EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52012DC0444

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Výroční zpráva za rok 2012 o politikách rozvoje a vnější pomoci Evropské unie a o jejich provádění v roce 2011

/* COM/2012/0444 final */

52012DC0444

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Výroční zpráva za rok 2012 o politikách rozvoje a vnější pomoci Evropské unie a o jejich provádění v roce 2011 /* COM/2012/0444 final */


ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Výroční zpráva za rok 2012 o politikách rozvoje a vnější pomoci Evropské unie a o jejich provádění v roce 2011

TVÁŘÍ V TVÁŘ NOVÝM VÝZVÁM

Rok 2011 byl rokem reakcí na nové výzvy a hledáním řešení těch stávajících. Arabské jaro – masová hnutí obyvatel u jižních sousedů EU – s sebou přineslo volání po větší demokracii a sociální spravedlnosti. V reakci na vývoj situace v arabském světě se k počátečním opatřením EU spočívajícím v humanitární pomoci a civilní ochraně připojily specifické strategie a pomoc přizpůsobující se těmto zemím a napomáhající udržitelným reformám a hospodářskému rozvoji podporujícímu začlenění. V subsaharské Africe přivítala EU nejmladší stát na světě, Jižní Súdán, formou podpůrného balíčku.

Z pozice největšího dárce, jenž poskytuje více než 50 % oficiální rozvojové pomoci na světě, potvrdily EU a její členské státy svůj dlouhodobý závazek na vymýcení chudoby. Sdělení nazvané „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“[1] vyzdvihlo podporu zaměřenou na snižování chudoby, demokracii, řádnou správu věcí veřejných, udržitelný růst podporující začlenění, jakož i potřebu poskytovat pomoc tam, kde je nejvíce zapotřebí a kde může přinést největší užitek. Vzhledem k obtížné hospodářské situaci v Eurozóně měl tento krok zvláštní ohlas. I v rámci největší události v oblasti rozvojové pomoci na celosvětové úrovni – fóra na vysoké úrovni konaného v jihokorejském Pusanu v listopadu 2011 – se kladl větší důraz na lepší efektivitu, koordinaci a využití vnitrostátních systémů jednotlivých zemí při poskytování pomoci. Doplněním Agendy pro změnu byla budoucí koncepce rozpočtové podpory EU ve prospěch třetích zemí[2], která je jedním z nejdůležitějších nástrojů EU, jak klást větší důraz na rozvojovou pomoc a dosahovat lepších výsledků. V prosinci 2011 byly zveřejněny nové návrhy na financování vnější pomoci a rozvoje, které tvoří součást víceletého finančního rámce (2014–2020) a obsahují nárys plánovaných výdajů na nové priority.

Agenda pro změnu – modernizace rozvojové politiky EU

Dva stěžejní pilíře Agendy pro změnu tvoří lidská práva, demokracie a řádná správa věcí veřejných na jedné straně a udržitelný růst podporující začlenění na straně druhé. Stimulem tohoto udržitelného růstu podporujícího začlenění bude podpora sociálního začleňování a lidského rozvoje, důstojné práce, podnikání a regionální integrace, udržitelného zemědělství, dodávek energie a přístupu k ní. Navrhuje se použít diferenciovanější koncepce. To znamená, že některé země (zejména z těch, které se nedávno staly samostatnými dárci pomoci) z příštího víceletého finančního rámce EU obdrží nižší nebo žádnou pomoc, ale zato jim budou nabídnuty alternativní formy spolupráce. Přínosem této nové koncepce je, že EU bude mít daleko lepší postavení, pokud jde o podporu a obranu jejích základních hodnot a dodržování jejích mezinárodních závazků vůči sousedním zemím. To se týká především zemí, které jsou na cestě přistoupení k EU, zemí, jež prochází obdobím transformace, jakož i těch nejchudších a nejzranitelnějších zemí na světě.

Další součástí nové politiky je lepší koordinace dárců, zejména členských států EU, zabraňující zdvojování činností a zajišťující její větší soudržnost a účinnost. EU dá přednost oblastem, jež mají velký vliv na snižování chudoby, jako je správa věcí veřejných, sociální ochrana, zdraví, vzdělávání, zaměstnanost, zemědělství a energetika. Dvoustranná pomoc určená konkrétním zemím nebude v budoucnosti směřovat do více než tří oblastí[3]. Součástí aktualizované politiky jsou také inovativní nástroje v podobě kombinace grantů a úvěrů a přizvání soukromého sektoru.

V souvislosti s revizí vnějšího mandátu Evropské investiční banky zkoumá Komise možnost zřízení evropské platformy pro spolupráci a rozvoj s cílem optimalizovat mechanismy pro kombinaci ve vnějších oblastech[4].

Energetika přispívá ke snižování chudoby

Energetika je pro snižování chudoby důležitým odvětvím, neboť pomáhá uspokojovat základní lidské potřeby, jako jsou obživa, zdraví, bydlení, komunikace a důstojné zaměstnání. Je rovněž výdělečným odvětvím, neboť přispívá k vytváření podnikatelských příležitostí. S granty ve výši 2 miliard EUR, jež byly v posledních sedmi letech přiděleny energetickému odvětví v rozvojových zemích, zaujímá EU přední místo při zásobování světa elektrickým proudem. Nástroje EU jako nástroj AKT–EU pro energetiku, program Afrika–EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a svěřenecký fond EU–Afrika pro infrastrukturu byly využity k financování konkrétních projektů po celém africkém kontinentě. Komise chce zvýšit úroveň financování tohoto odvětví zapojením soukromého sektoru a rozvojových bank do budoucích projektů. Evropský komisař pro rozvoj je členem skupiny na vysoké úrovni zabývající se problémem udržitelné energie pro všechny, jež byla zřízena generálním tajemníkem OSN Ban-Ki-Moonem a jejímž cílem je mobilizovat finanční prostředky ze všech oblastí společnosti ve prospěch programů spojených s energetikou. Energetika tvoří také hlavní odvětví Agendy pro změnu.

Rozpočtová podpora – nositel změny

Sdělení o novém přístupu k rozpočtové podpoře EU zveřejněné spolu s návrhy na Agendu pro změnu v říjnu 2011 vyostřilo otázku využití tohoto rozvojového nástroje coby nositele změny. Rozpočtová podpora představuje způsob pomoci, který zahrnuje politický dialog, finanční převody na účet státní pokladny partnerské země, hodnocení výkonů a budování kapacit založené na partnerství a vzájemné odpovědnosti. Tato nová koncepce by měla umožňovat větší diferenciaci operací rozpočtové podpory, jež by EU umožňovalo lépe reagovat na politický, hospodářský a sociální kontext partnerské země. EU bude klást větší důraz na vzájemnou odpovědnost a společný závazek týkající se lidských práv, demokracie a právního státu, jakož i na transparentnost a dohled nad rozpočtem.

Nový finanční rámec

Návrhy Komise z června 2011 týkající se víceletého finančního rámce na období 2014–2020 se opíraly o návrhy na „Rozpočet – Evropa 2020“[5], jež vyzdvihly ty oblasti, v nichž by EU mohla sehrát důležitou úlohu ve stále více globalizovaném světě. EU zůstává věrna svému závazku k dosažení rozvojových cílů tisíciletí a splnění cíle oficiální rozvojové pomoci ve výši 0,7 % hrubého národního důchodu (HND) do roku 2015. V zájmu splnění těchto cílů bylo v rámci rozpočtu navrženo zvýšit financování vnější činnosti z 56,8 miliard EUR na 70 miliard EUR a využít inovativních finančních nástrojů (úvěrů, záruk, vlastního kapitálu a nástrojů pro sdílení rizik) za účelem posílení soukromých investic a institucí v přijímacích zemích. Bylo také navrženo navýšit prostředky Evropského rozvojového fondu (ERF) určené pro 79 afrických, karibských a tichomořských (AKT) států z 23 milionů EUR na šest let na 30,3 milionu EUR na sedm let (v cenách roku 2011), které by i nadále přímo financovaly členské státy EU.

Společný proces rozhodování

Rok 2011 byl prvním rokem fungování nové Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) pod vedením vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. ESVČ spolupracovala v roce 2011 s útvary Komise především na společné reakci na krize v Libyi a Tunisku a při přípravě návrhů nového víceletého finančního rámce. Celosvětová síť 140 zastoupení EU provádí politickou a diplomatickou činnost v zájmu EU a poskytuje podporu členským státům skrze takové činnosti, jako je společné zpravodajství. Zatímco diplomatické služby jednotlivých států omezují své zdroje, aby se bylo možné soustředit na jiné priority, přispívají delegace EU svou přidanou hodnotou k řádnému zastoupení EU po celém světě. Přitom nejde o nahrazení diplomatických služeb jednotlivých států, ale spíše o účinnější a účelnější využití zdrojů a posílení celosvětového postavení EU.

Arabské jaro – ruka podaná jižním sousedům

V březnu 2011 EU potvrdila svou odhodlanost pomoci národům v jižním Středomoří dosáhnout většího dodržování lidských práv, více demokracie a lepšího života. V souvislosti s evropskou politikou sousedství (EPS) přišla z její strany nabídka „Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu“ s jižními sousedy. Toto partnerství je založeno na přístupu opírajícímu se o pobídky, jehož cílem je podpořit partnery, kteří se zavázali k reformám, a vytvořit užší vazbu mezi politickou koncepcí a programem finanční pomoci. To mělo za následek přesměrování 600 milionů EUR v rámci jižního sousedství směrem k cílům stanoveným v rámci partnerství: demokratický přechod, partnerství s národy a občanskou společností a udržitelný růst podporující začlenění.

Další 1 miliarda EUR z rozpočtu EU byla uvolněna pro partnerské země EPS na podporu provádění nového společného sdělení z května 2011 s názvem „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“. Největší část těchto dodatečných prostředků (670 milionů EUR) poteče dvěma zastřešujícími programy: SPRING (Podpora pro partnerství, reformy a růst podporující začlenění) v rámci jižního sousedství (540 milionů EUR na období 2011–2013) a EaPIC (integrace a spolupráce v rámci Východního partnerství) v rámci východního sousedství (130 milionů EUR na období 2012–2013).

Zbytek finančních prostředků byl většinou přidělen programům vysokoškolského vzdělávání (Tempus, Erasmus Mundus atd.) a na podporu organizací občanské společnosti a nestátních subjektů. Byl vytvořen nástroj pro občanskou společnost, jehož cílem je budovat kapacity občanské společnosti jak u jižních, tak u východních sousedů EU za účelem podpory reforem a zvýšení veřejné odpovědnosti. Jeho rozpočet na rok 2011 činil 26,4 milionu EUR. V reakci na nedávné události Arabského jara byl vytvořen také další program nazvaný „Bezpečnost investic ve středomořské oblasti“.

Globální záběr

K posílení svých vazeb po celém světě EU využila a prohloubila v roce 2011 celou řadu stávajících dohod o spolupráci, obchodních dohod a dohod o přidružení a specializovaných nástrojů.

Nezávislost Jižního Súdánu v červenci 2011 si vyžádala otevření nového zastoupení EU v hlavním městě Džubě. Členské státy EU a Komise souhlasily se zlepšením koordinace a soudržnosti rozvojové pomoci prostřednictvím společného naplánování 800 milionů EUR v rámci jednoho strategického dokumentu na období 2011–2013 s důrazem na zdraví, vzdělávání, rozvoj venkova, posilování právního státu a lepší přístup k zásobování vodou a k hygienickým zařízením. 200 milionů EUR z této částky bylo vydáno z prostředků ERF.

Události v severní Africe měly také jak krátkodobý, tak potenciálně dlouhodobější dopad na jižní sousedy tohoto regionu, zejména na oblast Sahelu a sousední země. EU zareagovala prostřednictvím svého nástroje stability na žádosti o okamžitou podporu stabilizačního úsilí v této oblasti. Tato podpora se týkala obživy a s tím spojených potřeb vracejících se migrantů (zvláště z Libye) a dalších skupin. „Strategie EU na podporu bezpečnosti a rozvoje v oblasti Sahelu“ se zabývala dlouhodobějšími dopady na bezpečnost a rozvoj této oblasti. Původní podpůrný balíček ve výši 150 milionů EUR byl rozdělen mezi Mali, Mauretánii a Nigérii na podporu rozvoje a vládních činností, jakož i na posílení jejich soudních systémů. Tato oblast čelí mnohostranným a navzájem propojeným výzvám: extrémní chudobě, vlivům v důsledku změny klimatu, častým potravinovým krizím, rychlému populačnímu růstu, křehké správě věcí veřejných, korupci, nevyřešeným vnitřním pnutím, riziku násilného extremismu a radikalizaci, nedovolenému obchodu a bezpečnostním hrozbám spojeným s terorismem.

Ukázalo se, že potravinová krize v oblasti Afrického rohu je jednou z největších nových výzev v oblasti v roce 2011. EU poskytla dodatečné finanční prostředky Etiopii (13,75 milionu EUR), Džibutsku (zhruba 4,5 milionu EUR) a Somálsku (25 milionů EUR). V listopadu 2011 byl schválen nový strategický rámec pro oblast Afrického rohu a byl jmenován vůbec první zástupce EU pro tuto oblast, který se zpočátku krátce zaměřil na Somálsko a na problém pirátství, které se v této oblasti obzvláště rozmohlo. EU také navýšila svou podporu Pobřeží slonoviny, když této zemi poskytla 125 milionů EUR na pomoc novým výkonným orgánům prezidenta Alassaneho Ouattara za účelem obnovení politické a hospodářské stability. K pokroku došlo také při provádění druhého akčního plánu společné strategie Afrika–EU a jejich osmi tématických partnerství. V rámci platformy Afrika–EU pro dialog o správě věcí veřejných a lidských právech byly předloženy návrhy na správu přírodních zdrojů během konfliktu a po konfliktu, čímž se dostalo podpory nedávným opatřením EU usilujícím o větší transparentnost činností těžebního a dřevařského průmyslu v Africe.

V roce 2011 se EU silně zaměřila na své východní sousedy, pro něž je EU partnerem, katalyzátorem reforem a magnetem hospodářských příležitostí. Na druhém summitu Východního partnerství konaném ve Varšavě ve dnech 29.–30. září 2011 obnovily EU a její východní sousedé své závazky, přičemž partnerům, kteří usilují o reformy, EU přislíbila dodatečné finanční prostředky ve výši až 130 milionů EUR na období let 2012–2013. Výsledkem mezinárodní konference pořádané Ukrajinou při příležitosti 25. výročí jaderné havárie v Černobylu bylo vyčlenění dalších 550 milionů EUR na program výstavby nového ochranného pláště a ochrany obyvatel a životního prostředí před poškozeným blokem 4 černobylské elektrárny. Dalších 110 milionů EUR přislíbila EU v rámci svého nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti.

Země ve Střední Asii vnímají EU jako blízkého politického spojence a důvěryhodného partnera, na kterého se lze spolehnout při procesu transformace, k němuž se odhodlaly a který je plný výzev, ale i hospodářských příležitostí. Na setkání ministrů zahraničních věcí EU a Střední Asie v Taškentu dne 7. dubna 2011 obnovily obě partnerské strany svůj závazek dosáhnout cílů a realizovat strategii EU a Střední Asie s tím, že budou čerpat ze zdrojů vyhrazených na období 2012–2013, které jsou určeny na podporu zásadních politických a hospodářských reforem.

Summit EU–Latinská Amerika a Karibik konaný v Madridu v květnu 2010 byl signálem těsnějších politických vztahů s Latinskou Amerikou a Karibikem. Vůbec první regionální dohoda o přidružení byla uzavřena se Střední Amerikou a s Kolumbií a Peru bylo zahájeno vyjednávání o mnohostranné obchodní dohodě. K pokroku došlo i při jednání o dohodě o přidružení mezi EU a organizací Společného jihoamerického trhu, MERCOSUR. V roce 2011 došlo rovněž k otevření ústředí nadace EU–LAK v německém Hamburku, jejíž činnost byla zahájena v listopadu 2011.

EU zintenzívnila své vztahy se Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a posílila dvoustranné vazby s deseti členy sdružení vyjednáním a realizací dvoustranných dohod o partnerství a spolupráci a o volném obchodu. Jedním z vysoce úspěšných projektů zaměřeným na celou oblast Asie, který byl financován EU, je SWITCH Asia. Jedná se o mnohostranný program na podporu udržitelného tempa výroby a spotřeby, z kterého se financuje řada drobných projektů roztroušených po celém kontinentu. Přispívá ke snižování chudoby a lepší kvalitě života (rozvojové cíle tisíciletí 1 a 7) a současně podporuje zelenou ekonomiku.

V Karibiku se pokračovalo v celé řadě iniciativ zahájených v roce 2010. Konečný návrh společné strategie EU–Karibik, o němž se diskutovalo na summitu EU a CARIFORUM v roce 2010, byl předložen k institucionálnímu zpracování a jeho zveřejnění se očekává během roku 2012. Provádění Dohody o hospodářském partnerství mezi státy CARIFORUM a EU postoupilo vpřed. Dlouho očekávaný Karibský svěřenecký fond pro infrastrukturu byl schválen výborem ERF v podobě Karibské investiční facility, jež svou činnost zahájí v roce 2012.

Změna klimatu představuje zdaleka největší hrozbu pro oblast Tichomoří a ohrožuje schopnost této oblasti splnit rozvojové cíle tisíciletí. V návaznosti na iniciativu EU a Tichomoří k problematice změny klimatu zahájenou v prosinci 2010 se komisař EU pro rozvoj setkal s ministry zemí tichomořské oblasti v rámci regionální konference na vysoké úrovni (Vanuatu, březen 2011), jejímž výsledkem byl silnější závazek k vysoce účinné rozvojové spolupráci, která se zaměřuje na řešení problémů spojených se změnou klimatu, snižování chudoby, podporu lidských práv, demokracie a rovnosti žen a mužů, jakož i na splnění rozvojových cílů tisíciletí. Očekává se, že v roce 2012 předloží Komise a vysoká představitelka společné sdělení nazvané „Směrem k obnovenému rozvojovému partnerství mezi EU a Tichomořím“.

Během celého roku 2011 EU zaujímala i nadále vedoucí úlohu v boji proti změně klimatu na celosvětové úrovni tím, že se zasazovala o pokrok při mezinárodních jednáních o klimatu. Splnila své závazky poskytnout prostředky na financování rychlého startu a vystupňovala své diplomatické úsilí před durbanskou konferencí OSN o klimatu, která proběhla v listopadu 2011 v Jižní Africe.

Projekty na zásobování vodou financované z prostředků EU

Mezi roky 2004 a 2012 bylo spolufinancováno 272 projektů v rámci facility AKT-EU pro vodu, kterou EU založila za účelem zlepšení dodávek vody, hygienických a sanitárních zařízení a správy vodních zdrojů v afrických, karibských a tichomořských zemích. Tato facilita původně disponovala 700 miliony EUR od EU a 12 miliony EUR, které poskytla španělská vláda.

Širší iniciativa Evropské unie pro vodu (EUWI), vytvořená v roce 2002, pokračuje v úsilí o mobilizaci zdrojů různého původu na zajištění vody a hygienických zařízení. Od roku 2004 pomohla EU již více než 32 milionům lidí získat přístup k lepšímu zásobování vodou a více než 9 milionům lidí přístup k hygienickým zařízením. V návaznosti na úspěchy iniciativy EU pro vodu a facility EU–AKT pro vodu bude EU pokračovat v podpoře mezinárodní spolupráce a inovativních postupů posilováním vazby mezi vodohospodářským odvětvím a dalšími sektory jako zemědělství a energetika.

V Agendě pro změnu Komise zdůraznila, že nové politiky by měly odstraňovat nerovnosti a zejména chudým lidem poskytnout přístup k půdě, vodě a energii, aniž by se tím poškodilo životní prostředí. V období 2003–2010 se zavázala vydat zhruba 3 miliardy EUR na činnosti spojené s projekty týkajícími se vody a hygienických zařízení. Během tohoto období se rozvojová pomoc EU v oblasti vody a hygienických zařízení téměř ztrojnásobila.

Naplňování rozvojových cílů tisíciletí

Výroční zpráva z roku 2011 podrobně rozvádí, jak projekty a programy EU pomáhají naplňovat rozvojové cíle tisíciletí na jednotlivých kontinentech a v různých regionech. EU rozšířila programy a vytvořila specifické nástroje, tak aby se zlepšilo naplňování těchto cílů, a to i těch, které nejvíce zaostávají, jako je dětská a mateřská úmrtnost. Koncem roku 2011 byla přijata první část iniciativy na splnění rozvojových cílů tisíciletí, jež byla založena v září 2010 a disponuje 1 miliardou EUR. Zaměřuje se na země, které při naplňování svých rozvojových cílů tisíciletí nejvíce zaostávají. Potravinový nástroj EU rovněž zlepšil zajišťování potravin a výživy. Ke konci roku 2011 bylo z tohoto nástroje, který disponuje 1 miliardou EUR, financováno 134 projektů prováděných nevládními organizacemi a agenturami členských států EU, 69 projektů v gesci mezinárodních organizací, tři regionální projekty a deset opatření rozpočtové podpory.

Prostřednictvím Agendy pro změnu se na přední místo programu rozvojové spolupráce EU podařilo zařadit udržitelné zemědělství, zajišťování potravin a výživy. S cílem pomoci zemím splnit rozvojový cíl tisíciletí 3 týkající se rovnosti žen a mužů byly během roku 2011 z tématického programu EU nazvaného „Investice do lidských zdrojů“ přiděleny finanční prostředky dvěma velkým iniciativám zabývajícím se rovností žen a mužů: jedna si klade za cíl posílení společenského a hospodářského postavení žen a druhou je nový program OSN nazvaný „Zvyšování odpovědnosti při financování v zájmu rovnosti žen a mužů“.

Posilování lidských práv a řádné správy věcí veřejných

V roce 2011 EU využila řadu svých vnějších nástrojů a politik na podporu a ochranu lidských práv a řádné správy věcí veřejných, jakož i na boj proti nerovnosti žen a mužů. V prosinci 2011 předložila Komise a vysoká představitelka společné sdělení „Lidská práva a demokracie jako priority vnější činnosti EU – na cestě k efektivnějšímu přístupu“[6]. Znovu v něm potvrdily postoj EU k lidským právům, jakož i záměr přizpůsobit podporu lidských práv místním podmínkám a nastínily způsoby, jak by bylo možné uplatnit kolektivní váhu EU. V rámci návrhů nového víceletého finančního rámce dojde k dalšímu posílení evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, k čemuž patří i větší podpora občanské společnosti po celém světě.

Citlivý přístup k ženské a mužské obřízce

Spolupráce EU s Dětským fondem OSN (UNICEF) sklidila velký úspěch při boji proti mrzačení ženských pohlavních orgánů / ženské obřízce a sňatkům dětí, které ovlivňují životy mnoha dívek. Program realizovaný fondem UNICEF obdržel v letech 2008–2012 částku v celkové výši 3 991 000 EUR. V cílových zemích (Egypt, Eritrea, Senegal, Súdán a Indie) se zaměřil na změnu společenských norem a postojů poskytováním základního vzdělání a diskusemi o citlivých otázkách v rámci venkovských komunit za využití zprostředkovatelské role uznávaných vůdců těchto komunit. Díky tomuto citlivému přístupu se Senegal brzy stane první zemí, jež vyhlásí odstoupení od tradičních praktik.

Výhled do budoucna

Agenda pro změnu a doprovodné návrhy na rozpočtovou podporu znamenají aktualizaci vnější a rozvojové politiky EU, tak aby byla schopná čelit výzvám měnícího se světa. Tento modernizovaný program usiluje o zaměření rozvojové spolupráce na podporu lidských práv, demokracie, řádné správy věcí veřejných a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Udržitelné zemědělství, zabezpečení potravin, udržitelná energetika, posilování pozic soukromého sektoru jakožto partnera rozvojové pomoci, důstojná práce a minimální úrovně sociální ochrany hrají v této souvislosti důležitou roli.

Uznává se, že EU může zlepšit své nástroje na podporu udržitelných změn ve společnostech, v nichž probíhá přechodný proces, tak aby zohledňovaly jejich situaci a potřeby a přizpůsobovaly se jim. Země s nízkými příjmy jsou obzvláště vystaveny vnějším otřesům. V zájmu pomoci postupně vytvořit odolnost vůči těmto otřesům se ve společném sdělení z roku 2011 navrhovalo větší zaměření na mobilizaci domácích příjmů, posilování systémů sociálního zabezpečení, zvyšování účinnosti veřejných výdajů a opatření na diversifikaci ekonomik. Bude však zapotřebí určitého času, než se projeví přínos těchto politik. Komise rovněž zváží možnost realizace svých inovativních projektů (např. projektu SPRING) i v dalších oblastech světa.

K pomoci rozvojovým zemím při reakci na ekonomické a finanční dopady vnějších otřesů jsou zapotřebí krátkodobé mechanismy. Na základě zkušeností získaných při provádění nástroje FLEX, potravinového nástroje a nástroje V-FLEX pro země zápasící s hospodářským propadem vytváří Komise další mechanismy pro absorpci otřesů. Vzhledem k příštímu přezkumu rozvojových cílů tisíciletí, který v roce 2013 provede OSN, zůstane naplňování rozvojových cílů tisíciletí a rámec, který se objeví poté, klíčovým úkolem v roce 2012.

[1]               KOM(2011) 637 v konečném znění.

[2]               KOM(2011) 638 v konečném znění.

[3]               S možnou výjimkou kandidátských zemí a možných kandidátů na přistoupení k EU financovaných z nástroje předvstupní pomoci.

[4]               Rozhodnutí č. 1080/2011/EU.

[5]               KOM(2011) 500 v konečném znění.

[6]               http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0886:FIN:cs:PDF

Top