VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO SOUBĚŽNÉ HODNOCENÍ A POSOUZENÍ DOPADŮ

Tímto dokumentem mají být veřejnost a zúčastněné strany informovány o činnosti Komise, aby se mohly vyjádřit k zamýšlené iniciativě a efektivně se podílet na konzultacích.

Uvítáme jejich názory na to, jak na problém nahlíží Komise, jejich připomínky k možným řešením, jakož i veškeré relevantní informace, kterými případně disponují, mimo jiné ohledně možných dopadů zvažovaných opatření.

Název iniciativy

Požadavky na ekodesign ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení, vysokoteplotních procesních chladičů a ventilátorových konvektorů (přezkum)

Příslušné GŘ (odpovědné oddělení)

GŘ ENER, oddělení B.3 – Budovy a výrobky

Pravděpodobný druh iniciativy

Nařízení Komise, kterým se stanoví požadavky na ekodesign […] podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES a zrušuje nařízení Komise (EU) 2016/2281

Předběžný harmonogram

Přijetí se očekává do druhého čtvrtletí roku 2026

Další informace

https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13679-Energy-efficiency-ecodesign-requirements-for-air-heating-and-cooling-products-review-_cs

Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

Ekodesign napomáhá plnění Zelené dohody pro Evropu1, podporuje oběhové hospodářství a odstraňuje překážky jednotného trhu EU, pokud jde o výrobky spojené se spotřebou energie. Pomáhá snižovat výdaje spotřebitelů za energie a zvyšovat bezpečnost dodávek v EU, neboť snižuje spotřebu primární energie a dovoz energie. Snižuje rovněž emise skleníkových plynů, čímž nákladově efektivním způsobem zmírňuje změnu klimatu, neboť ušetřené náklady na energii jsou vyšší než nezbytné investice.

Stávající opatření je třeba pravidelně přezkoumávat, aby se zajistilo, že jsou i nadále relevantní, účelná a účinná s ohledem na vývoj technologií a trhu. Pracovní plán Komise na období 2022–2024 týkající se ekodesignu a označování energetickými štítky2 zahrnuje přezkum opatření v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky, pokud jde o ohřívače vzduchu, chladicí zařízení, vysokoteplotní procesní chladiče a ventilátorové konvektory. Plán rovněž zdůrazňuje, že ekodesign a označování energetickými štítky by měly více přispívat k oběhovému hospodářství, například systematičtějším řešením otázek materiálové účinnosti, jako je odolnost, opravitelnost a recyklovatelnost.

Hodnocení

V rámci přezkumu stávajících opatření týkajících se ekodesignu se bude hodnotit, nakolik byly předpisy úspěšné při dosahování svých cílů nebo při jejich naplňování (se zaměřením na tři kritéria hodnocení stanovená v pokynech pro zlepšování právní úpravy, včetně toho, zda byla opatření účinná, účelná a relevantní).

Z hlediska účinnosti se pozornost zaměří na změny spotřeby energie a emisí znečišťujících látek, které vyplynuly z uplatňování pravidel v průběhu hodnoceného období. Pokud jde o účelnost, bude posuzován vztah mezi použitými zdroji a dopady pravidel, přičemž budou přezkoumány jak náklady, tak přínosy pro jednotlivé zúčastněné strany. V případě relevantnosti se bude řešit otázka, do jaké míry výrobky, na něž se vztahují předpisy, a jejich dopady zůstávají relevantní. Soudržnost bude posuzována přiměřeným způsobem. Subsidiarita a přidaná hodnota EU nebudou podrobně zkoumány, protože hodnocené předpisy jsou sekundárními právními předpisy a má se za to, že tyto aspekty byly zohledněny při stanovení základního právního aktu.

Hodnocení se bude týkat celé EU a bude zkoumat předpisy od jejich vstupu v platnost až do současné doby.

Problém, který má iniciativa řešit

Má se za to, že nařízení o ekodesignu 1 vedlo ke snížení spotřeby energie ohřívačů vzduchu a chladicích zařízení. Tyto výrobky však navzdory skutečnosti, že spadají do oblasti působnosti nařízení o ekodesignu, stále významně přispívají k využívání energie a emisím skleníkových plynů. V roce 2020 na ně připadala spotřeba přibližně 600 TWh primární energie ročně, přičemž většinu této energie spotřebovávala chladicí zařízení (~400 TWh/rok). To představuje přibližně 5,6 % spotřeby primární energie v EU-27.

Bylo zjištěno několik problémů, které by mohly bránit dalšímu zvyšování účinnosti.

1.Požadavky jsou zastaralé, a proto u výrobků spadajících do oblasti působnosti nařízení o ekodesignu nepřinášejí všechny ekonomicky životaschopné úspory.

2.Relevantní může být přezkum jiných právních předpisů, např. revize nařízení o F-plynech 2 .

3.Existuje možnost, že úspor energie a emisí lze dosáhnout v případě výrobků, které v současnosti nespadají do oblasti působnosti nařízení o ekodesignu. Jako příklad je možné uvést skupiny výrobků, jako jsou vysokoteplotní procesní chladiče využívající princip odpařovacího kondenzátoru a absorpční technologii, chladicí zařízení informačních technologií nebo kombinované teplovzdušné ohřívače.

4.Zahrnuty nejsou rovněž některé druhy energeticky úsporných funkcí a výrobků, např. rekuperace tepla, volné chlazení a souběžné vytápění a chlazení.

5.Může existovat potenciál pro zvýšení materiálové účinnosti a přínosu pro oběhové hospodářství.

V souladu se zásadami Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) budou také posouzeny způsoby, jak zjednodušit příslušné právní předpisy a snížit administrativní náklady.

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

Právní základ

Právním základem směrnice o ekodesignu 3 je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) 4 , který se týká „vytvoření a fungování vnitřního trhu“.

Podle článku 15 směrnice o ekodesignu má Komise pravomoc stanovit požadavky na ekodesign, které směrnici doplní změnou jiných než podstatných prvků, pokud jde o vliv výrobků spojených se spotřebou energie na životní prostředí, včetně jejich energetické účinnosti. V zájmu zajištění toho, aby přípravné práce provedené podle směrnice o ekodesignu nebyly zbytečné, stanoví nařízení o ekodesignu udržitelných produktů postupné zrušení směrnice 2009/125/ES. Komise díky tomu bude moci pokračovat v práci, která již byla realizována na základě pracovního programu na období 2022–2024 týkajícího se označování energetickými štítky a ekodesignu s ohledem na omezený počet skupin výrobků s cílem přijmout do 31. prosince 2026 příslušná opatření, kterými se stanoví požadavky na ekodesign podle směrnice o ekodesignu.

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

Právní předpisy EU týkající se těchto výrobků vyžadují, aby Komise s ohledem na technologický pokrok příslušné právní předpisy přezkoumala. Opatření k aktualizaci těchto předpisů lze přijmout pouze na úrovni EU. Mohou existovat aspekty, na něž se právní předpisy nevztahují a v souvislosti s nimiž by členské státy EU mohly chtít jednat. Pokud by EU v těchto oblastech nepřijala žádná opatření, mohly by členské státy EU pro aspekty a výrobky, na něž se nevztahují předpisy, stanovit vlastní pravidla. Vzhledem ke složitosti technických aspektů by výsledkem byla roztříštěná pravidla, která by mohla narušit fungování vnitřního trhu.

B. Cíle a zvažovaná opatření

Hlavním cílem je vytvořit legislativní rámec, který podpoří dosahování úspor energie nákladově efektivním způsobem a sníží dopady výrobků na životní prostředí, včetně jejich emisí skleníkových plynů. Posouzení dopadů vyhodnotí alespoň tyto aspekty:

·aktualizaci metriky, zejména s cílem zahrnout volné chlazení a rekuperaci tepla,

·posílení požadavků na ekodesign s přihlédnutím k mezinárodním osvědčeným postupům a souvisejícím předpisům EU, mj. v oblasti energetické účinnosti, akustického výkonu a maximálních hodnot emisí NOx,

·rozšíření oblasti působnosti nařízení o ekodesignu zahrnutím procesních chladičů s výstupní teplotou chlazené vody >12 °C a chladicích zařízení informačních technologií (přesně řízených klimatizátorů vzduchu),

·aspekty týkající se materiálové účinnosti a oběhového hospodářství.

Posouzení dopadů se bude zabývat alespoň níže uvedenými možnostmi politiky.

1.Žádné opatření na úrovni EU (zachování stávající situace).

2.Dobrovolné dohody.

3.Různé úrovně ambicí pro jednotlivé kombinace požadavků na ekodesign.

4.Kombinace různých úrovní ambicí u požadavků na ekodesign, které zahrnují energetický štítek v případě (vybraných) výrobků.

C. Pravděpodobné dopady

Stanovení přísnějších požadavků na ekodesign může znamenat zvýšení nákladů na výrobky, vyšší ceny a vyšší obrat pro výrobce, velkoobchodníky i maloobchodníky. Tyto změny hospodářské činnosti pravděpodobně povedou ke srovnatelným změnám v zaměstnanosti. Zavedení energetického štítku pravděpodobně zvýší hospodářskou soutěž v oblasti výkonnosti, pokud jde o klíčové prvky uvedené na štítku, zejména energetickou účinnost.

Hlavní dopady těchto výrobků na životní prostředí vyplývají ze spotřeby energie ve fázi používání. Nižší spotřeba energie sníží související dopady na životní prostředí, náklady pro spotřebitele a obrat odvětví dodávek energie. Požadavky na energetickou účinnost budou směřovat k dosažení co nejnižší úrovně spotřebitelských nákladů během celého životního cyklu, takže úspory nákladů budou mít tendenci kompenzovat růst cen výrobků.

Další environmentální požadavky by mohly zvýšit počáteční náklady. Ekonomické dopady požadavků ovlivňujících životnost výrobků budou záviset na tom, zda se spotřebitelé rozhodnou životnost výrobku prodloužit, například tím, že se v závislosti na souvisejících nákladech rozhodnou nechat výrobek opravit. Prodloužení životnosti výrobků povede k jejich nižšímu prodeji a nižšímu obratu.

Neočekává se, že by došlo k dopadům na konkurenceschopnost výrobců působících ve stejném segmentu trhu a nabízejících výrobky na stejné cenové úrovni, neboť dané požadavky se budou vztahovat na všechny rovnocenné výrobky. Dopady by se mohly projevit v případě specializace na konkrétní segment výrobků nebo cenovou hladinu. Má se za to, že změny obratu neovlivní ziskovost hospodářských subjektů.

D. Nástroje zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

V rámci přípravy této iniciativy se vypracuje souběžné hodnocení a posouzení dopadů, které bude rovněž podkladem pro rozhodnutí Komise. Hodnocení má být dokončeno během třetího čtvrtletí roku 2024. Posouzení dopadů by mělo být přezkoumáno Výborem pro kontrolu regulace přibližně ve druhém čtvrtletí roku 2025.

Konzultační strategie

Konzultace má za cíl podat informace veřejnosti a zúčastněným stranám a získat zpětnou vazbu k plánované iniciativě. Jejím účelem je zejména shromáždit kvalitativní (dostupné technologie, stanoviska spotřebitelských a environmentálních organizací atd.) a kvantitativní (tržní údaje o prodejích a cenách nebo výsledky zkoušek) data k provedení analýzy.

·Dne 11. prosince 2023 se konalo konzultační fórum o ekodesignu a označování energetickými štítky (EELCF), na němž byly zúčastněné strany o studii informovány a měly příležitost poskytnout své podněty.

·Další zasedání EELCF je plánováno na druhou polovinu roku 2024.

·Na legislativní návrh se v rámci přijímacích postupů pro zlepšování právní úpravy bude vztahovat osmitýdenní lhůta pro zpětnou vazbu a povinnost oznámení Světové obchodní organizaci (WTO).

Proč se konzultace koná?

Aby zúčastněným stranám poskytla možnost vyjádřit se k: provádění nařízení o ekodesignu ohřívačů vzduchu a chladicích zařízení, hlavním identifikovaným možnostem pro posouzení dopadů a vývoji trhu nebo technologií.

Cílová skupina

Cílovou skupinou jsou odborníci a zástupci všech příslušných zúčastněných stran, včetně odvětvových sdružení (výrobních, maloobchodních, instalačních a opravárenských podniků), jednotlivých společností, environmentálních a spotřebitelských organizací, členských států a soukromých osob.