ZÁKLADNÍ SPECIFIKACE TECHNICKÉ DOKUMENTACE K LIHOVINĚ RUSKÁ VODKA

2013/C 83/08

ÚVOD

Dne 26. listopadu 2010 podalo Sdružení výrobců ruské vodky (Associacion of Russian Vodka Producers – ARVP) se sídlem v Ruské federaci žádost o zápis lihoviny „Ruská vodka“ jako zeměpisného označení v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89.

Podle čl. 17 odst. 5 nařízení (ES) č. 110/2008 Komise do dvanácti měsíců ode dne podání žádosti uvedené v odstavci 1 ověří, zda dotyčná žádost odpovídá tomuto nařízení.

Toto ověření bylo provedeno a podle čl. 17 odst. 6 útvary Komise dne 27. února 2013 na 113. zasedání Výboru pro lihoviny oznámily, že žádost je v souladu s nařízením.

Základní specifikace technické dokumentace se proto zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

Podle čl. 17 odst. 7 může do šesti měsíců ode dne zveřejnění základní specifikace technické dokumentace každá fyzická nebo právnická osoba mající oprávněný zájem vznést námitky proti zapsání zeměpisného označení do přílohy III, které jsou založené na nesplnění podmínek stanovených v tomto nařízení. Námitka, která musí být řádně odůvodněna, se podává Komisi v jednom z úředních jazyků Evropské unie nebo se k ní přiloží překlad do jednoho z těchto jazyků.

ZÁKLADNÍ SPECIFIKACE TECHNICKÉ DOKUMENTACE K LIHOVINĚ „RUSKÁ VODKA“

1.   Název:„Ruská vodka“ (Русская водкa)

2.   Kategorie lihoviny: vodka (kategorie 15 přílohy II nařízení (ES) č. 110/2008)

3.   Popis: Bezbarvá lihovina vyráběná kvašením a destilací ze pšenice a žita.

4.   Fyzikální, chemické a organoleptické vlastnosti:

Hlavní fyzikální a chemické vlastnosti lihoviny „Ruská vodka“ jsou tyto:

Chuť a aroma: jemná a čistá chuť s jemným obilným/chlebovým aromatem

5.   Zeměpisná oblast: Ruská federace

6.   Způsob výroby:

Celý výrobní proces musí být proveden na území Ruské federace a všechny suroviny pro výrobu lihoviny „Ruská vodka“ musí být ruského původu.

Zrna obilovin (pšenice a žita) se očistí od prachu a nečistot, rozdrtí se v úderovém drtiči, a přenesou do mísícího zařízení. Zde se smísí s vodou o teplotě 50–55 °C. Směs, tzv. zápara, se pomocí vysokotlaké páry zahřeje a poté se mírně vaří.

Předtím již byla v jiné nádobě naklíčena směs prosa, ovsa a/nebo žita, u které tak došlo k rozvoji přírodních enzymů. Nebyly přidány žádné jiné enzymy. Tato směs se přidá k zápaře, což vyvolá proces zcukření.

Následně se zcukřená zápara ochladí na 26–28 °C a přidají se kvasinky, které vyvolají kvašení.

Poté se směs destiluje a rektifikuje.

Výsledný ethanol a změkčená voda se nalijí do speciální třídicí nádoby. Změkčení a vyčištění vody se dosáhne prostřednictvím ionizace a osmózy. To rovněž zajišťuje optimální obsah solí.

Vodný roztok alkoholu se smíchá s cílem dosáhnout stanovený obsah alkoholu směsi.

Směs prochází četnými procesy filtrace. Pro předběžné čištění se jako filtrační materiál používá křemenný písek se zvláštní strukturou a hrubým povrchem zrna.

Poté se roztok nalije do matrice naplněné dřevěným uhlím, která se plní pomalu odzdola nahoru. Používané březové aktivní uhlí se vyrábí z konkrétních částí určité odrůdy břízy (břízy pýřité, Betula pubescens), která se pěstuje v Rusku. V důsledku procesu filtrace získává vodka jemnost a mírné chlebové aroma, které jsou pro lihovinu „Ruská vodka“ typické.

Ve třetí fázi se roztok přelije přes filtr s křemenným pískem a projde závěrečným čištěním.

Roztok se poté přemístí do nádoby pro konečnou úpravu, kde se jeho obsah alkoholu upraví na požadovanou úroveň.

7.   Zeměpisná souvislost:

7.1   Historie/původ:

Vodka má v ruské historii hluboké kořeny a stala se nedílnou součástí lidových a kulturních tradic ruského národa.

Vůbec první tištěná zmínka o vodce v Rusku pochází z roku 1474 a byla učiněna v souvislosti se zavedením příslušného státního monopolu, což naznačuje, že vodka byla v Rusku již tehdy masovým komerčním výrobkem.

Samotný název „vodka“ se vyvinul ze slova „voda“ a jedná se o zdrobnělinu tohoto slova.

V 18. století vypracovala ruská akademie věd metodu rektifikace vodných roztoků alkoholu, která vedla k podstatným změnám ve výrobě vodky. Poté se další výzkum a vývoj zaměřil na využití dřevěného uhlí. Mezi lety 1863 a 1895 byla technologie výroby vodky dále zlepšována.

Ve 20. století se k výrobě vodky v Rusku používaly vyspělejší metody filtrace pomocí aktivního uhlí.

V minulosti byla vodka v Rusku mezi destilovanými alkoholickými nápoji nejvýznamnějším výrobkem a zůstane jím i nadále.

7.2   Suroviny:

Pro výrobu lihoviny „Ruská vodka“ jsou povoleny pouze pšenice a žito získané z jarních a zimních plodin ruského původu. Používaná pšenice a žito se vyznačují zvláštním podílem sacharidů, bílkovin (vysoký obsah sacharidů, např. poměr bílkovin ku škrobu u ruského žita je 1:5,6 a u ruské pšenice 1:4) a aminokyselin, který závisí na druzích použitých obilovin, a k těmto charakteristikám přistupují rovněž zvláštní půdní a klimatické podmínky v Rusku. Používaná ruská pšenice a žito rovněž obsahují zvláštní „neznámé“ směsi (těkavé sloučeniny), jež dávají ethanolu zvláštní chuť, která je pro lihovinu „Ruská vodka“ typická.

Rovněž všechny pomocné materiály, tj. proso, oves a/nebo žito pro vytváření enzymů používaných pro proces zcukření, jsou ruského původu.

Pro výrobu lihoviny „Ruská vodka“ se používá speciálně upravená pitná voda získaná z přírodních pramenů Ruska, především ze 100–200 metrů hlubokých artézských studní. V Ruské federaci se tato voda vyznačuje vysokým obsahem iontů železa a patří do skupiny hydrogenuhličitanových vápenato-hořečnatých vod.

Nesmí se použít destilovaná ani převařená voda.

7.3   Národní výrobní tradice:

Jedinečné organoleptické vlastnosti lihoviny „Ruská vodka“ vyplývají z těchto národních výrobních tradic:

8.   Požadavky vnitrostátních právních předpisů:

Od 5. června 2003 požívá označení původu „Ruská vodka“ v Ruské federaci právní ochrany. Je zařazeno do státního rejstříku produktů s označením původu Ruské federace pod číslem 0065.

Výrobky nesoucí označení původu „Ruská vodka“, které jsou určeny k vývozu do třetích zemí, musí splňovat všechny právní požadavky země určení. To rovněž znamená, že lihovina „Ruská vodka“ vyvážená do Evropské unie musí splňovat právní požadavky stanovené v bodu 15 přílohy II nařízení (ES) č. 110/2008.

9.   Žadatel:

10.   Orgán dohledu:

Federální úřad pro regulaci trhu s alkoholem je hlavní státní instituce Ruské federace v oblasti politiky týkající se alkoholu. Ta zahrnuje ověření shody všech alkoholických nápojů s legislativními požadavky Ruské federace.

ARVP napomůže federálnímu úřadu pro regulaci trhu s alkoholem zajistit, aby lihovina „Ruská vodka“ vyvážená do třetích zemí, v nichž byla zapsána jako zeměpisné označení, splňovala výše uvedené specifikace.