9.8.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 239/13

---

Zveřejnění žádosti o zápis podle čl. 8 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 509/2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality

2012/C 239/05

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 9 nařízení Rady (ES) č. 509/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

ŽÁDOST O ZÁPIS ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 509/2006

„MOULES DE BOUCHOT“

č. ES: FR-TSG-0007-0048-28.12.2006

1.   Název a adresa skupiny žadatelů:

Název:	Groupement des mytiliculteurs sur bouchots (GMB)
Adresa:	122 rue de Javel 75015 Paris FRANCE
Tel.	+33 112974844
Fax	—
E-mail:	gmb@cnc-france.com

2.   Členský stát nebo třetí země:

Francie

3.   Specifikace:

3.1   Název, který má být zapsán:

„Moules de bouchot“

Zápis názvu „moules de bouchot“ se požaduje pouze ve francouzském jazyce.

Při uvádění na trh lze dodat doplňující označení, které se přeloží do ostatních úředních jazyků Evropské unie, v němž se upřesní, že produkt byl „získán v souladu s francouzskou tradicí“.

3.2   Jedná se o název, který:

	je zvláštní sám o sobě
☒	vyjadřuje zvláštní povahu zemědělského produktu nebo potraviny

Chovem na kůlech „bouchot“ se rozumí produkce slávek na svislých stejnoměrně rozmístěných kůlech, jež jsou zcela nebo částečně vystaveny odlivu.

3.3   Žádáte o výhradu názvu podle čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 509/2006?:

☒	Zápis s výhradou názvu
	Zápis bez výhrady názvu

3.4   Druh produktu:

Třída 1.7

Čerstvé ryby, měkkýši a korýši a výrobky z nich získané

3.5   Popis zemědělského produktu nebo potraviny, na něž se vztahuje název podle bodu 3.1:

Oblast působnosti této specifikace se vztahuje pouze na produkty s názvem „moules de bouchot“, tj. na chovné slávky vyprodukované výhradně na kůlech „bouchot“ umístěných v přílivové zóně, a to z larev zachycených v přirozeném prostředí. Produkty rybolovu a všechny další způsoby chovu jsou vyloučeny.

Slávky označené jako zaručená tradiční specialita „Moules de bouchot“ jsou čerstvé, celé a živé.

K produkci slávek „moules de bouchot“ se chovají dva druhy: Mytilus edulis a Mytilus galloprovincialis (nebo kříženci těchto dvou druhů).

Tyto druhy odpovídají produktům zvoleným pro jejich schopnost žít:

—	v podmínkách chovu na přílivové zóně, jak je vymezeno v této specifikaci,

—	podle metod a doby trvání chovu, díky nimž lze zaručit specifičnost a stejnoměrnost produktů.

Anatomické a organoleptické vlastnosti produktu „moules de bouchot“ jsou tak spjaty jak s vlastnostmi těchto druhů, tak s jedinečným způsobem produkce.

3.5.1   Anatomické vlastnosti

Mušli tvoří dvě hladké ulity pravidelného tvaru, jejichž barva je světle hnědá až břidlicově modrá, se soustřednými kroužky, které naznačují stáří. Minimální tloušťka lastur je 12 mm.

Slávky se vyznačují dvěma specifickými orgány: nohou, která zajišťuje přemísťování a žlázou produkující byssová vlákna, která zajišťují fixaci na podkladu.

Způsob produkce na kůlu v přílivové zóně, ve které voda často opadá, umožňuje:

—	získat silnou stahující svalovou tkáň, díky níž zůstane mušle uzavřená během celého období opadnutí vody,

—	získat při sběru odolnější a pevnější mušli, neboť její časté vystavení proudění vzduchu a slunci ji činí tvrdší.

Mušle produkované na kůlu vynikají vysokým obsahem svalové hmoty a zejména jeho stejnoměrností v rámci jedné dávky mušlí. Obsah svalové hmoty se měří podle ukazatele Lawrence a Scotta. Naměřená hodnota musí být v případě produktu „moules de bouchot“ nejméně 100.

Slávky „moules de bouchot“ navíc neobsahují cizorodé části (kraby, zrnka písku) a mušle je čistá (bez řas, bahna nebo písku), neboť při přivazování drátu nebo šňůry na kůl se dodržuje minimální výška 30 cm mezi zemí a spodní úrovní drátu nebo šňůry.

3.5.2   Organoleptické vlastnosti

Barva vařeného masa je krémová až oranžově žlutá (více či méně výrazná) v závislosti na výživě mušlí (bohaté na karoten a vitamin A ve fytoplanktonu) a podle fyziologického stádia (reprodukčního období). Maso slávek „moules de bouchot“ je jemné, sametové a není moučnaté. Způsob chovu zaručuje větší odolnost měkkýše při opadnutí vody (balený produkt, přeprava, skladování a uvádění do prodeje).

Způsobem chovu se zabraňuje nepříjemným chutím a pachům bahna, neboť mušle nepřijdou do styku se dnem.

Způsoby hodnocení některých z těchto kritérií pro jednotlivé dávky mušlí k uvedení na trh jsou upřesněny v části 3.6 týkající se metody produkce.

3.6   Popis metody produkce zemědělského produktu nebo potraviny, na něž se vztahuje název podle 3.1:

Produkce slávek „moules de bouchot“ zahrnuje tyto etapy:

3.6.1   Usazení kůlů

Mušle se chovají na plochách nebo částech ploch uvnitř přílivové zóny. Tyto pobřežní oblasti jsou vystaveny pohybu vln, nacházejí se mezi horní a spodní mezí rozsahu přílivu a odlivu, jehož šířka je úměrná stupni sklonu pobřeží, když příliv dosahuje vrcholu.

Kůly jsou rozmístěny v navazujících řadách od nejvyšší části přílivové zóny směrem do moře. Řady kůlů v nejvyšší části zóny tvoří místo pro skladování, kam se mušle umísťují, když dosáhnou velikosti, která je již pro spotřebu žádoucí.

Na každé ploše jsou řady s kůly rozmístěny svisle a souběžně vedle sebe tak, aby s pobřežím tvořily pravý úhel; jejich rozmístění a maximální hustota jsou upřesněny takto:

—	350 kůlů na trojitou řadu po 100 m,

—	250 kůlů na dvojitou řadu po 100 m,

—	200 kůlů na jednu řadu po 100 m.

3.6.2   Zachycování a přeprava larev

Různá stádia vývoje mušlí se označují těmito názvy:

—   larva: malé rozměry jí ještě umožňují přemísťování. Larvy zachycené na kolektorech (lano z konopných a/nebo kokosových vláken) se z nich mohou ještě odpojit pomocí své nohy, díky níž se mohou odplazit, nebo odplují ve vodním sloupci,

—   starší larva: v tomto stádiu je před umístěním na kůly upevnění na kolektoru stálé,

—   juvenilní jedinec: nadbytečné starší larvy se odeberou, vloží do trubicovitých sítí a připevní na kůl (této operaci se říká „boudinage“),

—   mladá mušle: po definitivním umístění starších larev nebo juvenilních jedinců na kůly.

3.6.2.1   Zachycení larev mušle na kolektory

Tato etapa, jež předchází chovu slávek „moules de bouchot“, spočívá v podpoře upevnění larv slávky na přizpůsobené přirozené podpěry, jež jsou tvořeny přírodními a biologicky rozložitelnými vlákny, kterým se říká kolektory.

K zachycení dochází na vyhlášených a uznávaných místech mořského pobřeží k tomu přizpůsobených, jež jsou uvedena v námořním katastru a která disponují ukazateli, díky nimž je příslušné orgány daného státu přesně lokalizovat. Zachycování probíhá na místech, k nimž mořské proudy přirozeně přinášejí velké množství larev.

K zachycování může také docházet přímo na kůlech.

3.6.2.2   Přeprava larev slávek na kolektory

V blízkosti mnoha míst, na nichž se slávky chovají, nejsou zóny pro zachycování. V takovém případě musí být lana přemístěna ze zón pro zachycování do různých oblastí chovu.

Jakmile se larvy pevně uchytí, stanou se z nich starší larvy, jež budou růst na lanech umístěných přizpůsobovacích stanovištích umístěných v oblasti chovu nebo přímo na kůlu.

3.6.3   Chov slávek na kůlech a sběr

3.6.3.1   Nasazení na kůly

Nasazení na kůly spočívá v tom, že se kolem kůlů omotají a uchytí lana se staršími larvami.

K nasazení může rovněž docházet tak, že se kolem kůlů umístí trubicové sítě, do kterých se předtím vložili juvenilní jedinci.

Juvenilní jedinci se vyvíjejí ze starších larev chovaných v oblasti a extrahovaných z nadměrného množství z jiných kůlů, na které byly nasazeny v témže produkčním roce.

Ve výjimečném případě, kdy je na lanech nedostatek larev, a na základě schválení příslušných orgánů daného státu je tedy možné lovit juvenilní jedince, kteří se poté vloží do trubicovitých sítí, a to v přirozených oblastech jejich výskytu, kde se dohlíží na jejich zdravotní stav, což je v souladu s platnými právními předpisy daného státu v případě míst produkce nutné.

Produkty z umělé líhně nebo z odchovných zařízení jsou v každém případě vyloučeny.

Mušle se chovají na kůlech na pozemcích nebo částech ploch umístěných v přílivové zóně. Chov mušlí „moules de bouchot“ probíhá na svisle umístěných kůlech o maximální výšce 6 metrů, částečně zapuštěných do země a neodstranitelných poté, co se na ně upevní starší larvy. Výška části kůlu, do které se provádí nasazení, je omezena na 3,50 metru.

Při upevňování na kůl se dodržuje 30 centimetrová výška mezi dnem a spodní úrovní lana nebo šňůry.

3.6.3.2   Chov

Tato fáze – od upevnění na kůly po operace, které předcházejí uvedení na trh, trvá nejméně šest měsíců a může dosáhnout i dvaceti čtyř měsíců.

Chov na kůlech spočívá v umístění optimálního množství jedinců. Během svého vývoje mušle umístěné ve vnější vrstvě rostou rychleji než mušle, které jsou blíže kůlu. Mušle se během svého vývoje mohou přemístit na nové kůly: vrstva mušlí na povrchu se sebere a vloží do trubicovité sítě, jež se navlékne kolem nového kůlu. Této operaci se říká „boudinage“.

Tímto způsobem se mohou živočichové přemístit na nové kůly během svého vývoje vícekrát.

Takto vytvořené role se obecně upevňují na kůly, které jsou v pobřežním pásu umístěné nejvýše.

3.6.3.3   Sběr

Ke sběru dochází na konci chovu, jak je uvedeno v bodě 3.6.3.2. Spočívá v odnětí hroznů mušlí z kůlů a může se provádět ručně nebo mechanicky.

Je zakázáno sbírat mušle, které spadnou k patce kůlů.

3.6.4   Čištění a skladování

Fáze čištění a skladování začíná po sběru mušlí a končí balením produktu.

3.6.4.1   Čištění

Je-li to nezbytné, dochází k této operaci proto, aby mohl člověk škeble konzumovat, a to v souladu s platnými právními předpisy státu, jenž je na produkci a uvádění produktu na trh zainteresován.

Probíhá po sběru:

—	buď uchováváním v uzavřených nádobách v rámci ploch nebo částí ploch uvnitř pobřežního pásma, kde se mušle „moules de bouchot“ chovají,

—	nebo ponořením v uzavřených nádobách do nepotopitelných nádrží s přitékající mořskou vodou v centrech pro čištění nebo pro expedování.

Pokud jsou mušle umístěny do uzavřené nádoby nebo nádrže, nesmějí tam být celkově déle než 14 dní.

3.6.4.2   Skladování

Tato fáze může probíhat jak u týchž producentů jako v případě fáze chovu, pokud se jedná o producenta, který produkt expeduje, tak ve schváleném centru pro expedování (nebo balení). Skladování je fází uchovávání produktů předtím, než jsou baleny, v podobě uskladnění v potopitelných či nepotopitelných nádrží po fázi čištění, je-li to nezbytné.

Maximální doba skladování je 14 dní od vypuštění vody z oblasti chovu až po balení. Maximální doba, po kterou jsou produkty v nepotopitelných nádržích, je osm dní.

3.6.5   Balení (či fáze expedování)

Poté, co se mušle případně dostanou do čisticí nádoby či nádrže, jsou v centrech pro expedování seškrabány, umyty a roztříděny.

Minimální vzdálenost mezi tyčemi mříží používanými pro třídění mušlí je stanovena na 12 mm.

Aby mohl být produkt označen za zaručenou tradiční specialitu „moules de bouchot“, musí balení obsahovat mušle o tloušťce nejméně 12 mm, přičemž poměr mušlí s tloušťkou menší než 12 mm může být maximálně 5 %.

Minimální obsah masa se vypočítává podle ukazatele Lawrence a Scotta, a to následujícím způsobem:

Ukazatel = suchá hmotnost masa * 1 000/(celková hmotnost – hmotnost lastury)

Tzv. zjednodušený ukazatel se může použít a měřit takto:

Ukazatel = hmotnost masa po vaření/celková hmotnost před vařením

Mušle vybrané pro označení zaručená tradiční specialita musí vykazovat ukazatel Lawrence a Scotta ≥ 100.

Na základě náležitě odůvodněné žádosti a rozhodnutí příslušných orgánů daného státu může být obsah masa v mušlích připravených k balení změněn za výjimečných okolností (tj. jsou-li nepříznivé podmínky výživy) a v případě určeného sběru. Tyto hodnoty však nemohou v žádném případě být nižší než 10 % minimální míry ukazatele (100).

Mušle musí rovněž být:

—	zvnějšku čisté,

—

živé.

Produkt „moules de bouchot“ se balí a uvádí na trh v nádobách o maximální kapacitě 15 kg. Je možné jej rovněž prodávat v sáčcích po 2 až 15 kg nebo nebo vaničkách o objemu 0,5 až 7 kg.

3.6.6   Prodej spotřebitelům

Na etiketě jednotlivých balení mušlí s označením „Moules de bouchot“ musí být uvedeno:

—	název zaručené tradiční speciality „Moules de bouchot“ ztvárněný: — většími písmeny uvedenými na etiketě, — stejně velkými písmeny, a to jak na výšku, tak na šířku, — písmeny ve stejné barvě, — v jednom bloku.

—	Označení „spécialité traditionnelle garantie“ („zaručená tradiční specialita“) a logo „STG“ („ZTS“) bezprostředně před názvem a po názvu zaručené tradiční speciality bez dalších označení.

—	Jakákoli další označení, zejména povinná na základě obecných právních předpisů, musejí být výrazně oddělena od názvu ZTS.

3.7   Zvláštní povaha zemědělského produktu nebo potraviny:

Specifičnost produktu „moules de bouchot“ spočívá v následujících vlastnostech, za které vděčí podmínkám chovu, metodám a trvání chovu, díky nimž lze zaručit specifičnost a stejnoměrnost produktů:

Tvrdá lastura

Způsob produkce v oblasti, ve které se voda často opadá a v níž je lastura často vystavena proudícímu vzduchu a slunci, díky čemuž tvrdne. Proto je lastura mušlí „moules de bouchot“ výrazně pevná.

Silný sval-přitahovač a mazlavá, hedvábná, nemoučná struktura

Způsob produkce v oblasti častého opadnutí vody také umožňuje dosáhnout toho, že slávky mají silné svaly-přitahovače, které udržují lasturu uzavřenou během celého období opadnutí vody. Struktura svaloviny zůstává mazlavá, hedvábná a nemoučná, protože lastura ve fázích konečné úpravy, přepravy, skladování a uvedení na trh zůstává velmi dobře uzavřena.

Krémová až žluto oranžová barva uvařené svaloviny

Chovné slávky jsou dostatečně od sebe vzdáleny v prostoru okolního prostředí s horním výskytem fytoplanktonu, který je pro ně potravou. Tyto podmínky umožňují slávce získat typické krémové zbarvení svaloviny se žlutooranžový akcenty. Jiné zbarvení může mít maximálně 10 % slávek.

Čistota a absence bahenního zápachu a cizích látek

Slávky „moules de bouchot“ se vyznačují čistou lasturou, neobsahují cizorodé části (kraby, zrnka písku), jsou bez jakéhokoli bahenního zápachu či chutě bahna, neboť při přivazování drátu nebo šňůry na kůl se dodržuje minimální výška 30 cm mezi dnem a spodní úrovní drátu nebo šňůry. Díky tomu slávka „Moule de bouchot“ vůbec nepřichází do kontaktu s dnem.

Homogenní podíl svaloviny dosahující minimální hodnoty ukazatele 100

Homogenní rozmístění a nízká hustota kůlů v přílivové zóně, jakož i péče věnovaná pravidelnému rozmístění slávek po celé výšce kůlů, umožňují dosáhnout toho, že je zatížení slávkami rovnoměrně rozložené v rámci celé masy vody, která je v přílivové zóně k dispozici.

Slávky tak mohou zužitkovat výživné látky proudící v různých hloubkách vodního sloupce, což umožňuje dosáhnout homogenního obsahu svaloviny v lasturách s minimální hodnotou 100 podle ukazatele Lawrence a Scotta.

3.8   Tradiční povaha zemědělského produktu nebo potraviny:

Tradiční povaha slávek „moules de bouchot“ vychází z těchto vlastností:

—	tento chov vždy probíhá na seřazených, svisle osazených dřevěných kůlech,

—	růst slávek zajišťují výhradně výživné látky přítomné v mořském prostředí.

Chovný postup spočívá v přísném dohledu nad produktem chovateli slávek (tzv. „boucholeur“) a v manipulaci s velmi mladými slávkami, které se přemísťují s cílem dosáhnout rovnoměrného růstu všech živočichů umístěných do chovu.

3.8.1   Chov na dřevěných kůlech

Tradice chovu slávek se datuje od roku 1235. Historické prameny uvádějí, že v roce 1235 ztroskotal v zátoce u města Aiguillon Ir Patrick Walton. „Jako jediný, který přežil ztroskotání lodi, se usadil v obci Esnandes a aby přežil, začal chytat ptáky pomocí speciální sítě, tzv. sítě „allouret“, která byla napnutá nad hladinou moře a připevněna na dlouhých kolících zapíchnutých do bahna. Brzy si všiml, že na těchto kolících se zachycovaly slávky, jejichž růst a kvalita dosahovaly vyšší úrovně než volně žijící mušle. Proto se rozhodl, že tyto měkkýše zkusí chovat.“ (Marteil, 1979).

S tímto úmyslem osadil řady kůlů, na kterých se slávky mohly zachytit a růst. Tímto kůlům dal název „bouchots“, což je slovo keltského původu pocházející ze slova „bout“ – konec, ohrada – a ze slova „choat“ nebo „chott“ – ze dřeva (Marteil, 1979).

Tento chov se i v současnosti praktikuje na stejných základech. Přístroje se vzhledem k technologickým inovacím poněkud změnily.

V průběhu staletí několik autorů, kteří se zajímali o chov slávek, ve svých písemných dílech zdůrazňovali skutečnost, že praktiky zavedené Irem Waltonem se v průběhu času změnily pouze nepatrně. Coste (1855) napsal, že „praktiky, které (Walton) zavedl, byly tak šťastně zvoleny a vyhovují trvalým potřebám nového průmyslu, že i po téměř osmi staletích se jich obyvatelstvo stále drží a vnímá je jako své dědictví.“

Od roku 1930 byly kolíky nahrazeny kůly (pevnější kmeny stromů s větším průměrem než tradiční kolíky, jejichž životnost byla krátká).

Změny v provozech, ke kterým došlo po roce 1950, byly vyvolané prvními nařízeními upravujícími chov slávek. Vlastníkem půdy se stal stát, který tyto pozemky přiděluje a provádí na nich dozor. Používání kůlů „bouchots“ ve tvaru V již není povoleno, jelikož výrazně usnadňovaly zanášení půdy bahnem. Kůly se od té doby rozmísťují do rovnoběžných řad otočených kolmo k pobřeží. Jejich rozmístění je upraveno předpisy. Pravidla se v jednotlivých regionech liší, protože podmínky prostředí, charakter dna, proudy, obsah výživných látek a další faktory jsou v každé oblasti odlišné.

Vzhledem ke snaze zvýšit výnosy se metoda produkce mění a vyvíjí, avšak seřazené a osazené kůly i nadále představují základy rozvinutých provozů.

3.8.2   Stupňovité uspořádání kůlů „bouchots“

V roce 1855 Coste upřesnil, že kůly „bouchots“ mohou být stupňovitě uspořádány až do čtyř úrovní.

Tento způsob uspořádání do špalírů v přílivových zónách přetrvává dodnes. S využitím výškového rozdílu v rámci přílivové zóny se řady kůlů postupně stupňovitě svažují od horní části přílivové zóny směrem k moři. Horní stupně se používají jako místo na uskladnění slávek, které se tam umísťují po dosažení velikosti vhodné k lidské spotřebě.

3.8.3   Využívání výhradně přírozeného prostředí

Lastury se chovají výhradně v jejich přirozeném prostředí. Oplodňování stále probíhá přirozeně v moři bez zásahu člověka, výživa sestává výhradně z přírodního a živého fytoplanktonu a během růstu se mořské prostředí nijak chemicky neošetřujte.

3.9   Minimální požadavky a postupy pro kontrolu zvláštní povahy:

Položky, které se kontrolují	Mezní hodnoty	Způsob hodnocení	Minimální četnost kontrol
Umístění kůlů	100 % kůlů v přílivových zónách	Vizuální kontrola a/nebo kontrola dokumentů	Každoročně 20 % provozovatelů
Hustota kůlů	Nižší nebo rovna: — 350 kůlů/100 m (trojité řady) — 250 kůlů/100 m (dvojité řady) — 200 kůlů/100 m (jednoduché řady)	Kontrola dokumentů	Každoročně 20 % provozovatelů
Absence kontaktu s dnem nebo bahnem	100 % kůlů	Vizuální kontrola a/nebo kontrola dokumentů	Každoročně 20 % provozovatelů
Chovný cyklus na kůlech „bouchots“	100 % produkce	Vizuální kontrola a/nebo kontrola dokumentů	Každoročně 20 % provozovatelů
Doba trvání chovného cyklu na kůlech	Více než 6 měsíců a méně než 24 měsíců	Kontrola dokumentů	Dvakrát ročně
Barva uvařené svaloviny	Krémová až žlutooranžová Maximálně 10 % slávek jiné barvy	měření	Dvakrát ročně
Analytická zkouška	Ukazatel Lawrence a Scotta 100 a více a tloušťka lastury 12 mm a více, maximálně 5 % slávek o tloušťce nižší než 12 mm	Měření a/nebo kontrola dokladů	Dvakrát ročně Se samokontrolou každé dva měsíce

4.   Orgány nebo subjekty ověřující soulad se specifikací produktu:

4.1   Název a adresa:

Název:	CERTIS
Adresa:	Immeuble Le Millepertuis Les Landes d'Apigné 35650 Le Rheu FRANCE
Tel.	+33 299608282
E-mail:	certis@certis.com.fr

 veřejný

☒ soukromý

4.2   Zvláštní úkoly orgánu nebo subjektu:

Certifikační orgán akreditovaný v souladu s normou EN 45011 pověřený kontrolou dodržování specifikace ve Francii. Uvedený kontrolní orgán je odpovědný za kontrolu specifikace v plném rozsahu.

---

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

---