15.7.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 165/15

a)

Mají být články 3 a 4 směrnice 89/48/EHS (1) vykládány v tom smyslu, že realitní makléř usazený v Nizozemsku, který vykonává zprostředkovatelskou činnost k nemovitostem v Belgii, již nemusí splňovat podmínky stanovené belgickým zákonodárcem při provedení zmíněné směrnice (článek 2 královského nařízení ze dne 6. září 1993, článek 3 rámcového zákona ze dne 1. března 1976), pokud uzavřel smlouvu o spolupráci s realitním makléřem usazeným v Belgii, který je uznán Beroepsinstitut van Vastgoedmakelaars (profesní institut realitních makléřů, BIV) a organizuje se tak, že (i) spotřebitel se pro činnosti v Belgii může vždy obrátit na tohoto v Belgii uznaného realitního makléře a (ii) v reklamě je na tuto spolupráci upozorněno zejména odkazem na účast tohoto realitního makléře uznaného BIV, pokud budou prováděny činnosti podle belgického práva?

Nebo

mají být články 3 a 4 směrnice 89/48/EHS vykládány v tom smyslu, že realitní makléř usazený v Nizozemsku, který v Belgii vykonává zprostředkovatelskou činnost k nemovitostem, musí v každém případě splnit podmínky stanovené belgickým zákonodárcem při provedení zmíněné směrnice (článek 2 královského nařízení ze dne 6. září 1993, článek 3 rámcového zákona ze dne 1. března 1976), bez ohledu na smlouvu o spolupráci s realitním makléřem uznaným v Belgii, který se účastní činností vykonávaných podle belgického práva?

b)

Je-li Soudní dvůr toho názoru, že články 3 a 4 směrnice 89/48/EHS mají být vykládány v tom smyslu, že realitní makléř usazený v Nizozemsku, který v Belgii vykonává zprostředkovatelské činnosti k nemovitostem, musí v každém případě splňovat podmínky stanovené belgickým zákonodárcem při provedení zmíněné směrnice (článek 2 královského nařízení ze dne 6. září 1993, článek 3 rámcového zákona ze dne 1. března 1976), bez ohledu na smlouvu o spolupráci s realitním makléřem uznaným v Belgii, který se účastní činností vykonávaných podle belgického práva, nevyplývá z toho pak, že tato směrnice a vnitrostátní ustanovení vydaná k provedení této směrnice jsou v rozporu s článkem 49 Smlouvy o ES, který se týká základní svobody volného pohybu přeshraničních služeb, protože tato směrnice a vnitrostátní ustanovení vydaná k jejímu provedení při tomto výkladu nepatřičným způsobem uměle a bez objektivního odůvodnění chrání trh zprostředkování nemovitostí ležících v Belgii vůči kooperujícím spojením samostatných realitních makléřů usazených v různých členských státech (Belgie a Nizozemsko), z nichž alespoň jeden (belgický realitní makléř) splňuje podmínky stanovené směrnicí a vnitrostátními ustanoveními, takže se požadavek, že i nizozemský makléř musí podle směrnice a podle vnitrostátních ustanovení navíc splňovat tyto podmínky, rovná nepřímé diskriminaci na základě státní příslušnosti a představuje přinejmenším zakázané nediskriminační omezení?