1.

Tato výroční zpráva předkládá posouzení Evropských rozvojových fondů (ERF), které provedl Účetní dvůr. Hlavní informace o činnostech a výdajích ERF za rok 2009 jsou uvedeny v tabulce 1 .

2.

Evropský rozvojový fond (ERF) je hlavním nástrojem poskytování pomoci Evropské unie určené na rozvojovou spolupráci s africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) a zámořskými zeměmi a územími (ZZÚ). Fond byl zřízen v roce 1957 na základě Římské smlouvy.

3.

Jednotlivé ERF jsou financovány členskými státy, řídí se svým vlastním finančním nařízením a spravuje je zvláštní výbor. Za finanční provádění operací financovaných z prostředků fondů ERF odpovídá Evropská komise. V rámci Komise téměř všechny programy ERF řídí Úřad pro spolupráci EuropeAid (dále jen „úřad EuropeAid“), který také nese odpovědnost za řízení většiny výdajů v oblasti vnějších vztahů a rozvoje financovaných ze souhrnného rozpočtu Evropské unie (1). Malá část projektů ERF (2) se týká humanitární pomoci a je řízena generálním ředitelstvím pro humanitární pomoc (GŘ ECHO). Investiční nástroj řídí Evropská investiční banka (EIB). Na tento nástroj se nevztahuje prohlášení o věrohodnosti, které vydává Účetní dvůr, ani postup udílení absolutoria Evropským parlamentem (3)  (4).

4.

Jednotlivé ERF jsou řízeny ve třech hlavních režimech ( tabulka 1 ): režimu centralizovaného, společného a decentralizovaného řízení (5). V režimu centralizovaného řízení (40 % plateb v roce 2009) poskytuje Komise pomoc a provádí související opatření přímo; týká se to hlavně rozpočtové podpory. V režimu společného řízení (14 % plateb v roce 2009) odpovídají za provádění opatření financovaných Společenstvím mezinárodní organizace za předpokladu, že jejich postupy v oblasti účetnictví, auditu, kontroly a zadávání zakázek poskytují záruky rovnocenné s mezinárodně uznávanými normami. Hlavními partnery úřadu EuropeAid jsou agentury Organizace spojených národů a Světová banka. V režimu decentralizovaného řízení (46 % plateb v roce 2009) Komise pověřuje řízením některých úkolů orgány přijímajících zemí. Princip decentralizovaného řízení ERF, pokud jde o proces platby, znázorňuje diagram 1 .

5.

Opatření v rámci pomoci ERF se provádějí v zemích a provádějí je země, v nichž jsou systémy vnitřní kontroly obecně slabé. Nedostatečná kapacita většiny vnitrostátních schvalujících osob v zemích, které jsou příjemci financování, a nedostatky prováděcích organizací a dohlížitelů, pokud jde o stanovení a uplatňování finančních postupů a kontrol, představují vysoké riziko pro správnost operací. Obtížnost ověřování zvyšuje i odlehlost mnoha projektových lokalit a existence konfliktů v některých oblastech.

5.

6.

V roce 2009 se osmý, devátý a desátý ERF prováděly souběžně. Každá dohoda o ERF se obvykle uzavírá na dobu zhruba pěti let, přičemž programovací cykly se obecně řídí cykly dohod/úmluv o partnerství. Ačkoli jsou finanční prostředky pro každý ERF přiděleny na závazky na dobu pěti let, platby mohou být prováděny po delší dobu.

6.

7.

Celkové příspěvky obdržené od členských států v roce 2009 činily 3 296 milionů EUR. Podávání žádostí o příspěvky z devátého ERF stále probíhá.

8.

Desátý ERF pokrývá období let 2008–2013. Zajišťuje pomoc Společenství ve výši 22 682 milionů EUR a nabyl účinnosti dne 1. července 2008. Z uvedené částky je 21 966 milionů EUR přiděleno zemím AKT a 286 milionů EUR zámořským zemím a územím. Tyto částky zahrnují 1 500 milionů EUR a 30 milionů EUR na investiční nástroj, který EIB pro spravuje země AKT, resp. ZZÚ. Na výdaje Komise na programování a provádění ERF je vyhrazeno 430 milionů EUR.

9.

Tabulka 2 uvádí údaje o kumulativním čerpání zdrojů ERF řízených Komisí a o jejich finančním plnění. V roce 2009 byly překročeny prognózy finančního plnění, které Komise stanovila pro souhrnné závazky a individuální závazky, a bylo dosaženo částky 3 406 milionů EUR souhrnných závazků a rekordní výše 4 140 milionů EUR individuálních závazků. Čisté platby činily 3 069 milionů EUR, což představovalo 92 % prvotní prognózy. Tento rozdíl lze vysvětlit tím, že v zemích, pro něž platí postupy konzultace stanovené v článku 96 dohody z Cotonou nebo jiná opatření v rámci dialogu (6), v zemích, které dosud neratifikovaly dohodu z Cotonou (7), a v zemích, kde nebyly platby rozpočtové podpory prováděny, a z toho důvodu nebylo dáno potvrzení ve věci plnění obecných nebo zvláštních podmínek (8), proběhly platby o menším objemu, než předpokládala prognóza. Neuhrazené platby vzrostly o 3 %, což je vzhledem k rozdílu mezi úrovní souhrnných závazků a čistých plateb dosaženou v daném roce přiměřené. Zároveň staré a pozastavené neuhrazené platby vzrostly o 23 %, což lze vysvětlit vysokou mírou souhrnných závazků stanovených v roce 2007 s cílem využít zbývající zdroje z devátého ERF; to však nevedlo ke stejné úrovni závazků individuálních.

9.

Zvýšení neuhrazených plateb v roce 2009 vysvětluje zvlášť vysoká úroveň závazků v roce 2007 a projektový cyklus ERF, který v průměru trvá tři roky, přičemž největší platby se obecně provádějí v prvním roce a na konci posledního roku.

10.

Finanční nařízení 10. ERF (9) Komisi ukládá, aby každoročně podávala zprávu o finančním řízení evropských rozvojových fondů. Podle názoru Účetního dvora zpráva o finančním řízení přesně popisuje plnění provozních cílů Komise stanovených na daný rozpočtový rok (zejména pokud jde o finanční plnění a kontrolní činnost), jakož i finanční situaci a události, které měly podstatný vliv na činnosti prováděné v roce 2009.

Evropský účetní dvůr

12, rue Alcide De Gasperi, 1615 Lucemburk, LUCEMBURSKO

11.

Připomínky týkající se spolehlivosti účetní závěrky ERF, které jsou uvedené v bodech VI a VII prohlášení o věrohodnosti, vycházejí z auditu konsolidovaných finančních výkazů (14) a konsolidované zprávy o finančním plnění osmého, devátého a desátého ERF (15). Audit v odpovídajícím rozsahu zahrnoval kontrolní postupy, jejichž cílem bylo na základě testů prověřit důkazní informace k částkám a předloženým údajům. Jeho součástí bylo posouzení použitých účetních zásad, podstatných odhadů provedených vedením a celkové prezentace konsolidované účetní závěrky.

12.

Celková koncepce a metodika auditu Účetního dvora týkající se správnosti operací, kterých se účetní závěrka týká, je popsána v části 2 přílohy 1.1 kapitoly 1 výroční zprávy Účetního dvora o plnění rozpočtu za rok 2009. Připomínky ke správnosti operací ERF, uvedené v bodech VIII–X prohlášení o věrohodnosti, vycházejí z těchto prvků:

13.

Účetní dvůr dospěl k závěru, že účetní závěrka ERF za rozpočtový rok 2009 ve všech podstatných ohledech věrně zobrazuje finanční situaci Evropských rozvojových fondů a výsledky jejich činností a peněžní toky za daný rok v souladu s ustanoveními finančního nařízení a s účetními pravidly, která přijal jejich účetní.

14.

Účetní závěrka ERF za rok 2009 je první účetní závěrkou sestavenou podle nového účetního systému ABAC FED na bázi akruálního účetnictví (stejný systém je užíván pro souhrnný rozpočet Evropské unie). Systém byl zaveden v únoru 2009 poté, co byl úspěšně dokončen postup migrace z předchozího systému založeného na peněžních tocích (OLAS). Nový systém lépe podporuje vykazování na akruální bázi, například tím, že omezuje počet manuálních úprav nutných pro získání účetní závěrky na akruální bázi ke konci roku. Systém ABAC-FED tak posílil účetní prostředí.

15.

Kontroly ex post úřadu EuropeAid odhalily zvýšený počet chyb kódování (16). Jakkoli audit účetní závěrky, který Účetní dvůr provedl, neodhalil žádnou významnou chybu vzniklou v důsledku takových chyb, vyvolávají tyto chyby i nadále obavy, neboť mohou ovlivnit přesnost údajů používaných při sestavování účetní závěrky, zvláště pokud jde o oddělování účetních období ke konci roku.

15.

Na konci roku 2009 ústřední útvary úřadu EuropeAid také zřídily odbor pro sledování kvality informací kódovaných v systému CRIS, což mělo dále zlepšit spolehlivost údajů používaných při sestavování účetní závěrky.

Jak Účetní dvůr zdůrazňuje, nemělo to na účetní závěrku významný dopad.

16.

Jak již oznámila ve své odpovědi na výroční zprávu Účetního dvora k ERF za rozpočtový rok 2008 (17), zdokonalila Komise svou metodu provádění odhadů rezervy na faktury, které mají být teprve přijaty. Audit Účetního dvora potvrdil správné uplatňování této metody a shledal, že částka výdajů příštích období zveřejněných v účetní závěrce neobsahuje významné chyby.

17.

Příloha 2.2 k účetní závěrce týkající se stávající částky záruk přijatých na předběžné financování zahrnuje ke konci roku 2009 částku 413,6 milionu EUR. Účetní dvůr dospěl k závěru, že tato částka byla podhodnocena o 82,3 milionu EUR neboli o 19,9 %.

17.

Komise poznamenává, že Účetní dvůr zjistil ve vzorku 39 smluv, který byl extrapolován, jedinou chybu, a to ve výši 3,5 milionu EUR.

18.

Částka zádržného uvedená v příloze 5.1 k účetní závěrce ke konci roku 2009 činila 186,2 milionu EUR. Účetní dvůr dospěl k závěru, že tato částka byla nadhodnocena o 58,4 milionu EUR neboli o 31,4 %.

18.

19.

Výsledky testování operací jsou shrnuty v příloze 1 .

20.

Audit příjmových operací, který Účetní dvůr provedl, neodhalil v těchto operacích žádné významné chyby.

21.

Audit Účetního dvora zjistil, že závazky neobsahují významné chyby, avšak že se v nich vyskytuje významný počet nevyčíslitelných chyb. Zjištěné chyby se týkaly dodržování pravidel pro veřejné zakázky, zákonných lhůt pro podpis smluv a ustanovení o povinných zárukách. U závazků týkajících se rozpočtové podpory Účetní dvůr zjistil, že v souvislosti s dynamickým výkladem Komise (18) úřad EuropeAid formálně a strukturovaně prokázal soulad s požadavky dohody z Cotonou.

21.

22.

Audit Účetního dvora nezjistil u plateb významné chyby (19). Audit však objevil určité chyby, které jsou analyzovány v bodech 23–25.

23.

Hlavní typy vyčíslitelných chyb zjištěných u plateb na projekty:

24.

Nevyčíslitelné chyby se týkaly zejména nedodržování pravidel pro bankovní záruky, které může mít finanční dopad v případě platební neschopnosti dodavatele, a nesprávných výpočtů úhrad záloh ze strany dodavatelů.

24.

25.

Podle auditu Účetního dvora obsahují platby rozpočtové podpory vysoký počet nevyčíslitelných chyb v důsledku toho, že nebylo dostatečně strukturovaným a formálním způsobem prokazováno splnění podmínek plateb. Hlavním vysvětlením byla skutečnost, že hodnotící zprávy delegací o řízení veřejných financí nevysvětlovaly kritéria, podle nichž měl být posuzován pokrok (tzn. kroky, které měly být provedeny, a výsledky dosažené během příslušného období), dosažený pokrok a důvody, proč reformní program někdy nebyl prováděn podle plánu přijímající vlády. Takové chyby se však týkaly hlavně plateb provedených v rámci smluv o financování z 9. ERF (které nezajišťovaly jasný rámec pro hodnocení) a dodatečných plateb rozpočtové podpory v rámci nástroje FLEX (Vulnerability) a balíčku B (pomoc v mimořádných situacích) pro vyrovnání sociálního a ekonomického dopadu světové finanční krize a stoupajících cen potravin. Kromě jednoho případu nebyly platby provedené v rámci smluv o financování z desátého ERF takovými chybami ovlivněny (viz bod 32).

25.

Komise uznává, že na podporu tohoto zlepšení a odstranění chyb, je potřeba strukturovaný přístup k prokazování pokroku v řízení veřejných financí dále posílit. Komise za tímto účelem vypracovala revidovaný rámec pro sledování pokroku v řízení veřejných financí a pro podávání zpráv o tomto pokroku, který se zaměřuje na výsledky dosažené ve srovnání s původními základními očekáváními. Tento revidovaný formát byl dokončen v červnu 2010 a zprávy jednotlivých zemí vypracované s použitím tohoto revidovaného přístupu budou představovat základ, podle nějž bude posuzována způsobilost k vyplacení prostředků pro zbytek roku 2010 a dále. Za těchto podmínek Komise očekává, že bude v příštích prohlášeních o věrohodnosti schopna prokázat pokračující zlepšování úrovně nevyčíslitelných chyb spojených s touto otázkou.

U uvedených nástrojů mimořádné pomoci (nástroj FLEX (Vulnerability) a balíček B) zachovala Komise k posuzování způsobilosti přísný přístup, jak dokazuje počet těchto programů, kde prostředky nebyly vyplaceny.

26.

Výsledky prověrky systémů jsou shrnuty v příloze 2 .

27.

Jak uvádí bod 3, posláním úřadu EuropeAid je provádět většinu nástrojů vnější pomoci (20) financovaných ze souhrnného rozpočtu Evropské unie a z ERF. Proto se, není-li uvedeno jinak, připomínky Účetního dvora ohledně účelnosti systémů dohledu a kontroly i spolehlivosti výroční zprávy o činnosti generálního ředitele a jeho prohlášení týkají celé oblasti působnosti úřadu EuropeAid.

28.

Celkově Účetní dvůr vyhodnotil systémy dohledu a kontroly úřadu EuropeAid jako částečně účelné.

28.

29.

Účetní dvůr vyhodnotil kontroly ex ante prováděné schvalujícími osobami v ústředních útvarech úřadu EuropeAid jako účelné.

30.

Účetní dvůr vyhodnotil kontroly ex ante prováděné schvalujícími osobami v delegacích jako částečně účelné při zjišťování a opravě chyb.

30.

31.

U plateb na projekty byly zjištěny nedostatky v prováděných kontrolách způsobilosti výdajů, výpočtu nárokovaných částek a dostupnosti požadované podkladové dokumentace.

32.

Ve věci rozpočtové podpory potvrdil audit, který provedl Účetní dvůr, zlepšení, jež zaznamenal ve své výroční zprávě o ERF za rok 2008 (21). Smlouvy o financování z desátého ERF zajišťují jasnější rámce pro posuzování obecných podmínek způsobilosti. Pokud jde o kritérium způsobilosti řízení veřejných financí, odkazují smlouvy o financování na programy posuzování dohodnuté mezi vládami, Komisí a ostatními dárci. K těmto programům patří rámce posouzení výkonnosti, které mají být používány v rámci společných ročních přezkumů rozpočtové podpory. Použití těchto rámců pro stanovení prioritních cílů, harmonogramů a zdrojů informací, které mají být využity, usnadňuje formalizovaná a strukturovaná posouzení pokroku, a tím podporuje transparentnost rozhodnutí o vyplacení prostředků. Konkrétní podmínky týkající se výplat prostředků z jednotlivých tranší na základě výkonnosti však často nejsou dostatečně jasné, pokud jde o cílové hodnoty ukazatelů, zdroje pro ověření a metody výpočtu, což může ovlivnit transparentnost rozhodnutí o vyplacení prostředků.

32.

Komise uznává význam podobné jasnosti v případě konkrétních podmínek a výplat prostředků na základě výkonnosti. Ve vhodných případech se Komise snaží formálně řešit konkrétní výhrady, jež Účetní dvůr v této souvislosti vyjádřil, pomocí revizí příslušných smluv o financování. Zároveň se této otázce věnuje větší pozornost během procesu vzájemného hodnocení úřadu EuropeAid (Quality Support Group, skupina na podporu kvality), jež je věnován posuzování nových programů.

33.

Dalším zlepšením zaznamenaným v roce 2009 bylo to, že Komise zavedla nové pokyny pro rozpočtovou podporu nestabilních států. Tyto pokyny vyžadují, aby byly před poskytnutím rozpočtové podpory zavedeny určité základní prvky týkající se systémů řízení veřejných financí. Komise rovněž ustavila upravený finanční okruh, který stanoví logičtější sled finančních a provozních kontrol v procesu schvalování plateb.

33.

34.

Účetní dvůr vyhodnotil monitorování a dohled prováděné delegacemi jako částečně účelné.

35.

Stejně jako v předchozích letech Účetní dvůr zjistil, že nedostatečná kapacita většiny vnitrostátních schvalujících osob v přijímajících zemích vede ke špatně zdokumentovaným a neúčelným kontrolám. Delegace často poskytují technickou pomoc k posílení této kapacity, často však s omezenými výsledky, buď z toho důvodu, že vnitrostátní schvalující osoby neplní své úkoly odpovídajícím způsobem, nebo z důvodu rozpočtových omezení či vysoké míry fluktuace pracovníků.

35.

36.

Audit Účetního dvora rovněž zjistil nedostatky ve finančních postupech a kontrolách, které zavedly prováděcí organizace a dohlížitelé:

36.

37.

Delegace si obecně byly těchto nedostatků vědomy a na uvedené kontroly se spoléhaly jen v omezené míře, například prováděly určité kontroly opakovaně, vyžadovaly povinné audity a audity vycházející z analýzy rizika nebo ověřování výdajů před finanční uzávěrkou projektů nebo zadávaly technické audity probíhajících zakázek na stavební práce. Delegace však podléhají rozpočtovým omezením, která často omezují jejich kapacitu k provádění určitých činností, jako je monitorování projektů na místě, odborná příprava a podpora řízení projektů.

37.

38.

Účetní dvůr vyhodnotil monitorování a dohled prováděné ústředními útvary úřadu EuropeAid jako účelné.

39.

Audity zadané podle rámcové smlouvy poskytují cenné informace o nedostatcích, které ovlivňují systémy kontroly projektů, a o úrovni a povaze potenciálně nezpůsobilých výdajů. Ústřední útvary úřadu EuropeAid tyto výsledky každoročně analyzují a sledují u prováděcích organizací opatření přijatá na základě opakovaných zjištění; k těmto zjištěním patří chybějící nebo nedostatečná dokumentace a používání nesprávných postupů zadávání zakázek. Ústřední útvary úřadu EuropeAid konkrétně pracují na přípravě nástroje pro finanční řízení, jehož cílem je řešit příčiny chyb zvyšováním znalosti a pochopení pravidel finančního řízení u těchto prováděcích organizací. V roce 2009 provedly ústřední útvary úřadu EuropeAid 14 ověřovacích návštěv. Kromě toho geografická ředitelství prováděla z vlastního podnětu své vlastní návštěvy delegací. To vše vedlo k užitečné odborné přípravě a pomoci i k relevantním doporučením s cílem zlepšit vnitřní kontrolu v prověřovaných delegacích.

39.

40.

Analýza, kterou ústřední útvary úřadu EuropeAid provedly u dvouletých zpráv delegací o řízení vnější pomoci, ukazuje, že nejčastějšími překážkami účelného provádění pomoci jsou vysoká fluktuace a obtíže při náboru pracovníků s odpovídající odbornou kvalifikací, a to zvláště v nestabilních zemích. Míra neobsazených pracovních míst v delegacích byla do evidence rizik úřadu EuropeAid zařazena jako kritické riziko pro rok 2010.

40.

41.

Ústřední útvary úřadu EuropeAid monitorují problematiku dodržování požadavků prostřednictvím kontrol operací ex post. V roce 2009 se ústřední útvary rozhodly rozšířit rozsah těchto kontrol tak, aby s účinností od roku 2010 zahrnovaly dodržování dohod o financování a smluvních postupů. Úřad EuropeAid také hodlá v roce 2010 provést celkový přezkum svého přístupu, aby zkoumal možné způsoby dalšího zlepšení relevantnosti a účelnosti těchto kontrol, pokud jde o zkoumání správnosti příslušných operací i kvality kontrol ex ante prováděných schvalujícími osobami.

42.

Účetní dvůr vyhodnotil externí audity jako účelné, pokud jde o ústřední útvary úřadu EuropeAid, a jako částečně účelné, pokud jde o delegace.

43.

Audit, který provedl Účetní dvůr, zjistil, že řízení externích auditů se v roce 2009 významně zlepšilo. Roční plány auditu byly připravovány na základě strukturovaného posouzení rizik v souladu s pokyny úřadu EuropeAid. Audity byly prováděny včas a míra plnění konsolidovaného ročního plánu auditu se oproti předchozím letům zlepšila.

44.

Bylo náležitě použito nové zadání auditů, které bylo přijato v říjnu 2007, což podpořilo standardizovanější koncepci auditu. V případech, které Účetní dvůr prověřoval, byla na základě závěrů auditu přijata opatření, zejména pokud jde o finanční opravu nezpůsobilých částek prostřednictvím částek zpět získaných a odpočtů z následných nebo konečných plateb. Plný účinek zlepšeného zadání auditu však v roce 2009 dosud nebyl patrný, protože mnoho závěrečných zpráv o auditu stále vycházelo z předešlého zadání, jež bylo méně přesné, zvláště z hlediska formulace výroku auditora.

44.

45.

Řada oblastí stále vyžaduje zlepšení. Personální omezení podvazují schopnost delegací zahajovat audity prováděné na základě analýzy rizika, protože přednost je dávána povinným auditům. Tato omezení mají nepříznivý dopad i na délku procesu schvalování auditu, což s sebou nese riziko, že nezpůsobilé výdaje již nebude možné získat zpět.

45.

V roce 2009 úřad EuropeAid pokračoval ve svém úsilí v oblasti auditu a uspořádal šest školení o ERF pro 15 delegací, kterých se zúčastnilo 180 pracovníků delegací a 220 externích pracovníků (pracovníci z kanceláří schvalujících osob a z ministerstev, vedoucí projektů, nevládní organizace a auditorské firmy).

46.

Systém CRIS Audit zvýšil schopnost úřadu EuropeAid monitorovat auditní činnosti i shromažďovat a analyzovat zjištění a doporučení auditu a přijímat na jejich základě opatření. Podobně jako v předchozích letech (22) a přes upomínky ze strany ústředních útvarů úřadu EuropeAid a aktualizované pokyny však ne všechny delegace evidují údaje včas a v úplnosti; to ovlivňuje spolehlivost souhrnných údajů používaných jako informace k řízení, například údajů o povaze výroků auditora a míře nezpůsobilých výdajů. Kromě toho systém CRIS Audit neposkytuje vždy přesné údaje o nákladech na audity, ani není navržen k poskytování informací o finančních opravách provedených v důsledku auditů. Proto úřad EuropeAid dosud potenciálu tohoto nástroje nevyužívá v plné míře, zejména pro zajištění nákladové efektivity strategie auditu úřadu.

46.

47.

Účetní dvůr vyhodnotil interní audit jako částečně účelný.

47.

48.

Oddělení interního auditu (IAC) pracovalo v souladu se svým cílem, kterým je poskytovat generálnímu řediteli ujištění ve věci účelnosti a efektivnosti postupů řízení rizik, kontroly a vnitřní správy. Jeho provozní kapacita však byla významně narušena v důsledku nedostatku pracovníků, který oddělení nemohlo ovlivnit, včetně toho, že po většinu roku nemělo oddělení vedoucího. Z těchto důvodů nebylo oddělení IAC v plné míře schopno provádět svůj plán činnosti na rok 2009. Ve své zprávě o druhém auditu následných opatření ve věci ověření postupů sebehodnocení oddělení interního auditu úřadu EuropeAid útvar interního auditu znovu zmiňuje značný čas, který vedení úřadu EuropeAid potřebovalo na to, aby reagovalo na doporučení IAC.

49.

Výsledky přezkumu prohlášení vedoucích pracovníků Komise k auditu jsou shrnuty v příloze 3 .

50.

Výroční zpráva o činnosti poskytuje věrný obraz provádění a výsledků jednotlivých zavedených systémů dohledu a kontroly. Je jasná a má výpovědní hodnotu, zejména díky použití kvantitativních ukazatelů. Uvádí, že vzhledem ke koncepci a výsledkům soustavy víceletých kontrol není úřad EuropeAid přesvědčen o tom, že si míra zbytkových chyb v jeho portfoliu zasluhuje výhradu v prohlášení generálního ředitele o věrohodnosti (23). Na podporu tohoto tvrzení však neposkytuje důkazy. Vzhledem k tomu, že chybí klíčový ukazatel odhadovaného finančního dopadu zbytkových chyb po provedení všech kontrol ex ante a ex post  (24), není úřad EuropeAid schopen prokázat, že finanční dopad nedostatků a chyb je i nadále pod stanovenými kritérii významnosti.

50.

51.

Pokud jde o rozpočtový rok 2009, generální ředitel úřadu EuropeAid prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že stávající kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky ohledně správnosti operací. Audit Účetního dvora toto tvrzení nepotvrzuje. Auditem bylo zjištěno, že systémy úřadu EuropeAid byly částečně účelné a že platby celkově obsahovaly významné chyby; zatímco platby provedené z ERF neobsahovaly významné chyby, platby provedené úřadem EuropeAid ze souhrnného rozpočtu Společenství pro vnější vztahy a rozvoj významné chyby obsahovaly (25). Účetní dvůr konstatuje, že prohlášení generálního ředitele a výroční zpráva o činnosti představují částečně věrné posouzení finančního řízení, pokud jde o správnost.

52.

Na základě svého auditu dospěl Účetní dvůr k závěru, že účetní závěrka ERF za rozpočtový rok 2009 ve všech významných ohledech věrně zobrazuje finanční situaci Evropských rozvojových fondů a výsledky jejich činností a peněžní toky za daný rok v souladu s ustanoveními finančního nařízení a s účetními pravidly, která přijal jejich účetní. Účetní dvůr upozorňuje na připomínky uvedené v bodech 17 a 18 ohledně částek záruk.

53.

Na základě svého auditu dospěl Účetní dvůr k závěru, že v rozpočtovém roce 2009:

54.

Jak již bylo uvedeno ve výroční zprávě Účetního dvora k ERF za rozpočtový rok 2008 (26), úřad EuropeAid stanovil komplexní kontrolní strategii. V roce 2009 úřad EuropeAid nadále podstatně zkvalitňoval koncepci a provádění svých systémů dohledu a kontroly, v některých oblastech však přetrvávají nedostatky. Na základě svého auditu dospěl Účetní dvůr k závěru, že systémy dohledu a kontroly úřadu EuropeAid byly z hlediska zajišťování správnosti plateb částečně účelné. V této souvislosti je třeba zvážit následující doporučení:

54.

a)

úřad EuropeAid by měl v rámci svého plánovaného přezkumu celkové kontrolní strategie úřadu vypracovat klíčový ukazatel odhadovaného finančního dopadu zbytkových chyb po provedení všech kontrol ex ante a ex post vycházející například z přezkumu reprezentativního statistického vzorku uzavřených projektů;

a)

b)

v rámci tohoto přezkumu by úřad EuropeAid měl posoudit nákladovou efektivitu různých kontrol, zejména systému pro kontroly operací ex post;

b)

c)

úřad EuropeAid by měl dokončit a šířit nástroj pro finanční řízení zaměřený na vysoké přirozené riziko chyb na úrovni prováděcích organizací, dodavatelů a příjemců, s cílem zajistit přiměřené znalosti finančního řízení a pravidel způsobilosti;

c)

d)

úřad EuropeAid by měl i nadále usilovat o to, aby delegace evidovaly údaje v systému CRIS Audit v úplnosti a včas;

d)

e)

koncepce systému CRIS Audit by měla být upravena tak, aby systém poskytoval informace o částkách konečných nezpůsobilých výdajů a o finančních opravách provedených po dokončení procesu schvalování auditu u auditovaného subjektu.

e)

55.

Co se týče rozpočtové podpory, Účetní dvůr doporučuje následující:

a)

úřad EuropeAid by měl zajistit, aby konkrétní podmínky pro variabilní tranše na základě výkonnosti jasně určovaly ukazatele, cíle, metody výpočtu a zdroje pro ověření;

a)

b)

úřad EuropeAid by měl zajistit, aby zprávy delegací strukturovaně a formalizovaně prokazovaly pokrok v řízení veřejných financí na základě jasného stanovení kritérií, podle nichž měl být pokrok posuzován (tzn. výsledků, kterých měla přijímající vláda v dotčeném období dosáhnout), a uváděly dosažený pokrok a důvody, proč reformní program případně nebyl prováděn podle plánu.

b)