26.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 75/15

—

Lhůta pro odpověď na prohlášení o námitkách

Většina adresátů prohlášení o námitkách požádala o prodloužení lhůty pro odpověď na dané prohlášení (dva měsíce od obdržení DVD, kterým jim byl zpřístupněn daný spis). Dotyčným společnostem jsem stanovila nové lhůty mezi 21. a 27. únorem 2006 podle závažnosti důvodů uvedených na podporu jednotlivých žádostí.

—

Příprava jednotného prohlášení o námitkách a struktura spisu Komise

Příslušný útvar Komise rozhodl o zaslání jednotného prohlášení o námitkách všem společnostem, jichž se daný případ týká. Toto prohlášení obsahovalo příslušný oddíl pro každou zemi, jež je předmětem šetření, bez ohledu na to, zda dotyčná společnost působila ve všech těchto zemích nebo se účastnila všech popisovaných praktik. Dále se Komise rozhodla umožnit všem adresátům prohlášení o námitkách přístup ke spisu, který zahrnuje všechny uvedené země či praktiky (s výjimkou obchodního tajemství a informací důvěrného charakteru). Než byl přístup na tomto základě udělen, bylo stranám umožněno vyjádřit svá stanoviska před úředníkem pro slyšení.

Společnosti United Technologies Corporation, Schindler, OTIS a ThyssenKrupp byly toho názoru, že Komise měla adresátům zaslat různá, samostatná prohlášení o námitkách podle toho, kterých kartelů se v různých členských státech účastnili, a že měla daný spis uspořádat jinak, a to vzhledem k tomu, že podle Komise šlo o oddělené případy údajného protiprávního jednání na vnitrostátní úrovni, a nikoli o existenci údajného celoevropského kartelu. Domnívaly se, že společnostem, jež byly obviněny z protiprávního jednání na území jediného státu, měly být zpřístupněny pouze ty dokumenty ve spisu, které se týkaly daného státu. Kromě toho zastávaly názor, že adresáti prohlášení o námitkách, kteří byli účastníky kartelu v jiné zemi, neměli oprávněný zájem nahlédnout do všech dokumentů spisu Komise. Ostatní strany byly opačného názoru.

V odpovědi jsem uvedla, že příslušný útvar Komise má jistou volnost rozhodnout, zda případy protiprávního jednání, jež považuje za související, bude šetřit společně. Strany jsem informovala, že pokud existovaly objektivní důvody, jež příslušný útvar Komise vedly k názoru, že pro komplexní a důkladnou analýzu protisoutěžního jednání, jež je předmětem šetření, je zapotřebí souběžný průzkum různých zeměpisných trhů, jsem ochotna tyto závěry akceptovat. Po důkladném přezkoumání způsobu, jakým bylo šetření vedeno, povahy údajných protiprávních jednání a zúčastněných společností jsem dospěla k závěru, že existují dostatečné důvody k předpokladu, že údajná protiprávní jednání na těchto různých trzích jsou propojena natolik, aby mohla být předmětem společného šetření. Domnívám se, že zejména vzhledem ke specifickým skutečnostem daného případu postupoval příslušný útvar Komise správně, když se po předběžném závěru, že protiprávní jednání představují čtyři oddělené vnitrostátní kartely, rozhodl pokračovat ve společném šetření.

Pokud jde o přístup ke spisu, domnívám se, že právní předpisy ES v oblasti hospodářské soutěže a judikatura soudů Společenství zaručují společnostem dostatečnou ochranu citlivých informací, a dané společnosti jsem ujistila, že veškerým informacím, u nichž uvedou, že jejich zveřejnění by společnosti značně a vážně poškodilo, bude v průběhu správního řízení poskytnuta zvláštní ochrana. Tato zásada byla v daném případě dodržena.

—

Přístup k dodatečným dokumentům

Společnost KONE požádala o přístup k dodatečným dokumentům, mimo jiné rovněž k obsáhlejšímu shrnutí informací sdělených Komisi informátorem, na jejichž základě byly vykonány první kontroly, a dále k internímu dokumentu Komise, který se týkal přípravy kontrol v Německu. Tyto dokumenty byly požadovány, aby společnost mohla prokázat, že by měla být úplně osvobozena od pokut podle oznámení o shovívavosti.

Co se týče informací sdělených informátorem, na Komisi se vztahuje přísný závazek chránit totožnost svých informátorů proti možným odvetným opatřením (1). Zejména při vyšetřování údajného protiprávního jednání v oblasti hospodářské soutěže, které se týká vlivných společností, je povinností Komise chránit informátory před tvrdou reakcí, které by mohli být vystaveni, pokud by byla jejich totožnost odhalena. V souladu s výše uvedeným se mi podařilo vybrat několik dalších pasáží textu, které podle mého názoru mohly být společnosti KONE odhaleny, aniž byla ohrožena anonymita informátora, a které byly následně zpřístupněny; jinak jsem potvrdila rozhodnutí příslušného útvaru Komise v tomto případě přístup k informacím předloženým informátorem neudělit.

Pokud jde o žádost o interní dokumenty, podle judikatury a oznámení Komise o pravidlech pro přístup jsou interní dokumenty Komise v zásadě nepřístupné. Zaujala jsem stanovisko, že pouhé tvrzení společnosti, že interní dokumenty by mohly být užitečné při přípravě její obhajoby, nepostačuje k tomu, aby na straně Komise vznikla povinnost udělit k těmto dokumentům přístup. V opačném případě by pravidlo o nepřístupnosti těchto interních dokumentů bylo popřeno a oprávněný zájem uchovat interní jednání Komise v tajnosti by byl vážně narušen. Domnívám se, že je spíše na útvarech Komise, aby samy prověřily, zda interní dokumenty Komise obsahují skutečnosti, jež by mohly být pro obhajobu určité strany nezbytné, což může na odůvodněnou žádost úředník pro slyšení přezkoumat. Po přezkoumání jsem dospěla k závěru, že v tomto konkrétním případě tomu tak nebylo. Přístup proto udělen nebyl.