9.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 251/27

—

zrušil rozhodnutí Komise č. K(2004) 1812 konečné ze dne 19. května 2004, kterým se prohlašují podpory poskytnuté Itálií (podle zákona č. 394 z roku 1981) ve formě úrokového zvýhodnění ve prospěch WAM SpA ve výši 104 313,20 euro počínaje 24. dubnem 1996 a 106 366,60 euro počínaje 9. listopadem 2000 (státní podpora č. C 4/2003/ (ex NN 102/2002) za protiprávní, s výzvou k navrácení částky;

—

zrušil všechny související akty a všechna případně existující předpokládaná opatření a následně uložil Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

A)

Porušení podstatných formálních náležitostí pro porušení práva na obhajobu, zásady transparentnosti a zásady kontradiktornosti tím, že Komise nikdy nezaslala Itálii kopii stížnosti, která vedla k zahájení řízení.

B)

Porušení podstatných formálních náležitostí pro porušení práva na obhajobu a nedostatek odůvodnění pro neexistenci šetření tím, že Komise neprovedla nezbytná zjištění pro stížnost a následující opatření prostřednictvím pravomocí, které jsou jí svěřeny procesním nařízením č. 659/1999 (1).

C)

Nesprávná kvalifikace skutkových okolností a porušení čl. 1 písm. b) nařízení Komise č. 69/2001 (2) a č. 70/2001 (3) tím, že Komise chybně kvalifikovala dotyčnou podporu jako „vývozní podporu“.

D)

Porušení zásady ochrany legitimního očekávání a dobré víry tím, že Komise napadla neoznámení podpory, ačkoliv byla informována o vnitrostátním zákonu č. 394/1981. Naopak účel dotyčné podpory se nevztahuje přímo k vývozu, avšak jejím hlavním účelem je internacionalizace prostřednictvím vytvoření pevné výrobní základny v zahraničí.

E)

Porušení článku 87 an. Smlouvy o ES a nedostatek odůvodnění. Je uplatňováno, že v napadeném rozhodnutí Komise vůbec nevysvětluje, proč a v jakém rozsahu podpora, jako je dotyčná podpora, jež je individuální a dosti nízká, může mít vliv na obchod mezi členskými státy. Žalovaná ani nijak nevysvětluje, na jakých důkazech zakládá své tvrzení o narušení hospodářské soutěže ve Společenství, zejména s ohledem na podporu, jejíž částka je dosti omezená.

F)

Porušení článku 4 nařízení č. 69/2001 a nedostatek odůvodnění tím, že Komise použila toto ustanovení zpětně na skutečnosti, které se řídí dříve platnými pravidly.

G)

Nedostatek odůvodnění, nelogičnost, porušení zásady spravedlivého posouzení a nesprávné použití nařízení č. 69/2001 a nařízení č. 70/2001 tím, že Komise vyměřila částku podpory, která má být navrácena, podle kritérií, která by měla být považována za irelevantní a chybná.