52004DC0480

V Bruselu dne 13.07.2004

KOM(2004) 480 v konečném znĕmí

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Směrem ke globálnímu partnerství v informační společnosti:Pře měna ženevských zásad v činy Návrhy Komise pro druhou fázi Světové vrcholné schůzky o informační společnosti

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Směrem ke globálnímu partnerství v informační společnosti:Pře měna ženevských zásad v činy Návrhy Komise pro druhou fázi Světové vrcholné schůzky o informační společnosti (Text s významem pro EHP)

Úvod

Světová vrcholná schůzka o informační společnosti uznala, že informační a komunikační technologie (ICT) patří mezi nejvýznamnější přispěvatele k růstu a udržitelnému rozvoji v dnešních ekonomikách. Vedou k vyššímu růstu produktivity a podporují začlenění. Ženevská vrcholná schůzka z prosince 2003 položila základy společnému postoji ke globální informační společnosti z hlediska zásad, z velké části inspirované postojem EU k „IS pro všechny“ vypracovaným v souvislosti s lisabonskou strategií. EU významně přispěla k přípravnému procesu a k prvnímu zasedání Světové vrcholné schůzky o informační společnosti a bude pokračovat ve své angažovanosti za mnohostrannost jako určující zásadě své zahraniční politiky.[1]

Na základě dvou dřívějších sdělení Komise o Světové vrcholné schůzce o informační společnosti – prvního vymezujícího přístup[2] a druhého se zhodnocením výsledků[3] ženevské vrcholné schůzky, vymezuje toto sdělení konkrétní návrhy pro druhou fázi Světové vrcholné schůzky o informační společnosti . Jsou zejména podány návrhy naprovádění akčního plánu Světové vrcholné schůzky o informační společnosti, realizaci závěrů dvou skupin (pro financování boje proti digitální propasti a pro správu internetu) a pro přispění k přípravnému procesu.

Provádění akčního plánu SVěTOVÉ VRCHOLNÉ SCHůZKY O INFORMAčNÍ SPOLEčNOSTI

Obecné úvahy

První fáze Světové vrcholné schůzky o informační společnosti vyvrcholila ženevským prohlášením zásad pro globální informační společnost a akčním plánem, který by měl být pokládán za společný odkaz pro různé aktéry ve všech částech a regionech globální informační společnosti. Druhá fáze Světové vrcholné schůzky o informační společnosti promění tyto zásady v konkrétní výsledky založené na akčním plánu. EU podpořila zaměření na omezený počet priorit kvůli konkrétním výsledkům, které mají být dosaženy.

Při zabývání se „digitální propastí“ je úkolem uvolnit a cenově zpřístupnit ICT, podporovat služby, které umožní zobecněnou dostupnost aplikací. Je navrženo uspořádat provádění akčních plánů jejich formováním na různých úrovních: uvolnění prostředí; aplikace ICT; výzkum a vývoj.

Pokud jde o EU, má realizace závěrů Světové vrcholné schůzky o informační společnosti dva rozměry:

- Vnitřní politiky EU o informační společnosti jsou dále rozpracovvány v prováděcích zprávách o regulačním rámci EU pro komunikační služby, zprávách eEurope, zprávách o výzkumné politice EU a jiných příslušných zprávách. Na tomto základě připraví Komise souhrnnou zprávu o pokroku pro různé oblasti politiky.

- Návrhy v tomto sdělení se zabývají zahraničními politikami EU založenými na politickém dialogu a spolupráci se třetími zeměmi v oblasti informační společnosti. Je třeba zaměřit pozornost na předvídatelné právní prostředí, které je příznivé pro inovaci, a na konkrétní projekty, které zaměstnávají soukromý sektor. Tyto politiky se také snaží podporovat lidská práva ve třetích zemích a bojovat proti protiprávnímu používání ICT.

Uvolnění prostředí

Vytvoření prostředí způsobilého přilákat investice a zajistit udržitelný růst a rozvoj všeobsáhlým způsobem je první prioritou. Zahrnuje to několik složek, které budou zavedeny na celostátní nebo regionální úrovni.

e-strategie

Světová vrcholná schůzka o informační společnosti se dohodla na významu e-strategií na všech vhodnýých úrovních, které by měly zahrnovat:

- obnovu vzorů veřejné činnosti: usnadnit vzájemnou součinnost s civilní společností a provést reingeneering sociálních služeb; podporu vzájemné součinnosti mezi zainteresovanými stranami za účelem vyvinutí inovačních postojů směrem k produktivnějším trhům práce;

- vystupování jako vůdčí postava ve vlastní oblasti činnosti: zefektivnění veřejné správy, poskytování veřejných služeb a podpora politik zaměřených na sociální integraci;

- budování schopnosti: aktivním tvarováním přetváření a přípravy budoucí generace pro informační společnost;

- zajištění plného vlastnictví všech zainteresovaných stran při vypracování e-strategií, posílení dialogu mezi veřejnými správami, občanskou společností a soukromým sektorem.

Celosvětová spolupráce na e-strategiích by mohla stavět na otevřené metodě koordinace pro eEurope 2005. Jádro zkušeností Komise ve vytyčování společného cíle, ukazatelích a orientačního srovnávání a ve výměně nejlepší praxe, by mohlo být rozšiřováno na stále širší spolupráci.

Ve zvláštních případech by mohla být zvážena mobilizace investičních zdrojů, např. možná finanční účast Komise a/nebo členských států na studiích, které mají být provedeny nebo za účelem zlepšení přístupu k infrastruktuře a službám, jak je stanoveno v akčním plánu.

Globální síť zdrojů e-politiky (ePol-NET) byla uvedena do provozu na ženevské vrcholné schůzce, aby pomáhala těm, kteří vytvářejí politiku ICT v rozvojových zemích, vyvinout efektivní národní e-politiky a e-strategie. Komise by mohla prozkoumat podmínky účasti v této iniciativě.

Regulační rámce

K pochopení výhod informační společnosti je nezbytné vytvořit příznivé právní prostředí, jak je také uznáno v akčním plánu. V této souvislosti jsou nezávislé regulační orgány nezbytnou podmínkou. V politikách EU tyto různé otázky úzce souvisí a jsou řešeny v kontextu eEurope. V rozvojových zemích takový rámec přináší užitek spotřebitelům, jejichž víra a důvěra v komunikační služby jsou předpokladem pro integraci na mezinárodním trhu ICT prostřednictvím lepšího a levnějšího přístupu k ICT vyplývající ze zvýšeného obchodu a investic z místního nebo zahraničního soukromého sektoru.

Zákonodárci na celém světě uznávají, že musejí spolupracovat, aby se mohli plnit své veřejné poslání v oblasti zdraví, bezpečnosti, životního prostředí, kulturní různorodosti a ochrany spotřebitele při zvyšování vzájemné závislosti. Komise by mohla do budoucna počítat se spoluprací s e vropskými vnitrostátními regulačními orgány při jejich činnostech souvisejících s podporou regulačních rámců v kontextu světové vrcholné schůzky o informační společnosti.

Nejlepší praxe, orientační srovnávání a pozorování

Orientační srovnávání je velmi důležité pro hodnocení pokroku v používání a účinku ICT. Akční plán vyzývá k vývoji ukazatelů za účelem sledování tohoto pokroku pro tuniskou fázi vrcholné schůzky a pokračování. Akční plán také klade důraz na potřebu sledování pokroku směrem k dosažení mezinárodních cílů vývoje, včetně cílů uvedených v Deklaraci milénia. Vývoj ukazatelů a budování schopnosti – zejména pro skupiny, kterým hrozí vyloučení, a v rozvojových zemích – vyžaduje v tomto ohledu spojené úsilí na národních, regionálních a mezinárodních úrovních zahrnujících mnoho zúčastněných stran. Provádění odpovídajícího sledování a orientačního srovnávání v rozvojových zemích a vznikajících ekonomikách přispívá k rozšiřování nejlepší praxe .

Dostupnost cenově přístupné infrastruktury ICT je předpokladem pro přijetí služeb a aplikací informační společnosti. Investice do vhodné infrastruktury je nezbytná, ale není dostatečná. Další významná překážka je v získávání znalostí, jak zajistit nezbytnou infrastrukturu sítě a uživatelský přístup. Informace o nejlepší praxi mají klíčový význam. Národní a regionální orgány v Evropě a v celém světě činí opatření pro stimulaci soutěživosti jejich odvětví ICT . V souvislosti se světovou vrcholnou schůzkou o informační společnosti by mohlo být uváženo použití těchto zkušeností jako vzoru ke zvýšení informovanosti na národních a regionálních úrovních .

Přednostní aplikace

e-začlenění je zaměřeno na zajištění rovnocenného přístupu k službám informační společnosti a jejich dostupnosti všem za přístupnou cenu. V této souvislosti je nezbytná podpora vývoje výrobků a služeb ICT v informační společnosti podle zásad designu pro všechny [4]. Činnosti za účelem zlepšení e-přístupnosti by mohly být uváženy na základě návrhů akčního plánu.

Dále by EU mohla postavit své návrhy prioritních aplikací na následujících přednostních oblastech: e-správa, e-zdravotní péče, e-učení a e-obchod, v konkretizujících návrzích v akčním plánu a se zohledněním otázek rovnosti pohlaví a zaměstnanosti.

e- správa

e-správa je použití ICT ve veřejných správách v kombinaci s organizační změnou a novými dovednostmi za účelem zlepšení veřejných služeb a demokratických procesů, realizaci lidských práv a posílení podpory veřejného zájmu. Zde může ICT pomoci zvládnout množství problémů moderního řízení : efektivnost, tj. umožnit veřejné správě dosáhnout vyšší produktivity, rovnosti, tj. sloužit všem občanům bez diskriminace, a přitom se schopností reagovat na potřeby jednotlivců, a aktivní účasti občanů. Občané a obchodní společnosti musí být v centru pozornosti v plánu on-line služeb, které jsou všem snadno přístupné.

e- učení

Všichni by měli mít nezbytné dovednosti, aby měli v plném rozsahu prospěch z informační společnosti . ICT může přispívat k dosažení obecného vzdělávání po celém světě prostřednictvím poskytování vzdělávání a odborného školení učitelů a nabídkou lepších podmínek pro celoživotní vzdělávání zahrnující lidi, kteří jsou mimo formální vzdělávací proces, a zlepšováním odborných dovedností. e-učení doplňuje tradiční metody a nabízí širší poskytování vzdělání. V rámci rozvoje dovedností za účelem zpřístupnění znalostí se zabývá mnohými otázkami, jako je například místní obsah, jazyková a kulturní různorodost, a práva k duševnímu vlastnictví. Iniciativa Globální e-školy a Společenství byla spuštěna během ženevské vrcholné schůzky, a je podporována několika členskými státy a mezinárodními organizacemi. Komise by mohla prozkoumat podporu této iniciativy.

e-zdravotní péče

Cílem e-zdravotní péče je přispívat ke zlepšení dostupnosti, kvality a efektivnosti zdravotní péče, a zejména být nástrojem umožňujícím reorganizaci systémů poskytování zdravotnické péče zaměřených na občany. Přístup k informacím a službám, které slouží zdraví, je základním právem. Mnoho zemí postrádá odpovídající zařízení a personál zdravotní péče, především ve venkovských a vzdálených oblastech. Aplikace e-zdravotní péče mají významnou úlohu v kontextu rozvoje, zvláště pro dosažení cílů rozvoje milénia OSN souvisejících se zdravím .

e-obchod

Použití ICT představuje, především pro malé a střední podniky (MSP), zdroj hlavních nárůstů produktivity a snížení transakčních nákladů. Široké přijetí e-obchodu zaznamenává stejné problémy jako veřejné služby on-line, selhání interoperability, nedostatek společných norem a potřebu efektivnější výměny zkušeností. Komise zřídila a pravidelně konzultuje skupinu pro politiku e-obchodu . Mohla by zvážit prozkoumání součinnosti mezi touto skupinou a ePol-NET.

Výzkum a vývoj

Světová vrcholná schůzka o informační společnosti uznala význam výzkumu a technologického vývoje jak svým úsilím o propojení univerzit a jiných vzdělávacích institucí do roku 2015, tak v konkrétních činnostech zaměřených na zdokonalení výzkumných infrastruktur a technologií.

U EU je jedním z klíčových mechanismů Rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj, který zahrnuje opatření na podporu vybudovat výzkumnou kapacitu prostřednictvím mezinárodní lidské mobility a školení výzkumníků. Avšak je možné, že nástroje, které jsou v současné době k dispozici, budou vyžadovat přehodnocení, aby byla umožněna účast a integrace třetí země do výzkumných plánů a programů EU. Navíc lze předpokládat problém vývoje cenově dostupné ICT, vhodné zejména pro nejméně rozvinuté země. Pokud jde o realizaci závěrů Světové vrcholné schůzky o informační společnosti, Komise navrhuje zaměřit se na inovace pro rozvoj a na rozšíření infrastruktur komunikace a vývoje na základě zkušeností GEANT.

Inovace pro rozvoj

Šestý rámcový program pro výzkum a technologický vývoj poskytuje na mezinárodní spolupráci celkovou částku 600 miliónů eur, z čehož je 90 miliónů eur určeno na výzkum programu technologií informační společnosti. Účast třetích zemí by měla zůstat důležitým cílem v dalším rámcovém programu. Účast EU na výzkumných programech třetích zemí by mohla být také prozkoumána.

Také výsledky výzkumu a technologického vývoje by měly být použitelné pro pokud možno největší počet uživatelů . V projektech by měla být posouzena přístupnost a začlenění, aby použití vyrobených technologií nevytvářelo dodatečné překážky. Z toho důvodu je důležitě investovat do výzkumu a technologického vývoje „Designu pro všechny“ pro hlavní výrobky a služby. Dostupné nástroje budou možná vyžadovat přezkoumání, jak zahrnout partnery ze vznikajících ekonomik a rozvojových zemí do projektů EU. Dále bude možná nutné uznat ty projekty mezinárodní spolupráce, které mohou být odlišné než ostatní. Projekty musí počítat s uznáním místních priorit a měly by vycházet z místních znalostí, ale rovněž těžit ze schopností nadnárodních společností.

Rozšíření a větší rozdíly v prosperitě v Evropě budou vyžadovat více investic do uživatelsky nenáročných a cenově přístupných infrastruktur, terminálů a služeb. Evropské vedení v rozvoji příslušných technologií pro „další 2 miliardy“ na světových trzích uživatelů ICT by bylo hodnotným přispěním k cílům světové vrcholné schůzky o informační společnosti a otevřelo by širší trhy pro evropské zařízení a služby.

Globální síť vzdělávání a výzkumu

Akční plán uvádí, že musí být vyvinuty projekty a úpravy technologií pro místní potřeby a podmínky. GEANT již podporuje propojení mezi základními pilíři výzkumné sítě po celém světě. Spojením finanční podpory z různých zdrojů bylo dosaženo významné mezinárodní propojenosti, čímž GEANT získal status globálního lídra pro propojení ve výzkumu. Rozvojové země by mohly být podporovány v úsilí vytvořit sítě výzkumu čerpáním z evropských odborných znalostí. Předávání těchto znalostí by mohlo být podporováno Evropskou komisí v souvislosti se stávajícími programy na podporu rozvoje. Další rozšíření GEANTu na univerzity v hlavních rozvojových zemích (Brazílie, Čína, Indie, atd.) s Evropou jako středem této „znalostní infrastruktury“ by se mohlo stát jasným cílem.

Evropa by se mohla v této souvislosti ujmout vedení v možnostech vícejazyčné spolupráce, v nichž má, zejména po rozšíření, bohaté a pestré zkušenosti.

Přístup EU k provádění akčního plánu

Zde by mohla Komise zamýšlet využití stávajících nástrojů a zabudovatt činnosti, které se mají vykonat, do celkových politických vztahů EU a spolupráce s jejími partnery.

Obecné zaměření a metodologie

Metodologie bude vycházet ze stávajících nástrojů pro dialog a spolupráci:

- Noví sousedé: obecný zájem spočívá ve sladění regulačních rámců inspirovaných přímo regulačním rámcem EU za účelem vytvoření společné elektronické komunikační oblasti.

- Vznikající ekonomiky (Brazílie, Mercosur, Čína, Indie, Jižní Afrika): priorita by mohla být dána rozvojem e-strategií, otevřených a volných trhů, a průmyslových partnerství.

- Nejméně rozvinuté země: přístup k infrastruktuře a službám zůstává hlavním problémem. Mohla by být prozkoumána iniciativa pro využití možnosti stávajících rozptýlených infrastruktur v různých sub-saharských zemích, s použitím různých technologií, včetně mobilních a družicových.

Nástroje pro provádění

Komise a členské státy disponují řadou nástrojů pro přispění k provádění akčního plánu.

- Rozvojová pomoc: hlavním zaměřením je začlenit ICT do rozvojových projektů v případech, kdy může ICT přinést přidanou hodnotu, včetně podpory lidských práv a demokratizace.

- Ekonomická spolupráce: dialog na politické úrovni a dialog na regulační úrovni mezi Unií a jejími partnery byl ustaven a nachází přirozené pokračování v provádění programů pro spolupráci.[5]

- Mezinárodní vědecká spolupráce: spolupráce ve výzkumu a technologickém rozvoji, zejména v rámci programu technologií informační společnosti, pomáhá vzájemně podporovat prospěšné partnerství stejnou měrou s rozvinutými i se vznikajícími ekonomikami.

- Finanční instituce: je potřeba prozkoumat spolupráci s finančními institucemi EU, jako je například Evropská investiční banka, na projektech a programech.

Partners tví pro spolupráci

Mohly by být určeny následující kategorie partnerů s maximálním účinkem:

- Třetí země nebo regiony se stávajícími dohodami o spolupráci : to je například Latinská Amerika, státy africké, karibské a tichomořské oblasti (AKT), oblast Středomoří nebo nové nezávislé státy.

- Sítě zainteresovaných stran a partnerství veřejného a soukromého sektoru: to zahrnuje spolupráci s různými organizacemi občanské společnosti, regulačními orgány, organizacemi pro rozvoj nebo výzkumnými subjekty. Klíčem úspěchu je závazek a účast soukromého sektoru a občanské společnosti na rozvržení akčního plánu. Mohla by být zvážena spolupráce s jednotlivými společnostmi, oborovými sdruženími, organizacemi uživatelů a nevládními organizacemi.

- Spolupráce s mezinárodními organizacemi: Za účelem zvýšení součinnosti by mohla být zvážena spolupráce se Spojenými národy a různými mezinárodními organizacemi.

DALšÍ ROZPRACOVÁNÍ NEVYřEšENÝCH OTÁZEK PRVNÍ FÁZE

Ženevská vrcholná schůzka souhlasila se zřízením dvou pracovních skupin pod pravomocí generálního tajemníka OSN pro dvě nejvíce sporné otázky první fáze: řízení internetu a financování.

Pracovní skupina OSN pro řízení internetu

Prvořadým cílem veřejné politiky je nepřetržitá stabilita a růst internetu a jeho schopnost poskytovat sociální a ekonomický prospěch. Je třeba stavět na současné struktuře internetu za účelem posílení jeho stability a potenciálu růstu. Kdekoliv je to možné, měl by přístup k vytváření politiky zdola zapojit všechny zainteresované strany, zejména rozvojové země, jejichž účast na vytváření politiky může být zvýšena. Klíčovými prioritami pro vlády je pojmenování a řešení problémů internetu, zabezpečení a provozní spolehlivost internetu, včetně spamu; tyto priority mají přímý účinek na řádné fungování internetu. Zároveň je pro internet důležitý široký rozsah otázek veřejného zájmu, jako je například rizikový obsah, ochrana a utajení dat, ochrana spotřebitele, e-obchod, práva k duševnímu vlastnictví a digitální propast. Komise by mohla uvážit aktivní účast v pracovní skupině OSN.

Pracovní skupina OSN pro financování

Jedním z hlavních témat ženevské vrcholné schůzky byl boj proti digitální propasti. ICT nebude posuzována izolovaně, ale jako součást celkové rozvojové strategie a politického dialogu s přijímajícími zeměmi. Mezinárodní společenství může hrát aktivní úlohu poukazováním na možné výhody nových politik a pomáháním zainteresovaným zemím při koncipování příslušných politik v závislosti na jejich situaci a prioritách. Komise by mohla zvážit aktivní účast v pracovní skupině OSN v závislosti na konečném složení pracovní skupiny pro financování.

Mezinárodní spolupráce a financování vztahující se na světovou vrcholnou schůzkou o informační společnosti by měly být sestaveny v souvislosti s monterreyským konsensem s navrženými činnostmi na úrovni zahraničních přímých investic a jiných soukromých toků, mezinárodního obchodu i finanční a technické spolupráce.

Ve svém sdělení o pokroku ohledně monterreyského konsensu[6] se Komise zasazuje o výraznější koordinaci EU v oblasti rozvojové spolupráce. Rozvojové země přijímající pomoc a země s ekonomikami v přechodu by mohly být podporovány v posilování jejich schopnosti začlenit ICT do jejich národních rozvojových plánů a strategických dokumentů pro snižování chudoby a efektivně koordinovat financování dárců. V této souvislosti by mohlo být navrženo vypracování dokumentu vymezujícího činnosti členských států a Komise za účelem předložení úplného přehledu rozvojové pomoci poskytnuté Evropskou unií v oblasti ICT.

Další rozpracování společného postoje EU a AKT k informační společnosti pro rozvoj

V tomto společném postoji, podepsaném 10. prosince 2003 v Ženevě, schválila skupina AKT a EU strategické partnerství pro informační společnost za účelem společného přispívání k provádění akčního plánu. Znovu potvrzuje společné rozhodnutí zvýšit spolupráci za účelem vyvinutí strategií informační společnosti řízené poptávkou v zemích a regionech AKT v souvislosti s celkovými rozvojovými strategiemi, včetně případných strategických dokumentů pro snižování chudoby. Jako první krok schválila Komise nedávno „ICT program AKT“.

Horizont ÁLNÍ OTÁZKY INFORMAčNÍ SPOLEčNOSTI

Ženevský akční plán také požaduje činnost v oblasti horizontálních otázek. Pokrok na mezinárodní úrovni by mohl být užitečný zejména v otázkách jako je: zabezpečení, spam, různé softwarové modely, práva k duševnímu vlastnictví. Některé z těchto otázek jsou již projednávány v jiných mezinárodních fórech (např. práva k duševnímu vlastnictví ve Světové organizaci duševního vlastnictví) a mělo by se posoudit, kde se má konat diskuse, protože Světová vrcholná schůzka o informační společnosti nemusí být nejvhodnějším fórem pro každou z těchto otázek.

Bezpečnost sítě a informací se týká zajištění schopnosti sítě nebo informačního systému odolávat náhodným událostem nebo zlovolným činnostem, které ohrožují přístupnost, autentičnost, neporušenost a důvěrnost dat a souvisejících služeb nabízených nebo přístupných přes tyto sítě a informační systémy. Komunikační sítě jsou globální a otázky bezpečnosti zdůrazňují potřebu jak užší mezinárodní spolupráce, tak společného přístupu. Ačkoliv řada iniciativ vyžaduje přizpůsobení lokálnímu prostředí, je jasné, že mezinárodní spolupráce by měla být rozšířenější. Je třeba prosadit opravdu otevřený, globální a multidisciplinární přístup k zabezpečení za účelem efektivního vyřešení složitosti a globální povahy problémů bezpečnosti.

Spam (nevyžádaná obchodní sdělení elektronickou poštou) je pro internet dalším problémem, který může poškodit důvěru v používání ICT. Za účelem efektivního boje proti spamu, a tím provádění akčního plánu, by mělo být přijato odpovídající opatření jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Snahy v EU a jiných regionech světa by se měly odrazit v podobných snahách na globální úrovni. Evropská komise podporuje jak dvoustrannou spolupráci, tak mnohostrannou spolupráci, mimo jiné v organizacích jako jsou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Mezinárodní telekomunikační unie. Světová vrcholná schůzka o informační společnosti by měla usilovat o prosazování větší informovanosti, i potřeby efektivní legislativy proti spamu, potřeby mezinárodní spolupráce při vynucování práva, potřeby nejlepší praxe a (technických) řešení průmyslem a větší informovanosti uživatelů.

Světová vrcholná schůzka o informační společnosti schválila stimulaci výzkumu a informovanosti mezi všemi zainteresovanými stranami o možnostech nabízených různými softwarovými modely , a prostředcích jejich vytvoření, včetně softwaru chráněného vlastnickým právem, softwaru z otevřených zdrojů a bezplatného softwaru za účelem zvýšení konkurence, svobody volby a cenové přístupnosti, a všem zainteresovaným stranám umožnění zhodnotit, které řešení nejlépe vyhovuje jejich požadavkům. To by mělo být viděno zejména ve spolupráci s rozvojovým světem. Společné normy pro přístup na web, a také pro vybavení ICT, mohou vést k lepším a levnějším výrobkům, které by byly kompatibilní přes hranice a usnadňovaly přístup k informační společnosti a souvisejícím službám velkému množství potenciálních uživatelů, kteří jsou dnes z tohoto přístupu vyloučeni. Průmysl bude také těžit z možnosti mít rozsáhlejší trhy, a vlády a veřejné správy by mohly nabízet lépe přístupné služby a prostředí pro své zaměstnance a pro celou veřejnost.

Pokud jde o ochranu práv k duševnímu vlastnictví , světová vrcholná schůzka o informační společnosti došla k závěru, že je důležité podpořit inovaci a kreativitu v informační společnosti. Podporování smysluplné účasti všech v otázkách práv k duševnímu vlastnictví a sdílení znalostí prostřednictvím komplexní informovanosti a budování schopnosti je nezbytné pro informační společnost zaměřenou na sociální integraci. EU přikládá velký význam odpovídající ochraně práv k duševnímu vlastnictví a zřetelu na stanovená pravidla a jejich prosazování.

Iniciativy EU přijaté pro řešení těchto horizontálních otázek (např. ENISA, Akční plán pro bezpečné užívání internetu) by mohly být použity jako vzory pro činnosti na všeobecné úrovni a mohly by zaujmout širší vedoucí postavení při plnění závěrů Světové vrcholné schůzky o informační společnosti.

Závěry

EU má širokou nabídku mezinárodní spolupráce v informační společnosti, která může být použita jako základ činností, které budou rozvíjeny pro tuniskou vrcholnou schůzku. Toto sdělení podává nástin možných činností, které by mohly být podrobněji rozvinuty během koordinačního procesu pro druhou fázi Světové vrcholné schůzky o informační společnosti.

Návrhy v tomto sdělení mohou vytvořit základ pro vstup EU do druhé fáze Světové vrcholné schůzky o informační společnosti, což umožní Komisi a členským státům mít připraven souhrnný balíček činností pro tuniskou fázi za účelem přispění k úspěchu tuniské vrcholné schůzky.

[1] Evropská unie a Spojené národy: Volba mnohostrannosti – KOM(2003) 526, 10.9.2003

[2] Směrem ke globálnímu partnerství v informační společnosti: Výhled EU v souvislosti se Světovou schůzkou Spojených národů o informační společnosti (WSIS) - KOM(2003) 271, 19.5.2003

[3] Směrem ke globálnímu partnerství v informační společnosti: Realizace závěrů ženevského sejití Světové vrcholné schůzky o informační společnosti (WSIS) - KOM(2004) 111, 17.2.2004

[4] Design pro všechny je designem hlavních výrobků a služeb, které mají být přístupné co nejširšímu spektru uživatelů.

[5] Programy pro spolupráci s partnerskými zeměmi EU v Asii, Latinské Americe a Středomoří zahrnují předváděcí projekty v oblasti vzdělání, zdravotnictví, místní vlády a e-začlenění. Doplňkové iniciativy jsou zaměřeny na posílení výzkumných sítí a sítí zainteresovaných stran.

[6] Převedení Monterreyského konsensu do praxe: přispění Evropské unie – KOM(2004) 150, 5.3.2004