EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32006D0744

2006/744/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 8. března 2006 o státní podpoře Německa poskytnuté společnosti Magog Schiefergruben GmbH & Co. KG (oznámeno pod číslem dokumentu K(2006) 641) (Text s významem pro EHP)

Úř. věst. L 307, 7.11.2006, p. 196–204 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2006/744/oj

7.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 307/196


ROZHODNUTÍ KOMISE

8. března 2006

státní podpoře Německa poskytnuté společnosti Magog Schiefergruben GmbH & Co. KG

(oznámeno pod číslem dokumentu K(2006) 641)

(Pouze německé znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2006/744/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ -

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, zejména na čl. 88 odst. 2 pododst. 1 této smlouvy,

s ohledem na o Smlouvu o Evropském hospodářském prostoru, zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této smlouvy,

po vyžádání vyjádření účastníků (1) podle těchto článků a po zohlednění jejich stanovisek,

vzhledem k těmto důvodům:

I.   ŘÍZENÍ

(1)

Dne 12. listopadu 2003 byla Komisi doručena stížnost německého konkurenta společnosti Magog kvůli domnělé státní podpoře poskytnuté ve prospěch společnosti Schiefergruben Magog GmbH & Co. KG (dále jen „Magog“). Komise si dne 25. listopadu 2003 vyžádala od Německa informace vztahující se k věci, které Německo sdělilo dopisem ze dne 4. března 2004, jenž byl téhož dne doručen.

(2)

Dne 6. října 2004 zahájila Komise formální přezkumné řízení kvůli dotčené podpoře. Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (2). Komise vyzvala všechny účastníky řízení, aby zaujali stanovisko k tvrzené podpoře. Na základě této výzvy obdržela Komise dopisem ze dne 14. prosince 2004, který jí byl doručen dne 16. prosince 2004, vyjádření od společností Rathscheck Schiefer und Dachsysteme KG, I. B. Rathscheck Söhne KG Moselschiefer-Bergwerke a Theis-Böger GmbH (dále jen „Rathscheck a Theis-Böger“) a dopisem ze dne 7. prosince 2004, který byl doručen 13. prosince 2004, obdržela Komise vyjádření od třetí osoby, která si nepřála být jmenována.

(3)

Vyjádření byla odeslána Německu dopisy ze dne 3. ledna 2005 a 7. července 2005. Německo na tato vyjádření odpovědělo dopisem ze dne 11. března 2005, který byl doručen téhož dne, a dopisem ze dne 31. srpna 2005, který byl doručen dne 1. září 2005.

(4)

Na zahájení formálního přezkumného řízení odpovědělo Německo dopisem ze dne 6. prosince 2004, který byl doručen dne 13. prosince 2004. Komise si dne 5. října 2005 vyžádala další informace, které Německo sdělilo dopisem ze dne 15. listopadu 2005, jenž byl doručen dne 16. listopadu 2005. Přílohy byly poslány dopisem ze dne 18. listopadu, jenž byl doručen 24. listopadu 2005. Dopisem ze dne 21. prosince 2005, který byl doručen téhož dne, sdělilo Německo další informace.

II.   POPIS PODPORY

2.1.   Zvýhodněný podnik

(5)

Zvýhodněný podnik Magog se sídlem Bad Fredeburg, Severní Porýní-Vestfálsko, se zabývá produkcí břidlice. V roce 2002 podnik zaměstnával 43 pracovníků a měl bilanční sumu menší než 5 miliónů EUR. Vzhledem k tomu, že je splněno kritérium nezávislosti, je třeba zařadit podnik mezi malé podniky ve smyslu doporučení Komise ze dne 6. května 2003, které se týká definice nejmenších podniků, jakož i malých a středních podniků (3).

2.2.   Záměr

(6)

Na základě žádosti Westfälischer Schieferverband e. V. podpořila spolková země Severní Porýní-Vestfálsko v letech 2002 až 2003 vývoj nového postupu na řezání střešní břidlice (projekt „Vývoj a zkoušky robotizované, číslicově řízené výroby v oblasti těžby střešní břidlice“). Projekt byl prováděn společností Magog, která je členem Westfälisch Schieferverband e. V., ve spolupráci s jednou vysokou školou hospodářství a techniky.

(7)

Podle údajů Německa spočíval cíl záměru ve vývoji inovativní techniky pro zpracování střešní břidlice tak, aby se snížila zdravotní zátěž pracovníků. Doposud převážně manuální dokončovací úpravy střešní břidlice způsobovaly tělesnou zátěž pracovníkům. Z německého pohledu přispěl projekt podstatně ke zvýšení bezpečnosti práce a představuje model pro celou oblast těžby střešní břidlice.

(8)

Podle návrhu se celý projekt „Vývoj a zkoušky robotizované, číslicově řízené výroby v oblasti těžby střešní břidlice“ skládal ze tří fází: jako první měl být vyvinut prototyp, druhá fáze předvídala výstavbu haly a ve třetí fázi měla být nová technika uvedena do praxe.

(9)

Pouze první fáze byl podporována spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko. Náklady na první fázi byly původně stanoveny na částku 1 293 110 EUR, přičemž spolková země Severní Porýní-Vestfálsko měla převzít 60 % nákladů, tzn. 775 866 EUR. Na konci činily náklady na první fázi částku 1 223 945 EUR, z čehož bylo spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko financováno 702 093 EUR (57 %).

(10)

Konečné náklady na první fázi lze rozčlenit podle

tabulka 1:

 

EUR

Studie proveditelnosti

25 565

Vývoj prototypu (zařízení 1)

464 410

Vývoj a pořízení dvou výrobních zařízení (zařízení 2 a 3)

733 970

CELKEM

1 223 945

(11)

Společnost Magog zadala zhotovení studie proveditelnosti vývoje robotizované, číslicově řízené výroby v oblasti těžby střešní břidlice, která byla vyhotovena v březnu 2002. Náklady studie činily 25 565 EUR.

(12)

Podle studie proveditelnosti byl v areálu společnosti Magog vyvinut a postaven prototyp, který nesloužil průmyslové výrobě, ale pouze testovacím účelům (zařízení 1). Otestování se konalo v listopadu a prosinci 2002 a prototyp byl v lednu 2003 rozebrán na součástky. Náklady na zhotovení prototypu činily 464 410 EUR.

(13)

Na základě zkušeností získaných otestováním prototypu postavil podnik zařízení pro průmyslovou výrobu. Testování ukázalo, že kvůli různé velikosti střešních břidlic by pro průmyslovou výrobu byla nutná alespoň dvě zařízení. První zařízení využitelné pro průmyslovou výrobu bylo postaveno v lednu 2003 (zařízení 2), druhé bylo postaveno v dubnu 2003 (zařízení 3). V průběhu roku 2003 byla zařízení 2 a 3 dále testována, aby se jejich provoz zlepšil. Od počátku roku 2004 probíhá výroba na zařízeních 2 a 3 bezproblémově. Náklady na zařízení 2 a 3 činily 733 970 EUR.

(14)

Fáze 1 popsaná v odstavcích 8-13 byla částí celkového konceptu modernizace výrobního procesu ve společnosti Magog, který zahrnoval další fáze. Fáze 2 a 3 byly zahájeny v roce 2003 a skončily v roce 2005. Kromě toho byly od roku 2002 uskutečněny investice do těžby břidlice (ražení chodeb). Podle údajů Německa zahrnovaly fáze 2 a 3 a ražení chodeb následující investice, které byly částí obecného konceptu modernizace

tabulka 2:

 

 

EUR

1

hala 2002

16 576

2

hala 2005

213 175

3

pila

267 774

4

úprava vody

35 740

5

připojení kanceláře

2 570

6

trhací přístroj

105 840

7

náklady na patent

65 128

8

ražení chodeb 2002-2005

557 378

9

ražení chodeb 2006-2007

176 800

10

personální mzdové náklady (vedoucí projektu/inženýr 2004/2005)

84 247

11

demolice provozní budovy

8 245

12

architektův honorář

5 733

 

CELKEM

1 539 205  (4)

(15)

Náklady uváděné na „halu 2002“ ve výši 16 576 EUR se týkaly opravy a renovace existující pilnice v roce 2002 (bod 1 v tabulce 2).

(16)

Investice do „haly 2005“ se týkaly tehdejšího skladu, který byl v letech 2004 a 2005 výrazně přestavěn a nyní se používá pro výrobu (bod 2). Přestavba haly byla nutná, aby do ní bylo možné umístit nový výrobní proces opírající se o nově vyvíjené roboty. Přestavba haly zahrnovala také pořízení nové pily (bod 3), která byla potřebná pro vestavbu nových robotů.

(17)

Pro nový výrobní proces bylo potřeba rovněž pořídit nové zařízení na úpravu vody nutné pro chlazení nové pily (bod 4). Nová pila je větší než původní, a má proto zvýšenou potřebu vody. Náklady na připojení kanceláře (bod 5) souvisejí také s investicemi do haly 2005 a do pily.

(18)

Trhací přístroj (bod 6) je vozidlo, kterého se používá při dobývání břidlice v těžebním závodě a byl získán společností Magog v roce 2004.

(19)

U patentových nákladů v bodě 7 se jedná o poplatky právníkům za přihlášení patentů, které jsou spojeny s projektem.

(20)

U nákladů v oblasti těžby břidlice v letech 2002 – 2005 se jedná o investice do ražení chodeb (bod 8). Na roky 2006 a 2007 jsou náklady podniku na ražbu chodeb v obou těchto letech odhadovány na částku uvedenou pod bodem 9. Náklady na vedoucího projektu a inženýra v letech 2004/2005 (bod 10) souvisejí s těžebními činnostmi uváděnými v bodech 8 a 9.

(21)

Náklady na demolici budovy (bod 11) vznikly v červenci 2005 a týkaly se demolice blíže neoznačené provozní budovy.

(22)

Architektův honorář (bod 12) lze rozčlenit dále na 3 600 EUR za stavbu „haly 2005“ a 2 133 EUR za další položky.

2.3.   Finanční opatření

(23)

Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko poskytla příspěvek ve výši 702 093 EUR na základě „Technologického programu hornictví“. Cílem tohoto programu byla podpora projektů, které přispívají ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků v hornictví, jakož i ke zlepšení životního prostředí v hornictví. Programem potenciálně zvýhodněná byla technicko-vědecká občanská zařízení. Program byl zastaven ke konci roku 2003.

(24)

Rozhodnutí o poskytnutí podpory bylo vydáno dne 19. prosince 2001. Příspěvek byl vyplácen v období srpen 2002 až prosinec 2003 v několika splátkách podle průběhu projektu.

(25)

Společnost Magog disponuje veškerými vlastnickými právy k výsledkům projektu a veškerými užívacími právy. Část výnosů, které případně společnost Magog získá zhodnocením výsledků, musí odvést spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Odsouhlasení příspěvku bylo vázáno na podmínku dalšího šíření výsledků projektu. Společnost Magog musí zveřejnit výsledky alespoň v jednom uznávaném německém odborném časopise. Podle německých údajů udělila společnost Magog licenci jednomu soutěžiteli. Článek o výsledcích byl uveřejněn v časopise hornického svazu „Bergbau“.

III.   DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO PŘEZKUMNÉHO ŘÍZENÍ

(26)

Komise zahájila formální přezkumné řízení, protože má pochybnosti o tom, že finanční opatření nepředstavuje státní podporu, jak tvrdí Německo. Podle názoru Komise zajistilo finanční opatření společnosti Magog selektivní výhodu, protože zavedení nové technologie zvýšilo produktivitu podniku a zlepšilo jeho konkurenceschopnost, aniž by podnik musel nést všechny náklady. Komise je mimo jiné také toho názoru, že byl narušen obchod mezi členskými státy.

(27)

Ohledně možných výjimek podle čl. 87 odst. 3 Smlouvy o založení ES (dále jen „SES“) Komise nejprve konstatovala, že společnost Magog nemá své sídlo v oblasti podpory podle čl. 87 odst. 3 písm. a) nebo c) SES.

(28)

Podle názoru Komise by mohl být projekt případně hodnocen jako investiční záměr ve smyslu nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 SES na státní podpory malým a středním podnikům (5), avšak zpochybnila, že byla dodržena přípustná horní hranice ve výši 7,5 % hrubé míry podpory způsobilých investičních nákladů u středních podniků a 15 % hrubé míry podpory u malých podniků.

(29)

Komise vzala rovněž v úvahu, že část projektu by mohla být zařazena jako předvýrobní vývojová činnost ve smyslu komunitárního rámce pro státní výzkumné a vývojové podpory (6), podle něhož jsou přípustné státní podpory pro základní výzkum, aplikovaný výzkum a předvýrobní vývoj. Přitom ovšem vyslovila pochybnost, zda byla dodržena přípustná hrubá míra podpory ve výši 35 % u malých a středních podniků.

(30)

Komise dále uvedla, že posoudila slučitelnost podpory se společným zájmem obecně a zvláště pak s cílem ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků ve smyslu článku 137 SES.

IV.   VYJÁDŘENÍ ÚČASTNÍKU

(31)

Komise obdržela vyjádření od firem Rathscheck a Theis-Böger, jakož i od soutěžitele, který si nepřál být jmenován.

4.1.   Rathscheck a Theis-Böger

(32)

Ve svém vyjádření k zahájení formálního přezkumného řízení společnosti Rathscheck a Theis-Böger objasnily, že trh se střešní břidlicí je jednotným trhem a že neexistuje žádný zvláštní trh pro „staroněmeckou krytinu“. I kdyby byla „staroněmecká krytina“ odděleným trhem, vedla by podpora přesto k ovlivnění hospodářské soutěže, protože nový robot by mohl být použit i k výrobě běžné střešní břidlice a španělští výrobci břidlice nejsou činní pouze na trhu s konečnými produkty, nýbrž také na trhu s meziprodukty. Společnosti Rathscheck a Theis-Böger poukázaly na to, že v rostoucí míře vyrábí „staroněmeckou krytinu“ ze španělské surové břidlice.

(33)

K možné slučitelnosti se společným trhem prohlásily společnosti Rathscheck a Theis-Böger, že podpora není slučitelná se společným trhem, neboť dává společnosti Magog možnost nabízet svoje produkty na trhu za nižší cenu než konkurenti a dokonce za nižší cenu než španělské podniky.

(34)

Společnosti Rathscheck a Theis-Böger odmítly tvrzení Německa, že příspěvek neposkytuje společnosti Magog žádnou výhodu. Sama společnost Magog nepopřela, že podpora přispěje k výraznému zvýšení rentability.

(35)

Společnosti Rathscheck a Theis-Böger předložily také informace o pozadí trhu se střešní břidlicí. Poukázaly na to, že celková produkce střešní břidlice má ve Společenství od roku 2001 sestupnou tendenci. Na Španělsko, které je jedinou zemí s výrazným přebytkem vývozu, připadá 95 % produkce ve Společenství. Všichni výrobci ve Společenství jsou malými a středními podniky.

(36)

Společnosti Rathscheck a Theis-Böger popřely, že vývoj robotizované číslicově řízené výroby střešní břidlice představuje pravou inovaci. Běžná střešní břidlice se již několik let vyrábí ve Španělsku pomocí velmi moderních přípravových strojů. K zařazení části projektu mezi předvýrobní vývoj poukázaly společnosti Rathscheck a Theis-Böger na to, že v žádném případě nebyla dodržena přípustná míra podpory.

(37)

Společnosti Rathscheck a Theis-Böger odmítly argumentaci Německa, že podpora vede ke zlepšení pracovních podmínek. Podpora nemůže být považována za slučitelnou se společným trhem jenom proto, že slouží cíli ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků ve smyslu článku 137 SES.

4.2.   Soutěžitel, který si nepřál být jmenován

(38)

Soutěžitel, který si nepřál být jmenován, poukázal ve svém vyjádření k zahájení formálního přezkumného řízení na to, že německé stavitelství a trh s krytinami v posledních letech stagnuje. Příspěvek německému výrobci by byl proto škodlivý. On sám vyrábí surovou břidlici, která se používá v Německu k výrobě „staroněmecké břidlice“.

V.   VYJÁDŘENÍ NĚMECKA

(39)

Německo ve svém vyjádření k zahájení formálního přezkumného řízení argumentovalo, že u příspěvku se nejedná o státní podporu, protože obchod mezi členskými státy není dotčen. Břidlice, kterou společnost Magog vyrábí na nově vyvinutém zařízení, představuje obzvláště kvalitní střešní břidlici tzv. staroněmeckou krytinovou desku. Trh pro tuto břidlici je regionálním trhem a omezuje se na určité oblasti v Německu. Obchod mezi členskými státy proto není narušen.

(40)

Pro případ, že by Komise měla zastávat názor, že bude narušen obchod mezi členskými státy, může příspěvek Německa prohlásit za slučitelný se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. c) SES. Opatření splňuje předpoklady předběžné studie k proveditelnosti předvýrobních vývojových činností ve smyslu bodu 5.4. komunitárního rámce pro státní výzkumné a vývojové podpory a předvýrobní vývojové činnosti malého podniku. Kromě toho lze na podporu nahlížet přímo na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) SES jako na podporu slučitelnou se společným trhem. Opatření přispívá k dosažení jednoho z důležitých komunitárních cílů podle článku 137 SES a týká se hospodářské činnosti, u níž, pokud vůbec narušuje hospodářskou soutěž, neexistuje na komunitární úrovni žádná intenzivní soutěž. Německo předložilo kromě toho také podrobný popis projektu, jakož i výkaz nákladů a údaje k postavení podniku jako malého a středního podniku.

(41)

Ve své odpovědi na vyjádření společnosti Rathscheck a Theis-Böger Německo zdůraznilo, že obchod mezi členskými státy nebyl narušen. Německo poukázalo na to, že na regionálním trhu existuje intenzivní hospodářská soutěž. Podle názoru Německa nevede provádění projektu k poklesu výrobních nákladů u společnosti Magog. Projekt je možno podporovat kromě toho i podle komunitárního rámce pro státní výzkumné a vývojové podpory, přičemž podpora může být zařazena mezi podpory slučitelné se společným trhem. Německo zpochybnilo správnost argumentace společnosti Rathscheck a Theis-Böger, podle níž mají vyrábět „staroněmeckou krytinu“ ze španělské surové břidlice.

(42)

K vyjádření soutěžitele, který si nepřál být jmenován, Německo poznamenalo, že podporovaní roboti nejsou používáni k výrobě břidlice, která ve Španělsku běžně převládala. Neexistuje proto žádné narušení hospodářské soutěže ve vztahu ke španělské břidlici. Prohlášení soutěžitele, který si nepřál být jmenován, že vyrábí břidlici, která se v Německu používá k výrobě „staroněmecké břidlice“, je nesprávné.

VI.   HODNOCENÍ

6.1.   Existence podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 SES

(43)

Podle čl. 87 odst. 1 SES jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem. Podle konstantní judikatury Evropského soudního dvora je předpoklad ovlivnění obchodu splněn, pokud zvýhodněný podnik vykonává hospodářskou činnost, která je předmětem obchodu mezi členskými státy.

(44)

Podle názoru Komise poskytuje projekt a podpora spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko společnosti Magog výhodu. Příspěvek podpořil podnik při modernizaci jeho výrobního procesu pomocí pořízení nových zařízení. To potvrdily i vlastní podnikové internetové stránky, podle nichž byl projekt prováděn za účelem automatizace řezacího procesu, aby mohl podnik vyrábět cenově příznivou velmi kvalitní břidlici, a tím aby mohl zvýšit svoji konkurenceschopnost. Podpora zvýhodnila společnost Magog, protože jej společnost nezískala na trhu, a proto hrozí, že naruší hospodářskou soutěž.

(45)

Co se týče ovlivnění obchodu mezi členskými státy, Komise konstatuje, že speciální kvalitativně vysoce hodnocená střešní břidlice, kterou vyrábí společnost Magog, nevytváří žádný speciální trh, nýbrž je třeba ji považovat za část společného trhu se střešní břidlicí. Německo argumentovalo, že výroba a odbyt „staroněmecké břidlice“ se omezuje na určité regiony a že „staroněmeckou břidlici“ nelze na straně poptávky nahradit kvůli její ceně a jejímu účelu použití pomocí běžné střešní břidlice. Komise je naproti tomu toho názoru, že skutečnost, že „staroněmecká břidlice“ je dražší než běžně obchodovaná střešní břidlice a že je poptávána pouze určitými spotřebiteli se zvláštním historickým zájmem, neospravedlňuje závěr považovat „staroněmeckou břidlici“ za zvláštní trh.

(46)

Podle stěžovatele činí celková produkce břidlice ve Společenství 743 000 tun. Španělsko je zdaleka největším výrobcem střešní břidlice a vyváží významnou část své produkce. Německo vyrábí kolem 9 000 až 10 000 tun střešní břidlice. Podle údajů Německa bylo v roce 2002 dovezeno do Německa více než 100 000 tun španělské střešní břidlice. Komise proto dospěla k závěru, že na trhu se střešní břidlicí existuje obchod mezi členskými státy a že mezi společností Magog a výrobci z jiných členských států existuje hospodářská soutěž.

(47)

Opatření bylo uskutečněno spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko. Tím pádem je financováno ze státních prostředků a je třeba je přičíst státu.

(48)

Komise proto dospěla k závěru, že je třeba příspěvek považovat za státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 SES, a proto je třeba prošetřit jeho slučitelnost se společným trhem.

6.2.   Výjimky podle čl. 87 odst. 2 a 3 SES

(49)

Ustanovení čl. 87 odst. 2 a 3 SES předvídají výjimky z obecného zákazu státních podpor zakotveného v odstavci 1.

(50)

Výjimky v čl. 87 odst. 2 SES se v daném případě neuplatní, neboť podpora nemá sociální charakter, není poskytnuta individuálním spotřebitelům ani nemá za cíl odstranit škody, které vznikly přírodními katastrofami nebo jiným mimořádnými událostmi. Rovněž tak není podpora poskytnuta určitým oblastem, které byly postiženy rozdělením Spolkové republiky Německo.

(51)

Ohledně možných výjimek podle čl. 87 odst. 3 SES je třeba konstatovat, že projekt není uskutečňován v oblasti podpory podle čl. 87 odst. 3 písm. a) nebo c) SES, a proto nepřichází regionální podpora do úvahy.

(52)

Nařízení (ES) č. 70/2001 ve znění nařízení (ES) č. 364/2004 (7), které rozšiřuje oblast použití na podporu výzkumu a vývoje, umožňuje státní podpory malým a středním podnikům pro základní výzkum, aplikovaný výzkum a předvýrobní vývoj. Ačkoliv bylo předmětné opatření poskytnuto před nabytím platnosti nařízení (ES) č. 364/2004, je nařízení (ES) č. 70/2001 ve svém změněném znění použitelné, protože podle jeho článku 9a je jednotlivá podpora, která byla poskytnuta před nabytím platnosti nařízení (ES) č. 364/2004 bez povolení Komise při porušení oznamovací povinnosti v čl. 88 odst. 3, slučitelná se společným trhem, pokud splňuje předpoklady nařízení (ES) č. 70/2001 v pozměněném znění.

(53)

Základní výzkum je v článku 2 nařízení (ES) č. 70/2001 definován jako činnost zaměřená na rozšíření vědeckých a technických poznatků, které nejsou spojeny s průmyslovými či obchodními cíli. Aplikovaný výzkum je definován jako plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků, jejichž cílem je využít tyto poznatky k vývoji nových výrobků, postupů nebo služeb nebo ke značnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Vzhledem k tomu, že u stávajícího projektu jde o vývoj prototypu a dvou zařízení, které mají být využity ve výrobě, nejedná se jednoznačně ani o základní výzkum, ani o výzkum aplikovaný.

(54)

Ve stejném článku je definován předvýrobní vývoj jako převedení poznatků aplikovaného výzkumu na projekt, schéma nebo návrh nových, upravených nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb, bez ohledu na to, zda jsou určeny k prodeji nebo k použití, včetně vytvoření prvního prototypu určeného k neobchodním účelům. Kromě toho může rovněž zahrnovat koncepční projektování a návrh alternativních výrobků, postupů nebo služeb jako třeba první demonstrační nebo pilotní projekty, pokud nemohou být přeměněny nebo určeny k průmyslovému použití či obchodnímu využití.

(55)

Komise konstatuje, že první fáze projektu spočívala ve vývoji prototypu a dvou zařízení, které byly následně začleněny do výrobního procesu. Pořízení dvou posledně jmenovaných zařízení nelze podřadit pod předvýrobní vývoj, neboť tato zařízení jsou používána ve výrobě. Naproti tomu vývoj prototypu může být podle názoru Komise považován za předvýrobní vývoj. Prototyp je částí projektu vylepšeného výrobního procesu. Nepoužije se ve výrobě, protože byl v roce 2003 demontován. Ohledně inovativního charakteru bere Komise na vědomí, že vyvíjený prototyp se ve shodě s Německem výrazně odlišuje od dokončovacích strojů používaných k výrobě běžné břidlice ve Španělsku, které nebyly vhodné k výrobě „staroněmecké krytiny“. Navíc byly společnosti Magog v návaznosti na aplikaci projektu uděleny také patenty.

(56)

Podle čl. 5a odst. 3 nařízení (ES) č. 70/2001 činí přípustná nejvyšší hrubá míra podpory pro předvýrobní vývoj u malých a středních podniků 35 % ze způsobilých nákladů na projekt. Ustanovení čl. 5a odst. 4 dovoluje navýšení až o 10 %, pokud jsou výsledky projektu zpřístupněny na odborných kongresech či vědeckých konferencích širokého dosahu nebo pokud jsou uveřejněny ve vědeckých a technických odborných časopisech.

(57)

Část výsledků byla zpřístupněna jinému podniku ve formě licence. Kromě toho budou výsledky projektu uveřejněny v odborném časopise. Komise proto dospěla k závěru, že ke stropu podpory ve výši 35 % je možné připočítat navýšení 10 %, takže přípustná nejvyšší možná míra podpory činí 45 %. Vzhledem k tomu, že náklady prototypu činily 464 410 EUR, činí přípustná podpora 208 985 EUR.

(58)

Nadto lze na studii proveditelnosti v rámci fáze 1 nahlížet jako na studii k prozkoumání technické proveditelnosti na předpolí předvýrobního vývoje ve smyslu článku 5b nařízení (ES) č. 70/2001, pro niž je přípustná míra podpory až do výše 75 % způsobilých nákladů. Náklady na studii proveditelnosti činily 25 565 EUR, takže přípustná výše podpory činí 19 174 EUR. Celková výše přípustné podpory podle nařízení (ES) č. 70/2001 činí tedy 228 158 EUR.

(59)

Jak již bylo rozvedeno v odstavci (55), není na pořízení zařízení 2 a 3, které se používají pro aplikovanou výrobu, možné nahlížet jako na předvýrobní vývoj, a proto nepřicházejí do úvahy podpory ve smyslu komunitárního rámce pro státní výzkumné a vývojové podpory. Na pořízení těchto zařízení může být nicméně nahlíženo jako na investice do hmotných a nehmotných aktiv ve smyslu nařízení (ES) č. 70/2001, protože jejich pořízením se dosáhne zásadní změny výrobního procesu společnosti Magog pomocí racionalizace a modernizace stávajícího výrobního procesu.

(60)

Článek 4 nařízení (ES) č. 70/2001 umožňuje podporu pro investice do hmotných a nehmotných aktiv až do 15 % hrubé míry podpory pro malé podniky. Podle článku 2 se investicemi do hmotných aktiv rozumí investice do dlouhodobých aktiv spojených s vybudováním nového podniku, rozšířením stávajícího podniku, anebo spojených s vyvíjením činnosti vedoucí k základní změně výrobků nebo stávajícího výrobního procesu (zejména pomocí racionalizace, diverzifikace nebo modernizace). Investicemi do nehmotných aktiv se rozumí investice do převodu technologie získáním patentových práv, licencí, know-how nebo nepatentovaných technických znalostí.

(61)

Náklady na zařízení 2 a 3 činily 733 970 EUR. Německo je toho názoru, že také náklady na fázi 2 a 3 a na ražbu chodeb by měly být zařazeny mezi investice do hmotných a nehmotných aktiv ve smyslu nařízení (ES) č. 70/2001 a na základě toho by měly být způsobilé podpory.

(62)

Podle názoru Komise představují náklady na pořízení haly na nový výrobní proces (bod 2 v tabulce 2), pořízení pily na nový výrobní proces (bod 3) a investice do přípravny vody (bod 4) a do připojení kanceláře (bod 5) investice do hmotných aktiv ve smyslu nařízení (ES) č. 70/2001. Tyto investice jsou částí projektu racionalizace a modernizace výrobního procesu společnosti Magog, a tím pádem mohou být podle nařízení (ES) č. 70/2001 způsobilé k podpoře. Kromě toho je podle názoru Komise způsobilý podpory i architektův honorář na pořízení „haly 2005“ (3 600 EUR), protože je částí nákladů na „halu 2005“. Náklady na tato opatření činí dohromady 522 859 EUR.

(63)

Na rozdíl od Německa dospěla Komise k závěru, že zbývající náklady fáze 2 a 3, jakož i ražba chodeb nejsou způsobilé podpory. Investice do „haly 2002“ (bod 1 v tabulce 2) se týkaly opravy a renovace stávající pily v roce 2002 a jako takové přestavují čisté náhradní investice, které podle nařízení (ES) 70/2001 nejsou způsobilé podpory.

(64)

Trhací přístroj je stroj, který se používá při dobývání břidlice v dole (bod 6). Podle názoru Komise nepředstavuje pořízení tohoto stroje investici do hmotných aktiv ve smyslu nařízení (ES) č. 70/2001, spíše se jedná u nákladů na pořízení tohoto stroje o čistě provozní náklady. Pořízení trhacího stroje není částí investičního projektu racionalizace a modernizace výrobního procesu společnosti Magog.

(65)

Náklady na patenty ve formě honoráře pro právníka za ohlášení patentu (bod 7) jsou sice spjaty s racionalizačním a modernizačním projektem, ale nepředstavují náklady způsobilé k podpoře ve smyslu nařízení (ES) č. 70/2001, protože se nejedná o investice na nehmotných aktiv.

(66)

Náklady na ražbu chodeb v letech 2002 až 2005 (bod 8) a předpokládané náklady na ražbu chodeb v letech 2006 až 2007 (bod 9) jsou podle názoru Komise běžnými provozními náklady a není možno je považovat za investice do hmotných aktiv ve smyslu nařízení (ES) 70/2001. To stejné platí pro náklady na vedoucího projektu a inženýra v letech 2004/2005, které byly spojeny s ražbou chodeb (bod 10).

(67)

Kromě toho nejsou podle názoru Komise náklady na demolici budovy vzniklé v roce 2005 rovněž způsobilé podpory, protože demolice budovy nebyla částí investičního projektu modernizace a racionalizace výrobního procesu. Demolice spadá spíše do normální obchodní činnosti společnosti Magog, a neodpovídá proto definici investice do hmotných a nehmotných aktiv podle nařízení (ES) č. 70/2001. Zbývající část architektova honoráře (bod 12), který nebyl spjat s „halou 2005“, není podle názoru Komise také částí investičního projektu, protože tento honorář není spojen s investicemi, které jsou částí modernizačního a racionalizačního projektu.

(68)

Komise dospěla následně k závěru, že náklady způsobilé podpory na investice do hmotných aktiv a na investice do nehmotných aktiv podle nařízení (ES) č. 70/2001 činí 733 370 EUR na fázi 1 a 522 859 EUR na fáze 2 a 3, tedy celkově 1 256 829 EUR. Vzhledem k tomu, že přípustná míra podpory pro malé podniky činí 15 %, vyplývá z ní přípustný příspěvek na podporu do investic do hmotných a nehmotných aktiv ve výši 188 524 EUR.

(69)

Komise je toho názoru, že v daném případě nelze aplikovat zbývající komunitární předpisy nebo nařízení, které se mj. týkají podpor na záchranu a restrukturalizaci, podpor na ochranu životního prostředí, podpor zaměstnanosti nebo rizikového kapitálu.

(70)

Komise rovněž zkoumala, zda je podpora slučitelná se společným zájmem a speciálně s cílem na ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků ve smyslu článku 137 SES. Podle článku 137 SES Společenství podporuje a doplňuje činnost členských států mimo jiné v oblasti zlepšení pracovního prostředí, tak aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků, a v oblasti zlepšení pracovních podmínek. Komise dospěla k závěru, že podporu nelze považovat za slučitelnou se společným trhem, protože neslouží primárně ke zlepšení pracovního prostředí a k ochraně zdraví a bezpečnosti pracovníků, nýbrž slouží především racionalizaci a modernizaci výrobního procesu společnosti Magog. Skutečnost, že projekt (jako vedlejší efekt) také přispívá ke zlepšení pracovních podmínek a snižuje manuální práci a zatížení hlukem na pracovišti, tento závěr nevyvrací.

VII.   ZÁVĚR

(71)

Komise konstatuje, že Německo poskytlo společnosti Magog podporu ve výši 702 093 EUR v rozporu s čl. 88 odst. 3 SES. Podle názoru Komise lze považovat za slučitelný se společným trhem příspěvek ve výši 416 683 EUR (228 158 EUR ve smyslu komunitárního rámce pro státní výzkumné a vývojové podpory a 188 524 EUR za investice do hmotných a nehmotných aktiv (8) podle nařízení (ES) č. 70/2001. Zbylá částka ve výši 282 410 EUR není slučitelná se společným trhem a musí být vyžádána zpět,

VYDALA NÁSLEDUJÍCÍ ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Státní podpora ve výši 416 683 EUR, kterou Německo poskytlo ve prospěch společnosti Schiefergruben Magog GmbH & Co. KG, je podle čl. 87 odst. 3 písm. c) slučitelná se společným trhem.

Článek 2

Státní podpora ve výši 285 410 EUR, kterou Německo poskytlo ve prospěch společnosti Schiefergruben Magog GmbH & Co. KG, není slučitelná se společným trhem.

Článek 3

1.   Německo učiní všechna potřebná opatření, aby podporu uvedenou v článku 2, která byla protiprávně poskytnuta příjemci, vyžádalo zpět.

2.   Vyžádání podpory se uskuteční neprodleně podle předpisů národního práva, pokud tyto umožňují okamžitý výkon rozhodnutí. Podpora, kterou je nutno vyžádat, zahrnuje úroky od okamžiku, od kterého byla protiprávně poskytnutá podpora dána k dispozici příjemci, až do jejího skutečného vrácení.

3.   Úroky, které je třeba žádat podle odstavce 2, se vypočítají podle článku 9 a článku 11 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (9).

4.   Německo formálně vyzve příjemce podpory uvedeného v článku 2 ve lhůtě do 2 měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí k tomu, aby protiprávní a neslučitelnou podporu a splatné úroky vrátil.

Článek 4

Německo sdělí Komisi do 2 měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí, která opatření přijalo, aby toto rozhodnutí splnilo. K tomu účelu slouží formulář v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno Spolkové republice Německo.

V Bruselu dne 8. března 2006

za Komisi

Neelie KROES

členka Komise


(1)  Úř. věst. C 282, 19.11.2004, s. 3.

(2)  Viz pozn. 1.

(3)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(4)  Z důvodu zaokrouhlení se položky nesečetly přesně.

(5)  Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33.

(6)  Úř. věst. C 45, 17.2.1996, s. 5.

(7)  Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 22.

(8)  Z důvodu zaokrouhlení se položky nesečetly přesně.

(9)  Úř. věst. L 140, 30.11.2004, s. 1.


PŘÍLOHA

INFORMACE K PROVEDENÍ ROZHODNUTÍ KOMISE C(2006)641

1.   Výpočet částky, kterou je třeba vyžádat zpět

1.1.

Zadejte následující údaje k částce neoprávněné státní podpory, která byla poskytnuta příjemci:

Datum vyplacení (1)

Částka podpory (2)

Měna

Název zvýhodněné osoby

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Poznámky:

1.2.

Vysvětlete podrobně, jak byly vypočítány úroky, které je třeba zaplatit za vracenou částku.

2.   Plánované a již uskutečněné opatření k vyžádaní podpory

2.1.

Podrobně vysvětlete, která opatření jsou plánována a které již byla učiněna k tomu, aby bylo zajištěno neprodlené a účinné vrácení podpory. Objasněte rovněž, která alternativní opatření existují na úrovni vnitrostátního práva, aby bylo možno provést vrácení. Uveďte případně i právní základ pro učiněná nebo plánovaná opatření.

2.2.

Do kdy bude vrácení podpory uzavřeno?

3.   Již vrácená podpora

3.1.

Zadejte následující údaje k částkám, které příjemce již zaplatil:

Datum (3)

Částka vrácené podpory

Měna

Název zvýhodněné osoby

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3.2.

Připojte doklady ohledně zaplacení částek uvedených v tabulce pod číslem 3.1.


(1)  

(o)

Datum/data, kdy byla podpora (jednotlivé splátky podpory) dána k dispozici příjemci (pokud byla podpora vyplacena a pokud bude podpora vrácena v několika splátkách, použijte samostatné řádky)

(2)  Částka, která byla příjemci dána k dispozici (ekvivalent hrubé subvence)

(3)  

(o)

Datum, kdy byla podpora vrácena


Top