INT/1034

Balíček pro retailové investice

STANOVISKO

sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba

a)Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU, 2014/65/EU a (EU) 2016/97, pokud jde o pravidla Unie na ochranu retailových investorů

COM(2023) 279 final – 2023/0167 (COD)

b)Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1286/2014, pokud jde o modernizaci sdělení klíčových informací

COM(2023) 278 final – 2023/0166 (COD)

Zpravodaj: Kęstutis KUPŠYS

Spoluzpravodaj: Wautier ROBYNS DE SCHNEIDAUER

I.DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR

1bere na vědomí rozhodnutí Komise nenavrhnout úplný zákaz pobídek, vítá však výslovná prohlášení Komise, že v modelech prodeje a distribuce investičních produktů existují potenciální střety zájmů, přičemž samostatné finanční poradenství a služby finančního plánování jsou pro většinu spotřebitelů v EU z velké části nedostupné, a většina spotřebitelů má tudíž přístup pouze k poradcům, kteří poskytují poradenství ohledně produktů, které prodávají;

2konstatuje, že již existuje mezera v nezávislém poradenství pro spotřebitele, kteří se zdráhají investovat na finančních trzích, neboť by chtěli využívat investiční produkty, které zajišťují stabilnější výnosy z investic. Avšak u mnohých produktů neexistuje ochrana před investičními ztrátami a spotřebitelé mohou být zmateni velmi rozdílnou výší poplatků a daňovým statusem svých investic. Navrhuje prodloužit lhůtu pro přezkum na tři roky účinného uplatňování těchto předpisů, aby mohly být posouzeny výsledky uplatňování na trhu;

3vyjadřuje politování nad tím, že namísto strukturálnějších opatření týkajících se fáze návrhů se ještě zvyšuje složitost produktů, a to kvůli referenčním hodnotám a novým upozorněním na „zvláště rizikové“ investice. Doporučuje, aby se pojetí „základních produktů“, jako jsou např. základní bankovní účty 1 a povinné pojištění občanskoprávní odpovědnosti za škodu z provozu motorového vozidla 2 , vztahovalo na běžné retailové finanční (investiční) produkty a aby zároveň umožňovalo vylepšení, inovace a hospodářskou soutěž, pokud jde o vlastnosti produktů;

4vítá návrh Komise sladit požadavky na průběžné odborné vzdělávání podle směrnice o distribuci pojištění 3 se směrnicí MiFID 4 a kodifikovat související pokyny Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), které definují minimální požadavky na odborné vzdělávání zprostředkovatelů prodeje, včetně vzdělávání v oblasti udržitelnosti, které by mělo být co do počtu hodin dále rozšířeno;

5vítá opatření s cílem zlepšit zveřejňování informací ohledně cílů v oblasti udržitelnosti. Doporučuje, aby byl u ukazatelů a definic týkajících se udržitelnosti zajištěn lepší soulad mezi taxonomií EU pro udržitelné činnosti (dále jen „taxonomie“), nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování a strukturovanými retailovými investičními produkty a pojistnými produkty s investiční složkou. Doporučuje, aby tvůrcům produktů bylo poskytnuto poradenství ohledně toho, jak měřit skutečný dopad na udržitelnost a zveřejňovat informace o něm, namísto toho, aby se toto měření a zveřejňování týkalo pouze zelených kapitálových výdajů, které retailoví spotřebitelé často chápou jako udržitelnost. Doporučuje, aby udržitelné produkty byly standardní možností na základě postupu „opt-out“, nikoli na základě postupu „opt-in“, pokud možno aniž by byly ignorovány výsledky posouzení požadavků a potřeb a aniž by došlo k rozporu s testem vhodnosti;

6vítá návrh Komise harmonizovat požadavky na zveřejňování informací, což by mělo být prvním krokem k horizontálnějšímu a na spotřebitele zaměřenému pojetí všech právních předpisů týkajících se retailových finančních služeb. Nicméně vyjadřuje politování nad tím, že pravidla pro zveřejňování informací o pojistných produktech i nadále podléhají jinému režimu namísto toho, aby byla plně začleněna do rámce pro produkty s investiční složkou. Doporučuje, aby namísto toho, aby byl zachován izolovaný přístup k nestrukturovaným pojistným produktům podle směrnice o distribuci pojištění, spolunormotvůrci na základě návrhu Komise během příštího legislativního cyklu sladili všechna pravidla pro zveřejňování informací o pojistných produktech s pravidly pro produkty s investiční složkou a náležitě při tom zohlednili jejich specifické rysy, neboť by se tak spotřebitelům zjednodušilo srovnání produktů v různých kategoriích aktiv, ale také by se zajistily rovné podmínky pro hospodářské subjekty. Doporučuje provést komplexní „test konkurenceschopnosti“, který zohlední důsledky očekávané vyšší účasti retailových investorů na financování podniků reálné ekonomiky v EU.

II.ZDŮVODNĚNÍ / PODROBNĚJŠÍ PŘIPOMÍNKY

1.Pobídky

1.1Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) souhlasí s hodnocením Komise, že existují nedostatky ve způsobu tvorby a distribuce produktů a že některé z těchto nedostatků jsou spojené s vyplácením pobídek. EHSV podporuje myšlenku, že nevhodnému poradenství a střetům zájmů je třeba předcházet prostřednictvím přiměřených pravidel a řádného prosazování. Zároveň si je Výbor vědom rušivého dopadu zákazů Komise na distributory, především proto, že se v mnoha případech jedná o malé a střední podniky.

1.2EHSV konstatuje, že se v posouzení dopadů, jež provedla Komise a k němuž Výbor pro kontrolu regulace vydal kladné stanovisko s doporučeními, došlo k závěru, že dostupné podklady podporují úplný zákaz pobídek, neboť na základě analýzy Komise jde o jedinou politickou možnost zajišťující nepředpojaté poradenství. Konstatuje, že Komise se nicméně rozhodla přijmout dvoufázový přístup, aby zabránila „významným a náhlým dopadům na stávající distribuční systémy“, a sice tak, že nejprve budou zavedena další omezení pobídek a bude proveden legislativní přezkum s cílem zavést úplný zákaz, pokud se ukáže, že „újma spotřebitelům přetrvává“.

1.3EHSV je znepokojen ochotou jedinců s omezeným disponibilním příjmem platit předem za poradenství, a to zejména z toho důvodu, že tito lidé nejvíce potřebují těžit z výhod ochrany a diverzifikace, zatímco u bohatších investorů existuje větší pravděpodobnost, že rozpoznají přidanou hodnotu poradenství. Byl by velice nerad, kdyby jakékoli nezamýšlené důsledky rozdělily trh na kvalifikované investory a velkou většinu retailových investorů, kteří by získali pouze nejzákladnější služby, jelikož by se až příliš zaměřovali na náklady, a nikoli na specifické rysy služeb, jako je ochrana kapitálu nebo životní a zdravotní krytí 5 (zdravotní problémy, zdravotní postižení, úmrtí, střední délka života atd.).

1.4EHSV je znepokojen dopadem uplatňování daně z přidané hodnoty (DPH) v některých členských státech na poplatky účtované finančními poradci, neboť pro retailové investory by plná cena poradenství i s DPH znamenala dodatečné náklady vedle případných dalších daní z finančních produktů, jako je daň z pojistného.

1.5Vzhledem k tomu, že návrh Komise vyplácení pobídek zcela nezakazuje, by měla být přijata důrazná zmírňující opatření, kterými by se zajistilo, že nadměrné a neodůvodněné poplatky budou v nadcházejících letech výrazně sníženy. EHSV má pochybnosti o vhodnosti a účinnosti tohoto „polovičatého“ režimu zavedeného návrhem Komise, který by v některých případech pobídky i nadále umožňoval a v jiných případech je zakazoval, a sice podle povahy investice, což vyvolává otázky ohledně poměru nákladů a přínosů této reformy a ohledně rovných podmínek pro hospodářské subjekty. EHSV doporučuje lépe integrovat a zvážit dopad, který by omezení pobídek měla na konkrétní odvětví (např. pojišťovnictví).

1.6EHSV poukazuje na to, že možným účinkem návrhů by bylo upřednostnění fondů obchodovaných v obchodním systému (ETF). To by vedlo k nerovnostem mezi společnostmi, neboť u kótovaných společností, zejména těch, které jsou zahrnuty do indexů, je větší pravděpodobnost, že budou do těchto investičních nástrojů zahrnuty, než u malých a středních podniků. Pokud jde o digitální a ekologickou transformaci, ekonomika EU si nemůže dovolit, aby investiční toky směřovaly mimo EU, což by mělo neblahé důsledky z hlediska pracovních míst a pro podniky.

2.Zhodnocení vynaložených finančních prostředků

2.1V EHSV se různí názory na to, zda koncepce zhodnocení vynaložených finančních prostředků, a zejména celoevropské referenční hodnoty pro rozmanitost vnitrostátních trhů, v konečném důsledku sníží ceny, a na otázku důkazního břemene úplného zákazu, které i nadále nese Evropská komise. Má-li se zajistit a má-li se spotřebitelům ukázat, že jimi vynaložené finanční prostředky jsou zhodnocovány, a má-li se zákonodárcům umožnit, aby na základě důkazů posoudili ustanovení o přezkumu, kterým by případně mohl být zaveden úplný zákaz pobídek, je nezbytné, aby zprávy o nákladech a referenčních hodnotách podávané orgánům dohledu byly zároveň snadno přístupné široké veřejnosti a aby podávání zpráv orgánům dohledu začalo co nejdříve, a byl tak stanoven základní scénář. 6

2.2Ačkoli Komise ve svém posouzení dopadů již uvedla, že k újmě pro spotřebitele přestane definitivně docházet až s úplným zákazem, EHSV navrhuje prodloužit lhůtu pro přezkum na dostatečně reprezentativní dobu tří let účinného uplatňování, po jejímž uplynutí by Komise měla přijmout konečné rozhodnutí o tom, zda v dostatečné míře přestalo docházet k újmě pro spotřebitele, či zda by v nejlepším zájmu spotřebitelů mělo být stanoveno další omezení pobídek a jiných nákladů.

2.3EHSV v zájmu vyplnění proluky do přezkumu navrhuje, že by spotřebitelům při rozhodování o investicích mohly do určité míry napomáhat alternativní poradenské sítě, což by přispělo k rychlejšímu zhodnocení vynaložených finančních prostředků. Důležitou úlohu mohou hrát i sdružení spotřebitelů, mají-li k tomu náležité finanční a technické prostředky. Vedle poradenství by jejich činnost mohla být účinně posílena hromadnými sdělovacími prostředky a sociálními médii (např. „Deset klíčových bodů při nákupu finančních produktů“ nebo jednoduchá krátká sdělení jako „Nekupujete to, čemu nerozumíte“, „Velké sliby, vysoké riziko“, „Nesázejte vše na jednu kartu“ atd.). Silné spotřebitelské organizace mohou tvůrce a distributory finančních produktů přimět k ukázněnému přístupu. EHSV proto vyzývá Komisi, aby předložila opatření k posílení sítě těchto alternativních poradenských služeb a zohlednila přitom již existující osvědčené postupy 7 v členských státech.

3.Základní produkty

3.1EHSV vítá omezené změny na podporu nákladově efektivních a jednoduchých produktů, což je v souladu s doporučením Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), aby pojistné produkty s investiční složkou byly jednodušší a nákladově efektivnější. EHSV doporučuje, aby spolunormotvůrci poskytli více pokynů, pokud jde o mandát orgánu ESMA k upřesnění „pojmu zvláště rizikových finančních produktů“, zejména s ohledem na zkušenosti s různorodými upozorněními na složitost používanými v jednotlivých státech, která byla inspirací pro jeho předchůdce – „upozornění týkající se srozumitelnosti“, které je definováno v nařízení o strukturovaných retailových investičních produktech a pojistných produktech s investiční složkou.

3.2Základní produkty, jako jsou produkty předepsané ve směrnici o základních bankovních účtech, a koncepce povinného pojištění občanskoprávní odpovědnosti za škodu z provozu motorového vozidla poskytují přidanou hodnotu, která přesahuje zajištění spravedlivého přístupu ke srovnatelným produktům finančních služeb. Tyto produkty rovněž poskytují referenční hodnotu, co se týče zhodnocení vynaložených finančních prostředků, a přispívají k lepším výsledkům jiných produktů, neboť nutí účastníky finančního trhu, aby odůvodnili stanovení vyšších nákladů a poplatků u konkurenčních produktů. Konkrétně u pojistných produktů s investiční složkou EHSV doporučuje, aby základní produkty zohledňovaly specifické potřeby pojistníků životního pojištění, a to i pokud jde o bezpečnost investic, ochranu kapitálu nebo životní a zdravotní krytí.

3.3EHSV souhlasí se sdruženími spotřebitelů, že „být spotřebitelem“ není zaměstnáním na plný úvazek a že spotřebitelé mají při nákupu různých služeb a produktů, které jsou dostupné na trzích, čím dál více možností výběru. Dopad přetížení informacemi a ohraničené racionality však omezuje vůli spotřebitelů měnit poskytovatele. EHSV upozorňuje, že kvůli tomu jsou pak organizátoři trhu méně nuceni k ukázněnému přístupu a nové účastníky to odrazuje od vstupu na trh.

3.4EHSV se domnívá, že – stejně jako oznamovatelé a kontrolní organizace spotřebitelů – orgány dohledu odpovědné za finanční trhy a služby mohou a měly by podávat zprávy o nedostatcích trhu. Tyto orgány by se měly držet svého zákonného mandátu, jak je vymezen ve stávajících obezřetnostních pravidlech a pravidlech pro uvádění na trh, a neměly by tento svůj mandát pojímat až příliš široce a definovat provozní prvky, jako jsou návrhy finančních služeb a tvorba jejich cen. To by totiž znamenalo stanovování cen a zasahování do hospodářské soutěže ze strany orgánů dohledu, které mají v rámci svého mandátu primárně za úkol dbát na stabilitu finančních institucí a spravedlivé zacházení se spotřebiteli a příjemci finančních služeb.

4.Finanční vzdělávání a odborná příprava

4.1Odborné vzdělávání prodejců a zprostředkovatelů (neboli „finančních poradců“), včetně vzdělávání v oblasti udržitelnosti, má klíčový význam. EHSV tudíž vítá návrh Komise týkající se požadavků na odborné vzdělávání a doporučuje, aby byl rozšířen minimální rozsah odborného vzdělávání na každý rok. Je ku prospěchu spotřebitelů, jsou-li finanční pracovníci řádně proškoleni a mají-li dostatek času jednak na odbornou přípravu a jednak na to, aby porozuměli investičním potřebám svých klientů, mimo jiné i pokud jde o otázky udržitelnosti, a nejsou-li vystaveni nepřiměřenému tlaku ze strany zaměstnavatele, aby splnili prodejní cíle stanovené pro finanční produkty.

4.2EHSV by rovněž uvítal konkrétnější cíle, pokud jde o určení osvědčených postupů a stanovení úkolů příslušným vnitrostátním orgánům, jakož i podávání zpráv o opatřeních přijatých jak v rámci běžných kanálů (rodina, škola, sdělovací prostředky, partnerství s organizacemi občanské společnosti), tak cíleně, přičemž je třeba věnovat pozornost nejzranitelnějším skupinám, jako jsou osoby, které nemají stabilní nebo spolehlivý zdroj příjmů, migranti, a lidé, kteří se chystají učinit rozhodnutí, jež budou mít dopad na jejich životní úspory.

4.3EHSV zdůrazňuje, že ani nejlepší finanční vzdělávání nemůže změnit skutečnost, že spotřebitel je s finančním poradcem ve vztahu informační asymetrie, a bylo by zapotřebí, aby mohl distributory snadno porovnat (stejně jako lze žádat druhé stanovisko, pokud jde o zdravotní záležitosti), neexistuje-li skutečně nezávislé a nestranné poradenství.

4.4V zájmu urychlení pokroku vyzývá EHSV členské státy, aby zlepšily přístup k šířeji zaměřeným službám finančního plánování poskytovaným regulovanými nezávislými finančními poradci a aby zajistily jejich intenzivnější využívání, například prostřednictvím daňových pobídek, přičemž je třeba věnovat pozornost rovným podmínkám, neboť dobré finanční plánování zvýší finanční odolnost spotřebitelů, zejména po odchodu do důchodu.

4.5Výbor souhlasí se zahrnutím influencerů do pravidel pro propagační sdělení a vyjadřuje obavy ohledně úlohy nespolehlivých influencerů při propagaci kryptoaktiv a nepovolených produktů, zejména ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor.

4.6EHSV vítá, že se zkušení a dobře informovaní investoři mohou vzdát standardního zařazení do kategorie „retailových“ zákazníků, upozorňuje však, že by tento proces měl podléhat silným zárukám, aby se zabránilo tomu, že spotřebitelé budou nevhodně pobízeni k odmítnutí pravidel EU na ochranu spotřebitele, která jsou navržena právě proto, aby je chránila. Na spotřebitele, kteří se aktivně rozhodnou vzdát se standardního zařazení do kategorie „retailových“ zákazníků, by se i nadále měly vztahovat záruky, které by nejen kompenzovaly nedostatek znalostí nebo zkušeností, ale také by odrážely nerovnou vyjednávací pozici vůči poskytovateli investičních služeb nebo podniku nabízejícímu takové služby. Spotřebitelé by mohli přeceňovat nebo zveličovat své investiční znalosti či zkušenosti, aby získali přístup ke složitějším produktům nebo produktům s rizikovým profilem, který pro průměrné spotřebitele v podobné situaci není vhodný.

5.Udržitelnost jako standard

5.1EHSV se domnívá, že v mnoha členských státech existují silné kulturní preference pro jednoduché produkty, což spolu se skutečností, že finanční služby jsou vnímány jako složité a že spotřebitelé hledají rovnováhu mezi bezpečností, likviditou a výkonností, vede k tomu, že velmi velké objemy úspor spotřebitelů jsou uloženy na spořicích účtech nebo běžných bankovních účtech. Tím se zase zachovává neustálá závislost malých a středních podniků na bankovním financování a dominantní úloha bank při přidělování úvěrů. Tato společenská úloha finančního odvětví je důvodem k přijetí politických opatření, kterými se slaďuje přidělování úvěrů s ostatními politikami Unie, jako je Zelená dohoda a strategie udržitelného financování. EHSV se domnívá, že malé a střední podniky by měly mít přístup k veřejné a soukromé podpoře, a to v zájmu snazší dostupnosti financování od retailových investorů s lepšími znalostmi o nástrojích, které mají k dispozici.

5.2EHSV vítá opatření obsažená v navrhované souhrnné směrnici, jež mají zlepšit zveřejňování informací ohledně cílů v oblasti udržitelnosti, čímž by se doplnilo nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, a vybízí Komisi, aby rovněž urychlila projekt ekoznačky EU pro retailové finanční produkty, který byl zahájen v roce 2018 8 . Vyjadřuje však znepokojení nad tím, že stávající opatření týkající se zveřejňování informací v nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, jako je ukazatel zelených aktiv, nejsou dostatečná, má-li být poskytnut úplný a podrobný obraz o dopadu společnosti nebo fondu na externality, na něž se uvedené nařízení vztahuje. EHSV je přesvědčen, že by retailoví investoři měli mít přístup k relevantním a – pokud to spotřebitelé vyžadují – podrobným údajům, například v důsledku dostupných environmentálních, sociálních a správních (ESG) ratingů, aby mohli činit objektivní investiční rozhodnutí vycházející z posouzení požadavků a potřeb, mj. v oblasti udržitelnosti, a aby je neovlivňovaly informační asymetrie, které mohou vést k lakování nazeleno a újmě pro spotřebitele. EHSV si je vědom toho, že toto dodatečné zveřejňování informací by mělo podléhat pokynům pro tvůrce produktů, aby bylo u produktů uplatňováno konzistentně a bylo srovnatelné a zároveň aby bylo v souladu s požadavkem vyžádat si preference klienta v oblasti udržitelnosti podle aktů v přenesené pravomoci týkajících se směrnice MiFID a směrnice o distribuci pojištění.

5.3EHSV doporučuje, aby se udržitelné produkty staly standardní možností, a to i v oblasti finančních technologií, pokud možno v mezích toho, co se vyžaduje v souvislosti s posouzením požadavků a potřeb, na základě posouzení dopadů a tak, aby to nebylo v rozporu se zásadou nabízet produkt, který je nejvhodnější pro potřeby zákazníka, a to na základě odpovídajícího poradenství. Vzhledem k tomu, že nedojde k úplnému zákazu pobídek, by měla být zavedena zmírňující opatření, která spotřebitelům pomohou samostatně činit lepší investiční rozhodnutí. Namísto toho, aby spotřebitelé museli o udržitelný produkt žádat, by se tyto produkty měly stát normou, a spotřebitelé by případně museli takový produkt aktivně nezvolit („opt out“), a to zejména s ohledem na to, že dvě třetiny spotřebitelů 9 si přejí, aby jejich peníze byly investovány udržitelným způsobem. Iniciativy občanské společnosti, jako jsou Fair Finance International a MeinFairMögen 10 11 , mohou spotřebitelům pomoci identifikovat poskytovatele s relativně udržitelným portfoliem produktů. Finanční prostředky EU by mohly pomoci výše uvedené iniciativy občanské společnosti rozšířit (nebo vytvořit nové) nad rámec platebních účtů a bank i na pojišťovny a penzijní fondy, jak ukazuje úspěšný příklad v Nizozemsku 12 .

5.4EHSV vyzývá ke konkrétním iniciativám s cílem přejít od měření teoretické udržitelnosti finančního produktu k měření skutečného dopadu na udržitelnost. Výbor konstatuje, že pro mnoho retailových investorů je udržitelnost definována z hlediska dopadu, který je ze své podstaty omezený, neboť většina spotřebitelů je aktivní, pokud jde o nástroje sekundárního trhu, které neposkytují dodatečné investice do ekologické a digitální transformace. EHSV doporučuje, aby v zájmu lepšího sladění preferencí retailových investorů, pokud jde o dopad, byli retailoví investoři vybízeni k aktivnější účasti na primárních trzích (primární veřejné nabídky akcií), a to i lepším zveřejňováním informací o „adicionalitě“ jejich investic.

6.Další poznámky

6.1Horizontální retailová politika Komise, jejímž hlavním, nikoli však jediným pilířem je současná strategie, by se měla zabývat nesrovnalostmi, mezerami a překrýváním v nařízeních týkajících se financí a podávání zpráv, což se v rámci izolovaného přístupu uplatňovaného u právních předpisů EU týkajících se finančních produktů až příliš dlouho považovalo za vedlejší záležitost.

6.2EHSV proto vítá snahu Komise o harmonizaci informací pro spotřebitele a ochrany spotřebitelů tím, že do oblasti působnosti nařízení o produktech s investiční složkou, směrnice MiFID a směrnice o distribuci pojištění zahrnuje co nejvíce retailově zaměřených investičních produktů. Preferoval by však přijetí horizontálního právního předpisu o zveřejňování informací, jemuž by dal přednost před zahrnutím dalších finančních nástrojů do pravidel pro zveřejňování informací stanovených v nařízení o produktech s investiční složkou, kterým se vytváří další nesourodost. EHSV to vidí jako potenciální řešení, které by mohlo být uplatněno v příštím legislativním cyklu. EHSV dále vítá zavedení testu „nejlepšího zájmu“ (článek 24 směrnice MiFID a článek 29 směrnice o distribuci pojištění), jakož i požadavek na předběžné informování o nákladech, což by mohlo zvýšit transparentnost procesu prodeje, nastolit důvěru a zlepšit srovnatelnost, a tudíž zvýšit hodnotu finančního poradenství bez ohledu na to, zda je poskytováno online nebo offline.

6.3EHSV rovněž oceňuje rozhodnutí Komise konsolidovat dosavadní úsilí a harmonizovat sdělení klíčových informací napříč kategoriemi aktiv, ačkoliv vyjadřuje politování na tím, že Komise neviděla možnost začlenit produkty související s pojištěním do právních předpisů týkajících se produktů s investiční složkou s náležitým ohledem na specifika pojistných záruk, což by zlepšilo srovnatelnost v rámci rozmanité škály nabízených produktů. Pragmatickým řešením, kterým je začlenit mezi produkty s investiční složkou nové skupiny produktů a zároveň zachovat samostatná pravidla pro některé pojistné produkty namísto navržení nového horizontálního legislativního nástroje pro zveřejňování informací o retailových finančních produktech, se zachovává uplatňování odděleného přístupu, i když by mohlo mít velmi podobné výsledky. To by rovněž mohlo představovat překážku pro budoucí doplnění nebo změny rámce pro zveřejňování informací o produktech, neboť tento rámec není definován v jediném právním nástroji.

6.4Pokud jde konkrétně o oblast digitálního zveřejňování informací, podporuje EHSV dlouho očekávaný přístup Komise upřednostňující digitální formu, avšak upozorňuje, že zveřejňování informací na „fyzickém nosiči“ je prověřené a je začleněno do právních předpisů s cílem zajistit, aby byly pro spotřebitele zveřejněny klíčové informace. EHSV upozorňuje, že je třeba testovat chování spotřebitelů, pokud jde o digitální zveřejňování informací, a to na technické úrovni, aby se zajistilo, že spotřebitelé při uzavírání smlouvy důležité informace uvidí a porozumí jim a že tyto informace nebudou skryty (hluboko) uprostřed digitálně zveřejněného dokumentu.

6.5EHSV vyjadřuje výhrady k dopadu strategie pro retailové investice, neboť určující rysy navrhovaných opatření mají být stanoveny na nižší úrovni, která přímo nepodléhá legislativnímu procesu EU, a vzhledem k tomu, že EHSV nemá možnost na této úrovni formálně vyjádřit názory organizované občanské společnosti po prozkoumání výsledků dostatečného počtu spotřebitelských testů.

6.6EHSV rovněž konstatuje, že posouzení dopadů neobsahuje „test konkurenceschopnosti“, který by analyzoval různé možnosti politiky, a to navzdory dřívějšímu závazku předsedkyně Komise tento test systematicky zohledňovat. U testu konkurenceschopnosti by měl být uplatňován komplexní přístup, kdy by se tento test nezabýval pouze otázkou konkurenceschopnosti účastníků finančního trhu EU, nýbrž také důsledky vyšší účasti retailových investorů na financování podniků reálné ekonomiky v EU.

III.NAVRHOVANÉ ZMĚNY SMĚRNICE

COM(2023) 279 final – 2023/0167 (COD)

Pozměňovací návrh 1

(souvisí s doporučením č. 2)

Čl. 1 odst. 13, kterým se do směrnice 2014/65/EU (MiFID) vkládá článek 24a

Pozměňovací návrh 2

(souvisí s doporučením č. 2)

Čl. 2 odst. 45 13

kterým se do směrnice (EU) 2016/97 (směrnice o distribuci pojištění) vkládá článek 29a

Pozměňovací návrh 3

(souvisí s doporučením č. 3)

Bod odůvodnění 36a

Pozměňovací návrh 4

(souvisí s doporučením č. 4)

Čl. 1 odst. 13, kterým se do směrnice 2014/65/EU (MiFID) vkládá článek 24d

Pozměňovací návrh 5

(souvisí s doporučením č. 4)

Čl. 2 odst. 29 písm. b) bod i), kterým se mění článek 10 směrnice (EU) 2016/97 (směrnice o distribuci pojištění)

Pozměňovací návrh 6

(souvisí s doporučením č. 5)

Čl. 1 odst. 14, kterým mění článek 25 směrnice 2014/65/EU (MiFID)

Pozměňovací návrh 7

(souvisí s doporučením č. 6)

Čl. 2 odst. 39, kterým se mění článek 23 směrnice (EU) 2016/97 (směrnice o distribuci pojištění)

IV.NAVRHOVANÉ ZMĚNY NAŘÍZENÍ

COM(2023) 278 final – 2023/0166 (COD)

Pozměňovací návrh 1

(souvisí s doporučením č. 5)

Čl. 1 odst. 5 písm. d) písm. ga), kterým se mění nařízení (EU) 1286/2014 (MiFIR)

V Bruselu dne 3. října 2023

Sandra PARTHIE

předsedkyně sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba

_____________

(1)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky.

(2)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění.

(3)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (přepracované znění).

(4)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (přepracované znění).

(5)    Biometrická rizika, jak je vymezuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP).

(6)    Dle doporučení orgánu ESMA: https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/2023-08/ESMA22-1669215091-5358_Board_of_Supervisors_July_2023_-_summary_of_conclusions.pdf , s. 5, bod 9.

(7)     https://www.verbraucherzentrale.de/beratung , https://www.verbraucherzentrale.de/ueber-uns , https://www.test-achats.be/invest .

(8)     https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau/product-groups/432/home .

(9)    2°Investing Initiative (2020), A Large Majority of Retail Clients Want to Invest Sustainably (Velká většina retailových klientů si přeje investovat udržitelně), https://2degrees-investing.org/resource/retail-clients-sustainable-investment/ .

(10)     https://fairfinanceguide.org/ .

(11)     https://www.meinfairmoegen.de/ .

(12)     https://eerlijkegeldwijzer.nl/pensioenwijzer/ .

(13)    Návrh Komise má v článku 2 chybu číslování. Za čl. 1 odst. 25 a čl. 2 odst. 1 následuje odstavec čl. 2 odst. 26, zatímco správné označení mělo být čl. 2 odst. 2. Tento pozměňovací návrh používá v zájmu jasnosti číslování Komise.