DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Počet lidí žijících v chudobě zůstává v rozvojových zemích i nadále velkým problémem. Ačkoli již bylo dosaženo významného pokroku, většině rozvojových zemí se stále nedaří dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí a nejsou schopny úspěšně vykročit na cestu trvale udržitelného rozvoje ve všech smyslech tohoto výrazu, tedy ve smyslu hospodářském, sociálním a environmentálním (včetně zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně).

Tuto situaci ještě zhoršuje to, že i nadále přetrvávají výrazné globální problémy a na rozvojové země tvrdě dopadla řada nedávných krizí, které mimo jiné vyústily v sociální a hospodářskou nestabilitu, zvýšenou migraci, nedostatečné zajišťování potravin a zvýšenou zranitelnost v důsledku vnějších otřesů a další účinky. Stále více se uznává, že životní prostředí a přírodní zdroje, které jsou nezbytné pro udržitelný socio-ekonomický růst, jsou ve zvyšující se míře ohroženy změnou klimatu a rychlým růstem počtu obyvatel. To může zhoršit již tak nestabilní situaci v mnoha rozvojových zemích a může hrozit riziko negace určitých úspěchů, jichž bylo v oblasti rozvoje dosud dosaženo.

Evropská unie je nadále odhodlána pomáhat rozvojovým zemím snižovat a nakonec vymýtit chudobu. K dosažení tohoto cíle byl prostřednictvím nařízení stanoven pro období 2007–2013 nástroj pro rozvojovou spolupráci (NRS), jehož hlavním a rámcovým cílem je vymýcení chudoby v partnerských zemích a regionech. Je tvořen třemi kategoriemi programů: i) bilaterální a regionální zeměpisné programy týkající se spolupráce s Asií, Latinskou Amerikou, Střední Asií, Blízkým východem a Jižní Afrikou, ii) tematické programy týkající se těchto otázek: investice do lidských zdrojů, životního prostředí a udržitelného řízení přírodních zdrojů včetně energie, nestátních subjektů a místních orgánů, zajišťování potravin, migrace a azylu, iii) doprovodná opatření pro země produkující cukr.

Platnost stávajícího nařízení o NRS uplyne dnem 31. prosince 2013. Různá hodnocení NRS uznala jeho celkovou přidanou hodnotu a jeho příspěvek k dosahování rozvojových cílů tisíciletí, ale také zdůraznila některé nedostatky. Nové výzvy spolu s prioritami stanovenými ve strategii Evropa 2020 a nejnovější rozvojová politika EU přiměly Komisi, aby předložila návrh na přezkoumání a úpravu nařízení o DCI v souladu se sdělením „Rozpočet – Evropa 2020“ ze dne 29. června 2011 a sdělením „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“ ze dne 13. října 2011.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Veřejné konzultace

Komise uskutečnila veřejné konzultace o budoucnosti financování vnější činnosti EU od 26. listopadu 2010 do 31. ledna 2011. Tento proces byl založen na internetovém dotazníku doprovázeném podkladovým dokumentem „Jaké financování vnější činnosti EU po roce 2013?“. Odpovědi obecně nenaznačily potřebu zásadní změny ve stávající struktuře existujících nástrojů. Bylo však zjištěno několik problémů, které byly odpovídajícím způsobem zohledněny při přípravě návrhu nového nařízení o NRS:

· Většina respondentů (přibližně 70 %) uvedla, že finanční zásahy EU představují podstatnou přidanou hodnotu. Respondenti uvedli, že by EU měla dobře využívat svou komparativní výhodu související s její globální přítomností v terénu, její rozsáhlou odbornou základnou, nadnárodní povahou a její úlohou zprostředkovatele koordinace.

· Téměř všichni respondenti (92 %) podpořili diferencovanější přístup, přizpůsobený situaci přijímající země, aby se zvýšil dopad finančních nástrojů EU. V souladu s tím se posiluje diferenciace mezi přijímajícími zeměmi.

· Mezi respondenty mělo širokou podporu zkoumání podmíněnosti založené na dodržování lidských práv a práv menšin, řádné správě věcí veřejných a rozmanitosti kulturních projevů v přijímající zemi (78 %), na kvalitě její politiky a na její schopnosti a ochotě provádět vhodnou politiku (63 %). Navrhované nařízení uznává důležitost národních rozvojových plánů, jakož i společně vyvíjených strategií EU jakožto základu pro spolupráci. Klade rovněž důraz na základní hodnoty a zásady EU, a tím posiluje podmíněnost a vzájemnou odpovědnost.

· Velká většina respondentů podporuje větší pružnost při provádění, zejména pro řešení nadregionálních problémů, kterému podle jejich názoru brání „zeměpisné omezení“ jednotlivých nástrojů (působnost ERF je omezena na země AKT, působnost NRS na Latinskou Ameriku, Asii, Střední východ a Jižní Afriku a působnost ENSP na země sousedící s EU). Navrhované nařízení upravuje provádění činností nadregionálního významu a seskupuje různé tematické osy za účelem zvýšení pružnosti a jednoduchosti provádění.

· Většina respondentů souhlasila s tím, že společné plánování a spolufinancování s členskými státy (případně s přijímajícími zeměmi) by mohlo zvýšit dopad a soudržnost vnější činnosti EU, zjednodušit poskytování pomoci a snížit celkové transakční náklady. Navrhované nařízení tyto otázky náležitě řeší.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise provedla vnitřní přezkum různých zpráv (hodnocení, auditů, studií, hodnocení v polovině období). Přezkum se zaměřil na to, co funguje a co naopak nefunguje, a vyvodil poučení pro přípravu návrhů finančních nástrojů.

Přezkum ukázal, že stávající NRS přispěl k pokroku při dosahování rozvojových cílů tisíciletí v rozvojových zemích. Způsoby provádění NRS, například rozpočtová podpora a „celoodvětvový přístup“, umožnily hlubší spolupráci s partnerskými zeměmi a účinnější dělbu práce prostřednictvím spolufinancování mezi dárci.

Přezkum nicméně zjistil několik nedostatků.

· Součástí vnější činnosti EU se stále více stávají různé vnitřní politiky EU. V souladu s programem strategie Evropa 2020 a s Lisabonskou smlouvou bylo nezbytné vzájemné posilování vnitřní a vnější činnosti. Stávající uspořádání však Komisi neumožňovalo v dostatečném rozsahu účinně zasahovat. Seskupení různých tematických os v rámci jednoho okruhu tuto situaci výrazně zlepší.

· V některých případech byly tematické programy příliš roztříštěné, než aby mohly reagovat na globální krize (např. na krizi cen potravin nebo na ptačí chřipku) nebo na mezinárodní závazky přijaté na nejvyšší politické úrovni (např. ohledně biologické rozmanitosti a změny klimatu). Používání tematického rámce proto potřebovalo získat větší pružnost seskupením různých tematických programů a také bylo třeba, aby umožňovalo soudržnější a komplexnější dlouhodobé zapojení do opatření týkajících se globálních veřejných statků a výzev a aby mohlo reagovat na různé otřesy, které postihují nejchudší obyvatelstvo.

· Stávající nařízení o NRS pokrývá širokou škálu rozvojových zemí, od nejméně rozvinutých zemí až po země s vyššími středními příjmy. Vzhledem k prohlubování hospodářských a sociálních rozdílů mezi partnerskými zeměmi v poslední době a také k potřebě vypracovat nové cíle je nezbytná lepší diferenciace. Navrhované nové nařízení obsahuje další pokyny ohledně diferenciace tím, že EU bude moci soustředit podporu tam, kde je jí nejvíce zapotřebí a kde bude mít největší dopad. Ve snaze doplnit tuto kombinaci politik navrhuje Komise vytvoření nového nástroje (nástroje partnerství) k řešení cílů jdoucích nad rámec čistě rozvojové pomoci.

· Vzhledem k současnému uspořádání nástrojů vnější pomoci se ukazuje, že je obtížné podporovat nadregionální iniciativy. Tak tomu bylo zejména v případě zavedení společné strategie Afrika–EU. Nové nařízení o NRS poskytuje lepší právní základ pro provádění společné strategie Afrika–EU.

· Ustanovení ohledně nestabilních států a zemí v obdobích po krizi jsou ve stávajícím nařízení o NRS nedostačující, jelikož podceňují potřebu podporovat politické procesy, jež posilují právní stát a řádnou správu věcí veřejných. Řešení problémů přechodného období vyžaduje soubor reakcí na úrovni jednotlivých zemí, založený na konkrétních potřebách a vycházející ze společné strategie (celostní přístup). Nové nařízení tyto problémy lépe zohledňuje a řeší nepružnost procesu rozhodování při přidělování prostředků, plánování programů a provádění rozvojové spolupráce.

· Stávající nařízení o NRS obsahuje orientační příděly pro jednotlivé regiony, aniž by zůstaly nějaké prostředky nepřidělené. Tím se zužuje prostor pro mobilizaci zdrojů za účelem reakce na nepředvídané potřeby (nové politické priority, přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy apod.). Nové nařízení o NRS navrhuje ponechat určité množství finančních prostředků nepřidělené, aby se mohlo použít v případě nepředvídaných událostí.

· A konečně, v současnosti předpokládaný proces plánování a provádění NRS byl shledán jako příliš složitý. Neumožňuje uvést plánovací cyklus EU do souladu s plánovacími cykly jejích partnerů, neusnadňuje společné plánování s členskými státy a neumožňuje provádět rychlé úpravy v případě potřeby. Nové nařízení o NRS všechny tyto nedostatky přímo řeší.

Posouzení dopadů

Komise provedla posouzení dopadů, v jehož rámci zvažovala 3 základní politické alternativy: zachovat nařízení o NRS beze změny (možnost 1) a dvě varianty úprav NRS zohledňující jednotlivé zjištěné problémy současného NRS (možnosti 2A a 2B).

Možnost 1 nebyla přijata, protože by nevyřešila zjištěné problémy. Dílčí varianty A a B v rámci možnosti 2 řeší zjištěné problémy v různé míře, přičemž každá z nich má konkrétní politické a jiné důsledky. Z posouzení dopadů vyplynulo, že dílčí možnost B je lepší, protože:

· uvádí cíle NRS do souladu s nejnovějšími trendy rozvojové politiky EU,

· jasně diferencuje mezi partnerskými zeměmi,

· do systému pomoci poskytované Evropskou unií zakotvuje řádnou správu věcí veřejných, demokracii, lidská práva a právní stát,

· usnadňuje provádění společné strategie Afrika–EU,

· zjednodušuje tematické programy, aby poskytovaly potřebnou pružnost,

· zajišťuje pružné mechanismy k usnadnění účinnější reakce EU na rychle se vyvíjející situace ve státech, které se nacházejí v období krize nebo po jejím skončení, a v nestabilních státech,

· zvyšuje pružnost přidělování finančních prostředků a

· zlepšuje účinnost pomoci EU tím, že zjednodušuje postupy plánování a provádění programů a zvyšuje jejich pružnost, usnadňuje společné plánování a přizpůsobuje pomoc EU plánovacím cyklům partnerských zemí.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právní rámec pro spolupráci s partnerskými zeměmi a regiony stanoví část pátá hlava III kapitola 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Navrhované nařízení o NRS je založeno zejména na čl. 209 odst. 1 Smlouvy a Komise je předkládá v souladu s postupem stanoveným v článku 294. Společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: „Evropský konsensus“ ze dne 20. prosince 2005, sdělení „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“ ze dne 13. října 2011, jakož i případné budoucí sdělení, které stanoví hlavní směry a zásady rozvojové politiky Unie, a jakékoli jejich pozdější závěry nebo úpravy poskytnou obecný rámec, hlavní směry a zaměření pro provádění tohoto nařízení.

Evropská unie má jedinečně nestrannou pozici, která jí umožňuje provádět část své vnější pomoci jménem členských států a ve vzájemné spolupráci s nimi, což zvyšuje její důvěryhodnost v zemích, kde působí. Mnohé členské státy nemají nezbytné kapacity a/nebo ochotu vytvářet globální externí nástroje. Opatření na úrovni EU proto představuje nejlepší způsob, jak globálně podporovat společné zájmy a hodnoty EU a zajistit její celosvětové působení. Díky tomu, že 27 členských států postupuje na základě společných politik a strategií, má EU rozhodující váhu, s níž může reagovat na globální výzvy, zejména pokud jde o dosahování rozvojových cílů tisíciletí. Jelikož cílů tohoto nařízení nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni samotných členských států, a proto jich lze z důvodu rozsahu a účinků činnosti lépe dosáhnout na úrovni EU, může EU přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy.

Navrhované nové nařízení také posiluje schopnost koordinace a usnadňuje společné plánování s členskými státy, čímž zajišťuje účinnou dělbu práce a účelné poskytování pomoci. Rozvojová politika EU a politika, kterou v této oblasti realizují členské státy, se musí navzájem doplňovat a posilovat. Za tímto účelem se měla pomoc EU zaměřit tam, kde může mít největší dopad s ohledem na svou schopnost působit v globálním měřítku a reagovat na globální problémy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy nepřesahuje navrhované nové nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení jeho cílů.

Navrhované nové nařízení bude fungovat se zohledněním vnějšího rozměru odvětvových politických priorit EU, přičemž bude zajišťovat koordinaci a posilovat synergie v souladu s cíli stanovenými v nařízení a v souladu s výše uvedeným právním a politickým rámcem.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Komise navrhuje pro období 2014–2020 přidělit na vnější nástroje 96 miliard EUR[1]. Příděl navrhovaný pro NRS činí 23 294,7 milionu EUR. Orientační roční rozpočtové závazky pro NRS jsou uvedeny v následující tabulce. Orientační finanční příděly na jednotlivé programy NRS jsou uvedeny v příloze VII tohoto nařízení. Předpokládá se, že nejméně 50 % prostředků z programu pro globální veřejné statky a výzvy bude vynaloženo na cíle týkající se změny klimatu a životního prostředí[2] a nejméně 20 % na cíle týkající se sociálního začleňování a lidského rozvoje. V souladu se sdělením „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“ se celkově předpokládá pokračování podpory sociálního začleňování a lidského rozvoje prostřednictvím nejméně 20 % rozvojové pomoci Unie. A konečně, cílem tohoto nařízení je přispět k vynaložení alespoň 20 % z rozpočtu Unie na vytvoření nízkouhlíkové společnosti odolné vůči změně klimatu, jak je stanoveno ve sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“.

Aby byla zajištěna jeho předvídatelnost, bude v souladu s cíli vnější politiky EU financování vysokoškolského vzdělávání ve třetích zemích v rámci projektu „Erasmus pro všechny“ poskytováno prostřednictvím dvou přídělů na více let, z nichž první bude pokrývat první 4 roky a druhý další 3 roky programu. Toto financování se promítne do tvorby víceletých orientačních programů NRS v souladu se zjištěnými potřebami a prioritami dotyčných zemí. Příděly lze upravovat v případě závažných nepředvídaných okolností nebo významných politických změn v souladu s prioritami EU pro oblast vnější činnosti. Využívání těchto finančních prostředků se bude řídit ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [--], kterým se zřizuje projekt „Erasmus pro všechny“[3].

Nástroj pro rozvojovou spolupráci* || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || 2014-2020

2 716,7 || 2 903,1 || 3 100,3 || 3 308,7 || 3 525,3 || 3 751,7 || 3 989 || 23 294,7

*V současných cenách (v milionech EUR)

5.           HLAVNÍ PRVKY

Zjednodušení

Prioritou Komise v tomto novém nařízení je stejně jako u jiných programů patřících do víceletého finančního rámce (VFR) zjednodušit právní prostředí a usnadnit přístup partnerských zemí a regionů, organizací občanské společnosti, malých a středních podniků aj. k pomoci Unie v té míře, v jaké přispívají k dosahování cílů tohoto nařízení.

Vnější nástroje budou zjednodušeny tím, že budou přesněji vymezeny a sníží se jejich vzájemné překrývání, takže budou jednotlivě rozeznatelné podle jasně definovaných politických cílů.

Rovněž bude dosaženo zjednodušení a snížení transakčních nákladů pro partnerské země a regiony, a to prostřednictvím pružných postupů plánování, které budou umožňovat uplatňování zásad účinnosti pomoci. Unie se může například přizpůsobit národním plánům rozvoje partnerských zemí, takže nebude nutné, aby partnerské země projednávaly strategické dokumenty specifické pro EU, které má Komise přijmout, a bude možno provádět cílenější analýzu, kterou lze začlenit do víceletého programového dokumentu. Podobně lze posílit koordinaci dárců a dělbu práce prostřednictvím společného plánování s členskými státy.

Prováděcí pravidla jsou obsažena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [--] ze dne [--], kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro uplatňování nástrojů Unie pro vnější činnost.

Diferenciace

Cílem diferencovaného přístupu stanoveného sdělením „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu “ je zvýšit dopad rozvojové spolupráce EU směřováním jejích zdrojů tam, kde mohou nejvíce přispět ke snižování chudoby a kde mohou mít největší dopad. Mělo by se provádět v prvé řadě s ohledem na způsobilost pro programy dvoustranné rozvojové spolupráce a zadruhé s ohledem na příděly pomoci.

V zásadě by měly být z programů dvoustranné pomoci vyřazeny země s vysokými příjmy, země s vyššími středními příjmy a ostatní velké země se středními příjmy, které jsou na cestě trvale udržitelného rozvoje a/nebo mají přístup k rozsáhlým domácím a externím zdrojům na financování vlastních strategií v oblasti rozvoje. Svět se vyvíjí: seznam příjemců oficiální rozvojové pomoci vypracovaný Výborem pro rozvojovou pomoc OECD (revidovaný v roce 2011) ukazuje, že na základě HND na obyvatele již přes 20 zemí ze skupiny zemí s nízkými příjmy postoupilo do skupiny zemí se středními příjmy či ze skupiny zemí s nižšími příjmy do skupiny zemí s vyššími středními příjmy. Jde samozřejmě pouze o jeden ukazatel z mnoha a při uplatňování zásady diferenciace se musí také zohledňovat lidský rozvoj, závislost na pomoci a jiné aspekty, včetně dynamiky procesu rozvoje.

Na regionální a/nebo celosvětové úrovni hrají novou a stále větší úlohu zejména mnohé země se středními příjmy. EU by proto měla přizpůsobit povahu svých vztahů s nimi, a to včetně nástrojů a priorit vzájemné spolupráce. Tím by se neměly oslabit vzájemné vztahy, ale spíše by měl vzniknout moderní soubor nástrojů. EU by měla uzavřít nová partnerství se zeměmi, na které se přestávají vztahovat programy dvoustranné pomoci, především v rámci regionálních a tematických programů v rámci nového NRS, tematických finančních nástrojů pro vnější činnost EU a nový nástroj partnerství.

Akty v přenesené pravomoci

Navrhuje se posílit pružnost využíváním aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby bylo možno měnit některé méně podstatné prvky nařízení, které mají vliv na následné plánování (např. přílohy o způsobilých zemích, oblastech spolupráce a orientační finanční příděly pro jednotlivé programy na období 2014–2020).

Podrobné vysvětlení

Tato část obsahuje podrobný komentář vysvětlující hlavní myšlenky nového nařízení o NRS v rámci každého z navrhovaných článků.

(0)          Předmět a oblast působnosti (Hlava I článek 1)

Jedinou navrhovanou změnou v článku 1 je zahrnutí Panafrického programu do oblasti působnosti nařízení.

Nařízení se tudíž vztahuje na všechny rozvojové země, území a regiony s výjimkou zemí způsobilých pro předvstupní nástroj.

(1)          Cíle a obecné zásady (Hlava II) – Články 2 a 3

Článek 2 (Cíle a kritéria způsobilosti) stanoví hlavní a rámcové cíle nařízení a vlastnosti zeměpisné a tematické rozvojové spolupráce Unie. Cíle jsou v souladu s článkem 208 Smlouvy a výše uvedenými sděleními Komise „Rozpočet – Evropa 2020“ a „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“.

Tento článek upravuje podporu všech forem spolupráce s rozvojovými zeměmi. Požaduje splnění kritérií pro oficiální rozvojovou pomoc stanovených Výborem pro rozvojovou pomoc OECD, přičemž u tematických programů a Panafrického programu jsou možné výjimky. U těchto programů se počítá s 10% flexibilitou u činností, které nepředstavují oficiální rozvojovou pomoc, a to na pokrytí výdajů, které – ačkoli striktně vzato nejsou v souladu s požadavky na poskytování oficiální rozvojové pomoci – mohou být potřebné pro přiměřené provádění činností v rámci těchto programů.

Článek 3 (Obecné zásady) stanoví hlavní zásady upravující provádění tohoto nařízení, kterými jsou demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu; diferencovaný přístup k partnerským zemím s přihlédnutím k jejich potřebám, schopnostem, závazkům a jejich plnění a k potenciálnímu vlivu EU; klíčová průřezová témata (například rovnost žen a mužů a posilování postavení žen); posílení soudržnosti vnější činnosti EU; lepší koordinace s členskými státy a dalšími bilaterálními nebo multilaterálními dárci a proces rozvoje s vedoucí úlohou partnerské země a regionu založený na vzájemné odpovědnosti, a to prostřednictvím komplexního a participativního přístupu k rozvoji s využitím efektivních a inovativních způsobů spolupráce v souladu s osvědčenými postupy vypracovanými Výborem pro rozvojovou pomoc OECD a tudíž umožňujícího zlepšit dopad pomoci a snížit překrývání a zdvojování.

(2)          Zeměpisné a tematické programy (Hlava III) – Články 4 až 9

Článek 4 (Provádění unijní pomoci) popisuje druh programů, v jejichž rámci se bude pomoc Unie poskytovat.

Článek 5 (Zeměpisné programy) se týká možných oblastí spolupráce a rozlišuje mezi regionální a bilaterální spoluprací. Použije se zásada diferenciace stanovená v článku 3. V důsledku toho by se bilaterální rozvojová pomoc poskytovala těm partnerským zemím, které to nejvíce potřebují a nemají potřebné finanční kapacity pro svůj vlastní rozvoj. Zásada diferenciace také zohledňuje potenciální dopad pomoci Unie v partnerských zemích. Partnerské země, které využívají bilaterální rozvojovou pomoc, jsou uvedeny v příloze III. Tato příloha nezahrnuje země, které „postoupily“ do jiné kategorie podle následujících kritérií: partnerské země, na něž připadá více než 1 % světového HDP a/nebo země s vyššími středními příjmy podle seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci vypracovaného Výborem pro rozvojovou pomoc OECD, jsou v zásadě vyloučeny, používají se však dodatečná kritéria související s jejich potřebami a kapacitou, jako je index lidského rozvoje, index hospodářské zranitelnosti a závislost na pomoci, jakož i hospodářský růst a přímé zahraniční investice. Rovněž se zohledňuje spolehlivost dostupných údajů.

Všechny partnerské země uvedené v příloze I by se však stále měly využívat pomoc v rámci regionálních a tematických programů.

Toto nařízení neomezuje oblasti spolupráce nebo zásahů EU. Jakýkoli přehled těchto oblastí je čistě ilustrativní. Oblasti je možno zvolit na základě toho, že se týkají dosahování cílů stanovených ve Smlouvě, mezinárodních povinností a závazků EU nebo specifických cílů stanovených v dohodách s partnerskými zeměmi a regiony. Oblasti je nicméně nutno navrhovat s ohledem na cíl Unie soustředit pomoc tak, aby se politiky EU a politiky členských států navzájem doplňovaly, jak to vyžaduje článek 208 Smlouvy[4], a s ohledem na sdělení Komise (zejména sdělení Komise „Agenda pro změnu“) a příslušná usnesení Rady a Parlamentu.

Článek 6 (Tematické programy) se týká tematických programů, jejichž obecné cíle a dosah budou v souladu s celkovým účelem a oblastí působnosti tohoto nařízení, a podmínek, za nichž se budou tematické programy provádět.

Článek 7 (Globální veřejné statky a výzvy) popisuje tematický program „Globální veřejné statky a výzvy“, který se pružným a průřezovým způsobem zaměří na hlavní globální veřejné statky a výzvy. Hlavní oblasti činnosti, které budou předmětem tohoto programu, jsou dále rozvedeny v příloze V a patří mezi ně mimo jiné životní prostředí a změna klimatu, udržitelná energetika[5], lidský rozvoj (včetně zdravotnictví, vzdělávání, rovnosti žen a mužů, zaměstnanosti, dovedností, sociální ochrany a sociálního začleňování, jakož i aspektů souvisejících s hospodářským rozvojem, jako např. růst, zaměstnanost a zapojení soukromého sektoru), zajišťování potravin a migrace a azyl. Tento tematický program umožní rychlou reakci na nepředvídané události a globální krize (např. na krizi cen potravin nebo na ptačí chřipku). Sníží roztříštěnost rozvojové spolupráce EU a umožní vhodné posílení a zvýšení soudržnosti vnitřní a vnější činnosti.

Článek 8 (Organizace občanské společnosti a místní orgány) popisuje tematický program „Organizace občanské společnosti a místní orgány“, který vychází z dřívějšího programu „Nestátní subjekty a místní orgány“. Zaměření tohoto programu se zúžilo a klade větší důraz na zvyšování způsobilosti organizací občanské společnosti a místních orgánů. Program bude podporovat otevřenou občanskou společnost a místní orgány se silným postavením, zvyšovat povědomí a mobilizovat v souvislosti s problematikou rozvoje a posilovat způsobilost k politickému dialogu o rozvoji.

Článek 9 (Panafrický program) popisuje Panafrický program, který se zřizuje pro provádění společné strategie Afrika–EU (dále jen „JAES“). Program bude doplňovat další finanční nástroje, zejména evropský nástroj sousedství (ENI), Evropský rozvojový fond (ERF) a tematické programy v rámci NRS, a bude s nimi v souladu. Zatímco ENI a ERF se zaměřují na zásahy na regionální či vnitrostátní úrovni v Africe, Panafrický program bude sloužit ke konkrétní podpoře cílů JAES, přičemž bude podporovat zejména činností nadregionální, kontinentální a mezikontinentální povahy, jakož i příslušné iniciativy v rámci JAES na globální scéně. Panafrický program bude fungovat v úzké spolupráci / součinnosti s ostatními nástroji a bude se zaměřovat na konkrétní iniciativy sjednané v rámci JAES a akčních plánů, pro které nelze využít žádný alternativní zdroj financování, čímž se zajistí nezbytná provázanost a synergie a zabrání se zdvojování a překrývání.

(3)          Plánování a přidělování finančních prostředků (Hlava IV) – Články 10 až 14

Článek 10 (Obecný rámec plánování a přidělování finančních prostředků) stanoví obecný rámec pro plánování zeměpisných a tematických programů a také pro přidělování finančních prostředků podle tohoto nařízení. K tomuto účelu budou sloužit kritéria přidělování finančních prostředků stanovená v čl. 3 odst. 2. Aby byla zajištěna vzájemná synergie a doplňkovost opatření Unie a opatření členských států, budou členské státy plně zapojeny do procesu plánování. Konzultační proces bude zahrnovat i další dárce a aktéry rozvoje, jakož i občanskou společnost a regionální a místní orgány.

Odstavec 4 předpokládá, že určité množství finančních prostředků zůstane nepřidělené, aby se posílila pružnost nástroje a možnost reagovat na nepředvídané události (nové politické priority, přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy apod.).

Článek 11 (Programové dokumenty pro zeměpisné programy) uvádí požadavky a zásady pro přípravu strategických dokumentů pro země a regiony, které obdrží orientační příděl podle tohoto nařízení, a na jejich základě sestavovaných víceletých orientačních programů. V článku jsou rovněž uvedeny výjimky, kdy není třeba strategický dokument vypracovat, aby se zjednodušil proces plánování a usnadnilo se společné plánování s členskými státy a přizpůsobení se národním programům jednotlivých rozvojových zemí.

Aby byla zajištěna vlastní zodpovědnost jednotlivých zemí a zásady účinnosti pomoci, budou se strategické dokumenty koncipovat na základě dialogu s partnerskými zeměmi a regiony, přičemž budou do tohoto procesu v příslušné míře zapojeny také organizace občanské společnosti a regionální a místní orgány. Členské státy, jakož i další dárci se budou zapojovat v souladu s čl. 10 odst. 3.

Tento článek zavádí také možnost mít společný rámcový dokument, který by stanovil komplexní strategii Unie, jejíž součástí by byla rozvojová politika.

Připravované víceleté orientační programy by mohly vycházet z jakýchkoli programových dokumentů uvedených v tomto článku kromě případů, kdy by celkový příděl nepřekročil 30 milionů EUR. Víceleté orientační programy lze upravit prostřednictvím přezkumu v polovině období nebo přezkumu ad hoc, s ohledem na dosažené cíle a také ve světle nově zjištěných potřeb, jako jsou ty, které vyplývají z krize, ze situace po krizi nebo z nestability.

Článek 12 (Plánování pro země v krizi, po krizi nebo v nestabilní situaci) zdůrazňuje zvláštní potřeby a okolnosti zemí v krizi, po krizi nebo v nestabilní situaci, které je nutno zohlednit při koncipování všech programových dokumentů. Ustanovení čl. 12 odst. 2 zdůrazňuje možnou potřebu rychlé reakce v těchto zemích a předpokládá zvláštní postup (následné projednání ve výborech podle čl. 14 odst. 3) pro ad hoc přezkum strategického dokumentu a víceletého orientačního programu.

Článek 13 (Programové dokumenty pro tematické programy) popisuje požadavky a postup pro sestavování tematických programových dokumentů. Tento článek rovněž předpokládá možnost využít podle potřeby přezkum v polovině období nebo přezkum ad hoc.

Článek 14 (Schvalování strategických dokumentů a přijímání víceletých orientačních programů) stanoví, že Komise přijme víceleté programové dokumenty (tzn. strategické dokumenty, víceleté orientační programy pro partnerské země a regiony a tematické strategické dokumenty) po obdržení stanoviska výboru složeného ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise (tento výbor se zřizuje podle článku 24 tohoto nařízení).

Tento článek také umožňuje pružnost a zjednodušení pro případy, kdy se lze odchýlit od standardních postupů projednávání ve výborech (např. v případě technických úprav nebo malých změn celkových přídělů, kdy projednání ve výborech není nutné), a pro případy, kdy lze postupy projednávání ve výborech uplatnit po přijetí a realizaci změn navržených Komisí (tzn. během krize, po krizi a při nestabilitě nebo v případech ohrožení demokracie a lidských práv).

(4)          Závěrečná ustanovení (Hlava V) – Články 15 až 22

Aby byla pomoc Unie soudržnější a účinnější a zejména aby se zabránilo tomu, že se na jednotlivé části programu vztahuje několik různých nástrojů, článek 15 (Účast třetí země, která není způsobilá podle tohoto nařízení) stanoví možnost rozšířit ustanovení tohoto nařízení o způsobilosti na všechny třetí země, území a regiony, pokud to přispívá k obecnému cíli tohoto nařízení.

Článek 16 (Pozastavení pomoci) stanoví postup, který se má použít při nedodržení zásad stanovených v hlavě II a případné pozastavení pomoci podle tohoto nařízení.

Články 17 a 18 (Přenesení pravomocí na Komisi) zavádějí možnost zmocnit Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem změn nebo doplňování příloh I až VI(I) tohoto nařízení. Článek 28 popisuje vlastnosti a postupy tohoto přenesení pravomoci. Evropský parlament a Rada budou současně a okamžitě vyrozuměny vždy, když Komise přijme takový akt v přenesené pravomoci, přičemž ten vstoupí v platnost pouze tehdy, nevysloví-li tyto dva orgány žádné námitky ve lhůtě dvou měsíců (kterou lze prodloužit o další dva měsíce) od dotyčného vyrozumění.

Článkem 19 (Výbor) se zřizuje příslušný výbor, který je nápomocen Komisi při provádění tohoto nařízení[6].

Článek 20 (Finanční ustanovení) stanoví referenční finanční částku pro provádění tohoto nařízení.

Článek 21 (Evropská služba pro vnější činnost) zdůrazňuje, že toto nařízení se má používat v souladu s rozhodnutím Rady o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost[7], a zejména s jeho článkem 9.

Článek 22 (Vstup v platnost) stanoví vstup tohoto nařízení v platnost a jeho použití od 1. ledna 2014, a to bez stanovení data uplynutí platnosti.

2011/0406 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 209 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Toto nařízení je jedním z nástrojů poskytujících přímou podporu pro vnější politiku Evropské unie. Nahradí nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1605/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci[8], jehož platnost skončí dnem 31. prosince 2013.

(2) Boj proti chudobě zůstává hlavním cílem rozvojové politiky Evropské unie, jak je stanoveno v hlavě V kapitole 1 Smlouvy o Evropské unii a v části páté hlavě III kapitole 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí[9] nebo jinými cíli přijatými Unií a jejími členskými státy.

(3) „Evropský konsensus o rozvoji“[10] a sdělení Komise „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“[11] a „Budoucí zaměření podpory třetích zemí z rozpočtu EU“[12], jakož i případné budoucí sdělení, které stanoví hlavní směry a zásady rozvojové politiky Unie, a jejich pozdější závěry poskytují obecný politický rámec, hlavní směry a zaměření pro provádění tohoto nařízení.

(4) Unie je založena na hodnotách demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod a jejich dodržování, na úctě k lidské důstojnosti, zásadách rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty OSN a mezinárodního práva. Prostřednictvím dialogu a spolupráce se snaží rozvíjet a upevňovat oddanost těmto hodnotám v partnerských zemích a regionech.

(5) Unie se rovněž snaží zajistit soudržnost s ostatními oblastmi své vnější činnosti. Tato soudržnost by měla být zajištěna při tvorbě politiky rozvojové spolupráce Unie a jejím strategickém plánování i při plánování a provádění jednotlivých opatření.

(6) Pro zajištění soudržnosti a relevance pomoci a zároveň pro snížení nákladů partnerských zemí je nezbytná účinnější pomoc, větší doplňkovost, lepší harmonizace a soulad s partnerskými zeměmi a koordinace postupů jak mezi Unií a jejími členskými státy, tak i v rámci vztahů s dalšími dárci a aktéry v oblasti rozvoje. Prostřednictvím své rozvojové politiky je Unie odhodlána realizovat tyto závěry prohlášení o účinnosti pomoci přijatého fórem na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, jež se konalo v Paříži dne 2. března 2005, akčního programu z Akkry přijatého dne 4. září 2008 a jejich následného prohlášení přijatého v Pusanu dne 1. prosince 2011. Je třeba posílit cíl dosáhnout společného plánování Unie a jejích členských států. Tyto závazky vedly k řadě závěrů Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, jako jsou Kodex chování EU pro doplňkovost a dělbu práce v rámci rozvojové politiky[13] a Operační rámec pro účinnost pomoci[14].

(7) Pomoc Unie by měla podporovat společnou strategii Afrika–EU[15] a její následné akční plány, které tvoří rámec pro širokou a vzájemně prospěšnou spolupráci v rámci strategického partnerství, které se vyznačuje úsilím o dosahování společných cílů na stejném základě.

(8) Unie a členské státy by měly zlepšit jednotnost a doplňkovost svých politik v oblasti rozvojové spolupráce, a to zejména tím, že budou reagovat na priority partnerských zemí a regionů na úrovni jednotlivých zemí a regionů. Aby se zajistilo vzájemné doplňování a posilování politiky rozvojové spolupráce Unie a téže politiky členských států, je vhodné stanovit společné plánovací postupy, které by se měly uplatňovat, kdykoli je to možné a vhodné.

(9) Politika a mezinárodní činnost Unie v oblasti rozvojové spolupráce se řídí rozvojovými cíli tisíciletí, jako je vymýcení extrémní chudoby a hladu, a to včetně jejich případných pozdějších úprav, a rozvojovými cíli a zásadami, které v oblasti rozvojové spolupráce schválila Unie a její členské státy, a to rovněž v souvislosti s jejich spoluprací v rámci Organizace spojených národů (OSN) a jiných příslušných mezinárodních organizací.

(10) Evropská unie by měla podporovat komplexní přístup při reakci na krize a katastrofy a konfliktní či nestabilní situace včetně situací během přechodného období. Tento přístup by měl především vycházet ze závěrů Rady o bezpečnosti a rozvoji[16], o reakci EU na nestabilní situace[17], o předcházení konfliktům[18], jakož i z jakýchkoli příslušných následných závěrů. To by mělo poskytnout nezbytnou kombinací přístupů, reakcí a nástrojů, zejména zajištěním vhodné rovnováhy mezi přístupy zaměřenými na bezpečnost, rozvoj a humanitární problematiku a prostřednictvím skloubení rychlé reakce s dlouhodobou podporou.

(11) Pomoc Unie by se měla zaměřit tam, kde má větší dopad s ohledem na její schopnost působit v globálním měřítku a reagovat na globální výzvy, jako je vymýcení chudoby, udržitelný rozvoj podporující začlenění a celosvětové prosazování demokracie, řádné správy věcí veřejných, lidských práv a právního státu, a s ohledem na její dlouhodobé a předvídatelné odhodlání poskytovat rozvojovou pomoc a její úlohu při koordinaci s členskými státy. K zajištění tohoto dopadu by se měla používat zásada diferenciace nejen na úrovni přidělování finančních prostředků, ale rovněž na úrovni plánování, která zajistí, aby se cíle dvoustranné rozvojové spolupráce zaměřily na ty partnerské země, které to nejvíce potřebují, včetně nestabilních států a vysoce zranitelných států, a na partnerské země s omezenou schopností přístupu k dalším zdrojům financování svého rozvoje, s ohledem na potenciální dopad pomoci Unie v partnerských zemích. V důsledku toho by se plánování dvoustranné spolupráce zaměřilo právě na tyto země v souladu s uplatňováním objektivních kritérií na základě potřeb a kapacit těchto zemí, jakož i dopadu pomoci EU.

(12) Toto nařízení by mělo stanovit rámec usnadňující plánování, který umožní větší jednotnost politik Unie díky využívání společného rámcového dokumentu jako základu pro plánování. Mělo by umožnit plné sladění s partnerskými zeměmi a regiony díky využívání případných národních rozvojových plánů nebo podobných komplexních rozvojových dokumentů a lepší koordinaci mezi dárci, zejména mezi Unií a jejími členskými státy, prostřednictvím společného plánování.

(13) Jelikož cílů tohoto nařízení nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a proto jich lze z důvodu rozsahu činnosti lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality stanovenými v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(14) V globalizovaném světě se stále více stávají součástí vnější činnosti EU různé vnitřní politiky EU, jako jsou životní prostředí, změna klimatu, zaměstnanost (včetně důstojných pracovních podmínek pro všechny), rovnost žen a mužů, energetika, vodní hospodářství, doprava, zdravotnictví, školství, spravedlnost a bezpečnost, výzkum a inovace, informační společnost, migrace, zemědělství a rybolov. Sdělení Komise „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“[19] zdůrazňuje odhodlání Unie podporovat ve své vnitřní i vnější politice inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění, který v sobě spojuje tři pilíře: hospodářský, sociální a environmentální.

(15) Boj proti změně klimatu a ochrana životního prostředí patří mezi velké výzvy Unie, u nichž existuje naléhavá potřeba společného mezinárodního postupu. V souladu se záměrem uvedeným ve sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“ ze dne 29. června 2011[20] by toto nařízení mělo přispět k dosažení cíle vynaložit alespoň 20 % rozpočtu EU na vytvoření nízkouhlíkové společnosti odolné vůči změně klimatu, přičemž nejméně 25 % prostředků z programu pro globální veřejné statky a výzvy by se mělo vynaložit na cíle týkající se změny klimatu a životního prostředí. Opatření v těchto dvou oblastech by se měla v mezích možností vzájemně podporovat, aby se posílily jejich dopady.

(16) Sdělení Komise „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“[21] předpokládá pokračování podpory sociálního začleňování a lidského rozvoje prostřednictvím nejméně 20 % rozvojové pomoci Unie. K dosažení tohoto cíle by mělo přispět vynaložení nejméně 20 % prostředků z programu pro globální veřejné statky a výzvy na podporu této oblasti rozvoje.

(17) Seznam partnerských zemí v rámci tohoto nařízení by se měl přizpůsobit na základě možných změn jejich statusu stanoveného Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jakož i zásadních změn lidského rozvoje, závislosti na pomoci, krizových situací, zranitelnosti a jiných aspektů, včetně dynamiky procesu rozvoje. Tyto aktualizace, přezkumy seznamů partnerských zemí způsobilých k účasti na dvoustranné rozvojové spolupráci a změny definic podrobných oblastí spolupráce a činností a také úpravy orientačních finančních přídělů pro jednotlivé programy představují méně podstatné prvky tohoto nařízení. S cílem přizpůsobit rozsah působnosti tohoto nařízení rychle se vyvíjející realitě ve třetích zemích by tudíž měla být Komise zmocněna přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla Komise aktualizovat přílohy tohoto nařízení, které obsahují seznam partnerských zemí a regionů způsobilých pro financování z prostředků Unie, a upravovat vymezení hlavních oblastí spolupráce v rámci zeměpisných a tematických programů a orientačních přídělů pro jednotlivé programy. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci svých přípravných prací vedla náležité konzultace, a to i na úrovni odborníků. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měla Komise dále zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(18) Pro zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi.

(19) Prováděcí pravomoci související se strategickými dokumenty a víceletými orientačními programy podle článků 11 až 14 tohoto nařízení by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[22]. S přihlédnutím k povaze těchto prováděcích aktů, zejména k povaze jejich politické orientace nebo k jejich dopadům na rozpočet, by se k jejich přijímání, s výjimkou opatření malého finančního rozsahu, měl obecně používat přezkumný postup. Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud je to z naléhavých důvodů nezbytné v řádně odůvodněných případech týkajících se nutnosti rychlé reakce Unie.

(20) Společná pravidla a postupy pro uplatňování nástrojů Unie pro vnější činnost jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/… ze dne …,[23] dále jen „společné prováděcí nařízení“.

(21) Organizace a fungování Evropské služby pro vnější činnost jsou popsány v rozhodnutí Rady 2010/427/EU[24],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

ÚVOD

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Podle tohoto nařízení může Unie financovat:

(a) zeměpisné programy zaměřené na podporu spolupráce s rozvojovými zeměmi, územími a regiony uvedenými v příloze I (dále jen „partnerské země a regiony“), zařazenými do seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci vypracovaného Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), který je uveden v příloze II. Partnerské země, které využívají bilaterální rozvojovou pomoc, jsou stanoveny v příloze III;

(b) tematické programy k řešení problematiky globálních veřejných statků a výzev a na podporu organizací občanské společnosti a místních orgánů v zemích, na území a v regionech způsobilých pro financování z prostředků Unie v rámci zeměpisných programů v souladu s přílohou I tohoto nařízení, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […/…] o zřízení Evropského nástroje sousedství[25] a rozhodnutím Rady [2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území[26]] a v afrických, karibských a tichomořských státech (AKT), které jsou stranami dohody o partnerství AKT–EU podepsané v Cotonou dne 23. června 2000;

(c) Panafrický program na podporu společné strategie Afrika–EU v zemích, územích a regionech, na něž se tato strategie vztahuje.

2. Pro účely tohoto nařízení se regionem rozumí zeměpisná oblast zahrnující více než jednu rozvojovou zemi.

HLAVA II

CÍLE A OBECNÉ ZÁSADY

Článek 2

Cíle a kritéria způsobilosti

1. V rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie:

(a) hlavním cílem spolupráce podle tohoto nařízení je snížení a v dlouhodobém horizontu vymýcení chudoby;

(b) spolupráce podle tohoto nařízení rovněž přispěje k dosahování dalších cílů vnější činnosti EU, a to zejména:

i)           podpory udržitelného hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje a

ii)          podpory demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv.

Dosažení těchto cílů se měří pomocí příslušných ukazatelů, zejména rozvojový cíl tisíciletí 1 pro pododstavec a) a rozvojové cíle tisíciletí 1 až 8 pro pododstavec b), a dalších ukazatelů sjednaných na úrovni Unie a jejích členských států.

2. Akce v rámci zeměpisných programů musí být koncipovány tak, aby splňovaly kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc stanovená Výborem pro rozvojovou pomoc OECD.

Akce v rámce Panafrického programu a tematických programů musí být navrženy tak, aby splňovaly kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc stanovená Výborem pro rozvojovou pomoc OECD, s výjimkou případů, kdy:

(a) charakteristika příjemce pomoci vyžaduje jiná kritéria nebo

(b) prostřednictvím akce se provádí globální iniciativa, priorita politiky Unie nebo mezinárodní povinnost či závazek Unie, jak je uvedeno v článku 6, a akce nemá vlastnosti nezbytné ke splnění kritérií pro oficiální rozvojovou pomoc.

Aniž je dotčeno ustanovení písm. a), nejméně 90 % výdajů předpokládaných v rámci Pan-afrického programu a tematických programů musí splňovat kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc stanovená Výborem pro rozvojovou pomoc OECD.

3. Akce, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci[27] a která jsou způsobilá pro financování podle uvedeného nařízení, nejsou v zásadě financována podle tohoto nařízení s výjimkou případů, kdy je třeba zajistit kontinuitu spolupráce od krizové situace až do dosažení stabilních podmínek pro rozvoj.

Článek 3

Obecné zásady

1. Unie se snaží podporovat, rozvíjet a upevňovat zásady demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod, na nichž je založena, a to prostřednictvím dialogu a spolupráce s partnerskými zeměmi a regiony.

2. Při provádění tohoto nařízení a za účelem zajištění značného dopadu pomoci Unie je třeba prosazovat přístup založený na diferenciaci mezi partnerskými zeměmi, aby jim byla poskytována konkrétní, na míru šitá spolupráce, která vychází z jejich:

(a) potřeb;

(b) schopností vytvářet finanční zdroje a mít k nim přístup a na jejich schopnostech využít pomoc Unie a

(c) závazcích a jejich plnění.

Diferencovaný přístup je také nutno uplatňovat s ohledem na potenciální dopad pomoci Unie v partnerských zemích.

Nejpotřebnější země, zejména nejméně rozvinuté země, země s nízkými příjmy a země v krizi, po skončení krize a nestabilní a zranitelné země mají při přidělování zdrojů přednost.

3. Ve všech programech se sladí tyto průřezové otázky: prosazování lidských práv, rovnost žen a mužů, posilování postavení žen, nediskriminace, demokracie, řádná správa věcí veřejných, práva dětí a původních obyvatel, sociální začleňování a práva zdravotně postižených osob, udržitelné životní prostředí včetně řešení změny klimatu a boj proti HIV/AIDS.

4. Zvláštní pozornost je nutno věnovat posílení právního státu, zlepšování přístupu k právní ochraně a podpoře občanské společnosti, obchodu a udržitelného rozvoje, přístupu k informačním systémům, zdraví a zajišťování potravin, jakož i podpoře dialogu, zapojení a smíření a budování institucí.

5. Při provádění tohoto nařízení je nutno zajistit soudržnost s ostatními oblastmi vnější činnosti Unie a s dalšími příslušnými politikami Unie. Za tímto účelem vycházejí opatření financovaná podle tohoto nařízení, včetně těch, jež řídí Evropská investiční banka (EIB), z politiky spolupráce stanovené v takových nástrojích, jako jsou dohody, prohlášení a akční plány sjednané mezi Unií a dotyčnými třetími zeměmi a regiony, a z rozhodnutí, zvláštních zájmů, politických priorit a strategií Unie.

6. Komise a členské státy usilují o pravidelnou a častou výměnu informací, mimo jiné i s ostatními dárci, a podporují lepší koordinaci a doplňkovost dárců tím, že směřují ke společnému víceletému plánování založenému na strategiích partnerských zemí pro snižování chudoby nebo obdobných strategiích, využívají společné prováděcí mechanismy včetně sdílené analýzy, provádějí společné mise více dárců a využívají režimy spolufinancování a delegovanou spolupráci.

7. Unie a členské státy prosazují v rámci svých příslušných pravomocí mnohostranný přístup ke globálním výzvám a tam, kde je to vhodné, podporují spolupráci s mezinárodními organizacemi a orgány i s dalšími bilaterálními dárci.

8. Unie prosazuje účinnou spolupráci s partnerskými zeměmi a regiony v souladu s osvědčenými mezinárodními postupy. Ve stále větší míře přizpůsobuje svou podporu rozvojovým strategiím, reformním politikám a postupům partnerských zemí nebo regionů. Přispívá k posilování procesu vzájemné odpovědnosti partnerských vlád, orgánů a dárců a podporuje místní odbornou základnu a místní zaměstnanost. Za tímto účelem podporuje:

(a) proces rozvoje, který řídí partnerská země nebo region a nese za něj odpovědnost;

(b) přístupy k rozvoji, které podporují začleňování, účast a široké zapojení všech částí společnosti do procesu rozvoje a do vnitrostátního a regionálního dialogu, včetně dialogu politického;

(c) účinné a inovativní způsoby a nástroje spolupráce uvedené v článku 4 společného prováděcího nařízení, například propojování grantů a půjček a dalších mechanismů sdílení rizik ve vybraných odvětvích a zemích a zapojení soukromého sektoru v souladu s osvědčenými postupy vypracovanými Výborem pro rozvojovou pomoc OECD. Tyto způsoby a nástroje je nutno přizpůsobovat konkrétním okolnostem v jednotlivých partnerských zemích nebo regionech se zaměřením na přístupy založené na programech, na poskytování předvídatelného financování pomoci, na využití soukromých zdrojů, na vývoj a používání systémů jednotlivých zemí a na přístupy k rozvoji založené na výsledcích, včetně případně sjednaných cílových hodnot a ukazatelů, například ukazatelů rozvojových cílů tisíciletí a

(d) lepší dopad politik a plánování prostřednictvím koordinace a harmonizace mezi dárci, aby se omezilo překrývání a zdvojování a zlepšila se doplňkovost a podpořily iniciativy více dárců.

(e) Koordinace se uskutečňuje v partnerských zemích a regionech za použití sjednaných směrů a zásad osvědčených postupů v oblasti koordinace a účinnosti pomoci.

9. Unie bude mimo jiné podporovat realizaci dvoustranné, regionální a mnohostranné spolupráce a dialogu, smluv o partnerství a třístranné spolupráce.

10. Komise usiluje o pravidelnou výměnu informací s občanskou společností.

HLAVA III

ZEMĚPISNÉ A TEMATICKÉ PROGRAMY

Článek 4

Provádění pomoci Unie

V souladu s obecným účelem a oblastí působnosti, cíli a obecnými zásadami tohoto nařízení se pomoc Unie provádí prostřednictvím zeměpisných a tematických programů a Panafrického programu, a to v souladu se společným prováděcím nařízením.

Článek 5

Zeměpisné programy

1. Spolupráce Unie podle tohoto článku bude probíhat v rámci činností celostátního, regionálního, nadregionálního a kontinentálního charakteru.

2. Aniž je dotčeno ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. a), zahrnuje zeměpisný program spolupráci ve příslušných oblastech činnosti,

(a) na regionální úrovni s partnerskými zeměmi stanovenými v příloze I a

(b) na dvoustranné úrovni s partnerskými zeměmi uvedenými v příloze III.

3. Náměty pro zeměpisné programy lze čerpat mimo jiné z oblastí spolupráce obsažených v prohlášení „Evropský konsensus“, aby se dosáhlo cílů stanovených v čl. 2 odst. 1.

Společné oblasti spolupráce a konkrétní oblasti spolupráce pro každý region jsou stanoveny v příloze IV.

4. V rámci každého programu pro jednotlivé země Unie v zásadě soustředí svoji pomoc na tři odvětví.

Článek 6

Tematické programy

V souladu s celkovým účelem a oblastí působnosti, cíli a obecnými zásadami tohoto nařízení představují akce prováděné v rámci tematických programů přidanou hodnotu k akcím financovaným v rámci zeměpisných programů a doplňují je.

Na plánování tematických akcí se vztahují tyto podmínky:

(a) politických cílů Unie podle tohoto nařízení nelze dosáhnout vhodným ani účinným způsobem prostřednictvím zeměpisných programů;

(b) akce se týkají globálních iniciativ na podporu mezinárodně sjednaných cílů nebo globálních veřejných statků a k řešení globálních výzev, přičemž v takovém případě mohou mezi ně odchylně od ustanovení článku 9 patřit akce v členských státech EU, kandidátských a potenciálních kandidátských zemích a v jiných třetích zemích, stanovené v příslušném tematickém programu;

a/nebo

(c) akce mají tyto vlastnosti:

– zahrnují více regionů a/nebo oblastí činnosti (multiregionální a průřezové akce),

– inovativní politiky a/nebo iniciativy, jejichž cílem je poskytnout informace pro budoucí akce,

– akce v případech, kdy neexistuje dohoda o akci s partnerskou vládou nebo partnerskými vládami,

– akce, které reagují na priority politiky Unie nebo na mezinárodní povinnost či závazek Unie, a

– pokud je to vhodné, akce v případech, kdy neexistuje zeměpisný program nebo byl pozastaven.

Článek 7

Globální veřejné statky a výzvy

1. Cílem pomoci Unie v rámci programu „Globální veřejné statky a výzvy“ je podporovat akce v takových oblastech, jako jsou životní prostředí a změna klimatu, udržitelná energetika, lidský rozvoj, zajišťování potravin a migrace a azyl.

2. Podrobné oblasti spolupráce, na něž se má pomoc Unie podle tohoto článku zaměřit, je stanoven v příloze V.

Článek 8

Organizace občanské společnosti a místní orgány

1. Cílem programu týkajícího se úlohy organizací občanské společnosti a místních orgánů při rozvoji je financovat iniciativy v oblasti rozvoje prováděné organizacemi občanské společnosti a místními orgány z partnerských zemí, Unie, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí nebo v jejich prospěch.

2. Podrobné oblasti spolupráce, na něž se má pomoc Unie podle tohoto článku zaměřit, spolu s orientačním seznamem kategorií organizací občanské společnosti a místních orgánů jsou stanoveny v příloze V.

Článek 9

Panafrický program

1. Pomoc Unie podporuje provádění společné strategie Afrika–EU a zejména jejích následných akčních plánů za účelem pokrytí činností nadregionální, kontinentální nebo celosvětové povahy.

Panafrický program bude dále podporovat vzájemnou doplňkovost a soulad s jinými finančními nástroji vnější činnosti Unie, zejména s Evropským rozvojovým fondem a evropským nástrojem sousedství.

2. Podrobné oblasti spolupráce, na něž se má pomoc Unie podle tohoto článku zaměřit, jsou stanoveny v příloze VI.

3. Víceletý orientační program pro Panafrický program je nutno vypracovat na základě společné strategie Afrika–EU a jejích akčních plánů.

HLAVA IV

PLÁNOVÁNÍ A PŘIDĚLOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

Článek 10

Obecný rámec plánování a přidělování finančních prostředků

1. U zeměpisných programů se víceleté orientační programy pro partnerské země a regiony vypracují na základě strategického dokumentu, jak je stanoveno v článku 11.

U tematických programů se víceleté orientační programy vypracují podle článku 13.

Prováděcí opatření stanovená v článku 2 společného prováděcího nařízení přijme Komise na základě programových dokumentů uvedených v článcích 11 a 13. Za určitých okolností však může mít podpora poskytovaná Unií také podobu opatření, na něž se tyto dokumenty nevztahují, jak je stanoveno ve společném prováděcím nařízení.

2. V počáteční fázi plánování konzultují Unie a její členské státy sebe navzájem a ostatní dárce a aktéry v oblasti rozvoje, včetně představitelů občanské společnosti a regionálních a místních orgánů, aby posílily doplňkovost a jednotnost svých činností v oblasti spolupráce. Tyto konzultace mohou vést ke společnému plánování Unie a jejích členských států.

3. Komise rozhodne o víceletých orientačních přídělech v rámci každého zeměpisného programu v souladu s obecnými zásadami tohoto nařízení na základě kritérií stanovených v čl. 3 odst. 2, přičemž vedle zvláštní povahy jednotlivých programů přihlédne ke konkrétním obtížím, kterým čelí země nebo regiony během krize, v situacích, kdy jsou zranitelné nebo nestabilní, nebo země či regiony s častým výskytem konfliktů nebo přírodních katastrof.

4. Finanční prostředky mohou zůstat nepřidělené. S výhradou jejich následného rozdělení nebo přerozdělení podle čl. 11 odst. 5 a článku 13 se později rozhodne o použití těchto prostředků v souladu se společným prováděcím rozhodnutím.

Článek 11

Programové dokumenty pro zeměpisné programy

1. Strategické dokumenty jsou dokumenty, které Unie vypracovává, aby poskytla soudržný rámec pro rozvojovou spolupráci mezi Unií a dotyčnou partnerskou zemí nebo regionem v souladu s celkovým účelem a oblastí působnosti, cíli, zásadami a politikou Unie.

Při přípravě a provádění strategických dokumentů se uplatňují zásady účinnosti pomoci: zásady vlastní odpovědnosti dotyčné země, partnerství, koordinace, harmonizace, přizpůsobení se systémům přijímající země nebo regionu, vzájemné odpovědnosti a zaměření na výsledky, jak stanoví čl. 3 odst. 5 až 8.

Proto se strategické dokumenty vypracovávají zpravidla na základě dialogu mezi Unií a partnerskou zemí nebo regionem, případně za účasti příslušných členských států a partnerskou zemí nebo regionem za účasti občanské společnosti a regionálních a místních orgánů, aby se zajistilo, že dotyčná země nebo region přijme dostatečnou odpovědnost za proces rozvoje, a povzbudila se podpora rozvojových strategií dané země, zejména strategií zaměřených na snižování chudoby.

2. Strategické dokumenty lze přezkoumávat v polovině období nebo podle potřeby ad hoc, případně v souladu se zásadami a postupy stanovenými v dohodách o partnerství a spolupráci uzavřených s danými partnerskými zeměmi a regiony.

3. Strategické dokumenty se vypracovávají pro příslušné partnerské země nebo regiony, pokud ovšem nebyl pro dotyčnou partnerskou zemi nebo region vypracován společný rámcový dokument, který stanoví komplexní strategii Unie včetně rozvojové politiky.

Strategický dokument není nutný v případě:

(a) zemí, které mají vnitrostátní rozvojovou strategii ve formě národního rozvojového plánu nebo podobného rozvojového dokumentu schváleného Komisí jako základ pro příslušný víceletý orientační program při přijímání uvedeného dokumentu;

(b) zemí nebo regionů, pro které byl mezi Unií a členskými státy sjednán společný víceletý programový dokument;

(c) regionů, které mají strategii společně sjednanou s EU.

4. Strategické dokumenty se nevyžadují v případě zemí nebo regionů přijímajících finanční prostředky Unie přidělené podle tohoto nařízení, jejichž výše pro období 2014–2020 nepřesahuje 50 milionů EUR.

5. Víceleté orientační programy se vypracovávají pro každou ze zemí nebo oblastí obdrží orientační přidělení finančních prostředků Unie podle tohoto nařízení s výjimkou zemí nebo regionů uvedených v odstavci 4, musí být tyto dokumenty vypracovány na základě strategických dokumentů a podobných dokumentů uvedených v tomto článku.

Pro účely tohoto nařízení lze společný víceletý programový dokument podle odst. 3 písm. b) považovat za víceletý orientační program, pokud je dotyčný programový dokument v souladu se zásadami a podmínkami stanovenými, včetně orientačního přídělu finančních prostředků a v souladu s postupy uvedenými v článku 14.

Víceleté orientační programy stanoví zvolené prioritní oblasti pro financování z prostředků Unie, specifické cíle, očekávané výsledky, ukazatele výkonu a orientační finanční příděly, a to jak celkové, tak i pro jednotlivé prioritní oblasti. Je-li to vhodné, může být toto rozdělení stanoveno ve formě rozmezí a/nebo některé prostředky mohou být ponechány nepřidělené.

Víceleté orientační programy by měly být v případě potřeby upraveny s přihlédnutím k případnému přezkumu v polovině období nebo ad hoc přezkumů strategického dokumentu, z něhož vycházejí.

V souladu se zásadou vzájemné odpovědnosti při sledování a plnění sjednaných cílů včetně těch, které se týkají řádné správy věcí veřejných, demokracie a dodržování lidských práv a právního státu, lze orientační příděly na základě přezkumů zvýšit nebo snížit, a to především s ohledem na zvláštní potřeby, jako jsou ty, které vyplývají z krize, situace po krizi nebo z nestabilní situace, nebo v případě, že výkon byl výjimečný nebo naopak nevyhovující.

Článek 12

Plánování pro země v krizi, po krizi nebo v nestabilní situaci

1. Při přípravě programových dokumentů pro země v krizi, po krizi nebo v nestabilní situaci je nutno řádně zohlednit zranitelnost, zvláštní potřeby a okolnosti dotyčných zemí nebo regionů.

Zvláštní pozornost by se měla věnovat předcházení konfliktům, budování státu a míru, usmíření po ukončení konfliktu a opatřením na obnovu země.

V případech, kdy se partnerské země nebo skupiny partnerských zemí přímo účastní krize, situace po krizi nebo nestabilní situace nebo kdy jsou těmito situacemi postiženy, klade se zvláštní důraz na zlepšení koordinace mezi okamžitou pomocí, obnovou a rozvojem, aby byla těmto zemím poskytnuta pomoc při přechodu z mimořádné situace do fáze rozvoje. U nestabilních zemí a regionů nebo zemí a regionů, jež pravidelně zasahují přírodní katastrofy, obsahují programy ustanovení, která se týkají připravenosti na katastrofy, prevence jejich vzniku a zvládání jejich důsledků.

2. V případech krize, situací po krizi a nestabilních situací nebo v případech ohrožení demokracie, právního státu, lidských práv nebo základních svobod, které vyžadují rychlou reakci Unie, lze dokument uvedený v článku 11 upravit postupem pro naléhavé případy stanoveným v čl. 15 odst. 4 společného prováděcího nařízení v návaznosti na ad hoc přezkum strategie spolupráce dotyčné země nebo regionu.

Takové hodnocení může navrhnout konkrétní přizpůsobenou strategii, která zajistí přechod k dlouhodobé spolupráci a rozvoji přispívající k lepší koordinaci a přechodu od nástrojů humanitární pomoci k nástrojům rozvojové politiky.

Článek 13

Programové dokumenty pro tematické programy

1. Ve víceletých orientačních programech se v případě tematických programů stanoví strategie Unie pro dotyčné téma, priority zvolené pro financování ze strany Unie, konkrétní cíle, očekávané výsledky, ukazatele výkonu, mezinárodní situace a činnosti hlavních partnerů. Případně se stanoví zdroje a priority zásahů pro účast v globálních iniciativách. Víceleté orientační programy musí být v souladu s dokumenty uvedenými v čl. 11 odst. 3.

2. Ve víceletých orientačních programech jsou uvedeny orientační finanční příděly, a to jak celkové, tak podle prioritních oblastí. Je-li to vhodné, může být toto rozdělení stanoveno ve formě rozmezí a/nebo některé prostředky mohou být ponechány nepřidělené. V případě potřeby by se víceleté orientační programy měly s přihlédnutím k případným přezkumům v polovině období nebo ad hoc přezkumům upravit tak, aby umožňovaly účinné provádění příslušné politiky.

3. V počáteční fázi plánování konzultují Komise a členské státy sebe navzájem i jiné dárce a aktéry v oblasti rozvoje, včetně představitelů občanské společnosti a místních orgánů, aby se posílila doplňkovost jejich činností v oblasti spolupráce.

Článek 14

Schvalování strategických dokumentů a přijímání víceletých orientačních programů

1. Komise schvaluje strategické dokumenty a přijímá víceleté orientační programy v souladu s přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3 společného prováděcího nařízení. Tento postup se vztahuje také na podstatné přezkumy, v jejichž důsledku se strategie nebo její plánování výrazně změní.

2. Postup uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na nepodstatné změny strategických dokumentů a víceletých orientačních programů, jimiž se provádějí technické úpravy, přerozdělení finančních prostředků v rámci orientačních přídělů na jednotlivé prioritní oblasti nebo zvýšení či snížení počátečního orientačního přídělu o méně než 20 % za předpokladu, že tyto změny nemají vliv na prioritní oblasti a cíle stanovené v těchto dokumentech. V takovém případě je nutno provedené úpravy do jednoho měsíce sdělit Evropskému parlamentu a Radě.

3. V řádně odůvodněných zvláště naléhavých případech, které se týkají mimo jiné okolností uvedených v čl. 12 odst. 2, může Komise postupem pro naléhavé případy stanoveným v čl. 15 odst. 4 společného prováděcího nařízení upravovat strategické dokumenty a víceleté orientační programy.

HLAVA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Účast třetí země, která není způsobilá podle tohoto nařízení

Za řádně odůvodněných okolností a za účelem zajištění soudržnosti a účinnosti financování z prostředků Unie nebo posílení regionální nebo nadregionální spolupráce se může Komise rozhodnout, aniž je dotčen čl. 2 odst. 3, rozšířit způsobilost akcí i na země, území a regiony, které by jinak nebyly pro financování podle článku 1 způsobilé, pokud akce, která má být provedena, je celosvětové, regionální, nadregionální nebo přeshraniční povahy. Bez ohledu na ustanovení čl. 8 odst. 1 společného prováděcího nařízení se na postupech provádění těchto akcí mohou podílet fyzické a právnické osoby z dotyčných zemí, území a regionů.

Článek 16

Pozastavení pomoci

Aniž jsou dotčena ustanovení o pozastavení pomoci obsažená v dohodách o partnerství a spolupráci uzavřených s partnerskými zeměmi a regiony, potom s výjimkou zvláště naléhavých případů platí, že pokud partnerská země nedodrží zásady uvedené v čl. 3 odst. 1, Unie dotyčnou partnerskou zemi vyzve k jednání s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany. Pokud jednání s partnerskou zemí nevedou k řešení přijatelnému pro obě strany nebo pokud jsou jednání odmítnuta nebo ve zvláště naléhavých případech může Rada přijmout vhodná opatření v souladu s čl. 215 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, která mohou zahrnovat úplné nebo částečné pozastavení pomoci Unie.

Článek 17

Přenesení pravomocí na Komisi

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 za účelem změn nebo doplňování příloh I až VII tohoto nařízení.

Článek 18

Výkon přenesené pravomoci

1. Přenesená pravomoc podle článku 17 je Komisi svěřena na dobu platnosti tohoto nařízení.

2. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti jakýchkoli již platných aktů v přenesené pravomoci.

3. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

4. S výjimkou případů uvedených v odstavci 5 vstoupí akt přijatý v přenesené pravomoci v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě 2 měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada Komisi uvědomí, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

5. V případě, že nejsou vysloveny námitky, činí lhůta pro uvedení příloh I, II a III do souladu s rozhodnutími Výboru pro rozvojovou pomoc OECD, kterými se přezkoumává seznam příjemců podle čl. 1 písm. a), jeden týden.

Článek 19

Výbor

Komisi je nápomocen výbor nástroje pro rozvojovou spolupráci. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 20

Finanční referenční částka

1. Finanční referenční částka pro provádění tohoto nařízení na období 2014–2020 činí 23 294 700 000 EUR.

2. Orientační minimální částky přidělené pro každý program uvedený v článcích 5 až 9 na období 2014–2020 jsou uvedeny v příloze VII. Částky lze mezi programy přerozdělit prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18. Částky v rámci programu zaměřeného na globální veřejné statky a výzvy programu lze převádět mezi jednotlivými položkami na základě rozhodnutí Komise, které je nutno oznámit Evropskému parlamentu a Radě do jednoho měsíce od jeho přijetí.

3. Jak stanoví čl. 13 odst. 2 nařízení „Erasmus pro všechny“, s cílem podpořit mezinárodní rozměr vysokoškolského vzdělávání bude na opatření mobility ve vzdělávání pro třetí země nebo ze třetích zemí a politický dialog s orgány/institucemi/organizacemi z těchto zemí přidělena orientační částka 1 812 100 000 EUR z různých externích nástrojů (nástroje pro rozvojovou spolupráci, evropského nástroje sousedství, nástroje pro předvstupní pomoc, nástroje partnerství a Evropského rozvojového fondu). Na použití těchto finančních prostředků se použijí ustanovení nařízení „Erasmus pro všechny“.

Finanční prostředky budou dány k dispozici ve dvou víceletých přídělech, a to nejdříve na první čtyři roky a poté na další tři. Toto financování se promítne do tvorby víceletých orientačních programů těchto nástrojů v souladu se zjištěnými potřebami a prioritami dotyčných zemí. Příděly lze upravovat v případě závažných nepředvídaných okolností nebo významných politických změn v souladu s prioritami EU pro oblast vnější činnosti.

Článek 21

Evropská služba pro vnější činnost

Toto nařízení se uplatňuje v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost.

Článek 22

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

V Bruselu dne .

Za Evropský parlament                                 Za Radu

Předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA I

PARTNERSKÉ ZEMĚ A REGIONY ZPŮSOBILÉ PODLE ČL. 1 ODST. 1 PÍSM. a)

Latinská Amerika

1. Argentina

2. Bolívie

3. Brazílie

4. Chile

5. Kolumbie

6. Kostarika

7. Kuba

8. Ekvádor

9. Salvador

10. Guatemala

11. Honduras

12. Mexiko

13. Nikaragua

14. Panama

15. Paraguay

16. Peru

17. Uruguay

18. Venezuela

Asie

19. Afghánistán

20. Bangladéš

21. Bhútán

22. Kambodža

23. Čína

24. Indie

25. Indonésie

26. Korejská lidově demokratická republika

27. Laos

28. Malajsie

29. Maledivy

30. Mongolsko

31. Myanmar/Barma

32. Nepál

33. Pákistán

34. Filipíny

35. Srí Lanka

36. Thajsko

37. Vietnam

Střední Asie

38. Kazachstán

39. Kyrgyzská republika

40. Tádžikistán

41. Turkmenistán

42. Uzbekistán

Střední východ

43. Írán

44. Irák

45. Jemen

Jižní Afrika

46. Jihoafrická republika

PŘÍLOHA II

SEZNAM PŘÍJEMCŮ OFICIÁLNÍ ROZVOJOVÉ POMOCI VYPRACOVANÝ VÝBOREM PRO ROZVOJOVOU POMOC OECD

v platnosti pro zprávy o finančních tocích v letech 2011, 2012 a 2013

PŘÍLOHA III

PARTNERSKÉ ZEMĚ A REGIONY S DVOUSTRANNOU SPOLUPRACÍ PODLE ČL. 5 ODST. 2

Následující partnerské země využívají bilaterální rozvojovou pomoc podle tohoto nařízení v souladu s čl. 5 odst. 2:

1. Bolívie

2. Kuba

3. Salvador

4. Guatemala

5. Honduras

6. Nikaragua

7. Paraguay

8. Afghánistán

9. Bangladéš

10. Bhútán

11. Kambodža

12. Korejská lidově demokratická republika

13. Laos

14. Mongolsko

15. Myanmar/Barma

16. Nepál

17. Pákistán

18. Filipíny

19. Srí Lanka

20. Vietnam

21. Kyrgyzská republika

22. Tádžikistán

23. Turkmenistán

24. Uzbekistán

25. Irák

26. Jemen

27. Jihoafrická republika

PŘÍLOHA VI

OBLASTI SPOLUPRÁCE V RÁMCI ZEMĚPISNÝCH PROGRAMŮ

A. SPOLEČNÉ OBLASTI SPOLUPRÁCE V RÁMCI ZEMĚPISNÝCH PROGRAMŮ

Náměty pro zeměpisné programy lze čerpat mimo jiné z oblastí spolupráce uvedených níže, které se však nutně nemusí rovnat jednotlivým odvětvím. Priority budou stanoveny v souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“ a následnými závěry Rady.

I. Lidská práva, demokracie a další klíčové prvky řádné správy věcí veřejných

a)           demokracie, lidská práva a právní stát;

b)           rovnost žen a mužů a posilování postavení žen;

c)           řízení veřejného sektoru;

d)           daňová politika a správa;

e)           korupce;

f)            občanská společnost a místní orgány;

g)           přírodní zdroje a

h)           příčinná souvislost mezi bezpečností a rozvojem.

II. Udržitelný růst podporující začlenění pro lidský rozvoj

a)           sociální ochrana, zdraví, vzdělání a zaměstnanost;

b)           podnikatelské prostředí, regionální integrace a světové trhy a

c)           udržitelné zemědělství a energetika.

III. Ostatní důležité oblasti z hlediska soudržnosti politik v rámci rozvoje

a)           změna klimatu a životní prostředí;

b)           Migrace a azyl a

c)           přechod od humanitární pomoci a řešení krizí k dlouhodobé rozvojové spolupráci.

B. KONKRÉTNÍ OBLASTI SPOLUPRÁCE PODLE REGIONŮ

Pomoc Evropské unie podporuje opatření a dialog v jednotlivých odvětvích v souladu s článkem 5 a s celkovým účelem a oblastí působnosti, cíli a obecnými zásadami tohoto nařízení. Přiměřenou pozornost je nutno věnovat níže popsaným oblastem s ohledem na společně dohodnuté strategie, partnerství, spolupráci a obchodní dohody. Priority budou stanoveny v souladu se sdělením „Agenda pro změnu“ a následnými závěry Rady.

Latinská Amerika

a)           podpora sociální soudržnosti, zejména sociálního začleňování, důstojných pracovních podmínek a spravedlnosti, rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen;

b)           řešení otázek správy věcí veřejných a podpora politických reforem, zejména v oblastech sociální politiky, správy veřejných financí, daní, bezpečnosti (včetně drog, kriminality a korupce), posilování řádné správy věcí veřejných a veřejných orgánů (rovněž prostřednictvím inovativních mechanismů pro poskytování technické spolupráce, jako je například TAIEX a twinning), ochrany lidských práv včetně práv domorodých národů a potomků Afričanů, životního prostředí, boje proti diskriminaci a boje proti výrobě, spotřebě a obchodu s drogami;

c)           podpora různých procesů regionální integrace a propojení síťové infrastruktury při současném zajištění doplňkovosti s činnostmi podporovanými Evropskou investiční bankou (EIB) a dalšími orgány;

d)           řešení otázek příčinné souvislosti mezi bezpečností a rozvojem;

e)           podpora politik v oblasti vzdělávání a rozvoje společného prostoru vysokoškolského vzdělávání v Latinské Americe;

f)            řešení hospodářské zranitelnosti a přispívání ke strukturální transformaci vytvořením silných partnerství v souvislosti s obchodem, investicemi, know-how a výzkumem, inovacemi a technikou a podpora udržitelného růstu podporujícího začlenění ve všech jeho rozměrech se zvláštním důrazem na otázky migračních toků, zajišťování potravin (včetně udržitelného zemědělství a rybolovu), změny klimatu, udržitelné energetiky a ochrany a zvyšování biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb včetně oblastí vodního a lesního hospodářství, jakož i produktivních investic za účelem vyšší zaměstnanosti a lepších pracovních míst v zelené ekonomice;

g)           zajištění odpovídající návaznosti na krátkodobá mimořádná opatření zaměřená na obnovu po katastrofách nebo po krizi prováděná prostřednictvím jiných finančních nástrojů.

Asie

a)           podpora sociální soudržnosti, zejména sociálního začleňování, důstojných pracovních podmínek, spravedlnosti a rovnosti žen a mužů;

b)           vytváření partnerství podporujících začlenění v souvislosti s obchodem, investicemi, pomocí, migrací, výzkumem, inovacemi a technikou;

c)           budování a posilování legitimních, efektivních a odpovědných veřejných institucí a orgánů prostřednictvím podpory institucionálních reforem (včetně reforem zaměřených na řádnou správu věcí veřejných a boj proti korupci, správu veřejných financí, daně a reformu veřejné správy) a reforem právních a správních předpisů a regulačního rámce v souladu s mezinárodními normami, zejména v nestabilních státech a zemích, kde probíhá nebo proběhl ozbrojený konflikt;

d)           podpora aktivní a organizované občanské společnosti ve prospěch rozvoje a podpora partnerství veřejného a soukromého sektoru;

e)           podpora zmírňování změny klimatu a adaptace na tuto změnu, prosazování udržitelné spotřeby a výroby, jakož i investice do čistých technologií, udržitelné energetiky, dopravy, udržitelného zemědělství a rybolovu, ochrany a zvyšování biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb včetně oblastí vodního a lesního hospodářství a vytváření pracovních míst s důstojnými podmínkami v zelené ekonomice;

f)            podpora větší regionální integrace a spolupráce způsobem zaměřeným na výsledky prostřednictvím podpory různých procesů regionální integrace a dialogu;

g)           přispívání k prevenci a reakci na zdravotní rizika včetně těch, která vyplývají z kontaktů zvířat, lidí a jejich různých prostředí;

h)           v rámci příčinné souvislosti mezi bezpečností a rozvojem: boj proti korupci a organizované trestné činnosti, proti výrobě, spotřebě a obchodu s drogami a proti dalším formám nelegálního obchodu a podpora účinné správy hranic a přeshraniční spolupráce;

i)            podpora připravenosti na katastrofy a dlouhodobou obnovu po katastrofách, a to i v oblasti zajišťování potravin a výživy a pomoci vykořeněným skupinám obyvatel.

Střední Asie

V souladu se společnými cíli stanovenými ve strategii EU pro Střední Asii „Strategie pro nové partnerství“ přijaté v roce 2007:

a)           podpora ústavní reformy a legislativního, regulačního a správního sbližování s Unií včetně další demokratizace a organizované občanské společnosti, podpora právního státu, řádné správy věcí veřejných, daní a posilování vnitrostátních institucí a orgánů, jako jsou volební orgány a parlamenty, reforma veřejné správy a správy veřejných financí;

b)           podpora udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění, řešení sociálních a regionálních nerovností a podpora politiky v oblasti vzdělávání, výzkumu, inovací a techniky, zdravotnictví, důstojných pracovních podmínek, udržitelné energetiky, zemědělství a rozvoje venkova a podpory malých a středních podniků za současné stimulace rozvoje tržního hospodářství, obchodu a investic včetně reforem regulačního rámce a podpora začlenění do Světové obchodní organizace (WTO);

c)           podpora účinné správy hranic a přeshraniční spolupráce ve prospěch udržitelného hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje v příhraničních regionech; v rámci příčinné souvislosti mezi bezpečností a rozvojem: boj proti organizovanému zločinu a všem nelegálním formám obchodu včetně boje proti výrobě, užívání a obchodování s drogami, jakož i proti jejich nepříznivým účinkům, včetně boje proti HIV/AIDS;

d)           podpora dvoustranné a regionální spolupráce, dialogu a integrace, a to i se zeměmi, na něž se vztahuje evropský nástroj sousedství a dalších nástroje Unie na podporu politických reforem, mimo jiné prostřednictvím budování veřejných kapacit zřizováním institucí, technickou pomocí (např. TAIEX), výměnou informací a vytvářením partnerství, a pomocí klíčových investic prostřednictvím vhodných mechanismů k mobilizaci finančních zdrojů EU v oblasti vzdělávání, životního prostředí a energetiky, vodního a odpadového hospodářství a hygieny, rozvoje založeného na nízkých emisích a odolnosti vůči dopadům změny klimatu, jakož i zlepšování bezpečnosti a zabezpečení mezinárodní dodávky energie a dopravy, propojení, sítí a jejich provozovatelů, a to i prostřednictvím činností podporovaných Evropskou investiční bankou (EIB).

Střední východ

a)           řešení otázek správy věcí veřejných (rovněž i v oblasti daní), lidských práv a otázek politické rovnosti, zejména v nestabilních státech s cílem pomoci vybudovat legitimní, demokratické, efektivní a odpovědné veřejné instituce a aktivní a organizovanou občanskou společnost;

b)           podpora sociální soudržnosti, zejména sociálního začleňování, důstojných pracovních podmínek, spravedlnosti a rovnosti žen a mužů;

d)           podpora udržitelné hospodářské reformy a diverzifikace, obchod, rozvoj tržního hospodářství, produktivní a udržitelné investice do hlavních odvětví (jako je energetika včetně výroby energie z obnovitelných zdrojů), partnerství veřejného a soukromého sektoru a začlenění partnerských zemí do WTO;

d)           podpora regionální spolupráce, dialogu a integrace, a to se zeměmi, na které se vztahuje evropský nástroj sousedství a se státy Perského zálivu, na které se vztahuje nástroj partnerství a další nástroje EU, mimo jiné prostřednictvím podpory integračního úsilí v rámci daného regionu, pokud možno především v oblasti hospodářství, energetiky, vodního hospodářství, dopravy a problematiky uprchlíků;

e)           doplnění prostředků vynaložených v rámci tohoto nástroje soudržnou prací a podporou prostřednictvím jiných nástrojů EU, které se mohou zaměřit na širší regionální integraci, podpora zájmů EU v takových oblastech, jako jsou hospodářství, energetika, výzkum, inovace a technika, boj proti výrobě, užívání a obchodu s drogami v rámci příčinné souvislosti mezi bezpečností a rozvojem, jakož i řízení migrace a pomoc vysídleným osobám a uprchlíkům v rámci příčinné souvislosti mezi rozvojem a migrací.

Jižní Afrika

a)           podpora konsolidace demokratické společnosti, řádné správy věcí veřejných a právního státu a přispívání ke stabilitě a integraci regionu i kontinentu;

b)           podpora úsilí o přizpůsobení vyvolaného zřizováním různých oblastí volného obchodu;

c)           podpora důstojných pracovních podmínek, boje proti chudobě, nerovnosti a vyloučení, a to včetně uspokojování základních potřeb dříve znevýhodněných společenství;

d)           překonání hospodářské zranitelnosti a dosažení strukturální transformace s důrazem na důstojné pracovní podmínky prostřednictvím trvalého hospodářského růstu podporujícího začlenění, nízkouhlíkovou zelené ekonomiky a udržitelného rozvoje ve všech jeho rozměrech (včetně udržitelného zemědělství a rybolovu) a zvyšování biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb;

e)           řešení sexuálního násilí a genderově podmíněného násilí a řešení problematiky zdraví: včetně HIV/AIDS a jeho dopadů na společnost.

PŘÍLOHA V

OBLASTI ČINNOSTI V RÁMCI TEMATICKÝCH PROGRAMŮ

A. PROGRAM „GLOBÁLNÍ VEŘEJNÉ STATKY A VÝZVY“

V souladu s podmínkami stanovenými v článku 6 usiluje program „Globální veřejné statky a výzvy“ o posílení spolupráce, výměny znalostí a zkušeností a schopností partnerských zemí. Náměty pro program lze čerpat mimo jiné z následujících oblastí spolupráce při zajištění maximální synergie mezi nimi s ohledem na jejich silné vzájemné propojení:

Životní prostředí a změna klimatu

a)           přispívání k realizaci mezinárodního rozměru vize Evropa 2020 v oblasti životního prostředí a klimatu;

b)           pomoc rozvojovým zemím dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí souvisejících s udržitelným využíváním přírodních zdrojů a udržitelností životního prostředí;

c)           podpora provádění unijních iniciativ a závazků sjednaných na mezinárodní a regionální úrovni a/nebo závazků přeshraniční povahy zejména v oblasti změny klimatu prostřednictvím podpory strategií odolných vůči klimatickým vlivům, a to především strategií přizpůsobení s vedlejšími přínosy pro biologickou rozmanitost, prostřednictvím podpory biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, lesního hospodářství (včetně prosazování práva, správy a obchodu v oblasti lesnictví), boje proti rozšiřování pouští, integrovaného hospodaření s vodními zdroji, řízení přírodních zdrojů, řádného zacházení s chemikáliemi a odpadového hospodářství, účinného využívání zdrojů a zelené ekonomiky;

c)           přispívání ke zvýšení integrace a sladění cílů týkajících se změny klimatu a životního prostředí ve všech oblastech spolupráce EU týkající se pomoci, a to prostřednictvím podpory metodické a výzkumné práce včetně mechanismů sledování, vykazování a ověřování, mapování, posuzování a hodnocení ekosystémů, zvyšování úrovně odbornosti v oblasti životního prostředí a podporou inovativních akcí a soudržnosti politik;

d)           posilování správy záležitostí týkajících se životního prostředí a podpora rozvoje mezinárodní politiky, mimo jiné také prostřednictvím úsilí o soudržnost mezi otázkami životního prostředí a ostatními pilíři mezinárodní správy pro udržitelný rozvoj, a to pomocí při sledování a hodnocení životního prostředí na regionální a mezinárodní úrovni a prosazováním účinných opatření zaměřených na dodržování a vymáhání mnohostranných dohod o životním prostředí.

Udržitelná energetika

a)           podpora přístupu k bezpečným, cenově dostupným, čistým a udržitelným energetickým službám jako hlavní hnací síle pro vymýcení chudoby a růst podporující začlenění se zvláštním důrazem na využívání místních zdrojů energie;

b)           podpora většího využívání technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a prosazování strategií rozvoje založeného na nízkých emisích;

c)           podpora bezpečnosti dodávek energií např. prostřednictvím diverzifikace zdrojů a tras, řešení otázek kolísání cen, potenciál pro snížení emisí, zlepšování trhů a posilování propojení energetických sítí a obchodu.

Lidský rozvoj

a)           Růst, zaměstnanost a zapojení soukromého sektoru:

podpora opatření zaměřených na vytváření většího počtu pracovních míst a lepších pracovních míst v takových oblastech, jako je rozvoj konkurenceschopnosti a odolnost místních malých a středních podniků a jejich zapojení do celosvětového hospodářství, pomoc rozvojovým zemím při začleňování do mnohostranného obchodního systému, rozvoj soukromého sektoru a zlepšování podnikatelského prostředí, podpora vymezování a provádění průmyslové, inovační, technologické a obchodní politiky a dohod, podpora regionálního integračního úsilí, podpora investičních vztahů mezi EU a partnerskými zeměmi a regiony a využívání pákového efektu soukromých a veřejných investic a spolupráce prostřednictvím inovativních finančních nástrojů. Podpora zelené ekonomiky, účinnosti zdrojů a procesů udržitelné spotřeby a výroby. Podpora využívání elektronické komunikace jako nástroje k podpoře růstu ve všech odvětvích, za účelem překlenutí „digitální propasti“, aby bylo v této oblasti dosaženo vhodného politického a regulačního rámce, a podpora rozvoje nezbytné infrastruktury a využívání služeb a aplikací založených na IKT.

b)           Zaměstnanost, dovednosti, sociální ochrana a sociální začleňování:

i) podpora vysoké úrovně produktivní práce a důstojných pracovních podmínek, zejména díky podpoře správných politik a strategií zaměstnanosti, odborné přípravy umožňující zaměstnatelnost odpovídající potřebám a výhledům trhu práce, pracovních podmínek, a to i v neformální ekonomice, podpora důstojných pracovních podmínek včetně boje proti dětské práci a podpora sociálního dialogu, jakož i usnadnění mobility pracovních sil při současném dodržování práv migrantů,

ii) posilování sociální soudržnosti, zejména prostřednictvím zřizování a posilování udržitelných systémů sociální ochrany včetně související daňové reformy,

iii) posilování sociálního začleňování prostřednictvím spolupráce v oblasti rovného přístupu k základním službám, zaměstnání pro všechny, posílení postavení určitých skupin obyvatel, zejména mládeže, osob se zdravotním postižením, žen a menšinových skupin, a dodržování jejich práv, aby se mohli všichni obyvatelé podílet na tvorbě bohatství a kulturní rozmanitosti a mít z nich prospěch;

c)           Rovnost žen a mužů a posilování postavení žen:

i) podpora programů na úrovni jednotlivých zemí, jejichž cílem je prosazovat posílení hospodářského a společenského postavení žen a jejich zastoupení v politice,

ii) podpora vnitrostátních, regionálních a globálních iniciativ přispívajících k začlenění této problematiky do programu opatření zaměřených na účinnost pomoci;

d)           Zdravotnictví:

i) zlepšování zdraví a blahobytu lidí v rozvojových zemích prostřednictvím zvyšování dostupnosti a spravedlivým poskytováním kvalitních základních veřejných zdravotnických služeb a konkrétněji:

ii) podpora a formování politického programu globálních iniciativ, které mají přímý významný přínos pro partnerské země s ohledem na zaměření se na výsledky, účinnost pomoci a dopady na zdravotnické systémy, včetně podpory partnerských zemí umožňující jejich lepší zapojení do těchto iniciativ,

iii) podpora zvláštních iniciativ, zejména na regionální a celosvětové úrovni, které posilují zdravotnické systémy a pomáhají partnerským zemím koncipovat a provádět správnou politiku veřejného zdraví na základě objektivních podkladů, a v prioritních oblastech (např. zdraví matek, sexuální a reprodukční zdraví a práva, přístup k plánování rodiny, globální veřejné statky a reakce na globální zdravotní hrozby);

e)           Vzdělání, znalosti a dovednosti:

i) podpora dosahování cílů dohodnutých na mezinárodní úrovni v oblasti vzdělávání prostřednictvím globálních iniciativ a partnerství se zvláštním důrazem na podporu znalostí, dovedností a hodnot pro udržitelný rozvoj podporující začlenění,

ii) podpora výměny zkušeností, osvědčených postupů a inovací na základě vyváženého přístupu k rozvoji vzdělávacích systémů,

iii) zlepšování rovného přístupu ke vzdělání a jeho kvality, včetně vzdělávání ohrožených skupin, žen a dívek, a také vzdělávání v zemích, které jsou nejvíce vzdáleny dosažení globálních cílů.

Zajišťování potravin a udržitelné zemědělství

Program bude posilovat spolupráci, výměnu znalostí a zkušeností a schopností partnerských zemí týkajících se čtyř pilířů zajišťování potravin: dostupnosti potravin (výroba), přístupu k potravinám (včetně trhů, záchranných sítí a povědomí o problematice rovnosti žen a mužů), využívání potravin (nutriční zásahy společensky uvědomělými způsoby) a stability při současném stanovení pořadí důležitosti čtyř rozměrů: drobného zemědělství, správa věcí veřejných, regionální integrace a mechanismů pomoci ohroženým skupinám obyvatel.

a)           Podpora rozvoje udržitelného drobného zemědělství prostřednictvím bezpečného, na ekosystémových souvislostech založeného, nízkouhlíkového a vůči změně klimatu odolného přístupu k technologiím (včetně informačních a komunikačních technologií), a prostřednictvím poradenských a technických služeb, režimů rozvoje venkova, výrobních investičních prostředků, půdy a řízení přírodních zdrojů, ochrany genetické rozmanitosti v rámci příznivého hospodářského prostředí;

b)           podpora environmentálně a sociálně zodpovědné tvorby politik a řízení příslušného odvětví, úloha veřejných i neveřejných aktérů při jeho regulaci a využívání veřejných statků, jeho organizační způsobilost, profesní organizace a instituce;

c)           zlepšování zajišťování potravin prostřednictvím vhodných politik, včetně ochrany biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, politik v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, informačních systémů, prevence a zvládání krizí a strategií výživy zaměřených na ohrožené skupiny obyvatel;

d)           podpora bezpečných a udržitelných postupů v celém dodavatelském řetězci potravin a krmiv.

Migrace a azyl

a)           podpora řízení migrace na všech úrovních;

b)           zajištění lepšího zvládání migračních toků ve všech jejich rozměrech;

c)           maximalizace rozvojového dopadu zvýšené regionální a globální mobility osob a současné prosazování a ochrana práv migrantů, a to prostřednictvím podpory koncipování a provádění správné regionální a vnitrostátní migrační a azylové politiky a prostřednictvím začlenění problematiky migrace do jiných regionálních a vnitrostátních politik;

d)           zlepšování všeobecného chápání příčinné souvislosti mezi migrací a rozvojem včetně sociálních a hospodářských důsledků vládní politiky, ať už v oblasti migrace a azylu nebo v jiných odvětvích.

B. PROGRAM TÝKAJÍCÍ SE ORGANIZACÍ OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI A MÍSTNÍCH ORGÁNŮ

V souladu s opakovaně potvrzeným odhodláním EU podporovat demokracii, lidská práva a řádnou správu věcí veřejných bude program týkající se úlohy organizací občanské společnosti a místních orgánů při rozvoji posilovat spolupráci, výměnu znalostí a zkušeností a kapacit organizací občanské společnosti a místních orgánů v partnerských zemích na podporu mezinárodně sjednaných cílů rozvoje.

V souladu s podmínkami stanovenými v článku 6 program přispívá k:

a)           vybudování otevřené společnosti se silným postavením v partnerských zemích prostřednictvím posílení organizací občanské společnosti a místních orgánů a základních služeb poskytovaných obyvatelstvu v nouzi;

b)           zvýšení informovanosti občanů Unie o otázkách rozvoje a využití aktivní veřejné podpory v Unii, v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích pro strategie snižování chudoby a udržitelného rozvoje v partnerských zemích;

c)           zvyšování způsobilosti sítí občanské společnosti a místních orgánů v Evropě a zemích jižní polokoule za účelem zajištění věcného a průběžného politického dialogu v oblasti rozvoje.

Činnosti podporované tímto programem budou zahrnovat:

a)           zásahy v partnerských zemích na podporu ohrožených skupin obyvatel a skupin na okraji společnosti v nejméně rozvinutých zemích prostřednictvím základních služeb poskytovaných organizacemi občanské společnosti a místními orgány;

b)           rozvíjení způsobilosti cílených skupin aktérů doplňující podporu poskytovanou v rámci národního programu a akcí zaměřených na:

i) posilování způsobilosti organizací občanské společnosti účinně se podílet na procesu rozvoje,

ii) usnadnění lepší interakce mezi organizacemi občanské společnosti, státem a dalšími aktéry rozvoje v souvislosti s rozvojem,

iii) posilování způsobilosti místních orgánů účinně se podílet na procesu rozvoje potvrzující jejich zvláštní úlohu a specifika;

c)           zvyšování povědomí veřejnosti o otázkách rozvoje a podpora formálního i neformálního vzdělávání v zájmu rozvoje v Unii, v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích s cílem zakotvit rozvojovou politiku ve společnosti evropských zemí, využít větší veřejnou podporu pro opatření proti chudobě a pro spravedlivější vztahy mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, zvýšit povědomí o otázkách a obtížích, jimž čelí rozvojové země a jejich obyvatelstvo, a prosazovat sociální rozměr globalizace;

d)           koordinaci, rozvoj způsobilosti a institucionální posilování sítí občanské společnosti a místních orgánů v rámci jejich organizací a mezi různými druhy subjektů zapojených do evropské veřejné debaty o rozvoji, jakož i koordinaci, rozvoj způsobilosti a institucionální posilování sítí organizací občanské společnosti a místních orgánů a zastřešujících organizací v zemích jižní polokoule.

Organizace občanské společnosti jsou nestátní neziskové subjekty působící na nezávislém a odpovědném základě, mezi něž patří: nevládní organizace, organizace zastupující domorodé obyvatelstvo, organizace zastupující národnostní a/nebo etnické menšiny, sdružení místních obchodníků a skupiny občanů, družstva, sdružení zaměstnavatelů a odborové organizace (sociální partneři), organizace zastupující hospodářské a sociální zájmy, organizace bojující proti korupci a podvodům a prosazující řádnou správu věcí veřejných, organizace na ochranu občanských práv a organizace bojující proti diskriminaci, místní organizace (včetně sítí) podílející se na decentralizované regionální spolupráci a integraci, spotřebitelské organizace, ženské a mládežnické organizace, ekologické, vzdělávací, kulturní, výzkumné a vědecké organizace, univerzity, církve a náboženská sdružení a společenství, sdělovací prostředky a jakákoli nevládní sdružení a nezávislé nadace, včetně nezávislých politických nadací, jež mohou přispět k provádění cílů tohoto nařízení.

Místní orgány zahrnují širokou škálu subjektů na nižší než celostátní úrovni a na různých úrovních vlády, tj. obce, sdružení obcí, okresy, kraje, provincie, regiony apod.

***

PŘÍLOHA VI

OBLASTI ČINNOSTI V RÁMCI PANAFRICKÉHO PROGRAMU

Panafrický program podporuje cíle a obecné zásady společné strategie Afrika–EU a zejména:

a)           podporovat cíle, iniciativy a činnosti sjednané v rámci společné strategie Afrika–EU a jejích následných akčních plánů, které se týkají zejména těchto oblastí: mír a bezpečnost, demokratická správa věcí veřejných a lidská práva, obchod, regionální integrace a infrastruktura (včetně dopravy), rozvojové cíle tisíciletí, energetika, změna klimatu a životní prostředí, migrace, mobilita a zaměstnanost, věda, informační společnost a prostor, jakož i její průřezová témata;

b)           podporovat jiné důležité iniciativy a činnosti dohodnuté v rámci pracovních ujednání stanovených v rámci společné strategie;

c)           uplatňovat zásadu „jednotného přístupu k Africe“ a přispívat k souladu mezi regionální úrovní a kontinentální úrovní se zvláštním zaměřením na činnosti nadregionální, kontinentální nebo celosvětové povahy a podporovat společné iniciativy Afriky a EU na celosvětové scéně.

PŘÍLOHA VII

ORIENTAČNÍ FINANČNÍ PŘÍDĚLY PRO OBDOBÍ 2014–2020

(v milionech EUR)

Zeměpisné programy 13 991,5 EUR

Tematický program „Globální veřejné statky a výzvy“      6 303,2 EUR

Z toho:

– Životní prostředí a změna klimatu – Udržitelná energetika – Lidský rozvoj – Zajišťování potravin a udržitelné zemědělství – Migrace a azyl || 31,8 %[28] 12,7 % 20,0 % 28,4 % 7,1 %

Nejméně 50 % finančních prostředků, před použitím ukazatelů podle metodiky OECD („Rio markers“), bude sloužit pro účely cílů v oblasti životního prostředí a boje proti změně klimatu.

Tematický program „Organizace občanské společnosti a místní orgány“ 2 000 EUR

Panafrický program   1 000 EUR

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ K NÁVRHŮM

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[29][30]

Hlava 19: Vnější vztahy

19 02: Spolupráce s třetími zeměmi v oblasti migrace a azylu

19 09: Vztahy s Latinskou Amerikou

19 10: Vztahy s Asií, Střední Asií a Středním východem (Irák, Írán, Jemen)

Hlava 21: Rozvoj afrických, karibských a tichomořských (AKT) států a vztahy s těmito státy

21 02: Zajišťování potravin

21 03: Nestátní subjekty v rámci rozvoje

21 04: Životní prostředí a udržitelné řízení přírodních zdrojů včetně energie

21 05: Lidský a sociální rozvoj

1.3. Povaha návrhu/podnětu

x Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[31]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Cílem tohoto nařízení je podpora udržitelného rozvoje podporujícího začlenění v partnerských zemích a regionech, přičemž hlavní cíl spočívá ve vymýcení chudoby, podpoře demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv v Latinské Americe, Africe a Asii, jak je stanoveno ve Smlouvě o EU, a zároveň zajištění souladu se sdělením Komise o rozvojové politice EU „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“.

1.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Toto nařízení stanoví podstatné prvky a základnu pro zásahy EU. Promítnutí cílů tohoto nařízení do specifických cílů v rámci různých programů (zeměpisné programy, tematický program zaměřený na globální veřejné statky a výzvy, tematický program zaměřený na organizace občanské společnosti a místní orgány a Panafrický program) se vymezuje prostřednictvím víceletého plánování a ročních akčních programů, v nichž jsou uvedeny podrobnosti o činnostech, které má EU provádět, včetně očekávaných výsledků a dopadů sledovaných dotyčnými akcemi. Specifické cíle se proto stanoví v tom okamžiku se zřetelem ke zvláštnostem dotyčné akce.

Zavedenými ukazateli výkonu budou rozvojové cíle tisíciletí nebo mezinárodně sjednané cíle v oblasti boje proti chudobě, které je po roce 2015 nahradí:

č. 1: rozvojový cíl tisíciletí 1 – Skoncovat s chudobou a hladem

– Snížit na polovinu počet lidí, jejichž příjem je nižší než 1 USD na den

– Dosáhnout plné a produktivní zaměstnanosti a důstojných pracovních podmínek pro všechny včetně žen a mladých lidí

– Snížit na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem

č. 2: rozvojový cíl tisíciletí 2 – Vzdělání pro všechny

Zajistit, aby všechny děti, chlapci i dívky, mohly absolvovat celou základní školu

č. 3: rozvojový cíl tisíciletí 3 – Rovnost žen a mužů

Odstranit nerovnost žen a mužů v základním a středním školství a na všech úrovních vzdělávání

č. 4: rozvojový cíl tisíciletí 4 – Zdraví dětí

Snížit o dvě třetiny míru úmrtnosti dětí do pěti let věku

rozvojový cíl tisíciletí 5 – Zdraví matek

– Snížit o tři čtvrtiny míru úmrtnosti matek

– Dosáhnout do roku 2015 všeobecné dostupnosti reprodukčního zdraví

č. 6: rozvojový cíl tisíciletí 6 – Bojovat proti HIV/AIDS, malárii a jiným chorobám

– Zastavit a zvrátit šíření HIV/AIDS

– Dosáhnout všeobecné dostupnosti léčby HIV/AIDS pro všechny, kteří ji potřebují

– Zastavit a zvrátit tendenci výskytu malárie a dalších závažných onemocnění

č. 7: rozvojový cíl tisíciletí 7 – Udržitelnost životního prostředí

– Začlenit zásady udržitelného rozvoje do politik a programů jednotlivých zemí a zvrátit postupné ubývání přírodních zdrojů

– Omezit snižování biologické rozmanitosti a dosáhnout jeho významného zpomalení

– Snížit na polovinu počet obyvatel, kteří nemají udržitelný přístup k nezávadné pitné vodě a základní hygieně

– Do roku 2020 dosáhnout výrazného zlepšení kvality života minimálně 100 milionů obyvatel chudinských čtvrtí

č. 8: rozvojový cíl tisíciletí 8 – Globální partnerství pro rozvoj

– Dále rozvíjet otevřený, předvídatelný a nediskriminační obchodní a finanční systém s jasnými pravidly

– Řešit specifické potřeby nejméně rozvinutých zemí, vnitrozemských států a malých ostrovních rozvojových států

– Komplexně řešit zadlužení rozvojových zemí

– Ve spolupráci s farmaceutickými společnostmi poskytnout obyvatelům rozvojových zemí přístup k cenově dostupným základním lékům

– Ve spolupráci se soukromým sektorem zpřístupnit výhody nových technologií, zejména informačních a komunikačních technologií

Příslušné aktivity ABM/ABB

19 02 : Spolupráce s třetími zeměmi v oblasti migrace a azylu

19 09 : Vztahy s Latinskou Amerikou

19 10 : Vztahy s Asií, Střední Asií a Středním východem (Irák, Írán, Jemen)

21 02 : Zajišťování potravin

21 03 : Nestátní subjekty v rámci rozvoje

21 04 : Životní prostředí a udržitelné řízení přírodních zdrojů včetně energie

21 05 : Lidský a sociální rozvoj

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Toto nařízení stanoví podstatné prvky a základnu pro zásahy EU. Přesné akce jsou vymezeny prostřednictvím víceletého plánování a ročních akčních programů popisujících činnosti, které má EU provádět, a to včetně očekávaných výsledků a dopadů dotyčných akcí. V tu chvíli se stanoví specifické ukazatele se zřetelem ke zvláštnostem dotyčné akce.

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Toto nařízení stanoví podstatné prvky a základnu pro zásahy EU. Přesné akce jsou vymezeny prostřednictvím víceletého plánování a ročních akčních programů popisujících činnosti, které má EU provádět, a to včetně očekávaných výsledků a dopadů dotyčných akcí. V tu chvíli se stanoví specifické ukazatele se zřetelem ke zvláštnostem dotyčné akce.

Mezinárodně sjednané cíle a ukazatele týkající se rozvojových cílů tisíciletí a změny klimatu jsou již známy. Je nutno stanovit jasná měřítka a pravidla sledování a podávání zpráv pro všechny příslušné politické nástroje EU. Členění ukazatelů bude důležité při sledování dosažení spravedlivých výsledků v případě nejohroženějších skupin ve společnosti, co se týče sociálního začlenění.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Viz posouzení dopadů a důvodová zpráva.

Evropská unie je nadále odhodlána pomáhat rozvojovým zemím snižovat a nakonec vymýtit chudobu v partnerských zemích a regionech v souladu s cíli rozvojové spolupráce stanovenými ve Smlouvách.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Evropská unie má jedinečně neutrální a nestrannou pozici, která jí umožňuje poskytovat vnější pomoc jménem členských států a ve vzájemné spolupráci s nimi, což zvyšuje její důvěryhodnost v zemích, kde působí. Samotná EU má rozhodující váhu, s níž může reagovat na globální problémy, jako je snižování chudoby a změna klimatu. Díky svému velkému rozsahu a stávající síti mezinárodních dohod může poskytovat svou pomoc chudým v některých z nejvíce odlehlých oblastí světa, přičemž může pomoc provádět i koordinovat.

Ve své úloze podporovatele začlenění a mnohostrannosti může Unie učinit více než jiné mezinárodní organizace.

Díky tomu, že postupuje jednotně, může mít Unie větší vliv a působení v politickém dialogu a při spolupráci dárců.

Pracovat společně s EU je také rentabilnější, s nižšími správními náklady, než je průměr.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Hodnocení, zprávy Účetního dvora, jakož i přezkumy zeměpisných programů v polovině období ukazují, že pokroku směrem ke splnění několika rozvojových cílů tisíciletí v rozvojových zemích NRS bylo dosaženo prostřednictvím podpory NRS. V souladu se zásadou vlastní odpovědnosti je však na vládách států, jež pomoc přijímají, aby provedly nezbytné reformy a realizovaly politiky, které byly hnací silou těchto úspěchů.

Způsoby provádění NRS, například rozpočtová podpora a celoodvětvový přístup, umožnily hlubší spolupráci s partnerskými zeměmi a účinnější dělbu práce tím, že dovolují spolufinancování mezi dárci. Nové způsoby provádění rovněž umožnily účinnější dělbu práce tím, že dovolují spolufinancování mezi dárci.

Tematické programy umožnily Komisi větší pružnost při řešení konkrétních výzev a také byly užitečným nástrojem pro doplnění zeměpisných programů.

V globalizovaném prostředí je zapotřebí vzájemné posilování vnitřní a vnější činnosti. Výchozím bodem je, že klíčovým výrazem musí být integrace, a nikoli duplikace. Stávající uspořádání Komisi neumožňovalo v dostatečném rozsahu rychle zasahovat, ačkoli to bylo pro zajištění účinnosti vnitřní politiky EU rozhodující.

V některých případech nebyly tematické programy dostatečně pružné, aby reagovaly na nedávné globální krize (např. na krizi cen potravin nebo na ptačí chřipku) nebo na mezinárodní závazky přijaté na nejvyšší politické úrovni (např. ohledně biologické rozmanitosti a změny klimatu). Tematický rámec proto potřebuje větší pružnost, aby umožňoval předvídatelnější dlouhodobé zapojení do opatření týkajících se globálních veřejných statků a výzev a aby mohl reagovat na různé otřesy, které postihují nejchudší obyvatelstvo.

Rozvojová spolupráce stále zůstává příliš roztříštěná a nadměrně ambiciózní. Kromě toho je nutno posílit vzájemnou doplňkovost mezi zeměpisnými programy a tematickými programy.

Konkrétní potřeby zemí v krizi, po skončení krize a v nestabilní situaci nebyly dostatečně zohledněny a vinou nepružnosti rozhodování o přidělování finančních prostředků, plánování a provádění pomoci nebylo pro EU snadné okamžitě reagovat na rychle se vyvíjející situaci.

NRS měl orientační příděly podle regionů, aniž by zůstal nějaký finanční rámec nepřidělený, takže možnost mobilizovat zdroje za účelem reakce na nepředvídané potřeby byla značně omezená.

A konečně, stávající předpokládaný proces plánování a provádění NRS je příliš složitý, neumožňuje uvést plánovací cyklus EU do souladu s plánovacími cykly jejích partnerů a dostatečně také neusnadňuje společné plánování s členskými státy. Neexistuje rovněž žádný jednoznačný právní rámec pro využívání inovativních nástrojů používaných jinými dárci, jako je kombinace a využívání různých partnerství soukromého a veřejného sektoru.

1.5.4. Provázanost a možná synergie s ostatními finančními nástroji

Revidovaný nástroj je nedílnou součástí celkové architektury finančních nástrojů pro vnější činnost, které budou uspořádány do čtyř hlavních kapitol: kapitola založená na politice zaměřená především na spolupráci s partnerskými zeměmi v rámci rozpočtu i mimo něj, práce na průřezových prioritách a hodnotách, humanitární pomoc a civilní ochrana a řešení krizí.

Nevíc bude pro každou zemi rozvojová spolupráce doplňovat nový „nástroj partnerství“. Interakce mezi NRS, ERF a ENSP bude zvláště silná v souvislosti s tematickým rámcem NRS pro občanskou společnost a místní orgány a tematickým rámcem pro globální veřejné statky a výzvy, protože tyto rámce budou pokrývat a/nebo doplňovat akce v zeměpisných oblastech, na něž se vztahují tyto příslušné nástroje v oblasti podpory občanské společnosti a místních orgánů, změny klimatu, energetiky, zajišťování potravin, lidského rozvoje a migrace.

Interakce s obchodní politikou, zejména s režimy GSP/GSP+ a „Vše kromě zbraní“, ale i s obchodními dohodami bude i nadále důležitá u akcí „Pomoc na podporu obchodu“ a „Pomoc související s obchodem“ financovaných v rámci NRS, a to jak na dvoustranné, tak na regionální úrovni.

V globalizovaném prostředí se jednotlivé vnitřní politiky EU (například pro oblasti životního prostředí, změny klimatu, zaměstnanosti (včetně důstojných pracovních podmínek), rovnosti žen a mužů, energetiky, vodního hospodářství, dopravy, spravedlnosti a bezpečnosti, výzkumu, informační společnosti, přistěhovalectví, rybolovu) stále více stávají součástí vnější činnosti EU a v souladu s programem strategie Evropa 2020 a s Lisabonskou smlouvou je nezbytné vzájemné posilování vnitřní a vnější činnosti. Výchozím bodem je, že klíčovou prioritou musí být integrace, a nikoli duplikace. Hlavními argumenty jsou: i) soudržnost naší vnější činnosti; ii) účinnost pomoci, zejména odhodlání snížit počet aktérů a programů a iii) maximalizace synergického působení mezi jednotlivými politickými cíli:

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

x Časově omezený návrh/podnět

– ¨  Návrh/Podnět

– x Finanční dopad od 1/1/2014 do 31/12/2020

– x Časově neomezený návrh/podnět platný od 1/1/2014

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7. Předpokládaný způsob řízení[32]

x Přímé centralizované řízení Komisí

x Nepřímé centralizované řízení ze strany následujících subjektů pověřených úkoly plnění rozpočtu:

– x výkonných agentur

– x subjektů zřízených Společenstvími[33]

– x vnitrostátních veřejnoprávních subjektů / subjektů pověřených výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

x Decentralizované řízení s třetími zeměmi

x Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Akce, které mají být financovány podle tohoto nařízení, budou prováděny v rámci přímého centralizovaného řízení Komisí z ústředí a/nebo prostřednictvím decentralizovaných delegací Unie a v rámci jakýchkoli dalších metod řízení předpokládaných ve finančním nařízení, aby bylo možno lépe dosáhnout cílů tohoto nařízení.

Se společným řízením lze případně počítat u konkrétních činností s agenturami a orgány OSN, evropskými nebo mezinárodními finančními institucemi, jako jsou Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Světová banka a Africká rozvojová banka, a dalšími mezinárodními organizacemi působícími v oblasti rozvoje.

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Systémy sledování a hodnocení ze strany Evropské komise se stále více zaměřují na výsledky. Zahrnují interní zaměstnance i externí odborníky.

Úkoloví manažeři v delegacích a v ústředí různými způsoby průběžně sledují provádění projektů a programů, pokud možno rovněž prostřednictvím návštěv na místě. Sledování poskytuje cenné informace o pokroku, pomáhá manažerům zjišťovat skutečné i potenciální překážky a přijímat nápravná opatření.

Externí, nezávislí odborníci jsou najímáni, aby posoudili výsledky vnější činnosti EU prostřednictvím tří různých systémů. Tato hodnocení přispívají k odpovědnosti a ke zlepšování probíhajících zásahů; z dosavadních zkušeností rovněž vyvozují poučení, která slouží jako podklad pro budoucí politiky a opatření. Všechny nástroje používají mezinárodně uznávaná kritéria hodnocení vypracovaná Výborem pro rozvojovou pomoc OECD, a to včetně ukazatelů (potenciálního) dopadu.

V prvé řadě systém sledování zaměřený na výsledky (ROM), který je řízen z ústředí, poskytuje na úrovni projektu stručný a jasný obraz o kvalitě vzorku zásahů. Nezávislí odborníci na problematiku ROM provádějí za použití vysoce strukturované, standardizované metodiky známkování, které ukazuje silné a slabé stránky projektu, a vydávají doporučení, jak zlepšit účinnost.

Hodnocení na úrovni projektu, která jsou řízena delegací EU, jež má dotyčný projekt na starost, poskytují podrobnější, hloubkovou analýzu a pomáhají vedoucím projektů zlepšovat probíhající zásahy a připravovat do budoucna další. Externí, nezávislí odborníci na tematické a zeměpisné programy jsou najímáni, aby provedli analýzu a shromáždili připomínky a objektivní podklady od všech zúčastněných stran, a to v neposlední řadě i od konečných příjemců.

Komise rovněž provádí strategické hodnocení svých politik, od programování a strategie až po provádění zásahů v určitém odvětví (například zdravotnictví, školství apod.) v dané zemi nebo regionu nebo uplatňování konkrétního nástroje. Tato hodnocení jsou důležitým vstupem pro formulování politik a koncipování nástrojů a projektů. Tato hodnocení se zveřejňují na internetových stránkách Komise a shrnutí získaných poznatků je součástí výroční zprávy pro Radu a Evropský parlament.

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

Prostředí z hlediska rizik

Prostředí, v němž se provádí poskytování podpory v rámci tohoto nástroje, se vyznačuje následujícími riziky nedosažení cílů nástroje, suboptimálního finančního řízení a/nebo nedodržování platných předpisů (chyby související s dodržováním zákonnosti a správnosti):

– hospodářská/politická nestabilita a/nebo přírodní katastrofa může vést k potížím a ke zpoždění při koncipování a provádění zásahů, zejména v nestabilních státech,

– nedostatek institucionálních a správních kapacit v partnerských zemích může vést k obtížím a zpožděním při koncipování a provádění zásahů,

– zeměpisně rozptýlené projekty a programy (přibližně pokrývající řadu států, území nebo regionů) mohou při sledování činit problémy z hlediska logistiky nebo zdrojů – zejména při monitorování kterékoli z navazujících činností „na místě“,

– rozmanitost potenciálních partnerů nebo příjemců s jejich různorodými strukturami a kapacitami pro vnitřní kontrolu může vést k roztříštěnosti, a snižovat tak účinnost a efektivitu dostupných zdrojů Komise na podporu a sledování realizace projektů a programů,

– nedostatečná kvalita a množství dostupných údajů o výsledcích a dopadu provádění vnější pomoci nebo národního rozvojového plánu v partnerských zemích mohou bránit Komisi řádně podávat zprávy o výsledcích a nést za ně odpovědnost.

Předpokládaná míra rizika nesouladu s platnými pravidly

Cílem stanoveným pro tento nástroj z hlediska dodržování pravidel je udržet u portfolia EuropeAid průběžnou úroveň rizika nesouladu (míru chyb), která představuje zbytkovou „čistou“ úroveň chyb (ve víceletém pohledu poté, co byly u dokončených zakázek provedeny všechny plánované kontroly a opravy) menší než 2 %. Tradičně se předpokládá přibližná míra chyb v rozsahu 2–5 %, pokud jde o roční vzorek náhodně vybraných transakcí hodnocených Evropským účetním dvorem pro účely ročního prohlášení o věrohodnosti. EuropeAid to vzhledem ke svému vysoce rizikovému prostředí a s ohledem na administrativní zátěž a nezbytnou rentabilitu kontrol dodržování pravidel považuje za nejnižší dosažitelné riziko nesouladu s platnými pravidly.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

Struktura vnitřní kontroly EuropeAid

Postup vnitřní kontroly a řízení EuropeAid je koncipován tak, aby poskytoval dostatečnou míru věrohodnosti, co se týče dosahování cílů v oblasti účinnosti a efektivity jeho činnosti, spolehlivosti jeho účetního výkaznictví a dodržování příslušných právních předpisů a procesního rámce.

Účinnost a efektivita

Aby zajistil účinnost a efektivnost své činnosti (a zmírnil vysoké riziko vnější pomoci ve svém prostředí) bude EuropeAid kromě všech prvků procesu strategického plánování politiky, který se týká celé Komise, kromě prostředí interního auditu a dalších požadavků norem vnitřní kontroly Komise, při své činnosti v souvislosti se všemi svými nástroji nadále uplatňovat přizpůsobený rámec pro řízení pomoci, který bude zahrnovat:

– decentralizované řízení většiny vnější pomoci delegacemi EU v terénu,

– jasné a formalizované linie finanční odpovědnosti (od pověřené schvalující osoby (generální ředitel)) prostřednictvím dalšího přenesení pravomocí z dále pověřené schvalující osoby (ředitel) v ústředí na vedoucího delegace,

– pravidelné podávání zpráv delegacemi EU určených pro ústředí (zprávy o řízení vnější pomoci) včetně ročního prohlášení o věrohodnosti vypracovaného vedoucím delegace,

– poskytování rozsáhlého programu odborné přípravy pro zaměstnance jak v ústředí, tak u delegací,

– významnou podporu a pokyny pro ústředí a delegace (rovněž prostřednictvím internetu),

– pravidelné „ověřovací“ návštěvy „decentralizovaných“ delegací jednou za 3 až 6 let,

– metodiku řízení cyklu projektů a programů včetně:

– nástrojů na podporu kvality pro plánování zásahu, metody jeho provádění, mechanismu financování, systému řízení, hodnocení a výběru případných partnerů pro provádění atd.,

– nástrojů pro řízení programů a projektů, monitorování a výkaznictví umožňujících efektivní provádění včetně pravidelného externího sledování projektů na místě,

– významných prvků pro hodnocení a audit.

Účetní výkaznictví a účetnictví

EuropeAid bude i nadále usilovat o co nejvyšší úroveň účetnictví a účetního výkaznictví za použití systému akruálního účetnictví (ABAC) Komise, jakož i specifických nástrojů pro vnější pomoc, jako je společný informační systém pro oblast vnějších vztahů (CRIS).

V souvislosti s dodržováním příslušných právních předpisů a procesního rámce jsou metody kontroly souladu stanoveny v části 2.3 (opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí).

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Vzhledem k vysoce rizikovému prostředí, v němž EuropeAid působí, musí jeho systémy počítat s významným výskytem možných chyb souladu (nesrovnalostí) v transakcích a musí mít zabudované funkce umožňující vysokou úroveň kontroly za účelem prevence, odhalování a nápravy nesrovnalostí v co nejčasnější fázi platebního procesu. V praxi to znamená, že kontroly souladu v rámci EuropeAid se budou nejvíce spoléhat na rozsáhlé kontroly ex-ante na několik let dopředu prováděné jak externími auditory, tak pracovníky Komise v této oblasti před konečnými platbami na projekt (ačkoli budou i nadále probíhat některé následné audity a kontroly), které se zabývají nejen finančními zárukami požadovanými finančním nařízením. Rámec EuropeAid pro dodržování předpisů je tvořen mimo jiné těmito zásadními prvky:

Preventivní opatření

– povinná základní odborná příprava týkající se problematiky podvodů určená pro pracovníky v oblasti řízení pomoci,

– poskytování pokynů (rovněž prostřednictvím internetu) včetně praktického průvodce zakázkami, příručky EuropeAid a sady nástrojů finančního řízení (určené partnerům pro provádění),

– předběžné hodnocení, které má zajistit, aby úřady spravující příslušné finanční prostředky (v rámci společného a decentralizovaného řízení) používaly v praxi odpovídající opatření proti podvodům, jejichž účelem je předcházet podvodům při hospodaření s prostředky EU a tyto podvody odhalovat,

– předběžná kontrola mechanismů pro boj proti podvodům v partnerské zemi v rámci hodnocení kritérií způsobilosti správy veřejných financí pro obdržení rozpočtové podpory (tzn. aktivní závazek bojovat proti podvodům a korupci, odpovídající kontrolní orgány, dostatečné soudní kapacity a účinné reakční a sankční mechanismy),

– Komise podepsala v Akkře v roce 2008 Mezinárodní iniciativu na podporu transparentnosti rozvojové pomoci (IATI), čímž se připojila ke sjednané normě pro transparentnost podpory, která zajišťuje včasnější, podrobnější a pravidelnější údaje o tocích pomoci a příslušných dokumentech,

– Komise provádí od 14. října 2011 první fázi normy IATI na podporu transparentnosti publikování informací o pomoci, nežli se v Pusanu bude v listopadu 2011 konat další fórum na vysoké úrovni o účinnosti pomoci. Kromě toho bude Komise spolupracovat s členskými státy EU na vývoji společné webové aplikace s názvem TR-AID, která údaje o pomoci Evropské unie poskytované prostřednictvím IATI a jiných zdrojů převádí do takové podoby informací o pomoci, která je uživatelsky přívětivá.

Vyšetřovací a nápravná opatření

– externí audity a ověřování (povinné i na základě posouzení míry rizik) včetně Evropského účetního dvora,

– zpětné kontroly (na základě posouzení míry rizik) a vymáhání,

– pozastavení financování ze strany EU v případě vážného podvodu včetně rozsáhlé korupce, dokud orgány nepřijmou odpovídající opatření s cílem napravit tento podvod a předcházet jeho výskytu v budoucnu,

EuropeAid dále vypracuje vlastní strategii boje proti podvodům v souladu s novou strategií Komise pro boj proti podvodům (CAFS) přijatou dne 24. června 2011, jejímž cílem mimo jiné je zajistit, aby:

– vnitřní kontroly v rámci EuropeAid týkající se boje proti podvodům byly plně v souladu s CAFS,

– se přístup EuropeAid k boji proti podvodům na základě řízení rizik zaměřil na zjištění oblastí rizika podvodu a vhodné reakce na ně,

– systémy používané pro vynakládání finančních prostředků EU ve třetích zemích umožňovaly vyhledání důležitých údajů s cílem poskytnout je jako podklad pro řízení rizik podvodu (např. dvojí financování),

– mohly být v případě potřeby zřízeny skupiny pro vytváření sítí a odpovídající nástroje IT určené k analýze případů podvodu týkajících se odvětví vnější pomoci.

2.4. Odhad nákladů a přínosů kontrol

V plánu rozpočtu na období 2014–2020 představují celkové náklady na vnitřní kontroly a řízení za celé portfolio EuropeAid závazky v průměrné výši 658 milionů EUR. Tento údaj zahrnuje řízení ERF, který působí jako integrovaná složka v rámci řídící struktury EuropeAid. Tyto „neoperační“ náklady představují přibližně 6,4 % z odhadované roční průměrné částky 10,2 miliardy EUR plánované na celkové (operační i správní) závazky EuropeAid na jeho portfolio výdajů financovaných ze souhrnného rozpočtu EU a Evropského rozvojového fondu na období 2014–2020.

Tyto náklady na řízení vycházejí z celkového počtu všech pracovníků EuropeAid v ústředí a v delegacích a zahrnují náklady na infrastrukturu, cestovné, odbornou přípravu, monitorování, hodnocení a smlouvy o auditu (včetně těch, které provádějí příjemci).

EuropeAid hodlá míru řídicích/operačních činností v průběhu času snižovat v rámci zdokonalených a zjednodušených postupů nových nástrojů, přičemž bude vycházet ze změny, k nimž pravděpodobně dojde na základě revidovaného finančního nařízení. Hlavní přínosy těchto nákladů na řízení spočívají v plnění cílů politik, účinném a efektivním využívání zdrojů a v provádění vhodných rentabilních preventivních opatření a dalších kontrol, které zajistí zákonné a řádné využívání finančních prostředků.

Ačkoli budou i nadále pokračovat snahy o zlepšení povahy a zacílení řídicích činností a kontrol souladu v souvislosti s dotyčným portfoliem, jsou tyto náklady celkově nezbytné pro účinné a efektivní dosažení cílů příslušných nástrojů při minimálním riziku nesouladu (pod 2 % zbytkové míry chyb). Jsou výrazně nižší než rizika spojená s odstraněním nebo omezením počtu interních kontrol v této vysoce rizikové oblasti.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající rozpočtové linie výdajů

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Okruh IV: Globální Evropa || RP/NRP ([34]) || zemí ESVO[35] || kandidátských zemí[36] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

19 || 19 01 04 Správní výdaje na oblast politiky „Vnější vztahy“ v rámci NRS || NRP || NE • || NE • || NE • || NE •

19 || 19 02: Spolupráce s třetími zeměmi v oblasti migrace a azylu || RP || NE • || NE • || NE • || NE •

19 || 19 09: Vztahy s Latinskou Amerikou || RP || NE • || NE • || NE • || NE •

19 || 19 10: Vztahy s Asií, Střední Asií a Středním východem (Irák, Írán, Jemen) || RP || NE • || NE • || NE • || NE •

19 || 19 11: Strategie a koordinace politiky pro oblast politiky „Vnější vztahy“ || RP || NE • || NE • || NE • || NE •

21 || 21 01 04 Správní výdaje na oblast politiky „Rozvoj a vztahy se státy AKT“ || NRP || NE • || NE • || NE • || NE •

21 || 21 02: Zajišťování potravin || RP || NE • || NE • || NE • || NE •

21 || 21 03: Nestátní subjekty v rámci rozvoje || RP || NE • || NE • || NE • || NE •

21 || 21 04: Životní prostředí a udržitelné řízení přírodních zdrojů včetně energie || RP || NE • || NE • || NE • || NE •

21 || 21 05: Lidský a sociální rozvoj || RP || NE • || NE • || NE • || NE •

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje[37]

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [název ……………………………………..] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

|| [XX.YY.YY.YY] || || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce 4 || Číslo ||

GŘ: DEVCO || || || Rok N[38] 2014 || Rok N+1 (2015) || Rok N+2 (2016) || Rok N+3 (2017) || Rok N+4 (2018) || Rok N+5 (2019) || Rok N+6 (20120) || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || ||

Nástroj pro rozvojovou spolupráci (19.02, 19.09, 19.10, 21.02, 21.03, 21.04, 21.05, 21.06) || Závazky || (1) || 2.606,815 || 2.788,125 || 2.980,045 || 3.182,977 || 3.390,185 || 3.614,782 || 3.846,274 || 22.409,105

Platby || (2) || 411,383 || 579,190 || 1.206,218 || 1.765,760 || 2.383,491 || 3.257,677 || 12.805,385 || 22.409,105

Prostředky správní povahy z rámce na zvláštní programy[39] || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové linie 19.0104 01 a 21.010401 || || (3) || 109,885 || 114,975 || 120,254 || 125,723 || 135,115 || 136,918 || 142,726 || 885,595

CELKEM prostředky pro GŘ DEVCO || Závazky || =1+3 || 2.716,700 || 2.903,100 || 3.100,300 || 3.308,700 || 3.525,300 || 3.751,700 || 3.989,000 || 23.294,700

Platby || =2+3 || 521,268 || 694,165 || 1.326,472 || 1.891,483 || 2.518,606 || 3.394,595 || 12.948,111 || 23.294,700

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 2.606,815 || 2.788,125 || 2.980,045 || 3.182,977 || 3.390,185 || 3.614,782 || 3.846,274 || 22.409,105

Platby || (5) || 411,383 || 579,190 || 1.206,218 || 1.765,760 || 2.383,491 || 3.257,677 || 12.805,385 || 22.409,105

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 109,885 || 114,975 || 120,254 || 125,723 || 135,115 || 136,918 || 142,726 || 885,595

CELKEM prostředky z OKRUHU <4> víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 2.716,700 || 2.903,100 || 3.100,300 || 3.308,700 || 3.525,300 || 3.751,700 || 3.989,000 || 23.294,700

Platby || =5+ 6 || 521,268 || 694,165 || 1.326,472 || 1.891,483 || 2.518,606 || 3.394,595 || 12.948,111 || 23.294,700

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správní náklady

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok N (2014) || Rok N+1 (2015) || Rok N+2 (2016) || Rok N+3 (2017) || Rok N+4 (2018) || Rok N+5 (2019) || Rok N+6 (2020) || CELKEM

GŘ: DEVCO ||

Ÿ Lidské zdroje || 85,041 || 84,182 || 83,329 || 82,480 || 82,480 || 82,480 || 82,480 || 582,473

Ÿ Ostatní správní výdaje || 3,909 || 3,818 || 3,781 || 3,755 || 3,755 || 3,755 || 3,755 || 26,528

GŘ DEVCO CELKEM || Prostředky || 88,950 || 88,000 || 87,110 || 86,235 || 86,235 || 86,235 || 86,235 || 609,001

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 88,950 || 88,000 || 87,110 || 86,235 || 86,235 || 86,235 || 86,235 || 609,001

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok N (2014) || Rok N+1 (2015) || Rok N+2 (2016) || Rok N+3 (2017) || Rok N+4 (2018) || Rok N+5 (2019) || Rok N+6 (2020) || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 2.805,650 || 2.991,100 || 3.187,410 || 3.394,935 || 3.611,535 || 3.837,935 || 4.075,235 || 23.903,701

Platby || 610,218 || 782,165 || 1.413,582 || 1.977,718 || 2.604,841 || 3.480,830 || 13.034,346 || 23.903,701

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– ý  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 až N+7 || CELKEM

VÝSTUPY

|| || || Náklady || Náklady || Náklady || Náklady || Náklady || Náklady || Celkem celkem

Zeměpisné programy[40]… || || || || || || || || .

Mezisoučet || 1 631,732 || 1 743,689 || 1 862,134 || 1 987,305 || 2 117,402 || 2 253,384 || 2 395,938 || 13 991,50

Tematický program „Globální veřejné statky a výzvy“… || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet || 735,099 || 785,536 || 838,895 || 895,285 || 953,894 || 1 015,154 || 1 079,375 || 6 303,20

Tematický program „Organizace občanské společnosti a místní orgány“… || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet || 233,246 || 249,250 || 266,181 || 284,073 || 302,670 || 322,108 || 342,485 || 2 000,00

Panafrický program || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet || 116,623 || 124,625 || 133,090 || 142,037 || 150,335 || 161,054 || 171,242 || 1 000,00

NÁKLADY CELKEM || 2 716,700 || 2 903,100 || 3 100,300 || 3 308,700 || 3 525,300 || 3 751,700 || 3 989,000 || 23 294.,70

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– x Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N[41] 2014 || Rok N+1 (2015) || Rok N+2 (2016) || Rok N+3 (2107) || Rok N+4 (2018) || Rok N+5 (2019) || Rok N+6 (2020) || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 85,041 || 84,182 || 83,329 || 82,480 || 82,480 || 82,480 || 82,480 || 582,473

Ostatní správní výdaje || 3,909 || 3,818 || 3,781 || 3,755 || 3,755 || 3,755 || 3,755 || 26,528

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 88,950 || 88,000 || 87,110 || 86,235 || 86,235 || 86,235 || 86,235 || 609,001

Mimo OKRUH 5[42] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 97,417 || 101,668 || 106,059 || 110,589 || 115,154 || 119,788 || 124,527 || 775,203

Ostatní výdaje správní povahy || 12,467 || 13,307 || 14,195 || 15,134 || 19,961 || 17,129 || 18,199 || 110,392

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 109,885 || 114,975 || 120,254 || 125,723 || 135,115 || 136,918 || 142,726 || 885,595

CELKEM || 198,835 || 202,976 || 207,364 || 211,958 || 221,350 || 223,152 || 228,961 || 1.494,596

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– x Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 (2018) || Rok N+5 (2019) || Rok N+6 (2020)

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

|| XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 357,2 || 353,6 || 350,1 || 346,6 || 346,6 || 346,6 || 346,6

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || 157,8 || 156,2 || 154,6 || 153,0 || 153,0 || 153,0 || 153,0

|| XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[43] ||

|| XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 24,1 || 23,9 || 23,6 || 23,4 || 23,4 || 23,4 || 23,4

|| XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 04 yy[44] || – v ústředí[45] || 146,3 || 143,5 || 140,6 || 137,9 || 135,2 || 132,5 || 129,9

|| – při delegacích || 985,7 || 1032,7 || 1081,2 || 1131,2 || 1181,7 || 1232,9 || 1285,3

|| XX 01 05 02 (SZ, DZ, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

|| CELKEM || 1.671,1 || 1.709,8 || 1.750,1 || 1.792,1 || 1.839,8 || 1.888,4 || 1.938,1

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci ||

Externí zaměstnanci ||

3.2.4. Soulad s víceletým finančním rámcem na období 2014–2020

– ý  Návrh/podnět je v souladu s víceletým finančním rámcem na období 2014–2020.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce[46].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

– ý Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– ¨ Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

– ý  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

¨         dopad na vlastní zdroje

¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém období || Dopad návrhu/podnětu[47]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………… || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               Kromě toho jsou zde ještě ERF, Fond pro světové klima a biologickou rozmanitost a rezerva na pomoc při mimořádných událostech, které zůstávají mimo rozpočet EU.

[2]               Jednou z klíčových oblastí pro výdaje na změnu klimatu budou činnosti související s udržitelnou energetikou. Obdobně bude s ohledem na klíčovou úlohu služeb pro zdravý ekosystém jednou z hlavních oblastí v rámci zajišťování potravin a udržitelného zemědělství biodiverzita, zejména pokud rovněž přispívá k odolnosti klimatu.

[3]               Úř. věst. L ….

[4]               „Politika rozvojové spolupráce Unie a politika, kterou v této oblasti vedou členské státy, se navzájem doplňují a posilují“ (článek 208).

[5]               O zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci, viz sdělení ze dne 7.9.2011 „Energetické politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi“ – KOM(2011) 539 v konečném znění.

[6]               Nařízení (EU) č. 182/2011.

[7]               Rozhodnutí Rady 2010/427/EU.

[8]               Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41–71.

[9]               Deklarace tisíciletí, rezoluce přijatá Valným shromážděním OSN, 18. září 2000.

[10]             Společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie s názvem „Evropský konsensus“, Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1.

[11]             Sdělení ze dne 13. října 2011, dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

[12]             Sdělení ze dne 13. října 2011, dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

[13]             Závěry Rady ze dne 15. května 2007 o „Kodexu chování EU pro doplňkovost a dělbu práce v rámci rozvojové politiky“ (dokument 9558/07).

[14]             Závěry Rady ze dne 17. listopadu 2009 o operačním rámci pro účinnost pomoci (dokument 15912/09), rozšířené a konsolidované znění ze dne 11. ledna 2011 (dokument 18239/10).

[15]             Společná strategie Afrika–EU v rámci STRATEGICKÉHO PARTNERSTVÍ EU–AFRIKA přijatá na lisabonském summitu dne 9. prosince 2007.

[16]             Bezpečnost a rozvoj – závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, ze dne 20. listopadu 2007 (dokument 15097/07).

[17]             Reakce EU na nestabilní situace – závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, ze dne 20. listopadu 2007 (dokument 11518/07).

[18]             Závěry Rady o předcházení konfliktům, 3101. zasedání Rady pro zahraniční věci, Lucemburk, 20. června 2011.

[19]             KOM(2010) 2020 v konečném znění.

[20]             KOM(2011) 500 v konečném znění.

[21]             KOM(2011) 637 v konečném znění.

[22]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[23]             Úř. věst. L….

[24]             Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30.

[25]             Úř. věst. L ….

[26]             Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1.

[27]             Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1.

[28]             V zásadě by se finanční prostředky rovnoměrně rozdělovaly mezi oblast životního prostředí a oblast změny klimatu.

[29]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[30]             GŘ DEVCO souběžně požádá o změnu oblastí politiky pro sestavení rozpočtu na rok 2014.

[31]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[32]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[33]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[34]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[35]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[36]             Kandidátské země, případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[37]             Nutno vyplnit později.

[38]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[39]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[40]             Popsaný v části 1.4.2 „Specifické cíle“ – V tabulce jsou uvedeny pouze jednotlivé programy podle tohoto nařízení…

[41]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[42]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[43]             SZ = smluvní zaměstnanec; DZ = dočasný zaměstnanec; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[44]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[45]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[46]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[47]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.