This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document C2005/057/02
Judgment of the Court (Second Chamber) of 20 January 2005 in Case C-464/01 (reference for a preliminary ruling from the Oberster Gerichtshof): Johann Gruber v Bay Wa AG (Brussels Convention — Article 13, first paragraph — Conditions for application — Definition of ‘consumer contract’ — Purchase of tiles by a farmer for roofing a farm building used partly for private and partly for business purposes)
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 20. ledna 2005 ve věci C-464/01 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof): Johann Gruber proti Bay Wa AG (Bruselská úmluva — Článek 13 první pododstavec — Podmínky použití — Pojem „spotřebitelská smlouva“ — Koupě střešních tašek zemědělcem k pokrytí hospodářství využívaného zčásti k soukromému a zčásti k podnikatelskému účelu)
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 20. ledna 2005 ve věci C-464/01 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof): Johann Gruber proti Bay Wa AG (Bruselská úmluva — Článek 13 první pododstavec — Podmínky použití — Pojem „spotřebitelská smlouva“ — Koupě střešních tašek zemědělcem k pokrytí hospodářství využívaného zčásti k soukromému a zčásti k podnikatelskému účelu)
Úř. věst. C 57, 5.3.2005, p. 1–2
(ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
5.3.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 57/1 |
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA
(druhého senátu)
ze dne 20. ledna 2005
ve věci C-464/01 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof): Johann Gruber proti Bay Wa AG (1)
(Bruselská úmluva - Článek 13 první pododstavec - Podmínky použití - Pojem „spotřebitelská smlouva“ - Koupě střešních tašek zemědělcem k pokrytí hospodářství využívaného zčásti k soukromému a zčásti k podnikatelskému účelu)
(2005/C 57/02)
Jednací jazyk: němčina
Ve věci C-464/01, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě Protokolu ze dne 3. června 1971 o výkladu Úmluvy ze dne 27. září 1968 o soudní příslušnosti a o výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech Soudním dvorem, podaná rozhodnutím Oberster Gerichtshof (Rakousko) ze dne 8. listopadu 2001, došlým Soudnímu dvoru dne 4. prosince 2001, v řízení Johann Gruber proti Bay Wa AG, Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, C. Gulmann, R. Schintgen (zpravodaj), G. Arestis a J. Klučka, soudci, generální advokát: F. G. Jacobs, vedoucí soudní kanceláře: M.-F. Contet, vrchní rada, vydal dne 20. ledna 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:
Pravidla o příslušnosti stanovená Úmluvou ze dne 27. září 1968 o soudní příslušnosti a o výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve znění Úmluvy ze dne 9. října 1978 o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Úmluvy ze dne 25. října 1982 o přistoupení Řecké republiky, Úmluvy ze dne 26. května 1989 o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky a Úmluvy ze dne 29. listopadu 1996 o přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království, musí být vykládána následujícím způsobem:
— |
osoba, jež uzavřela smlouvu týkající se zboží určeného zčásti k účelu podnikatelskému a zčásti k účelu, jež se netýká její podnikatelské činnosti, nemá právo dovolávat se prospěchu ze zvláštních pravidel o příslušnosti uvedených v článcích 13 až 15 uvedené Úmluvy, ledaže je podnikatelský účel natolik okrajový, že má zanedbatelnou úlohu v celkovém kontextu dotčené transakce, přičemž skutečnost, že nepodnikatelská stránka převažuje, nemá v tomto ohledu vliv; |
— |
je věcí soudu, u nějž je řízení vedeno, rozhodnout, zda dotčená smlouva byla uzavřena v rozsahu nikoliv zanedbatelném k uspokojení potřeb týkajících se podnikatelské činnosti dotyčné osoby, nebo zda naopak podnikatelský účel měl pouze nepatrnou úlohu; |
— |
za tím účelem je namístě, aby uvedený soud vzal v úvahu veškeré relevantní skutkové poznatky objektivně vyplývající ze spisu; není naopak třeba přihlížet k okolnostem nebo skutečnostem, o nichž mohl smluvní partner vědět při uzavření smlouvy, ledaže se osoba, jež se dovolává postavení spotřebitele, chovala takovým způsobem, že mohla u druhé smluvní strany oprávněně vyvolat dojem, že jedná za podnikatelským účelem. |