6.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 51/23

1.1

vítá předložení zelené knihy, která podává výstižný popis aktuální situace v oblasti energie a ukazuje cesty ke strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii pro Evropu;

1.2

konstatuje, že Evropa musí v oblasti energie zvládnout mnohé výzvy, např. vysoké ceny a jejich velké výkyvy, celosvětově se zvyšující poptávku po energii, bezpečnostní rizika pro producentské a tranzitní země i pro transportní cesty, zvyšující se závislost na dovozu, dosud ještě omezenou diverzifikaci zdrojů a druhů energie, zvyšující se zatížení životního prostředí, požadavek větší integrace a propojení národních trhů s energií i vysokou potřebu investic do energetické infrastruktury;

1.3

vítá, že tato zelená kniha vyvolala v Evropě z důvodu těchto výzev intenzivní diskusi o energetické politice a podtrhuje význam dlouhodobě pojaté energetické strategie EU;

1.4

zdůrazňuje, že k realizaci „cílového trojúhelníku“, tj. zabezpečení zásobování – konkurenceschopnosti – slučitelnosti se životním prostředím, je nezbytné vzít v úvahu všechny politické oblasti, tedy především dopravní a regionální politiku, politiku životního prostředí a výzkumu a vývoje a také zahraniční politiku;

1.5

vítá uskutečňování společné evropské energetické politiky, rozvíjející partnerství evropské, národní i územní správy, při respektování zvláštností jednotlivých členských států a dodržování zásady subsidiarity. Evropa bude moci trvale vyřešit problém bezpečnosti a podmínek energetického zásobování pouze tehdy, bude-li jednat koordinovaně;

1.6

poukazuje na to, že stabilní a cenově příznivé zásobování energií má pro udržitelný rozvoj regionů a obcí velký význam;

1.7

zdůrazňuje roli regionálních a místních správních orgánů jako producentů energie (např. prostřednictvím účasti na energetických společnostech), které jsou odkázány na spravedlivé podmínky konkurence;

1.8

vítá závěry Evropské rady ze dne 23. a 24. března, podle kterých pro „zajištění konkurenceschopnosti evropských národních hospodářství a únosných cen za zásobování energií“ má být podporováno budování regionální energetické spolupráce v EU a usnadnění integrace regionálních trhů na vnitřním trhu EU;

1.9

podtrhuje nutnost diverzifikace externích a interních zdrojů energie, aby závislost EU na dovozu energie i na dodávkách jednotlivých dodavatelů byla zmenšena, a tím bylo zajištěno trvalé zásobování energií;

1.10

vyzdvihuje, že rozhodnutí pro určitý soubor energetických zdrojů za použití zásady subsidiarity musí být i nadále přenecháno členským státům;

1.11

vyslovuje se pro zvýšení podílu obnovitelných energií s nízkými nebo nulovými emisemi skleníkových plynů v souboru energetických zdrojů v členských státech z důvodu zabránění klimatickým změnám;

1.12

postrádá u diverzifikace souboru energetických zdrojů zapojení efektivní a účinné vodní energie, která je často využívána regionálními a obecními producenty a dodavateli energií a geotermální energie;

1.13

lituje, že v mnoha členských státech nejsou prováděny směrnice pro liberalizaci vnitřního trhu s plynem a elektřinou;

1.14

považuje za nutné, aby dalším legislativním opatřením předcházela úplná realizace druhého balíčku opatření pro vnitřní trh a vyhodnocení s ním spojených dopadů;

1.15

zdůrazňuje nezbytnost vytvoření jednotné evropské energetické sítě a považuje za nezbytně nutné, aby se zlepšila spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány;

1.16

odmítá zřizování nových správních struktur jako např. nového evropského subjektu pro dohled nad energetikou, protože vnitrostátní regulační orgány jsou schopny dosáhnout cílů, které navrhla Komise a potvrdila Evropská rada;

1.17

nevidí v současné době potřebu nového legislativního návrhu ohledně zásob zemního plynu, protože nejprve musí být provedena směrnice o zabezpečení zásobování plynem, která vstoupila v platnost v květnu 2006;

1.18

vítá předložení strategického plánu, který posílí rozvoj nových energetických technologií na evropské úrovni, podporuje jejich rychlé zavedení na trh a umožňuje koordinaci výzkumných a inovačních programů Společenství i jednotlivých států;

1.19

považuje zvýšení energetické účinnosti za důležitý cíl především proto, aby se zamezilo dalšímu zvyšování závislosti na dovozu;

1.20

poukazuje na to, že již dnes existuje mnoho opatření ke zvýšení energetické účinnosti v EU, která vstoupila v platnost, příp. která jsou vypracovávána a která teprve začínají působit, příp. teprve musí být provedena. Zde je třeba zmínit kupříkladu směrnici o budovách, směrnici o kogeneraci elektřiny a tepla nebo směrnici o energetické účinnosti u konečného uživatele;

1.21

vítá záměr Komise provádět od roku 2007 každoročně přezkoumání strategie EU o střednědobých a dlouhodobých cílech a opatřeních potřebných pro jejich uskutečnění;

1.22

vítá předložení akčního plánu pro biomasu, jehož provedení může být významným příspěvkem k uskutečnění tří cílů popsaných v Zelené knize o energii;

1.23

vítá záměr Komise zvýšit více než dosud podíl biomasy na obnovitelných zdrojích energie a považuje celkový balíček opatření navržený Komisí za vhodný základ pro energetické využívání biomasy;

1.24

vítá, že Komise zdůrazňuje význam regionů pro podporu biopaliv a jiných forem bioenergie v rámci politiky soudržnosti a politiky rozvoje venkova;

1.25

poukazuje na to, že využívání biomasy může značně přispět k dosažení cíle 12 % podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie v EU do roku 2010 a zdůrazňuje proto význam biomasy jako důležité alternativy k fosilním zdrojům energie;

1.26

vyzdvihuje, že akční plán poprvé znázorňuje, jak má být rozděleno trojnásobné zvýšení spotřeby primární energie z biomasy v EU, jak požaduje bílá kniha EU z roku 1997, přibližně na 150 mil. tun ropného ekvivalentu (Mtoe) mezi teplo, elektřinu a pohonné látky (teplo: 75 Mtoe, elektřina: 55 Mtoe, pohonné látky: 19 Mtoe);

1.27

zdůrazňuje, že scénář popsaný v akčním plánu by znamenal zvýšení podílu biomasy na spotřebě primární energie Evropské unie z dnešních přibližně 4 % na 8 % v roce 2010, a upozorňuje na to, že k dosažení tohoto cíle při zachování zásady subsidiarity na příslušné úrovni musí být také stanovena zejména opatření k zajištění zásobování biomasou, např. závazná udržování rezervy, zlepšování zásobovacího řetězce atd.;

1.28

vítá rozhodnutí Rady ze dne 14. února 2006 přidat zabezpečení dálkového vytápění na seznam zboží a služeb, u kterých členské státy mohou požádat o sníženou sazbu DPH, a považuje za důležité, aby státy tuto sníženou sazbu uplatňovaly;

1.29

připomíná, že mnoho místních a regionálních orgánů již realizuje a realizovalo konkrétní projekty na výrobu elektřiny a tepla z biomasy, a tím přijalo roli průkopníků v této oblasti, a považuje za důležité, aby se takové projekty podporovaly;

1.30

podtrhuje význam biomasy jako zdroje energie pro venkovské oblasti: její využití může otevřít nové zdroje příjmů zvláště pro zemědělství („zemědělec jako hospodář s energií“) a lesnictví a také přispět k vytvoření nových pracovních míst;

1.31

vítá sdělení Komise o strategii EU pro biopaliva, která nahrazují alespoň částečně fosilní paliva v dopravě a mohou být začleněna do systémů dodávek paliva;

1.32

podtrhuje skutečnost, že v obcích a regionech jsou již v provozu vozidla veřejné dopravy na biopaliva;

1.33

zdůrazňuje význam výroby biopaliv udržitelným způsobem, aby se zabránilo ztrátě biologické rozmanitosti. Je nutné zabránit tomu, aby rozsáhlé „monokultury“ energetických plodin (soustředěné pěstování jedné plodiny na velkém území) nadměrně narušovaly místní ekosystém;

1.34

žádá Komisi, aby zvýšila úsilí v oblasti výzkumu biopaliv jak ohledně surovin (pro zvýšení efektivity a energetických vlastností rostlin či používání pyrolytických olejů jako suroviny v petrochemickém průmyslu), tak v souvislosti s postupy (přeměna biomasy na energii zplyněním, pyrolýza atd.);

2.1

aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž, žádá, aby byly neprodleně a úplně provedeny směrnice o liberalizaci vnitřního trhu s plynem a elektřinou ve všech členských státech;

2.2

vyslovuje se pro provedení analýz nákladů a výnosů nových legislativních návrhů předložených Komisí;

2.3

při přezkoumání systému EU pro obchodování s emisemi vyzývá k dalšímu rozšíření a zlepšení tohoto systému ve shodě se zelenou knihou, což by vedlo ke stabilnímu prostředí, ve kterém by mohla průmyslová odvětví přijímat potřebná dlouhodobá investiční rozhodnutí; požaduje, aby byla odstraněna zbytečná břemena pro hospodářství – zvláště z důvodu dopadů na ceny elektřiny a porušení hospodářské soutěže v důsledku nedostatečného sladění vnitrostátních alokačních plánů mezi členskými státy;

2.4

konstatuje, že se koordinace na úrovni EU během krize zásobování zemním plynem v lednu 2006 osvědčila, a požaduje, aby se při zohlednění primární vlastní zodpovědnosti členských států za zabezpečení zásobování i v budoucnosti zajistilo, aby existovaly účinné koordinační mechanizmy pro případ krize zásobování, které by se zakládaly na zásadách proporcionality a subsidiarity;

2.5

požaduje, aby byl kladen důraz na oblast udržitelných energií a energetické účinnosti a aby na to byl poskytnut přiměřený podíl z prostředků finanční podpory Společenství;

2.6

navrhuje, aby EU ve všech relevantních oblastech politiky v rámci svých kompetencí dala podněty pro využívání udržitelných zdrojů energie;

2.7

vítá záměr Komise přispět k dalšímu rozvoji opatření v oblasti energetické účinnosti, a vyslovuje se pro to, aby byl vbrzku předložen dalekosáhlý akční plán pro energetickou účinnost;

2.8

požaduje, aby do vypracovávání tohoto akčního plánu byly zapojeny tržní a nákladově efektivní nástroje, např. informace, poradenství, podpora, dobrovolné dohody aj., a byly také zohledněny hranice zatížitelnosti veřejných rozpočtů, podniků a spotřebitelů;

2.9

odmítá stanovení absolutních cílů ke zvýšení účinnosti. Členské státy, které již provedly úsporná opatření nebo začaly používat obzvláště účinné technologie, mají méně možností k dalšímu zvyšování účinnosti a byly by při uskutečňování absolutních cílů jasně v nevýhodě co se týče konkurence;

2.10

podporuje návrh na vytvoření mezinárodní dohody o energetické účinnosti a započetí dialogu EU o energetické účinnosti a úsporách energie se zeměmi, které mají velkou spotřebu energie jakož i se zeměmi s rozvíjející se ekonomikou;

2.11

podporuje rozvoj společné koncepce zahraniční a bezpečnostní politiky k zabezpečení zásobování a diverzifikaci zdrojů energie i budování energetických partnerství a intenzivnější dialog s důležitými producentskými, tranzitními nebo spotřebitelskými zeměmi; zde se zdá rozumné zapojit také sousední země, které nejsou členy EU;

2.12

vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu význam místních a regionálních orgánů při realizaci a dalším rozvoji akčního plánu, aby se explicitně zabývala místní a regionální dimenzí a tímto způsobem přispěla k rozsáhlému posílení venkovského prostoru;

2.13

podporuje názor Komise v souvislosti se zásobováním biomasou, přičemž rozhodnutí o pěstování energetických rostlin mají být „prováděna pokud možno na místní, regionální nebo národní úrovni“;

2.14

považuje za nutné vedle podpory úspor energie a zvyšování energetické účinnosti dále rozšiřovat využívání obnovitelných energií a v této souvislosti dále budovat udržitelné energetické a látkové využití biomasy a zvýšit tak bezpečnost zásobování, úspory zdrojů, snížit emise skleníkových plynů a posílit venkovský prostor a regenerativní energetické hospodářství;

2.15

považuje za nezbytné odstranit technické překážky související s biopalivy a změnit normu EN 14214, aby bylo usnadněno používání více druhů rostlinných olejů pro bionaftu, pokud to nemá zásadní negativní účinky na používání biopaliv, a proto podporuje záměr Komise nejprve zjistit příčiny těchto překážek, určit specifikace normy, které by měly být změněny a zároveň zajistit, aby z tohoto důvodu nedošlo k diskriminaci biopaliv;

2.16

vyzývá Komisi, aby i při dalším rozvoji strategie pro biopaliva přiměřeně zohlednila místní a regionální rozměr;

2.17

vítá záměr Komise EU zvýšit podíl biopaliv na spotřebě pohonných látek a provést proto přezkoumání činností na podporu jejich využívání.