EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52012DC0444
REPORT FROM THE COMMISSION TO THE COUNCIL AND THE EUROPEAN PARLIAMENT Annual Report 2012 on the European Union's Development and external assistance policies and their implementation in 2011
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Výroční zpráva za rok 2012 o politikách rozvoje a vnější pomoci Evropské unie a o jejich provádění v roce 2011
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Výroční zpráva za rok 2012 o politikách rozvoje a vnější pomoci Evropské unie a o jejich provádění v roce 2011
/* COM/2012/0444 final */
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Výroční zpráva za rok 2012 o politikách rozvoje a vnější pomoci Evropské unie a o jejich provádění v roce 2011 /* COM/2012/0444 final */
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU
PARLAMENTU Výroční zpráva za rok 2012 o politikách
rozvoje a vnější pomoci Evropské unie a o jejich provádění
v roce 2011 TVÁŘÍ
V TVÁŘ NOVÝM VÝZVÁM Rok 2011 byl rokem
reakcí na nové výzvy a hledáním řešení těch stávajících. Arabské jaro
– masová hnutí obyvatel u jižních sousedů EU – s sebou přineslo
volání po větší demokracii a sociální spravedlnosti. V reakci na
vývoj situace v arabském světě se k počátečním
opatřením EU spočívajícím v humanitární pomoci a civilní ochraně
připojily specifické strategie a pomoc přizpůsobující se
těmto zemím a napomáhající udržitelným reformám a hospodářskému
rozvoji podporujícímu začlenění. V subsaharské Africe
přivítala EU nejmladší stát na světě, Jižní Súdán, formou
podpůrného balíčku. Z pozice
největšího dárce, jenž poskytuje více než 50 % oficiální rozvojové pomoci
na světě, potvrdily EU a její členské státy svůj dlouhodobý
závazek na vymýcení chudoby. Sdělení nazvané „Zvýšení dopadu rozvojové
politiky EU: Agenda pro změnu“[1]
vyzdvihlo podporu zaměřenou na snižování chudoby, demokracii,
řádnou správu věcí veřejných, udržitelný růst podporující
začlenění, jakož i potřebu poskytovat pomoc tam, kde je nejvíce
zapotřebí a kde může přinést největší užitek. Vzhledem
k obtížné hospodářské situaci v Eurozóně měl tento
krok zvláštní ohlas. I v rámci největší události v oblasti
rozvojové pomoci na celosvětové úrovni – fóra na vysoké úrovni konaného
v jihokorejském Pusanu v listopadu 2011 – se kladl větší
důraz na lepší efektivitu, koordinaci a využití vnitrostátních
systémů jednotlivých zemí při poskytování pomoci. Doplněním
Agendy pro změnu byla budoucí koncepce rozpočtové podpory EU ve
prospěch třetích zemí[2],
která je jedním z nejdůležitějších nástrojů EU, jak klást
větší důraz na rozvojovou pomoc a dosahovat lepších výsledků.
V prosinci 2011 byly zveřejněny nové návrhy na financování
vnější pomoci a rozvoje, které tvoří součást víceletého
finančního rámce (2014–2020) a obsahují nárys plánovaných výdajů na
nové priority. Agenda pro změnu – modernizace
rozvojové politiky EU Dva stěžejní
pilíře Agendy pro změnu tvoří lidská práva, demokracie a
řádná správa věcí veřejných na jedné straně a udržitelný
růst podporující začlenění na straně druhé. Stimulem tohoto
udržitelného růstu podporujícího začlenění bude podpora
sociálního začleňování a lidského rozvoje, důstojné práce,
podnikání a regionální integrace, udržitelného zemědělství, dodávek
energie a přístupu k ní. Navrhuje se použít diferenciovanější
koncepce. To znamená, že některé země (zejména z těch, které se
nedávno staly samostatnými dárci pomoci) z příštího víceletého
finančního rámce EU obdrží nižší nebo žádnou pomoc, ale zato jim budou
nabídnuty alternativní formy spolupráce. Přínosem této nové koncepce je,
že EU bude mít daleko lepší postavení, pokud jde o podporu a obranu jejích
základních hodnot a dodržování jejích mezinárodních závazků vůči
sousedním zemím. To se týká především zemí, které jsou na cestě
přistoupení k EU, zemí, jež prochází obdobím transformace, jakož i
těch nejchudších a nejzranitelnějších zemí na světě. Další
součástí nové politiky je lepší koordinace dárců, zejména
členských států EU, zabraňující zdvojování činností a
zajišťující její větší soudržnost a účinnost. EU dá
přednost oblastem, jež mají velký vliv na snižování chudoby, jako je
správa věcí veřejných, sociální ochrana, zdraví, vzdělávání,
zaměstnanost, zemědělství a energetika. Dvoustranná pomoc
určená konkrétním zemím nebude v budoucnosti směřovat do
více než tří oblastí[3].
Součástí aktualizované politiky jsou také inovativní nástroje
v podobě kombinace grantů a úvěrů a přizvání
soukromého sektoru. V souvislosti
s revizí vnějšího mandátu Evropské investiční banky zkoumá
Komise možnost zřízení evropské platformy pro spolupráci a rozvoj
s cílem optimalizovat mechanismy pro kombinaci ve vnějších oblastech[4]. Energetika přispívá ke snižování chudoby
Energetika je pro snižování chudoby důležitým odvětvím,
neboť pomáhá uspokojovat základní lidské potřeby, jako jsou obživa,
zdraví, bydlení, komunikace a důstojné zaměstnání. Je rovněž výdělečným
odvětvím, neboť přispívá k vytváření podnikatelských
příležitostí. S granty ve
výši 2 miliard EUR, jež byly v posledních sedmi letech přiděleny
energetickému odvětví v rozvojových zemích, zaujímá EU přední
místo při zásobování světa elektrickým proudem. Nástroje EU jako nástroj AKT–EU pro energetiku,
program Afrika–EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a
svěřenecký fond EU–Afrika pro infrastrukturu byly využity
k financování konkrétních projektů po celém africkém kontinentě. Komise chce zvýšit úroveň financování tohoto
odvětví zapojením soukromého sektoru a rozvojových bank do budoucích
projektů. Evropský komisař pro
rozvoj je členem skupiny na vysoké úrovni zabývající se problémem
udržitelné energie pro všechny, jež byla zřízena generálním tajemníkem OSN
Ban-Ki-Moonem a jejímž cílem je mobilizovat finanční prostředky ze
všech oblastí společnosti ve prospěch programů spojených
s energetikou. Energetika tvoří také
hlavní odvětví Agendy pro změnu. Rozpočtová podpora – nositel
změny Sdělení o novém přístupu
k rozpočtové podpoře EU zveřejněné spolu
s návrhy na Agendu pro změnu v říjnu 2011
vyostřilo otázku využití tohoto rozvojového nástroje coby nositele
změny. Rozpočtová podpora představuje způsob pomoci, který
zahrnuje politický dialog, finanční převody na účet státní
pokladny partnerské země, hodnocení výkonů a budování kapacit
založené na partnerství a vzájemné odpovědnosti. Tato nová koncepce by
měla umožňovat větší diferenciaci operací rozpočtové
podpory, jež by EU umožňovalo lépe reagovat na politický, hospodářský
a sociální kontext partnerské země. EU bude klást větší důraz na
vzájemnou odpovědnost a společný závazek týkající se lidských práv,
demokracie a právního státu, jakož i na transparentnost a dohled nad
rozpočtem. Nový finanční rámec Návrhy Komise z června 2011 týkající
se víceletého finančního rámce na období 2014–2020 se opíraly o návrhy na
„Rozpočet – Evropa 2020“[5],
jež vyzdvihly ty oblasti, v nichž by EU mohla sehrát důležitou úlohu
ve stále více globalizovaném světě. EU zůstává věrna svému
závazku k dosažení rozvojových cílů tisíciletí a splnění cíle
oficiální rozvojové pomoci ve výši 0,7 % hrubého národního důchodu (HND)
do roku 2015. V zájmu splnění těchto cílů bylo v rámci rozpočtu
navrženo zvýšit financování vnější činnosti z 56,8 miliard EUR na 70
miliard EUR a využít inovativních finančních nástrojů
(úvěrů, záruk, vlastního kapitálu a nástrojů pro sdílení rizik)
za účelem posílení soukromých investic a institucí v přijímacích
zemích. Bylo také navrženo navýšit prostředky Evropského rozvojového fondu
(ERF) určené pro 79 afrických, karibských a tichomořských (AKT)
států z 23 milionů EUR na šest let na 30,3 milionu EUR na sedm
let (v cenách roku 2011), které by i nadále přímo financovaly členské
státy EU. Společný
proces rozhodování Rok 2011 byl
prvním rokem fungování nové Evropské služby pro vnější činnost
(ESVČ) pod vedením vysoké představitelky Unie pro zahraniční
věci a bezpečnostní politiku. ESVČ spolupracovala v roce
2011 s útvary Komise především na společné reakci na krize
v Libyi a Tunisku a při přípravě návrhů nového
víceletého finančního rámce. Celosvětová síť 140 zastoupení EU
provádí politickou a diplomatickou činnost v zájmu EU a poskytuje podporu
členským státům skrze takové činnosti, jako je společné
zpravodajství. Zatímco diplomatické služby jednotlivých států omezují své
zdroje, aby se bylo možné soustředit na jiné priority, přispívají
delegace EU svou přidanou hodnotou k řádnému zastoupení EU po celém
světě. Přitom nejde o nahrazení diplomatických služeb
jednotlivých států, ale spíše o účinnější a účelnější
využití zdrojů a posílení celosvětového postavení EU. Arabské jaro – ruka podaná jižním
sousedům V březnu 2011 EU potvrdila svou
odhodlanost pomoci národům v jižním Středomoří dosáhnout
většího dodržování lidských práv, více demokracie a lepšího života.
V souvislosti s evropskou politikou sousedství (EPS) přišla
z její strany nabídka „Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu“
s jižními sousedy. Toto partnerství je založeno na přístupu opírajícímu
se o pobídky, jehož cílem je podpořit partnery, kteří se zavázali
k reformám, a vytvořit užší vazbu mezi politickou koncepcí a
programem finanční pomoci. To mělo za následek přesměrování
600 milionů EUR v rámci jižního sousedství směrem
k cílům stanoveným v rámci partnerství: demokratický
přechod, partnerství s národy a občanskou společností a
udržitelný růst podporující začlenění. Další 1 miliarda EUR z rozpočtu EU
byla uvolněna pro partnerské země EPS na podporu provádění
nového společného sdělení z května 2011 s názvem „Nový
přístup k sousedství, jež prochází změnami“. Největší
část těchto dodatečných prostředků (670 milionů
EUR) poteče dvěma zastřešujícími programy: SPRING (Podpora pro
partnerství, reformy a růst podporující začlenění) v rámci
jižního sousedství (540 milionů EUR na období 2011–2013) a EaPIC
(integrace a spolupráce v rámci Východního partnerství) v rámci východního
sousedství (130 milionů EUR na období 2012–2013). Zbytek finančních prostředků
byl většinou přidělen programům vysokoškolského
vzdělávání (Tempus, Erasmus Mundus atd.) a na podporu organizací
občanské společnosti a nestátních subjektů. Byl vytvořen
nástroj pro občanskou společnost, jehož cílem je budovat kapacity
občanské společnosti jak u jižních, tak u východních sousedů EU
za účelem podpory reforem a zvýšení veřejné odpovědnosti. Jeho
rozpočet na rok 2011 činil 26,4 milionu EUR. V reakci na nedávné
události Arabského jara byl vytvořen také další program nazvaný
„Bezpečnost investic ve středomořské oblasti“. Globální záběr K posílení svých vazeb po celém
světě EU využila a prohloubila v roce 2011 celou řadu
stávajících dohod o spolupráci, obchodních dohod a dohod o přidružení a
specializovaných nástrojů. Nezávislost Jižního Súdánu
v červenci 2011 si vyžádala otevření nového zastoupení EU
v hlavním městě Džubě. Členské státy EU a Komise
souhlasily se zlepšením koordinace a soudržnosti rozvojové pomoci
prostřednictvím společného naplánování 800 milionů EUR
v rámci jednoho strategického dokumentu na období 2011–2013
s důrazem na zdraví, vzdělávání, rozvoj venkova, posilování
právního státu a lepší přístup k zásobování vodou a k hygienickým
zařízením. 200 milionů EUR z této částky bylo vydáno
z prostředků ERF. Události v severní Africe měly také
jak krátkodobý, tak potenciálně dlouhodobější dopad na jižní sousedy
tohoto regionu, zejména na oblast Sahelu a sousední země. EU zareagovala
prostřednictvím svého nástroje stability na žádosti o okamžitou podporu
stabilizačního úsilí v této oblasti. Tato podpora se týkala obživy a
s tím spojených potřeb vracejících se migrantů (zvláště
z Libye) a dalších skupin. „Strategie EU na podporu bezpečnosti a
rozvoje v oblasti Sahelu“ se zabývala dlouhodobějšími dopady na
bezpečnost a rozvoj této oblasti. Původní podpůrný balíček
ve výši 150 milionů EUR byl rozdělen mezi Mali, Mauretánii a Nigérii
na podporu rozvoje a vládních činností, jakož i na posílení jejich
soudních systémů. Tato oblast čelí mnohostranným a navzájem
propojeným výzvám: extrémní chudobě, vlivům v důsledku
změny klimatu, častým potravinovým krizím, rychlému populačnímu
růstu, křehké správě věcí veřejných, korupci,
nevyřešeným vnitřním pnutím, riziku násilného extremismu a
radikalizaci, nedovolenému obchodu a bezpečnostním hrozbám spojeným
s terorismem. Ukázalo se, že potravinová krize
v oblasti Afrického rohu je jednou z největších nových výzev
v oblasti v roce 2011. EU poskytla dodatečné finanční
prostředky Etiopii (13,75 milionu EUR), Džibutsku (zhruba 4,5 milionu EUR)
a Somálsku (25 milionů EUR). V listopadu 2011 byl schválen nový
strategický rámec pro oblast Afrického rohu a byl jmenován vůbec první
zástupce EU pro tuto oblast, který se zpočátku krátce zaměřil na
Somálsko a na problém pirátství, které se v této oblasti obzvláště
rozmohlo. EU také navýšila svou podporu Pobřeží slonoviny, když této zemi
poskytla 125 milionů EUR na pomoc novým výkonným orgánům prezidenta
Alassaneho Ouattara za účelem obnovení politické a hospodářské stability.
K pokroku došlo také při provádění druhého akčního plánu
společné strategie Afrika–EU a jejich osmi tématických partnerství.
V rámci platformy Afrika–EU pro dialog o správě věcí
veřejných a lidských právech byly předloženy návrhy na správu
přírodních zdrojů během konfliktu a po konfliktu, čímž se
dostalo podpory nedávným opatřením EU usilujícím o větší
transparentnost činností těžebního a dřevařského
průmyslu v Africe. V roce 2011 se EU silně
zaměřila na své východní sousedy, pro něž je EU partnerem,
katalyzátorem reforem a magnetem hospodářských příležitostí. Na
druhém summitu Východního partnerství konaném ve Varšavě ve dnech 29.–30.
září 2011 obnovily EU a její východní sousedé své závazky,
přičemž partnerům, kteří usilují o reformy, EU
přislíbila dodatečné finanční prostředky ve výši až 130
milionů EUR na období let 2012–2013. Výsledkem mezinárodní konference
pořádané Ukrajinou při příležitosti 25. výročí jaderné
havárie v Černobylu bylo vyčlenění dalších 550 milionů
EUR na program výstavby nového ochranného pláště a ochrany obyvatel a
životního prostředí před poškozeným blokem 4 černobylské
elektrárny. Dalších 110 milionů
EUR přislíbila EU v rámci svého nástroje pro spolupráci v oblasti
jaderné bezpečnosti. Země ve Střední Asii vnímají EU jako
blízkého politického spojence a důvěryhodného partnera, na kterého se
lze spolehnout při procesu transformace, k němuž se odhodlaly a
který je plný výzev, ale i hospodářských příležitostí. Na setkání
ministrů zahraničních věcí EU a Střední Asie
v Taškentu dne 7. dubna 2011 obnovily obě partnerské strany svůj
závazek dosáhnout cílů a realizovat strategii EU a Střední Asie
s tím, že budou čerpat ze zdrojů vyhrazených na období
2012–2013, které jsou určeny na podporu zásadních politických a
hospodářských reforem. Summit EU–Latinská Amerika a Karibik konaný
v Madridu v květnu 2010 byl signálem těsnějších
politických vztahů s Latinskou Amerikou a Karibikem. Vůbec první
regionální dohoda o přidružení byla uzavřena se Střední Amerikou
a s Kolumbií a Peru bylo zahájeno vyjednávání o mnohostranné obchodní
dohodě. K pokroku došlo i při jednání o dohodě o
přidružení mezi EU a organizací Společného jihoamerického trhu,
MERCOSUR. V roce 2011 došlo rovněž k otevření ústředí
nadace EU–LAK v německém Hamburku, jejíž činnost byla zahájena
v listopadu 2011. EU zintenzívnila své vztahy se Sdružením
národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a posílila dvoustranné vazby
s deseti členy sdružení vyjednáním a realizací dvoustranných dohod o
partnerství a spolupráci a o volném obchodu. Jedním z vysoce
úspěšných projektů zaměřeným na celou oblast Asie, který
byl financován EU, je SWITCH Asia. Jedná se o mnohostranný program na podporu
udržitelného tempa výroby a spotřeby, z kterého se financuje
řada drobných projektů roztroušených po celém kontinentu.
Přispívá ke snižování chudoby a lepší kvalitě života (rozvojové cíle
tisíciletí 1 a 7) a současně podporuje zelenou ekonomiku. V Karibiku se pokračovalo
v celé řadě iniciativ zahájených v roce 2010. Konečný návrh společné strategie
EU–Karibik, o němž se diskutovalo na summitu EU a CARIFORUM v roce
2010, byl předložen k institucionálnímu zpracování a jeho
zveřejnění se očekává během roku 2012. Provádění Dohody o hospodářském
partnerství mezi státy CARIFORUM a EU postoupilo vpřed. Dlouho očekávaný Karibský svěřenecký
fond pro infrastrukturu byl schválen výborem ERF v podobě Karibské
investiční facility, jež svou činnost zahájí v roce 2012. Změna klimatu představuje zdaleka
největší hrozbu pro oblast Tichomoří a ohrožuje schopnost této
oblasti splnit rozvojové cíle tisíciletí. V návaznosti na iniciativu EU a
Tichomoří k problematice změny klimatu zahájenou v prosinci
2010 se komisař EU pro rozvoj setkal s ministry zemí tichomořské
oblasti v rámci regionální konference na vysoké úrovni (Vanuatu,
březen 2011), jejímž výsledkem byl silnější závazek k vysoce
účinné rozvojové spolupráci, která se zaměřuje na řešení
problémů spojených se změnou klimatu, snižování chudoby, podporu
lidských práv, demokracie a rovnosti žen a mužů, jakož i na splnění
rozvojových cílů tisíciletí. Očekává se, že v roce 2012
předloží Komise a vysoká představitelka společné sdělení
nazvané „Směrem k obnovenému rozvojovému partnerství mezi EU a
Tichomořím“. Během celého roku 2011 EU zaujímala i
nadále vedoucí úlohu v boji proti změně klimatu na
celosvětové úrovni tím, že se zasazovala o pokrok při mezinárodních
jednáních o klimatu. Splnila své závazky poskytnout prostředky na
financování rychlého startu a vystupňovala své diplomatické úsilí
před durbanskou konferencí OSN o klimatu, která proběhla
v listopadu 2011 v Jižní Africe. Projekty na zásobování vodou financované z prostředků EU Mezi roky 2004 a 2012 bylo spolufinancováno 272 projektů
v rámci facility AKT-EU pro vodu, kterou EU založila za účelem
zlepšení dodávek vody, hygienických a sanitárních zařízení a správy
vodních zdrojů v afrických, karibských a tichomořských zemích. Tato facilita původně disponovala 700
miliony EUR od EU a 12 miliony EUR, které poskytla španělská vláda. Širší iniciativa Evropské unie pro vodu (EUWI), vytvořená
v roce 2002, pokračuje v úsilí o mobilizaci zdrojů
různého původu na zajištění vody a hygienických zařízení. Od roku 2004 pomohla EU již více než 32
milionům lidí získat přístup k lepšímu zásobování vodou a více
než 9 milionům lidí přístup k hygienickým zařízením. V návaznosti na úspěchy iniciativy EU pro
vodu a facility EU–AKT pro vodu bude EU pokračovat v podpoře
mezinárodní spolupráce a inovativních postupů posilováním vazby mezi
vodohospodářským odvětvím a dalšími sektory jako
zemědělství a energetika. V Agendě pro změnu Komise zdůraznila, že nové politiky
by měly odstraňovat nerovnosti a zejména chudým lidem poskytnout
přístup k půdě, vodě a energii, aniž by se tím
poškodilo životní prostředí. V období
2003–2010 se zavázala vydat zhruba 3 miliardy EUR na činnosti spojené
s projekty týkajícími se vody a hygienických zařízení. Během tohoto období se rozvojová pomoc EU
v oblasti vody a hygienických zařízení téměř ztrojnásobila. Naplňování rozvojových cílů
tisíciletí Výroční zpráva z roku 2011
podrobně rozvádí, jak projekty a programy EU pomáhají naplňovat
rozvojové cíle tisíciletí na jednotlivých kontinentech a v různých
regionech. EU rozšířila programy a
vytvořila specifické nástroje, tak aby se zlepšilo naplňování
těchto cílů, a to i těch, které nejvíce zaostávají, jako je
dětská a mateřská úmrtnost. Koncem
roku 2011 byla přijata první část iniciativy na splnění
rozvojových cílů tisíciletí, jež byla založena v září 2010 a
disponuje 1 miliardou EUR. Zaměřuje se na země, které při
naplňování svých rozvojových cílů tisíciletí nejvíce zaostávají.
Potravinový nástroj EU rovněž zlepšil zajišťování potravin a výživy. Ke konci roku 2011 bylo z tohoto nástroje,
který disponuje 1 miliardou EUR, financováno 134 projektů prováděných
nevládními organizacemi a agenturami členských států EU, 69
projektů v gesci mezinárodních organizací, tři regionální
projekty a deset opatření rozpočtové podpory. Prostřednictvím Agendy pro změnu se
na přední místo programu rozvojové spolupráce EU podařilo
zařadit udržitelné zemědělství, zajišťování potravin a
výživy. S cílem pomoci zemím splnit
rozvojový cíl tisíciletí 3 týkající se rovnosti žen a mužů byly během
roku 2011 z tématického programu EU nazvaného „Investice do lidských
zdrojů“ přiděleny finanční prostředky dvěma
velkým iniciativám zabývajícím se rovností žen a mužů: jedna si klade za
cíl posílení společenského a hospodářského postavení žen a druhou je
nový program OSN nazvaný „Zvyšování odpovědnosti při financování v
zájmu rovnosti žen a mužů“. Posilování
lidských práv a řádné správy věcí veřejných V roce 2011 EU
využila řadu svých vnějších nástrojů a politik na podporu a
ochranu lidských práv a řádné správy věcí veřejných, jakož i na
boj proti nerovnosti žen a mužů. V prosinci 2011 předložila
Komise a vysoká představitelka společné sdělení „Lidská práva a
demokracie jako priority vnější činnosti EU – na cestě k
efektivnějšímu přístupu“[6].
Znovu v něm potvrdily postoj EU k lidským právům, jakož i
záměr přizpůsobit podporu lidských práv místním podmínkám a
nastínily způsoby, jak by bylo možné uplatnit kolektivní váhu EU.
V rámci návrhů nového víceletého finančního rámce dojde k
dalšímu posílení evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, k
čemuž patří i větší podpora občanské společnosti po
celém světě. Citlivý přístup k ženské a mužské obřízce Spolupráce EU s Dětským fondem OSN (UNICEF) sklidila velký
úspěch při boji proti mrzačení ženských pohlavních orgánů /
ženské obřízce a sňatkům dětí, které ovlivňují životy
mnoha dívek. Program realizovaný fondem UNICEF obdržel v letech 2008–2012
částku v celkové výši 3 991 000 EUR. V cílových
zemích (Egypt, Eritrea, Senegal, Súdán a Indie) se zaměřil na
změnu společenských norem a postojů poskytováním základního
vzdělání a diskusemi o citlivých otázkách v rámci venkovských komunit
za využití zprostředkovatelské role uznávaných vůdců těchto
komunit. Díky tomuto citlivému přístupu
se Senegal brzy stane první zemí, jež vyhlásí odstoupení od tradičních
praktik. Výhled do
budoucna Agenda pro
změnu a doprovodné návrhy na rozpočtovou podporu znamenají
aktualizaci vnější a rozvojové politiky EU, tak aby byla schopná
čelit výzvám měnícího se světa. Tento modernizovaný program
usiluje o zaměření rozvojové spolupráce na podporu lidských práv,
demokracie, řádné správy věcí veřejných a udržitelného
růstu podporujícího začlenění. Udržitelné zemědělství,
zabezpečení potravin, udržitelná energetika, posilování pozic soukromého
sektoru jakožto partnera rozvojové pomoci, důstojná práce a minimální
úrovně sociální ochrany hrají v této souvislosti důležitou roli. Uznává se, že EU
může zlepšit své nástroje na podporu udržitelných změn ve
společnostech, v nichž probíhá přechodný proces, tak aby
zohledňovaly jejich situaci a potřeby a přizpůsobovaly se
jim. Země s nízkými příjmy jsou obzvláště vystaveny
vnějším otřesům. V zájmu pomoci postupně vytvořit
odolnost vůči těmto otřesům se ve společném
sdělení z roku 2011 navrhovalo větší zaměření na
mobilizaci domácích příjmů, posilování systémů sociálního
zabezpečení, zvyšování účinnosti veřejných výdajů a
opatření na diversifikaci ekonomik. Bude však zapotřebí určitého
času, než se projeví přínos těchto politik. Komise rovněž
zváží možnost realizace svých inovativních projektů (např. projektu
SPRING) i v dalších oblastech světa. K pomoci
rozvojovým zemím při reakci na ekonomické a finanční dopady
vnějších otřesů jsou zapotřebí krátkodobé mechanismy. Na
základě zkušeností získaných při provádění nástroje FLEX,
potravinového nástroje a nástroje V-FLEX pro země zápasící s hospodářským
propadem vytváří Komise další mechanismy pro absorpci otřesů.
Vzhledem k příštímu přezkumu rozvojových cílů tisíciletí,
který v roce 2013 provede OSN, zůstane naplňování rozvojových
cílů tisíciletí a rámec, který se objeví poté, klíčovým úkolem
v roce 2012. [1] KOM(2011) 637 v konečném znění. [2] KOM(2011) 638 v konečném znění. [3] S možnou výjimkou kandidátských zemí a možných
kandidátů na přistoupení k EU financovaných z nástroje
předvstupní pomoci. [4] Rozhodnutí č. 1080/2011/EU. [5] KOM(2011) 500 v konečném znění. [6] http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0886:FIN:cs:PDF