(1)

Dne 26. listopadu 2008 Evropská komise (dále jen „Komise“) schválila sdělení „Plán evropské hospodářské obnovy“ (dále jen „Plán obnovy“) (1), jehož cílem je překonat současnou finanční krizi v Evropě. Plán obnovy je založen na dvou hlavních prvcích, které se vzájemně posilují. Za prvé se jedná o krátkodobá opatření, jejichž účelem je podpořit poptávku, zachránit pracovní místa a napomoci k obnově důvěry v evropské hospodářství, a za druhé jde o takzvané chytré investování, které by v delším období vyústilo ve větší růst a udržitelnou prosperitu. Plán obnovy zintenzivní a urychlí reformy, které již probíhají na základě Lisabonské strategie.

(2)

V této souvislosti má Společenství úkol vyvarovat se takových veřejných zásahů, které by narušily plnění cíle dosáhnout cílenějších státních podpor a jejich nižšího počtu. Za určitých okolností je však zapotřebí poskytnout dočasnou státní podporu.

(3)

Kontrolní úřad ESVO (dále jen „Úřad“) bere v úvahu, že musí být zavedeny nové nástroje, což umožní, aby pravidla státní podpory byla uplatňována způsobem, kterým se dosáhne maximální flexibility při vypořádání se s krizí, a zároveň se zachovají rovné podmínky pro všechny a zamezí se nepatřičným omezením hospodářské soutěže. Tyto pokyny podrobně upravují řadu dodatečných dočasných možností, jejichž prostřednictvím by státy ESVO mohly poskytnout státní podporu.

(4)

Finanční krize těžce postihla bankovní sektor EHP a v nebývalé míře zasáhla Island. Evropská rada zdůraznila, že i když je o veřejné intervenci třeba rozhodnout na vnitrostátní úrovni, je třeba tak učinit v koordinovaném rámci a na základě řady společných zásad Společenství (2). Komise okamžitě reagovala přijetím různých opatření včetně sdělení o použití pravidel pro poskytování státní podpory na opatření přijatá ve vztahu k finančním institucím v souvislosti se současnou globální finanční krizí (3) a řady rozhodnutí schvalujících podpory na záchranu finančních institucí. Úřad přijal odpovídající opatření (4).

(5)

Dostatečný přístup k financím, který zároveň vyžaduje pouze přijatelné náklady, je základní podmínkou investic, růstu a vytváření pracovních příležitostí soukromým sektorem. Státy ESVO musí používat páky, které získaly v důsledku poskytování rozsáhlé finanční podpory bankovnímu sektoru, aby zajistily, že tato podpora nepovede pouze ke zlepšení finanční situace bank bez přínosu pro celé hospodářství. Podpora finančnímu sektoru by proto měla být náležitě zacílená, aby zaručila, že banky budou pokračovat v běžných úvěrových činnostech. Úřad to zohlední při přezkumu státních podpor poskytnutých bankám.

(6)

Zatímco se jeví, že se situace na finančních trzích zlepšuje, je nyní pociťován úplný dopad finanční krize na reálnou ekonomiku. Závažný hospodářský pokles ovlivňuje širší ekonomiku a zasáhne domácnosti, podniky a zaměstnanost. V důsledku krize na finančních trzích banky především snižují zadluženost a jsou mnohem méně než v předešlých letech ochotné podstupovat riziko, což vede k omezování úvěrů. Tato finanční krize může vyvolat omezení dostupnosti úvěrů, pokles poptávky a hospodářskou recesi.

(7)

Takovéto obtíže mohou ovlivnit nejen slabé společnosti, které nemají zásoby hotovosti, ale také zdravé společnosti, které budou muset čelit náhlému nedostatku nebo dokonce nedostupnosti úvěru. To se bude zejména týkat malých a středních podniků, které v každém případě čelí větším obtížím, pokud jde o přístup k financím, než větší společnosti. Takováto situace by mohla závažně ovlivnit nejen hospodářskou situaci mnoha zdravých společností a jejich zaměstnanců v krátkodobém a střednědobém výhledu, ale také by mohla mít dlouhotrvající nepříznivé účinky, protože se budoucí investice celého EHP – zejména investice do trvale udržitelného růstu a dalších cílů Lisabonské strategie – mohou opozdit nebo od nich dokonce bude nutno upustit.

(8)

V současné finanční situaci by se státy ESVO mohly nechat zlákat k individuálnímu postupu a zejména soupeřit v poskytování dotací na podporu svých společností. Minulé zkušenosti ukazují, že takové jednotlivé akce nemohou být účinné a závažným způsobem poškozují vnitřní trh. Pokud je poskytována podpora, je při úplném zohlednění konkrétní současné hospodářské situace zásadní zajistit rovné podmínky hospodářské soutěže pro společnosti v EHP a vyvarovat se toho, aby státy ESVO soupeřily v poskytování dotací, což by bylo neudržitelné a bylo by to na škodu EHP jako celku. Úkolem politiky hospodářské soutěže je toto zajistit.

(9)

Dočasná dodatečná opatření, která jsou stanovena v těchto pokynech, sledují dva cíle: zaprvé, s ohledem na výjimečné a přechodné problémy s financováním spojené s bankovní krizí, odblokovat poskytování úvěrů bankami společnostem, a tím zaručit kontinuitu, pokud jde o přístup těchto společností k financím. V tomto ohledu jsou malé a střední podniky obzvláště důležité pro celkové hospodářství v EHP a zlepšení jejich finanční situace bude mít také pozitivní účinky na velké společnosti a tedy i na podporu celkového hospodářského růstu a na modernizaci v dlouhodobějším výhledu.

(10)

Druhým cílem je podpořit společnosti, aby pokračovaly v investicích do budoucnosti, zejména do trvale udržitelného hospodářského růstu. Kdyby se v důsledku současné krize měl zastavit nebo dokonce zvrátit výrazný pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti životního prostředí, mohlo by to případně mít dramatické následky. Z tohoto důvodu je zapotřebí poskytnout společnostem dočasnou podporu na investice do projektů v oblasti životního prostředí (které by průmyslu v EHP mohly mimo jiné poskytnout technický náskok), čímž by se spojila naléhavá a nezbytná finanční podpora s dlouhodobým prospěchem pro EHP.

(11)

Tyto pokyny nejprve shrnují různorodé možnosti veřejné podpory, které již jsou státům ESVO k dispozici v rámci stávajících pravidel pro poskytování státní podpory, a poté stanoví dodatečná opatření státní podpory, která státy ESVO mohou dočasně poskytnout, aby odstranily obtíže, které v současné době mají některé společnosti, pokud jde o přístup k financím, a aby podpořily investice, které sledují cíle ochrany životního prostředí.

(12)

Úřad se domnívá, že navržené nástroje podpory jsou pro dosažení těchto cílů nejvhodnější.

(13)

Plán obnovy byl přijat jako reakce na současnou hospodářskou situaci. Vzhledem k rozsahu krize potřebuje Společenství koordinovaný přístup, který bude dostatečně rozsáhlý a smělý, aby obnovil důvěru spotřebitelů i podnikatelského sektoru. Totéž platí i pro hospodářské oživení ve státech ESVO.

(14)

Strategickými cíli plánu obnovy jsou:

(15)

Aby bylo těchto cílů dosaženo, mají již státy ESVO k dispozici řadu nástrojů, které nejsou považovány za státní podporu. Některé společnosti mohou například čelit naléhavějším obtížím, pokud jde o přístup k financím, než jiné, čímž dochází ke zpoždění nebo dokonce ohrožení financování, které je nezbytné pro jejich růst a realizaci plánovaných investic. Za tímto účelem by státy ESVO mohly přijmout řadu obecných politických opatření, která by byla použitelná na všechny společnosti na jejich území, a v důsledku toho by se na ně nevztahovala pravidla pro poskytování státních podpor, s cílem dočasně zmírnit problémy s financováním v krátkodobém až střednědobém horizontu. Například by mohly být prodlouženy platební lhůty, pokud jde o sociální zabezpečení a podobné poplatky či dokonce daně, nebo by mohla být zavedena opatření pro zaměstnance. Pokud se taková opatření vztahují na všechny podniky, v zásadě nepředstavují státní podporu.

(16)

Státy ESVO také mohou poskytnout finanční podporu přímo spotřebitelům, například na zbavení se starých produktů a/nebo na nákup ekologicky šetrných produktů. Pokud je takováto podpora poskytnuta bez diskriminace založené na původu produktu, nepředstavuje státní podporu.

(17)

Kromě toho mohou být také na podporu malých a středních, ale také velkých podniků co nejlépe využity obecné programy Společenství, jako je rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES (5) a sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES (6).

(18)

Během posledních let Úřad výrazně zmodernizoval pravidla pro poskytování státních podpor, aby podpořil státy ESVO v úsilí lépe zaměřit veřejnou podporu směrem k udržitelným investicím, čímž se přispívá k Lisabonské strategii. V této souvislosti se klade zvláštní důraz na malé a střední podniky a na více možností, jak jim poskytnout státní podporu. Pravidla pro poskytování státních podpor byla navíc značně zjednodušena a zefektivněna nedávno přijatým obecným nařízením o blokových výjimkách (7), které nyní státům ESVO nabízí širokou škálu opatření podpory s minimální administrativní zátěží. Za současné hospodářské situace jsou zejména významné tyto stávající nástroje státní podpory:

(19)

Nařízení de minimis  (8) upravené pro Dohodu o EHP upřesňuje, že opatření podpory v hodnotě do 200 000 EUR na společnost na období tří let nepředstavuje státní podporu ve smyslu Dohody o EHP. Totéž nařízení také stanoví, že záruky do výše 1,5 milionu EUR nepřesahují uvedený práh de minimis, a nepředstavují tedy státní podporu. Státy ESVO tedy mohou poskytnout takové záruky bez výpočtu odpovídajícího ekvivalentu podpory a bez administrativních zatížení.

(20)

Výše uvedené obecné nařízení o blokových výjimkách představuje základní prvek pravidel pro poskytování státní podpory tím, že zjednodušuje postup poskytování státní podpory pro některá důležitá opatření podpory a posiluje směřování státní podpory na prioritní cíle EHP. Všechny předešlé blokové výjimky byly spolu s novými oblastmi (inovace, životní prostředí, výzkum a vývoj pro velké společnosti, opatření týkající se rizikového kapitálu pro malé a střední podniky) sloučeny do jediného nástroje. Ve všech případech, na které se obecné nařízení o blokových výjimkách vztahuje, mohou státy ESVO poskytnout podporu bez předchozího oznámení Úřadu. Rychlost takového postupu je tedy plně v rukou států ESVO. Obecné nařízení o blokových výjimkách je zejména důležité pro malé a střední podniky, protože stanoví zvláštní pravidla investiční podpory a podpory zaměstnanosti výlučně pro malé a střední podniky. Všech 26 zahrnutých opatření je navíc dostupných malým a středním podnikům, což státům ESVO umožňuje podpořit malé a střední podniky během různých stádií jejich rozvoje, pomoci jim, pokud jde o přístup k financím, výzkum a vývoj, inovace, vzdělávání a odborná příprava, zaměstnanost, opatření v oblasti životního prostředí atd.

(21)

V nových pokynech ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (9) se uvádí, že státy ESVO mohou státní podporu poskytnout mimo jiné v těchto případech:

(22)

Úřad dne 7. února 2007 přijal nové pokyny pro státní podporu na výzkum, vývoj a inovace. Tento dokument obsahuje nová ustanovení o inovacích, která jsou speciálně zaměřena na malé a střední podniky a která také lépe odpovídají zaměření podpory na tvorbu zaměstnanosti a růstu v souladu s Lisabonskou strategií. Státy ESVO mohou státní podporu poskytnout mimo jiné v těchto případech:

(23)

Vzdělávání je dalším základním prvkem konkurenceschopnosti. Je nezbytně důležité zachovat i v době rostoucí nezaměstnanosti investice do vzdělávání, aby se rozvíjely nové dovednosti. V souladu s novým obecným nařízením o blokových výjimkách mohou státy ESVO poskytnout podporu jak na obecné, tak na specifické vzdělávání společnostem v celkové výši až 80 % způsobilých nákladů.

(24)

V roce 2008 přijal Úřad nové pokyny pro státní podporu ve formě záruk, které upřesňují, za jakých podmínek nejsou veřejné záruky na půjčky státní podporou. V souladu s těmito pokyny nejsou záruky považovány za státní podporu zejména tehdy, je-li za ně zaplacena tržní cena. Kromě toho, že nové pokyny ujasňují podmínky pro rozhodnutí o existenci podpory formou poskytnutí záruk, zavádějí také poprvé zvláštní „safe-harbour“ prémie pro malé a střední podniky, což umožňuje snadnější, ale zároveň bezpečné použití záruk s cílem posílit financování malých a středních podniků.

(25)

Nové pokyny pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků byly Úřadem přijaty dne 25. října 2006. Tyto pokyny se zaměřují na inovativní a rychle rostoucí malé a střední podniky, které jsou v centru pozornosti Lisabonské strategie. Úřad zavedl novou povolenou mezní částku „safe-harbour“ ve výši 1,5 milionu EUR na cílový malý nebo střední podnik, což představuje 50 % nárůst. Pro částky nižší, než je tato mezní hodnota, Úřad v zásadě souhlasí s tím, že chybí alternativní způsoby financování prostřednictvím finančních trhů (že tedy existuje selhání trhu). Podpora na rizikový kapitál byla navíc zahrnuta do obecného nařízení o blokových výjimkách.

(26)

Ve znevýhodněných regionech mohou státy ESVO poskytnout investiční podporu na založení nových provozoven, rozšíření stávajících provozoven nebo na diverzifikaci nových produktů podle pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 platných od ledna 2007.

(27)

Pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013 také zavádí novou formu podpory s cílem poskytnout motivaci k podpoře zakládání nových podniků a k podpoře počátečních a raných fází rozvoje malých podniků v podporovaných oblastech.

(28)

Podle stávajících pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, mohou státy ESVO také poskytnout podporu společnostem, které vyžadují veřejnou podporu. Za tímto účelem mohou státy ESVO oznámit režimy podpor na záchranu či restrukturalizaci malých a středních podniků.

(29)

Ustanovení čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP stanoví, že Úřad může považovat za slučitelné s fungováním Dohody o EHP podpory, „které mají napravit vážnou poruchu v hospodářství některého státu ESVO“. Toto ustanovení je totožné s čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES, v souvislosti s nímž Soud prvního stupně rozhodl, že porucha musí ovlivňovat hospodářství dotčeného členského státu jako celku. a nikoliv pouze jeden z jeho regionů nebo část jeho území. To je navíc v souladu s nutností striktně vykládat ustanovení o výjimkách, jako je čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP (10).

(30)

Tento striktní výklad byl soustavně používán Komisí v její rozhodovací praxi (11). Úřad rovněž přijal striktní výklad článku 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP (12).

(31)

V této souvislosti má Úřad za to, že současná globální krize vyžaduje kromě naléhavé podpory finančnímu systému výjimečné politické reakce.

(32)

Všechny státy ESVO budou krizí dotčeny, i když různými způsoby a v různé míře, a je pravděpodobné, že vzroste nezaměstnanost, poklesne poptávka a zhorší se fiskální situace.

(33)

Vzhledem k závažnosti současné finanční krize a jejímu dopadu na celkové hospodářství států ESVO má Úřad za to, že jsou na omezenou dobu odůvodněné určité kategorie státní podpory, aby se odstranily tyto potíže, a že tyto podpory mohou být považovány za slučitelné s fungováním Dohody o EHP na základě čl. 61 odst. 3 písm. b) této dohody.

(34)

Státy ESVO proto musí prokázat, že opatření státní podpory oznámená Úřadu podle tohoto rámce jsou nezbytná, vhodná a přiměřená k tomu, aby napravila vážnou poruchu v hospodářství státu ESVO, a že všechny podmínky jsou splněny.

(35)

V článku 2 nařízení de minimis  (13) upraveného pro Dohodu o EHP se uvádí, že:

„Splňují-li opatření podpory podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku, má se za to, že nesplňují všechna kritéria čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, a nepodléhají proto oznamovací povinnosti podle článku 2 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

Celková výše podpory de minimis poskytnuté jednomu podniku nesmí v kterémkoli období tří fiskálních let přesáhnout částku 200 000 EUR. Celková částka podpory de minimis udělená každému jednotlivému podniku činnému v odvětví silniční dopravy nepřesáhne 100 000 EUR v kterémkoliv období tří fiskálních let. Tyto stropy se uplatní nezávisle na formě podpory nebo jejím sledovaném cíli a nezávisle na tom, zda je podpora poskytnutá státem ESVO zcela nebo částečně financována ze zdrojů Společenství. Období se stanoví podle roků používaných podnikem k daňovým účelům v příslušném státě ESVO“.

(36)

Finanční krize dopadá nejen na slabé společnosti, ale také na společnosti, které budou muset čelit náhlému nedostatku nebo dokonce nedostupnosti úvěru. Zlepšení finanční situace těchto společností bude mít příznivý dopad na celé hospodářství EHP.

(37)

Proto se s ohledem na stávající hospodářskou situaci považuje za nezbytné dočasně umožnit poskytování nižší částky podpory, která však spadá do oblasti působnosti čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, neboť přesahuje mezní hodnotu uvedenou v nařízení o podporách de minimis.

(38)

Úřad bude považovat takovouto státní podporu za slučitelnou se společným trhem na základě čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

(39)

Cílem pokynů pro státní podporu ve formě záruk je poskytnout státům ESVO podrobné pokyny, pokud jde o zásady, na kterých hodlá Úřad založit svůj výklad článků 61 a 62 Dohody o EHP a jejich použití na státní záruky. Tyto pokyny především upravují podmínky pro předpoklad, že se nejedná o státní podporu. Nejsou v nich stanovena kritéria slučitelnosti pro posouzení záruk.

(40)

Aby se dále podpořil přístup k financování a snížila současná značná neochota bank riskovat, mohou záruky subvencovaných půjček na omezenou dobu představovat vhodné a dobře cílené řešení usnadňující přístup obchodních společností k financování.

(41)

Úřad bude považovat takovouto státní podporu za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP na základě čl. 61 odst. 3 písm. b) této dohody za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

(42)

Pokyny k referenčním a diskontním sazbám stanoví metodu pro výpočet referenčních sazeb založenou na roční mezibankovní nabídkové sazbě (IBOR) navýšené o marže od 60 do 1 000 bazických bodů v závislosti na úvěruschopnosti společnosti a úrovni nabízeného zajištění. Úřad může změnit metodu výpočtu referenčních a diskontních sazeb tak, aby odrážela převládající podmínky na trhu. Pokud státy ESVO uplatňují metodu výpočtu referenčních a diskontních sazeb stanovenou v pokynech, které jsou platné v době poskytnutí půjčky, a splňují podmínky vyplývající z těchto pokynů, úrokové sazby v zásadě neobsahují prvky státní podpory.

(43)

Za současných tržních podmínek mohou mít společnosti problémy, pokud jde o přístup k financím. Úřad proto bude uznávat, že veřejné nebo soukromé půjčky jsou poskytovány s úrokovou sazbou, která se přinejmenším rovná sazbě, kterou do druhého dne vyhlašuje centrální banka, plus prémii odpovídající rozdílu mezi průměrem roční mezibankovní sazby a průměrem sazby denně vyhlašované centrální bankou v období od 1. ledna 2007 do 30. června 2008, včetně prémie na úvěrové riziko odpovídající rizikovému profilu příjemce, jak je stanoveno v pokynech Úřadu k referenčním a diskontním sazbám.

(44)

Bude se mít za to, že prvek podpory obsažený v rozdílu mezi úrokovou sazbou a referenční sazbou definovanou v pokynech k referenčním a diskontním sazbám je na základě čl. 61 odst. 3 písm. b) slučitelný s fungováním Dohody o EHP za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

(45)

Pokyny Úřadu k referenčním a diskontním sazbám stanoví metodu pro výpočet referenčních sazeb založenou na roční mezibankovní nabídkové sazbě (IBOR) navýšené o marže od 60 do 1 000 bazických bodů v závislosti na úvěruschopnosti společnosti a úrovni nabízeného zajištění. Úřad může změnit metodu výpočtu referenčních a diskontních sazeb tak, aby odrážela převládající podmínky na trhu. Pokud státy ESVO uplatňují metodu výpočtu referenčních a diskontních sazeb stanovenou v pokynech, které jsou platné v době poskytnutí půjčky, a splňují podmínky vyplývající z těchto pokynů, úrokové sazby v zásadě neobsahují prvky státní podpory.

(46)

Z důvodů současné finanční krize mají společnosti také více obtíží, pokud jde o přístup k financím na výrobu ekologicky šetrnějších výrobků. Podpora formou záruky nemusí postačovat k financování nákladných projektů, jejichž cílem je zvýšit ochranu životního prostředí tím, že se již dříve platné normy přizpůsobí předpisům, které mají platit do budoucna, nebo že se půjde nad rámec těchto norem.

(47)

Úřad má za to, že tyto ekologické cíle by měly navzdory finanční krizi zůstat prioritou. Výroba ekologicky šetrnějších výrobků, včetně energetický účinnějších výrobků, je ve společném zájmu EHP a je důležité, aby finanční krize neohrozila tento záměr.

(48)

Dodatečná opatření formou subvencovaných půjček by proto mohla podpořit výrobu ekologicky šetrných výrobků. Subvencované půjčky však mohou způsobovat závažné narušení hospodářské soutěže, a měly by tedy být omezeny na specifické situace a cílené investice.

(49)

Úřad má za to, že by státy ESVO měly mít na omezenou dobu možnost poskytnout podporu formou snížení úrokové sazby.

(50)

Úřad bude na základě čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP považovat subvenci na úrokovou sazbu pro investiční půjčky za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

(51)

Pokyny pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků stanoví podmínky, za kterých může být státní podpora investic rizikového kapitálu považována za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP v souladu s čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP.

(52)

Na základě zkušenosti získané při uplatňování pokynů pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků má Úřad za to, že v EHP neexistuje obecné riziko selhání kapitálového trhu. Úřad nicméně souhlasí s tím, že existují mezery trhu, pokud jde o některé typy investic a některá stádia vývoje podniků, jejichž důsledkem je nedokonalé sladění nabídky a poptávky po rizikovém kapitálu, což může být obecně popsáno jako nedostatek vlastního kapitálu.

(53)

Bod 4.3 těchto pokynů stanoví, že pro finanční tranše nepřevyšující částku 1,5 milionu EUR na cílový malý nebo střední podnik na každé období dvanácti měsíců existuje za určitých podmínek domněnka selhání trhu, které státy ESVO nemusí prokazovat.

(54)

Bod 5.1 písm. a) těchto pokynů stanoví: „Úřad si je vědom stálých výkyvů na trhu rizikového kapitálu a nedostatku vlastního kapitálu v průběhu určitého časového období, jakož i různé míry, v jaké jsou podniky dotčeny selháním trhu v závislosti na jejich velikosti, fázi vývoje podniku a hospodářském odvětví. Úřad je proto připraven zvážit, zda prohlásí opatření týkající se rizikového kapitálu, která umožňují investiční tranše překračující mezní částku ve výši 1,5 milionu EUR na podnik a rok, za slučitelná s fungováním Dohody o EHP, za předpokladu, že jsou předloženy nezbytné důkazy o selhání trhu.“

(55)

Otřesy na finančních trzích negativně ovlivnily trh s rizikovým kapitálem pro malé a střední podniky ve stadiu raného rozvoje tím, že se omezila dostupnost rizikového kapitálu. Vzhledem k tomu, že se v současné době značně zvýšilo vnímání rizika spojeného s rizikovým kapitálem, což souvisí i s nejistotou vyplývající z možnosti nižšího očekávaného výtěžku, investoři mají v současnosti tendenci investovat do bezpečnějších aktiv, jejichž rizika lze oproti aktivům souvisejícím s investicemi rizikového kapitálu lépe posoudit. Navíc se ukázalo, že investory odrazuje také nelikvidní povaha investic rizikového kapitálu. Existují důkazy o tom, že následná omezená likvidita za současných podmínek na trhu zvýšila nedostatek vlastního kapitálu malých a středních podniků. Považuje se proto za vhodné dočasně zvýšit mezní hodnotu „safe-harbour“ pro investice rizikového kapitálu, aby se reagovalo na tento zvýšený nedostatek vlastního kapitálu a aby se dočasně snížil procentní podíl minimální účasti soukromých investorů na 30 % také v případě opatření určených pro malé a střední podniky v nepodporovaných oblastech.

(56)

V souladu s tím se na základě čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP dočasně, do 31. prosince 2010, následujícím způsobem upravují některé limity stanovené v pokynech pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků:

(57)

Stropy podpory stanovené těmito pokyny se budou uplatňovat bez ohledu na to, zda je podporovaný projekt zcela financován ze státních prostředků nebo zda je částečně financován z prostředků Společenství.

(58)

Dočasná opatření podpory upravená těmito pokyny nelze kumulovat s podporou spadající do působnosti nařízení de minimis, která se týká stejných způsobilých nákladů. Získal-li podnik podporu de minimis před vstupem tohoto dočasného rámce v platnost, částka obdržená v rámci opatření, na která se vztahuje bod 4.2 těchto pokynů, a získaná podpora de minimis nesmí v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010 přesáhnout částku 500 000 EUR. Částka podpory de minimis, která byla získána ode dne 1. ledna 2008, se odečte od částky slučitelné podpory poskytnuté za stejným účelem bodle bodů 4.3, 4.4, 4.5 nebo 4.6.

(59)

Dočasná opatření podpory lze kumulovat s jinou slučitelnou podporou nebo s dalšími formami financování Společenství za předpokladu, že je dodržena maximální míra podpory uvedená v příslušných pokynech nebo v nařízení o blokových výjimkách.

(60)

Pokyny ke krátkodobému pojištění vývozních úvěrů stanoví, že obchodovatelná rizika nemohou být pokryta pojištěním vývozních úvěrů s podporou států ESVO. Obchodovatelná rizika jsou obchodní a politická rizika veřejných i neveřejných dlužníků, kteří mají sídlo v zemích uvedených v příloze pokynů, s maximální dobou trvání rizika kratší než dva roky. Rizika týkající se dlužníků, kteří mají sídlo v členských státech EU, ve státech ESVO a v šesti dalších státech OECD, jsou považována za obchodovatelná.

(61)

Úřad má za to, že v důsledku současné finanční krize neexistuje nedostatek kapacit v oblasti pojištění nebo zajištění ve všech státech ESVO, ale nelze vyloučit, že v některých zemích by mohlo být přechodně nedostupné pokrytí obchodovatelných rizik.

(62)

V bodu 4 odst. 9 až 13 výše uvedených pokynů se uvádí:

„Za takovýchto okolností mohou být tato dočasně neobchodovatelná rizika pojištěna veřejným nebo veřejně podporovaným pojistitelem vývozních úvěrů, který kryje neobchodovatelná rizika na účet státu nebo s jeho zárukou. V takovém případě by měl pojistitel, pokud je to možné, sjednotit pojistné sazby pro takováto rizika s pojistnými sazbami, které si za srovnatelná rizika účtují soukromí pojistitelé vývozních úvěrů.

Každý stát ESVO, který má v úmyslu použít únikovou doložku, by měl o tomto záměru neprodleně informovat Kontrolní úřad ESVO. Oznámení by mělo obsahovat zprávu o trhu dokládající, že nezbytné krytí rizik není na soukromém trhu pojištění k dispozici, a zdůvodnit použití této únikové doložky důkazy předloženými dvěma velkými, známými mezinárodními soukromými pojistiteli vývozních úvěrů a jednoho vnitrostátního pojistitele úvěrů. Důkaz o nedostupnosti krytí na soukromém pojišťovacím trhu může být případně prokázán ve zprávě o trhu od nezávislého konzultanta, který je Kontrolním úřadem považován za spolehlivého a nestranného. Toto oznámení by mělo kromě toho obsahovat popis podmínek, které veřejný nebo veřejně podporovaný pojistitel vývozních úvěrů hodlá použít ke krytí daných rizik.

Kontrolní úřad do dvou měsíců od přijetí oznámení přezkoumá, zda je použití únikové doložky v souladu s výše uvedenými podmínkami a zda je slučitelné s Dohodou o EHP.

Pokud Kontrolní úřad dospěje k závěru, že podmínky pro použití únikové doložky jsou splněny, je jeho rozhodnutí o slučitelnosti omezeno na dva roky od data vydání rozhodnutí za předpokladu, že tržní podmínky odůvodňující použití této únikové doložky zůstanou po tuto dobu nezměněny.

Kromě toho po konzultaci s ostatními státy ESVO může Kontrolní úřad provést revizi podmínek pro použití únikové doložky; může rovněž rozhodnout o jejím přerušení nebo nahrazení jiným vhodným systémem“.

(63)

Uvedená ustanovení, použitelná na velké společnosti i malé a střední podniky, jsou v současné hospodářské situaci vhodným nástrojem, pokud mají státy ESVO za to, že krytí rizik není na soukromém trhu pojištění k dispozici, pokud jde o některá obchodovatelná úvěrová rizika a/nebo o některé zájemce o ochranu před riziky.

(64)

Aby se zrychlil postup pro státy ESVO, má Úřad v této souvislosti za to, že do 31. prosince 2010 mohou státy ESVO prokázat mezeru na trhu tím, že poskytnou dostatečný důkaz o neexistenci krytí rizik na soukromém trhu pojištění. Použití únikové doložky bude v každém případě odůvodněno, pokud:

(65)

Úřad v úzké spolupráci s dotčenými státy ESVO zajistí na základě oznámení urychlené přijetí rozhodnutí.

(66)

Opatření státní podpory uvedená v těchto pokynech musí být oznámena Úřadu. Úřad je nad rámec hmotněprávních opatření stanovených v těchto pokynech zavázán zajistit v souladu s těmito pokyny rychlé schvalování opatření podpory, která se vztahují k současné krizi, za předpokladu, že mu příslušné státy ESVO poskytnou úzkou spolupráci a úplné informace.

(67)

Tento závazek doplňuje probíhající proces, kdy Komise v současnosti připravuje návrhy řady zlepšení obecných postupů týkajících se státních podpor, aby konkrétně umožnila rychlejší a účinnější rozhodování v úzké spolupráci s členskými státy. Tento obecný balíček zjednodušujících opatření by měl zejména zakotvit společný závazek Komise a členských států dosáhnout efektivnějších a předvídatelnějších postupů v každém stádiu vyšetřování v oblasti státních podpor a umožnit rychlejší schvalování jednoznačných případů.

(68)

Rozhodnutí č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 o prováděcích ustanoveních uvedených v článku 27 části II protokolu 3 k Dohodě o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 1 části I protokolu 3 k Dohodě o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora, požaduje, aby státy ESVO předkládaly Úřadu výroční zprávy.

(69)

Státy ESVO musí do 31. července 2009 poskytnout Úřadu seznam režimů, které byly zavedeny na základě těchto pokynů.

(70)

Státy ESVO musí zajistit vedení podrobné evidence o podpoře poskytnuté na základě těchto pokynů. Tato evidence musí obsahovat všechny informace potřebné k ověření, že byly dodrženy všechny nezbytné podmínky, musí být uchovávána po dobu deseti let a předložena Úřadu na základě jeho žádosti. Státy ESVO musí zejména získat informace o tom, že příjemcem podpory týkající se opatření uvedených v bodech 4.2, 4.3, 4.4 a 4.5 podniky, které se ke dni 1. července 2008 nacházely v obtížích.

(71)

Kromě toho by státy ESVO měly Úřadu do 31. října 2009 předložit zprávu o opatřeních provedených na základě těchto pokynů. Zpráva by především měla poskytnout údaje o tom, že je zapotřebí, aby Úřad ponechal v platnosti opatření uvedená v těchto pokynech i po 31. prosinci 2009, jakož i podrobné informace o přínosech subvencovaných půjček pro životní prostředí. Státy ESVO musí rovněž poskytnout tyto informace pro každý následující rok, během kterého se tyto pokyny budou uplatňovat, a to do 31. října každého roku.

(72)

Úřad může vyžadovat dodatečné informace týkající se poskytnuté podpory, aby zkontroloval, zda byly splněny podmínky stanovené rozhodnutím Úřadu o schválení podpory.

(73)

Úřad tyto pokyny uplatňuje od data jejich přijetí. Tyto pokyny jsou odůvodněny současnými výjimečnými a přechodnými problémy v oblasti financování, které souvisí s krizí v bankovním sektoru, a po 31. prosinci 2010 nebudou uplatňovány. Po konzultaci se státy ESVO může Úřad tyto pokyny revidovat před tímto datem na základě významných důvodů týkajících se politiky hospodářské soutěže nebo ekonomických důvodů. Pokud by to bylo užitečné, může Úřad také poskytnout další objasnění svého přístupu k jednotlivým otázkám.

(74)

Úřad používá ustanovení těchto pokynů na všechna oznámení týkající se rizikového kapitálu, o kterých musí rozhodnout po schválení těchto pokynů, a to i když tato opatření byla oznámena před přijetím těchto pokynů.

(75)

V souladu s pokyny o použitelných pravidlech pro posouzení protiprávní státní podpory Úřad v případě neoznámené podpory použije:

(76)

Úřad v úzké spolupráci s dotčenými státy ESVO zajistí urychlené přijetí rozhodnutí, pokud je podáno úplné oznámení o opatřeních uvedených v tomto dokumentu. Státy ESVO by měly informovat Úřad o svých záměrech a oznámit plány zavést takováto opatření co nejdříve a co nejsrozumitelnějším způsobem.

(77)

Úřad chce připomenout, že jakékoli procedurální zjednodušení zcela závisí na předkládání jasných a úplných oznámení.