52009PC0254

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 3.6.2009

KOM(2009) 254 v konečném znění

2009/0072 (CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o Evropském roku dobrovolnictví (2011) {SEC(2009)725}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Úvod

Dobrovolnictví je klíčovou formou občanské účasti a demokracie, naplňuje evropské hodnoty, jako je solidarita a nediskriminace, a k podporuje harmonický rozvoj naší společnosti. Dobrovolnictví hraje významnou úlohu v nejrůznějších oblastech, jako je vzdělávání, mládež, kultura, sport, životní prostředí, zdraví, sociální péče, ochrana spotřebitelů, humanitární pomoc, rozvojová politika, výzkum, rovné příležitosti a vnější vztahy. Dobrovolnictví zároveň představuje významnou příležitost k učení, jelikož díky zapojení do dobrovolné práce se občané seznamují s novými dovednostmi a upevňují si smysl pro sounáležitost se společností.

Dobrovolnictví má tedy dvojí přínos: výsledky, jichž dosahuje, a vazbami založenými na solidaritě, které díky němu vznikají, přispívá k sociální soudržnosti, a zároveň pomáhá dobrovolníkům samotným při zlepšování dovedností a v osobním rozvoji. Tento dvojí přínos je skutečně prospěšný pro sociální agendu EU, jejímž cílem je vytvořit více příležitostí pro občany EU, zlepšit přístup ke kvalitním službám a projevit solidaritu s těmi, kdo se potýkají s nepříznivým dopadem probíhajících změn. Ocenění hodnoty dobrovolnictví ze strany Evropské unie je v hospodářsky složité době ještě důležitější. Z mezinárodního hlediska je dobrovolnická činnost navíc výrazem solidarity s rozvojovými zeměmi a uznáním vzájemné závislosti všech komunit ve stále více globalizovaném světě.

Dobrovolnictví má v Evropě pevnou tradici, která je často založena na členství v organizacích občanské společnosti. Občanská účast v posledních desetiletích prodělala významnou změnu s tím, jak se společnost vyvinula k většímu individualismu a klade větší důraz na hodnoty, jako je samostatnost a sebevyjádření. Dobrovolnictví to představuje náročný úkol, jelikož je nyní třeba, aby se přizpůsobilo novým formám účasti, jejichž znakem je často výběrové a krátkodobé zapojení. Na vnitrostátní úrovni musí členské státy a další zainteresované subjekty modernizovat své politiky a infrastrukturu, aby umožňovaly aktivitu v dobrovolné oblasti více lidem, a to různými způsoby a v různých fázích života. Je potřeba rozvíjet dobrovolnickou činnost podporovanou zaměstnavateli, nacházet nové způsoby, jak zapojit mladé lidi a objevit potenciál starších lidí.

Evropský rok dobrovolnictví bude usilovat o podporu hlubšího a lépe strukturovaného dialogu a výměny osvědčených postupů o těchto otázkách mezi orgány a dalšími zainteresovanými subjekty v členských státech. To napomůže zlepšit podmínky pro dobrovolnictví v Evropské unii.

2. Evropský rok dobrovolnictví

2.1. Výzvy a příležitosti

Pokud jde o dobrovolnictví, jsou v členských státech EU tradice, vnímání, kultura i právní rámce velmi různorodé. Navzdory rozdílům v situaci v jednotlivých státech jsou lidé v celé Evropě motivováni k zapojení se do dobrovolnictví v zásadě týmiž základními hodnotami a důvody. Pro ně je důležité pomáhat ostatním a přínos pro společnost je jasný. Dobrovolné činnosti mírní rasismus a předsudky a přispívají k dialogu mezi kulturami a náboženstvími. Dobrovolnictví zahrnuje všechny věkové skupiny, a má tudíž potenciál posilovat solidaritu mezi generacemi. Dobrovolnictvím lze stimulovat aktivní účast mladých lidí ve společnosti. Vykazuje rovněž velký potenciál, pokud jde o podporu aktivního stárnutí a řešení demografické změny, jelikož nabízí příležitost využít zkušeností starších lidí ve prospěch společnosti.

Podniky nalézají smysl podpory dobrovolné činnosti, často v rámci svých strategií pro sociální odpovědnost podniků. Díky vzdělávacímu rozměru dobrovolnictví a dovednostem, jichž lze jeho prostřednictvím nabýt, se zlepšuje zaměstnatelnost lidí. Dobrovolnictví může být také cestou k aktivnímu zapojení v období nezaměstnanosti, neboť pomáhá lidem vyhnout se marginalizaci, zlepšuje jejich profil jakožto uchazečů o zaměstnání a usnadňuje opětovné začleňování na trh práce. To je zvláště přínosné nyní, kdy společnost čelí důsledkům současné hospodářské krize.

Avšak souběžně s tím, jak se mění společnost, se mění také požadavky v oblasti vzdělávání, profesní dráhy a času, který je možno věnovat rodině a zájmové činnosti. Tyto změny mají vliv na to, kolik času mohou lidé dobrovolnictví dát, kdy a jak se chtějí dobrovolnické činnosti věnovat, a na jejich očekávání, pokud jde o organizace, jimž dobrovolně pomáhají. Příslušné orgány a organizace občanské společnosti ve všech členských státech čelí – v různé míře – týmž náročným úkolům spočívajícím v podněcování většího počtu lidí, aby se účastnili dobrovolné činnosti, v usnadňování možností, jak přispět, a v zajišťování odpovídající úrovně vykonávaných činností. Pro jednotlivce i společnosti musí být vytvořeny náležité podněty. Je třeba nalézt rovnováhu mezi dosahováním vyšší úrovně profesionality a zachováním svobody a flexibility, které jsou tak vysoce hodnocenými znaky této oblasti. Ve všech členských státech také existují reálné překážky bránící naplňování potenciálního příznivého dopadu dobrovolnictví, jako je nedostatek povědomí, informačních systémů a systémů podpory (školení atd.), odrazující právní předpisy, omezené systémy mezinárodní výměny a chybějící právní status.

Evropské dobrovolné organizace jsou si vědomy skutečnosti, že dovednosti a kvalifikace dobrovolníků ne vždy odpovídají potřebám rozvojových zemí. Nicméně, pokud je vynaloženo úsilí skloubit dovednosti a zkušenosti dobrovolníků s rozvojovými potřebami konkrétní skupiny nebo komunity, dokážou dobrovolníci často významně přispět ke zlepšení kvality života dané komunity nebo k otevření širšího spektra možností ve stále více globalizovaném světě.

Potenciál dobrovolnictví zdaleka není naplněn. Ačkoli se do dobrovolnictví aktivně zapojují 3 z 10 Evropanů, téměř 8 Evropanů z 10 považuje pomoc druhým za významnou součást svého života. Rozdíl mezi skutečnými a potenciálními dobrovolníky je ještě větší mezi mladými lidmi: i když je do dobrovolnických činností zapojeno pouze 16 % mladých Evropanů, téměř 3 ze 4 jsou pro větší počet programů na podporu dostupnosti dobrovolné práce. Velké rozdíly mezi zeměmi ukazují jak potřebu, tak potenciál vzájemného učení. Skutečný potenciál lze uvolnit také zvýšením mobility dobrovolníků v Evropské unii.

V zájmu profesionalizace v této oblasti je tedy třeba usnadnit vzájemné učení a budování povědomí v celé Evropě, aby byly členské státy a občanská společnost schopny na výše uvedené výzvy lépe reagovat. To pomůže uvolnit potenciál dobrovolnické činnosti v Evropě a zlepšit uskutečňování cílů Unie v sociální oblasti.

2.2. Cíle a činnosti

V souladu s obnovenou sociální agendou EU bude všeobecným účelem evropského roku podněcovat a podporovat úsilí, které členské státy, místní a regionální orgány a občanská společností vyvíjejí, aby v Evropské unii vytvořily pro dobrovolnictví podmínky, a to zejména výměnou zkušeností a osvědčených postupů. Jsou navrhovány čtyři cíle:

1) Usilovat o vytvoření prostředí příznivého pro dobrovolnictví v EU – zakotvit dobrovolnictví jakožto součást podpory občanské účasti a činností lidí pro lidi v kontextu EU;

2) Posílit pravomoci dobrovolnickým organizacím potřebná práva a zlepšit kvalitu dobrovolnické činnosti – usnadňovat dobrovolnictví a podněcovat vytváření kontaktů (networking), mobilitu, spolupráci a součinnost mezi dobrovolnými organizacemi a dalšími odvětvími v kontextu EU;

3) Oceňovat a uznávat dobrovolnické aktivity – podporovat vhodné podněty pro jednotlivce, podniky a organizace rozvoje dobrovolníků a zajistit větší ocenění dobrovolnické činnosti ze strany tvůrců politik a organizací občanské společnosti a docílit systematičtějšího uznávání dovedností rozvíjených prostřednictvím dobrovolnictví ze strany zaměstnavatelů.

4) Zlepšit povědomí o hodnotě a důležitosti dobrovolnictví – zlepšit obecné povědomí o důležitosti dobrovolnictví jakožto formy občanské účasti a příkladu činnosti lidí pro lidi, která přispívá k řešení otázek společného zájmu všech členských států, jako je harmonický rozvoj společnosti a hospodářská soudržnost.

V souladu s těmito cíli se činnosti evropského roku zaměří na evropskou úroveň výměny osvědčených postupů a na komunikační a povědomí zlepšují opatření, jako jsou vysoce sledované akce zapojující všechny účastníky. Podobné činnosti budou organizovány členskými státy prostřednictvím vnitrostátních koordinačních struktur. Jedním z významných aspektů bude mobilizace dobrovolnických organizací a dalších zainteresovaných subjektů, aby zahájily programy a pokračovaly v nich během evropského roku.

Dobrovolnictví je v jádru několika programů Společenství, které především podporují mobilitu dobrovolníků, jako je program „Mládež v akci“ – zejména prostřednictvím Evropské dobrovolné služby –, dále program celoživotního učení a program Evropa pro občany. Organizace činné na tomto poli mají rovněž podporu EU v oblasti humanitární pomoci, rozvojové politiky, lidských práv, zdraví a životního prostřední a ochrany spotřebitelů. Tento návrh proto vychází z mobilizačního úsilí vyvinutého v rámci jiných programů EU, které však bude důležitou hybnou silou pro realizaci evropského roku. Komunikační a povědomí zlepšující programy v průběhu evropského roku budou doplňovány kritickým množstvím konkrétních projektů spojených s dobrovolnictvím v řadě oblastí. Pro všechny tyto projekty (a programy, které je podporují) bude přínosem větší viditelnost, kterou s sebou nálepka Evropského roku dobrovolnictví nese, a také informační kampaň pro veřejnost.

3. Konzultace

Komise se již po nějaký čas zabývá tím, jaká významnější úloha by mohla Evropě v oblasti dobrovolnictví náležet. Evropská dobrovolná služba byla zřízena v roce 1996. Od roku 2002 je dobrovolnictví jedním z klíčových aspektů politiky mládeže a jedním z dohodnutých společných cílů v rámci otevřené metody koordinace v oblasti politiky mládeže. Komise také v dubnu 2006 konzultovala ohledně budoucí orientace v oblasti dobrovolnictví Evropský hospodářský a sociální výbor. Výbor ve svém stanovisku z prosince 2006[1] doporučil činnosti na evropské úrovni s cílem zlepšit povědomí o důležitosti dobrovolnické činnosti. Tato myšlenka získala širokou podporu u hlavních zainteresovaných subjektů i u Evropského parlamentu, který za tímto účelem na konci července 2008 přijal usnesení[2], v němž požadoval ustanovení roku 2011 Evropským rokem dobrovolnictví.

Komise o této iniciativě vedla s hlavními zainteresovanými subjekty pravidelné, otevřené a transparentní diskuse. S dobrovolnictvím navíc souvisela i řada nedávných konzultací:

- konzultace týkající se současných programů Komise v oblasti aktivního občanství, mládeže, kultury a celoživotního učení (vzdělávání a odborné přípravy),

- konzultační proces konaný na podzim 2008 jakožto součást příprav nového evropského rámce pro spolupráci v oblasti politiky mládeže.

Výsledky těchto konzultací naznačují, že návrh Evropského roku dobrovolnictví by všechny zainteresované subjekty uvítaly. Zainteresované subjekty zdůraznily potenciál plynoucí ze stanovení evropského roku z hlediska komunikace a mobilizace a poskytly užitečné návrhy ohledně účelu a podoby této iniciativy. Výsledky diskusí se zainteresovanými subjekty byly použity k definování cílů a bodů činnosti evropského roku. Zahájení evropského roku přinese celé řadě zainteresovaných subjektů další příležitosti přispět k jeho podobě a přípravám.

4. Vhodnost navrhovaného nástroje, subsidiarita a přínos zapojení EU

Pravomoc Evropské unie v oblasti dobrovolnictví je omezená a její činnost by neměla přesahovat podporu úsilí členských států. Evropský rok dobrovolnictví respektující zásadu subsidiarity je vhodným prostředkem, jak reagovat na výše popsané úkoly.

Výměna informací a zlepšení povědomí o potenciálu, jak lépe využít dobrovolnictví jako formy občanské účasti, pomůže Evropské unii dosáhnout jejích cílů, jako je zvýšení životní úrovně a kvality života, přispění k vysoké míře zaměstnanosti, zlepšení sociální soudržnosti a boj proti sociálnímu vyloučení.

K dosažení těchto cílů a výše zmíněných cílů Společenství je nezbytné přijmout soudržná opatření, která zapojují lidi všech věkových skupin a která odrážejí mnohovrstevnou povahu dobrovolnictví a neomezují se pouze na vzdělávání a sociální začleňování. Pravomoci na podporu těchto kroků však Smlouva neposkytuje. Komise proto navrhuje založit Evropský rok dobrovolnické činnosti na článku 308 Smlouvy, podle něhož může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout jednomyslně vhodná opatření.

Evropský rok bude prováděn na různých úrovních v úzké spolupráci s členskými státy, Evropským parlamentem, Evropským hospodářským a sociálním výborem, Výborem regionů a s organizacemi občanské společnosti.

Cílů návrhů nelze v dostatečné míře dosáhnout pouze opatřeními na úrovni členských států, protože kroky na vnitrostátní úrovni samotné by nemohly přinést prospěch plynoucí z výměny a sdílení zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy na úrovni celé EU. Koordinace na úrovni EU dodává evropský rozměr a pomáhá zvyšovat dopad Evropského roku z hlediska zvyšování povědomí, viditelnosti a nadnárodní výměny myšlenek a osvědčených postupů.

Evropský rok dobrovolnictví může vyvolat politické diskuse, podpořit vzájemné učení mezi organizacemi pro rozvoj dobrovolníků a zintenzívnit výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem vytvořit podmínky stimulující dobrovolnictví, kdy se ochota lidí zapojovat se do dobrovolných činností setkává s lepšími a dostupnějšími možnostmi.

Evropský rok zlepší povědomí o hodnotě dobrovolnictví, kterou představuje pro sociální soudržnost a zlepšování zaměstnatelnosti lidí. V tomto směru reaguje na problémy, jimž čelí všechny členské státy. Zvýší pocit sounáležitosti a angažovanost občanů vůči jejich společnosti na všech úrovních – na úrovni místní, regionální, celostátní i evropské. Nadnárodní výměnou myšlenek a spoluprací upozorní evropský rok na spojení mezi dobrovolným zapojením na místní úrovni a jeho významem v širším evropském kontextu.

Díky účasti na evropském roku budou mít dobrovolníci, dobrovolnické organizace i další zainteresované subjekty na místní, regionální, celostátní i evropské úrovni větší vliv a získají za své úsilí širší uznání. Evropský rok bude stimulovat kritické množství činností, a pomůže tak zvýšit dopad stávajících politik v oblasti dobrovolnictví.

5. Rozpočet a provádění

Komise bude rozhodnutí provádět na úrovni Společenství. Členské státy budou do provádění evropského roku intenzivně zapojeny prostřednictvím svých vnitrostátních koordinačních orgánů, které obdrží příspěvek Společenství. Aby zajistila koordinaci, bude Komise také svolávat zasedání vnitrostátních koordinátorů. Vzhledem k nízkému rozpočtu návrh nepředpokládá, že by se do provádění zapojil formální výbor.

Na úrovni Společenství se do činností v rámci evropského roku zapojí Evropský parlament, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů.

Rozpočet evropského roku 2011 bude činit 6 000 000 EUR. Komise navíc navrhla vyčlenit v rámci předběžného návrhu rozpočtu na rok 2010 částku 2 000 000 EUR na přípravné práce.

2009/0072 (CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o Evropském roku dobrovolnictví (2011)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 308 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[3],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Společenství a členské státy usilují o podporu rozvoje lidských zdrojů s cílem zajistit vysokou míru zaměstnanosti a bojovat proti sociálnímu vyloučení.

(2) Podle čl. 3 odst. 1 písm. q) Smlouvy Společenství přispívá ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě.

(3) Dobrovolnictví představuje neformální podobu učení, která umožňuje rozvoj profesních dovedností a schopností a je zároveň významnou formou aktivní občanské účasti. Činnosti vykonávané dobrovolníky všech věkových skupin mají zásadní význam pro rozvoj demokracie – jednoho ze základních principů Evropské unie –, přispívají k rozvoji lidských zdrojů a k sociální soudržnosti.

(4) V rychle se měnící společnosti je potřeba zajistit efektivitu infrastruktury podporující dobrovolníky, aby se do dobrovolných činností mohlo zapojovat více lidí. Je proto důležité podporovat vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů na úrovni Společenství.

(5) Mezivládní konference konaná v roce 1997 přijala prohlášení č. 38 o dobrovolnictví[5], které bylo připojeno k závěrečnému aktu Amsterodamské smlouvy, a vyjádřila uznání pro významné přispění dobrovolných služeb k rozvoji sociální solidarity.

(6) Ve svém sdělení z června 1997 o podpoře úlohy dobrovolnických organizací a nadací v Evropě[6] Komise zdůraznila tři aspekty těchto subjektů: ekonomický aspekt, neboť tvoří pracovní místa, sociální aspekt, neboť napomáhají definovat opatření a postupy v sociální oblasti, čímž přispívají k sociálnímu pokroku, a politický aspekt, neboť podporují demokracii, občanství a občanskou účast.

(7) V návaznosti na bílou knihu o mládeži z roku 2001[7] bylo dobrovolnictví v roce 2002 uznáno členskými státy jakožto klíčový aspekt politiky v oblasti mládeže a členské státy se dohodly na společných cílech dobrovolných činností mladých lidí v rámci otevřené metody koordinace v oblasti mládeže[8].

(8) V prosinci 2006 Evropský hospodářský a sociální výbor požádal Evropskou komisi, „aby vyhlásila rok dobrovolníků a aby co nejrychleji zveřejnila bílou knihu o dobrovolné činnosti a aktivním občanství v Evropě“[9].

(9) V březnu 2008 přijal Evropský parlament zprávu „Úloha dobrovolné činnosti při posilování hospodářské a sociální soudržnosti“, v níž nabádá členské státy a regionální a místní orgány, aby uznaly hodnotu dobrovolnické činnosti při podpoře sociální a hospodářské soudržnosti[10].

(10) V červenci 2008 přijal Evropský parlament písemné prohlášení, v němž požaduje ustanovení roku 2011 Evropským rokem dobrovolnictví[11].

(11) Dne 20. listopadu 2008 přijala Rada doporučení týkající se mobility mladých dobrovolníků v rámci Evropy, jehož cílem je zvýšit přeshraniční zapojování mladých lidí do dobrovolnictví v EU[12].

(12) Na dobrovolnictví se zaměřuje několik programů Společenství, které jsou věnovány mobilitě v oblasti dobrovolnictví, jako je Evropská dobrovolná služba v rámci programu Mládež v akci, program celoživotního učení a program Evropa pro občany.

(13) Po celé Evropě existuje široké spektrum různých dobrovolných činnosti, které je třeba zachovat a dále rozvíjet.

(14) Dobrovolnictví má potenciál přispívat k harmonickému rozvoji evropské společnosti. Dobrovolné činnosti přinášejí bohaté zkušenosti neformálního učení, které zlepšují profesní dovednosti a schopnosti, napomáhají zaměstnatelnosti a smyslu pro solidaritu, rozvíjejí sociální dovednosti, usnadňují hladké začleňování do společnosti a podporují občanskou účast.

(15) Přesto všechno není potenciál dobrovolnictví stále ještě zcela naplněn. Evropský rok dobrovolnictví bude příležitostí prokázat v evropském kontextu, že dobrovolnictví zesiluje občanskou účast. Může pomoci posílit pocit sounáležitosti a angažovanost občanů vůči své společnosti na všech úrovních – na úrovni místní, regionální, celostátní i evropské.

(16) Rok 2011 bude zároveň desátým výročím Mezinárodního roku dobrovolníků vyhlášeného OSN v roce 2001.

(17) Toto rozhodnutí stanoví finanční krytí, které je hlavní referenční hodnotou pro rozpočtový orgán ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[13].

(18) Cílů navrhovaného evropského roku nelze plně dosáhnout na úrovni členských států vzhledem k nutnosti nadnárodní výměny informací a šíření osvědčených postupů po celém Společenství, a proto jich z důvodu rozsahu uvedeného opatření může být lépe dosaženo na úrovni Společenství. V souladu se zásadou proporcionality podle článku 5 Smlouvy o ES nepřekročí toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Rok 2011 se vyhlašuje „Evropským rokem dobrovolnictví“ (dále jen „evropský rok“).

Článek 2

Cíle

Obecným účelem evropského roku je podněcovat a podporovat úsilí, které členské státy, místní a regionální orgány i občanská společnost vyvíjejí, aby vytvořily podmínky pro dobrovolnictví v Evropské unii, a to zejména výměnou zkušeností a osvědčených postupů.

Cíle evropského roku jsou:

1. Úsilí o vytvoření prostředí příznivého pro dobrovolnictví v EU – zakotvit dobrovolnictví jakožto součást podpory občanské účasti a činností lidí pro lidi v kontextu EU.

2. Posílit pravomoci dobrovolnických organizací a zlepšit kvalitu dobrovolnictví – usnadňovat dobrovolnictví a podněcovat vytváření kontaktů (networking), mobilitu, spolupráci a součinnost mezi dobrovolnickými organizacemi a dalšími oblastmi v kontextu EU.

3. Oceňovat a uznávat dobrovolnické aktivity – podporovat vhodné podněty pro jednotlivce, podniky a organizace rozvoje dobrovolníků a zajistit větší ocenění dobrovolnické činnosti ze strany tvůrců politik a organizací občanské společnosti a docílit systematičtějšího uznávání dovedností rozvíjených prostřednictvím dobrovolnictví ze se strany zaměstnavatelů.

4. Zlepšit povědomí o hodnotě a důležitosti dobrovolnictví – zlepšit obecné povědomí o důležitosti dobrovolnické činnosti jakožto formě občanské účasti, která přispívá k řešení otázek společného zájmu všech členských států, jako je harmonický rozvoj společnosti a hospodářská soudržnost.

Článek 3

Zahrnuté iniciativy

1. Opatření, která je třeba přijmout k dosažení cílů uvedených v článku 2, zahrnují na evropské, celostátní, regionální i místní úrovni tyto iniciativy spojené s cíli evropského roku:

- výměnu zkušeností a osvědčených postupů,

- šíření výsledků souvisejících studií a výzkumu,

- konference, akce a iniciativy na podporu diskusí a ke zlepšení povědomí o významu a hodnotě dobrovolnické činnosti a na oslavu úsilí, které dobrovolníci vyvíjejí,

- informační a propagační kampaně za účelem šíření klíčových sdělení.

2. Podrobné informace o iniciativách uvedených v odstavci 1 jsou obsaženy v příloze.

Článek 4

Spolupráce s členskými státy

Každý členský stát jmenuje orgán odpovědný za organizování své účasti na evropském roku (dále jen „vnitrostátní koordinační orgán“). Do jednoho měsíce od přijetí tohoto rozhodnutí oznámí tento členský stát Komisi, koho jmenoval.

Každý členský stát zajistí, aby výše zmíněný orgán náležitě zapojil široké spektrum účastníků na celostátní, regionální a místní úrovni.

Vnitrostátní koordinační orgán je odpovědný za vypracování vnitrostátního programu/opatření a priorit evropského roku v souladu s cíli uvedenými v článku 2 a podle požadavků upřesněných v příloze.

Článek 5

Spolupráce na úrovni Společenství a provádění

Komise svolává zasedání vnitrostátních koordinátorů s cílem koordinovat provádění evropského roku a vyměňovat informace o jeho provádění na vnitrostátní úrovni.

Komise rovněž svolává zasedání zástupců evropských organizací nebo orgánů činných v oblasti dobrovolnictví a zainteresovaných subjektů, aby byli Komisi nápomocni při realizaci evropského roku na úrovni Společenství.

Komise provádí toto rozhodnutí na úrovni Společenství.

Do činností v rámci evropského roku se zapojují členské státy, Evropský parlament, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů.

Článek 6

Finanční ustanovení

1. Opatření s působností na úrovni Společenství uvedená v části A přílohy se uskutečňují prostřednictvím veřejných zakázek nebo dotacemi financovanými ze souhrnného rozpočtu EU.

2. Opatření s působností na úrovni Společenství uvedená v části B přílohy, mohou být příspěvky ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství.

3. Komise může poskytnout dotace každému vnitrostátnímu koordinátorovi podle článku 4 v souladu s postupem uvedeným v části C přílohy.

.

Článek 7

Rozpočet

1. Rozpočet na provádění tohoto rozhodnutí v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 činí 6 000 000 EUR.

2. Roční rozpočtové prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

Článek 8

Mezinárodní spolupráce

Komise může pro účely evropského roku spolupracovat s odpovídajícími mezinárodními organizacemi, zejména s OSN a Radou Evropy, přičemž velmi dbá na zajištění viditelné účasti EU.

Článek 9

Slučitelnost a doplňkovost

Komise společně s členskými státy zajišťuje, aby byla opatření stanovená tímto rozhodnutím v souladu s ostatními programy a iniciativami Společenství a programy a iniciativami na celostátní a regionální úrovni, které napomáhají dosáhnout cílů evropského roku.

Článek 10

Ochrana finančních zájmů Společenství

1. Komise zajistí, aby v případě, že jsou prováděny činnosti financované podle tohoto rozhodnutí, byly finanční zájmy Společenství chráněny prostřednictvím preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním činnostem, pomocí účinných kontrol a vymáháním neoprávněně vyplacených částek, a v případě, že budou zjištěny nesrovnalosti, prostřednictvím účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 ochraně finančních zájmů Evropských společenství[14] a nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[15] a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[16].

2. U akcí Společenství financovaných podle tohoto rozhodnutí se nesrovnalostí podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 rozumí jakékoli porušení právního předpisu Společenství nebo smluvních závazků vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v jehož důsledku je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Společenství nebo rozpočty Společenstvím spravované, a to formou neoprávněného výdaje.

3. Komise sníží, pozastaví či získá zpět částku finanční podpory udělenou na jakékoli opatření, pokud zjistí nesrovnalosti, zejména nesoulad s ustanoveními tohoto rozhodnutí, samostatného rozhodnutí či smlouvy o přidělení dané finanční podpory, nebo pokud vyjde najevo, že opatření bylo bez vyžádání souhlasu Komise podstatně změněna tak, že je v rozporu s povahou nebo s prováděcími podmínkami daného opatření.

4. Pokud nebyly dodrženy termíny nebo je pokrokem provádění opatření odůvodněna pouze část přidělené finanční pomoci, požádá Komise příjemce této pomoci, aby do určité doby předložil vysvětlení. Neposkytne-li příjemce uspokojivou odpověď, může Komise zrušit zbývající finanční podporu a žádat navrácení částek, které již byly vyplaceny.

5. Veškeré neoprávněně vyplacené částky se vracejí Komisi. Ke všem včas nevráceným částkám se podle podmínek předepsaných ve finančním nařízení přičítá úrok.

Článek 11

Sledování a hodnocení

Nejpozději do 31. prosince 2012 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení iniciativ stanovených v tomto rozhodnutí.

Článek 12

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne […].

Za Radu

předseda/předsedkyně

[…]

PŘÍLOHA

OPATŘENÍ UVEDENÁ V ČLÁNKU 3

Vedoucí zásadou pro provádění Evropského roku dobrovolnictví je vycházet z rozdělení úkolů, rozsáhlého využívání zdrojů a aktivního zapojování občanské společnosti a dalších zainteresovaných subjektů. K provádění navíc bude docházet prostřednictvím těchto opatření:

A. PŘÍMÉ INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ

Financování bude mít obecně podobu přímého nákupu zboží a služeb v rámci stávajících rámcových smluv.

1. Informační a propagační kampaně zahrnující:

- vysoce viditelné akce a fóra pro výměnu zkušeností a osvědčených postupů,

- soutěže o ceny i bez nich,

- spolupráci se soukromým sektorem, provozovateli vysílání a dalšími sdělovacími prostředky jako partnery pro šíření informací o Evropském roku dobrovolnictví,

- výrobu materiálů a nástrojů pro sdělovací prostředky určených ke zvýšení zájmu veřejnosti, které budou k dispozici v celém Společenství,

- opatření k seznámení veřejnosti s výsledky a ke zviditelnění programů, systémů a iniciativ Společenství, které přispívají k dosahování cílů Evropského roku dobrovolnictví,

- zřízení informační internetové stránky na webu Europa, zahrnující portál pro propagátory projektů v oblasti dobrovolnictví a poskytující jim průvodce různými programy a iniciativami Společenství.

2. Další iniciativy

- průzkumy a studie na úrovni Společenství prováděné s cílem zhodnotit přípravu, účinnost, dopad a dlouhodobé sledování Evropského roku dobrovolnictví a vypracovat o nich zprávu.

B. SPOLUFINANCOVÁNÍ INICIATIV SPOLEČENSTVÍ

Vysoce viditelné akce evropského rozsahu, jejichž cílem je zlepšit povědomí o cílech Evropského roku dobrovolnictví, pokud možno organizované ve spolupráci s předsednictvími úřadujícími v roce 2011, mohou obdržet příspěvek Společenství až do výše 80 % celkových nákladů.

C. SPOLUFINANCOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH INICIATIV

Každý vnitrostátní koordinátor předloží pouze jedinou žádost o financování ze strany Společenství. Tato žádost o dotace popíše pracovní program koordinátora nebo akci, která má být financována a která má podpořit evropský rok. K žádosti o dotace se přikládá podrobný rozpočet stanovující celkové náklady na navrhované iniciativy / pracovní program a výši a zdroje spolufinancování. Finanční příspěvek Společenství může pokrývat až 80 % celkových nákladů.

Komise stanoví orientační částky na příspěvky pro každého vnitrostátního koordinátora a konečnou lhůtu pro předložení žádostí. Tato kritéria by měla přihlížet k počtu obyvatel, k životním nákladům a k paušální částce na členských stát, jehož cílem je zaručit minimální úroveň činností.

Konečné udělené částky se určují na základě jednotlivých žádostí o financování předložených vnitrostátním koordinačním orgánem. Spolufinancování ze strany Společenství může maximálně představovat 80 % celkových způsobilých nákladů.

Pracovní programy/akce zahrnují:

a) setkání a akce spojené s cíli evropského roku včetně vnitrostátních akcí k jeho zahájení a podpoře, které fungují jako katalyzátor a vytvářejí otevřený prostor k debatě o konkrétních akcích;

b) vzájemné vzdělávací semináře na celostátní, regionální a místní úrovni;

c) informační, vzdělávací a propagační kampaně na celostátní, regionální a místní úrovni, včetně organizace vyhlašování cen a soutěží;

d) spolupráci se sdělovacími prostředky.

D. ČINNOSTI, KTERÉ NEZÍSKÁVAJÍ FINANČNÍ PODPORU SPOLEČENSTVÍ

Společenství poskytne nefinanční podporu, včetně písemného zmocnění k používání vytvořeného loga a dalších materiálů spojených s Evropským rokem dobrovolnictví, iniciativám veřejných nebo soukromých organizací, pokud tyto organizace Komisi zaručí, že dané iniciativy probíhají nebo proběhnou v roce 2011 a mohou významně přispět k dosažení cílů Evropského roku dobrovolnictví.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. NÁZEV NÁVRHU:

Evropský rok dobrovolnictví

2. RÁMEC ABM / ABB

Oblast politiky: Vzdělávání a kultura

Aktivita: Evropský rok dobrovolnictví

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc (ex – linie B.A)) včetně okruhů:

15 06 11

3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu:

1. 1. 2011 – 31. 12. 2011

3.3. Rozpočtové charakteristiky:

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

15 06 11 | Nepov. | Rozl.[17]/ | ANO | NE | NE | [3B] |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1. Finanční zdroje

4.1.1. Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | Oddíl č. | Rok 2011 | 2012 | n + 2 | n + 3 | n + 4 | n + 5 a násl. | Celkem |

Provozní výdaje[18] |

Položky závazků (PZ) | 8.1. | a | 6,000 | 6,000 |

Položky plateb (PP) | b | 4,000 | 2,000 | 6,000 |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky[19] |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4. | c |

CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA |

Položky závazků | a+c | 6,000 | 6,000 |

Položky plateb | b+c | 4,000 | 2,000 | 6,000 |

Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky[20] |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5. | d | 0,674 | 0,186 | 0,860 |

Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6. | e | 0,106 | 0,019 | 0,125 |

Celkové orientační finanční náklady zásahu[21] |

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 6,780 | 0,205 | 6,985 |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 4,780 | 2,205 | 6,985 |

Spoluúčast

Pokud financování návrhu předpokládá spoluúčast členského státu či jiných subjektů (uveďte, o které se jedná), je třeba v níže uvedené tabulce vyplnit odhadovanou výši finanční spoluúčasti (pokud se předpokládá finanční spoluúčast jiných subjektů, lze doplnit další řádky):

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Spolufinancující subjekt | Rok 2011 | Rok 2012 | n + 2 | n + 3 | n + 4 | n + 5 a násl. | Celkem |

Členské státy | f | 0,675 | 0,000 | 0,675 |

PZ CELKEM včetně spolufinancování | a+c+d+e+f | 7,455 | 0,205 | 7,660 |

4.1.2. Soulad s finančním plánem

X Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

( Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

( Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody[22] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu).

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

X Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy.

( Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem:

4.2. Lidské zdroje – pracovníci na plný úvazek (včetně úředníků, dočasných zaměstnanců a externích pracovníků) – viz podrobnosti v bodě 8.2.1.

Roční potřeba | 2011 | 2012 | n + 3 | n + 4 | n + 5 a násl. |

Celkový objem lidských zdrojů | 6 | 2 |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Dobrovolnictví má potenciál přispět k harmonickému rozvoji evropských společností, neboť je častou formou občanské účasti.

Evropa má v oblasti dobrovolnictví silnou tradici, často je založeno na členství v organizacích občanské společnosti. Během uplynulých desetiletí prodělala občanská účast významné změny, jelikož se společnost vyvíjela směrem k většímu individualismu. Tento jev představuje pro dobrovolnictví náročný úkol, jelikož se tato oblast nyní musí přizpůsobit novým typům a formám účasti.

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Cílů evropského roku nelze dosáhnout v dostatečné míře pouze opatřeními přijatými členskými státy, protože opatření na vnitrostátní úrovni nevyužívají evropského rozměru výměny zkušeností a osvědčených postupů na podporu dobrovolnictví, k níž by docházelo mezi členskými státy.

Evropský rok bude v roce 2011 příležitostí pro mobilizaci souvisejících programů a opatření Společenství, jako jsou programy Evropa pro občany, Mládež pro Evropu, program celoživotního učení a další, aby bylo dosaženo zvýšení celkové viditelnosti a zesílení dopadu těchto opatření přijatých v rámci evropského roku. To dovolí podpořit jednotnou image mnoha různých projektů Společenství v oblasti dobrovolnictví jak uvnitř, tak vně Společenství, a zároveň maximalizuje součinnost jednotlivých programů.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

Cíle | Očekávané výsledky | Orientační ukazatele |

Vytvořit v EU prostředí příznivé pro dobrovolnictví | Výsledkem Evropského roku dobrovolnictví by měl být vklad pro další rozvoj politiky v této oblasti. V členských státech je iniciován dialog o otázkách dobrovolnictví. Dialog o otázkách dobrovolnictví je iniciován mezi členskými státy EU a partnery Evropy v rozvojových zemích. | Rozsah nových znalostí a myšlenek, které díky evropskému roku vznikly. Určena řada osvědčených postupů; rozsah nového dialogu o otázkách dobrovolnictví ve členských státech a mezi nimi. Organizace rozhovorů a počet zjištěných osvědčených postupů. |

Posílit pravomoci dobrovolnických organizací a zvýšit kvalitu dobrovolnictví | Dobrovolnictví (přístup k této činnosti) je usnadněno. Podpořit navazování kontaktů (networking), spolupráci, výměnu a součinnost mezi dobrovolnickými organizacemi a dalšími odvětvími. Nový vklad pro dobrovolnické organizace. | Počet organizací, které nalezly novou inspiraci pro organizační opatření, jejichž cílem je zvýšit kvalitu dobrovolných programů. Stupeň intenzity navazování kontaktů (networking), spolupráce a součinnosti mezi dobrovolnickými organizacemi a dalšími sektory. Počet dobrovolnických organizací, které nalezly nové partnery. |

Oceňovat a uznávat dobrovolnické činnosti | Tvůrci politik, organizace občanské společnosti, případní zaměstnavatelé a široká veřejnost (lépe) dobrovolnictví oceňují. Dopad dobrovolnictví na dovednosti a schopnosti dobrovolníků je lépe uznáván. | Počet iniciativ ze strany tvůrců politik, organizací občanské společnosti a zaměstnavatelů, který svědčí o tom, že je dobrovolnictví lépe uznáváno. Rozsah využívání nových systémů uznávání dovedností a schopností nabytých prostřednictvím dobrovolnictví. |

Zlepšit povědomí o důležitosti dobrovolnictví jakožto formy vyjadřování aktivního občanství | Viditelnost dobrovolnictví a jeho hodnoty pro jednotlivce a evropskou společnost se zvyšuje. Lepší povědomí o hodnotě dobrovolnictví jak v Evropě, tak v partnerských zemích. | Procentní podíl účastníků evropského roku, kteří konstatují, že evropský rok zlepšil jejich vnímání dobrovolnictví. Šíře a vyznění mediálního pokrytí evropské roku samotného a podporovaných akcí a iniciativ (kvalitativní a kvantitativní posouzení). |

- 5.4. Způsob provádění (orientační)

Centralizované řízení: příspěvky a veřejné zakázky organizované Komisí. Komise může udělit přímé dotace bez výzvy k předkládání návrhů adresované orgánům státních sektorů / orgánům pověřeným veřejnými službami.

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Monitorovací systém

Komise má hlavní odpovědnost za vypracování rámce pro monitorování, přičemž bude konzultovat členské státy. Monitorovací systém musí odpovídat údajům, kterých je zapotřebí k poskytnutí ukazatelů (oddíl 3.3).

V roce 2009 bude započata externí studie věnovaná dobrovolnictví v Evropě s cílem shromáždit základní údaje, které lze k monitorování provádění evropského roku a jeho dopadu použít.

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení předem (ex ante)

Hodnocení předem bylo provedeno během prvních tří měsíců roku 2009. Došlo k závěru, že Evropský rok dobrovolnictví 2011 bude usilovat o lepší povědomí o přínosech dobrovolnictví na všech úrovních – na úrovni EU, na vnitrostátní, regionální a místní úrovni – a o lepší kvalitu a politický rámec pro dobrovolnictví. Tímto způsobem bude řešit současné problémy, před nimiž evropská společnost stojí.

Na základě srovnání různých možností provádění doporučuje hodnocení předem podobu centralizovaného opatření na úrovni Společenství se zapojením členských států.

To podpoří také zapojování občanské společnosti.

Tato možnost má potenciál dosáhnout významného politického dopadu na vnitrostátní i evropské úrovni tím, že napomůže rozvoji prostředí příznivého pro dobrovolnictví v Evropské unii.

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném/následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

Předcházející zkušenosti uvedené v následném hodnocení Evropského roku vzdělávání prostřednictvím sportu[23] ukazují, že iniciativa evropských roků:

- se ukázala být účinným nástrojem při dosahování toho, aby se evropské politické záležitosti dostaly na přední místa politického programu. Široká účast v omezeném časovém rámci napomohla tomu, že byla optimálně využita politická podpora a že došlo k vytyčení cesty pro obecnější politické závazky .

- se zaměřuje na širokou škálu zainteresovaných subjektů a jejich cílem je zveřejňovat specifická témata, vyvolat o nich diskusi a výměnu názorů. Je tedy účinným nástrojem ke zlepšování povědomí .

- je nástrojem k nastolení součinnosti mezi různými oblastmi zásahu na úrovni EU, členských států a na regionální/místní úrovni.

- mívá ve srovnání s individuálním zásahy ze strany členských států větší přínos. To mělo význam pro vytvoření politického impulsu a přispělo k politické změně .

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

Byl přijat přístup spočívající v průběžném hodnocení, po němž následuje posouzení provádění a dopadu evropského roku.

Výsledky hodnocení by měly být k dispozici v polovině roku 2012. Toto uspořádání Komisi umožní podat orgánům EU zprávu do konce roku 2012.

7. OPATřENÍ PROTI PODVODůM

Komise zajistí, že v případě provádění akcí financovaných podle tohoto rozhodnutí, jsou finanční zájmy Společenství chráněny uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a dalším nezákonným činnostem, a to pomocí účinných kontrol a navracení neoprávněně vyplacených částek, a v případě zjištění nesrovnalostí pomocí účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 a (Euratom, ES) č. 2185/96 a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999.

U akcí Společenství financovaných podle tohoto rozhodnutí se nesrovnalostí podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 rozumí jakékoli porušení právního předpisu Společenství nebo smluvních závazků vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v jehož důsledku je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Společenství nebo rozpočty Společenstvím spravované, a to formou neoprávněného výdaje.

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

(Je třeba uvést cílové okruhy, akce a výstupy) | Druh výstupu | Prům. nákl. | Rok 2011 | Rok n+1 | Rok n+2 | CELKEM |

Rok 2011 | Rok 2012 | Rok n+2 | Rok n+3 | Rok n + 4 | Rok n + 5 |

Ostatní zaměstnanci[26] financovaní podle článku 15 01 04/05 |

CELKEM | 6 | 2 |

8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce

Úředníci A: provádění evropského roku na evropské úrovni a ve vztahu s vnitrostátními koordinátory a výborem, vypracovávání oznámení o nabídkových řízeních, monitorování grantů členským státům, informační kampaň, akce, studie, komunikace a následná opatření.

Úředníci B: finanční monitorování nabídek a dotací, všeobecná asistence úředníkům A ve všech úkolech.

Úředníci C: asistence ve všech výše uvedených úkolech.

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

V případě více zdrojů uveďte vždy počet pracovních míst podle původu

6 Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování)

Potřeby lidských a administrativních zdrojů se pokryjí v rámci přídělů, které lze poskytnout řídícímu generálnímu ředitelství v rámci postupu pro roční příděly v důsledku omezení rozpočtu.

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce (XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rozpočtová linie (číslo a okruh) | Rok n | Rok n + 1 | Rok n + 2 | Rok n + 3 | Rok n + 4 | Rok n + 5 a násl. | CELKEM |

Další technická a administrativní pomoc |

- interní (intra muros) |

- externí (extra muros) |

Technická a administrativní pomoc celkem |

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh lidských zdrojů | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok n + 2 | Rok n + 3 a násl. |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (15 01 01) | 0,610 | 0,122 |

Zaměstnanci financovaní podle článku 15 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) | 0,064 | 0,064 |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,674 | 0,186 |

Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci |

Případně by měl být uveden odkaz na bod 8.2.1. |

V roce 2011: 5 x 122 000 EUR/rok = 610 000 EUR V roce 2012: 1 x 122 000 EUR/rok = 122 000 EUR |

Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku 15 01 02 |

Případně by měl být uveden odkaz na bod 8.2.1. |

V letech 2011 a 2012: 1 x 64 000 EUR/rok = 64 000 EUR |

Potřeby lidských a administrativních zdrojů se pokryjí v rámci přídělů, které lze poskytnout řídícímu generálnímu ředitelství v rámci postupu pro roční příděly v důsledku omezení rozpočtu.

8.2.6 Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rok 2011 | Rok 2012 | Rok n + 2 | Rok n + 3 a násl. | CELKEM |

15 01 02 11 01 – Služební cesty | 0,049 | 0,000 | 0,049 |

15 01 02 11 02 – Schůze a konference | 0,057 | 0,019 | 0,076 |

15 01 02 11 03 – Výbory[28] | 0,000 | 0,000 | 0,000 |

15 01 02 11 04 – Studie a konzultace | 0,000 | 0,000 | 0,000 |

15 01 02 11 05 – Informační systémy | 0,000 | 0,000 | 0,000 |

2 Ostatní výdaje na řízení celkem (15 01 02 11) | 0,106 | 0,019 | 0,125 |

3 Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) | 0,000 | 0,000 | 0,000 |

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,106 | 0,019 | 0,125 |

Výpočet – Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky |

Služební cesty: 2 služební cesty x 27 členských států x 900 EUR = 48 600 EUR (100 % v roce 2011) Schůze a konference (síť vnitrostátních koordinátorů): 4 služební cesty x 27 členských států x 700 EUR = 75 600 EUR (75 % v roce 2011 a 25 % v roce 2012) |

Potřeby lidských a administrativních zdrojů se pokryjí v rámci přídělů, které lze poskytnout řídícímu generálnímu ředitelství v rámci postupu pro roční příděly v důsledku omezení rozpočtu.

[1] Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru: „Dobrovolná činnost: její úloha a dopad v evropské společnosti“, Doc. SOC/243 — CESE 1575/2006.

[2] Písemné prohlášení 0030/2008 ze dne 15. července 2008.

[3] Úř. věst. C, … , s.

[4] Úř. věst. C, … , s.

[5] Prohlášení č. 38 o dobrovolných službách, viz: http://eur-lex.europa.eu/en/treaties/dat/11997D/htm/11997D.html.

[6] Viz KOM(97) 241 v konečném znění ze dne 6.6.1997.

[7] Dokument nazvaný „A new impetus for European youth“ (Nový podnět pro evropskou mládež) , KOM (2001) 681 v konečném znění ze dne 21.11.2001.

[8] Viz KOM(2004) 337 v konečném znění.

[9] Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru: „Dobrovolná činnost: její úloha a dopad v evropské společnosti“, Doc. SOC/243 — CESE 1575/2006.

[10] Viz A6/0070/2008, Zpráva o úloze dobrovolné činnosti při posilování hospodářské a sociální soudržnosti, (2007/2149(INI)), </DocRef><Commission>Committee on Regional Development, zpravodajka: Marian Harkin.

[11] Písemné prohlášení 0030/2008 ze dne 15. července 2008.

[12] Doporučení Rady ze dne 20. listopadu 2008 týkající se mobility mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie (2008/C 319/03).

[13] Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

[14] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[15] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[16] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[17] Rozlišené položky, dále jen „RP”.

[18] Výdaje, které nespadají pod kapitolu 15 01 příslušné hlavy 15.

[19] Výdaje v rámci článku 15 01 04 hlavy 15.

[20] Výdaje v rámci kapitoly 15 01 kromě článků 15 01 04 a 15 01 05.

[21] Komise v rámci předběžného návrhu rozpočtu na rok 2010 navrhla vyčlenit částku 2 000 000 EUR na opatření pro přípravu evropského roku. V roce 2010 budou pro účely těchto přípravných opatření přiděleny příslušné lidské zdroje.

[22] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[23] „Evaluation externe (ex post) de l'année européenne de l'éducation par le sport AEES 2004“.

[24] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[25] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[26] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky.

[27] Měl by být uveden odkaz na konkrétní legislativní finanční výkaz dotyčných výkonných agentur.

[28] Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.