3.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 27/8

---

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2010/C 27/07

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006. Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

ŽÁDOST O ZMĚNU

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

Žádost o změnu podle článku 9

„FOURME D’AMBERT“ NEBO „FOURME DE MONTBRISON“

č. ES: FR-PDO-0117-0119-30.03.2006

CHZO ( ) CHOP ( X )

1.   Položka specifikace produktu, jíž se změna týká:

—		Název produktu
—		Popis produktu
—		Zeměpisná oblast
—		Důkaz původu
—		Metoda produkce
—		Souvislost
—		Označování
—		Vnitrostátní požadavky
—		Jiná [uveďte]

2.   Druh změny (změn):

—		Změna jednotného dokumentu nebo přehledu
—		Změna specifikace zapsaného CHOP nebo CHZO, k němuž nebyl zveřejněn jednotný dokument ani přehled
—		Změna specifikace, která nevyžaduje žádnou změnu zveřejněného jednotného dokumentu (čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 510/2006)
—		Dočasná změna specifikace vyplývající z uložení závazných hygienických nebo rostlinolékařských opatření ze strany veřejných orgánů (čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006)

3.   Změna (změny):

3.1   Název:

Nahradit „Fourme d’Ambert nebo Fourme de Montbrison“ za „Fourme d’Ambert“.

Tato změna se rovněž použije na zbývající část specifikace produktu.

Oba tyto názvy ve skutečnosti odpovídaly dvěma odlišným produktům. Tato změna umožní produktu s CHOP „Fourme d’Ambert“ odlišit se od produktu s CHOP „Fourme de Montbrison“.

3.2   Popis:

První odstavec popisu produktu byl pozměněn, aby bylo zřejmé, že „La Fourme d'Ambert je sýr (…) světle šedé až šedé barvy, který může obsahovat bílou, žlutou a červenou plíseň s namodralými tóny. Těsto má bílou až krémovou barvu a obsahuje otvory rovnoměrně vyplněné plísní modré až zelené barvy.“

Druhý odstavec popisu se nahrazuje tímto:

Odůvodnění:

Toto znění umožní zpřesnit popis sýra: velikost a hmotnost byly upřesněny, jakož i vzhled kůry a sýrového těsta.

3.3   Zeměpisná oblast:

Bod 3 specifikace se nahrazuje tímto:

„Zeměpisná oblast Fourme d’Ambert zahrnuje:

—

historickou oblast původu produktu tvořenou vysokými strništi lokality Forez (hautes chaumes du Forez) na vrcholech pohoří Monts du Forez nacházející se na pomezí departementů Loire a Puy de Dôme. Jedná se o komplex, který představuje jak z geomorfologického, tak z botanického hlediska dobře osvědčenou přírodní jednotku. Je tvořen rozsáhlým nechráněným územím s žulovým podkladem, vysoká strniště jsou zavlažována a podléhají pevninskému a oceánskému vlivu. Byl tam zjištěn výskyt různých rostlinných formací závisejících na podmínkách místa výskytu a na pasteveckém hospodaření v současnosti i minulosti: travinné porosty nebo louky; vřesoviště s převážným výskytem borůvky černé, vřesu obecného a kručinky; vřesoviště sdružující kontryhel skalní a vlochyni; mokřiny a rašeliniště. Ve vysokých strništích jsou umístěny horské salaše (chaty vysokohorských pastvin nacházející se ve vyšší nadmořské výšce než stálá obydlí), které svědčí o pastevecké činnosti spojené s odvěkou produkcí „fourme“.

—

Periferní oblast odpovídá rozšíření produkce začátkem 20. století. Odpovídá odvětvím, která mohou být z důvodu nadmořské výšky nebo výskytu prudkých svahů spojena s pojmem „horské prostředí“. Jsou to zejména regiony s náhorními plošinami tvořenými krystalickými horninami nebo plošinami sopečného původu, které jsou přerušené údolími obklopenými horami, přičemž hospodářství těchto regionů je založeno na chovu skotu.

Produkce mléka, výroba, zrání a uchovávání sýrů až 28 dní po sýření probíhají v zeměpisné oblasti, která se rozkládá na území obcí uvedených v přehledu.“

Odůvodnění:

Definování specifičnosti sýru „Fourme d’Ambert“ vedlo podle výše uvedených kritérií ke změně zaměření zeměpisné oblasti, ve které se produkuje.

Vzhledem k původní oblasti s počtem 858 obcí vedla změna zaměření k vyloučení 495 obcí, což se týká i Fourme d’Ambert.

3.4   Důkaz původu:

Doplnění odstavců:

Odůvodnění:

Stanovené prvky umožňují zajistit lepší kontrolu a sledování původu produktu. Byly uvedeny do souladu s vnitrostátní právní úpravou o kontrole chráněného označení původu, která vznikla v roce 2007.

3.5   Metoda produkce:

Tato část, zvláště upřesněná vzhledem k předchozí specifikaci, byla přepsána a rozdělena do několika pododdílů. Předchozí znění se nahrazuje tímto:

Produkce mléka

a)   Základní krmná dávka

Odůvodnění:

Tato upřesnění mají za cíl posílit souvislosti sýra s územím CHOP prostřednictvím krmiva dojnic.

b)   Vedení chovu a pastva

Odůvodnění:

Tato upřesnění mají za cíl posílit souvislosti sýra s územím CHOP prostřednictvím stanovených podmínek pro pastvu dojnic.

c)   Doplňková krmiva

„Přísun doplňkových a přídatných látek je omezen na 1 800 kg sušiny na dojnici ročně, v průměru na stádo dojnic.

Povolené doplňkové a přídatné látky jsou tyto:

—	všechny obiloviny a jejich vedlejší produkty,

—	kukuřičné klasy,

—	všechny pokrutiny bez přidané močoviny,

—	sušená vojtěška, sušené řepné řízky, syrovátka, melasa, semena bílkovinných plodin a olejnatá semena,

—	sůl, minerální látky, stopové prvky, vitaminy.

Jakákoli přísada, jež má za účel přímo změnit složení mléka, je zakázaná.“

Odůvodnění:

Doplňkové látky (veškerá krmiva jiná než pícniny: obiloviny, minerální látky...) jsou nezbytné pro produkci mléka. Tato krmiva se v zeměpisné oblasti označení pěstují velmi zřídka. Nemohou být zakázány, ale je nutné vytvořit pozitivní seznam, aby byly vyloučeny všechny doplňkové látky, které by mohly mít nežádoucí účinek na kvalitu mléka. Navíc množství těchto doplňkových a přídatných látek je omezeno, aby se podpořila krmiva základní krmné dávky, která pocházejí z dané zeměpisné oblasti.

d)   Skladování mléka na farmě

Odůvodnění:

Cílem těchto upřesnění je zajistit kvalitu mléka na farmě a před prvním zákrokem v sýrárně.

Používané mléko

Odůvodnění:

Všechny podmínky produkce týkající se používaného mléka byly přesně popsány za účelem upřesnit vymezení tohoto kroku.

Zpracování

„Jednotlivé následně prováděné fáze, definované v následujících odstavcích, jsou krájení „sraženiny nebo sýřeniny“, míchání, vložení do formy, odkapávání a solení provedené na konci odkapávání:

—	Po ukončení procesu v nádobě se získané sražené mléko zvané „sraženina nebo sýřenina“ rozkrájí na kusy o délce strany přibližně 1 až 2 centimetry, aby vzniklo zrno zvané „kukuřičné zrno“.

—	Směs sýřeniny a syrovátky projde řadou míchání a odstátí, dokud se nedosáhne dostatečného vysušení sýra.

—	Před tvarováním se část syrovátky může nechat odtéct.

—	Vložení do formy se provádí po prvním odkapávání na podložce nebo jiným rovnocenným systémem pro farmářskou produkci.

—	Odkapávání v místnosti při teplotě mezi 18 °C a 25 °C se provádí bez lisování převracením po dobu 24 až 48 hodin.

—	Solení probíhá na konci odkapávání po vyklopení z formy ve slaném nálevu a/nebo za sucha.“

Odůvodnění:

Všechny podmínky produkce sýra byly popsány podrobněji.

Teplota sýření a doba naložení do soli, důležité prvky pro dosažení vlastností sýra, byly upřesněny.

Fáze napichování je zásadní pro získání plísně, která je charakteristická pro sýr „Fourme d’Ambert“. Z tohoto důvodu je důležité tuto fázi dobře popsat.

Zrání a uchovávání

„Po napíchnutí následuje fáze zrání ve sklepě nebo sušárně minimálně po dobu 17 dní při teplotě mezi 6 °C a 12 °C a relativní vlhkosti mezi 90 % a 98 %.“

„Sýry jsou poté uchovávány v místnosti při teplotě mezi 0 °C a 6 °C, dokud neuplyne lhůta 28 dní po sýření.“

„Sýr může užívat chráněné označení původu „Fourme d’Ambert“ teprve po uplynutí 28 dnů od data sýření.“

Odůvodnění:

Podmínky zrání byly upřesněny za účelem správného vymezení této důležité fáze produkce sýra.

Farmářská produkce

Odůvodnění:

Jednotlivé fáze specifické pro farmářskou produkci byly shromážděny ve stejné části.

3.6   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

Druhý, třetí a čtvrtý odstavec se nahrazují tímto:

Odůvodnění:

Vzhledem ke změně bodů „Název“, „Zeměpisná oblast“, „Popis produktu“ a „Metoda produkce“ byl změněn bod „Souvislost“.

3.7   Označování:

Nová ustanovení s ohledem na aktualizaci, v důsledku vývoje vnitrostátních právních předpisů, a upřesnění. Zrušení povinnosti používání loga INAO.

3.8   Vnitrostátní požadavky:

Doplnění o:

Odůvodnění:

Začlenění ustanovení technického prováděcího předpisu o chráněném označení původu schváleného vyhláškou ze dne 29. dubna 2002 do specifikace CHOP.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„FOURME D’AMBERT“

č. ES: FR-PDO-0117-0119-30.03.2006

CHOP ( X ) CHZO ( )

Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.

1.   Příslušný orgán členského státu:

Název:	Institut National de l’Origine et de la Qualité
Adresa:	51 rue d’Anjou 75008 Paris FRANCE
Tel.	+33 153898000
Fax	+33 153898060
E-mail:	info@inao.gouv.fr

2.   Skupina:

Název:	Syndicat Interprofessionnel de la Fourme d’Ambert
Adresa:	4, place de l'Hôtel de Ville 63600 Ambert FRANCE
Tel.	+33 473820155
Fax	+33 473824400
E-mail:	contact@fourme-ambert.com
Složení:	producenti/zpracovatelé ( ) ostatní ( )

3.   Druh produktu:

Třída 1.3:

sýry

4.   Specifikace:

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1   Název:

„Fourme d’Ambert“

4.2   Popis:

Sýr z kravského mléka ve tvaru válce o výšce 17 až 21 cm, průměru 12,5 až 14 cm a hmotnosti 1,9 až 2,5 kilogramů, s modrou plísní, nelisovaný, nevařený, fermentovaný a slaný, s obsahem tuku 50 % v sušině a s minimálně 50 % sušiny.

Kůra je suchá, prodchnutá od světle šedé barvy až po šedou a může obsahovat bílou, žlutou a červenou plíseň s namodralými tóny. Těsto má bílou až krémovou barvu a obsahuje otvory rovnoměrně vyplněné plísní modré až zelené barvy.

4.3   Zeměpisná oblast:

Zeměpisná oblast Fourme d’Ambert zahrnuje:

—

historickou oblast původu produktu tvořenou vysokými strništi lokality Forez na vrcholech pohoří Monts du Forez na pomezí departementů Loire a Puy de Dôme. Jedná se o komplex, který představuje dobře osvědčenou přírodní jednotku jak z geomorfologického, tak z botanického hlediska. Je tvořen rozsáhlým nechráněným územím s žulovým podkladem, vysoká strniště jsou zavlažována a vystavena pevninskému a oceánskému vlivu. Byl tam zjištěn výskyt různých rostlinných formací závisejících na podmínkách místa výskytu a na pasteveckém hospodaření v současnosti i minulosti: travinné porosty nebo louky; vřesoviště s převážným výskytem borůvky černé, vřesu obecného a kručinky; vřesoviště sdružující kontryhel skalní a vlochyně; mokřiny a rašeliniště. Ve vysokých strništích jsou umístěny horské ovčíny (chaty vysokohorských pastvin nacházející se ve vyšší nadmořské výšce než stálá obydlí), které svědčí o pastevecké činnosti spojené s odvěkou produkcí sýru „Fourme“.

—

Periferní oblast odpovídá rozšíření produkce na začátku 20. století. Odpovídá odvětvím, která mohou být z důvodu nadmořské výšky nebo výskytu prudkých svahů spojena pojmem „horské prostředí“. Jsou to zejména regiony s náhorními plošinami tvořenými krystalickými horninami nebo plošinami sopečného původu, které jsou přerušené údolími obklopenými horami, přičemž hospodářství těchto regionů je založeno na chovu skotu.

Produkce mléka, výroba, zrání a uchovávání sýrů až 28 dní po sýření probíhají v zeměpisné oblasti, která se rozkládá na těchto územích:

Departement Puy-de-Dôme

Kantony Ambert, Ardes, Arlanc, Besse-et-Saint-Anastaise, Bourg-Lastic, Courpière, Cunlhat, Herment, Manzat, Montaigut, Olliergues, Pionsat, Pontaumur, Pontgibaud, Rochefort-Montagne, Saint-Amant-Roche-Savine, Saint-Anthème, Saint-Dier-d'Auvergne, Saint-Germain-l'Herm, Saint-Gervais-d'Auvergne, Saint-Rémy-sur-Durolle, Tauves, Thiers, La Tour-d'Auvergne a Viverols: všechny obce.

Kanton Aubière: obec Romagnat.

Kanton Beaumont: obec Saint-Genès-Champanelle.

Kanton Billom: obce Bongheat, Mauzun, Montmorin.

Kanton Champeix: obce Clémensat, Courgoul, Creste, Grandeyrolles, Ludesse, Montaigut-le-Blanc, Saint-Floret, Saint-Nectaire, Saint-Vincent, Saurier, Tourzel-Ronzières, Verrières.

Kanton Châteldon: obce Châteldon, Lachaux, Paslières, Puy-Guillaume, Ris.

Kanton Combronde: obec Combronde.

Kanton Gerzat: obec Sayat.

Kanton Issoire: obec Vodable.

Kanton Jumeaux: obce Champagnat-le-Jeune, La Chapelle-sur-Usson, Esteil, Peslières, Saint-Jean-Saint-Gervais, Saint-Martin-d'Ollières, Valz-sous-Châteauneuf.

Kanton Lezoux: obce Néronde-sur-Dore, Orléat, Peschadoires.

Kanton Menat: obce Blot-l'Eglise, Lisseuil, Menat, Neuf-Eglise, Pouzol, Saint-Gal-sur-Sioule, Saint-Pardoux, Saint-Rémy-de-Blot, Servant, Teilhet.

Kanton Riom-Est: obec Châtelguyon.

Kanton Riom-Ouest: obce Enval, Volvic.

Kanton Royat: obce Chanat-la-Mouteyre, Durtol, Orcines.

Kanton Saint-Amant-Tallende: obce Aydat, Chanonat, Cournols, Olloix, Saint-Sandoux, Saint-Saturnin, Saulzet-le-Froid, Le Vernet-Sainte-Marguerite.

Kanton Saint-Germain-Lembron: obec Saint-Gervazy.

Kanton Sauxillanges: obce Bansat, Chaméane, Egliseneuve-des-Liards, Saint-Etienne-sur-Usson, Saint-Genès-la-Tourette, Saint-Jean-en-Val, Saint-Quentin-sur-Sauxillanges, Sauxillanges, Sugères, Vernet-la-Varenne.

Kanton Vic-le-Comte: obce Isserteaux, Manglieu, Pignols, Sallèdes.

Departement Cantal

Kantony Allanche, Condat, Murat, Saint-Flour – Sever, Saint-Flour – Jih: všechny obce.

Departement Loire

Kanton Montbrison: obce Lérigneux, Roche.

Kanton Noirétable: obce Chamba, Chambonie.

Kanton Saint-Georges-en-Couzan: obce Chalmazel, Jeansagnière, Saint-Bonnet-le-Courreau, Sauvain.

4.4   Důkaz původu:

Každý hospodářský subjekt, který se chce plně nebo částečně podílet na produkci, sběru, zpracování nebo zrání sýru „Fourme d’Ambert“, je povinen podat identifikační prohlášení. Toto prohlášení je sdružením přijato a zaevidováno.

Každý subjekt musí uchovávat pro potřebu příslušných orgánů evidenci a veškeré doklady potřebné pro kontrolu původu, kvality a podmínek produkce mléka a sýrů, zejména denní účetní evidenci, vykazující příjem a výdej mléka a sýrů, nebo jiný rovnocenný účetní doklad.

Provozovatelé zracích sklepů musí vést speciální evidenci nebo rovnocenné účetní doklady, vykazující příjem a výdej a obsahující zejména tyto údaje: datum napíchnutí sýru, počet sýrů a označení šarží, datum výstupu ze sklepa nebo sušárny po skončení doby zrání.

V rámci kontroly vlastností produktu s chráněným označením původu se provádí analytická a organoleptická kontrola, jež má zajistit jakost a typické vlastnosti kontrolovaných produktů.

4.5   Metoda produkce:

V průběhu celého roku se základní krmná dávka dojnic musí skládat výlučně z krmiv pocházejících ze zeměpisné oblasti označení. Na toto opatření se může vztahovat výjimka pro období sucha, klimatické výkyvy nebo jiné výjimečné okolnosti.

Tráva na pastvinách, sušená, nebo travní siláž musí tvořit základ výživy krav. V období dostupnosti trávy, pokud to klimatické podmínky umožňují, je pastva povinná. Trvalý a výlučný chov ve stájích v období pastvy, stejně jako chov bez krmné půdy, jsou zakázány. Přísun doplňkových a přídatných látek je omezen na 1 800 kg sušiny na dojnici ročně, v průměru na stádo dojnic.

Skladování mléka na farmě nesmí přesáhnout 48 hodin od prvního nadojení.

Produkce sýra se provádí ze syrového plnotučného mléka neupraveného, pokud jde o proteiny a tuky.

Sýření se provádí při teplotě mezi 30 °C a 35 °C. Probíhá výlučně za použití syřidla.

Jednotlivé fáze prováděné následně po ukončení procesu v nádobě jsou krájení „sraženiny nebo sýřeniny“ na kusy o délce strany přibližně 1 až 2 centimetry, aby vzniklo zrno zvané „kukuřičné zrno“, míchání, vložení do formy, odkapání, nasolení provedené na konci odkapání ve slaném nálevu a/nebo za sucha.

Napíchnutí se provádí od čtvrtého dne po sýření při teplotě v místnosti mezi 6 °C a 15 °C.

Po napíchnutí následuje fáze zrání ve sklepě nebo sušárně minimálně po dobu 17 dní při teplotě mezi 6 °C a 12 °C a relativní vlhkosti mezi 90 % a 98 %.

Sýry jsou dále uchovávány v místnosti při teplotě mezi 0 °C a 6 °C, dokud neuplyne lhůta 28 dní po sýření.

Sýr může užívat chráněné označení původu „Fourme d’Ambert“ teprve po uplynutí 28 dnů od data sýření.

4.6   Souvislost:

Počátky produkce sýra „Fourme“ v regionu Haut-Forez zaručeně pocházejí z konce středověku, kde se zemědělsko-pastevecký systém udržel až do období po druhé světové válce.

Pověsti však vyprávějí, že v keltské době druidové, kteří uctívali svůj kult v pohoří Monts du Forez, tento sýr znali a podle pana MAZE, který byl ředitelem Pasteurova institutu, se sýr „Fourme d’Ambert“ nebo „Montbrison“ připravoval v kraji Arvernes již před dobytím Césarem.

Z přelomu 8. a 9. století pochází jednoznačný důkaz o existenci sýru „Fourme d’Ambert“ nebo „Montbrison“; jeho velmi charakteristický tvar je zobrazen na jednom ze sedmi kamenů přečnívajících vstupní bránu bývalé feudální kaple nedaleko SAINT-ANTHEME v pohoří Monts du Forez.

Výraz „Fourme“ pochází ze slova „forma“, nádoba obsahující sýřeninu, a stále se používá pro pojmenování horských sýrů v regionu Centre ve Francii.

Kolébka oblasti produkce se nachází v pohoří Monts du Forez s nejvyšším bodem Pierre-Sur-Haute dosahujícím 1 640 metrů. Tento vysoko položený region, tvořený rozsáhlým nechráněným územím se žulovým podkladem, je zavlažován a je vystaven pevninskému a oceánskému vlivu. Navzdory přírodním obtížím zde probíhal intenzivní pastýřský život zaměřený na farmářskou produkci založenou na produkci mléka malých stád.

Až do druhé světové války se výlučně farmářská produkce „fourme“ uskutečňovala v horských ovčínech, což je obdoba salaší vysokohorských alpských pastvin nebo auvergneských salaší. Tyto chalupy se rozkládaly po obou svazích téhož horského masivu Monts du Forez. Existoval pouze jeden typ sýru s názvem „Fourme d’Ambert“ nebo „Fourme de Montbrison“, podle názvů dvou významných trhů nacházejících se po obou stranách masivu.

Vzhledem k úpadku farmářské produkce na začátku 20. století na forezských pastvinách vznikají v pohoří Monts du Forez mlékárny, zejména na východním svahu. V roce 1950 jich přibližně 15 provádělo sběr mléka někdy na velmi omezeném území.

Rovněž na začátku 20. století se objevili producenti sýru „fourme“ mimo tradiční oblast. Nejprve to bylo na západě Puy de Dôme (Laqueuille a Rochefort-Montagne), dále v oblasti Cantal (Murat) a v údolí řeky Dore (Thiers, Puy de Dôme). V padesátých letech 20. století konečně vznikli producenti ze Saint-Flour (Cantal) a Balbigny (nížina Loiry).

Tato periferní oblast reagující na začátku 20. století na rozšíření produkce je tvořena odvětvími, která mohou být z důvodu nadmořské výšky nebo výskytu prudkých svahů spojena s pojmem „horské prostředí“. Jsou to zejména regiony s náhorními plošinami tvořenými krystalickými horninami nebo plošinami sopečného původu, které jsou přerušené údolími obklopenými horami, přičemž hospodářství regionů je založeno na chovu skotu.

Souběžně s úpadkem farmářské produkce a rozšířením oblasti produkce došlo k technickému vývoji produkce. S rozvojem sýru „Fourme“ se tedy upustilo od drcení a solení hmoty ve prospěch jednoduššího odkapávání a nasolení ve slaném nálevu. Z jediného produktu označovaného buď „Fourme d’Ambert“ nebo „Fourme de Montbrison“, se zaměřila pozornost na druh „Montbrison“ vyznačující se předběžným odkapáním, drcením a solením sýřeniny a druh „Ambert“ vyznačující se zjednodušeným odkapáním a nasolením ve slaném nálevu a/nebo suchým solením na povrchu.

V době uznání označení původu tohoto sýra, ačkoli se v textech „Fourme d’Ambert“ a „Fourme de Montbrison“ vyskytují jako dva synonymní názvy, se zdá, že se fakticky použití označení těchto dvou sýrů významně lišilo vzhledem k umístění provozoven a technologie výroby sýru. Vzniklo tedy pojednání, jehož cílem je lépe definovat oba sýry a změnit zaměření zeměpisné oblasti produkce každého ze sýrů na tradiční oblast produkce, která mu je vlastní.

4.7   Kontrolní subjekt:

Název:	I.N.A.O.
Adresa:	51 rue d’Anjou 75008 Paris FRANCE
Tel.	+33 153898000
Fax	+33 142255797
E-mail:	info@inao.gouv.fr

Název:	D.G.C.C.R.F.
Adresa:	59 Bd V. Auriol 75703 Paris Cedex 13 FRANCE
Tel.	+33 144871717
Fax	+33 144973037

4.8   Označování:

Povinnost označovat produkt nápisem „Appellation d'Origine Contrôlée“ (chráněné označení původu) a názvem označení napsaným písmem alespoň o velikosti dvou třetin největších písmen uvedených na označení.

Jakékoli další označení přímo připojené k chráněnému označení původu je zakázané, s výjimkou zvláštních výrobních nebo obchodních značek.

---