EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document C2006/212/77

Věc T-199/06: Žaloba podaná dne 17. července 2006 – Akzo Nobel a další v. Komise

Úř. věst. C 212, 2.9.2006, p. 45–46 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

2.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/45


Žaloba podaná dne 17. července 2006 – Akzo Nobel a další v. Komise

(Věc T-199/06)

(2006/C 212/77)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Akzo Nobel NV (Arnhem, Nizozemsko), Akzo Nobel Chemicals Holding AB (Nacka, Švédsko), Eka Chemicals AB (Bohus, Švédsko) (zástupci: C. Swaak, N. Neij, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

zrušit pokutu, která jim byla uložena v napadeném rozhodnutí Komise K(2006) 1766 konečné ze dne 3. května 2006 ve věci COMP/F/38.620 – Peroxid vodíku a perboritan, nebo podpůrně zvýšit 40 % snížení přiznané na základě sdělení o shovívavosti o 10 %;

uložit Komisi náhradu vlastních nákladů řízení a nákladů řízení žalobkyň.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhají zrušení pokuty, která jim byla uložena rozhodnutím Komise K(2006) 1766 konečné ze dne 3. května 2006 ve věci COMP/F/38.620 – Peroxid vodíku a perboritan, kterým Komise konstatovala, že žalobkyně porušily článek 81 ES a článek 53 dohody o Evropském hospodářském prostoru tím, že se účastnily souboru dohod a jednání ve vzájemné shodě spočívajících hlavně ve výměně informací mezi soutěžiteli o cenách a objemech prodejů, dohodách o cenách, dohodách o snížení výrobní kapacity v EHP a v dohledu nad prováděním dohod narušujících hospodářskou soutěž. Obě žalobkyně Akzo Nobel Chemicals Holding AB a Akzo Nobel NV společně a nerozdílně odpovídají za protiprávní jednání spáchané žalobkyní Eka Chemicals AB (dále jen Eka).

Žalobkyně uplatňují, že Komise porušila povinnost odůvodnění podle článku 253 ES tím, že neodůvodnila své rozhodnutí o přiznání pouze 40 % snížení pokuty v rámci rozmezí 30–50 % i přes to, že spolupráce Eka byla plně v souladu s kritérii stanovenými ve sdělení o shovívavosti (1).

Podpůrně se žalobkyně domáhají zvýšení 40 % snížení pokuty přiznaného na základě sdělení o shovívavosti o 10 % z důvodu, že Komise nesprávně použila sdělení o shovívavosti vzhledem k tomu, že Eka nebyla přiznána maximální výše snížení přípustná v rámci příslušného rozmezí, i když její spolupráce plně splňovala kritéria stanovená v bodě 23 druhém pododstavci sdělení o shovívavosti. Podle žalobkyň tudíž Komise porušila jejich legitimní očekávání.

Krom toho žalobkyně tvrdí, že Komise porušila zásadu rovného zacházení, jelikož zacházela:

i)

s podobnými situacemi, to je situací Eka a Arkema, jejichž spolupráce plně splňovala kritéria stanovená v bodě 23 sdělení o shovívavosti, odlišně tím, že přiznala maximální přípustnou výši snížení v rámci příslušného rozmezí pouze společnosti Arkema, a

ii)

s odlišnými situacemi, to je situací Eka a Solvay, podobným způsobem, když oběma přiznala snížení pokuty, které není maximálním snížením přípustným v rámci příslušného rozmezí, i když Eka podle žalobkyň spolupracovala z hlediska hodnoty a času více než Solvay.


(1)  Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. 2002, C 45, s. 3).


Top