7.10.2004

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/1

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1734/2004

ze dne 6. října 2004

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)	Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 7. října 2004.

---

(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1947/2002 (Úř. věst. L 299, 1.11.2002, s. 17).

---

---

7.10.2004

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/3

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1735/2004

ze dne 5. října 2004,

kterým se stanoví jednotkové hodnoty pro určení celní hodnoty určitého zboží podléhajícího rychlé zkáze

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (1),

s ohledem na nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993 kterým se provádí nařízení (EHS) č. 2913/92 (2), a zejména na čl. 173 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Články 173 až 177 nařízení (EHS) č. 2454/93 stanoví, že Komise pravidelně stanoví jednotkové hodnoty zboží uvedeného v klasifikaci obsažené v příloze 26 uvedeného nařízení.

(2)	Použití těchto pravidel a kritérií stanovených ve výše uvedených článcích na skutečnosti, které byly sděleny Komisi v souladu s čl. 173 odst. 2 uvedeného nařízení, vedou ke stanovení jednotkových hodnot pro dotyčné zboží, jak je uvedeno v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Jednotkové hodnoty stanovené v čl. 173 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2454/93 se stanoví podle tabulky uvedené v příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dne 8. října 2004.

---

(1)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2700/2000 (Úř. věst. L 311, 12.12.2000, s. 17).

(2)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2286/2003 (Úř. věst. L 343, 31.12.2003, s. 1).

---

---

7.10.2004

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/9

---

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 24. října 2004

o služebním řádu Evropské obranné agentury

(2004/676/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na společnou akci Rady 2004/551/SZBP ze dne 12. července 2004 o zřízení Evropské obranné agentury (1), a zejména na čl. 11 odst.3 bod 3.1 této společné akce,

ROZHODLA TAKTO:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

1.   Tento služební řád se použije pro zaměstnance zaměstnané Evropskou obrannou agenturou na základě pracovní smlouvy (dále jen „zaměstnanec“ a „agentura“).

Tito zaměstnanci jsou:

—	dočasní zaměstnanci,

—	smluvní zaměstnanci.

2.   Pro účely tohoto služebního řádu se orgán s pravomocí uzavírat smlouvy (dále jen „OPUS“) určuje v souladu s příslušnými ustanoveními společné akce 2004/551/SZBP.

3.   Případný odkaz v tomto služebním řádu na osobu mužského pohlaví je odkazem i na osobu ženského pohlaví a naopak, ledaže by z kontextu jasně vyplývalo jinak.

HLAVA II

DOČASNÍ ZAMĚSTNANCI

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 2

Pro účely tohoto služebního řádu se „dočasnými zaměstnanci“ rozumí zaměstnanci, s nimiž byl uzavřen pracovní poměr na dobu určitou ohledně pracovních míst, která jsou na seznamu pracovních míst připojených k rozpočtu agentury.

Článek 3

Dočasní zaměstnanci nejsou zaměstnáni na dobu delší než čtyři roky, avšak jejich pracovní poměr může být omezen na jakoukoli kratší dobu. Jejich smlouvy lze prodloužit pouze jednou, nejdéle na dobu dvou let, byla-li možnost prodloužení upravena původní smlouvou, a v rámci omezení stanovených v této smlouvě. Na konci této doby již nejsou zaměstnáni jako dočasní zaměstnanci podle těchto ustanovení.

Článek 4

Dočasní zaměstnanci jsou zaměstnáni pouze za účelem obsazení volných míst v souladu s tímto služebním řádem, a to míst, která jsou na seznamu pracovních míst připojených k rozpočtu agentury.

Článek 5

1.   Při uplatňování tohoto služebního řádu se nepřipouští žádná diskriminace z jakýchkoli důvodů, zejména z důvodů jako jsou pohlaví, rasa, barva pleti, etnický nebo sociální původ, genetické rysy, jazyk, náboženské vyznání nebo víra, politický nebo jakýkoli jiný názor, příslušnost k národnostní menšině, majetkové poměry, původ, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientace.

Pro účely tohoto služebního řádu se nemanželské vztahy považují za manželství, jsou-li splněny všechny podmínky uvedené v čl. 1 odst. 2. písm. c) přílohy V.

2.   S ohledem na zajištění v praxi úplné rovnosti mezi muži a ženami v profesním životě, což je zásadní prvek, který je nutno vzít v úvahu při uplatňování všech aspektů tohoto služebního řádu, nebrání zásada rovného zacházení agentuře zachovat nebo zavést opatření poskytující zvláštní výhody pro usnadnění profesní činnosti méně zastoupeného pohlaví nebo pro předcházení či vyrovnávání nevýhod v profesní kariéře.

3.   Po poradě s výborem zaměstnanců stanoví agentura opatření a kroky vedoucí k zajištění rovných příležitostí pro muže a ženy v oblastech, na něž se vztahuje tento služební řád, a přijme vhodná opatření zejména k odstranění existujících nerovností, které maří příležitosti pro ženy v těchto oblastech.

4.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku má osoba zdravotní postižení, trpí-li snížením tělesných nebo duševních schopností, jež je nebo pravděpodobně bude trvalé. Uvedené snížení tělesných nebo duševních schopností se zjistí v souladu s postupem podle článku 37.

Osoba se zdravotním postižením splňuje podmínky stanovené v čl. 36 odst. 2 písm. d), je-li schopna vykonávat základní pracovní úkoly po poskytnutí přiměřeného přizpůsobení.

„Přiměřeným přizpůsobením“ ve vztahu k základním pracovním úkolům se rozumí případná vhodná opatření, jež umožní zdravotně postižené osobě přístup k zaměstnání a zapojení do zaměstnání nebo postup v zaměstnání, nebo absolvování výcviku, ledaže by taková opatření kladla na zaměstnavatele neúměrné břemeno.

5.   Pokud osoby, na něž se vztahuje tento služební řád a které se považují za poškozené z toho důvodu, že výše uvedená zásada rovného zacházení na ně nebyla uplatněna, prokáží skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že došlo k jejich přímému nebo nepřímému znevýhodnění, je na agentuře, aby dokázala, že k žádnému porušení zásady rovného zacházení nedošlo. Toto ustanovení se nepoužije v disciplinárním řízení.

6.   Při dodržování zásady zákazu diskriminace a zásady proporcionality musí být jakékoli omezení jejich použití založeno na objektivních a přiměřených důvodech a musí v rámci zaměstnanecké politiky sledovat oprávněné cíle v obecném zájmu.

Článek 6

1.   Dočasní zaměstnanci v činné službě mají přístup k opatřením sociální povahy, které agentura přijala, a ke službám poskytovaným výborem zaměstnanců. Bývalí dočasní zaměstnanci mohou mít přístup k omezeným konkrétním opatřením sociální povahy.

2.   Dočasní zaměstnanci v činné službě mají pracovní podmínky, které vyhovují příslušným zdravotním a bezpečnostním normám alespoň rovnocenným minimálním požadavkům podle opatření přijatých v těchto oblastech na základě Smluv.

Článek 7

1.   Pracovní místa, na která se vztahuje tento služební řád, jsou roztříděna podle povahy a důležitosti povinností, jež obnáší, v rámci funkční skupiny administrátorů (dále jen „AD“) a v rámci funkční skupiny asistentů (dále jen „AST“).

2.   Funkční skupina AD zahrnuje dvanáct tříd, které odpovídají administrativním, poradenským, jazykovým a vědeckým povinnostem. Funkční skupina AST zahrnuje jedenáct tříd, které odpovídají provádění výkonných rozhodnutí a odborným a kancelářským povinnostem.

3.   Jmenování vyžaduje alespoň

a)

ve funkční skupině AST: i) úroveň pomaturitního vzdělání doložená diplomem, nebo ii) úroveň středoškolského vzdělání doloženou diplomem, která umožňuje pokračovat v pomaturitním vzdělání, a příslušnou odbornou praxi v délce nejméně tří let, nebo iii) pokud je to v zájmu dané služby, odborné vzdělání nebo odbornou praxi rovnocenné úrovně.

b)	ve funkční skupině AD pro třídy 5 a 6: i) úroveň vzdělání, která odpovídá ukončenému, nejméně tříletému vysokoškolskému studiu doloženému diplomem, nebo ii) pokud je to v zájmu dané služby, odborné vzdělání rovnocenné úrovně.

c)

ve funkční skupině AD pro třídy 7 až 16: i) úroveň vzdělání, která odpovídá ukončenému vysokoškolskému studiu doloženému diplomem, pokud běžná doba vysokoškolského vzdělání je čtyři roky nebo déle, nebo ii) úroveň vzdělání, která odpovídá ukončenému vysokoškolskému studiu doloženému diplomem, a příslušnou odbornou praxi v délce nejméně jednoho roku, pokud běžná doba vysokoškolského vzdělání je alespoň tři roky, nebo iii) pokud je to v zájmu dané služby, odborné vzdělání rovnocenné úrovně.

4.   Tabulka uvádějící typy pracovních míst je uvedena v příloze VII. Odkazem na tuto tabulku vymezí agentura po poradě s výborem zaměstnanců povinnosti a pravomoci spojené s každým typem pracovního místa.

Článek 8

1.   OPUS, který jedná výlučně v zájmu služby a bez ohledu na národnost, zařadí každého dočasného zaměstnance jeho jmenováním nebo přeložením na pracovní místo, které odpovídá jeho třídě v rámci jeho funkční skupiny.

Dočasný zaměstnanec může požádat o přeložení v rámci agentury.

2.   Dočasný zaměstnanec může být vyzván, aby dočasně obsadil pracovní místo ve třídě jeho funkční skupiny, která je vyšší než třída jeho standardního zařazení. Od začátku čtvrtého měsíce tohoto dočasného zařazení dostává dočasný zaměstnanec vyrovnávací příspěvek rovnající se rozdílu mezi odměnou za třídu a stupeň jeho standardního zařazení a odměnou, kterou by dostal za stupeň, do něhož by byl zařazen, kdyby byl jmenován do třídy jeho dočasného zařazení.

Doba trvání dočasného zařazení nepřekročí jeden rok, kromě případů, kdy se přímo nebo nepřímo zařazením nahrazuje dočasný zaměstnanec, který je dočasně převeden na jiné pracovní místo v zájmu dané služby, povolán k výkonu vojenské služby nebo je nepřítomen z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti.

Článek 9

1.   Třída a stupeň dočasných zaměstnanců jsou uvedeny v jejich smlouvě.

2.   Zařazení dočasného zaměstnance na pracovní místo ve vyšší třídě než je třída, do niž byl přijat, se zaznamená v dodatku k jeho pracovní smlouvě.

KAPITOLA 2

Práva a povinnosti

Článek 10

1.   Dočasný zaměstnanec plní své povinnosti a jedná výhradně v zájmu agentury; nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády, orgánu, organizace nebo osoby mimo agenturu. Povinnosti mu svěřené plní nezaujatě, nestranně a v souladu s jeho povinností loajality vůči agentuře.

2.   Dočasný zaměstnanec nepřijme bez povolení OPUS žádnou poctu, ocenění, vyznamenání, prospěch, dar nebo platbu jakéhokoli druhu od jakékoli vlády nebo z jakéhokoli jiného zdroje než je agentura, s výjimkou služeb poskytnutých buď před jeho jmenováním, nebo během mimořádného volna za účelem výkonu vojenské nebo jiné podobné služby a z titulu této služby.

Článek 11

1.   S výjimkou případů dále uvedených se dočasný zaměstnanec při plnění svých povinností nezabývá záležitostmi, na nichž je přímo nebo nepřímo osobně jakkoli zainteresován, pokud by to mohlo mít vliv na jeho nezávislost, zejména pokud jde o rodinné nebo finanční zájmy.

2.   Kterýkoli dočasný zaměstnanec, jemuž připadne při plnění jeho povinností zabývat se výše uvedenou záležitostí, o této skutečnosti okamžitě informuje OPUS. OPUS přijme vhodné opatření a může zejména v předmětné záležitosti dočasného zaměstnance zbavit odpovědnosti.

3.   Dočasný zaměstnanec nesmí mít ani získat, ať přímo či nepřímo, v obchodních společnostech spadajících do pravomoci agentury nebo majících s agenturou obchodní vztahy, podíl takového druhu nebo velikosti, který by mohl narušit jeho nezávislost při plnění povinností.

Článek 12

Dočasný zaměstnanec se zdrží jakékoli činnosti nebo chování, které by mohlo vrhnout stín na jeho postavení.

Článek 13

1.   Dočasní zaměstnanci se zdrží jakékoli formy psychického či sexuálního obtěžování.

2.   Dočasný zaměstnanec, který se stal obětí psychického nebo sexuálního obtěžování, nebude vystaven žádným nepříznivým důsledkům ze strany agentury. Dočasný zaměstnanec, který podal svědectví o psychickém nebo sexuálním obtěžování, nebude vystaven žádným nepříznivým důsledkům ze strany agentury, pokud tento dočasný zaměstnanec jednal čestně.

3.   „Psychickým obtěžováním“ se rozumí jakékoli nepatřičné jednání, jež se odehrává během určité doby, je opakované nebo soustavné a sestává z fyzického jednání, mluveného nebo psaného jazyka, posuňků nebo jiných úmyslných činů, které mohou narušit osobnost, důstojnost nebo fyzickou či psychologickou integritu jakékoli osoby.

4.   „Sexuálním obtěžováním“ se rozumí sexuálně laděné jednání, jež je nechtěné osobou, které je určeno a jehož účelem nebo účinkem je dotknout se této osoby nebo vytvořit zastrašující, nepřátelské, urážlivé nebo obtěžující prostředí. Sexuální obtěžování se považuje za znevýhodnění na základě pohlaví.

Článek 14

1.   S výhradou článku 16, dočasný zaměstnanec, jenž si přeje vykonávat externí činnost, ať placenou nebo neplacenou, nebo uskutečnit jakýkoli úkol mimo agenturu, nejprve získá povolení od OPUS. Povolení se nevydá pouze v případě, že by předmětná činnost nebo úkol zasahovaly do plnění povinností dočasného zaměstnance nebo by byly neslučitelné se zájmy agentury.

2.   Dočasný zaměstnanec oznámí OPUS každou změnu povolené externí činnosti nebo úkolu, která nastane poté, co dočasný zaměstnanec požádal OPUS o povolení podle odstavce 1. Povolení může být odejmuto, pokud činnost nebo úkol přestanou splňovat podmínky uvedené v poslední větě odstavce 1.

Článek 15

Je-li manžel nebo manželka dočasného zaměstnance výdělečně činný, dočasný zaměstnanec o tom informuje OPUS. V případě, že se tato výdělečná činnost vzhledem ke své povaze ukáže být neslučitelnou s činností dočasného zaměstnance a že dočasný zaměstnanec není schopen přijmout závazek, že se tato záležitost během určité lhůty vyřeší, rozhodne OPUS, po poradě s výborem zaměstnanců, zda dočasný zaměstnanec zůstane ve své funkci nebo bude přeřazen na jinou funkci.

Článek 16

1.   Dočasný zaměstnanec, který se hodlá ucházet o veřejnou funkci, tuto skutečnost oznámí OPUS. OPUS s přihlédnutím k zájmům služby rozhodne, zda dotyčný dočasný zaměstnanec:

a)	má povinnost požádat o volno z osobních důvodů, nebo

b)	má dostat dovolenou na zotavenou, nebo

c)	může plnit své povinnosti v částečném pracovním úvazku, nebo

d)	může pokračovat v plnění svých povinností jako dříve.

2.   Dočasný zaměstnanec zvolený nebo jmenovaný do veřejné funkce o této skutečnosti okamžitě informuje OPUS. S ohledem na zájmy služby, důležitost funkce, povinnosti s ní spojené a na odměnu a náhradu výdajů vynaložených v souvislosti s plněním těchto povinností, učiní OPUS jedno z rozhodnutí uvedených v odstavci 1. Je-li dočasný zaměstnanec povinen vzít si volno z osobních důvodů nebo je-li mu povoleno plnit své povinnosti v částečném úvazku, doba trvání takového volna nebo částečného úvazku odpovídá funkčnímu období dotyčného dočasného zaměstnance.

Článek 17

Po odchodu ze služby je dočasný zaměstnanec nadále vázán povinností čestného a uvážlivého jednání ohledně přijímání některých funkcí nebo výhod.

Dočasní zaměstnanci, kteří hodlají vykonávat pracovní činnost, ať výdělečnou či nikoli, během dvou let po odchodu ze služby, o této skutečnosti informují agenturu. Souvisí-li tato činnost s prací vykonávanou dočasným zaměstnancem během posledních tří let služby a mohla by vést ke střetu s oprávněnými zájmy agentury, může mu OPUS, s ohledem na zájmy služby, buď zakázat provozování činnosti, nebo svůj souhlas podmínit jakýmikoli podmínkami, které uzná za vhodné. Po poradě s výborem zaměstnanců agentura oznámí své rozhodnutí do 30 pracovních dnů po obdržení této informace. Neučiní-li oznámení do konce uvedeného období, má se za to, že tím vyjadřuje implicitní souhlas.

Článek 18

1.   Dočasný zaměstnanec neoprávněně nevyzradí informace získané během služby, ledaže by tyto informace již byly zveřejněny nebo jsou veřejně přístupné.

2.   Po odchodu ze služby je dočasný zaměstnanec touto povinností nadále vázán.

Článek 19

1.   Dočasný zaměstnanec má právo na svobodu projevu s řádným přihlédnutí k zásadě loajality a nestrannosti.

2.   Aniž jsou tím dotčeny články 12 a 18, dočasný zaměstnanec, který hodlá zveřejnit nebo nechat zveřejnit, buď sám, nebo spolu s jinými osobami, jakoukoli záležitost týkající se práce agentury, o tom předem informuje OPUS.

Je-li OPUS schopen prokázat, že záležitost může vážně poškodit oprávněné zájmy agentury, informuje dočasného zaměstnance o svém rozhodnutí, a to písemně do 30 pracovních dnů od obdržení informace. Není-li toto rozhodnutí oznámeno v uvedené lhůtě období, má se za to, že OPUS žádné námitky neměl.

Článek 20

1.   Veškerá práva na jakákoli psaná díla provedená jakýmkoli dočasným zaměstnancem při plnění jeho povinností jsou majetkem agentury, k jejíž činnosti se tato psaná díla nebo práce vztahují. Agentura má právo povinně získávat autorská práva na tato díla.

2.   Případný vynález učiněný dočasným zaměstnancem při plnění jeho povinností nebo v souvislosti s nimi je nesporným majetkem agentury. Agentura může na své vlastní náklady přihlásit a získat patenty na takový vynález ve všech zemích. Jakýkoli vynález související s prací agentury, učiněný dočasným zaměstnancem v průběhu roku, který následuje po skončení jeho pracovního poměru, se pokládá, pokud není prokázán opak, za učiněný v rámci plnění jeho povinností nebo v souvislosti s nimi. Jsou-li vynálezy předmětem patentů, uvádí se jméno vynálezce nebo vynálezců.

3.   Agentura může ve příslušných případech udělit prémii, o jejíž výši sama rozhodne, dočasnému zaměstnanci, jenž je původcem patentovaného vynálezu.

Článek 21

Dočasný zaměstnanec nevyzradí bez povolení OPUS, za žádných okolností, v žádném soudním řízení, informace, které získal v souvislosti s plněním svých pracovních povinností. Vydání povolení se zamítne, pouze pokud to vyžadují zájmy agentury a pokud by takové zamítnutí nemělo trestní důsledky pro dočasného zaměstnance. Po odchodu ze služby je dočasný zaměstnanec touto povinností nadále vázán.

Ustanovení prvního pododstavce se nevztahují na dočasného zaměstnance nebo bývalého dočasného zaměstnance, který svědčí před odvolací komisí nebo před disciplinární komisí ve věci týkající se dočasného zaměstnance nebo bývalého dočasného zaměstnance.

Článek 22

Dočasný zaměstnanec pobývá buď v místě svého zaměstnání, nebo v jeho blízkosti, aby mu vzdálenost nebránila v řádném plnění jeho povinností. Dočasný zaměstnanec oznámí OPUS místo svého bydliště a bezprostředně jej informuje o případné změně bydliště.

Článek 23

Dočasný zaměstnanec v jakémkoli pracovním zařazení je nápomocen a poskytuje rady svým nadřízeným; odpovídá za plnění povinností, které mu byly uloženy.

Dočasný zaměstnanec, který řídí jakoukoli složku služby, odpovídá svým nadřízeným z hlediska pravomocí mu udělených a za provedení pokynů jím vydaných. Odpovědnost jeho podřízených jej nikterak nezbavuje vlastní odpovědnosti.

Článek 24

1.   Dočasný zaměstnanec, jenž dostane příkazy, které pokládá za nesprávné nebo s to způsobit vážné potíže, informuje svého bezprostředního nadřízeného, který odpoví písemně, jsou-li informace podány písemně. S výhradou odstavce 2, pokud bezprostřední nadřízený příkazy potvrdí a dočasný zaměstnanec se domnívá, že toto potvrzení přiměřeně nereaguje na důvody jeho znepokojení, dočasný zaměstnanec otázku písemně postoupí orgánu bezprostředně organizačně nadřízenému. Pokud tento orgán příkazy písemně potvrdí, dočasný zaměstnanec je vykoná, ledaže by byly zjevně protiprávní nebo by znamenaly porušení příslušných bezpečnostních norem.

2.   Má-li bezprostřední nadřízený za to, že je nutné příkazy vykonat neprodleně, dočasný zaměstnanec je vykoná, ledaže by byly zjevně protiprávní nebo by znamenaly porušení příslušných bezpečnostních norem. Na žádost dočasného zaměstnance je bezprostřední nadřízený povinen dát tyto příkazy písemně.

Článek 25

Dočasný zaměstnanec může mít povinnost nahradit v plné výši nebo částečně jakoukoli škodu, která agentuře vznikne v důsledku vážného pochybení při plnění jeho povinností nebo v souvislosti s tímto plněním.

OPUS vydá odůvodněné rozhodnutí v souladu s postupem stanoveným pro kázeňské záležitosti.

Odvolací komise má neomezenou pravomoc ve sporech vzniklých podle tohoto ustanovení.

Článek 26

1.   Jakýkoli dočasný zaměstnanec, který se při plnění svých povinností nebo v souvislosti s ním dozví o skutečnostech, jež vedou k závěru, že existuje možná protiprávní činnost, včetně podvodů a úplatkářství, jež poškozuje zájmy agentury, nebo o jednání souvisejícím s plněním odborných povinností, jež může znamenat vážné neplnění povinností dočasných zaměstnanců agentury, neprodleně tuto skutečnost sdělí svému bezprostřednímu nadřízenému nebo, uzná-li to za vhodné, řediteli agentury.

Informace uvedené v prvním pododstavci se podávají písemně.

2.   Dočasný zaměstnanec nebude vystaven žádným nepříznivým důsledkům ze strany agentury za to, že sdělil informace uvedené v odstavci 1, pokud jednal přiměřeně a čestně.

3.   Odstavce 1 a 2 se nevztahují na písemnosti, listiny, zprávy, poznámky nebo informace v jakékoli podobě, které jsou držené pro účely soudních řízení, ať probíhajících nebo uzavřených, nebo které jsou vytvořené či sdělené dočasnému zaměstnanci v průběhu těchto řízení.

Článek 27

1.   Dočasný zaměstnanec, jenž dále vyzradí informace vymezené v článku 26 předsedovi Rady Evropské unie nebo Evropského parlamentu, nebude vystaven žádným nepříznivým důsledkům ze strany agentury, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:

a)	dočasný zaměstnanec se čestně a důvodně domnívá, že vyzrazované informace a jakákoli tvrzení v nich obsažená, jsou v podstatě pravdivá; a

b)	dočasný zaměstnanec již dříve stejné informace vyzradil agentuře a poskytl agentuře lhůtu stanovenou agenturou, úměrnou složitosti případu, aby přijala vhodná opatření. Dočasný zaměstnanec je o této lhůtě řádně informován do 60 dnů.

2.   Lhůta uvedená v odstavci 1 se nepoužije, pokud dočasný zaměstnanec může prokázat, že je s ohledem na všechny okolnosti případu nepřiměřená.

3.   Odstavce 1 a 2 se nevztahují na písemnosti, listiny, zprávy, poznámky nebo informace v jakékoli podobě, které jsou držené pro účely soudních řízení, ať probíhajících nebo uzavřených, nebo které jsou vytvořené či sdělené dočasnému zaměstnanci v průběhu těchto řízení.

Článek 28

Agentura je nápomocna kterémukoli dočasnému zaměstnanci, zejména v řízení proti jakékoli osobě dopouštějící se výhrůžek, urážlivých nebo hanlivých činů nebo výroků, nebo jakéhokoli útoku proti osobě nebo majetku, kterému je zaměstnanec nebo člen jeho rodiny vystaven z důvodu jeho funkce nebo povinností.

Nahradí dočasnému zaměstnanci škodu, která mu v těchto případech vznikne, pokud dočasný zaměstnanec tuto škodu sám nezpůsobil úmyslně nebo hrubou nedbalostí a pokud nemohl získat náhradu od osoby, která ji způsobila.

Článek 29

Agentura zajistí další vzdělávání a výuku pro dočasného zaměstnance, které jsou slučitelné s řádným chodem služby a jsou v souladu s jejími vlastními zájmy.

K takovému školení a výuce se přihlédne pro účely postupu v povolání.

Článek 30

Dočasní zaměstnanci jsou oprávněni vykonávat právo sdružování; zejména mohou být členy odborů nebo sdružení zaměstnanců.

Článek 31

Dočasní zaměstnanci mohou podávat žádosti OPUS ohledně záležitostí upravených tímto služebním řádem.

Každé rozhodnutí týkající se konkrétního jednotlivce, učiněné podle tohoto služebního řádu, se okamžitě písemně sděluje dotyčnému dočasnému zaměstnanci. V každém rozhodnutí, jež se nepříznivě dotýká dočasného zaměstnance, se uvedou důvody, na kterých se zakládá.

Konkrétní rozhodnutí týkající se jmenování, ustavení, postupu v povolání, přeložení, určení administrativního zařazení a ukončení pracovního poměru dočasného zaměstnance se v agentuře zveřejní. Zveřejnění je přístupné všem zaměstnancům během přiměřené doby.

Článek 32

Osobní složka dočasného zaměstnance obsahuje:

a)	všechny písemnosti týkající se jeho administrativního zařazení a veškeré zprávy týkající se jeho schopností, výkonnosti a chování;

b)	všechny připomínky dočasného zaměstnance k těmto písemnostem.

Písemnosti se zapisují, číslují a zakládají v posloupném pořadí; písemnosti uvedené pod písmenem a) nesmí agentura použít nebo se na ně odvolávat proti dočasnému zaměstnanci, pokud mu nebyly sděleny před tím, než byly založeny.

Sdělení jakékoli písemnosti dočasnému zaměstnanci se dokládá jeho podpisem nebo, není-li to možné, provede se doporučeným dopisem zaslaným na místo posledního bydliště sdělené dočasným zaměstnancem.

Osobní složka dočasného zaměstnance neobsahuje žádné odkazy na jeho politické, odborové, filozofické nebo náboženské činnosti a názory, nebo na jeho rasový či etnický původ nebo sexuální orientaci.

Předchozí odstavec však nezamezí, aby do složky byly vloženy správní akty a písemnosti známé dočasnému zaměstnanci, které jsou potřebné pro uplatňování tohoto služebního řádu.

Pro každého dočasného zaměstnance existuje pouze jedna osobní složka.

Dočasný zaměstnanec má právo se i po ukončení pracovního poměru seznámit se všemi písemnostmi ve své složce a pořídit si z nich kopie.

Osobní složka je důvěrná a lze do ní nahlédnout pouze v kancelářích vedení nebo na bezpečném elektronickém médiu. Bude však postoupena odvolací komisi, bude-li zahájeno řízení týkající se dočasného zaměstnance.

Článek 33

Dočasní zaměstnanci mají právo se seznámit se svými zdravotními záznamy v souladu s podmínkami, které stanoví agentura.

Článek 34

Případné rozhodnutí vyžadující náhradu škody vzniklé agentuře v důsledku vážného pochybení podle článku 25 přijme OPUS poté, co splní formality předepsané pro případy rozvázání pracovního poměru v důsledku vážného pochybení.

Rozhodnutí o jednotlivých dočasných zaměstnancích se zveřejní podle článku 31.

Článek 35

Výsady a imunity, které dočasní zaměstnanci mají, se poskytují výlučně v zájmu agentury. Dočasní zaměstnanci nejsou osvobozeni od plnění svých soukromých povinností nebo od dodržování platných zákonů a policejních předpisů.

Pokud vznikne spor ohledně výsad a imunit, dotyčný dočasný zaměstnanec neprodleně informuje agenturu.

KAPITOLA 3

Podmínky uzavření pracovního poměru

Článek 36

1.   Uzavření pracovního poměru s dočasnými zaměstnanci má za cíl zajistit pro agenturu služby osob nejvyšší úrovně schopností, výkonnosti a bezúhonnosti, přijímaných z nejširší možné geografické základny z řad občanů členských států účastněných v agentuře.

Dočasní zaměstnanci se vybírají bez ohledu na jejich rasu, politické, filozofické nebo náboženské přesvědčení, pohlaví nebo sexuální orientaci a nezávisle na jejich stavu nebo rodinné situaci.

2.   Dočasný zaměstnanec může být přijat do pracovního poměru pouze tehdy, pokud:

a)	je občanem jednoho ze zúčastněných členských států a má všechna občanská práva;

b)	splnil všechny povinnosti, jež mu ukládají právní předpisy upravující vojenskou službu;

c)	předloží příslušná doporučení týkající se jeho povahových rysů a dokazující, že je vhodnou osobou pro plnění daných povinností;

d)	je fyzicky schopen plnit své povinnosti; a

e)	prokáže důkladnou znalost jednoho z jazyků Unie a uspokojivou znalost dalšího jazyka Evropské unie, která je dostačující pro plnění jeho povinností.

3.   Řídící výbor přijme konkrétní ustanovení o postupech pro nábor nezbytného počtu dočasných zaměstnanců v rámci společné akce 2004/551/SZBP.

Článek 37

Před uzavřením pracovního poměru se dočasný zaměstnanec podrobí lékařskému vyšetření u lékaře schváleného agenturou, aby agentura měla jistotu, že splňuje požadavky čl. 36 odst. 2 písm. d).

Pokud je v důsledku lékařského vyšetření podle prvního pododstavce vydáno negativní lékařské stanovisko, může kandidát do 20 dnů ode dne, kdy mu bylo stanovisko agenturou oznámeno, požádat, aby byl jeho případ předán k vyjádření lékařské komisi složené ze tří lékařů vybraných OPUS z řad lékařů agentury. Lékařská komise vyslechne lékaře odpovědného za původní záporné stanovisko. Kandidát může lékařské komisi předat stanovisko lékaře, kterého si sám vybere. Pokud stanovisko lékařské komise potvrdí závěry lékařského vyšetření podle prvního pododstavce, zaplatí kandidát 50 % poplatků a vedlejších nákladů.

Článek 38

Dočasnému zaměstnanci může být uložena zkušební doba, která nepřesáhne šest měsíců.

Nemůže-li dočasný zaměstnanec během zkušební doby plnit své povinnosti z důvodu nemoci nebo úrazu po dobu jednoho nebo více měsíců, OPUS může jeho zkušební dobu o odpovídající časový úsek prodloužit.

Nejméně jeden měsíc před uplynutím zkušební doby se vypracuje zpráva o způsobilosti dočasného zaměstnance plnit povinnosti související s jeho pracovním místem a rovněž o jeho chování a výkonnosti ve službě. Tato zpráva se sdělí dotyčné osobě, která má právo předložit písemné připomínky. Dočasný zaměstnanec, jenž nedosáhl pracovních výsledků dostatečných pro udržení svého pracovního místa, je propuštěn.

Ve výjimečných případech však OPUS může zkušební dobu prodloužit, nejdéle o šest měsíců, a dočasného zaměstnance případně přidělit do jiného oddělení.

Zpráva o dočasném zaměstnanci ve zkušební době může být vypracována kdykoliv během zkušební doby, pokud jsou jeho pracovní výsledky zjevně nedostatečné. Tato zpráva se sdělí dotyčné osobě, která má právo předložit písemné připomínky. Na základě této zprávy může OPUS rozhodnout, že dočasného zaměstnance propustí před uplynutím zkušební doby a dá mu měsíční výpověď.

Článek 39

1.   Dočasný zaměstnanec se přijímá do prvního stupně své třídy.

OPUS může povolit dodatečnou dobu služby až do 24 měsíců za účelem zohlednění jeho odborné praxe. Přijmou se obecné prováděcí předpisy, jimiž tento článek nabude účinku.

2.   Je-li dočasný zaměstnanec dosazen na pracovní místo, které odpovídá vyšší třídě, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 2, zařadí se do prvního stupně této třídy. Avšak dočasní zaměstnanci v třídách AD 9 až AD 13, kteří vykonávají povinnosti vedoucího odboru a kteří jsou jmenováni do vyšší třídy, se zařadí do druhého stupně nové třídy. Stejné podmínky platí pro každého dočasného zaměstnance, jenž je po svém povýšení jmenován na místo ředitele nebo generálního ředitele.

Článek 40

Schopnosti, výkonnost a chování ve službě každého dočasného zaměstnance jsou předmětem pravidelné zprávy, která se vyhotovuje alespoň jednou za každé dva roky. Ředitel stanoví podmínky, za nichž se uděluje právo podat odvolání v rámci vyhotovování zpráv, které musí být uplatněno před podáním stížnosti podle článku 167 odst. 2.

Od 4. třídy může zpráva týkající se dočasných zaměstnanců ve funkční skupině AST rovněž obsahovat stanovisko o tom, zda na základě jejich pracovních výkonů mají předpoklady k výkonu funkce administrátora.

Zpráva se sděluje dočasnému zaměstnanci. Má právo ji připomínkovat, jak uzná za vhodné.

KAPITOLA 4

Pracovní podmínky

Oddíl A

Rodičovská nebo rodinná dovolená

Článek 41

Dočasný zaměstnanec má nárok až na šest měsíců rodičovské dovolené bez základního platu za každé dítě, které si vezme během prvních dvanácti let po narození nebo osvojení dítěte. Dobu trvání dovolené lze zdvojnásobit v případě samoživitelů uznaných podle obecných prováděcích předpisů přijatých agenturou. Minimální doba dovolené vybraná najednou nesmí být kratší než jeden měsíc.

Během rodičovské dovolené pokračuje účast dočasného zaměstnance v systému sociálního zabezpečení; je zachováno získávání nároku na důchod, příspěvek na nezaopatřené dítě a příspěvek na vzdělání. Dočasný zaměstnanec zůstane na svém pracovním místě a má nadále nárok na postup na vyšší stupeň nebo povýšení v rámci třídy. Dovolenou lze vybírat jako plnou dovolenou nebo poloviční dovolenou. Pokud se rodičovská dovolená vybírá v podobě poloviční dovolené, maximální doba upravená prvním odstavcem se zdvojnásobuje. Během rodičovské dovolené má dočasný zaměstnanec nárok na přídavek ve výši 798,77 EUR měsíčně nebo 50 % této částky, vybírá-li si poloviční dovolenou, ale nesmí se přitom věnovat žádné jiné výdělečné činnosti. Veškeré příspěvky do systému sociálního zabezpečení upravené v článcích 67 a 68 hradí agentura a vypočítávají se ze základního platu dočasného zaměstnance.

Avšak v případě poloviční dovolené se toto ustanovení vztahuje pouze na rozdíl mezi plným základním platem a úměrně sníženým základním platem. Pokud jde o skutečně vyplacenou část základního platu, příspěvek dočasného zaměstnance se vypočítává za použití stejných procentních sazeb jako kdyby byl zaměstnán na plný pracovní úvazek.

Přídavek činí 1 065,02 EUR měsíčně, nebo 50 % této částky, jestliže má dočasný zaměstnanec poloviční dovolenou, v případě samoživitelů uvedených v prvním pododstavci a během prvních tří měsíců rodičovské dovolené, pokud si takovou dovolenou vybírá otec během mateřské dovolené nebo jeden z rodičů bezprostředně po mateřské dovolené nebo během či bezprostředně po dovolené v případě osvojení. Částky uvedené v tomto článku se upravují v souladu s odměnou.

Článek 42

V případě lékařsky doložené vážné nemoci nebo invalidity manžela nebo manželky dočasného zaměstnance, příbuzného ve vzestupné linii, příbuzného v sestupné linii, bratra nebo sestry, má dočasný zaměstnanec nárok na dobu rodinné dovolené bez základního platu. Celková doba takové dovolené nepřesáhne devět měsíců za celou kariéru dočasného zaměstnance.

Použije se druhý pododstavec článku 41.

Oddíl B

Pracovní doba

Článek 43

Dočasní zaměstnanci v činné službě jsou vždy agentuře k dispozici. Avšak běžný pracovní týden nepřesáhne 42 hodin s tím, že pracovní dobu pracovního dne určí OPUS. V rámci stejných omezení může OPUS po poradě s výborem zaměstnanců určit pracovní dobu některých skupin dočasných zaměstnanců vykonávajících konkrétní úkoly.

Po dočasném zaměstnanci může být navíc požadováno, z důvodu naléhavých potřeb služby nebo bezpečnostních pravidel, aby měl pohotovost na svém pracovišti nebo doma mimo běžnou pracovní dobu. Agentura stanoví prováděcí pravidla tomuto odstavci po poradě s výborem zaměstnanců.

Článek 44

1.   Dočasný zaměstnanec může požádat o povolení pracovat na částečný pracovní úvazek.

OPUS může takové povolení udělit, je-li slučitelné se zájmy služby.

2.   Dočasný zaměstnanec má nárok na udělení povolení v těchto případech:

a)	péče o dítě mladší 9 let,

b)	péče o dítě ve věku 9 až 12 let, nepřesahuje-li zkrácení pracovní doby 20 % běžné pracovní doby,

c)	péče o vážně nemocného nebo invalidního manžela nebo manželku, příbuzného ve vzestupné linii, příbuzného v sestupné linii, bratra nebo sestru,

d)	účast na dalším vzdělávání, nebo

e)	od věku 55 let během posledních pěti let před odchodem do důchodu.

Je-li částečný úvazek žádán z důvodu účasti v dalším vzdělávání nebo od věku 55 let, OPUS může povolení odmítnout nebo odložit den jeho účinku pouze ve výjimečných případech a z vyšších služebních důvodů.

Pokud se nárok na povolení uplatňuje z důvodu péče o vážně nemocného nebo invalidního manžela nebo manželku, příbuzného ve vzestupné linii, příbuzného v sestupné linii, bratra nebo sestry, nebo za účelem účasti v dalším vzdělávání, souhrn všech těchto období nepřesáhne pět let za celou kariéru dočasného zaměstnance.

3.   OPUS odpoví na žádost dočasného zaměstnance do 60 dnů.

4.   Pravidla, jimiž se řídí práce na částečný úvazek a postup pro udělování příslušného povolení, jsou stanovena v příloze II.

Článek 45

Dočasný zaměstnanec může požádat o povolení pracovat na poloviční úvazek v podobě sdílení pracovního místa, a to v případě pracovního místa, které OPUS označil jako vhodné pro tento účel. Povolení pracovat na poloviční úvazek v podobě sdílení pracovního místa není časově omezeno. OPUS je však může v zájmu služby odvolat, přičemž dočasného zaměstnance o tom uvědomí šest měsíců předem. Obdobně může OPUS, na základě žádosti dotyčného dočasného zaměstnance povolení odvolat, přičemž jej o tom uvědomí alespoň šest měsíců předem. V tomto případě může být dočasný zaměstnanec přeložen na jiné pracovní místo.

Použije se článek 53 a příloha II článek 3, kromě odstavce 2 třetí věty.

OPUS může stanovit prováděcí pravidla k tomuto článku.

Článek 46

Po dočasném zaměstnanci nesmí být požadováno, aby pracoval přesčas, kromě naléhavých případů nebo mimořádného nahromadění pracovních úkolů; práce v noci a veškerá práce v neděli nebo o státních svátcích může být povolena pouze v souladu s postupem stanoveným OPUS. Celkové přesčasy, o které bude dočasný zaměstnanec požádán, nepřesáhnou 150 hodin v jakémkoli šestiměsíčním období.

S přesčasy odpracovanými dočasnými zaměstnanci ve funkční skupině AD a ve funkční skupině AST 5 až 11 není spojen nárok na náhradu nebo odměnu.

Jak je upraveno v příloze IV, přesčasy odpracované dočasnými zaměstnanci v třídě AST 1 až AST 4 je opravňují buď k náhradnímu volnu, nebo k odměně, pokud požadavky služby neumožňují poskytnutí náhradního volna během měsíce, který následuje po měsíci, v němž byl přesčas odpracován.

Článek 47

Dočasný zaměstnanec, od kterého se očekává, že bude pravidelně pracovat v noci, o sobotách a nedělích nebo o státních svátcích, má nárok na zvláštní příplatky při práci ve směnném provozu, který agentura vyžaduje z důvodu naléhavých potřeb služby nebo bezpečnostních pravidel a který agentura považuje za pravidelnou a trvalou situaci.

OPUS určí kategorie dočasných zaměstnanců, kteří mají na tyto příplatky nárok, spolu s jejich sazbami a podmínkami.

Běžná pracovní doba dočasného zaměstnance ve směnném provozu nesmí přesáhnout celkovou roční běžnou pracovní dobu.

Článek 48

Dočasný zaměstnanec má nárok na zvláštní příplatky, pokud je na něm požadováno, v souladu s rozhodnutím přijatým OPUS z důvodu naléhavých potřeb služby nebo bezpečnostních pravidel, aby měl pohotovost na svém pracovišti nebo doma mimo běžnou pracovní dobu.

OPUS určí kategorie dočasných zaměstnanců, jež mají na tyto příplatky nárok, spolu s podmínkami pro přiznání těchto příplatků a jejich sazbami.

Článek 49

Zvláštní příplatky mohou být poskytnuty některým dočasným zaměstnancům jako náhrada za obzvlášť náročné pracovní podmínky.

Agentura určí kategorie příjemců, spolu se sazbami a podmínkami pro tyto zvláštní příplatky.

Oddíl C

Dovolená

Článek 50

Dočasní zaměstnanci mají nárok na dovolenou na zotavenou v délce nejméně 24 pracovních dnů, avšak nejvýše 30 pracovních dnů za kalendářní rok, v souladu se stejnými pravidly, jako jsou pravidla stanovená společnou dohodou orgánů Společenství.

Mimo tuto dovolenou na zotavenou může být dočasnému zaměstnanci výjimečně na jeho žádost poskytnuto mimořádné volno. Pravidla, jimiž se tato dovolená řídí, jsou stanovena v příloze III.

Článek 51

Těhotné ženy mají nárok, mimo dovolené upravené článkem 50, na dvacet týdnů dovolené, a to po předložení lékařského osvědčení. Dovolená nezačne dříve než šest týdnů před očekávaným dnem porodu uvedeným v osvědčení a skončí nejdříve 14 týdnů po porodu. V případě vícečetného nebo předčasného porodu nebo narození zdravotně postiženého dítěte činí tato doba 24 týdny. Předčasným porodem se pro účely tohoto ustanovení rozumí porod, ke kterému došlo před koncem 34. týdne těhotenství.

Článek 52

1.   Dočasný zaměstnanec, který předloží důkazy o tom, že není schopen plnit své pracovní povinnosti z důvodu nemoci nebo úrazu, má nárok na pracovní neschopnost.

Dotyčný dočasný zaměstnanec oznámí agentuře svoji neschopnost co nejdříve a zároveň udá místo svého současného bydliště. Je-li nepřítomen více než tři dny, předloží lékařské osvědčení. Toto osvědčení musí být odesláno nejpozději pátého dne nepřítomnosti, přičemž datum na otisku poštovního razítka je rozhodující. Jestliže se tak nestane a pokud k nezaslání osvědčení nedošlo z důvodů, které nemůže ovlivnit, nepřítomnost dočasného zaměstnance se pokládá za neoprávněnou.

Dočasný zaměstnanec může být kdykoli podroben lékařskému vyšetření zjištěnému agenturou Nemůže-li k vyšetření dojít z důvodů, které lze přičíst dočasnému zaměstnanci, jeho nepřítomnost se považuje za neoprávněnou ode dne, kdy mělo k vyšetření dojít.

Je-li nález vyšetření takový, že je dočasný zaměstnanec schopen plnit své povinnosti, jeho nepřítomnost se pokládá za neoprávněnou ode dne vyšetření, s výhradou následujícího pododstavce.

Pokládá-li dočasný zaměstnanec závěry lékařského vyšetření zajištěného OPUS za neoprávněné z lékařských důvodů, on sám nebo lékař jednající v jeho zastoupení může do dvou dnů agentuře předložit žádost o postoupení záležitosti nezávislému lékaři k získání jeho stanoviska.

Agentura okamžitě předá žádost jinému lékaři, na kterém se dohodne lékař dočasného zaměstnance a lékař agentury. Nedojde-li k takové dohodě do pěti dnů od předání žádosti, agentura vybere osobu ze seznamu nezávislých lékařů, který se za tímto účelem každoročně sestaví společnou dohodou OPUS a výboru zaměstnanců. Dočasný zaměstnanec může do dvou pracovních dnů vznést námitky proti výběru agentury, načež agentura vybere jinou osobu z tohoto seznamu, kterýžto výběr je konečný.

Stanovisko nezávislého lékaře vydané po poradě s lékařem dočasného zaměstnance a lékařem agentury je závazné. Pokud stanovisko nezávislého lékaře potvrdí závěr vyšetření zajištěného agenturou, nepřítomnost se pokládá za neoprávněnou ode dne tohoto vyšetření. Pokud stanovisko nezávislého lékaře nepotvrdí závěr tohoto vyšetření, pokládá se nepřítomnost pro všechny účely za oprávněnou.

2.   Jestliže nepřítomnost dočasného zaměstnance z důvodu nemoci nepřevyšující tři dny překročí během dvanáctiměsíčního období celkem 12 dní, při každé nové nepřítomnosti z důvodu nemoci předloží lékařské osvědčení. Jeho nepřítomnost se považuje za neoprávněnou od třináctého dne nepřítomnosti z důvodu nemoci bez lékařského osvědčení.

3.   Aniž je dotčeno použití pravidel o kázeňském řízení, v případě potřeby se jakákoli nepřítomnost, která se pokládá za neoprávněnou podle odstavců 1 a 2, odečítá od dovolené na zotavenou dotyčného dočasného zaměstnance. V případě, že dočasný zaměstnanec nemá žádný zbylý nárok na dovolenou, ztratí pro odpovídající období nárok na odměnu.

4.   OPUS může postoupit výboru pro otázky invalidity případ kteréhokoli dočasného zaměstnance, jehož pracovní neschopnost překročí během jakéhokoli tříletého období celkem 12 měsíců.

5.   Dočasný zaměstnanec může mít povinnost vzít si dovolenou po vyšetření lékařem agentury, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav nebo trpí-li člen jeho domácnosti nakažlivou chorobou.

Ve sporných případech platí postup stanovený v pátém až sedmém pododstavci odstavce 1.

6.   Dočasní zaměstnanci podstoupí každý rok lékařskou prohlídku buď u lékaře agentury, nebo u jimi zvoleného lékaře.

V případě prohlídky u zvoleného lékaře proplatí agentura lékařské poplatky až do maximální výše stanovené OPUS za dobu, která nepřesáhne tři roky.

Článek 53

Dovolená na zotavenou dočasného zaměstnance, který je oprávněn pracovat na částečný pracovní úvazek, se úměrně snižuje, dokud je oprávněn takto pracovat.

Článek 54

Kromě případů nemoci nebo úrazu nesmí být dočasný zaměstnanec nepřítomen bez předchozího povolení svého bezprostředního nadřízeného. Aniž jsou dotčena případná kázeňská opatření, která lze použít, každá neoprávněná nepřítomnost, která je řádně stanovena, se odečítá od dovolené na zotavenou dotyčného dočasného zaměstnance. Jestliže svoji dovolenou na zotavenou vybral, propadá mu jeho odměna za srovnatelné období.

Přeje-li si dočasný zaměstnanec strávit dovolenou jinde než v místě, kde je zaměstnán, získá předchozí povolení od OPUS.

Mimořádné volno a rodičovská a rodinná dovolená nepřekročí dobu trvání pracovního poměru.

Placená pracovní neschopnost podle článku 52 však nepřekročí tři měsíce nebo dobu odpracovanou dočasným zaměstnancem, je-li tato doba delší. Nepřekročí dobu trvání pracovního poměru.

Po uplynutí těchto lhůt odejde dočasný zaměstnanec, jehož smlouva neskončila, na neplacené volno, bez ohledu na to, že není schopen se znovu ujmout svých pracovních povinností.

Pokud však dočasný zaměstnanec onemocní nemocí z povolání nebo utrpí úraz při plnění svých povinností, nadále dostává svoji odměnu v plné výši po celou dobu, během které je v pracovní neschopnosti, až do doby než mu je přiznána invalidní dávka podle článku 76.

Oddíl D

Státní svátky

Článek 55

Agentura sestaví seznam státních svátků.

Článek 56

1.   V mimořádných případech může být dočasnému zaměstnanci na vlastní žádost uděleno neplacené volno ze závažných osobních důvodů. OPUS určí dobu trvání takového volna, které nepřekročí jednu čtvrtinu doby dočasným zaměstnancem již odpracované, nebo:

—	tři měsíce, je-li služební věk dočasného zaměstnance kratší než čtyři roky;

—	dvanáct měsíců ve všech ostatních případech.

2.   Jakákoli doba volna udělená v souladu s předchozím odstavcem se nepočítá pro účely použití devátého odstavce článku 59.

3.   Po dobu, po kterou má dočasný zaměstnanec neplacené volno, je jeho účast v systému sociálního zabezpečení upraveném článkem 67 pozastavena.

Avšak dočasný zaměstnanec, který není výdělečně činný, může, nejpozději jeden měsíc po začátku neplaceného volna, podat žádost, aby byl nadále kryt proti rizikům uvedeným v článku 67, za podmínky, že hradí polovinu nákladů příspěvků upravených tímto článkem po dobu trvání jeho volna; příspěvek se vypočte na základě jeho posledního základního platu.

Dočasný zaměstnanec, který prokáže, že mu nevzniká právo na důchod na základě jiného systému důchodového zabezpečení, může kromě toho požádat, aby mu nadále vznikal další nárok na důchod během celé doby neplaceného volna, pokud uhradí příspěvek ve výši trojnásobku sazby uvedené v článku 89; příspěvky se vypočtou odkazem na základní plat odpovídající jeho třídě a stupni.

Článek 57

Dočasnému zaměstnanci, jenž je povolán do vojenské služby, náhradní vojenské služby nebo na vojenské cvičení nebo jenž je povolán zpět do služby v armádě, se poskytuje volno pro výkon vojenské služby; takové volno nesmí za žádných okolností překročit dobu trvání pracovního poměru.

Dočasný zaměstnanec, který je povolán do vojenské služby nebo náhradní vojenské služby, přestane dostávat svoji odměnu, ale zachová si právo na zařazení do vyššího stupně podle tohoto služebního řádu. Dále si zachová právo na odstupné, zaplatí-li zpětně po ukončení své vojenské služby nebo náhradní vojenské služby své příspěvky na důchodové pojištění.

Dočasný zaměstnanec, jenž je povolán na vojenských cvičení nebo jenž je povolán zpět do služby v armádě, nadále dostává svoji odměnu během doby cvičení nebo zpětného povolání, od které se odečte částka rovnající se jeho služnému.

KAPITOLA 5

Odměňování a náhrada výdajů

Článek 58

Odměna dočasných zaměstnanců zahrnuje základní plat, rodinné přídavky a jiné příspěvky.

Článek 59

1.   Odměna dočasných zaměstnanců je vyjádřena v eurech. Vážené podíly, srážky, roční přezkoumání a úpravy se určují podle stejných pravidel jako jsou pravidla stanovená v článcích 63, 64, 65, 65a a 66a služebního řádu úředníků Evropských společenství, stanoveného nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (2), dále jen „služební řád ES“, a v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 (3), kterým se stanoví podmínky a postup pro uplatňování daně ve prospěch Evropských společenství. S výjimkou příspěvků v rámci systémů nemocenského pojištění, úrazového pojištění a pojištění pro případ nezaměstnanosti se srážky stanovené ve služebním řádu ES odvádí do rozpočtu agentury.

2.   Základní platy se určují podle stejných pravidel jako jsou pravidla stanovená v článku 66 služebního řádu ES.

3.   Rodinné přídavky zahrnují:

a)	příspěvek na domácnost;

b)	příspěvek na nezaopatřené dítě,

c)	příspěvek na vzdělání.

4.   Dočasní zaměstnanci, kterým jsou vypláceny rodinné přídavky uvedené v tomto článku, přiznají obdobné přídavky jim vyplácené z jiných zdrojů; takovéto přídavky z jiných zdrojů se odečtou od přídavků vyplácených podle článků 1, 2 a 3 přílohy V.

5.   Příspěvek na nezaopatřené dítě lze zdvojnásobit zvláštním odůvodněným rozhodnutím OPUS na základě lékařské dokumentace, která prokazuje, že dotyčné dítě trpí duševním nebo tělesným postižením, které dočasnému zaměstnanci způsobuje značné výdaje.

6.   Pokud jsou podle článků 1, 2 a 3 přílohy V tyto rodinné přídavky vypláceny osobě jiné než je dočasný zaměstnanec, tyto přídavky jsou vypláceny v měně země, v které má tato osoba trvalé bydliště, popřípadě jsou přepočtené podle směnných kurzů uvedených v článku 63, druhém pododstavci služebního řádu ES. Podléhají váženému podílu stanovenému pro dotyčnou zemi, je-li členem Evropské unie, nebo váženému podílu rovnajícímu se 100, je-li země trvalého pobytu mimo Evropskou unii.

Odstavce 4 a 5 se použijí, pokud se rodinné přídavky vyplácejí takové osobě.

7.   Příplatek za práci v zahraničí činí 16 % celkové částky základního platu, příspěvku na domácnost a příspěvku na nezaopatřené dítě, na které má dočasný zaměstnanec nárok. Příplatek za práci v zahraničí není nižší než 442,78 EUR měsíčně.

8.   Dojde-li k úmrtí dočasného zaměstnance, je pozůstalému manželovi nebo manželce nebo nezaopatřeným dětem vyplácena plná odměna zemřelého až do konce třetího měsíce po měsíci, ve kterém k úmrtí došlo.

V případě úmrtí osoby oprávněné k vyplácení invalidních dávek, se výše uvedená ustanovení použijí ve vztahu k dávkám zemřelého.

9.   Dočasný zaměstnanec, který je ve své třídě zařazen do určitého stupně po dobu dvou let, automaticky přechází v dané třídě do vyššího stupně.

Článek 60

Výplata rodinných přídavků a příplatku za práci v zahraničí se určuje v souladu s články 1, 2, 3 a 4 přílohy V.

Článek 61

S výhradou článků 62 až 65 má dočasný zaměstnanec v souladu s články 5 až 16 přílohy V nárok na náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s nástupem do funkce, přeložením nebo odchodem ze služby, jakož i na náhradu výdajů vzniklých při plnění nebo v souvislosti s plněním jeho povinností.

Článek 62

Dočasný zaměstnanec zaměstnaný po dobu nejméně 12 měsíců má nárok na náhradu stěhovacích výdajů upravenou článkem 9 přílohy V.

Článek 63

1.   Dočasnému zaměstnanci zaměstnanému po dobu alespoň jednoho roku se vyplácí příspěvek na zařízení upravený článkem 5 přílohy V, který činí, pro očekávanou dobu služby:

— ne kratší než jeden rok, ale kratší než dva roky,	jednu třetinu	sazby stanovené v článku 5 přílohy V
— ne kratší než dva roky, ale kratší než tři roky,	dvě třetiny
— tři roky nebo déle	tři třetiny

2.   Příspěvek na znovuusídlení upravený článkem 6 přílohy V se poskytne dočasným zaměstnancům, kteří dokončili čtyři roky služby. Dočasný zaměstnanec, který dokončil více než jeden rok, ale méně než čtyři roky služby, dostane příspěvek na znovuusídlení úměrný délce jeho služby.

3.   Avšak příspěvek na zařízení stanovený v odstavci 1 a příspěvek na znovuusídlení stanovený v odstavci 2 činí nejméně:

a)	976,85 EUR v případě dočasného zaměstnance, který má nárok na příspěvek na domácnost; a

b)	580,83 EUR v případě dočasného zaměstnance, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.

V případech, kdy jsou oba manželé dočasnými zaměstnanci agentury a oba mají nárok na příspěvek na zařízení nebo na příspěvek na znovuusídlení, se tento příspěvek vyplatí pouze tomu z nich, jehož základní plat je vyšší.

V případech, kdy je manžel nebo manželka dočasného zaměstnance agentury úředníkem nebo jiným zaměstnancem Evropských společenství, který má nárok na příspěvek na zařízení nebo na znovuusídlení, a je mu (jí) vyplácen vyšší základní plat, se tento příspěvek dočasnému zaměstnanci nevyplácí.

Článek 64

Denní příspěvek je stanoven v článku 10 přílohy V. Avšak dočasný zaměstnanec, který je zaměstnán na dobu určitou kratší než 12 měsíců a který předloží důkazy o tom, že nemůže nadále bydlet v místě svého trvalého bydliště, má nárok na denní příspěvek po dobu trvání svého pracovního poměru nebo maximálně po dobu jednoho roku.

Článek 65

Článek 8 přílohy V o roční úhradě cestovních výdajů z místa zaměstnání do místa původu platí pouze pro dočasné zaměstnance, kteří dokončili alespoň devět měsíců služby.

Článek 66

Úhrada dlužných částek probíhá podle ustanovení článků 17 a 18 přílohy V.

KAPITOLA 6

Dávky sociálního zabezpečení

Oddíl A

Nemocenské a úrazové pojištění a dávky sociálního zabezpečení

Článek 67

1.   Dočasný zaměstnanec během doby svého zaměstnání, během pracovní neschopnosti a během období neplaceného volna uvedených v článcích 16 a 56 v souladu s podmínkami tam stanovenými, nebo pokud je příjemcem invalidní dávky, jeho manžel nebo manželka, pokud tento manžel nebo manželka nemá nárok na dávky stejné povahy a na stejné úrovni z titulu jakýchkoli jiných právních předpisů nebo ustanovení, jeho děti nebo další vyživované osoby ve smyslu článku 2 přílohy V a příjemci pozůstalostních důchodů jsou pojištěni proti nemoci do výše 80 % vynaložených nákladů, podle stejných pravidel jako jsou pravidla stanovená dohodou mezi orgány Společenství podle článku 72 služebního řádu ES. Tato sazba se zvýší na 85 % pro tyto služby: konzultace a návštěvy, chirurgické zákroky, hospitalizace, léčiva, radiologie, rozbory, laboratorní zkoušky a protézy na lékařský předpis, s výjimkou zubních protéz. V případě tuberkulózy, dětské obrny, rakoviny, duševních chorob a jiných nemocí uznaných OPUS za srovnatelně závažné a v případě preventivních prohlídek a porodů se sazba zvyšuje na 100 %. Úhrada na úrovni 100 % se však nepoužije na nemoci z povolání nebo pracovní úrazy, které vedly k použití článku 68.

Pro účely systému nemocenského pojištění se s druhem/družkou dočasného zaměstnance nakládá stejně jako s manželem nebo manželkou, jsou-li splněny první tři podmínky uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. c) přílohy V.

Jednu třetinu příspěvku požadovanou k úhradě takového pojistného krytí hradí dočasný zaměstnanec, ale takovým způsobem, že částka, kterou hradí nepřesáhne 2 % jeho základního platu.

2.   Dočasný zaměstnanec, jehož pracovní poměr skončil a který prokáže, že není výdělečně činný, může, nejpozději jeden měsíc po skončení svého pracovního poměru, požádat, aby byl nadále nemocensky pojištěn, jak je stanoveno v odstavci 1, nejdéle šest měsíců po skončení pracovního poměru. Příspěvek uvedený v odstavci 1 se vypočte z posledního základního platu dočasného zaměstnance a dočasný zaměstnanec hradí jeho polovinu.

Rozhodnutím OPUS učiněným po poradě s lékařem agentury se nepoužije jednoměsíční lhůta pro podání žádosti a šestiměsíční lhůta uvedená v prvním pododstavci, pokud dotyčná osoba trpí těžkou nebo delší nemocí, která vznikla před skončením jejího pracovního poměru a o které uvědomí agenturu před uplynutím doby šesti měsíců uvedené v prvním pododstavci, za předpokladu, že se dotyčná osoba podrobí lékařskému vyšetření zajištěnému agenturou.

3.   Pokud bývalý manžel nebo manželka dočasného zaměstnance, dítě, které již není nezaopatřeným dítětem dočasného zaměstnance, nebo osoba, která již není považována za nezaopatřené dítě ve smyslu článku 2 přílohy V, mohou předložit důkazy, že nejsou výdělečně činní, mohou být nadále nemocensky pojištěni nejdéle po dobu jednoho roku, jak je stanoveno v odstavci 1, v postavení pojištěnců, na které se vztahuje pojištění dotyčného dočasného zaměstnance; z tohoto pojištění nevyplývá žádné placení příspěvku. Tato jednoroční doba začíná dnem konečného rozhodnutí o rozvodu nebo ztrátou postavení nezaopatřeného dítěte nebo osoby za ně považované.

4.   Dočasný zaměstnanec, jenž zůstal ve službě agentury do věku 63 let nebo jenž pobírá invalidní dávku, má po skončení pracovního poměru nárok na dávky upravené odstavcem 1. Částka příspěvku se vypočítá odkazem na částku pobíraného důchodu nebo dávky.

Tyto dávky platí i v případě osoby mající nárok na pozůstalostní důchod po úmrtí dočasného zaměstnance, který byl v činné službě nebo byl ve službě agentury do věku 63 let, nebo úmrtí osoby s nárokem na invalidní dávku. Částka příspěvku se vypočítá odkazem na částku pobíraného pozůstalostního důchodu.

5.   Osoby oprávněné pobírat sirotčí důchod nezískají dávku upravenou odstavcem 1, ledaže o ni požádají. Příspěvek se vypočítá odkazem na částku pobíraného sirotčího důchodu.

6.   V případě osob oprávněných pobírat pozůstalostní důchod nesmí být příspěvek uvedený v odstavcích 4 a 5 nižší než příspěvek vypočtený ze základního platu odpovídajícího prvnímu stupni třídy 1.

7.   Pokud celkové neuhrazené výdaje za jakékoli dvanáctiměsíční období převyšují polovinu základního měsíčního platu dočasného zaměstnance, umožní OPUS zvláštní úhradu, přičemž vezme v úvahu rodinné poměry dotyčné osoby, způsobem upraveným pravidly uvedenými v odstavci 1.

8.   Osoby oprávněné pobírat uvedené dávky přiznají částku případných úhrad, která jim byla zaplacena nebo kterou mohou požadovat podle jakéhokoli jiného systému nemocenského pojištění upraveného zákonem nebo předpisem pro sebe nebo pro osoby kryté jejich pojištěním.

Pokud celková částka, kterou by získali úhradou, převyšuje částku úhrad upravených odstavcem 1, rozdíl se odečte od částky, která má být uhrazena podle odstavce 1, s výjimkou úhrad získaných na základě soukromého systému nemocenského připojištění, který pokrývá tu část výdajů, která není uhraditelná podle systému nemocenského pojištění agentury.

Článek 68

1.   Dočasný zaměstnanec během doby svého zaměstnání, během pracovní neschopnosti a během období neplaceného volna uvedených v článcích 16 a 56 je v souladu s podmínkami zde stanovenými od uzavření pracovního poměru pojištěn proti rizikům nemoci z povolání a pracovního úrazu podle stejných pravidel jako jsou pravidla stanovená společnou dohodou orgánů Společenství podle článku 73 služebního řádu ES. Přispěje na náklady pojištění proti rizikům mimo rizik nemoci z povolání a pracovního úrazu až do výše 0,1 % jeho základního platu.

Tato pravidla upřesní, která rizika nejsou pokryta.

2.   Splatné dávky jsou:

a)

V případě úmrtí:   Platba níže uvedeným osobám jednorázové platby rovnající se pětinásobku ročního základního platu zemřelého, vypočtená na základě měsíčních platů vyplacených během 12 měsíců před úrazem: — manželovi nebo manželce a dětem zemřelého dočasného zaměstnance v souladu se dědickým právem, kterým se řídí pozůstalost dočasného zaměstnance; částka, která má být zaplacena manželovi nebo manželce, však není nižší než 25 % jednorázové platby; — pokud nejsou žádné osoby ve výše uvedené kategorii, ostatním potomkům v souladu s dědickým právem, kterým se řídí pozůstalost dočasného zaměstnance; — pokud nejsou žádné osoby ani v jedné z výše uvedených kategorií, příbuzným ve vzestupné linii v souladu s dědickým právem, kterým se řídí pozůstalost dočasného zaměstnance; — pokud nejsou žádné osoby v žádné z výše uvedených kategorií, agentuře.

b)	v případě úplné trvalé invalidity:   Platba dočasnému zaměstnanci jednorázové platby rovnající se osminásobku jeho ročního základního platu, vypočtená na základě měsíčních platů vyplacených během 12 měsíců před úrazem.

c)	v případě částečné trvalé invalidity:   Platba dočasnému zaměstnanci podílu na částce upravené písmenem b), vypočteného odkazem na sazebník stanovený v pravidlech uvedených v odstavci 1.

Podle těchto pravidel mohou být výše upravené platby nahrazeny anuitou.

Výše uvedené dávky mohou být vyplaceny vedle dávek upravených oddílem B.

3.   Způsobem upraveným pravidly uvedenými v odstavci 1 se pokryje i toto: náklady lékařské, farmaceutické, nemocniční, chirurgické, náklady vzniklé v souvislosti s protézami, radiografií, masážemi, ortopedií, jakož i klinické a dopravní náklady a jakékoli podobné náklady vzniklé v důsledku úrazu nebo nemoci z povolání.

Úhrada se však provede pouze pokud částka zaplacená dočasnému zaměstnanci podle článku 67 plně nepokrývá vzniklé náklady.

Článek 69

1.   Příspěvky dočasných zaměstnanců a agentury do systému nemocenského a úrazového pojištění se platí v plné výši do systému nemocenského a úrazového pojištění stanoveného ve služebním řádu ES.

2.   Pokud lékařské vyšetření upravené článkem 36 ukáže, že úředník trpí nemocí nebo je invalidní, může OPUS rozhodnout, že náklady vzniklé v souvislosti s touto nemocí nebo invaliditou se vyjmou z úhrady nákladů upravených článkem 67.

Prokáže-li dočasný zaměstnanec, že nemůže získat pojistné krytí v rámci žádného jiného systému nemocenského pojištění upraveného zákonem nebo nařízením, může na základě žádosti učiněné nejpozději do jednoho měsíce po skončení jeho pracovního poměru nadále požívat nemocenské pojištění upravené články 67 a 68, a to po dobu nejdéle šesti měsíců od skončení jeho pracovního poměru. Příspěvky upravené čl. 67 odst. 2 se zakládají na jeho posledním základním platu a polovinu z nich hradí on sám.

3.   Výši příspěvku přezkoumá a dle potřeby upraví Rada po uplynutí šesti let s ohledem na riziko nemocí a úrazů dočasných zaměstnanců agentury.

4.   Po získání zprávy lékaře oprávněného agenturou může OPUS rozhodnout, že jednoměsíční lhůta, během níž musí být podána žádost, a šestiměsíční lhůta upravená odstavcem 2 se nepoužije, pokud dotyčná osoba trpí vážnou nebo dlouhou nemocí vniklou během jeho zaměstnání, kterou oznámila agentuře před koncem šestiměsíční lhůty upravené odstavcem 2, za podmínky, že se dotyčná osoba podrobí lékařskému vyšetření zajištěnému agenturou.

Článek 70

1.   Bývalý dočasný zaměstnanec, který se po ukončení služby v agentuře stane nezaměstnaným a

—	který od agentury nepobírá invalidní dávku,

—	jehož služba nekončí odstoupením z funkce nebo zrušením smlouvy z kázeňských důvodů,

—	který vykonává službu nejméně po dobu šesti měsíců,

—	který má bydliště v některém členském státu EU,

má nárok na měsíční příspěvek v nezaměstnanosti za níže uvedených podmínek.

Pokud má nárok na dávky v nezaměstnanosti v rámci vnitrostátního systému, je povinen tuto skutečnost agentuře ohlásit. V těchto případech se částka uvedených dávek odečte od příspěvku vypláceného podle odstavce 3.

2.   Aby bývalý dočasný zaměstnanec mohl pobírat příspěvek v nezaměstnanosti, musí

a)	být na vlastní žádost zaregistrován jako uchazeč o zaměstnání u úřadů práce členského státu EU, v němž se usadil;

b)	splnit povinnosti stanovené právními předpisy daného členského státu EU pro osoby pobírající podle těchto předpisů dávky v nezaměstnanosti;

c)	každý měsíc předložit agentuře potvrzení, které vystaví příslušný vnitrostátní úřad práce a které bude uvádět, zda splnil nebo nesplnil povinnosti a podmínky uvedené v písmenech a) a b).

Agentura může příspěvek poskytnout nebo zachovat i tehdy, kdy vnitrostátní povinnosti uvedené v písmeni b) nebyly splněny, a to v případě nemoci, úrazu, mateřství, invalidity nebo určité situace uznané za podobnou těmto případům nebo pokud vnitrostátní orgán, kterému přísluší plnit tyto povinnosti, povolil výjimku.

Řídící výbor vypracuje ustanovení, která považuje za nezbytná pro používání tohoto článku.

3.   Příspěvek v nezaměstnanosti se stanoví podle základního platu, kterého bývalý dočasný zaměstnanec dosáhl v době ukončení služby. Příspěvek se stanoví ve výši:

a)	60 % základního platu po dobu prvních dvanácti měsíců,

b)	45 % základního platu po dobu třináctého až dvacátého čtvrtého měsíce,

S výjimkou počátečního šestiměsíčního období, v němž lze použít dále uvedenou nižší hranici, avšak nikoli horní hranici, částky takto vypočtené nesmí být nižší než 1 171,52 EUR a vyšší než 2 343,04 EUR. Tyto hranice se upraví v souladu se stejnými pravidly jako jsou pravidla stanovená v článku 66 služebního řádu ES, v souladu s článkem 65 uvedeního řádu.

4.   Doba, po kterou lze bývalému dočasnému zaměstnanci vyplácet příspěvek v nezaměstnanosti, nesmí být delší než 24 měsíců ode dne ukončení služby a v žádném případě nesmí být delší než jedna třetina skutečné délky odpracované služby. Pokud však během této doby bývalý dočasný zaměstnanec přestane splňovat podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2, vyplácení příspěvku v nezaměstnanosti se pozastaví. Vyplácení se obnoví za předpokladu, že bývalý dočasný zaměstnanec ještě před uplynutím uvedené doby opět začne splňovat dané podmínky a že nemá nárok na vnitrostátní dávku v nezaměstnanosti.

5.   Bývalý dočasný zaměstnanec, který může pobírat příspěvek v nezaměstnanosti, má nárok na rodinné přídavky podle stejných pravidel jako jsou pravidla stanovená v článku 67 služebního řádu ES. Příspěvek na domácnost se vypočte na základě příspěvku v nezaměstnanosti podle podmínek stanovených v článku 1 přílohy V.

Dotyčná osoba je povinna ohlásit všechny příspěvky téhož druhu vyplácené z jiných zdrojů jí nebo jejímu manželovi nebo manželce; tyto příspěvky se odečtou od příspěvků, jež mají být vypláceny podle tohoto článku.

Bývalý dočasný zaměstnanec, který může pobírat příspěvek v nezaměstnanosti, má podle článku 67 nárok na pojištění proti nemoci, aniž by musel platit jakékoli pojistné.

6.   Příspěvek v nezaměstnanosti a rodinné přídavky se vyplácejí v eurech ze zvláštního fondu nezaměstnanosti. Nepoužije se žádný opravný koeficient.

7.   Dočasní zaměstnanci přispívají jednou třetinou na financování systému pojištění pro případ nezaměstnanosti. Tento příspěvek je stanoven ve výši 0,81% základního platu dotyčné osoby po odečtení standardního příspěvku ve výši 1 065,02 EUR a bez přihlédnutí k opravným koeficientům upraveným článkem 64 služebního řádu ES.

Příspěvek se každý měsíc sráží z platu dotyčné osoby a spolu se zbývajícími dvěma třetinami placenými agenturou se odvádí do zvláštního fondu nezaměstnanosti zřízeného v souladu s článkem 28a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Společenství, stanoveného nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (dále jen „PŘOZ ES“). Výši příspěvku přezkoumá a dle potřeby upraví agentura po uplynutí šesti let s ohledem na riziko nezaměstnanosti dočasných zaměstnanců agentury.

8.   Příspěvky v nezaměstnanosti vyplácené bývalým dočasným zaměstnancům, kteří jsou nezaměstnaní, se řídí stejnými pravidly jako jsou pravidla stanovená nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68.

9.   Vnitrostátní úřady působící v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti s agenturou účinně spolupracují v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy s cílem zajistit řádné používání tohoto článku.

10.   Prováděcí pravidla k tomuto článku se řídí stejnými pravidly jako jsou pravidla stanovená vzájemnou dohodou mezi orgány Společenství, aniž jsou tím dotčena ustanovení posledního pododstavce odstavce 2.

Článek 71

1.   Při narození dítěte dočasnému zaměstnanci dostane osoba, která o dítě skutečně pečuje, příspěvek ve výši 198,31 EUR.

Stejný příspěvek se vyplatí dočasnému zaměstnanci, který osvojí dítě, které je mladší pěti let a je nezaopatřené ve smyslu čl. 2 odst. 2 přílohy V.

2.   Tento příspěvek se rovněž vyplácí v případě ukončení těhotenství po nejméně sedmi měsících.

3.   Příjemce příspěvku při narození dítěte přizná jakékoli příspěvky stejné povahy získané z jiných zdrojů pro stejné dítě; tyto příspěvky se odečtou od příspěvku upraveného výše. Pokud jsou oba rodiče dočasnými zaměstnanci agentury, příspěvek se vyplácí pouze jednou.

Článek 72

V případě úmrtí dočasného zaměstnance, manžel nebo manželka nebo nezaopatřené dítě dočasného zaměstnance nebo jakákoli jiná vyživovaná osoba ve smyslu článku 2 přílohy V, která žila s dočasným zaměstnancem ve společné domácnosti, uhradí agentura náklady spojené s převozem ostatků z místa zaměstnání dočasného zaměstnance do místa jeho původu.

Avšak v případě úmrtí dočasného zaměstnance v průběhu služební cesty agentura uhradí náklady za dopravu jeho ostatků z místa úmrtí do místa původu dočasného zaměstnance.

Článek 73

Dary, půjčky nebo zálohy mohou být dočasným zaměstnancům poskytnuty v době trvání jejich pracovního poměru nebo po jeho ukončení, pokud v důsledku závažného dlouhého onemocnění nebo zdravotního postižení nebo úrazu, k nimž došlo během jejich pracovního poměru, není dočasný zaměstnanec schopen práce a doloží, že proti dané nemoci nebo úrazu není pojištěn v rámci jiného systému sociálního zabezpečení.

Oddíl B

Pojištění proti invaliditě a smrti

Článek 74

Dočasní zaměstnanci jsou pojištěni v souladu s následujícími ustanoveními proti riziku smrti nebo invalidity, jež by nastaly v době trvání jejich pracovního poměru.

Platby a dávky stanovené v tomto oddíle se pozastaví, pokud se podle tohoto služebního řádu pozastaví vyplácení odměny, kterou dočasný zaměstnanec pobírá z titulu svého zaměstnání.

Článek 75

Pokud lékařská prohlídka uskutečněná před přijetím dočasného zaměstnance do pracovního poměru ukáže, že trpí nemocí nebo invaliditou, OPUS může s ohledem na rizika vyplývající z dané nemoci nebo invalidity rozhodnout, že mu poskytne zaručené dávky v případě invalidity nebo smrti až po uplynutí pěti let ode dne, kdy s agenturou uzavřel pracovní poměr.

Dočasný zaměstnanec se může proti tomuto rozhodnutí odvolat k výboru pro otázky invalidity, který agentura zřídí. Podle dohody mezi agenturou a Radou Evropské unie může agentura využít služeb výboru pro otázky invalidity Rady.

Článek 76

1.   Dočasný zaměstnanec, který je plně invalidní a který je z toho důvodu nucen přerušit svůj pracovní poměr s agenturou, má po dobu trvání invalidity nárok na invalidní dávku, jejíž výše je stanovena následujícím způsobem.

Pokud dočasný zaměstnanec pobírající invalidní dávku dosáhne věku 65 let, použijí se obecná pravidla pro odstupné. Základem pro výpočet výše odstupného je plat odpovídající dané třídě a stupni, do nichž byl úředník zařazen v době, kdy se stal invalidním.

2.   Invalidní dávka představuje 70 % konečného základního platu dočasného zaměstnance. Nesmí však být nižší než částka životního minima, tj. základní plat dočasného zaměstnance ES na prvním stupni třídy 1. Invalidní dávka je podmíněna placením pojistného do systému důchodového zabezpečení, vypočítaného na základě této dávky.

3.   Pokud je invalidita dočasného zaměstnance následkem úrazu, k němuž došlo během plnění povinností nebo v souvislosti s tímto plněním, následkem nemoci z povolání, veřejného odvážného činu nebo vystavení nebezpečí života a zdraví za účelem záchrany jiného člověka, nesmí být invalidní dávka nižší než 120 % částky životního minima. V těchto případech je pojistné na důchodové pojištění hrazeno z rozpočtu agentury.

4.   V případě invalidity, kterou si dočasný zaměstnanec způsobil úmyslně, může OPUS rozhodnout, že se zaměstnanci vyplatí pouze jednorázový příspěvek stanovený v článku 85.

5.   Osoby oprávněné pobírat invalidní dávku mají rovněž nárok na rodinné přídavky stanovené v souladu s čl. 59 odst. 3. V souladu s přílohou V se příspěvek na domácnost určí na základě dávky příjemce.

Článek 77

1.   Invaliditu stanoví výbor pro otázky invalidity uvedený v článku 75.

2.   Agentura může požadovat pravidelné prohlídky příjemce invalidní dávky za účelem zjištění, zda stále splňuje podmínky pro vyplácení této dávky. Pokud výbor pro otázky invalidity zjistí, že tyto podmínky již nejsou splňovány, dočasný zaměstnanec se znovu ujme svých služebních povinností v agentuře, pokud jeho smlouva ještě neskončila.

Jestliže se však ukáže, že je nemožné dotyčnou osobu zaměstnat ve službách agentury, smlouva může být ukončena pod podmínkou vyplacení částky ve výši odměny, která by byla vyplacena během výpovědní doby, popřípadě rovněž náhrady za ukončení pracovního poměru podle článku 95. Použije se také článek 85.

Článek 78

Oprávněné osoby po zemřelém dočasném zaměstnanci určené podle stejných pravidel jako jsou pravidla stanovená v kapitole 3 přílohy VI mají nárok na pozůstalostní důchod podle článků 79 až 82.

V případě smrti bývalého dočasného zaměstnance pobírajícího invalidní dávku mají oprávněné osoby po zemřelém dočasném zaměstnanci podle definice v kapitole 3 přílohy VI nárok na pozůstalostní důchod podle ustanovení uvedené přílohy.

Pokud místo pobytu dočasného zaměstnance nebo bývalého dočasného zaměstnance pobírajícího invalidní dávku není známo po dobu delší než jeden rok, pak se pro jeho manžela nebo manželku a osoby uznané za osoby jím vyživované stanoví prozatímní důchody podle stejných pravidel jako jsou pravidla stanovená v kapitolách 5 a 6 přílohy VIII služebního řádu ES.

Článek 79

Nárok na pobírání důchodu vzniká prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k úmrtí, popřípadě prvním dnem měsíce následujícího po době, během níž pozůstalý manžel nebo manželka, sirotci nebo vyživované osoby pobírají po zemřelém jeho služební požitky podle čl. 59 odst. 8.

Článek 80

Pozůstalý manžel nebo manželka dočasného zaměstnance má nárok na pozůstalostní důchod v souladu s kapitolou 3 přílohy VI. Tento důchod nesmí být nižší než 35 % konečného základního měsíčního platu pobíraného dočasným zaměstnancem ani nižší než základní plat dočasného zaměstnance ES na prvním stupni třídy 1.

Osoba pobírající pozůstalostní důchod má za podmínek stanovených v příloze V nárok na rodinné přídavky uvedené v čl. 59 odst. 3. Příspěvek na nezaopatřené dítě se však rovná dvojnásobku částky příspěvku stanoveného v čl. 59 odst. 3 písm. b).

Článek 81

Pokud dočasný zaměstnanec nebo osoba s nárokem na invalidní dávku zemře a nezůstane po něm manžel nebo manželka oprávněný(á) pobírat pozůstalostní důchod, nezaopatřené děti po zemřelém ve smyslu článku 2 přílohy V v době jeho úmrtí mají nárok na sirotčí důchod v souladu s článkem 10 přílohy VI.

Stejný nárok na důchod mají děti splňující výše uvedené podmínky v případě smrti nebo nového sňatku manžela nebo manželky pobírajícího pozůstalostní důchod.

Pokud dočasný zaměstnanec nebo osoba s nárokem na invalidní dávku zemře, avšak nejsou splněny podmínky stanovené v prvním odstavci, nezaopatřené děti ve smyslu článku 2 přílohy V mají nárok na sirotčí důchod v souladu s článkem 10 přílohy VI; důchod se však rovná polovině důchodu vypočteného v souladu s tímto článkem.

Sirotčí důchod osob považovaných za nezaopatřené děti ve smyslu čl. 2 odst. 4 přílohy V nesmí být vyšší než dvojnásobek příspěvku pro nezaopatřené dítě.

Sirotčí důchod se nevyplácí, pokud zemře pokrevní rodič, kterého nahradil osvojitel.

Sirotci mají nárok na příspěvek na vzdělání v souladu s článkem 3 přílohy V.

Článek 82

V případě rozvodu nebo existuje-li více než jedna kategorie pozůstalých oprávněných pobírat pozůstalostní důchod, se tento důchod rozděluje způsobem stanoveným v příloze VI.

Článek 83

1.   Bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení, zejména ustanovení týkající se minimálních částek vyplácených osobám s nárokem na pozůstalostní důchod, celková částka vyplácená vdově a dalším oprávněným osobám jako pozůstalostní důchod, spolu s rodinnými přídavky, po odečtení daní a dalších povinných srážek nesmí přesáhnout tyto částky:

a)

v případě úmrtí dočasného zaměstnance, který je buď v činné službě, nebo má volno z osobních důvodů, volno za účelem výkonu vojenské služby, rodičovskou dovolenou nebo rodinnou dovolenou, částku odměny, kterou by dočasný zaměstnanec dostal ve stejné třídě a na stejném stupni, kdyby byl stále ve službě, spolu s rodinnými přídavky jím v tom případě pobíranými a po odečtení daní a dalších povinných srážek;

b)

po dobu, která následuje po dni, kdy by dočasný zaměstnanec uvedený výše v písmeni a) dosáhl věku 65 let, částku odstupného, na kterou by měl poté nárok, kdyby byl naživu, na základě jeho třídy a stupně v době úmrtí, spolu s případnými rodinnými přídavky, které by pobíral, po odečtení daní a dalších povinných srážek;

c)	v případě úmrtí bývalého dočasného zaměstnance, který má nárok na invalidní dávku, částku důchodu, na kterou by měl nárok, kdyby byl naživu, s výhradou přídavků a srážek uvedených v písmeni b);

2.   Pro účely odstavce 1 se nebere zřetel na vážené podíly, které by mohly ovlivnit jednotlivé předmětné částky.

3.   Maximální částka stanovená v pododstavcích a) až c) odstavce 1 se rozdělí mezi osoby s nárokem na pozůstalostní důchod v poměru jejich příslušných nároků, přičemž se za tímto účelem nebere zřetel na odstavec 1.

Na takto rozdělené částky se použijí druhý a třetí pododstavec čl. 84 odst. 1.

Článek 84

1.   Důchody výše upravené se vypočtou odkazem na platové rozpětí platné k prvnímu dni měsíce, ve kterém nárok vznikl.

Na důchody se nepoužije žádný opravný koeficient.

Důchody vyjádřené v eurech se vyplácí v jedné z měn uvedených v článku 29 přílohy VI.

2.   Pokud se odměny upravují v souladu s článkem 59, stejná úprava se použije pro důchody.

3.   Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně v případě příjemce invalidní dávky.

Oddíl C

Odstupné

Článek 85

Při odchodu ze služby má dočasný zaměstnanec právo na vyplacení odstupného nebo převod pojistně-matematické protihodnoty jeho nároku na starobní důchod v souladu s článkem 1 přílohy VI.

Článek 86

Pokud dočasný zaměstnanec využil možnost stanovenou v článku 90, jeho odstupné se úměrně sníží s ohledem na období, v němž byly částky čerpány.

První pododstavec se nepoužije v případě dočasného zaměstnance, který do tří měsíců ode dne, kdy se na něj začne vztahovat tento služební řád, požádá o povolení, aby směl doplatit tyto částky, včetně složeného úroku s roční sazbou ve výši 3,5 %, které mohou být přezkoumány postupem podle článku 87.

Článek 87

1.   Sazba pro výpočet složeného úroku je použitelná sazba uvedená v odstavcích 2 a 3 a reviduje se podle potřeby u příležitosti stanovení pětiletých pojistně-matematických hodnot.

2.   Úrokové sazby, které se vezmou v úvahu pro pojistně-matematické výpočty, se zakládají na skutečných průměrných ročních úrokových sazbách pro dlouhodobý veřejný dluh členských států EU, které zveřejňuje Komise Evropských společenství. Pro výpočet odpovídající úrokové sazby očištěné od inflace se pro potřeby pojistně-matematických výpočtů se použije vhodný index spotřebitelských cen.

3.   Použitelná roční sazba, která se vezme v úvahu pro pojistně-matematické výpočty, je průměrem reálných průměrných úrokových sazeb za 12 let předcházejících běžnému roku.

Oddíl D

Financování systému invalidního a životního pojištění a systému důchodového zabezpečení

Článek 88

1.   Dávky vyplácené v rámci systému sociálního zabezpečení upraveného oddílem B a C se hradí z rozpočtu agentury. Členské státy zúčastněné v agentuře ručí společně za vyplácení těchto dávek v souladu se sazebníkem stanoveným pro financování těchto výdajů.

2.   Z platů a invalidních dávek se ve všech případech odvádějí příspěvky do systému sociálního zabezpečení upraveného oddílem B.

3.   Financování systému sociálního zabezpečení upraveného oddíly B a C se provádí způsobem uvedeným v článku 89 tohoto služebního řádu a v článcích 21 a 22 přílohy VI.

4.   Příspěvky dočasných zaměstnanců a agentury do systému sociálního zabezpečení upraveného oddíly B a C se platí v plné výši do rozpočtu agentury.

Článek 89

Dočasní zaměstnanci přispívají jednou třetinou na financování tohoto systému důchodového zabezpečení. Příspěvek činí 9,25 % základního platu dočasného zaměstnance, přičemž se neberou v úvahu vážené podíly upravené článkem 59. Sráží se měsíčně z platů dočasných zaměstnanců. Příspěvek se upravuje v souladu se stejnými pravidly jako jsou pravidla stanovená v příloze XII služebního řádu ES.

Článek 90

V souladu s podmínkami, které agentura stanoví, může dočasný zaměstnanec agenturu požádat, aby prováděla platbu všech částek, které je povinen hradit za účelem získání nebo zachování nároku na důchod v zemi jeho původu. Agentura může rovněž rozhodnout, že bude provádět všechny platby, které musí hradit dočasný zaměstnanec za účelem získání nebo zachování nároku na důchod v jeho zemi původu, a to i v případě, že o to dočasný zaměstnanec nepožádá. V takovém případě musí agentura své rozhodnutí řádně odůvodnit.

Tyto platby nepřesáhnou dvojnásobek sazby upravené článkem 89 a hradí se z rozpočtu agentury.

Oddíl E

Vypořádání nároků dočasných zaměstnanců

Článek 91

Systém invalidních důchodů nebo systém pozůstalostních důchodů jsou stanoveny v článcích 19 až 23 přílohy VI.

Oddíl F

Výplata dávek

Článek 92

1.   Výplata dávek se provádí v souladu s články 83 a 84 tohoto služebního řádu a s článkem 28 přílohy VI.

2.   Všechny částky, jež má dočasný zaměstnanec uhradit agentuře v rámci tohoto systému pojištění ke dni výplaty dávek, se srazí z částky jeho dávky nebo dávek, které mají být vyplaceny oprávněným osobám. Srážka může být rozložena do několika měsíců.

Oddíl G

Postoupení práv na agenturu

Článek 93

1.   Způsobí-li třetí strana úmrtí, úraz nebo nemoc osoby, na níž se vztahuje tento služební řád, přecházejí práva oběti nebo oprávněných osob vůči třetí straně, včetně práva žaloby, automaticky na agenturu v mezích závazků, které agentuře v důsledku takového případu úmrtí, úrazu nebo nemoci vyvstanou podle služebního řádu.

2.   Postoupení podle odstavce 1 se vztahuje mimo jiné na:

—	pokračující výplatu odměny v souladu s článkem 52 dočasnému zaměstnanci během doby, kdy je dočasně v pracovní neschopnosti,

—	platby provedené v souladu s čl. 59 odst. 8 po úmrtí dočasného zaměstnance nebo osoby, která je oprávněna pobírat invalidní dávku,

—	dávky vyplácené podle článků 67 a 68 a jejich prováděcích pravidel související s nemocenským a úrazovým pojištěním,

—	úhrada nákladů za přepravu ostatků, jak je uvedeno v článku 72,

—	dodatečné rodinné přídavky vyplácené v souladu s čl. 59 odst. 5 a s čl. 2 odst. 3 a 5 přílohy V v případě nezaopatřeného dítěte trpícího vážnou nemocí, neduhem nebo zdravotním postižením,

—	invalidní dávky vyplácené v případě úrazu nebo onemocnění, které způsobilo trvalou invaliditu bránící dočasnému zaměstnanci vykonávat své povinnosti,

—	pozůstalostní důchody vyplácené v případě úmrtí dočasného zaměstnance nebo bývalého dočasného zaměstnance nebo úmrtí manžela nebo manželky dočasného zaměstnance nebo bývalého dočasného zaměstnance oprávněného pobírat důchod, pokud manžel nebo manželka není dočasným zaměstnancem,

—	sirotčí důchod vyplácený bez ohledu na věk dítěte dočasného zaměstnance nebo bývalého dočasného zaměstnance, pokud vážná nemoc, neduh nebo zdravotní postižení dítěti brání vydělávat si na živobytí po úmrtí osoby, jíž bylo vyživované.

3.   Na agenturu však nepřechází ta část práv na náhradu škody v oblasti čistě osobních škod, jako je náhrada nemateriálních škod, bolestné nebo náhrada za zmrzačení a ztížení společenského uplatnění, která přesahuje dávky poskytnuté z tohoto titulu podle článku 68.

4.   Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 nejsou na překážku podání žaloby agenturou.

KAPITOLA 7

Vracení přeplatků

Článek 94

Všechny přeplatky musí být vráceny, jestliže si byl příjemce vědom, že k jejich vyplacení neexistuje žádný právní důvod, nebo jestliže byl přeplatek tak zjevný, že si ho příjemce musel být vědom.

Žádost o vrácení přeplatku je nutné podat nejpozději do pěti let ode dne, kdy byla částka vyplacena. Pokud může OPUS stanovit, že příjemce úmyslně uvedl správu agentury v omyl za účelem získání dotyčné částky, žádost o vrácení přeplatku lze právoplatně podat i po uplynutí uvedené lhůty.

KAPITOLA 8

Ukončení pracovního poměru

Článek 95

S výjimkou zániku pracovního poměru smrtí, pracovní poměr dočasných zaměstnanců zaniká:

a)	na konci měsíce, v němž dočasný zaměstnanec dosáhne věku 65 let;

b)	dnem uvedeným v pracovní smlouvě; nebo

c)

na konci výpovědní doby stanovené v pracovní smlouvě, která dočasnému zaměstnanci nebo agentuře umožňuje ukončit pracovní poměr dříve. Výpovědní doba nesmí být kratší než jeden měsíc za každý rok služby, musí však činit nejméně jeden měsíc a nejvýše tři měsíce. Pro dočasné zaměstnance, jejichž pracovní smlouvy byly prodlouženy, činí výpovědní doba nejvýše šest měsíců. Výpovědní doba však nezačíná běžet při mateřské dovolené nebo pracovní neschopnosti, pokud pracovní neschopnost netrvá déle než tři měsíce. Kromě toho je při mateřské dovolené nebo pracovní neschopnosti výpovědní doba pozastavena, avšak s výhradou uvedených omezení. Pokud pracovní poměr ukončí agentura, dočasný zaměstnanec má nárok na náhradu ve výši jedné třetiny jeho základního platu za dobu mezi dnem, kdy končí jeho pracovní povinnosti, a dnem, kdy skončí jeho pracovní smlouva; nebo

d)	v případě, že dočasný zaměstnanec již nesplňuje podmínky stanovené v čl. 36 odst. 2 písm. a), s výhradou možnosti povolení výjimky na základě uvedeného ustanovení. Není-li výjimka povolena, použije se výpovědní doba podle písmene c).

Článek 96

Pracovní poměr může být agenturou ukončen bez výpovědi:

a)	během nebo na konci zkušební doby v souladu s článkem 38;

b)	jestliže dočasný zaměstnanec není schopen se znovu ujmout svých pracovních povinností na konci placené pracovní neschopnosti podle článku 52. V takovém případě dostane dočasný zaměstnanec příspěvek ve výši jeho základního platu a rodinné přídavky za dva dny každého ukončeného měsíce služby.

Článek 97

1.   Pokud proběhlo disciplinární řízení podle hlavy V, může být pracovní poměr ukončen bez výpovědi z disciplinárních důvodů v závažných případech úmyslného neplnění nebo nedbalého plnění pracovních povinností ze strany dočasného zaměstnance. OPUS přijme odůvodněné rozhodnutí poté, co byla dotyčnému dočasnému zaměstnanci poskytnuta možnost předložit svoji obhajobu.

Před ukončením pracovního poměru může být dočasný zaměstnanec v souladu s článkem 160 odvolán z funkce.

2.   Pokud je pracovní poměr ukončen podle odstavce 1, OPUS může rozhodnout, že:

a)	omezí odstupné stanovené v článku 85 na zaplacení příspěvku stanoveného v článku 88 a složeného úroku s roční sazbou 3,5 %;

b)	neposkytne příspěvek na znovuusídlení podle čl. 63 odst. 2 nebo poskytne pouze jeho část.

Článek 98

1.   Agentura ukončí pracovní poměr dočasného zaměstnance bez výpovědi, pokud OPUS zjistí, že:

a)	při přijímání do pracovního poměru úmyslně poskytl nepravdivé údaje o své odborné kvalifikaci a praxi nebo o své schopnosti plnit podmínky stanovené v čl. 36 odst. 2 a

b)	že poskytnuté nepravdivé údaje byly rozhodujícím faktorem pro přijetí tohoto zaměstnance do pracovního poměru.

2.   V těchto případech OPUS po vyslechnutí dotyčného dočasného zaměstnance a po ukončení disciplinárního řízení stanoveného v hlavě V prohlásí pracovní poměr tohoto zaměstnance za ukončený.

Před ukončením pracovního poměru může být dočasný zaměstnanec v souladu s článkem 160 odvolán z funkce.

Použijí se ustanovení čl. 97 odst. 2.

Článek 99

Aniž jsou dotčeny články 97 a 98, úmyslné neplnění pracovních povinností nebo nedbalé plnění pracovních povinností podle tohoto služebního řádu ze strany dočasného zaměstnance nebo bývalého dočasného zaměstnance vystavuje tyto zaměstnance disciplinárním opatřením podle hlavy V tohoto služebního řádu.

HLAVA III

SMLUVNÍ ZAMĚSTNANCI

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 100

Pro účely tohoto služebního řádu se „smluvními zaměstnanci“ rozumí zaměstnanci, jimž nebylo přiděleno pracovní místo uvedené na seznamu pracovních míst připojeném k rozpočtu agentury a kteří byli přijati za účelem plnění pracovních úkolů na plný nebo částečný úvazek.

Článek 101

1.   Smluvní zaměstnanci jsou placeni z celkových položek určených pro tento účel v rozpočtu agentury.

2.   Řídící výbor přijme konkrétní ustanovení o použití nezbytného počtu smluvních zaměstnanců v rámci společné akce 2004/551/SZBP.

3.   Agentura vypracuje v rámci rozpočtového postupu orientační roční výhledy týkající se využití smluvních zaměstnanců v jednotlivých funkčních skupinách.

Článek 102

1.   Smluvní zaměstnanci jsou rozděleni do čtyř funkčních skupin podle úkolů, které se mají plnit. Každá funkční skupina se dále dělí na třídy a stupně.

2.   V následující tabulce jsou uvedeny jednotlivé druhy povinností a odpovídající funkční skupiny:

Funkční skupina	Třídy	Povinnosti
IV	13 až 18	Administrativní, poradenské, jazykové a rovnocenné odborné úkoly vykonávané pod dohledem dočasných zaměstnanců.
III	8 až 12	Provádění výkonných rozhodnutí, příprava návrhů, účetnictví a jiné rovnocenné odborné úkoly vykonávané pod dohledem dočasných zaměstnanců.
II	4 až 7	Kancelářské a sekretářské úkoly, řízení chodu kanceláře a jiné rovnocenné úkoly vykonávané pod dohledem dočasných zaměstnanců.
I	1 až 3	Manuální a administrativní úkoly na podporu služby vykonávané pod dohledem dočasných zaměstnanců.

3.   Na základě této tabulky agentura vymezí pravomoci náležející jednotlivým druhům povinností.

4.   Obdobně se použije článek 6.

KAPITOLA 2

Práva a povinnosti

Článek 103

Obdobně se použijí články 10 až 34.

KAPITOLA 3

Podmínky uzavření pracovního poměru

Článek 104

1.   Výběr smluvních zaměstnanců probíhá na co nejširším geografickém základě z řad občanů zúčastněných členských států a bez ohledu na rasový nebo etnický původ, politické, filozofické nebo náboženské přesvědčení, věk nebo postižení, pohlaví nebo sexuální orientaci a nezávisle na jejich stavu nebo rodinné situaci.

2.   Podmínkou pro přijetí smluvních zaměstnanců je minimálně:

a)	ve funkční skupině I – úspěšně ukončené povinné vzdělání;

b)

ve funkčních skupinách II a III: i) úroveň pomaturitního vzdělání doložená diplomem, nebo ii) úroveň středoškolského vzdělání doložená diplomem, která umožňuje pokračovat v pomaturitním vzdělání, a příslušná odborná praxe v délce nejméně tří let, nebo iii) pokud je to v zájmu dané služby, odborné vzdělání nebo odborná praxe rovnocenné úrovně;

c)	ve funkční skupině IV: i) úroveň vzdělání, která odpovídá ukončenému, nejméně tříletému vysokoškolskému studiu doloženému diplomem, nebo ii) pokud je to v zájmu dané služby, odborné vzdělání rovnocenné úrovně.

3.   Smluvní zaměstnanec může být přijat do pracovního poměru pouze tehdy, pokud:

a)	je občanem jednoho z členských států účastnících se činnosti agentury a má všechna občanská práva;

b)	splnil všechny povinnosti, jež mu ukládají právní předpisy upravující vojenskou službu;

c)	předloží příslušná doporučení týkající se jeho povahových rysů a dokazující, že je vhodnou osobou pro plnění daných povinností;

d)	je fyzicky schopen plnit své povinnosti; a

e)	prokáže důkladnou znalost jednoho z jazyků Evropské unie a uspokojivou znalost dalšího jazyka Evropské unie, která je dostačující pro plnění jeho povinností.

4.   V případě první pracovní smlouvy může OPUS upustit od požadavku, aby dotyčná osoba předložila listinné důkazy, že splňuje podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3 písmenech a), b) a c), pokud je přijímán nejdéle na dobu tří měsíců.

5.   Řídící výbor přijme konkrétní ustanovení o postupech pro přijímání nezbytného počtu smluvních zaměstnanců v rámci společné akce 2004/551/SZBP.

Článek 105

Před uzavřením pracovního poměru se smluvní zaměstnanec podrobí lékařskému vyšetření u lékaře schváleného agenturou, aby agentura měla jistotu, že splňuje požadavky čl. 104 odst. 3 písm. d).

Obdobně se použije článek 37.

Článek 106

1.   Smluvní zaměstnanec, jehož pracovní smlouva je uzavřena na dobu nejméně jednoho roku, má zkušební dobu prvních šest měsíců svého pracovního poměru, pokud je ve funkční skupině I, a prvních devět měsíců, pokud je v ostatních funkčních skupinách.

2.   Nemůže-li smluvní zaměstnanec plnit své povinnosti během zkušební doby z důvodu nemoci nebo úrazu po dobu jednoho nebo více měsíců, OPUS může jeho zkušební dobu o odpovídající časový úsek prodloužit.

3.   Nejméně jeden měsíc před uplynutím zkušební doby se vypracuje zpráva o způsobilosti smluvního zaměstnance plnit povinnosti související s jeho pracovním místem a rovněž o jeho chování a výkonnosti ve službě. Tato zpráva se sdělí dotyčné osobě, která má právo předložit písemné připomínky. Smluvní zaměstnanec, jenž nedosáhl pracovních výsledků dostatečných pro udržení svého pracovního místa, je propuštěn. Ve výjimečných případech však OPUS může zkušební dobu prodloužit nejdéle o šest měsíců a smluvního zaměstnance případně přidělit do jiného oddělení.

4.   Zpráva o smluvním zaměstnanci ve zkušební době může být vypracována kdykoliv během zkušební doby, pokud jsou jeho pracovní výsledky zjevně nedostatečné. Tato zpráva se sdělí dotyčné osobě, která má právo předložit písemné připomínky. Na základě této zprávy může OPUS rozhodnout, že smluvního zaměstnance propustí před uplynutím zkušební doby a dá mu měsíční výpověď.

5.   Propuštěný smluvní zaměstnanec má nárok na náhradu ve výši jedné třetiny svého základního platu za každý ukončený měsíc zkušební doby.

Článek 107

Pracovní smlouvy smluvních zaměstnanců mohou být uzavírány na dobu určitou v délce nejméně tří měsíců a nejvíce čtyř let. Mohou být prodlouženy pouze jednou na dobu určitou v délce nejvýše pěti let. Původní smlouva a první prodloužení musejí být celkového trvání nejméně šest měsíců u funkční skupiny I a nejméně devět měsíců u ostatních funkčních skupin.

Článek 108

1.   Smluvní zaměstnanci mohou být přijati pouze

i)	ve třídách 13, 14 nebo 16 v případě funkční skupiny IV,

ii)	ve třídách 8, 9 nebo 10 v případě funkční skupiny III,

iii)	ve třídách 4 nebo 5 v případě funkční skupiny II,

iv)	ve třídě 1 v případě funkční skupiny I.

Při zařazení těchto smluvních zaměstnanců v rámci jednotlivých funkčních skupin se vezme v úvahu kvalifikace a praxe dotyčných osob. Za účelem zohlednění specifických požadavků agentury lze vzít v úvahu rovněž stávající podmínky na trhu práce v Evropské unii. V rámci své příslušné třídy se smluvní zaměstnanci přijímají v prvním stupni.

2.   Pokud je smluvní zaměstnanec přeřazen v rámci funkční skupiny na nové pracovní místo, nesmí být zařazen do nižší třídy nebo stupně než do kterých byl zařazen na bývalém pracovním místě.

Pokud je smluvní zaměstnanec přeřazen do vyšší funkční skupiny, je zařazen do takové třídy a takového stupně, aby jeho odměna byla přinejmenším stejná jako odměna, na niž měl nárok podle předchozí smlouvy.

Článek 109

1.   Pro smluvní zaměstnance přijaté nejméně na dobu jednoho roku se obdobně použije článek 40 první pododstavec.

2.   Smluvní zaměstnanec, který byl ve své třídě zařazen do určitého stupně po dobu dvou let, automaticky přechází v dané třídě do vyššího stupně.

3.   O zařazení do následující vyšší třídy v téže funkční skupině rozhoduje v případě smluvních zaměstnanců agentura. Provádí se tak, že tito smluvní zaměstnanci jsou zařazeni do prvního stupně následující vyšší třídy. Tento postup do vyšší třídy se uskuteční výhradně na základě výběru z řad smluvních zaměstnanců, kteří mají nejméně tříletou smlouvu a byli zařazeni ve své třídě nejméně po dobu dvou let, a to po posouzení poměrných zásluh daných smluvních zaměstnanců způsobilých pro postup do vyšší třídy a po posouzení zpráv týkajících se těchto zaměstnanců. Při posuzování poměrných zásluh přihlíží OPUS zejména ke zprávám o smluvních zaměstnancích, používání jazyků při plnění povinností jiných než je jazyk, u nějž doložili důkladnou znalost podle čl. 104 odst. 3 písm. e), popřípadě rovněž k rozsahu úkolů, za něž nesou odpovědnost.

4.   Smluvní zaměstnanec může být přeřazen do vyšší funkční skupiny pouze na základě účasti ve všeobecném výběrovém řízení.

KAPITOLA 4

Pracovní podmínky

Článek 110

Obdobně se použijí články 41 až 57.

KAPITOLA 5

Odměňovaní a náhrada výdajů

Článek 111

Obdobně se použijí články 58 až 66, s výhradou změn uvedených v článcích 112 a 113.

Článek 112

Základní platy se určují na základě stejného rozpětí jako je rozpětí uvedené v článku 93 PŘOZ ES.

Článek 113

Bez ohledu na čl. 63 odst. 3 činí příspěvek na zařízení stanovený v odstavci 1 a příspěvek na znovuusídlení stanovený v odstavci 2 uvedeného článku nejméně:

—	734,76 EUR v případě smluvního zaměstnance, který má nárok na příspěvek na domácnost; a

—	435,62 EUR v případě smluvního zaměstnance, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.

KAPITOLA 6

Oddíl A

Dávky sociálního zabezpečení

Článek 114

Obdobně se použijí články 67 až 69. Čl. 67 odst. 4 a 5 se však nepoužijí v případě smluvního zaměstnance, který působil ve službách agentury do věku 63 let, pokud nebyl zaměstnán jako smluvní zaměstnanec na dobu delší než tři roky.

Článek 115

1.   Bývalý smluvní zaměstnanec, který se po ukončení služby v agentuře stane nezaměstnaným a

a)	který od agentury nepobírá invalidní dávku,

b)	jehož služba nekončí odstoupením z funkce nebo zrušením smlouvy z kázeňských důvodů,

c)	který vykonává službu nejméně po dobu šesti měsíců,

d)	který má bydliště v některém členském státu EU,

má nárok na měsíční příspěvek v nezaměstnanosti za níže uvedených podmínek.

Pokud má nárok na dávky v nezaměstnanosti v rámci vnitrostátního systému, je povinen tuto skutečnost agentuře ohlásit. V těchto případech se částka uvedených dávek odečte od příspěvku vypláceného podle odstavce 3.

2.   Aby bývalý smluvní zaměstnanec mohl pobírat příspěvek v nezaměstnanosti, musí

a)	být na vlastní žádost zaregistrován jako uchazeč o zaměstnání u úřadů práce členského státu EU, v němž se usadil;

b)	splnit povinnosti stanovené právními předpisy daného členského státu EU pro osoby pobírající podle těchto předpisů dávky v nezaměstnanosti;

c)	každý měsíc předložit agentuře potvrzení, které vystaví příslušný vnitrostátní úřad práce a které bude uvádět, zda splnil nebo nesplnil povinnosti a podmínky uvedené v písmenech a) a b).

Agentura může příspěvek poskytnout nebo zachovat i tehdy, kdy vnitrostátní povinnosti uvedené v písmeni b) nebyly splněny, a to v případě nemoci, úrazu, mateřství, invalidity nebo určité situace uznané za podobnou těmto případům nebo pokud vnitrostátní orgán, kterému přísluší plnit tyto povinnosti, povolil výjimku.

Řídící výbor vypracuje ustanovení, která považuje za nezbytná pro používání tohoto článku.

3.   Příspěvek v nezaměstnanosti se stanoví podle základního platu, kterého bývalý smluvní zaměstnanec dosáhl v době ukončení služby. Příspěvek se stanoví ve výši:

a)	60 % základního platu po dobu prvních dvanácti měsíců,

b)	45 % základního platu po dobu třináctého až dvacátého čtvrtého měsíce,

c)	30 % základního platu po dobu dvacátého pátého až třicátého šestého měsíce.

S výjimkou počátečního šestiměsíčního období, v němž lze použít dále uvedenou nižší hranici, avšak nikoli horní hranici, částky takto vypočtené nesmí být nižší než 878,64 EUR a vyšší než 1 757,28 EUR. Tyto hranice se upraví stejným způsobem jako platové rozpětí stanovené v článku 66 služebního řádu ES, podle stejných pravidel jako jsou pravidla stanovená v článku 65 uvedeného řádu.

4.   Doba, po kterou lze bývalému smluvnímu zaměstnanci vyplácet příspěvek v nezaměstnanosti, nesmí být delší než 36 měsíců ode dne ukončení služby a v žádném případě nesmí být delší než jedna třetina skutečné délky odpracované služby. Pokud však během této doby bývalý smluvní zaměstnanec přestane splňovat podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2, vyplácení příspěvku v nezaměstnanosti se pozastaví. Vyplácení se obnoví za předpokladu, že bývalý smluvní zaměstnanec ještě před uplynutím uvedené doby opět začne splňovat dané podmínky a že nemá nárok na vnitrostátní dávku v nezaměstnanosti.

5.   Bývalý smluvní zaměstnanec, který může pobírat příspěvek v nezaměstnanosti, má nárok na rodinné přídavky podle stejných pravidel jako jsou pravidla stanovená v článku 67 služebního řádu ES. Příspěvek na domácnost se vypočte na základě příspěvku v nezaměstnanosti podle podmínek stanovených v článku 1 přílohy V.

Dotyčná osoba je povinna ohlásit všechny příspěvky téhož druhu vyplácené z jiných zdrojů jí nebo jejímu manželovi nebo manželce; tyto příspěvky se odečtou od příspěvků, jež mají být vypláceny podle tohoto článku.

Bývalý smluvní zaměstnanec, který může pobírat příspěvek v nezaměstnanosti, má podle článku 67, který se použije obdobně, nárok na pojištění proti nemoci, aniž by musel platit jakékoli pojistné.

6.   Příspěvek v nezaměstnanosti a rodinné přídavky se vyplácejí v eurech ze zvláštního fondu nezaměstnanosti. Nepoužije se žádný opravný koeficient.

7.   Smluvní zaměstnanci přispívají jednou třetinou na financování systému pojištění pro případ nezaměstnanosti. Tento příspěvek je stanoven ve výši 0,81 % základního platu dotyčného osoby po odečtení standardního příspěvku ve výši 798,77 EUR a bez přihlédnutí k opravným koeficientům, jako jsou koeficienty stanovené v článku 64 služebního řádu ES. Příspěvek se každý měsíc sráží z platu dotyčné osoby a spolu se zbývajícími dvěma třetinami placenými agenturou se odvádí do zvláštního fondu nezaměstnanosti zřízeného podle článku 28a PŘOZ ES. Výši příspěvku přezkoumá a dle potřeby upraví Rada po uplynutí šesti let s ohledem na riziko nezaměstnanosti smluvních zaměstnanců agentury.

8.   Příspěvky v nezaměstnanosti vyplácené bývalým smluvním zaměstnancům, kteří jsou nezaměstnaní, se řídí stejnými prvidly jako jsou pravidla stanovená v nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68.

9.   Vnitrostátní úřady působící v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti s agenturou účinně spolupracují v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy s cílem zajistit řádné používání tohoto článku.

10.   Pro tento článek se použijí pravidla přijatá na základě čl. 70 odst. 10, aniž jsou dotčena ustanovení tohoto článku druhého odstavce třetího pododstavce.

Článek 116

Články 71 a 72 se použijí obdobně.

Článek 117

Dary, půjčky nebo zálohy mohou být smluvním zaměstnancům poskytnuty v době trvání jejich pracovního poměru nebo po jeho ukončení, pokud v důsledku závažného dlouhodobého onemocnění nebo zdravotního postižení nebo úrazu, k nimž došlo během jejich pracovního poměru, není smluvní zaměstnanec schopen práce a doloží, že proti dané nemoci nebo úrazu není pojištěn v rámci jiného systému sociálního zabezpečení.

Oddíl B

Pojištění proti riziku invalidity a smrti

Článek 118

Smluvní zaměstnanci jsou pojištěni v souladu s následujícími ustanoveními proti riziku smrti nebo invalidity, jež by nastaly v době trvání jejich pracovního poměru.

Platby a dávky stanovené v tomto oddíle se pozastaví, pokud se podle tohoto služebního řádu pozastaví vyplácení odměny, kterou zaměstnanec dané kategorie pobírá z titulu svého zaměstnání.

Článek 119

Pokud lékařská prohlídka uskutečněná před přijetím smluvního zaměstnance do pracovního poměru ukáže, že trpí nemocí nebo invaliditou, OPUS může s ohledem na rizika vyplývající z dané nemoci nebo invalidity rozhodnout, že mu poskytne zaručené dávky v případě invalidity nebo smrti až po uplynutí pěti let ode dne, kdy s agenturou uzavřel pracovní poměr.

Smluvní zaměstnanec se může proti tomuto rozhodnutí odvolat k výboru pro otázky invalidity stanovené v článku 75 tohoto služebního řádu.

Článek 120

1.   Smluvní zaměstnanec, který je plně invalidní a který je z toho důvodu nucen pozastavit svůj pracovní poměr s agenturou, má po dobu trvání invalidity nárok na invalidní dávku, jejíž výše je stanovena následujícím způsobem.

Pokud smluvní zaměstnanec pobírající invalidní dávku dosáhne věku 65 let, použijí se obecná pravidla pro odstupné. Základem pro výpočet výše odstupného je plat odpovídající dané třídě a stupni, do nichž byl smluvní zaměstnanec zařazen v době, kdy se stal invalidním.

2.   Invalidní dávka představuje 70 % konečného základního platu smluvního zaměstnance. Nesmí však být nižší než základní měsíční plat smluvního zaměstnance ve funkční skupině I, třídě 1, stupni 1. Invalidní dávka je podmíněna placením pojistného do systému důchodového zabezpečení, vypočítaného na základě této dávky.

3.   Pokud je invalidita smluvního zaměstnance následkem úrazu, k němuž došlo během plnění povinností nebo v souvislosti s tímto plněním, následkem nemoci z povolání, veřejného odvážného činu nebo vystavení nebezpečí života a zdraví za účelem záchrany jiného člověka, nesmí být invalidní dávka nižší než 120 % základního měsíčního platu smluvního zaměstnance funkční skupiny I, třídy 1, stupně 1. V těchto případech je pojistné na důchodové pojištění hrazeno z rozpočtu bývalého zaměstnavatele.

4.   V případě invalidity, kterou si smluvní zaměstnanec způsobil úmyslně, může OPUS rozhodnout, že se zaměstnanci vyplatí pouze jednorázový příspěvek stanovený v článku 128.

5.   Osoby oprávněné pobírat invalidní dávku mají rovněž nárok na rodinné přídavky stanovené v souladu s čl. 59 odst. 3 podle přílohy V; příspěvek na domácnost se určí na základě dávky příjemce.

Článek 121

1.   Invaliditu stanoví výbor pro otázky invalidity uvedený v článku 75.

2.   Nárok na invalidní dávku vzniká prvním dnem po ukončení pracovního poměru smluvního zaměstnance podle článků 95 a 96, které se použijí obdobně.

3.   Agentura může požadovat pravidelné prohlídky příjemce invalidní dávky za účelem zjištění, zda stále splňuje podmínky pro vyplácení této dávky. Pokud výbor pro otázky invalidity zjistí, že tyto podmínky již nejsou splňovány, smluvní zaměstnanec se znovu ujme svých služebních povinností v agentuře, pokud jeho smlouva ještě neskončila.

Jestliže se však ukáže, že je nemožné dotyčnou osobu zaměstnat ve službách agentury, smlouva může být ukončena pod podmínkou vyplacení částky ve výši odměny, která by byla vyplacena během výpovědní doby, popřípadě rovněž náhrady za ukončení pracovního poměru podle článku 95. Použije se také článek 128.

Článek 122

1.   Oprávněné osoby po zemřelém smluvním zaměstnanci určené podle stejných pravidel jako jsou pravidla stanovená v kapitole 3 přílohy VI mají nárok na pozůstalostní důchod podle článků 123 až 126.

2.   V případě smrti bývalého smluvního zaměstnance pobírajícího invalidní dávku mají oprávněné osoby po zemřelém bývalém smluvním zaměstnanci podle definice v kapitole 3 přílohy VI nárok na pozůstalostní důchod podle ustanovení uvedené přílohy.

3.   Pokud místo pobytu smluvního zaměstnance nebo bývalého smluvního zaměstnance pobírajícího invalidní dávku není známo po dobu delší než jeden rok, pak se pro jeho manžela nebo manželku a osoby uznané za osoby jím vyživované stanoví prozatímní důchody podle stejných pravidel jako jsou pravidla stanovená v kapitolách 5 a 6 přílohy VIII služebního řádu ES.

Článek 123

Nárok na pobírání důchodu vzniká prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k úmrtí, popřípadě prvním dnem měsíce následujícího po době, během níž pozůstalý manžel nebo manželka, sirotci nebo vyživované osoby pobírají po zemřelém jeho služební požitky podle čl. 59 odst. 8.

Článek 124

Pozůstalý manžel nebo manželka smluvního zaměstnance má nárok na pozůstalostní důchod v souladu s kapitolou 3 přílohy VI. Tento důchod nesmí být nižší než 35 % konečného základního měsíčního platu pobíraného smluvním zaměstnancem ani nižší než základní měsíční plat smluvního zaměstnance ve funkční skupině I, třídě 1, stupni 1.

Osoba pobírající pozůstalostní důchod má za podmínek stanovených v příloze V nárok na rodinné přídavky uvedené v čl. 59 odst. 3. Příspěvek na nezaopatřené dítě se však rovná dvojnásobku částky příspěvku stanoveného v čl. 59 odst. 3 písm. b).

Článek 125

1.   Jestliže smluvní zaměstnanec nebo bývalý smluvní zaměstnanec pobírající invalidní dávku zemře a nezůstane po něm manžel nebo manželka oprávněný(á) pobírat pozůstalostní důchod, děti považované za osoby jím vyživované mají nárok na sirotčí důchod podle článku 81, který se použije obdobně.

2.   Stejný nárok mají děti splňující uvedené podmínky v případě smrti nebo nového sňatku manžela nebo manželky, který má nárok na pozůstalostní důchod.

3.   Pokud smluvní zaměstnanec nebo bývalý smluvní zaměstnanec pobírající invalidní dávku zemře, avšak nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1, použijí se obdobně ustanovení čl. 81 odst. 3.

4.   Sirotčí důchod osoby považované za nezaopatřené dítě podle definice v čl. 2 odst. 4 přílohy V nesmí být vyšší než dvojnásobek příspěvku na nezaopatřené dítě. Nárok na důchod však zanikne, pokud má podle příslušných vnitrostátních předpisů vyživovací povinnost třetí strana.

5.   Sirotčí důchod se nevyplácí, pokud zemře pokrevní rodič, kterého nahradil osvojitel.

6.   Sirotci mají nárok na příspěvek na vzdělání v souladu s článkem 3 přílohy V.

Článek 126

V případě rozvodu nebo existuje-li více než jedna kategorie pozůstalých oprávněných pobírat pozůstalostní důchod, se tento důchod poměrně rozděluje způsobem stanoveným v kapitole 3 přílohy VI.

Článek 127

Obdobně se použijí články 83 a 84.

Oddíl C

Odstupné

Článek 128

Při odchodu ze služby má smluvní zaměstnanec právo na vyplacení odstupného nebo převod pojistně-matematické protihodnoty jeho nároku na starobní důchod v souladu s článkem 1 přílohy VI.

Článek 129

1.   Jestliže smluvní zaměstnanec využil možnost stanovenou v článku 131, odstupné tohoto smluvního zaměstnance se s ohledem na období, v němž byly částky čerpány, úměrně sníží.

2.   Předchozí odstavec se nepoužije v případě smluvního zaměstnance, který do tří měsíců ode dne, kdy se na něj začne vztahovat tento služební řád, požádá o povolení, aby směl doplatit tyto částky, včetně složeného úroku s roční sazbou ve výši 3,5 %, které mohou být přezkoumány postupem podle článku 87.

Oddíl D

Financování systému invalidního a životního pojištění a systému důchodového zabezpečení

Článek 130

Obdobně se použijí články 88 a 89 tohoto služebního řádu.

Článek 131

V souladu s podmínkami, které agentura stanoví, může smluvní zaměstnanec agenturu požádat, aby prováděla platbu všech částek, které je povinen hradit za účelem získání nebo zachování nároku na důchod, za účelem pojištění pro případ nezaměstnanosti, invalidního pojištění, životního pojištění a nemocenského pojištění v zemi, kde byl naposledy účasten těchto systémů pojištění. Agentura může rovněž rozhodnout, že bude provádět všechny platby, které musí hradit smluvní zaměstnanec za účelem získání nebo zachování nároku na důchod v jeho zemi původu, a to i v případě, že o to smluvní zaměstnanec nepožádá. V takovém případě musí agentura své rozhodnutí řádně odůvodnit. V době, kdy se odvádí toto pojistné, nesmí smluvní zaměstnanec využívat systému nemocenského pojištění agentury. Kromě toho se v době, během níž se toto pojistné platí, nevztahuje na smluvního zaměstnance pojistné krytí v rámci systému životního a invalidního pojištění agentury a tomuto zaměstnanci nevznikají nároky ze systému pojištění pro případ nezaměstnanosti a systému důchodového zabezpečení, které fungují v rámci agentury.

Skutečná doba úhrady těchto plateb nesmí být u žádného smluvního zaměstnance delší než 6 měsíců. Agentura však může rozhodnout, že tuto dobu prodlouží na jeden rok. Platby se hradí z rozpočtu agentury. Platby určené k získání nebo zachování nároku na důchod nesmí být vyšší než dvojnásobek částky stanovené v článku 89.

Oddíl E

Vypořádání nároků smluvních zaměstnanců

Článek 132

Systém invalidních důchodů nebo systém pozůstalostních důchodů jsou stanoveny v článcích 19 až 23 přílohy VI.

Oddíl F

Výplata dávek

Článek 133

1.   Obdobně se použijí články 83 a 84 tohoto služebního řádu, jakož i článek 29 přílohy VI.

2.   Všechny částky, jež má smluvní zaměstnanec uhradit agentuře v rámci tohoto systému pojištění ke dni výplaty dávek, se srazí z částky jeho dávky nebo dávek, které mají být vyplaceny oprávněným osobám. Srážka může být rozložena do několika měsíců.

Oddíl G

Převzetí práv ve prospěch agentury

Článek 134

Ustanovení článku 93 se použijí obdobně ve prospěch agentury.

KAPITOLA 7

Vrácení neoprávněné platby

Článek 135

Ustanovení článku 94 se použijí obdobně.

KAPITOLA 8

Ukončení pracovního poměru

Článek 136

U smluvních zaměstnanců se použijí obdobně články 95 až 99.

V případě disciplinárního řízení proti smluvnímu zaměstnanci se disciplinární komise uvedená v článku 142 setká se dvěma dalšími zaměstnanci ze stejné funkční skupiny a třídy, do níž je zařazen dotyčný smluvní zaměstnanec. Tito dva další zaměstnanci jsou jmenováni podle postupu ad hoc, na němž se dohodne OPUS a výbor zaměstnanců.

HLAVA IV

ZASTOUPENÍ ZAMĚSTNANCŮ

Článek 137

1.   Podle pravidel stanovených řídícím výborem se ustaví výbor zaměstnanců.

2.   Výbor zaměstnanců zastupuje zájmy zaměstnanců vůči agentuře a zajišťuje trvalý kontakt mezi agenturou a zaměstnanci. Přispívá k hladkému fungování služby tím, že poskytuje mechanismus pro vyjadřování názorů zaměstnanců.

Upozorňuje příslušné orgány agentury na všechny potíže, které mají obecný dopad z hlediska výkladu a používání tohoto služebního řádu. Je možné s ním potíže tohoto druhu konzultovat.

Výbor zaměstnanců předkládá příslušným orgánům agentury návrhy týkající se organizace a chodu služby, jakož i návrhy na zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců nebo všeobecných životních podmínek.

Výbor zaměstnanců se podílí na řízení orgánů sociální péče vytvořených agenturou v zájmu jejích zaměstnanců, jakož i na dohledu nad těmito orgány. Se souhlasem agentury může tyto sociální služby zřizovat.

HLAVA V

DISCIPLINÁRNÍ ŘÍZENÍ

Oddíl A

Obecná ustanovení

Článek 138

1.   Pokud zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec neplní svoje povinnosti vyplývající z tohoto služebního řádu, ať již úmyslně, nebo z nedbalosti, vztahují se na něj disciplinární opatření.

2.   Pokud OPUS získá důkazy o neplnění povinností ve smyslu odstavce 1, může zahájit správní vyšetřování, aby ověřil, zda k tomuto neplnění došlo.

Článek 139

1.   Vždy, když interní vyšetřování ukáže případnou osobní účast zaměstnance nebo bývalého zaměstnance, je o této skutečnosti daná osoba urychleně informována, za předpokladu, že tento postup nemůže poškodit vyšetřování. V žádném případě nelze činit závěry se jmenovitým uvedením zaměstnance po ukončení vyšetřování, aniž by dotyčný zaměstnanec dostal možnost vyjádřit se ke skutečnostem, jež se ho týkají. V závěrech je toto vyjádření uvedeno.

2.   V případech vyžadujících absolutní utajení pro účely vyšetřování a použití vyšetřovacích postupů spadajících do působnosti vnitrostátního soudního orgánu lze se souhlasem OPUS odložit splnění povinnosti vyzvat zaměstnance, aby se k dané věci vyjádřil. V těchto případech nelze zahájit disciplinární řízení dříve než zaměstnanec dostal možnost se vyjádřit.

3.   Pokud po interním vyšetřování nejsou k dispozici žádné důkazy proti zaměstnanci, proti němuž byla vznesena nepodložená obvinění, dotyčné vyšetřování se uzavře, aniž by byly činěny další kroky, a to na základě rozhodnutí vedoucího agentury, který o tom písemně informuje dotyčného zaměstnance. Zaměstnanec může požádat, aby uvedené rozhodnutí bylo založeno do jeho osobního spisu.

4.   OPUS informuje dotyčnou osobu o ukončení vyšetřování a sdělí jí závěry vyšetřovací zprávy a na její žádost a s výhradou ochrany oprávněných zájmů třetích stran rovněž všechny doklady mající přímou souvislost s nepodloženým obviněním vzneseným proti této osobě.

Článek 140

Na základě vyšetřovací zprávy, po oznámení informujícím dotyčného zaměstnance o všech důkazech ve spisech a po vyslechnutí dotyčného zaměstnance může OPUS:

a)	rozhodnout, že proti zaměstnanci nebyly nalezeny žádné důkazy, o čemž musí být písemně informován; nebo

b)	rozhodnout, že ačkoliv nastal případ neplnění povinností nebo se zdá, že tento případ nastal, neuloží se žádná disciplinární opatření a daný zaměstnanec je případně napomenut, nebo

c)	v případě neplnění povinností ve smyslu článku 138: i) rozhodnout o zahájení disciplinárního řízení stanoveného v oddíle D této hlavy, nebo ii) rozhodnout o zahájení disciplinárního řízení před disciplinární komisí.

Článek 141

Zaměstnance, jenž z objektivních důvodů nemůže být vyslechnut podle ustanovení této hlavy, lze vyzvat k poskytnutí písemného vyjádření nebo jej může zastoupit osoba jím zvolená.

Oddíl B

Disciplinární komise

Článek 142

1.   Agentura zřídí disciplinární komisi. V disciplinární komisi je zastoupen nejméně jeden člen vybraný z řad zaměstnanců Rady Evropské unie, který může být jejím předsedou.

2.   Disciplinární komisi tvoří předseda a čtyři řádní členové, kteří mohou být nahrazeni náhradníky a z nichž nejméně jeden člen je ve stejné funkční skupině jako zaměstnanec, s nímž probíhá disciplinární řízení.

Článek 143

1.   OPUS a výbor zaměstnanců podle článku 137 jmenují současně po dvou členech a dvou náhradnících.

2.   Předsedu a náhradníka předsedy jmenuje OPUS.

3.   Předseda, členové a náhradníci jsou jmenováni na dobu tří let. Agentura však může pro členy a náhradníky stanovit kratší dobu, nejméně však jeden rok.

4.   Dotyčný zaměstnanec má právo odmítnout jednoho ze členů disciplinární komise do pěti dnů od jejího vytvoření. Také agentura má právo odmítnout jednoho ze členů disciplinární komise.

Ve stejné lhůtě mohou členové disciplinární komise požádat z oprávněných důvodů o uvolnění z výkonu povinností a v případě střetu zájmů odstoupí.

Článek 144

Disciplinární komisi je nápomocen tajemník jmenovaný OPUS.

Článek 145

1.   Předseda a členové disciplinární komise vykonávají své funkce naprosto nezávisle.

2.   Porady a jednání disciplinární komise jsou tajné.

Oddíl C

Disciplinární opatření

Článek 146

1.   OPUS může uložit některý z těchto postihů:

a)	písemné napomenutí;

b)

důtku;

c)	odklad zařazení do vyššího stupně na dobu od jednoho do dvaceti tří měsíců;

d)	zařazení do nižšího stupně;

e)	dočasné zařazení do nižší třídy na dobu od 15 dnů do jednoho roku;

f)	zařazení do nižší třídy v rámci stejné funkční skupiny;

g)	zařazení do nižší funkční skupiny, se zařazením do nižší třídy nebo se zachováním stejné třídy;

h)

odvolání z pracovního místa, popřípadě rovněž pozastavení vyplácení určité částky invalidní dávky po stanovenou dobu; účinky tohoto opatření se nedotknou vyživovaných osob dotyčných zaměstnanců. V případě takového snížení však příjem bývalého zaměstnance nesmí být nižší než částka životního minima odpovídající základnímu platu dočasného zaměstnance zařazeného do prvního stupně v třídě 1, se započtením všech případných rodinných přídavků.

2.   Pokud zaměstnanec pobírá invalidní dávku, OPUS může rozhodnout, že po určitou dobu nebude část invalidní dávky vyplácet; účinky tohoto opatření se nedotknou vyživovaných osob dotyčných zaměstnanců. Příjem zaměstnance však nesmí být nižší než částka životního minima odpovídající základnímu platu dočasného zaměstnance zařazeného do prvního stupně v třídě 1, se započtením všech případných rodinných přídavků.

3.   V případě jednoho pochybení lze uložit pouze jeden disciplinární postih.

Článek 147

Přísnost ukládaných disciplinárních postihů musí odpovídat závažnosti pochybení. Při stanovení závažnosti pochybení a při rozhodování o disciplinárním postihu, který má být uložen, se zejména vezme v úvahu:

a)	povaha pochybení a okolnosti, za jakých k němu došlo,

b)	míra, do jaké dané pochybení poškozuje bezúhonnost, pověst nebo zájmy agentury,

c)	míra, v jaké bylo dané pochybení způsobeno úmyslným jednáním nebo nedbalostí,

d)	důvody pochybení zaměstnance,

e)	třída a služební věk zaměstnance,

f)	míra osobní odpovědnosti zaměstnance,

g)	úroveň úkolů a povinností zaměstnance,

h)	skutečnost, zda pochybení má povahu opakovaného jednání nebo chování,

i)	chování zaměstnance v průběhu zaměstnání.

Oddíl D

Disciplinární řízení bez účasti disciplinární komise

Článek 148

OPUS může rozhodnout o postihu v podobě písemného napomenutí nebo důtky bez projednání s disciplinární komisí. Před přijetím tohoto opatření ze strany OPUS je dotyčný zaměstnanec vyslechnut.

Oddíl E

Disciplinární řízení před disciplinární komisí

Článek 149

1.   OPUS předloží disciplinární komisi zprávu, v níž jasně uvede skutečnosti, které jsou předmětem stížnosti, popřípadě rovněž okolnosti, za nichž k nim došlo, včetně přitěžujících nebo polehčujících okolností.

2.   Zpráva je sdělena dotyčnému zaměstnanci a předsedovi disciplinární komise, který ji dá na vědomí členům disciplinární komise.

Článek 150

1.   Po obdržení zprávy má dotyčný zaměstnanec právo získat svůj úplný osobní spis a pořídit si kopie všech dokladů souvisejících s řízením, včetně zprošťujících důkazů.

2.   Dotyčný zaměstnanec má nejméně 15 dnů ode dne doručení zprávy, kterým je zahájeno disciplinární řízení, na přípravu obhajoby.

3.   Dotyčnému zaměstnanci může být nápomocna osoba, kterou si sám zvolí.

Článek 151

1.   Pokud v přítomnosti předsedy disciplinární komise dotyčný zaměstnanec přizná pochybení na své straně a přijme bez výhrad zprávu uvedenou v článku 148 tohoto služebního řádu, OPUS může v souladu se zásadou proporcionality mezi povahou pochybení a zvažovaným postihem případ disciplinární komisi odejmout. Je-li případ disciplinární komisi odejmut, předseda ke zvažovanému postihu zaujme stanovisko.

2.   Odchylně od článku 148 může OPUS v rámci tohoto postupu uložit jeden z postihů stanovených v čl. 146 odst. 1 písm. a) až d).

3.   Před uznáním svého pochybení je dotyčný zaměstnanec poučen o možných důsledcích tohoto uznání.

Článek 152

Před první schůzí disciplinární komise uloží předseda jednomu z jejích členů úkol připravit všeobecnou zprávu o dané záležitosti a v tomto smyslu informuje ostatní členy disciplinární komise.

Článek 153

1.   Dotyčný zaměstnanec je disciplinární komisí vyslechnut; v této souvislosti se může vyjádřit písemně nebo ústně, osobně nebo prostřednictvím zástupce. Může si povolat svědky.

2.   Agenturu před disciplinární komisí zastupuje zaměstnanec, jehož tímto úkolem pověřil OPUS a který má práva rovnocenná právům dotyčného zaměstnance.

Článek 154

1.   Pokud se disciplinární komise nedomnívá, že má dostatečně jasné informace o skutečnostech, které jsou předmětem stížnosti, nebo o okolnostech, za kterých k nim došlo, nařídí vyšetřování, při němž každá strana může předložit své argumenty a reagovat na argumenty druhé strany.

2.   Předseda nebo člen disciplinární komise provádí vyšetřování jménem disciplinární komise. Za účelem vyšetřování může disciplinární komise požádat o jakékoliv doklady týkající se projednávané záležitosti. Agentura těmto žádostem vyhoví, a to ve lhůtě případně stanovené disciplinární komisí. Je-li žádost určena dotyčnému zaměstnanci, vezme se v úvahu jeho případné odmítnutí této žádosti vyhovět.

Článek 155

Po posouzení předložených dokladů a s přihlédnutím k ústnímu nebo písemnému vyjádření, jakož i k výsledkům provedeného vyšetřování disciplinární komise přijme většinovým hlasováním odůvodněné stanovisko ohledně toho, zda skutečnosti, které jsou předmětem stížnosti, byly prokázány a zda na základě těchto skutečností má být uložen postih. Toto stanovisko podepíší všichni členové disciplinární komise. Každý člen může ke stanovisku připojit odchylný názor. Disciplinární komise předá stanovisko OPUS a dotyčnému zaměstnanci do dvou měsíců od obdržení zprávy OPUS za předpokladu, že tato lhůta je přiměřená vzhledem ke složitosti daného případu. Jestliže bylo vyšetřování prováděno z podnětu disciplinární komise, lhůta činí čtyři měsíce, pokud jde o dobu přiměřenou vzhledem ke složitosti daného případu.

Článek 156

1.   Předseda disciplinární komise nehlasuje o projednávaných záležitostech, s výjimkou procesních otázek nebo při rovnosti hlasů.

2.   Předseda zajistí, aby rozhodnutí disciplinární komise byla prováděna a všem členům komise poskytne všechny informace a doklady týkající se daného případu.

Článek 157

Tajemník provádí zápis ze schůzí disciplinární komise. Zápis podepíší svědci na důkaz svého svědectví.

Článek 158

1.   Výdaje vzniklé v průběhu disciplinárního řízení z podnětu dotyčného zaměstnance, zejména odměna vyplacená osobě určené k tomu, aby byla zaměstnanci nápomocna nebo ho obhajovala, hradí zaměstnanec v případě, že výsledkem disciplinárního řízení je uložení jednoho z postihů stanovených v článku 146.

2.   OPUS však může ve výjimečných případech rozhodnout jinak, pokud by zátěž dotyčného zaměstnance byla nepřiměřená.

Článek 159

1.   Po vyslechnutí zaměstnance OPUS přijme rozhodnutí podle článků 146 a 147 do dvou měsíců od obdržení stanoviska disciplinární komise. Rozhodnutí musí být odůvodněno.

2.   Jestliže OPUS rozhodne případ uzavřít bez uložení disciplinárního postihu, neprodleně o tom dotyčného zaměstnance písemně informuje. Dotyčný zaměstnanec může požádat, aby toto rozhodnutí bylo založeno do jeho osobního spisu.

Oddíl F

Odvolání z funkce

Článek 160

1.   Pokud OPUS obviní zaměstnance ze závažného pochybení, ať již v důsledku neplnění profesních povinností nebo porušení zákona, může osobu obviněnou z tohoto pochybení neprodleně odvolat z funkce na určitou nebo neurčitou dobu.

2.   OPUS toto rozhodnutí učiní po vyslechnutí dotyčného zaměstnance, s výjimkou mimořádných okolností.

Článek 161

1.   V rozhodnutí o odvolání zaměstnance je uvedeno, zda během doby, kdy je odvolán z funkce, má zaměstnanec nadále dostávat odměnu v plné výši nebo jaká část odměny má být sražena. Částka vyplácená zaměstnanci však nesmí za žádných okolností být nižší než částka životního minima odpovídající základnímu platu dočasného zaměstnance zařazeného do prvního stupně v třídě 1, se započtením všech případných rodinných přídavků.

2.   Situace zaměstnance odvolaného z funkce musí být s konečnou platností vyřešena do šesti měsíců ode dne, kdy odvolání nabývá účinku. Není-li toto rozhodnutí přijato do šesti měsíců, dotyčný zaměstnanec má právo opět pobírat odměnu v plné výši, s výhradou odstavce 3.

3.   Po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 může být odměna nadále krácena, pokud je s dotyčným zaměstnancem vedeno trestní řízení v souvislosti se stejnými činy a pokud je v důsledku tohoto řízení ve vyšetřovací vazbě. V těchto případech nepobírá zaměstnanec odměnu v plné výši, dokud příslušný soud nenařídí jeho propuštění.

4.   Částky, o něž byl plat podle odstavce 1 krácen, jsou zaměstnanci doplaceny, pokud konečné rozhodnutí ukládá disciplinární postih, jež není přísnější než písemné napomenutí, důtka nebo odklad zařazení do vyššího stupně, nebo pokud není uložen žádný disciplinární postih; není-li uložen žádný postih, částky jsou doplaceny se složenými úroky s úrokovou sazbou podle článku 87.

Oddíl G

Souběžné trestní stíhání

Článek 162

Pokud je zaměstnanec trestně stíhán pro stejné činy, konečné rozhodnutí se přijme až poté, co soud projednávající daný případ vynese konečný rozsudek.

Oddíl H

Závěrečná ustanovení

Článek 163

Zaměstnanec, jemuž byl uložen disciplinární postih jiný než odvolání z funkce, může po uplynutí tří let v případě písemného napomenutí či důtky nebo šesti let v případě ostatních postihů podat žádost, aby všechny údaje o těchto opatřeních byly z jeho osobního spisu vymazány. OPUS rozhodne, zda této žádosti vyhoví.

Článek 164

Pokud se objeví nová fakta podložená příslušnými důkazy, OPUS může disciplinární řízení obnovit z vlastního podnětu nebo na žádost dotyčného zaměstnance.

Článek 165

Pokud nebyly proti zaměstnanci předloženy důkazy podle článku 159, zaměstnanec má právo požadovat, aby byla zjednána náprava škody zajištěním vhodné publicity pro rozhodnutí OPUS.

Článek 166

Prováděcí pravidla pro tyto postupy přijme řídící výbor.

HLAVA VI

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

Článek 167

1.   Každá osoba, na níž se vztahuje tento služební řád, může předložit OPUS žádost, aby vydal v její věci rozhodnutí. OPUS oznámí dotyčné osobě své odůvodněné rozhodnutí do čtyř měsíců ode dne podání žádosti. Neobdrží-li žadatel do konce uvedené doby žádnou odpověď na svoji žádost, má se za to, že rozhodnutí je implicitně zamítavé, proti čemuž lze podat stížnost v souladu s následujícím odstavcem.

2.   Každá osoba, na níž se vztahuje tento služební řád, může podat OPUS stížnost proti opatření, které ji poškozuje, a to tehdy, kdy uvedený orgán přijal určité rozhodnutí nebo nepřijal opatření stanovené v tomto služebním řádu. Stížnost musí být podána do tří měsíců. Tato lhůta začíná běžet:

—	dnem zveřejnění rozhodnutí, jde-li o opatření obecné povahy;

—

dnem oznámení rozhodnutí dotyčné osobě, v každém případě však nejdéle dnem, kdy tato osoba obdržela oznámení, pokud se dané opatření dotýká konkrétní osoby; pokud však rozhodnutí dotýkající se konkrétní osoby rovněž obsahuje stížnost proti jiné osobě, lhůta začíná u této druhé osoby běžet dnem, kdy tato obdrží oznámení o uvedeném rozhodnutí, nejdéle však dnem zveřejnění;

—	dnem uplynutí lhůty stanovené pro odpověď, pokud se stížnost týká implicitního rozhodnutí zamítajícího žádost podle odstavce 1.

OPUS oznámí dotyčné osobě své odůvodněné rozhodnutí do čtyř měsíců od podání stížnosti. Pokud stěžovatel do konce uvedené doby neobdrží žádnou odpověď na danou stížnost, má se za to, že rozhodnutí je implicitně zamítavé, proti čemuž lze podat odvolání podle článku 169.

HLAVA VII

ODVOLACÍ KOMISE

Článek 168

1.   Zřizuje se odvolací komise k uplatňování pravomoci ve sporech mezi agenturou a každou osobou, na níž se vztahuje tento služební řád.

2.   Odvolací komisi tvoří čtyři soudci, které na dobu šesti let jmenuje Rada Evropské unie z řad kandidátů navržených zúčastněnými členskými státy po konzultaci se Soudním dvorem Evropských společenství. Do první odvolací komise jsou však dva soudci jmenováni na tři roky a dva soudci na šest let. Pokud odvolací komise nepřijme většinové rozhodnutí, rozhodující hlas má předseda.

3.   Soudci zvolí ze svého středu předsedu odvolací komise na dobu tří let. Předseda může být zvolen opakovaně.

4.   Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Odcházející soudci mohou být znovu jmenováni.

5.   Soudci odvolací komise jsou nezávislí. Nesmí být vázáni žádnými pokyny.

6.   Soudci nemohou během svého mandátu vykonávat v agentuře jiné funkce.

7.   Odvolací komise jmenuje svého tajemníka a stanoví pravidla upravující jeho službu.

Článek 169

1.   Odvolání k odvolací komisi je právně přípustné pouze tehdy, pokud:

—	OPUS již dříve obdržel stížnost podle čl. 167 odst. 2 ve lhůtě stanovené v uvedeném článku a odstavci, a

—	stížnost byla zamítnuta výslovným rozhodnutím nebo implicitním rozhodnutím.

2.   Odvolání podle odstavce 1 se podává do tří měsíců. Tato lhůta začíná:

—	dnem oznámení rozhodnutí přijatého k dané stížnosti;

—

dnem uplynutí lhůty stanovené pro odpověď, pokud jde o odvolání proti implicitnímu rozhodnutí zamítajícímu stížnost podle čl. 167 odst. 2; je-li však stížnost zamítnuta na základě výslovného rozhodnutí poté, co byla zamítnuta implicitním rozhodnutím, avšak před uplynutím lhůty pro podání odvolání, pak lhůta pro podání odvolání začíná běžet znovu.

3.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku může dotyčná osoba po předložení stížnosti OPUS podle čl. 167 odst. 2 neprodleně podat odvolání u odvolací komise, pokud je k tomuto odvolání přiložena žádost buď o odklad výkonu napadeného opatření, nebo o přijetí předběžných opatření. V tomto případě se hlavní řízení před odvolací komisí přeruší až do doby, kdy je přijato výslovné nebo implicitní rozhodnutí zamítající stížnost.

4.   V rámci omezení a podmínek stanovených v jednacím řádu mohou být stranám nápomocny osoby, které si samy zvolí.

5.   Odvolací komise stanoví svůj jednací řád, který musí schválit Rada Evropské unie se souhlasem Soudního dvora Evropských společenství. Odvolací komise může jednací řád pozměnit. Změny musí schválit Rada se souhlasem Soudního dvora.

6.   Dokud nevstoupí v platnost jednací řád odvolací komise, použije se přiměřeně jednací řád Soudu prvního stupně Evropských společenství.

7.   Odvolací komise rozhoduje o nákladech jednotlivých případů. S výhradou zvláštních ustanovení jednacího řádu musí náklady uhradit neúspěšná strana, pokud tak rozhodne odvolací komise.

HLAVA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 170

1.   Ustanovení tohoto služebního řádu týkající se práv a povinností (články 10 až 34 a článek 103), podmínek přijetí do pracovního poměru (články 36, s výjimkou odst. 2 písm. a), až 40 a články 104 až 109, s výjimkou čl. 104 odst. 3 písm. a), pracovních podmínek (články 41 až 57 a článek 110), ukončení pracovního poměru (články 95 až 99 a článek 136) a disciplinárního řízení (články 138 až 166) mohou být v nezbytném rozsahu změněna řídícím výborem agentury postupem podle čl. 9 odst. 1 bodu 1.10 a čl. 11 odst. 3 bodu 3.1 společné akce 2004/551/SZBP. Všechny navržené změny se sdělí Radě. Tyto změny se považují za schválené, pokud se Rada do dvou měsíců kvalifikovanou většinou nerozhodne, že je upraví.

2.   Změny ostatních ustanovení tohoto služebního řádu, zejména ustanovení týkajících se odměňování, příspěvků a dávek sociálního zabezpečení, přijímá Rada jednomyslně na návrh řídícího výboru.

Článek 171

Rada Evropské unie podle potřeby vyhodnotí a pozmění tento služební řád nebo přijme rozhodnutí o skončení jeho platnosti do tří let od vstupu tohoto služebního řádu v platnost nebo po vstupu v platnost Smlouvy o Ústavě pro Evropu, podle toho, co nastane dříve.

Článek 172

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 245, 17.7.2004, s. 17.

(2)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 723/2004 (Úř. věst. L 124, 27.4.2004, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 1750/2002 (Úř. věst. L 264, 2.10.2002, s. 15).

---

---

---

---

---

---

---

---

7.10.2004

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/64

---

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 24. září 2004

o pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do Evropské obranné agentury

(2004/677/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na společnou akci Rady 2004/551/SZBP ze dne 12. července 2004 o zřízení Evropské obranné agentury (1), a zejména na čl. 11 odst. 3 bod 3.2 uvedené společné akce,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Přidělení národní odborníci (dále jen „národní odborníci“) a přidělený národní vojenský personál (dále jen „vojenský personál“) by měli agentuře umožnit, aby využívala vysoké úrovně jejich odborných znalostí a zkušeností, zejména v oblastech, v nichž není takováto odbornost okamžitě dostupná.

(2)	Národní odborníci by měli napomoci výměně odborných zkušeností a znalostí v oblasti rozvoje obranných kapacit, výzkumu, pořizování a vyzbrojování tím, že jsou na přechodné období přiděleni agentuře ze správních orgánů členských států,

ROZHODLA TAKTO:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Tato pravidla se vztahují na národní odborníky přidělené do agentury členským státem zúčastněným v agentuře.

2.   Osoby, na které se vztahují tato pravidla, zůstávají po dobu přidělení ve službě u svého zaměstnavatele a jsou tímto zaměstnavatelem nadále odměňováni.

3.   Agentura nabírá národní odborníky podle potřeb a rozpočtových možností. Ředitel agentury vypracuje se souhlasem Řídícího výboru agentury způsob náboru.

4.   Národní odborníci musejí být státními příslušníky členského státu a jejich nábor se provádí na co možná nejširším zeměpisném základě mezi státními příslušníky zúčastněných členských států. Členské státy a agentura spolupracují při zajištěné co největšího dodržování rovnováhy mezi muži a ženami a dodržování zásady rovných příležitostí.

5.   Přidělení se provádí výměnou dopisů mezi ředitelem agentury a stálým zastoupením dotyčného členského státu. K výměně dopisů se připojí kopie pravidel vztahujících se na národní odborníky přidělené do agentury.

6.   Národní odborníci by měli pocházet z vlád, ministerstev nebo vládních agentur členských států.

Článek 2

Doba přidělení

1.   Doba přidělení nesmí být kratší než šest měsíců ani delší než tři roky a lze ji postupně prodlužovat na celkovou dobu nepřekračující čtyři roky.

2.   Zamýšlená doba přidělení se stanoví při výměně dopisů podle čl. 1 odst. 5. Stejný postup se použije i v případě obnovení doby dočasného přidělení.

3.   Národní odborník, který již byl přidělen do agentury, může být přidělen znovu v souladu s vnitřními pravidly stanovícími maximální dobu, po kterou mohou tyto osoby být přítomny v odborech agentury, s výhradou těchto podmínek:

a)	národní odborníci musí i nadále splňovat podmínky pro přidělení;

b)

mezi koncem předchozího období přidělení a novým přidělením musí uplynout doba nejméně tří let; toto ustanovení nebrání tomu, aby agentura souhlasila s přidělením národního odborníka, jehož první přidělení trvalo méně než čtyři roky, avšak v takovém případě nové přidělení nepřekročí zbývající část čtyřletého období.

Článek 3

Místo přidělení

Místem přidělení se rozumí sídlo agentury nebo místo, kde se nachází ředitelství nebo útvar agentury, k němuž je národní odborník přidělen.

Článek 4

Povinnosti

1.   Národní odborníci plní poslání, úkoly a vykonávají povinnosti, které jim byly uloženy ředitelem agentury.

Vykonávané povinnosti jsou definovány vzájemnou dohodou mezi agenturou a vnitrostátním správním orgánem, který přiděluje národního odborníka, v zájmu agentury a na základě kvalifikace uchazeče.

2.   Národní odborník se účastní služebních cest a schůzí pouze

a)	pokud doprovází vedoucího agentury nebo dočasného zaměstnance nebo

b)	pokud je sám, jako pozorovatel nebo pouze pro informativní účely.

Ředitel agentury se může odchýlit od tohoto pravidla tím, že národnímu odborníkovi udělí zmocnění poté, co ověří neexistenci možného střetu zájmů. Národní odborník nemůže zavazovat agenturu vůči třetím osobám, pokud mu ředitel agentury z pověření vedoucího agentury neudělí zvláštní zmocnění.

3.   Za schválení výsledků úkolů, které národní odborník plní, je odpovědná pouze agentura.

4.   Agentura, zaměstnavatel národního odborníka a národní odborník se vynasnaží, aby vyloučili jakýkoliv střet zájmů nebo jakýkoliv vznik takového střetu ve vztahu k povinnostem národního odborníka po dobu přidělení. Za tím účelem agentura informuje národního odborníka a jeho zaměstnavatele včas o plánovaných úkolech a oba požádá, aby písemně potvrdili, že si nejsou vědomi žádného důvodu, který by bránil přidělení národního odborníka na tyto úkoly. Národní odborník bude zejména vyzván, aby oznámil jakýkoliv možný střet mezi určitými rodinnými okolnostmi (zejména pracovní činnosti svých blízkých příbuzných nebo jakékoliv významné finanční zájmy své nebo členů rodiny) a plánovanými úkoly během přidělení.

Zaměstnavatel a národní odborník se zaváží, že oznámí generálnímu sekretariátu Rady každou změnu okolností během doby přidělení, v jejímž důsledku by mohl takový střet vzniknout.

5.   Pokud se agentura domnívá, že povaha úkolů svěřených národnímu odborníkovi vyžaduje mimořádná bezpečnostní opatření, musí se národní odborník před přidělením podrobit bezpečnostní prověrce.

6.   V případě nedodržení odstavců 2, 3 a 4 může agentura ukončit přidělení národního odborníka podle článku 8.

Článek 5

Práva a povinnosti

1.   Po dobu přidělení

a)	vykonává národní odborník své povinnosti a jedná pouze v zájmu agentury;

b)	se národní odborník zdrží jakékoliv činnosti, a zejména jakéhokoliv veřejného vyjadřování názorů, které by mohlo být na škodu vážnosti jeho postavení v agentuře;

c)	každý národní odborník, který je při výkonu svých povinností nucen vyjadřovat se k věci, na jejímž projednání nebo řešení má osobní zájem, který by mohl ohrozit jeho nezávislost, o tom uvědomí vedoucího odboru, k němuž je přidělen;

d)

národní odborník nezveřejní ani nedá zveřejnit, sám ani spolu s jinými, žádný text související s prací agentury nebo Evropské unie, aniž by k tomu získal povolení podle platných podmínek a pravidel agentury. Povolení může být odmítnuto pouze tehdy, pokud zamýšlené zveřejnění může způsobit újmu zájmům agentury;

e)	veškerá práva související s jakoukoliv prací, kterou národní odborník činí při výkonu svých povinností, náleží agentuře;

f)	národní odborník je povinen přebývat v místě přidělení nebo v jeho blízkosti, aby mu vzdálenost nebránila v řádném výkonu jeho činností;

g)	národní odborník je nápomocen a radí svým nadřízeným, k nimž je přidělen, a je těmto nadřízeným odpovědný za plnění jemu svěřených úkolů;

h)	národní odborník při výkonu svých povinností nepřijímá žádné instrukce od svého zaměstnavatele ani své vlády. Nevykonává žádnou činnost pro svého zaměstnavatele ani pro vládu či pro jakoukoliv jinou osobu, soukromoprávní společnost nebo veřejný orgán.

2.   Po dobu trvání přidělení i po jejím uplynutí se na národního odborníka vztahuje povinnost mlčenlivosti, pokud jde o veškeré skutečnosti a informace, s nimiž se seznámí během výkonu nebo v souvislosti s výkonem svých povinností. Nesdělí v žádné formě žádné nepovolané osobě žádný dokument ani informaci, která ještě nebyla dovoleně zveřejněna, ani uvedené dokumenty nebo informace nevyužije pro svůj osobní prospěch.

3.   Na konci přidělení je národní odborník nadále vázán povinností jednat čestně a zdrženlivě při výkonu nových povinností, které mu jsou svěřeny, a při přijímání některých funkcí nebo výhod.

Za tímto účelem národní odborník informuje během tří let po uplynutí doby přidělení generální sekretariát Rady neprodleně o povinnostech nebo úkolech, které má plnit pro svého zaměstnavatele a jež by mohly představovat střet zájmů s úkoly, které zajišťoval během přidělení.

4.   Na národního odborníka se vztahují bezpečnostní pravidla platná v agentuře.

5.   Nedodržení tohoto článku během přidělení může vést agenturu k ukončení přidělení národního odborníka podle článku 8.

Článek 6

Úroveň, odborná praxe a jazykové znalosti

1.   Aby národní odborník mohl být přidělen do agentury, musí mít nejméně tři roky praxe na plný úvazek ve správních, vědeckých, technických, poradních nebo kontrolních funkcích srovnatelných s funkcemi tříd AD5 – AD16 a AST5 – AST11, jak jsou definovány ve služebním řádu úředníků Evropských společenství a v pracovním řádu ostatních zaměstnanců Společenství, stanovených v nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (2). Zaměstnavatel národního odborníka zašle agentuře před přidělením potvrzení o tom, že odborník byl posledních 12 měsíců zaměstnán.

2.   Národní odborník musí mít pro plnění svých povinností důkladnou znalost jednoho jazyka Společenství a uspokojivou znalost druhého jazyka Společenství.

Článek 7

Pozastavení přidělení

1.   Agentura může za určitých podmínek, které sama určí, povolit pozastavení přidělení. Během tohoto pozastavení

a)	se nevyplácejí příspěvky uvedené v článcích 15 a 16,

b)	se výdaje uvedené v článcích 18 a 19 vyplácejí, pouze pokud k pozastavení došlo na žádost agentury.

2.   Agentura uvědomí zaměstnavatele národního odborníka.

Článek 8

Ukončení přidělení

1.   S výhradou odstavce 2 může dojít k ukončení přidělení na žádost agentury nebo zaměstnavatele národního odborníka prostřednictvím oznámení s tříměsíční výpovědní lhůtou. Může být také ukončeno na žádost národního odborníka prostřednictvím stejného oznámení a s výhradou souhlasu agentury.

2.   Za určitých mimořádných okolností může být přidělení ukončeno okamžitě

a)	zaměstnavatelem národního odborníka, pokud to vyžadují zásadní zájmy zaměstnavatele,

b)	dohodou mezi agenturou a zaměstnavatelem na žádost národního odborníka podanou oběma stranám, pokud to vyžadují zásadní osobní nebo pracovní zájmy národního odborníka,

c)	agenturou v případě, že národní odborník poruší své povinnosti podle těchto pravidel. Národnímu odborníkovi je nejprve dána možnost předložit svou obhajobu.

3.   V případě ukončení podle odst. 2 písm. c) o tom agentura neprodleně uvědomí zaměstnavatele.

KAPITOLA II

PRACOVNÍ PODMÍNKY

Článek 9

Sociální zabezpečení

1.   Zaměstnavatel, od nějž má být národní odborník přidělen, osvědčí agentuře před přidělením, že po dobu přidělení bude národní odborník podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení platným pro orgán veřejné správy, který národního odborníka zaměstnává a který hradí vynaložené výdaje v zahraničí.

2.   Od počátku přidělení je národní odborník pojištěn agenturou proti nehodě. Agentura mu předá kopii pojistných podmínek v den, kdy se dostaví na odbor příslušného ředitelství nebo útvaru, aby vyřídil administrativní náležitosti související s přidělením.

Článek 10

Pracovní doba

1.   Národní odborník podléhá pravidlům pro pracovní dobu platným v agentuře. Tato pravidla může ředitel agentury měnit podle služebních potřeb.

2.   Národní odborník pracuje po celou dobu přidělení na plný úvazek.

3.   Národní odborník může mít pružnou pracovní dobu pouze s povolením odboru agentury, k němuž je přidělen. Povolení se pro informaci předá příslušnému útvaru agentury.

4.   Národnímu odborníkovi mohou být poskytnuty příspěvky platné v agentuře pro práci na směny.

Článek 11

Nepřítomnost z důvodů nemoci nebo úrazu

1.   Nepřítomnost z důvodů nemoci nebo úrazu oznámí národní odborník svému nadřízenému co nejdříve a uvede svou aktuální adresu. Národní odborník předloží lékařské potvrzení, pokud je nepřítomen déle než tři dny, a může být podroben lékařskému vyšetření pořádanému agenturou.

2.   Pokud nepřítomnost z důvodu nemoci nebo úrazu nepřevyšující tři dny překročí během dvanáctiměsíčního období celkově 12 dní, musí národní odborník předložit lékařské potvrzení při každé nové nepřítomnosti z důvodu nemoci.

3.   Pokud volno z důvodu nemoci překročí jeden měsíc nebo dobu služby vykonávanou národním odborníkem, přičemž se bere v úvahu pouze delší z těchto dvou období, příspěvky podle čl. 15 odst. 1 a 2 se automaticky pozastavují. Toto ustanovení se nepoužije v případě nemoci související s těhotenstvím. Volno z důvodu nemoci nemůže být delší než doba přidělení dotyčné osoby.

4.   Národní odborník, který utrpí pracovní úraz, k němuž došlo během doby přidělení, však nadále pobírá v plné výši příspěvky uvedené v čl. 15 odst. 1 a 2 po celou dobu pracovní neschopnosti až do konce doby přidělení.

Článek 12

Roční dovolená, zvláštní dovolená a svátky

1.   Národní odborník má právo na dva a půl dne dovolené za každý plný měsíc služby (30 dní v kalendářním roce).

2.   K čerpání dovolené je nutný předběžný souhlas ředitelství nebo útvaru, k němuž je národní odborník přidělen.

3.   Národnímu odborníkovi může být na odůvodněnou žádost poskytnuta zvláštní dovolená v těchto případech:

—	svatba národního odborníka: dva dny,

—	těžká choroba manžela nebo manželky: až tři dny,

—	úmrtí manžela nebo manželky: čtyři dny,

—	těžká nemoc příbuzného ve vzestupné přímé linii: až dva dny ročně,

—	úmrtí příbuzného ve vzestupné přímé linii: dva dny,

—	narození dítěte: dva dny,

—	těžká nemoc dítěte: až dva dny ročně,

—	úmrtí dítěte: čtyři dny.

4.   Na řádně odůvodněnou žádost zaměstnavatele národního odborníka může agentura v jednotlivých případech poskytnout až dva dny zvláštní dovolené za dvanáctiměsíční období.

5.   Nevybraná roční dovolená na konci doby přidělení propadá.

Článek 13

Mateřská dovolená

1.   Národní odbornici, která je těhotná, se poskytuje mateřská dovolená v délce 16 týdnů, během nichž pobírá příspěvky podle článku 15.

2.   Kojící národní odbornici může být na její žádost na základě lékařského potvrzení poskytnuta zvláštní dovolená na dobu nejvýše čtyř týdnů od konce mateřské dovolené; během tohoto období pobírá příspěvky stanovené v článku 15.

3.   Pokud vnitrostátní právní předpisy zaměstnavatele národní odbornice zaručují delší mateřskou dovolenou, přidělení se pozastaví na dobu překračující dovolenou poskytnutou agenturou. V tom případě se doba přidělení odpovídajícím způsobem prodlouží, pokud je to v zájmu agentury.

4.   Národní odbornice může alternativně zažádat o pozastavení přidělení na celou dobu mateřské dovolené a volna na kojení. V tom případě se doba přidělení odpovídajícím způsobem prodlouží, pokud je to v zájmu agentury.

Článek 14

Řízení a kontrola

Řízením a kontrolou dovolených je pověřena správa agentury. Kontrolu pracovní doby a nepřítomnosti vykonává ředitelství nebo útvar, k němuž je národní odborník přidělen.

KAPITOLA III

PŘÍSPĚVKY A NÁHRADY

Článek 15

Denní příspěvky

1.   Národní odborník má právo na denní příspěvky po dobu přidělení ve výši příspěvků vyplácených národnímu odborníkovi přidělenému do Generálního sekretariátu Rady Evropské unie.

2.   Pokud národní odborník neobdržel žádný příspěvek na přestěhování ani od agentury, ani od svého zaměstnavatele, vyplácí se mu dodatečný měsíční příspěvek ve výši příspěvku vypláceného národnímu odborníkovi přidělenému do generálního sekretariátu Rady. Tento příspěvek se vyplácí měsíčně zpětně.

3.   Tyto příspěvky se vyplácejí po dobu služební cesty, roční dovolené, mateřské dovolené, zvláštní dovolené a volných dnů udělených agenturou.

4.   Národní odborníci, kteří v období tří let, které končí šest měsíců před jejich přidělením, obvykle bydleli nebo vykonávali svou hlavní pracovní činnost převážně v místě ležícím ve vzdálenosti do 150 km od jejich místa přidělení, pobírají denní příspěvek uvedený v odstavci 1. Pro účely tohoto ustanovení se neberou v úvahu okolnosti vyplývající z práce, kterou národní odborníci vykonávají pro jiný stát, než je stát přidělení, nebo pro mezinárodní organizaci.

5.   Na začátku přidělení obdrží národní odborník zálohu ve výši rovnající se 75 dnům denního příspěvku, přičemž tímto vyplacením zaniká právo na jakékoliv další takové příspěvky během odpovídajícího období. V případě, že přidělení do agentury skončí před uplynutím doby brané v úvahu pro výpočet zálohy, je národní odborník povinen vrátit částku odpovídající zbývající části dané doby.

6.   Při výměně dopisů podle čl. 1 odst. 5 je agentura informována o každém příspěvku srovnatelném s příspěvkem podle odstavce 1 tohoto článku, který národní odborník pobírá. Každá taková částka se odečte od příspěvku vypláceného agenturou podle uvedeného odstavce 1.

7.   Denní a měsíční příspěvky se každoročně upravují bez zpětného účinku v závislosti na úpravě platového základu úředníků Společenství v Bruselu a Lucemburku.

8.   U národních odborníků přidělených do styčného místa agentury mohou být na základě odůvodněného rozhodnutí ředitele agentury denní příspěvky uvedené v tomto článku nahrazeny příspěvkem na bydlení, pokud je to odůvodněno zvláštními okolnostmi v zemi přidělení.

Článek 16

Dodatečný paušální příspěvek

1.   Kromě případu, kdy je bydliště národního odborníka od místa přidělení vzdáleno do 150 km, pobírá tento odborník dodatečný paušální příspěvek rovnající se rozdílu mezi hrubým ročním platem vypláceným jeho zaměstnavatelem (bez rodinných přídavků), zvýšeným o denní příspěvek vyplácený agenturou, a základním platem vypláceným úředníku na stupni 1 třídy AD7 nebo AST5, v závislosti na kategorii, k níž je národní odborník přiřazen.

2.   Tento příspěvek se upravuje jednou ročně bez zpětného účinku v závislosti na úpravě platového základu úředníků Společenství.

Článek 17

Bydliště

1.   Pro účely těchto pravidel se bydlištěm rozumí místo, kde národní odborník vykonával své povinnosti pro zaměstnavatele bezprostředně před přidělením. Místem přidělení se rozumí místo, kde se nachází ředitelství nebo útvar agentury, k němuž je národní odborník přidělen. Tato místa jsou uvedena ve výměně dopisů podle čl. 1 odst. 5.

2.   Pokud je národní odborník v okamžiku přidělení jako národní odborník již činný pro svého zaměstnavatele na jiném místě, než kde leží sídlo tohoto zaměstnavatele, považuje se za bydliště to z obou míst, které je blíže místu přidělení.

3.   Bydliště je považováno za místo přidělení, pokud

a)	v období tří let, které končí šest měsíců před přidělením, národní odborník obvykle bydlel nebo vykonával svou hlavní pracovní činnost v místě ležícím do 150 km od místa přidělení, nebo

b)	v době žádosti agentury o přidělení je místo přidělení hlavním bydlištěm manžela nebo manželky národního odborníka nebo jeho nezletilých dětí.

Za tím účelem se bydliště ve vzdálenosti do 150 km od místa přidělení považuje za bydliště v místě přidělení.

4.   Pro účely tohoto článku se neberou v úvahu okolnosti související s prací, kterou národní odborníci vykonávají pro jiný stát, než je stát místa přidělení.

Článek 18

Cestovní výdaje

1.   Národní odborník, jehož bydliště je od místa přidělení vzdáleno více než 150 km, má právo na náhradu cestovních výdajů

a)	pro něj samotného — z bydliště do místa přidělení na počátku přidělení, — z místa přidělení do bydliště na konci přidělení;

b)	pro svého manžela nebo manželku a nezletilé děti, v případě, že tyto osoby žijí s národním odborníkem a že přestěhování hradí agentura, — na počátku přidělení z bydliště do místa přidělení, — na konci přidělení z místa přidělení do bydliště.

2.   S výjimkou leteckého stěhování je částka vyplácena paušálně ve výši cestovních výdajů po železnici ve druhé třídě bez příplatku. Stejné pravidlo se použije u stěhování automobilem. Pokud je spojení po železnici delší než 500 km nebo pokud obvyklá trasa vede přes moře, může být na základě předložení letenek a palubních vstupenek cesta letadlem uhrazena až do výše skutečných nákladů na letenku se sníženou cenou (PEX nebo APEX).

3.   Odchylně od odstavce 1 mají národní odborníci, kteří prokáží, že po konci přidělení budou svou hlavní činnost vykonávat na jiném místě než před přidělením, právo na náhradu cestovních výdajů do tohoto místa v rámci uvedených omezení. Úhrada nesmí přesahovat částku, na jakou má národní odborník právo v případě návratu do bydliště.

4.   Pokud se národní odborník přestěhoval z bydliště do místa přidělení, má na základě předpisů platných v agentuře každoročně nárok na paušální částku rovnající se ceně zpáteční cesty z jeho místa přidělení do bydliště pro něho, jeho manžela nebo manželku a nezletilé děti.

Článek 19

Náklady na stěhování

1.   S výhradou použití čl. 15 odst. 4 druhé věty může národní odborník přestěhovat své osobní věci z bydliště do místa přidělení na náklady agentury poté, co získá její předchozí povolení, podle pravidel týkajících se náhrady nákladů na stěhování platných v agentuře, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	počáteční doba přidělení musí být tři roky;

b)	bydliště národního odborníka musí být vzdáleno nejméně 100 km od místa přidělení;

c)	přestěhování musí být dokončeno do šesti měsíců od počátku přidělení;

d)	je nutné požádat o povolení nejméně dva měsíce před předpokládaným dnem stěhování;

e)	náklady na stěhování nehradí zaměstnavatel;

f)	národní odborník musí agentuře zaslat originály rozpočtů, stvrzenek a faktur a osvědčení od svého zaměstnavatele, které potvrzuje, že zaměstnavatel neponese náklady na stěhování.

2.   S výhradou odstavců 3 a 4 má národní odborník, jehož přestěhování do místa přidělení hradila agentura, na konci přidělení nárok na úhradu nákladů spojených se stěhováním z místa přidělení do bydliště podle pravidel platných v agentuře týkajících se úhrady nákladů na stěhování, pokud agentura stěhování předem povolila a pokud jsou splněny podmínky stanovené v odst. 1 písm. d), e) a f) a tyto další podmínky:

a)	ke stěhování nesmí dojít dříve než tři měsíce před koncem přidělení;

b)	stěhování musí být dokončeno šest měsíců po konci přidělení.

3.   Národní odborník, jehož přidělení končí na jeho vlastní žádost nebo na žádost zaměstnavatele do dvou let po počátku přidělení, nemá nárok na úhradu nákladů na stěhování do bydliště.

4.   Pokud národní odborník prokáže, že změnil místo, kde bude vykonávat svou hlavní činnost po konci přidělení, má nárok na úhradu nákladů na stěhování do tohoto místa, pokud tyto náklady nepřekročí výdaje, které by mu byly uhrazeny v případě stěhování do bydliště.

Článek 20

Služební cesty a výdaje na služební cesty

1.   Národní odborník může být vyslán na služební cestu podle článku 4.

2.   Výdaje na služební cestu se hradí v souladu s předpisy platnými pro generální sekretariát Rady.

Článek 21

Odborná příprava

Národní odborník má právo na účast v kursech odborné přípravy organizovaných agenturou, pokud si to vyžaduje zájem agentury. Při rozhodování o vydání povolení k účasti v kursu odborné přípravy je třeba brát v úvahu rozumný zájem národního odborníka, zejména s ohledem na jeho profesní postup po přidělení.

Článek 22

Administrativní ustanovení

1.   Národní odborník se ohlásí příslušnému ředitelství nebo útvaru první den přidělení, aby vyřídil požadované administrativní náležitosti. Ujme se svých povinností buď prvního, nebo šestnáctého dne v měsíci.

2.   Národní odborník přidělený ke styčnému místu agentury se ohlásí příslušnému ředitelství nebo útvaru agentury v místě přidělení.

3.   Platby provádí příslušné ředitelství nebo útvar agentury v eurech na bankovní účet otevřený u banky v místě přidělení.

KAPITOLA IV

POUŽITÍ PRAVIDEL NA PŘIDĚLENÝ NÁRODNÍ VOJENSKÝ PERSONÁL

Článek 23

Pravidla použitelná na přidělený vojenský personál

S výhradou článku 24 až 33 se tato pravidla použijí na vojenský personál přidělený do agentury.

Článek 24

Podmínky

Přidělení členové vojenského personálu musí být během přidělení v placené službě v ozbrojených silách zúčastněného členského státu.

Článek 25

Vnější závazky

Přidělený vojenský personál nemůže uzavírat vnější závazky jménem agentury, s výjimkou zvláštního zmocnění z pověření ředitele agentury.

Článek 26

Bezpečnostní prověrka

Odchylně od čl. 4 odst. 5 musí být příslušný stupeň bezpečnostní prověrky člena přiděleného vojenského personálu, který nemůže být nižší než TAJNÉ, stanoven ve výměně dopisů uvedené v čl. 1 odst. 5.

Článek 27

Odborná praxe

Odchylně od čl. 6 odst. 1 může být do agentury přidělen člen vojenského personálu pracující na správní nebo poradní úrovni, který vykazuje vysoký stupeň způsobilosti pro úkoly, které má plnit.

Článek 28

Pozastavení a konec přidělení

1.   Pro použití článku 7 na člena přiděleného vojenského personálu uděluje povolení ředitel agentury.

2.   Odchylně od článku 8 lze přidělení ukončit, pokud si to vyžadují zájmy agentury nebo vnitrostátních správních orgánů, pod něž spadá přidělený člen vojenského personálu, nebo z jakéhokoliv jiného oprávněného důvodu.

Článek 29

Hrubé porušení povinností

1.   Odchylně od čl. 8 odst. 3 lze přidělení ukončit okamžitě ve vážných případech, kdy člen přiděleného vojenského personálu úmyslně či z nedbalosti poruší své povinnosti při plnění úkolů. Rozhodnutí přijímá ředitel agentury poté, co je dotyčné osobě dána možnost předložit svou obhajobu. Před přijetím rozhodnutí o něm ředitel agentury uvědomí stálého zástupce členského státu, jehož je přidělený člen vojenského personálu státním příslušníkem. Po přijetí tohoto rozhodnutí se příspěvky uvedené v článcích 18 a 19 již dále neposkytují.

Před přijetím rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci může být přidělený člen vojenského personálu dočasně zbaven funkce, pokud jej ředitel agentury obviní ze závažného porušení povinností a poté, co je dotyčné osobě dána možnost předložit svou obhajobu. Příspěvky uvedené v článcích 15 a 16 se během dočasného zbavení funkce, které nesmí překročit tři měsíce, nevyplácejí.

2.   Ředitel agentury může upozornit vnitrostátní orgány na jakékoliv porušení pravidel stanovených nebo uvedených v tomto rozhodnutí, jehož se dopustí přidělený člen vojenského personálu.

3.   Přidělený člen vojenského personálu nadále podléhá vnitrostátním disciplinárním pravidlům.

Článek 30

Zvláštní dovolená

Odchylně od čl. 12 odst. 4 může agentura na řádně odůvodněnou žádost zaměstnavatele udělit zvláštní dodatečnou a neplacenou dovolenou pro účely školení zaměstnavatelem.

Článek 31

Příspěvky

Odchylně od čl. 15 odst. 1 a článku 16 může výměna dopisů podle čl. 1 odst. 5 stanovit, že příspěvky, které v nich jsou uvedeny, se nevyplácejí.

Článek 32

Bydliště

1.   Za bydliště přiděleného člena vojenského personálu se považuje hlavní město členského státu, jehož je státním příslušníkem, pokud podle čl. 17 odst. 1 a 2 a čl. 17 odst. 3 písm. a) jeho bydliště leží do 150 km od místa přidělení.

2.   Za bydliště přiděleného člena vojenského personálu se považuje hlavní město členského státu, jehož je státním příslušníkem, pokud hlavní bydliště manžela nebo manželky anebo dítěte nebo dětí uvedených v čl. 17 odst. 3 písm. b) leží v jiném členském státě, než je stát přidělení.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 33

Změny a prováděcí pravidla

Ustanovení těchto pravidel, která se týkají článků 4, 5, 8, 10, 12 až 14 a 21 až 32, může v nezbytné míře změnit Řídící výbor agentury postupem podle čl. 9 odst. 1 bodu 1.10 a čl. 11 odst. 3 bodu 3.2 společné akce 2004/551/SZBP. Veškeré navržené změny se postoupí Radě. Tyto změny jsou považovány za schválené, ledaže se Rada během dvou měsíců kvalifikovanou většinou rozhodne, že je upraví.

Změny ostatních ustanovení těchto pravidel, zejména týkajících se odměňování, příspěvků a dávek sociálního pojištění, přijímá Rada jednomyslně na návrh Řídícího výboru agentury.

Článek 34

Hodnocení

Rada Evropské unie podle potřeby vyhodnotí a změní uvedená pravidla nebo přijme rozhodnutí o ukončení jejich použitelnosti nejpozději do tří let od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost nebo při vstupu Smlouvy o Ústavě pro Evropu v platnost, podle toho, co nastane dříve.

Článek 35

Účinek

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 245, 17.7.2004, s. 17.

(2)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 723/2004 (Úř. věst. L 124, 27.4.2004, s. 1).

---

7.10.2004

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/72

---

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 29. září 2004,

kterým se členské státy opravňují dočasně povolit uvádění osiva druhů Cedrus libani, Pinus brutia a sadebního materiálu vyprodukovaného z tohoto osiva, které nesplňuje požadavky směrnice Rady 1999/105/ES, na trh

(oznámeno pod číslem K(2004) 3138)

(2004/678/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh (1), a zejména na čl. 18 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Ve Francii je produkce osiva a sadebního materiálu vyprodukovaného z tohoto osiva druhů Cedrus libani a Pinus brutia v současnosti nedostatečná, a proto poptávka Francie po reprodukčním materiálu, který by byl v souladu s ustanoveními směrnice 1999/105/ES, nemůže být pokryta.

(2)	Třetí země nejsou schopny dodat dostatečné množství osiva příslušných druhů a sadebního materiálu vyprodukovaného z tohoto osiva, které by poskytovalo stejné záruky jako reprodukční materiál pocházející ze Společenství a bylo by v souladu s ustanoveními směrnice 1999/105/ES.

(3)	Francie proto v souladu s uvedenou směrnicí požádala Komisi o oprávnění uvádět na trh osivo a sadební materiál vyprodukovaný z tohoto osiva, které splňuje méně přísné požadavky, než jsou požadavky stanovené uvedenou směrnicí.

(4)	Za účelem uspokojení poptávky by proto Francie měla být oprávněna povolit na omezenou dobu uvádět na trh osivo příslušných druhů a sadební materiál vyprodukovaný z tohoto osiva, které splňuje méně přísné požadavky.

(5)

Sběr semen by měl pokud možno probíhat v místě původu v oblasti přirozeného výskytu příslušných druhů a měly by být poskytnuty co možná nejpřísnější záruky týkající se určení identity materiálu. Osivo a sadební materiál vyprodukovaný z tohoto osiva by měly být uváděny na trh pouze tehdy, pokud je k nim připojen dokument obsahující určité údaje o dotyčném reprodukčním materiálu.

(6)

Ostatní členské státy by měly být oprávněny povolit na svém území uvádění osiva a sadebního materiálu vyprodukovaného z tohoto osiva na trh podle směrnice 1999/105/ES, které splňuje méně přísné požadavky na identifikaci a označování, pokud bylo uvádění takového materiálu na trh schváleno v ostatních členských státech podle tohoto rozhodnutí.

(7)	Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Uvádění osiva Cedrus libani a Pinus brutia určeného pro produkci sadebního materiálu, které nesplňuje požadavky na identifikaci a označování stanovené v článcích 13 a 14 směrnice 1999/105/ES, na trh Společenství je povoleno do 31. května 2005 v souladu s požadavky uvedenými v přílohách tohoto rozhodnutí.

2.   Uvádění sadebního materiálu vyprodukovaného z výše uvedeného osiva na trh Společenství je povoleno do 31. května 2010, pokud jsou splněny požadavky uvedené v příloze II tohoto rozhodnutí.

Pro účely tohoto rozhodnutí platí definice stanovené v článku 2 směrnice Rady 1999/105/ES.

Článek 2

Dodavatel, který chce uvést na trh osivo uvedené v článku 1, musí požádat o oprávnění členský stát, v němž je usazen nebo do kterého dováží. Dotyčný členský stát oprávní dodavatele k uvedení osiva na trh s výjimkou případů, kdy

a)	existují dostatečné důkazy, na jejichž základě lze pochybovat o tom, zda je dodavatel schopen množství osiva, které je předmětem jeho žádosti o oprávnění, skutečně uvést na trh, nebo

b)	nejsou splněny požadavky uvedené v přílohách tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Členské státy si při provádění tohoto rozhodnutí poskytnou v administrativních otázkách vzájemnou pomoc. Pokud jde o článek 1, bude Francie působit jako koordinující členský stát, aby bylo zajištěno, že celkové povolené množství nepřekročí maximální množství uvedené v příloze I.

Členský stát, který obdrží žádost podle článku 2, neprodleně uvědomí koordinující členský stát o množství uvedeném v žádosti. Koordinující členský stát neprodleně sdělí oznamujícímu členskému státu, zda by udělení oprávnění vedlo k překročení maximálního množství.

Článek 4

Členské státy oznámí neprodleně Komisi a ostatním členským státům množství povolená k uvedení na trh podle tohoto rozhodnutí.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

---

(1)  Úř. věst. L 11, 15.1.2000, s. 17. Směrnice ve znění nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1).

---

---

---