Žaloba podaná dne 25. listopadu 2005 – Olimpiaki Aeroporia Ypiresies A.E.v. Komise Evropských společenství

(Věc T-423/05)

(2006/C 74/42)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Olimpiaki Aeroporia Ypiresies A.E. (Athény, Řecko) (zástupci: P. Anestis, T. Soames, D. Geradin, S. Mavroghenis a S. Jordan, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V návaznosti na privatizaci řecké národní letecké společnosti „Olimpiaki Aeroporia“, nová společnost („NOA“) zahájila provoz a převzala letecké činnosti, zatímco žalobkyně („OA“) si ponechala všechny ostatní činnosti, zejména pozemní služby, údržbu a opravy letadel. V napadeném rozhodnutí Komise shledala, že Řecko poskytlo NOA a žalobkyni státní podporu, která byla neslučitelná se Smlouvou mimo jiné z důvodu:

Svou žalobou žalobkyně zaprvé zpochybňuje část rozhodnutí, která se vztahuje k údajnému nadhodnocení aktiv NOA při jejím založení. Žalobkyně namítá porušení čl. 87 odst. 1 a 3 ES a článku 253 ES (povinnost uvést odůvodnění). Tvrdí, že test „soukromého investora“ byl nesprávně použit, jelikož Řecká republika jednala tak jako by jednal jakýkoliv obezřetný soukromý podnikatel. Dále má za to, že metoda výpočtu údajného zisku a výsledky vyplývající z této metody byly nesprávné. Tvrdí také, že odůvodnění týkající se splnění podmínek požadovaných pro použití čl. 87 odst. 1 ES bylo nedostatečné.

Co se týče splácení jejích úvěrů státem, žalobkyně nepopírá, že tyto platby byly uskutečněny, ale má za to, že nevykazují žádný prvek státní podpory a namítá v této souvislosti porušení čl. 87 odst. 1 ES. Konkrétněji žalobkyně namítá, že pokračování v poskytování státní podpory, jejíž součástí jsou tyto platby provedené Řeckou republikou, bylo Komisí odsouhlaseno, a napadeným rozhodnutím Komise tvrdí opak z důvodu nesprávného právního posouzení. Ve stejné souvislosti žalobkyně uvádí, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení ve vztahu k platbám, které byly uskutečněny před změnou některých záruk, a ve vztahu k zařazení určitých plateb státem pod státní podporu. Žalobkyně také namítá, taktéž ve vztahu k této části rozhodnutí, porušení základního procesního požadavku, kterým je povinnost uvést odůvodnění.

Ve vztahu k zjištění v napadeném rozhodnutí, že Řecko „soustavně promíjelo“ ve prospěch OA, žalobkyně uvádí, že bylo porušeno právo Společenství co se týče pojmu státní podpora, jelikož Komise neposoudila jednání Řecka s použitím testu „soukromého věřitele“ a nepředložila důkazy. Dále namítá, že došlo k zjevnému nesprávnému posouzení ve vztahu k výpočtu a vyčíslení údajného zisku a že uvedené důvody byly nedostatečné.

Konečně žalobkyně namítá porušení obecných zásad práva Společenství, tj. zaprvé práva být vyslechnut, které považuje za porušené, jelikož Komise zamítla udělit Řecké republice, a žalobkyni samotné vzhledem k jejím právnímu zájmu na věci, přístup k závěrům auditorů ustanovených Komisí. Žalobkyně dále namítá porušení zásady non bis in idem, jelikož napadené rozhodnutí ukládá úrok, odvozený od úrokové sazby Společenství, z částek podpory, které musí být vráceny, ale tyto částky již obsahují pokuty, úrok a další poplatky na základě vnitrostátních ustanovení.