23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/1

---

Dopad cestovního ruchu na pobřežní regiony

P6_TA(2008)0597

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2008 o dopadu cestovního ruchu na pobřežní regiony z hlediska regionálního rozvoje (2008/2132(INI))

(2010/C 45 E/01)

Evropský parlament,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (1),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (2),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008 ze dne 11. března 2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut (3),

—	s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (4),

—	s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (5),

—	s ohledem na rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (6),

—	s ohledem na svůj postoj ze dne 23. října 2008 ke společnému postoji Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o letištních poplatcích (7),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. září 2000 nazvané „Integrovaná správa pobřežních oblastí: strategie pro Evropu“ (KOM(2000)0547),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2007 nazvané „Agenda pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch“ (KOM(2007)0621),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. března 2006 nazvané „Obnovená politika EU v oblasti cestovního ruchu: Vstříc silnějšímu partnerství pro evropský cestovní ruch“ (KOM(2006)0134) a na navazující usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2007 (8),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2007 nazvané „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“ (KOM(2007)0575) a na navazující usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 (9),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. ledna 2008 nazvané „20 a 20 do roku 2020: Změna klimatu je pro Evropu příležitostí“ (KOM(2008)0030),

—	s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 7. června 2006 nazvanou „Směrem k budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a moře“ (KOM(2006)0275),

—	s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu, které se konalo dne 14. prosince 2007,

—	s ohledem na společné tripartitní prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 20. května 2008, kterým se den 20. květen každého roku stává „Evropským námořním dnem“,

—	s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0442/2008),

A.	vzhledem k tomu, že Evropská unie má šest rozsáhlých pobřežních oblastí, tj. pobřeží Atlantského oceánu, Baltského moře, Černého moře, Středozemního moře, Severního moře a pobřeží nejvzdálenějších oblastí, přičemž každá oblast má vlastní územní zdroje a vlastní pojetí cestovního ruchu,

B.	vzhledem k tomu, že značná část evropské populace sídlí na 89 000 km pobřeží kontinentální Evropy,

C.	přejímaje definici „pobřežních oblastí“ používanou v námořní politice EU, která těmito oblastmi rozumí zóny nebo území do vzdálenosti méně než 50 km (vzdušnou čarou) od pobřeží,

D.	vzhledem k tomu, že pobřežní oblasti mají pro EU zásadní význam, protože se v nich soustřeďuje významná část hospodářské činnosti,

E.	vzhledem k definici integrovaného řízení pobřežních zón a úloze cestovního ruchu při uskutečňování tohoto cíle,

F.	vzhledem k tomu, že harmonický rozvoj pobřežních oblastí prospívá nejen obyvatelům těchto pobřežních zón, ale také všem obyvatelům EU,

G.

vzhledem k tomu, že cestovní ruch, který je obvykle hlavní činností v těchto regionech a má příznivý dopad na rozvoj společnosti a hospodářství, pokud jde o zvyšování HDP a míry zaměstnanosti, může mít někdy rovněž nepříznivé územní dopady vyplývající ze sezónní povahy činnosti, využívání nekvalifikované pracovní síly, nedostatečného propojení pobřeží a vnitrozemí, malé diverzifikace hospodářství nebo z degradace přírodního a kulturního dědictví,

H.	vzhledem k tomu, že téměř nikde v různých operačních programech na období 2007–2013 nejsou specificky zmiňovány pobřežní oblasti, což vede k nedostatku srovnatelných a spolehlivých socio-ekonomických a finančních údajů o pobřežním cestovním ruchu,

I.	vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici spolehlivé srovnatelné údaje o pobřežním cestovním ruchu, je možné, že ekonomická síla tohoto odvětví se nedoceňuje, což vede k podceňování hospodářského významu ochrany mořského prostředí a k nadhodnocení významu investic pro dosažení tohoto cíle,

J.	vzhledem k tomu, že neexistují dostatečné údaje o finančních prostředcích EU investovaných v těchto pobřežních oblastech, lze jen těžko vyhodnotit skutečný dopad strukturálních fondů na pobřežní cestovní ruch,

K.	vzhledem k tomu, že cestovního ruchu se dotýká několik různých politik EU, které značně ovlivňují jeho přínos k sociální a územní soudržnosti,

L.	vzhledem k tomu, že z kvalitativního hlediska mohou mít strukturální fondy příznivé dopady na rozvoj pobřežních regionů oživením místních ekonomik, podporou soukromých investic a podporou udržitelného cestovního ruchu,

M.	vzhledem k tomu, že jejich dopad je viditelnější v oblastech, jako jsou malé ostrovy, nejvzdálenějších oblasti nebo pobřežní oblasti, kde je cestovní ruch hlavní hospodářskou činností,

N.	vzhledem k tomu, že pro pobřežní oblasti má zeměpisná poloha velký význam a že potřebují strukturovanou strategii, která by brala v úvahu jejich zvláštní povahu a zásadu subsidiarity, a vzhledem k tomu, že při rozhodování je třeba uplatňovat soudržnost mezi odvětvími,

O.

vzhledem k tomu, že kromě jiného jsou pobřežní oblasti často také vzdálenými oblastmi, jako jsou malé ostrovy, nejvzdálenější oblasti nebo pobřežní zóny úzce závislé na cestovním ruchu a špatně dostupné mimo hlavní sezónu, ve kterých je třeba pro zlepšení územní soudržnosti zlepšit infrastrukturu, rozvinout pravidelné spojení mezi pobřežím a vnitrozemím a pomocí strategií územního marketingu a integrovaného ekonomického rozvoje příznivého pro investice napomáhat udržování hospodářských aktivit mimo hlavní turistickou sezónu,

P.	vzhledem k tomu, že pobřežní oblasti, přestože trpí stejnými obtížemi, nemají k dispozici zvláštní nástroje, které by umožnily strukturovaný přístup a lepší komunikaci mezi hlavními aktéry, kteří velmi často pracují odděleně a izolovaně,

Q.	vzhledem k tomu, že orgány veřejné správy mohou najít a realizovat na místní a regionální úrovni integrovaná řešení skutečných problémů, pokud spolupracují se soukromým sektorem a zohledňují jak zájmy životního prostředí, tak zájmy společenství,

R.	vzhledem k tomu, že vytvoření nástrojů příslušných politik přispěje ke vzniku integrovanějších a udržitelnějších rozvojových strategií, a zvýší tak konkurenceschopnost hospodářství prostřednictvím ochrany přírodních a kulturních zdrojů a podporou uplatňování modelů odpovědného cestovního ruchu,

S.

vzhledem k tomu, že tyto nástroje by mohly zlepšit kvalitu pracovních míst v pobřežních oblastech a snížit sezónnost propojením různých forem cestovního ruchu s různými jinými námořními či pobřežními aktivitami, což by umožnilo sladit nabídku se zvýšeným očekáváním a požadavky moderního cestovního ruchu a vytvořit kvalifikované pracovní příležitosti,

T.

vzhledem k tomu, že cíl „Evropská územní spolupráce“ podle článku 6 nařízení (ES) č. 1080/2006 může účinně přispět k realizaci výše uvedených priorit díky financování projektů spolupráce a rozvíjení partnerských sítí mezi hospodářskými subjekty a pobřežními oblastmi, přičemž je v této souvislosti třeba zdůraznit, že je možné využít evropské seskupení pro územní spolupráci podle nařízení (ES) č. 1082/2006 jakožto nástroj umožňující vytvořit stabilní spolupráci v oblasti udržitelného rozvoje pobřežních regionů, které se budou účastnit místní a sociální partneři,

1.   zdůrazňuje, že cestovní ruch je klíčovým prvkem rozvoje společnosti a hospodářství v pobřežních regionech EU a že je úzce spjat s cíli Lisabonské strategie; dále zdůrazňuje, že cíle Göteborské strategie by měly být lépe zohledňovány s ohledem na činnosti spojené s pobřežním cestovním ruchem;

2.   vybízí členské státy, aby vypracovaly zvláštní strategie a integrované plány na celostátní i regionální úrovni s cílem bojovat proti sezónnosti cestovního ruchu v pobřežních oblastech a zajistit obyvatelům místních společenství stabilnější pracovní místa a lepší kvalitu života; v této souvislosti zdůrazňuje význam přeměny tradičně sezónních podniků na subjekty s celoroční činností pomocí diverzifikace turistických produktů a alternativních forem cestovního ruchu (například služební cesty, kulturní, léčebná, sportovní a zemědělská turistika či turistika zaměřená na aktivity spojené s mořem); konstatuje, že diverzifikace produktů a služeb posílí růst, napomůže vytváření pracovních míst a omezí environmentální, hospodářské a sociální dopady;

3.   zdůrazňuje, že je třeba chránit práva pracovníků v tomto odvětví podporou kvalitních pracovních míst a opatření pro získávání kvalifikace, což znamená kromě jiného odpovídající odborné vzdělávání, rozšíření dlouhodobých smluvních pracovněprávních vztahů a přijatelnou a důstojnou úroveň odměňování, jakož i zlepšení pracovních podmínek;

4.   vyzývá k zavedení integrovaného přístupu k pobřežnímu cestovnímu ruchu v souladu s politikou Společenství v oblasti soudržnosti, s námořní a rybářskou politikou, politikou v oblasti životního prostředí, dopravy a energetiky a sociální a zdravotní politikou s cílem vytvářet synergie a předcházet provádění protichůdných činností; doporučuje, aby Komise uplatňovala tento integrovaný přístup k udržitelnému růstu pobřežního cestovního ruchu, zejména v souvislosti s námořní politikou EU, jako strategický cíl svého pracovního programu pro období 2010–2015 i v souvislosti se střednědobým přezkumem finančního rámce na období 2007–2013;

5.   vyzývá členské státy, aby zajistily plnou účast regionálních a místních orgánů odpovědných za cestovní ruch a regionální rozvoj v pobřežních oblastech a také hospodářských, sociálních a environmentálních partnerů ve všech stálých strukturách vytvořených v rámci těchto politik a v programech přeshraniční spolupráce zahrnujících pobřežní regiony;

6.   zdůrazňuje zásadní vazbu mezi řádným fungováním infrastruktury a prosperitou turistické oblasti, a vyzývá proto příslušné orgány, aby vypracovaly plány optimalizace místních infrastruktur, které by byly prospěšné jak turistům, tak místním obyvatelům; v této souvislosti vřele doporučuje, aby přímořské členské státy přijaly veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit, aby nové projekty zlepšující infrastrukturu, včetně elektráren spalujících ropu a dalších zařízení, vždy využívaly nejnovější dostupné technologie s cílem zajistit snížení spotřeby energie a emisí CO2 a zvýšit energetickou účinnost prostřednictvím využívání obnovitelných zdrojů energie;

7.   naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby podporovaly udržitelné řetězce mobility, jejichž součástí je místní hromadná doprava, cyklistické stezky a stezky pro pěší, zejména v přeshraničních pobřežních oblastech, a aby za tímto účelem podporovaly výměnu osvědčených postupů;

8.   doporučuje, aby Komise jak v rámci územní soudržnosti, tak v rámci své strategie pro integrovanou námořní politiku, zejména v případě ostrovů, ostrovních členských států, nejvzdálenějších oblastí a ostatních pobřežních regionů, přistupovala k pobřežnímu cestovnímu ruchu z globálního hlediska, především vzhledem k vysokému stupni závislosti těchto území na cestovním ruchu;

9.   naléhavě vybízí Komisi a členské státy, aby začlenily pobřežní cestovní ruch mezi priority v rámci strategických pokynů pro příští programové období strukturálních fondů a také mezi politiky pobřežních regionů EU a aby vypracovaly inovační strategii, která by zohledňovala nabídku v oblasti pobřežního cestovního ruchu;

10.   vítá tudíž účast pobřežních regionů v programech a projektech INTERREG IV B a INTERREG C, které se týkají jak nadnárodní, tak meziregionální spolupráce v oblasti cestovního ruchu, a vybízí je, aby účinně využívaly existující iniciativy a nástroje EU určené pobřežním regionům, jako je středomořská strategie, strategie EU pro Baltské moře nebo Černomořská synergie; vřele doporučuje Komisi klást větší důraz na pobřežní regiony v rámci přípravy nových programů INTERREG na příští programové období;

11.   bere na vědomí názor Výboru regionů, pokud jde o vytvoření Evropského pobřežního fondu, a vyzývá Komisi, aby se při vypracovávání příštího finančního rámce zabývala prostředky umožňujícími lépe koordinovat všechny budoucí finanční nástroje, které se budou vztahovat na opatření přijímaná v pobřežních regionech;

12.   doporučuje posilování znalostního pilíře jakožto součásti integrovaného rozvoje pobřežních oblastí tím, že bude vytvořena evropská odvětvová síť pod záštitou Evropského inovačního a technologického institutu, který zřizuje nařízení (ES) č. 294/2008, a sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace podle rozhodnutí č. 1982/2006/ES;

13.   doporučuje, aby přímořské členské státy v rámci programů uplatňovaly integrovaný přístup při výběru a provádění projektů souvisejících s pobřežními oblastmi, přičemž by postupovaly napříč odvětvími a upřednostňovaly by partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem snížit tlak na dotčené místní orgány;

14.   vítá priority vymezené Komisí v oblasti pobřežního a námořního cestovního ruchu ve shora uvedené agendě pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch; navrhuje zanést do nově vytvořeného portálu evropských cílových oblastí cestovního ruchu zvláštní informace o pobřežních destinacích a sítích, zejména o málo známých a málo propagovaných destinacích, aby byly propagovány i mimo hranice EU a to i na regionální a místní úrovni;

15.   v této souvislosti vyzývá Komisi, aby vytvořila z pobřežního cestovního ruchu a cestovního ruchu spojeného s pobytem u vody zvláštní téma pro rok 2010 v rámci pilotního projektu „Evropské destinace nejvyšší kvality“;

16.   s politováním konstatuje, že současný nedostatek transparentnosti, pokud jde o výdaje EU v pobřežních oblastech, znemožňuje vyčíslit výši investic a analyzovat dopad podporovaných iniciativ v dotčených regionech; v této souvislosti vítá ustanovení výše uvedené zelené knihy o budoucí námořní politice, jejichž cílem je vytvořit databázi námořních regionů, která bude obsahovat informace o příjemcích veškerých finančních prostředků Společenství (včetně strukturálních fondů), a vyzývá Komisi, aby tento důležitý krok neprodleně uskutečnila; zdůrazňuje význam této iniciativy pro zajištění transparentnosti v této oblasti; vyzývá Komisi, aby využila vhodné nástroje pro zpřístupnění těchto údajů k analytickým a statistickým účelům, a vyzývá též členské státy, aby splnily své povinnosti týkající se zveřejňování konečných příjemců, což by umožnilo získat celkovou představu o probíhajících projektech;

17.   vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby společně vypracovaly zevrubný katalog projektů financovaných v pobřežních oblastech a zpřístupnily jej na internetu tak, aby se regiony mohly poučit ze zkušenosti jiných a aby vysoké školy, pobřežní obce a jiné zúčastněné strany mohly identifikovat, zveřejňovat a v co největším rozsahu předávat osvědčené postupy místním společenstvím; v této souvislosti doporučuje vytvořit fórum, které by zúčastněným stranám umožnilo navázat kontakty a sdílet osvědčené postupy, a ustavit pracovní skupinu zástupců členských států, která by vypracovávala akční plány týkající se pobřežního cestovního ruchu a zároveň na institucionální úrovni podporovala výměnu zkušeností;

18.   vybízí Komisi, aby prostřednictvím tohoto internetového katalogu seznamovala veřejnost s výhodami, které EU přináší pobřežním regionům, a tak napomáhala pozitivnímu vnímání přidělování finančních prostředků EU a podporovala lepší obraz EU v očích veřejnosti;

19.   vyzývá Komisi, aby zajistila, aby sociální a hospodářská databáze, kterou Eurostat vytváří pro pobřežní regiony EU zahrnovala údaje o cestovním ruchu, které budou spolehlivé, jednotné a aktuální, což má zásadní význam pro snazší rozhodování ve veřejném sektoru a umožňuje srovnávat jak regiony, tak odvětví; doporučuje, aby pobřežní členské státy bez prodlení přistoupily k zavedení satelitního účtu pro cestovní ruch na svém území;

20.   zdůrazňuje úzký vztah mezi životním prostředím a pobřežním cestovním ruchem a žádá, aby politiky rozvíjející cestovní ruch obsahovaly praktická opatření odpovídající obecným politikám v oblasti ochrany a správy životního prostředí; proto vítá skutečnost, že udržitelný rozvoj byl zakotven v článku 17 nařízení (ES) č. 1083/2006 (o strukturálních fondech 2007–2013) jakožto jedna z klíčových zásad, která se vztahuje na provádění všech strukturálních zásahů a jejíž uplatňování musí být řádně ověřeno prostřednictvím vhodného monitorování; vřele doporučuje, aby bylo podobné ustanovení začleněno do nařízení pro příští programové období; zdůrazňuje, že by tento krok mohl značně přispět k propagaci ekoturistiky;

21.   připomíná, že pobřežní oblasti jsou obzvláště zasaženy následky změny klimatu a zvyšováním hladiny moří, erozí pobřeží i zvýšením výskytu a prudkosti bouří, které jsou jejím důsledkem; zdůrazňuje tudíž, že je třeba, aby pobřežní regiony vypracovaly hodnocení rizik vyplývajících ze změny klimatu a plány, jak jim předcházet;

22.   upozorňuje na dopady změny klimatu na pobřežní cestovní ruch; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby konzistentně začleňovala cíle EU týkající se snižování emisí CO2 do politiky v oblasti dopravy a cestovního ruchu a současně podpořila opatření, jejichž cílem je chránit udržitelný pobřežní cestovní ruch proti dopadům změny klimatu;

23.   zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba vyhodnotit možnosti cestovního ruchu přispívat k ochraně a zachování životního prostředí; konstatuje, že by cestovní ruch mohl být jednoduchým prostředkem pro zvýšení zájmu o hodnoty životního prostředí díky společným akcím celostátních a regionálních orgánů na jedné straně a operátorů cestovního ruchu, hoteliérů a vedoucích restaurací na straně druhé; domnívá se proto, že by se toto úsilí mělo obzvláště zaměřit na pobřežní oblasti, vzhledem k jejich výrazně turistickému profilu;

24.   zdůrazňuje nutnost neustále dbát v rámci činností zaměřených na rozvoj cestovního ruchu na ochranu historických charakteristik a archeologických pokladů a na zachovávání tradic a kulturního dědictví obecně, přičemž je třeba podporovat aktivní účast místních společenství;

25.   žádá, aby byly poskytovány pobídky s cílem podporovat udržitelný rozvoj, který umožní zachovat kulturní a přírodní dědictví a sociální strukturu pobřežních regionů;

26.   vyzývá Komisi, aby zajistila, že aktivní uplatňování rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí bude podmínkou pro získání finančních prostředků EU pro pobřežní projekty, které mají dopad na mořské prostředí;

27.   vyzývá Komisi, aby využila veškerých vhodných nástrojů hodnocení k zajištění uplatňování této zásady v pobřežních oblastech v současném programovém období a sdílení odpovědnosti mezi orgány na různých rozhodovacích úrovních;

28.   zdůrazňuje, že přílišná výstavba fyzické infrastruktury vyvíjí na pobřežní oblasti značnou zátěž, což je na úkor rozvoje pobřežního cestovního ruchu a atraktivity těchto oblastí, přičemž tyto aspekty by bylo možné posílit prostřednictvím poskytování velmi kvalitních služeb v oblasti cestovního ruchu, které jsou zásadní pro zvýšení konkurenceschopnosti pobřežních regionů a vytváření kvalitních pracovních míst i kvalifikací; vybízí tudíž pobřežní regiony, aby spíše podporovaly alternativní investice např. do služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií, do místních tradičních produktů či do vysoce kvalitních kurzů odborného vzdělávání určených pracovníkům v odvětví cestovního ruchu; vyzývá dále k tomu, aby vzdělávací programy byly vypracovávány s cílem vytvořit rezervu kvalifikovaných pracovníků schopných vyhovět stále složitějším a různorodějším potřebám odvětví cestovního ruchu;

29.   vyzývá členské státy, aby vypracovaly vhodné politiky v oblasti urbanismu a územního plánování, které by byly slučitelné s pobřežní krajinou;

30.   zdůrazňuje, že vysoká kvalita je hlavní komparativní výhodou turistických produktů EU; vyzývá členské státy i regionální a místní orgány, aby propagovaly a dále zlepšovaly kvalitu služeb cestovního ruchu, zejména z hlediska bezpečnosti, úplné a moderní infrastruktury, společenské odpovědnosti dotčených podniků a hospodářských aktivit respektujících životní prostředí;

31.   vyzývá Komisi, aby zajistila začlenění produktivních služeb a odvětví významných pro pobřežní cestovní ruch do své politiky pro námořní seskupení, čímž umožní užitečné propojení těch, kdo využívají moře jako zdroj ke zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti jejich činnosti a podpoří hospodářský rozvoj pobřežních oblastí; domnívá se také, že lékařské a sociální služby, školství a technické a sportovní vybavení by měly být začleněny do pobřežních služeb v rámci námořních seskupení, a to jakožto klíčové prvky pro rozvoj pobřežních oblastí;

32.   zdůrazňuje význam dostupnosti pro rozvoj pobřežních regionů; vyzývá tudíž Komisi a celostátní i regionální orgány pobřežních oblastí, aby rozvíjely možnosti, jak zlepšit pozemní, letecké či vodní dopravní spojení; znovu tyto aktéry vyzývá, aby vzhledem ke značnému znečištění moří v mnoha regionech a přístavních městech výrazně zlepšily pobídky pro zásobování lodí v přístavu ze země; vybízí členské státy, aby vyhodnotily možnost přijmout opatření, jakým je například snížení letištních poplatků, v souladu s postupem stanoveným ve výše uvedeném postoji ze dne 23. října 2008 s cílem zvýšit atraktivitu pobřežních oblastí a posílit jejich konkurenceschopnost; v tomto smyslu také zdůrazňuje, že je nezbytné posílit dodržování bezpečnostních standardů na letištích a v letecké dopravě, a to včetně případného odstranění skladů paliva, které jsou umístěny v blízkosti letišť;

33.   vyzývá členské státy a regionální orgány, aby podporovaly rekonstrukci přístavů a letišť v pobřežních a ostrovních oblastech tak, aby odpovídaly potřebám spojeným s cestovním ruchem, přičemž se řádně zohlední všechny možnosti, jak ochránit životní prostředí a zachovat estetický ráz i přírodní prostředí;

34.   zdůrazňuje, že územní soudržnost je horizontální koncept, který pokrývá celou EU a který může posilovat propojení pobřeží a vnitrozemí prostřednictvím stávající doplňkovosti a vzájemného vlivu, který na sebe mají pobřeží a vnitrozemí (např. tím, že spojí pobřežní činnosti s venkovským a městským cestovním ruchem, zvýší mimosezónní dostupnost těchto oblastí pro cestovní ruch a podpoří prosazování a diverzifikaci místních produktů); konstatuje, že výše uvedená zelená kniha o budoucí námořní politice se specificky zmiňuje o ostrovních regionech, a uznává, že ve svém rozvoji tyto regiony čelí specifickým výzvám, které souvisí s jejich trvalým přírodním znevýhodněním; zdůrazňuje, že pobřežní regiony obecně čelí podobným problémům, a vyzývá Komisi, aby zohlednila nutnost spojit pobřežní cestovní ruch s integrovanou správou pobřežních oblastí a s územním plánováním v mořské oblasti v rámci budoucí realizace územní soudržnosti;

35.   naléhavě vyzývá regionální a místní orgány v pobřežních oblastech, aby podporovaly integrované plány teritoriálního marketingu připravované společně s jejich partnery v rámci mořského i vnitrozemského sousedství a propagovaly spravedlivý rozvoj cestovního ruchu a cestování s cílem zvýšit konkurenceschopnost v odvětví cestovního ruchu, aniž by byla dotčena globální konkurenceschopnost;

36.   vybízí pobřežní regiony, aby se účastnily projektů meziregionální spolupráce, např. v rámci tématu IV iniciativy Regiony pro hospodářskou změnu, s cílem vytvořit nové tematicky zaměřené sítě pobřežního cestovního ruchu, rozvíjet již existující sítě a zajistit výměnu znalostí a osvědčených postupů;

37.   doporučuje, aby příslušné veřejné orgány na celostátní, regionální a místní úrovni podporovaly strategické projekty pobřežního cestovního ruchu v rámci programů spolupráce a aby poskytovaly jak technickou podporu pro přípravu těchto projektů, tak přiměřené finanční prostředky a upřednostňovaly využívání prostředků strukturálních fondů k rozvoji udržitelného cestovního ruchu respektujícího životní prostředí v pobřežních oblastech, a to jak v oblastech cíle „Konvergence“, tak v oblastech cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“; v této souvislosti se domnívá, že je třeba věnovat zvláštní pozornost operacím zaměřeným na rozvoj komunikace a informačních technologií;

38.   vyzývá Komisi, aby připravila nejméně jednu zvláštní akci konající se během příštího roku, nejlépe 20. května (v rámci Evropského námořního dne), zaměřenou na pobřežní cestovní ruch, která by usnadnila komunikaci a navazování kontaktů mezi partnery, stejně jako sdílení osvědčených postupů, např. při uplatňování integrovaného modelu řízení kvality EU; v této souvislosti vybízí všechny aktéry, aby předkládali projekty, jež mohou být financovány Společenstvím a jsou přímo či nepřímo spojené s pobřežním cestovním ruchem;

39.   domnívá se, že podpora cestovního ruchu spojeného s vodními sporty, např. podporou hospodářských činností spojených s tímto odvětvím, může napomoci rozvoji udržitelnějších modelů chování a opravdového ekologického cítění občanů Unie; vybízí proto členské státy, aby podporovaly tento typ investic do svých pobřežních oblastí;

40.   vyzývá Komisi, aby dále vypracovala praktickou příručku o získávání finančních prostředků EU v oblasti pobřežního cestovního ruchu, která by zúčastněným subjektům poskytovala návod pro fázi získávání financí;

41.   uznává zásadní přínos, který růst cestovního ruchu na výletních lodích představuje pro rozvoj pobřežních společenství, je-li nalezena rovnováha mezi riziky a odpovědností a mezi fixními náklady pozemních investic a přizpůsobivostí provozovatelů výletních lodí a pokud jsou současně řádně zohledněny zájmy životního prostředí;

42.   vyzývá Komisi, aby podpořila pobřežní společenství při získávání osvědčených postupů a znalostí, jak nejlépe využít ve svůj prospěch přidanou hodnotu, již vytváří především cestovní ruch na výletních lodích, ale také pobřežní cestovní ruch obecně;

43.   vyzývá pobřežní regiony, aby založily a podporovaly agentury pro regionální a místní rozvoj, které by umožňovaly vytvořit sítě odborníků, institucí, znalců a správních orgánů v konkrétní oblasti i mezi různými členskými státy a poskytovaly by konzultace a podávaly informace možným příjemcům jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru;

44.   doporučuje, aby přímořské členské státy zohledňovaly udržitelnost projektů spolupráce, jimž je poskytováno následné financování, a to nejen ve finanční oblasti, ale rovněž pokud jde o kontinuitu spolupráce mezi partnery a propojení s příslušnými místními službami;

45.   doporučuje přímořským členským státům, aby zajistily zviditelnění vybraných projektů a zjednodušily postupy pro získání finančních prostředků s cílem přilákat soukromé investice do oblasti pobřežního cestovního ruchu a usnadnit vytváření partnerství mezi veřejnými orgány a subjekty soukromého sektoru, zejména malými a středními podniky; doporučuje propagovat kladné účinky, které má udržitelný námořní a pobřežní cestovní ruch pro rekreaci tím, že přispívá ke zdraví rostlin a živočichů (podporováním ekoturistiky, rybářské turistiky, turistických výprav za velrybami apod.); je přesvědčen, že právě Evropský námořní den, který se bude konat každoročně 20. května, by mohl symbolizovat tyto cíle;

46.   vyzývá skupiny ochránců životního prostředí, hospodářská odvětví související s mořem, kulturní organizace, vědeckou obec, občanská sdružení a místní obyvatelstvo, aby se účastnily všech fází projektů, včetně jejich monitorování s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost;

47.   na závěr vyzývá Komisi, aby prováděla pravidelné hodnocení dopadů využívání finančních prostředků Společenství v pobřežních oblastech na regionální rozvoj, aby propagovala osvědčené postupy a podporovala partnerské sítě spojující jednotlivé subjekty prostřednictvím monitorovacího střediska pro udržitelný pobřežní cestovní ruch;

48.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Výboru regionů.

---

(1)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19.

(3)  Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

(5)  Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

(6)  Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

(7)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0517.

(8)  Úř. věst. C 297 E, 20.11.2008, s. 184.

(9)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0213.

---