52009DC0404

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 10.8.2009

KOM(2009) 404 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí

1 Úvod

Úřední statistiky hrají v dnešní společnosti zásadní úlohu. Dostupnost nestranných a objektivních statistických informací je zásadně důležitá na všech úrovních rozhodování. Statistické informace slouží jako podklad pro průhlednost a otevřenost politických rozhodnutí, a úřední statistiky jsou proto obecně prospěšné pro hladké fungování společnosti.

Na úrovni EU je evropská statistika stále důležitější pro vývoj, realizaci, sledování a vyhodnocování politik EU. Evropská statistika tak představuje zásadní příspěvek k budování informační kapacity, která je nutná pro podporu strategických cílů EU a základních politik a podpůrných nástrojů.

Evropská statistika se vyvíjí, vypracovává a šíří na základě jednotných standardů a harmonizovaných metod. Národní statistické úřady členských států shromažďují a vypracovávají harmonizované údaje, ze kterých Eurostat sestavuje statistiky na úrovni EU. Vše se uskutečňuje řadou souběžných procesů, v každé jednotlivé zemi zvlášť a pro každou jednotlivou oblast, podle tradičního liniového.

Tento způsob vypracování statistik již však plně neodpovídá měnícímu se prostředí. Nové nařízení o statistice[1] zavádí evropský statistický systém (ESS), čímž umožňuje zvýšit efektivnost prostřednictvím systematické spolupráce partnerů uvedeného systému.

Toto sdělení předkládá představu o reformě metody vypracovávání evropské statistiky. Ačkoli navrhované změny ovlivní produkční systémy ESS jako celku, plně respektují zásadu subsidiarity. Navíc vzhledem k tomu, že některé členské státy již začaly provádět řadu těchto změn, je jedním z cílů tohoto sdělení koordinovat jejich snahy, aby se zabránilo duplicitě činností a využilo synergií v co největší možné míře.

V následujícím oddíle je uveden přehled současného způsobu vypracovávání evropské statistiky, který vychází z liniového modelu. V oddíle 3 jsou popsány změny, které jsou v pozadí současného návrhu na přebudování metody vypracovávání statistik v EU. V oddíle 4 jsou analyzovány důsledky těchto změn pro architekturu ESS a je zde představen systém evropské statistické metodiky jako alternativa stávající metody. Oddíl 5 pojednává o některých otázkách politiky a řízení, které vyplynou ze zavedení nového modelu, jak pro národní statistické úřady tak pro Eurostat. V oddíle 6 jsou představeny další kroky k provádění strategické vize nastíněné v tomto sdělení.

2 Současný stav: rozšířený liniový model

Po řadu desetiletí bylo vypracovávání evropské statistiky založeno na modelu, v rámci kterého národní statistické úřady jednotlivých členských států vypracovávají vlastní národní statistiky v konkrétní oblasti. Aby byla zaručena srovnatelnost a jednotnost údajů ze všech členských států, jsou výstupy z národních statistických úřadů harmonizovány podle dohodnutých standardů. Ze statistik vypracovaných jednotlivými národními statistickými úřady Eurostat sestavuje evropské souhrny.

Rámeček 1: Vývoj stávajícího systému vypracovávání evropské statistiky *

Vypracovávání evropské statistiky počalo s vytvořením Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) počátkem padesátých let 20. století. To vedlo k potřebě mít kvantitativní a kvalitativní informace, o které by se opírala politická rozhodnutí týkající se jednotného trhu pro uhlí a ocel. Aby byly k dispozici srovnatelné údaje za šest členských států, bylo nutné sestavit nové harmonizované statistiky, odděleně od národních statistik, které byly nesystematické a nesrovnatelné. Harmonizace metod se stala základem evropské statistiky.

Po několik desetiletí sestávalo vypracovávání evropské statistiky ze shromažďování dostupných údajů v členských státech, čímž se zajistila srovnatelnost pojmů, definic a metod.

Římská smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (EHS) znamenala zrod evropských právních předpisů týkajících se statistiky, jejichž právní základ je stanoven v článku 213 (následně článek 284). Převládající pracovní metoda však byla stále založena na dobré vůli a spolupráci Eurostatu a národních statistických úřadů, což vedlo k dobrovolném sběru údajů na základě tzv. gentlemanských dohod. Do devadesátých let 20. století existovalo jen několik statistických právních aktů, které byly soustředěné v těch oblastech politik svěřených Komisi: zemědělství a zahraniční obchod.

Od devadesátých let 20. století byly některé evropské politiky přímo založeny na statistikách, čehož nejvýraznějším příkladem jsou kritéria konvergence pro EMU uvedená v Maastrichtské smlouvě. Tento vývoj přispěl ve velké míře k obecnějšímu rozšíření statistické legislativy. Podstata vypracovávání evropské statistiky se však nezměnila a byla stejná jako v minulosti: národní statistické úřady shromažďují a vypracovávají harmonizované údaje, ze kterých Eurostat sestavuje statistiky na úrovni EU. Tento přístup byl nadále „rozšiřován“: úroveň členských států byla doplněna o evropskou úroveň.

Nařízení o evropské statistice** zdůrazňuje potřebu posílit spolupráci v rámci ESS, např. zavedením zásady efektivity nákladů (čl. 2 písm. f)), zřízením Výboru pro evropský statistický systém (článek 7), sítí spolupráce (článek 15) a evropského přístupu ke statistice. Další fáze pro úřední statistiky v Evropě obecně byla zahájena. Systém evropské statistické metodiky je zaměřen na uskutečnění záměrů práva, konkrétně zavést skutečný „systém“, který využívá v co nejvyšší možné míře spolupráce a standardizace při současném respektování zásady subsidiarity.

_________________

* Text v tomto rámečku vychází z publikace: De Michelis, Alberto a Alain Chantraine, Memoirs of Eurostat, Luxembourg, 2003.

** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice.

V každém národním statistickém úřadě se zpracování statistik provádí prostřednictvím různých produkčních linií či procesů jednotlivých statistických oblastí. Souhrn produkčních procesů statistického úřadu se nazývá produkční architektura. V současné době je produkční architektura většiny národních statistických úřadů v EU stále založena především na liniovém modelu. V takovém modelu každá jednotlivá statistická úloha odpovídá specifické oblasti statistiky spolu s příslušným produkčním systémem. Pro každou oblast se celý produkční proces od návrhu zjišťování přes sběr a zpracování údajů až po jejich šíření odehrává nezávisle na ostatních oblastech a každá má své vlastní dodavatele údajů a skupiny uživatelů.

Za účelem vypracovávání evropské statistiky Eurostat sestavuje údaje pocházející z jednotlivých národních statistických úřadů rovněž zvlášť pro každou oblast. V Eurostatu tudíž existuje tentýž liniový produkční model, kdy harmonizované údaje v konkrétní statistické oblasti jsou agregovány za účelem vypracování evropské statistiky v dané oblasti. Tradiční přístup k vypracovávání evropské statistiky založený na modelu nezávislého zpracování jednotlivých úloh je tedy možné označit jako „rozšířený“ liniový model, jelikož se národní úroveň doplňuje o evropskou úroveň.

Tento model je výsledkem dlouhodobého historického procesu, v rámci kterého se statistiky v jednotlivých oblastech vyvíjely nezávisle na sobě. Má řadu výhod: produkční procesy jsou nejlépe přizpůsobeny odpovídajícím produktům; je pružný v tom smyslu, že se dokáže rychle přizpůsobit relativně zanedbatelným změnám v souvisejících jevech, které údaje popisují; je pod kontrolou správce oblasti a jeho výsledkem je nízkoriziková produkční architektura, jelikož problém v jednom produkčním procesu by za normálních okolností neměl ovlivnit ostatní produkci. Z evropské perspektivy má tu výhodu, že jej lze upravit relativně omezeným a specifickým nařízením.

Liniový model má však také řadu nevýhod. Za prvé, zbytečně zatěžuje respondenty. Vzhledem k tomu, že sběr údajů v jednotlivých oblastech probíhá nezávisle a nekoordinovaně, jsou od respondentů pravidelně požadovány tytéž informace vícekrát než jen jednou (viz rámečky 2 a 3). Za druhé, liniový model není dobře přizpůsobený sběru údajů o jevech, které pokrývají několik rovin, jako je globalizace nebo změna klimatu. V neposlední řadě je tento způsob produkce vysoce neefektivní a nákladný, jelikož nevyužívá standardizace mezi oblastmi a spolupráce mezi členskými státy. Nelze se vyhnout nadbytečnosti a duplicitě práce, ať už v procesu vývoje, vypracovávání či šíření. Tato neefektivnost a náklady spojené s vypracováváním vnitrostátních údajů jsou ještě vyšší v případě sběru a integrace regionálních údajů, které jsou nezbytně nutné pro navrhování, monitorování a hodnocení některých politik EU.

„Rozšířený“ liniový model

[pic]

3 Změny v prostředí ESS

Veškerý vývoj v oblasti statistiky je určen dvěma hlavními faktory: na jedné straně je potřeba vypořádat se s novými a vznikajícími požadavky na statistiky a na druhé straně je potřeba snížit zátěž respondentů a rovněž nákladů na vypracovávání statistik. Kromě toho se okolnosti, za kterých jsou statistiky vypracovávány, změnily v důsledku vývoje informačních technologií.

Za prvé, nové požadavky na statistiky z hlediska kvantity i kvality se budou nadále zvyšovat. Ve všech oblastech statistiky nadále roste poptávka po informacích. Uživatelé stále více potřebují integrované a konzistentní údaje, jelikož jevy, které jsou měřeny, se stávají složitějšími a jsou více vzájemně propojeny. Objevují se nová témata, jako je globalizace, změna klimatu, stárnoucí populace, energetická účinnost atd. Společným rysem řady z nich je to, že odrážejí několik vzájemně propojených a vzájemně závislých výchozích jevů. V důsledku toho je model, ve kterém jsou statistiky v jednotlivých oblastech vypracovávány nezávisle na sobě, nedostatečně přizpůsobený požadavkům politiky na integrované soubory údajů.

Za druhé, zjednodušení a zlepšení regulačního prostředí pro podniky a občany v EU je dlouholetou prioritou Komise. V oblasti statistiky Rada uvítala strategický přístup a plán práce stanovené ve sdělení Komise o snížení zatížení při plnění zpravodajské povinnosti, zjednodušení a stanovení priorit v oblasti statistiky Společenství[2]. Jeho provádění výrazně pokročilo, zejména v oblasti statistiky podniků a obchodu přijetím programu MEETS[3] a revizí nařízení o Intrastatu[4]. Práce v oblasti snižování zátěže bude pokračovat i v dohledné budoucnosti a bude muset být rozšířena na další statistické oblasti. Jak bylo uvedeno v předchozím oddíle, jednou z hlavních nevýhod liniového modelu je právě to, že značně zatěžuje respondenty. To je další významný důvod pro zvážení uvedeného modelu.

Za třetí, nové nástroje informačních a komunikačních technologií (IKT) se nadále vyvíjejí s cílem zlepšit efektivitu, snížit zátěž a zvýšit kvalitu statistiky. V souvislosti se zpřístupňováním nových technologií se projevuje jasná tendence maximalizovat jejich použití a uzpůsobovat podle nich statistické metody. Nové formy komunikace s uživateli a producenty, jako je web 2.0, a rovněž další nový vývoj v oblasti informačních technologií pravděpodobně povedou k výrazným změnám v komunikačních kanálech a nakládání s údaji a jejich skladování. Sestavování údajů, které pocházejí z národních statistických úřadů, Eurostatem je stále více interaktivní prostřednictvím postupně opakovaného předávání a validace údajů, čímž se zlepšuje kvalita statistik. Tyto faktory bude nutné zohlednit jak v procesu šíření, tak v procesu produkce. V důsledku uvedeného vývoje je vypracovávání statistik nyní navíc integrovanější, a to nejen v hospodářství, ale i ve společnosti jako celku. Vývoj, vypracovávání a šíření úředních statistik se tak musí přizpůsobit podmínkám „znalostní společnosti“. A opět se zdá, že liniový model není tomuto vývoji přizpůsobený.

Všechny tyto úvahy vedou k závěru, že model nezávislého zpracování jednotlivých úloh již za současných okolností není vhodný a bude muset být nahrazen lepší alternativou.

Hlavním záměrem a strategickým zaměřením tohoto koncepčního dokumentu je zlepšit efektivitu statistické produkce. Pouze průběžná úprava portfolia produktů a služeb prostřednictvím inovací a nového vývoje zaručí, že ESS bude moci nadále hrát relevantní roli v rozhodování v budoucnosti. Účinná politika umožní, aby se ESS vypořádal s konfliktem mezi rostoucí poptávkou po informacích na jedné straně a omezenými zdroji na straně druhé.

Rámeček 2: Dopady na občany a správu

Občané nejsou pravidelně žádáni, aby odpovídali na dotazník v rámci úředních statistik:

Šetření domácností zpravidla pracují s velmi malými výběry.

Sčítání lidu se tradičně provádí pouze jednou za deset let.

Určité životní události (např. narození, školní docházka, úraz, odchod do důchodu) znamenají specifický záznam v demografické a sociální statistice. Tyto statistiky jsou však obvykle vypracovávány pomocí administrativních zdrojů, zdrojů systémů školství nebo zdravotnictví.

Optimalizace statistiky prostřednictvím integrace a většího využití administrativních zdrojů je nicméně důležitým cílem. Snižující se ochota odpovídat na statistická šetření již vedla k zavedení inovačních a zjednodušených řešení pro další sčítání lidu v období 2010/2011. Nyní je nezbytné postupovat dále touto cestou a uvažovat o reorganizaci evropské statistiky obyvatelstva a sociální statistiky na období následující po tomto sčítání lidu. Pokud jsou údaje shromažďované pro statistické účely údaje osobní, to znamená veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě, měly by být plně použitelné právní předpisy o ochraně údajů a údaje by měly být před dalším zpracováním pro statistické účely v zásadě anonymizovány. Nezbytným předpokladem proveditelných řešení v této oblasti bude to, aby byla zapracována potřeba ochrany údajů, jak je vyjádřeno v příslušné legislativě EU[5]. Kromě toho bude nezbytné zajistit, aby administrativní zdroje respektovaly statistické požadavky (definice, tok údajů, přístup k údajům).

4 Důsledky pro architekturu ESS: systém evropské statistické metodiky

Na úrovni členských států

Strategie vypořádání se s výše uvedenými změnami je založena spíše na holistickém než fragmentovaném přístupu a předpokládá nahrazení liniového modelu integrovaným modelem. Různým nevýhodám liniového modelu, uvedeným v oddíle 2, se lze přiměřeně vyhnout integrací datových souborů a kombinací údajů z různých zdrojů.

Na úrovni národních statistických úřadů se statistické údaje ve specifických oblastech již nevypracovávají nezávisle na sobě. Místo toho jsou vypracovávány jako integrovaná součást obecného systému produkce (tzv. přístup datových skladů) pro skupiny jednotlivých statistik. Tyto systémy by byly postaveny na společné (technické) infrastruktuře, používaly by v co největší možné míře standardizovaný software a využívaly by všechny dostupné zdroje údajů, které mají odpovídající kvalitu.

Za tímto účelem je nutné prozkoumat, jak by bylo možné informace z různých zdrojů spojit a využívat k různým účelům, například vyloučením metodických rozdílů, sjednocením statistických klasifikací. atd.

Vysoce účinným optimálním řešením by bylo, kdyby členské státy vytvořily síť databází, ze kterých by bylo možné extrahovat jakékoli relevantní informace. Jelikož takové řešení by mohlo být plně realizováno až v dlouhodobém horizontu, navrhuje se ve střednědobém horizontu propojit údaje na úrovni mikrodat. Propojení mikrodat je důležitým nástrojem nejen pro účely snižování zátěže, ale též pro získání lépe srovnatelných datových souborů. Tento postup by rovněž poskytl možnost rozšířit a lépe využívat statistické informace, které jsou dostupné na regionální úrovni, a přispět tak ke zlepšení rozsahu a kvality regionálních údajů. V krátkodobém horizontu by užší spolupráce v rámci ESS, stanovení a vývoj společných struktur, nástrojů a procesů prostřednictvím sítí spolupráce měla navést architekturu ESS na správnou cestu směřující k dosažení dlouhodobých cílů.

Rámeček 3: Důsledky pro podniky

Následující příklad je příkladem nejhorší situace z praxe vyplývající ze současného modelu produkce. Společnost s 200 zaměstnanci vyrábí součásti pro automobilový průmysl. Na začátku každého roku předkládá údaje pro dvě zjišťování strukturální statistiky podniků. Týkají se obratu, nákupu zboží a služeb, provozního přebytku, zaměstnanosti, osobních nákladů a investic. Rovněž předkládá údaje týkající se spotřeby energie pro energetickou statistiku. Každý měsíc vykazuje hodnotu a objem obchodování uvnitř EU (Intrastat). Také předkládá měsíční výkazy o vývoji podnikání pro konjunkturální statistiku (obrat, zaměstnanost, nové zakázky). Každý měsíc vykazuje hodnotu a objem výroby zboží. Pro každý samostatný sběr údajů musí poskytovat tytéž informace o některých základních charakteristikách společnosti, jako je obrat.

V integrovaném systému by bylo možné řadu těchto údajů získat z existujících administrativních údajů a/nebo extrahovat přímo z účetních závěrek. Pro zbytek by pro sběr informací, které nelze shromáždit jinak, stačilo jedno měsíční zjišťování.

Integrovaný model je založen na skutečnosti, že státy sbírají údaje pro řadu jiných než statistických účelů, jako je např. daňová politika a politika trhu práce. Zvýšení efektivity je možné dosáhnout opětovným použitím těchto administrativních údajů pro statistické účely . K tomu mohou přispět i data z jiných (externích) zdrojů, např. využitím soukromých poskytovatelů informací nebo přímým použitím údajů z podnikového účetnictví. Je však třeba usilovat o zajištění kvality údajů, neboť se velmi často stává, že administrativní a jiné externí údaje nejsou dostupné v podobě potřebné pro statistiku.

Rámeček 4: Kombinování údajů ze zjišťování s administrativními údaji

Šetření pracovních sil v EU je základem pro výpočet harmonizovaných číselných údajů o nezaměstnanosti. Šetření pracovních sil v EU přímo poskytuje čtvrtletní odhady. Jsou plně srovnatelné pro všechny členské státy, jelikož jsou vypracovány pomocí dohodnutých pojmů Mezinárodní organizace práce (MOP). Tvůrci politik, analytici a široká veřejnost však potřebují mít srovnatelné údaje o nezaměstnanosti rovněž s měsíční četností.

V několika málo členských státech je sice možné takové měsíční odhady získat přímo z šetření pracovních sil, ale ve většině ostatních zemí to možné není. V případě těchto zemí Eurostat vyvinul metodu vypracování měsíčních odhadů na základě kombinace čtvrtletních výsledků z šetření pracovních sil a měsíčních informací o registrovaných nezaměstnaných osobách. Údaje o registrovaných nezaměstnaných osobách pocházejí z vnitrostátních správních orgánů pro trh práce. Jsou ovlivněny konkrétními administrativními pravidly v každé zemi. Jejich úrovně sice proto nejsou srovnatelné, avšak jejich meziměsíční změny mohou být použity jako ukazatele krátkodobých trendů vývoje. V metodice Eurostatu šetření pracovních sil poskytuje srovnatelnou čtvrtletní referenční hodnotu pro míru nezaměstnanosti, se kterou je propojený ukazatel měsíčních pohybů vycházejících z registrovaných údajů. Tímto způsobem kombinace výsledků šetření a administrativních údajů umožňuje rychlou a efektivní reakci na poptávku veřejnosti po informacích.

Na úrovni EU

Na evropské úrovni má integrovaný model dva rozměry: horizontální a vertikální. Výsledkem kombinace obou rozměrů je nový systém evropské statistické metodiky .

Horizontální integrace na evropské úrovni se podobá integraci, jak byla popsána pro členské státy. Opuštění liniového modelu v národních statistických úřadech by mělo přímý důsledek spočívající v tom, že ani evropská statistika by již nebyla vypracovávána zvlášť pro každou oblast, ale obdobně integrovaným způsobem.

Vertikální aspekt integrovaného modelu na evropské úrovni sestává ze dvou prvků. Za prvé, při jednotlivých statistických činnostech se vyvinou synergie v rámci ESS. Společné struktury, nástroje a procesy by mohly být zavedeny nebo dále rozvinuty prostřednictvím sítí spolupráce , do kterých by se zapojily jak národní statistické úřady, tak Eurostat. Jak je uvedeno v článku 15 nařízení o evropské statistice[6], tyto sítě spolupráce mezi partnery ESS usnadní specializaci v některých členských státech ve specifických statistických činnostech, ze které bude mít prospěch ESS jako celek. Tím se zabrání duplicitě práce, a zvýší se tak účinnost a sníží nadbytečná zátěž respondentů.

Integrovaný model

[pic]Druhý prvek se týká evropského přístupu ke statistice (článek 16 nařízení o evropské statistice). Základní myšlenka spočívá v tom, že existence údajů, které jsou spolehlivé na národní úrovni, je dostatečnou podmínkou pro existenci spolehlivých údajů na evropské agregované úrovni, avšak není podmínkou nezbytnou. Pokud jediným účelem údajů je poskytnout informace na úrovni EU, pak není nutní mít úplný soubor vnitrostátních údajů, a proto je možné dosáhnout v systému zvýšení efektivity. Výběrová šetření EU jsou možným prostředkem ke skutečnému dosažení tohoto zvýšení. V oblastech, kde není nutné mít vnitrostátní údaje, by výběr EU mohl vést ke snížení zátěže respondentů, zlepšení včasnosti a kvality. Evropský přístup ke statistice by rovněž mohl zahrnovat vypracovávání evropské statistiky použitím nezveřejněných vnitrostátních příspěvků nebo příspěvků z podmnožiny členských států, a také použitím částečných informací získaných metodami modelování.

Shrnutí: na úrovni EU má integrovaný model vypracovávání statistik dva rozměry: pokrývá jak horizontální integraci všech statistických oblastí na úrovni národních statistických úřadů a Eurostatu, tak vertikální integraci pokrývající úroveň členských států i úroveň EU. Tento model pro vypracovávání evropské statistiky se označuje systém evropské statistické metodiky.

5 Některé výzvy v oblasti politiky a řízení

5.1 Výzvy pro ESS

Několik prvků navrhovaného integrovaného modelu znamenají změnu profesionálního paradigmatu ze „sběratelů údajů“ na „opětovné uživatele údajů“. Zatímco údaje shromažďované tradičními metodami jsou pod kontrolou statistických úřadů, v případě opětovně užitých údajů to platí v mnohem menší míře, což s sebou nese určitá rizika: vlastník údajů může změnit pojmy a definice, může dojít k přerušení nebo ke změně sběru určitých údajů atd. Aby se zajistilo zohlednění legitimního zájmu statistiky, je třeba přehodnotit a případně posílit postavení vůči vlastníkům opětovně užitých údajů (správní, regulační či jiné subjekty).

Existují značné problémy technické a metodické povahy. Standardizace a integrace dříve oddělených procesů produkce bude vyžadovat velké úsilí a účinné řízení změn. Přebudování systému produkce se skupinou přibližně 30 producentů bude proveditelné pouze postupně a za intenzivní spolupráce Navíc se hodnocení kvality statistik stane mnohem složitějším. Příklad: Tradiční měřítka kvality (např. výběrová chyba) budou méně relevantní, jelikož se při sběru údajů budou méně využívat techniky výběru. Bude proto nutné vypracovat novou metodiku hodnocení kvality.

Za třetí, nová produkční architektura, která vyplyne ze zavedení těchto inovačních znaků, umožní ESS zvýšit efektivitu a efektivnost procesů produkce. Je však nutné doplnit toto strategické zaměření lepší komunikací s uživateli. Statistické informace nikdy nebyly samovypovídající; naopak, pro řadu uživatelů představují fenomén s vysokým stupněm abstrakce. Čím více statistické produkce je založeno na složité metodice, tím více je třeba vysvětlovat výsledky. Důvěra ve statistický systém a vnímání kvality statistických informací spolu úzce souvisejí. Kromě toho základní vzdělávání, pokud jde o jednoduché statistické prvky, by mohlo pomoci zmírnit tendenci k nedorozumění s širokou veřejností („neznalost počtů“). Z tohoto důvodu musí být orientace na uživatele hlavní zásadou komunikace.

Rámeček 5: Nový způsob komunikace s uživateli

Statistics Explained je nový nástroj šíření (meta)dat prostřednictví internetových stránek Eurostatu. Nahradí tištěné publikace a umožní slučování údajů a metainformací s vysvětlivkami. Bude proto hladce integrovat statistické publikace a databáze. Statistics explained bude postaveno na technologii typu Wiki Web 2.0. Obsah bude vytvářen decentralizovaným způsobem ředitelstvím pro specifickou oblast, ale editace, za kterou odpovídá distribuční oddělení, bude zaměřena na harmonizaci a dobrou kvalitu. Byl již vyvinut a interně předveden prototyp; první verze by mohla být nabídnuta veřejnosti ve druhé polovině roku 2009.

Na úrovni národních statistických úřadů bude zejména nutné přezkoumat interní organizaci s cílem přizpůsobit ji novým okolnostem. Kvalifikace zaměstnanců bude muset odpovídat novým požadavkům (tj. pokud jde o technické a komunikační dovednosti). Bude třeba přijmout nové zaměstnance s různou kvalifikací a stávající zaměstnanci budou muset projít další odbornou přípravou.

5.2 Výzvy pro Eurostat

Jelikož jsou procesy vypracovávání statistik ESS stále složitější a integrovanější, Eurostat musí přehodnotit svůj přístup k zajištění kvality ve všech směrech.

Již zhruba deset let se nepřetržitě usiluje o to, aby základem pro sběr statistik v rámci ESS byly právní předpisy a ne dobrovolné dohody se členskými státy. Tato politika byla motivována částečně přáním členských států a Eurostatu, aby byly výslovně stanoveny povinnosti členských států předávat údaje, a částečně snahou zajistit kvalitu statistik. Právní přístup byl velmi úspěšný, pokud jde o zajištění kvality ve všech směrech, včetně srovnatelnosti a úplnosti statistik EU. Avšak s tím, jak stoupá složitost a integrace procesů vypracovávání statistik, bude kvalita v budoucnosti zajištěna kombinací nové generace statistické legislativy a dalších nástrojů.

Zavedení metody evropských systémů pro statistiku zahrnuje tři složky. První složkou zůstává legislativa Společenství , která bude i nadále zaměřena především na výstupy a na stanovení minimálních standardů pro vypracovávání statistik v konkrétní oblasti. Logickým důsledkem této zásady by bylo, že členským státům by neměla být poskytována žádná finanční podpora na plnění takových minimálních standardů. Návrhy Eurostatu týkající se nových statistických právních předpisů Společenství by byly formulovány tak, aby umožnily a podporovaly vznikající architekturu vzájemně závislých systémů produkce čerpající z vícenásobných zdrojů. Nová generace statistických právních aktů by upravovala širší oblasti statistik, než tomu bylo dosud, a kladla by důraz na využívání vícenásobných zdrojů údajů, inovační metody sběru údajů, informací dostupných na regionální úrovni a průřezové koncepce napříč oblastmi. Většina technických aspektů právní úpravy by nebyla součástí „základního“ právního rámce konkrétní statistické oblasti, ale byla by stanovena v prováděcích předpisech. Tím se zvýší pružnost právního přístupu. Je třeba poznamenat, že navrhovaný právní přístup je plně v souladu s doporučeními vzájemného hodnocení Eurostatu[7].

Přístup zaměřený na výstupy právní složky strategie by mohl být doplněn harmonizací vstupů prostřednictvím používání společných nástrojů v rámci ESS . Druhá složka se proto týká doplnění harmonizace produktů o harmonizaci procesů podporou metodik založených na společných nástrojích. Tento požadavek platí především pro vývoj integrovanějších systémů, umožnil by však také plně využít synergií a úspor z rozsahu. Stanovení společné metodiky a nástrojů IKT pro ESS jako celek je zvláště obtížné, jelikož odpovědnost (a tudíž i náklady) za vývoj takových nástrojů by musela být sdílena Eurostatem a národními statistickými úřady. Navrhovaná strategie proto počítá s výrazným finančním příspěvkem na tento vývoj na úrovni EU, což rovněž umožní Eurostatu řídit systém žádoucím směrem. Na dosažení tohoto cíle lze využít několik forem spolupráce v rámci ESS. Jednou z nich, která stojí za zmínku, jsou sítě spolupráce (ESSnet), které sestávají s projektů prováděných týmem institucí s cílem přinést výsledky, které může využít celá komunita ESS. Projekty ESSnet jsou spolufinancovány Komisí a zúčastněnými institucemi.

Třetí složkou je podpora společných hodnot a sdílení znalostí v rámci ESS. Právní složka (stanovení minimálních požadavků) a technická složka (nabídnutí nejlepších dostupných nástrojů) musí být doplněny o složku, která se zabývá znalostmi a know-how dostupnými v systému, tj. lidským kapitálem ESS. Kodex sice hodně přispěl k prosazování společných hodnot v rámci ESS, ale méně již bylo zatím uděláno pro sdílení znalostí, a to navzdory skutečnosti, že zaměstnanci vyškolení v jednotné metodice jsou nejlepším prostředkem k zajištění srovnatelnosti. Proto se navrhuje vytvořit skutečné evropské výzkumné a školicí středisko pro statistiku.

Rámeček 6: Důsledky pro úlohu Eurostatu v Komisi

Statistika mezinárodního obchodu zbožím mezi členskými státy EU a třetími zeměmi se sestavuje na základě celních údajů. V průběhu roku 2008 se uskutečnily rozsáhlé konzultace mezi GŘ TAXUD a Eurostatem ohledně budoucích změn v tomto sběru údajů v souvislosti s budoucí revizí celního kodexu. Výsledkem byla dohoda mezi oběma generálními ředitelstvími, která zajistí, že při revizi celního kodexu budou zohledněny statistické požadavky. Bez takové dohody by existovalo riziko, že by místo toho bylo nezbytné údaje zjišťování shromažďovat, čímž by se výrazně zvýšila zátěž podniků. Také v dalších oblastech, zejména v důsledku intenzivnějšího využívání údajů nepocházejících ze zjišťování, bude nutné zajistit, aby při (pře)projektování administrativních zdrojů údajů byly zohledněny statistické zájmy. Je zapotřebí politické podpory na nejvyšší úrovni, aby se zaručilo, že ostatní útvary Komise budou respektovat legitimní zájmy tvůrců statistik.

Navíc změny v prostředí ESS uvedené v oddíle 3 vyústily v zásadní reorganizaci systému správy a řízení ESS. Nové nařízení o evropské statistice* posiluje poslání Eurostatu. Spolu se zřízením Evropského poradního výboru pro správu a řízení statistiky (ESGAB) a Evropského statistického poradního výboru (ESAC) představuje modernizace právních požadavků základní příspěvek k posílení a doplnění správy a řízení ESS. Správa a řízení se v posledních letech také zlepšily přijetím a následným prováděním Kodexu evropské statistiky, jenž je klíčovým prvkem formalizovaného a systematického typu řízení kvality.

Přestože tento vývoj není přímým důsledkem přeprojektování systému vypracovávání statistik EU, vedl rovněž k rozšíření poslání Eurostatu přesahujícího pouhou koordinaci s národními statistickými úřady. Na jedné straně Eurostat bude muset ostatním institucím Společenství poskytovat rozšířené statistické služby (technické poradenství, kontroly kvality); na druhé straně bude muset rozšířit komunikaci s těmito institucemi Společenství za účelem odhadování statistických požadavků a podpory využívání stávajících statistik. To bude znamenat vybudování užších vztahů s ostatními útvary Komise, a to nejen prostřednictvím každoročních slyšení, ale rovněž prostřednictvím společných analytických činností. Za tímto účelem bude zřízena síť statistických korespondentů Komise.

__________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice.

6 Směřování k systému evropské statistické metodiky

Je zřejmé, že výše uvedenou vizi modernizace produkční architektury v EU nemůže realizovat Eurostat osamoceně. Je to spíše věc společného úsilí všech partnerů ESS, z nichž každý hraje svou konkrétní roli při současném plném respektování zásady subsidiarity. Aby měla tato vize úspěch, je třeba aby ji podpořili. Je proto zásadně důležité, aby Eurostat zapojil své partnery v ESS v počáteční fázi procesu. Aby tomu tak bylo, navrhuje se, aby Eurostat přestavil tuto vizi Výboru pro evropský statistický systém ihned po jejím přijetí. Cílem je zajistit, aby si národní statistické úřady tento proces osvojily, jinak by hrozilo, že zůstane omezený na ty prvky, které mohou být zavedeny pouze na úrovni EU.

Komise bude rovněž usilovat o podporu Evropského parlamentu a Rady, jež bude zásadní pro úspěšnou realizaci navrhované vize o modernizaci produkční architektury v EU. Členské státy se zapojí zejména prostřednictví diskusí v Radě ve složení pro hospodářské a finanční věci. Jak se již v uplynulých několika letech stalo tradicí, Rada bude v listopadu projednávat řadu otázek souvisejících se statistikou (tak zvaný statistický balíček) a jedním z prvků letošního balíčku bude tento návrh. Jakmile bude přijat Komisí, bude proto předložen k projednání Hospodářskému a finančnímu výboru.

Kromě toho je rovněž nutné, aby se na strategii podílely ostatní zúčastněné strany. V počáteční fázi bude třeba také konzultovat skupiny uživatelů, jelikož nevyhnutelným důsledkem nové produkční architektury bude, že charakteristiky a dokonce i obsah evropské statistiky se mohou velmi výrazně změnit. Při provádění změn nové produkční architektury je nutné zohlednit jejich zájmy a je třeba aktivně usilovat o jejich souhlas. Proto bude návrh také předložen Evropskému statistickému poradnímu výboru.

V mezidobí se bude pokračovat v nepřetržitém úsilí o přebudování produkčních procesů, které již probíhají. To se týká různých iniciativ, jako je racionalizace architektury IT prostřednictvím projektu týkajícího se životního cyklu dat (Data Life Cycle), zavedení interaktivnějšího produkčního řetězce na bázi řešení „údaje u zdroje“ prostřednictvím projektu propojení censu (Census hub) a také prostřednictvím environmentálních datových center, a přebudování statistiky podniků a obchodu prostřednictvím programu MEETS.

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice.

[2] Sdělení o snížení zatížení při plnění zpravodajské povinnosti, zjednodušení a stanovení priorit (KOM(2006) 693).

[3] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1297/2008/ES ze dne 16. prosince 2008 o programu modernizace evropské statistiky podnikání a obchodu (MEETS).

[4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 222/2009 ze dne 11. března 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy (Úř. věst. L 87).

[5] Směrnice 95/46/ES ze dne 24. října 1995 (Úř. věst. L 281) a nařízení (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 (Úř. věst. L 8).

[6] Viz poznámka pod čarou 1.

[7] Všechny národní statistické úřady byly v průběhu období 2006–2008 podrobeny vzájemnému hodnocení (peer review) s cílem posoudit soulad s Kodexem evropské statistiky. Kodex stanoví hlavní zásady vypracovávání a šíření evropské úřední statistiky a institucionálního prostředí, v němž pracují národní statistické úřady a statistický úřad Společenství, s cílem posílit integritu, nezávislost a zodpovědnost.