný druh iniciativy

Nelegislativní/sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů 

Předběžný harmonogram

3. čtvrtletí 2025

Další informace

Nová iniciativa oznámená v pracovním programu Komise na rok 2025

Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

Organizace občanské společnosti, včetně obránců lidských práv, hrají v naší společnosti různé role. Vyvíjí činnost v různých oblastech, jako je osvěta, vzdělávání, poskytování podpory nebo služeb, monitorování politik nebo prosazování zájmů. Často je jim svěřeno provádění právních předpisů a politik EU přímo na místě. Posilují sociální soudržnost a připravenost, zvyšují účinnost politik a zajišťují, aby byly slyšeny hlasy dotčených komunit. Jejich zapojení je rovněž zásadním prvkem systému demokratických brzd a protivah a prosazování a obrany hodnot EU.

Na podporu a zapojení organizací občanské společnosti využívá Komise komplexní soubor nástrojů. Kromě dialogů v široké škále oblastí politiky a konzultačních kanálů v rámci zlepšování právní úpravy se pravidelnému zapojení těší velké množství odborných skupin Komise, což představuje rozsáhlé nástroje a příležitosti k účasti na celém cyklu tvorby politiky pro všechny zúčastněné strany. Klíčovou roli v zapojení občanské společnosti hraje Evropský hospodářský a sociální výbor.

Aby mohly organizace občanské společnosti vykonávat svou práci a přispívat k politikám EU, potřebují příznivé prostředí, které podpoří jejich smysluplné zapojení a poskytne jim další podporu. Měly by mít možnost vykonávat svou činnost bez zásahů. EU by měla vyvinout činnost na podporu a ochranu občanského prostoru a osob v něm působících.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svých politických směrech na období 2024–2029 zdůraznila potřebu větší spolupráce EU s organizacemi občanské společnosti a jejich ochrany a tuto potřebu zopakovala i ve svém pověřovacím dopise komisaři pro demokracii, spravedlnost, právní stát a ochranu spotřebitele.

Strategie EU pro občanskou společnost vychází z tohoto politického závazku a z doporučení 2023/2836 o podpoře zapojení a účinné účasti občanů a organizací občanské společnosti v procesech tvorby veřejných politik, které bylo přijato v rámci balíčku opatření na obranu demokracie.

Problém, který má iniciativa řešit

Strategie navrhne rámec pro opatření na úrovni EU a členských států. Jejím hlavním cílem bude posílit smysluplné zapojení organizací občanské společnosti, které se zabývají širokou škálou politik EU, jakož i jejich ochranu. Strategie je reakcí na několik výzev k přijetí komplexní strategie EU, která by tyto cíle sledovala, zejména ze strany Evropského parlamentu a organizací občanské společnosti.

Vzhledem k tomu, že ze současných podkladů vyplývá, že občanský prostor pro organizace občanské společnosti a obránce lidských práv, kteří prosazují a chrání hodnoty EU, se zmenšuje, strategie by rovněž navrhla konkrétní opatření na podporu, ochranu a zlepšení postavení subjektů občanské společnosti, které se těmito otázkami zabývají. Konkrétní překážky, jimž čelí, jsou popsány ve zprávě o uplatňování Listiny za rok 2022, zprávě výboru pro základní práva Evropského parlamentu z roku 2022 a zprávách Komise o právním státu. Konkrétně ve zprávě o stavu základních práv Agentury pro základní práva (FRA) z roku 2024 bylo poukázáno na nedostatek příležitostí ke smysluplným konzultacím, zejména na vnitrostátní úrovni, jakož i na skutečnost, že došlo ke zhoršení prostředí pro organizace občanské společnosti působící v oblasti hodnot EU. Tři čtvrtiny oslovených organizací uvedly, že jejich činnost v oblasti ochrany lidských práv a právního státu naráží na překážky. Zejména byly uvedeny:

·negativní zprávy a kampaně v médiích,

·online slovní výhrůžky nebo obtěžování,

·podezření na sledování,

·strategické žaloby proti účasti veřejnosti (známé jako SLAPP) a

·právní a fyzické hrozby.

Další zaznamenaný problém se týká obtíží při zajišťování dlouhodobého, předvídatelného a transparentního financování, které těmto organizacím umožňuje zachovat si nezávislost.

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

Podpora účinného zapojení organizací občanské společnosti a zajištění jejich ochrany na všech úrovních představuje výzvu, kterou nelze řešit zásahy ad hoc nebo pouze vnitrostátními či místními opatřeními, a to vzhledem k jejímu průřezovému charakteru.

Protože EU a její členské státy čelí obdobným výzvám, účinnou a efektivní reakcí na ně může být pouze koordinovaný postup.

Strategie proto shromáždí stávající faktické podklady a opatření s cílem poskytnout efektivnější přístup a zajistit, že opatření EU a členských států budou prováděna ve společném rámci. 

Opatření na úrovni EU se zaměří na spolupráci s organizacemi občanské společnosti a na jejich ochranu a podporu. Bude zahrnovat specializovaná opatření na podporu, ochranu a zlepšení postavení organizací, které jsou klíčovou součástí brzd a protivah v našich demokraciích a které se aktivně podílejí na prosazování a ochraně hodnot EU.

Právní základ

Nepoužije se.

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

Navrhovaná iniciativa reaguje na potřebu opatření ze strany EU a jejích členských států. Členské státy hrají zásadní roli při podpoře dialogu s organizacemi občanské společnosti a při ochraně občanského prostoru na celostátní, místní i řadové úrovni. Ačkoli členské státy obvykle působí v této oblasti jako první kontaktní místo a první hráč, některé akce vyžadují koordinovaný přístup EU. Patří mezi ně usnadnění přeshraniční činnosti organizací občanské společnosti v rámci EU. Je proto zapotřebí zjednodušený a soudržný rámec pro opatření v celé EU. Měly by být rovněž zohledněny zkušenosti EU a jednotlivých států s podporou organizací občanské společnosti po celém světě.

B. Čeho má iniciativa dosáhnout a jakým způsobem

Strategie EU pro občanskou společnost uznává význam práce organizací občanské společnosti pro úspěch politik EU a stanoví rámec pro činnost EU a členských států. Jejími hlavními cíli na úrovni EU bude i) podporovat dialog s organizacemi občanské společnosti, aby se účinně zapojovaly do vytváření a provádění politik EU a ii) poskytovat jim podporu a ochranu, kterou potřebují k výkonu své činnosti, a to v rámci celospolečenského přístupu.

Pokud jde o činnost EU, rámec systematizuje a zlepší stávající mechanismy EU, které nabízejí smysluplné zapojení a podporu, a zároveň je učiní transparentnějšími. Doplnil by zejména institucionální mechanismy, které již existují v Evropském hospodářském a sociálním výboru. Rovněž by uznával důležité zásady transparentnosti a odpovědnosti při spolupráci s organizacemi občanské společnosti a pro samotné aktéry občanské společnosti, mimo jiné pokud jde o dodržování hodnot EU při provádění programů EU. Rámec tak poskytne koordinovaný přístup k některým výzvám, kterým organizace občanské společnosti čelí.

Pokud jde o vnitrostátní opatření, strategie bude navazovat na provádění doporučení 2023 o občanském zapojení, které vyzývá členské státy, aby pro organizace občanské společnosti zavedly účinné mechanismy pro zapojení a ochranu. Zavede rovněž podobné mechanismy na úrovni EU, přičemž zohlední stávající úsilí v rámci vnější činnosti EU.

Strategie bude zahrnovat zvláštní opatření na podporu, ochranu a zlepšení postavení organizací občanské společnosti a obránců lidských práv, které hrají důležitou roli jako součást brzd a protivah v našich demokraciích a které aktivně prosazují a chrání hodnoty EU.

Tyto konkrétní organizace a obránci čelí specifickým výzvám. Jde o výzvy týkající se i) ochrany, ii) nedostatku udržitelného, flexibilního a transparentního financování a iii) obtíží při spolupráci s veřejnými orgány, zejména v oblastech právního státu, demokracie a základních práv. Strategie navrhne iniciativy na podporu příznivého prostředí a opatření na úrovni EU, která zabrání zmenšování občanského prostoru. Navrhne také opatření pro lepší dialog mezi veřejnými orgány a organizacemi občanské společnosti o demokracii, právním státě a souvisejících otázkách. Na úrovni EU to bude obnášet mimo jiné zapojení prostřednictvím platformy občanské společnosti.

Pravděpodobné dopady

Očekává se, že strategie bude mít pozitivní sociální dopady, a to díky účinnější a otevřenější účasti zmíněných aktérů na rozhodovacích procesech EU a jednotlivých států. Větší sladění opatření a strukturovaných mechanismů na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni rovněž přispěje k systematičtějšímu řešení problémů občanského prostoru. To následně podpoří rovnost, inkluzivitu a důvěru ve veřejné rozhodování.

Prostřednictvím podpory organizací občanské společnosti strategie rovněž posílí ochranu základních práv, demokracie a právního státu. Díky vytvoření uceleného rámce ochrany se posílí ochrana organizací, které čelí hrozbám a útokům. Tyto záruky budou mít pozitivní vliv na základní práva dotčených osob a umožní jim lépe bránit základní práva ostatních lidí a související hodnoty. Strategie podpoří odpovědnost a zajistí, aby organizace občanské společnosti měly přístup k potřebným zdrojům a vhodným kanálům pro dialog.

Užší spolupráce s členskými státy navíc podpoří sdílenou odpovědnost při ochraně organizací občanské společnosti. Výsledné posílení demokratické odolnosti, kritického myšlení a důvěry veřejnosti bude v konečném důsledku přínosem pro celou společnost. Při přípravě strategie bude brán v úvahu také vnější rozměr, aby byl zajištěn soudržný a komplexní přístup k občanské společnosti, a tak byla podpořena vnitřní a vnější soudržnost politik.

Budoucí monitorování

Přínos strategie k ochraně, podpoře a posilování spolupráce s organizacemi občanské společnosti lze sledovat prostřednictvím různých mechanismů, včetně odvětvových monitorovacích mechanismů, a obecněji, pokud jde o občanský prostor, prostřednictvím monitorování prováděného agenturou FRA a výročních zpráv Komise o právním státu, se zvláštním důrazem na pilíř brzd a protivah.

C. Zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

Posouzení dopadů se neplánuje. Navrhovaná iniciativa, sdělení Komise, nepředstavuje pro členské státy ani jiné zúčastněné strany žádné závazné povinnosti nebo finanční dopady.

Konzultační strategie

Při přípravě této iniciativy budou zásadní rozsáhlé konzultace a zapojení veřejnosti. V rámci konzultačního procesu, který proběhne ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2025, budou shromážděny podklady a informace od zúčastněných stran, přičemž zvláštní pozornost bude věnována stanoveným prioritním oblastem.

Součástí procesu bude:

·tato výzva k předložení faktických podkladů a otevřená veřejná konzultace (trvající 12 týdnů),

·Eurobarometr o demokracii,

·konzultace s členskými státy, rovněž v Radě,

·cílené výměny s Evropským parlamentem, Výborem regionů a Evropským hospodářským a sociálním výborem,

·cílená konzultace s klíčovými zúčastněnými stranami prostřednictvím cílových skupin a specializovaných dotazníků ve všech oblastech politiky EU,

·cílené konzultace s evropskými, mezinárodními a vnitrostátními organizacemi občanské společnosti a obránci lidských práv, kteří se aktivně podílejí na prosazování a ochraně hodnot EU, a to i prostřednictvím kanálů, jako je platforma pro základní práva agentury FRA,

·výměny s příslušnými mezinárodními organizacemi (včetně Rady Evropy, Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva).

Konzultace bude zviditelňována i) prostřednictvím kanálů Komise na sociálních sítích, ii) informováním příjemců projektů a iii) prostřednictvím stávajících platforem (např. platformy pro základní práva agentury FRA).

Po ukončení veřejné konzultace bude na stránce konzultace zveřejněna věcná shrnující zpráva.

Proč se konzultace koná?

Cílem této konzultace je:

·shromáždit názory, informace a analýzy od široké škály zúčastněných stran,

·pochopit konkrétní výzvy, kterým organizace občanské společnosti čelí a

·určit a formulovat možná opatření, která by EU a její členské státy měly přijmout k řešení těchto problémů.

Kromě toho je navržena jako transparentní a participativní prostředek k utvoření komplexního obrázku z pohledu zúčastněných stran, z něhož může Komise vycházet při navrhování konkrétních iniciativ na ochranu, podporu a prosazování spolupráce s organizacemi občanské společnosti – a obecněji na podporu příznivého prostředí.

Cílová skupina

Konzultace se zaměřuje na širokou škálu zúčastněných stran, včetně veřejnosti, organizací občanské společnosti (působících v členských státech, EU i na mezinárodní úrovni), vnitrostátních institucí pro lidská práva a orgánů pro rovnost, vnitrostátních orgánů, akademické obce, skupin mládeže, zástupců médií a mezinárodních organizací.